(9.30 hodin)
(pokračuje Heger)
A zrovna u té tuberkulózní vakcíny se vědělo, že výskyt komplikací je relativně velký, a rozsáhlé studie ukázaly, že jejich výskyt převažuje nad benefity, které přináší očkování, a to byl hlavní argument pro to zrušení.
Proč to říkám? Já tady nechci zdržovat, ale je potřeba některá základní fakta připomenout, protože ta současná protiočkovací hysterie se rozvinula na základě nepodložených informací, že očkování přináší velké riziko pro naše děti. Není to pravda. Studie, které byly provedeny a publikovány, ukazují, že to riziko je přiměřené. Ukazují dále, že některá rizika, na která se poukázalo, jsou vyloženě šalebná a že to jsou v mnohém případě buďto vědecké podvrhy, anebo omyly. Týká se to speciálně otázky výskytu autismu, u kterého bylo jasně prokázáno, že jeho výskyt v populaci očkovaných nevzrůstá v souvislosti s očkováním a že to, s čím se argumentuje, opravdu nemá takzvanou evidence based neboli vědecké podložení.
Já tady nebudu rozšiřovat tyto obecné úvahy. Jenom bych řekl pár konkrétních slov k senátnímu návrhu. Senátní návrh ve svém dopadu, pokud se týká novelizačních bodů, které se dotýkají povinnosti očkování a průkaznosti, že dítě je očkováno, má-li být přijato do některých zařízení nebo na zájmové akce, takže pokud by tato změna prošla, bude to změna velmi radikální, která de facto způsobí nepovinnost očkování, přestože jeho povinnost zůstává v zákoně. Proto velmi doporučuji, aby tato změna přijata nebyla, s tím, že jsou docela dobré evidence, jak se na Ministerstvu zdravotnictví začalo o celé problematice jednat v pracovní skupině, která pracuje velmi intenzivně a spěje ke konečnému stavu, kdy by byl očkovací kalendář přehodnocen, kdy by znovu byl výskyt všech benefitů a rizik zhodnocen pro jednotlivá očkování, a tam, kde se ukáže, že relace jsou hraniční, by byl očkovací kalendář zredukován.
Další věc, o které mluví nikoliv populace rodičovská, ale populace medicínská, je ochrana lékařů před nepříznivými dopady komplikací, které při očkování vznikají. Jsou to jednotlivé případy a zdaleka nejsou tak rizikové jako případy onemocnění s komplikacemi, které mohou vznikat v případě, že se přestává plošně očkovat, jak ukazují různé epidemie výskytu například černého kašle nebo spalniček. V tomto případě je potřeba lékařské komunitě naslouchat a hledat cestu, jak stát zajistí odškodňování těch pacientů, u kterých ke komplikacím dojde, tak aby ta zátěž v případech, kde stát si něco přeje, aby vykonávali, nebyla přenášena na lékaře. Od tohoto opatření, o kterém se mluví už několik let a bylo opakovaně diskutováno, a nyní se zdá, že bude nalezena cesta, jak ho prosadit, tak od takového opatření lze očekávat, že přístup lékařů k očkování se ještě zlepší, že budou mít vyšší motivaci, jak očkování propagovat, jak ho plošně vysvětlovat rodičům a jak zajistit, aby i v případě, že by v budoucnu došlo k jakési větší dobrovolnosti očkování, zůstalo rozšířeno v populaci tak jako dnes, to je zhruba 95 % proočkovanosti populace.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych zakončil výzvou, abychom schválili tento velmi rozsáhlý a komplikovaný zákon o ochraně veřejného zdraví a jeho úpravu v té podobě, jaká prošla Poslaneckou sněmovnou, protože je tam celá řada, nebo převažující řada věcí, které nečiní žádné problémy, které byly odpracovány, a byla by škoda je narušit. K té specifické otázce očkování zcela určitě dle slibu Ministerstva zdravotnictví se budeme vracet a upřesňovat ho tak, aby vášně, které se zbytečně v populaci objevily, byly racionálně utlumeny a aby očkování znovu získalo plošnou důvěru našich obyvatel.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď tu mám dvě faktické poznámky. První je poznámka pana poslance Bendla. Tak už mám tři faktické poznámky. Potom paní poslankyně Nováková a potom pan poslanec Kostřica. Všichni dvě minuty. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, pane senátore, kolegyně, kolegové, já jsem se poměrně obšírně k tomuto tématu vyjadřoval při projednávání tohoto tisku při jednání Poslanecké sněmovny. Chtěl bych jako člověk, který je významně v konfliktu zájmů, protože mám doma šestiměsíčního kojence, a jako člověk, který když poslouchá bývalého vládního kolegu Leoše Hegera, když říká, že riziko je přiměřené, tak z toho já si vyvozuji, že riziko existuje. A já si nemyslím, že zdraví nebo že rodina je méně než stát. Já si myslím, že rodina je více než stát. Já si myslím, že zdraví, že moje zdraví není majetek státu, ale majetek můj a že v případě, že existuje takovéto riziko a stát nařídí lidem, aby povinně nechali očkovat své děti, pak by měl stát tvrdě platit za to, jestliže dojde k nějaké chybě, a jako že k ní dochází, což nepopřel nikdo z lékařů přítomných v Poslanecké sněmovně, že se to stává, že stát nařídí povinné očkování a to dítě se dostane do extrémních životních problémů, které asi není potřeba tady příliš popisovat.
Já s povinným očkováním nesouhlasím. Jsem přesvědčený o tom, že je možné udělat jakýsi timing toho očkování, že není nutné kojence očkovat proti nemocem, které je možné získat pouze z pohlavního styku. Prostě hexavakcína, chcete-li, lékaři, je pro mne zločin, který se může obrátit proti tomu dítěti doživotně (upozornění na čas) a mělo by být na rozhodnutí rodičů, a ne státu, zdali se tím necháme očkovat.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Faktické poznámky se nám to rozmnožily. Mám jich zde šest. Prosím paní poslankyni Novákovou a potom pana poslance Kostřicu.
Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, věřím, že se nerozhoří mnohahodinová diskuse o očkování, protože se domnívám, že všichni tady už zřetelně svá stanoviska řekli. Já z pochopitelných důvodů senátní návrh podpořím. Ten důvod je stejný, pro který jsem nemohla podpořit návrh Poslanecké sněmovny, a sice - žádný z pozměňovacích návrhů, včetně toho senátního, nepopírá povinné očkování. Pouze bere rodiče jako partnera a vlastně se zabývá možností, jak zachytit, že ten proces očkování už nastal. ***