(10.30 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Tyto úřady fungovaly, fungují. Je tam veliké množství odborníků. Část z nich tedy přejde do Centra regionálního rozvoje, část zřejmě se vydá cestou soukromého podnikání nebo bude směřovat do jiných institucí, ale správně paní kolegyně Fischerová navrhuje, aby závěr jejich činnosti byl určitým způsobem modifikován, a já její návrh podporuji.
Zároveň si dovoluji připomenout jednu věc a tou věcí je to, že tento zákon vnáší do systému regionálního rozvoje a jeho podpory ze strany evropských fondů významnou nerovnováhu. Zatímco u těch sedmi regionů bude regionální rozvoj a jeho podpora organizována formou integrovaných územních investic, jsou zde regiony, které tuto výsadu nemají. Mezi ně patří například České Budějovice, tedy celý Jihočeský kraj, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Mladá Boleslav a Zlín. To jsou regiony, které jaksi jsou co do schopnosti podílet se na čerpání prostředků pro podporu regionálního rozvoje o kategorii níže. Ono se to projeví také samozřejmě i v množství prostředků, které by měly plynout z evropských fondů do těchto území. U území zařazených mezi území integrovaných územních investic prostředky budou významně větší.
Zdá se, jako bychom se tady pohybovali mezi dvěma extrémy. Zatímco v uplynulém období to byly kraje a jejich samosprávy, které odpovídaly za regionální rozvoj a za čerpání prostředků při regionálním operačním programu, a tady je třeba říci, že regionální operační programy, jakkoliv byly často kritizovány a jakkoliv někdy docházelo k trestnímu anebo soudnímu stíhání představitelů těchto orgánů, tak odvedly veliký kus práce a jejich zásluhou peníze do krajů plynuly velmi plynule a byly úspěšně zhodnoceny. Já si myslím, že tím, že to přenášíme znovu na města, v podstatě se pohybujeme mezi dvěma jakýmisi póly samosprávné soustavy. A opět, umíme si představit, co paragraf, který je tam zařazen a který paní kolegyně Fischerová navrhuje vypustit, může pro fungování městských samospráv znamenat. Dobře víme přece, že nejenom je zde hmotná odpovědnost, ale častokrát jsou představitelé obecních samospráv trestně stíháni za to, jak při svém uplatnění mandátů jako zastupitelů rozhodovali. Jsou soudně stíháni za to, jakým způsobem hlasovali v radách nebo v zastupitelstvech. Teď k tomu přichází tahle hmotná odpovědnost. Je možné se obávat toho, že to bude směřovat k tomu, že svoboda, volnost jejich rozhodování bude výrazně omezena a že se budou vždycky rozhodovat, ne co je prospěšné pro jejich region, co je prospěšné pro kraj, pro to území, ale co nám způsobí nejmenší množství problémů, co nás nejvíce ochrání před případnou hmotnou odpovědností nebo před případným nedej bože soudním stíháním. Proto i já se budu připojovat k tomu, abychom podpořili pozměňovací návrh B2 paní kolegyně Fischerové.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Benešíka a potom pana poslance Stanjuru s řádnou přihláškou. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Ondřej Benešík: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já bych chtěl jenom podpořit to, co říkal pan kolega Zahradník. Bohužel pro současné období byl v regionální politice snížen význam krajů a my jsme kraje mj. zřizovali také proto, aby spravovaly území, ale bohužel jejich možnosti naplňování této politiky prostřednictvím strukturálních a rozvojových fondů EU bude nižší. Ukázalo se, že je to víceméně politické rozhodnutí, které padlo někdy před možná třemi čtyřmi pěti lety, se kterým tato vláda už nedokázala nic udělat. Já jsem ve Zlínském kraji zastupitelem. Jsem tam zastupitelem třetí volební období. Momentálně jsem opoziční zastupitel a možná bych se mohl těšit z toho, že kraje budou mít daleko menší možnosti rozhodovat o evropských dotacích, ale já z toho radost nemám. Bohužel ale evropské fondy se staly spíš politickým nástrojem, nástrojem, jak házet klacky pod nohy. Věřím tomu, že v nadcházejícím období budeme schopni najít shodu a i přes omezené možnosti uděláme z čerpání evropských fondů národní zájem, nikoliv prostředek pro politikaření, nikoliv prostředek, jak potopit, jak pošlapat politického konkurenta. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Navážu na vystoupení pana poslance Benešíka. Já s tím souhlasím, aby to nebyl prostředek politického boje, nicméně na jedné straně se máme poučit ze zkušeností, které jsme získali někdy velmi bolestně, a já bych řekl, že oprávněně jsme si mnozí stěžovali, že stávající systém byl nepřehledný a že operačních programů bylo příliš mnoho - 24. Mně připadá to, že jich je osm, lepší. Kdybych to mohl rozhodovat já sám, tak bych měl tři. Jeden by se jmenoval investice, jeden by se jmenoval vzdělávání a jeden by se jmenoval regionální rozvoj. To jsme ovšem nebyli schopni dojednat v této podobě. Bylo by to podle mě ideální.
