(11.00 hodin)
Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážená paní předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, ráda bych za Ministerstvo pro místní rozvoj opětovně uvedla vládní návrh novely zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu. Ráda bych na úvod zmínila, proč tato novela.
Návrh novely je nezbytný z následujících důvodů. Jednak zamezení dvojího právního výkladu ustanovení týkajících se povinného pojištění záruky pro případ úpadku za účelem docílení právní jistoty pro zákazníky cestovních kanceláří a zároveň zajištění splnění požadavků evropské směrnice, aby spotřebitel měl záruku vrácení vložených finančních prostředků za zájezd a pro návrat spotřebitele v případě úpadku cestovní kanceláře do České republiky. Za druhé rozšíření povinností pro cestovní kanceláře, které budou sloužit pojišťovnám k získávání pravidelných informací o hospodaření cestovních kanceláří a zejména k nastavení správné výše limitu pojistného plnění. Za další zajištění účinné státní kontroly prostřednictvím úpravy dosud chybějících správních deliktů cestovních kanceláří a agentur. A v neposlední řadě důvod předkládané novely je uvedení zákona do souladu s občanských zákoníkem a živnostenským zákonem.
Ráda bych znovu zdůraznila, že se jedná o dílčí novelu zákona, která reflektuje pouze nejaktuálnější diskutovaná ustanovení tohoto zákona. Zásadnější revizi zákona si vyžádá přijetí nové evropské směrnice o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách. Tato směrnice evropská by měla být publikována v Úředním věstníku Evropské unie v říjnu letošního roku. Tady jen říkám, že tato směrnice dosud není a neexistuje v Úředním věstníku Evropské unie, kde transpoziční lhůta byla stanovena na 24 měsíců od vstupu směrnice v platnost. To znamená, v průběhu roku 2017 bude Ministerstvo pro místní rozvoj připravovat nový zákon.
Ministerstvu je známo, že v uplynulých letech pojišťovny nevyplatily spotřebitelům plné náhrady. Vycházeje z platného znění zákona s přihlédnutím k jeho eurokonformnímu výkladu ministerstvo zastávalo názor, že tento jejich postup není v souladu se zákonem. V souvislosti s nevyplácením plných výší náhrad poškozeným klientům ze strany pojišťoven bych zde poukázala na jednu klíčovou věc a to je na nález Ústavního soudu ze dne 21. července tohoto roku. Ústavní soud ve svém nálezu potvrdil, že cestující má nárok na plné vrácení vložených prostředků bez ohledu na stanovený limit pojistného plnění. Toto je precedens, kde Ústavní soud rozhodl tímto způsobem v celé České republice. Ústavní soud nezjistil porušení ústavního práva ze strany soudu, který uložil pojišťovně zaplatit plnou náhradu. Ústavní soud potvrdil nezbytnost použití eurokonformního při výkladu zákona číslo 159/1999 Sb., tzn. zákon, který zde předkládám.
Dále bych se zde ráda vyjádřila k některým bodům projednávaným na jednání garančního výboru, tzn. výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, které se uskutečnilo dne 2. září 2015.
Z pohledu ministerstva pro místní rozvoj jako předkladatele tohoto návrhu novely souhlasíme s pozměňovacími návrhy A1 až A28. Jedná se o pozměňovací návrhy obsažené v usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj ze dne 10. 6. 2015.
A nyní k pozměňovacím návrhu B1 až B22. Jedná se o pozměňovací návrhy obsažené v usnesení hospodářského výboru ze dne 3. června 2015. Pozměňovací návrhy jsou v podstatě totožné jako pozměňovací návrhy výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, s výjimkou pozměňovacího návrhu k ustanovení § 10a odst. 2 písm. b). Toto ustanovení by umožnilo okamžitý zásah Ministerstva pro místní rozvoj vůči cestovní kanceláři v zákonem stanovených případech, a to aniž by předtím musela být cestovní kancelář vyzvána k nápravě. Ministerstvo tento návrh nadále neprosazuje.
K pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Berdychové ohledně deliberační věty. Ministerstvo pro místní rozvoj nepodporuje deliberační ustanovení s ohledem na nález Ústavního soudu, který jsem zde vyjmenovala před chvílí.
K pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Fischerové, který spočívá v zachování platného znění ustanovení § 8 odst. 2. MMR nesouhlasí. Ustanovení § 8 odst. 2 bylo předmětem dvojího výkladu, který sjednotil až nález Ústavního soudu z letošního léta. S ohledem na zajištění právní jistoty všech dotčených subjektů, jasnosti a srozumitelnosti práva je třeba ustanovení zpřesnit tak, jak je navrhováno.
Dovolte mi ještě jednou zopakovat, že Ministerstvo pro místní rozvoj jako předkladatel vládního návrhu novely tedy podporuje ve třetím čtení Poslanecké sněmovny našeho Parlamentu pozměňovací návrhy pod písm. A1 až A28 obsažené v usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Dále bych se ráda vyjádřila k některým bodům, které zazněly v rámci obecné rozpravy na jednání garančního výboru 2. září 2015. Předpokládám, že zde budou také diskutovány. Budu se snažit vyjádřit se k nim předem.
Jedním z diskutovaných bodů rozpravy byl názor, že novela zákona může vést k redukci počtu cestovních kanceláří na trhu, a to až do výše 50 %, a zvýšení nezaměstnanosti zhruba o 1 500 osob v České republice. Cestovní ruch zaměstnává celkem zhruba 231 tisíc pracovníků v České republice. Zdrojem je satelitní účet cestovního ruchu a tvoří celkem 2,9 % našeho HDP. Počet aktivních cestovních kanceláří, tj. cestovních kanceláří, které mají uzavřenou pojistnou smlouvu pro případ úpadku cestovní kanceláře za rok 2014, byl 960. Objevují se zde jiná data, nicméně toto jsou data, která vycházejí samozřejmě z našich statistik, které si vedeme. V současnosti se tento počet pohybuje kolem 970. Podle údajů vedených Ministerstvem pro místní rozvoj se nedá říci, že by se počet žadatelů, kteří mají zájem provozovat živnost cestovní kanceláře, za posledních pět let výrazně změnil.
Dalším diskutovaným bodem rozpravy bylo opětovné vyjádření pojišťoven, že nemohou přistoupit na krytí neomezeného rizika při pojištění cestovní kanceláře proti úpadku. V průběhu celého konzultačního procesu Ministerstvo pro místní rozvoj vycházelo zástupcům pojišťoven vstříc v tom smyslu, že do novely tohoto zákona jsme vložili dostatečně adekvátní právní nástroje pro pojišťovny, aby mohly jak na začátku, tak i v průběhu podnikání cestovní kanceláře nastavit správnou výši limitu pojistného plnění, která pokryje veškeré oprávněné nároky klientů v případě úpadku cestovní kanceláře.
Ráda bych zde zopakovala, co jsem sdělila v druhém čtení, a to že stát nebude krýt rizika podnikání pojišťoven. Cestovním kancelářím se ukládá povinnost informovat pojišťovny o svém hospodaření a o změně pojistného rizika. I na základě požadavků pojišťoven jsme do této novely navrhli, aby cestovní kanceláře měsíčně informovaly svou pojišťovnu o datech typu počet cestujících za poslední měsíc, počet prodaných zájezdů, souhrnná data za prodej celkových zájezdů za cestovní kancelář, výše, záloh, výše tržeb. Toto byl požadavek pojišťoven, kde Ministerstvo pro místní rozvoj např. vyhovělo. Na základě i tohoto si samotná pojišťovna může říci, jaký limit si dává do smlouvy s cestovní kanceláří. Navíc budou cestovní kanceláře povinny měsíčně informovat o relevantních údajích pojišťovny. Samozřejmě zde je obchodní tajemství. To bude mezi cestovní kanceláří a pojišťovnou. O tom ani MMR nebude nic vědět.
To, že lze nastavit správnou výši limitu pojistného plnění, ukazují i dostupná data v roce 2014, kdy došlo k úpadku čtyř cestovních kanceláří. Rok 2014 čtyři cestovní kanceláře, ne více. Všichni jejich klienti byli plně odškodněni ve svých oprávněných nárocích. V letošním roce, tzn., od ledna do dneška, je znám úpadek tří cestovních kanceláří a dle předběžných vyjádření pojišťoven by nemělo dojít k pojistnému krácení.
Dovolte mi závěrem požádat o podporu při schválení této novely ve třetím čtení, aby ochrana zákazníků cestovních kanceláří v České republice v případě jejich úpadku byla zajištěna co nejdříve. Děkuji za pozornost. ***