(15.10 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane ministře. Poprosím sněmovnu o klid, zejména známý levý roh. Děkuji.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Tento způsob umožní pružně reagovat na změny ekonomické situace úpravou sazeb, přitom však vyžaduje dosažení kolektivního konsenzu na nejvyšší úrovni exekutivy. Návrh konkrétní výše sazeb byl představen již v meziresortním připomínkovém řízení. Maximální nepřekročitelnou hranici výše sazeb však stanovuje horní zákon.
V souvislosti s předpokládaným zvýšením příjmu státního rozpočtu z výnosů z úhrad vydobytých nerostů musel být upraven i poměr rozdělení tohoto výnosu mezi státní rozpočet a obce. Návrh důsledně vychází z toho, že příjem obcí musí být zachován na dosavadní úrovni, a podle toho byl upraven poměr rozdělení výnosů u jednotlivých druhů nerostů. Současně však byly v návrhu zákona zvýšeny sazby úhrady z dobývacích prostorů, která je výhradním příjmem obcí. Výnos této úhrady by měl přinést do rozpočtu obcí zhruba sto milionů korun oproti necelým 14 milionům korun, které obce získaly v roce 2013.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v závěru bych vás chtěl požádat o podporu tohoto návrhu zákona jak na tomto dnešním jednání, tak i v rámci následujícího legislativního procesu ve výborech Poslanecké sněmovny a následně ve druhém a třetím čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za představení tohoto návrhu zákona a nyní prosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Milana Urbana o jeho zpravodajskou zprávu. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu to mít poměrně snadné, protože pan ministr tady podrobně a detailně uvedl, co je popsáno a navrženo v příslušné novele horního zákona. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně progresivní změnu v české legislativě z hlediska nakládání s nerostným bohatstvím České republiky, očekávám, že projednávání v Poslanecké sněmovně bude i tady v průběhu prvního čtení předmětem poměrně rozsáhlé a široké diskuse, neboť tato novela se týká mnoha obcí, občanů, podnikatelských subjektů, státního rozpočtu a podobně. Tedy debata bude jistě obsáhlá a uvidíme, zda bude projednávána v detailu po prvním čtení i v jednotlivých výborech Poslanecké sněmovny. Nicméně myslím, že stojí za to, abychom se jí velmi pečlivě a odborně věnovali.
Doporučuji propustit do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se nejprve s přednostním právem přihlásil pan poslanec Schwarz. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bronislav Schwarz: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, nebudu mluvit asi tak odborně, jenom bych chtěl chviličku popovídat o našem regionu, něco říct panu ministrovi. Narodil jsem se tam, žiji tam a vypadá to, že tam asi i umřu, protože už mi je dost roků. Myslím si, že bych k tomu něco chtěl říct, a týká se mě to.
Už několikrát jsem v souvislosti s prolomením či neprolomením limitů - to není odborný výraz, vím to, ale já ho používám, nejsem horník, nejsem lobbista, mělo by se to říkat jinak - upozorňoval na nepříliš růžovou budoucnost Mostecka v případě, že nebude pokračovat těžba hnědého uhlí. Stav v otázce rozhodování o limitech všichni známe. Nechci o tom mluvit. Chci pouze podotknout, že my, co žijeme v regionu, opravdu nechceme našim dětem zanechat místo k bydlení, kde už nebude žádná práce ani možnost jakéhokoliv rozvoje. Ale ať rozhodování o limitech dopadne jakkoliv, zatím to vypadá, že bude pokračovat jenom důl Bílina, to se aspoň u nás tak povídá, protože já se o to nezajímám a nelobbuji u ministra. Je to věc vlády prostě. Tak to je.