Chci říct, že - a pochopil jsem to i z vystoupení paní ministryně, ne dnešního, ale opakovaně se tak vyjádřila, že přestane platit mantra, že musíme vyčerpat každé euro, a že bude platit jiná mantra, že máme podporovat dobré projekty, a ne nejlépe napsané projekty, jak to bylo v tomto programovacím období. A to je velký rozdíl mezi dobrým projektem a dobře napsaným projektem. My jsme se pak na městech a obcích poučili po úvodních haváriích a začali jsme psát projekty tak, aby dostaly bodové ohodnocení, například že finanční kontrolu nedělá jeden člověk, ale že mám skupinu - místo jednoho bodu už jsem měl tři a teď bych mohl ty absurdity hodnocení vypočítávat. Takže to, že se snížil počet operačních programů, já považuji za dobrý krok, i když to není úplně tak malé číslo, které by bylo podle mě pro ČR ideální. A pokud kraje budou mít dobré projekty, tak uspějí. Jsem o tom pevně přesvědčen. A to je právě to, že bychom neměli posuzovat, kdo o tom rozhoduje, ale jak rozhoduje a zda vítězí nejlepší projekty, nebo zase ty nejlépe napsané, které budou tzv. formálně nejlépe odpovídat hodnotitelským příručkám, kde ti hodnotitelé to mají a jenom formálně body dávají.
A teď k pozměňovacím návrhům. Ten první, aby to bylo na konci roku 2020, já myslím, že je pragmatický a rozumný, že to není nic, co by bylo něco proti ničemu.
U druhého samozřejmě podpořím návrh paní kolegyně Fischerové, protože si myslím, že města už odpovědností mají hodně, a nevidím žádný důvod přenášet odpovědnost státu, který to organizuje, na města. A věřím, že ti z vás, a je vás tady velká skupina lidí, kteří mají zkušenosti z komunální či regionální politiky, tak ten pozměňovací návrh mohou podpořit - i proto, že jsme snížili počet operačních programů, a věřím, že uplatníme i negativní zkušenosti, které jsme získali, abychom chyby neopakovali. A teď nechci nikoho kritizovat, teď to berte jako konstatování faktu. To programovací období se jmenuje 2014-2020.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se moc omlouvám, že vám skáču do řeči, ale je tady opravdu velký hluk a já poprosím kolegy, aby se ztišili, popř. si své záležitosti vyřídili v předsálí, protože nás čeká dlouhý den a takhle unavujeme sebe navzájem. Takže poprosím o ohleduplnost a vás za prominutí, že vás přerušuji.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. A já myslím, že je takřka jisté, že do konce letošního roku nevyčerpáme jediné euro, jedinou korunu. To znamená, máme dva roky pryč. A je to zase apel na všechny, abychom se snažili vybírat dobré projekty, přestali se udávat do Bruselu. Protože mám osobní zkušenost z česko-polského pohraničí s čerpáním malých projektů, z příhraniční spolupráce. ***