Chtěl bych říci, že nemovitosti, které nebudou mít v našem regionu žádnou cenu, to taky není docela dobrá vyhlídka pro investory a každý se nám vyhne obloukem. Proto si vážím firem, které dlouhodobě působí a odvádějí daně v našem regionu. V Ústí a hlavně na Mostecku. Mluvím především o těžebních firmách, které tady ještě desítky let budou těžit uhlí a které Mostecko podporují ročně, všechny obce, nejenom Most, nezanedbatelnými částkami, ze kterých si stavíme školy, školky, sportoviště. Říkám to tady záměrně, abych to některým lidem připomněl.
Ale závěrem své krátké řeči bych chtěl říci, že oceňuji přijatelný kompromis a politickou dohodu, na které se podílel pan ministr, v podobě konečné shody na dvojnásobném zvýšení z poplatku z dobytého nerostu, který státní pokladně určitě pomůže, a na druhé straně hnědouhelné firmy, tedy ty těžaře, nijak nepoškodí, aby byli nuceni částečně nebo úplně omezit nejrůznější typy pomoci městům a obcím našeho regionu, kde žijeme.
To je všechno. Děkuju.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi Schwarzovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuju za slovo. Jsem velice rád, že přede mnou vystoupil kolega Schwarz. Nicméně se domnívám, že četl patrně jinou novelu horního zákona, než jsem četl já. A teď bych byl velice rád, kdyby poslouchali zejména poslanci z těch obcí, z těch regionů, které jsou těžbou dotčeny, protože v tomto zákoně, v této novele se říká, že peněz dostanou méně. Teď vám objasním, v čem ten problém, nebo kde ten pes je zakopán.
To, že cíle novelizace by mělo být dosaženo novým způsobem výpočtu úhrad a z vydobytých nerostů stanovením nové výše sazeb úhrad z vydobytých nerostů a nového poměru rozdělení výnosů z úhrad mezi obce a státní rozpočet, to už tady zmiňoval jak pan ministr Mládek, tak pan zpravodaj. Současně je v té novele návrh zvýšit sazbu úhrady z dobývacího prostoru.
Jak tedy v této novele - a teď mě samozřejmě mrzí, že třeba pan kolega Schwarz neposlouchá (povídá si se svými kolegy) - ale jak v této novele dopadly obce a jak dopadly kraje? To samozřejmě... Můžu říct, že i já jsem se domníval, že si obce polepší, že si kraje polepší. Ale opak je skutečně pravdou. Z prohlášení ministerstva zaznívá, že obce na tom budou rozpočtově neutrálně, to znamená změní se poměr části výnosu úhrady z vydobytých nerostů, mění se v jednotlivých kategoriích, mění se samozřejmě u ostatních dílčích úhrad, mění se u dílčích úhrad z ropy nebo hořlavého zemního plynu, mění se dílčí úhrady z radioaktivních nerostů. Ale naprosto zásadně se mění v dílčí úhradě z hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem. Tam je změna toho poměru dramatická a je dramatická ve prospěch státního rozpočtu. Jaký ten poměr je? 33procentním příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově prováděno, za prvé, za druhé - 67 procent příjmem státního rozpočtu.
Já samozřejmě vnímám to, že tím dvojnásobným navýšením částky, o kterém tady mluvil můj předřečník, dojde k navýšení příjmů. Ale bohužel k navýšení příjmů státního rozpočtu, nikoliv k navýšení příjmů obcí. Obce na tom budou rozpočtově neutrálně. Samozřejmě budu rád, když se budu mýlit a je tam ještě pod další úrovní schovaná nějaká chybka, které jsem si já nevšiml, a obce dostanou více. Ale zatím to nevidím.
Co to pro obce znamená? Těžaři budou odvádět větší procento do státního rozpočtu, tudíž budou mít větší ekonomickou zátěž. Dneska těžební firmy, a to mi kolega Schwarz a tuším i pan kolega Vozka dá za pravdu, silně podporují obce v regionu, to znamená, dávají jim různé sponzorské dary, podpory atd. Proč by dneska měly těžební firmy v tom případě sponzorovat obce, když budou odvádět větší příjem do státního rozpočtu? ***