(20.20 hodin)
(pokračuje Černochová)
Ve čtvrtek nebo v pátek dorazil k nám na radnici a my jsme se snažili a udělali jsme vždycky pro to maximum, aby pas ten člověk dostal a mohl na dovolenou odjet. A opravdu to je praxe, která, myslím si, funguje nejenom na Praze 2, která je centrální městskou částí, ale i na jiných obcích, které jsou dostupné.
Bohužel navrhovaná úprava ruší vydávání pasů bez strojově čitelných údajů a bez biometrických údajů a zakotvuje vydání tzv. e-pasu v kratší lhůtě, a to prosím pěkně do šesti pracovních dnů za zvýšený správní poplatek. Já bych ten poplatek klidně zvýšila ještě víc. Ale umíte si, kolegové starostové, místostarostové, radní, představit situaci, že k vám přijde občan - ano, jeho chyba byla, že si nepohlídal, že bude mít platný cestovní pas - a vy mu řeknete: sorry, šest pracovních dnů, vy si tu dovolenou prostě musíte zrušit, protože zpravidla ten člověk, nebo většina z nás se tak chová, že má dovolenou buďto týden nebo dva týdny, takže vlastně během tohoto období se mu bude někde možná vytvářet pas, ale on na tu dovolenou neodjede, protože šest pracovních dnů je skutečně obrovsky dlouhá lhůta. A zase prosím nekoukejme teď na to jako politici, jako úředníci, koukejme na to jako lidé. Přemýšlejme o tom, jak se chováme my, že také občas prostě si některé věci zapomeneme zajistit včas, a šest pracovních dnů je strašně dlouhá doba. Těm lidem budou propadat dovolené, budou se obracet na starosty, my jim budeme složitě vysvětlovat, že to není naše vina, že prostě to je novela zákona z pera Ministerstva vnitra, ať si jdou stěžovat k panu ministrovi Chovancovi.
Mě velice překvapilo, když jsem objevila na stránkách Ministerstva vnitra Slovenské republiky - Slovensko má poměrně dobře odstupňovány výdaje pasů na tři lhůty a tomu odpovídá i příslušné odstupňování správních poplatků. Mají to rozděleno: do 30 dnů, do 10 pracovních dnů a do dvou - do dvou! - pracovních dnů. Chci se tedy pana ministra zeptat, jestli jsou skutečně objektivní důvody pro to, že v ČR nelze vyřídit pas ve lhůtě kratší než šest pracovních dnů, když v jiném státě, ve státě, který nám je blízký nejenom z hlediska hranic, tak je to možné za dva pracovní dny. Vím, že tam je agenda trošku jednodušší než u nás, ale přeci výroba je stále stejná. A chápu i složitost distribuce, že zase kdyby ta možnost byla pouze v hlavním městě Praze, tak že by se ostatní kraje cítily diskriminovány, že musí do Prahy. Ale máme tady krajské úřady. Já si myslím, že by nikdo z hejtmanů, z primátorů neodmítl, aby jeho úřad tuto agendu vykonával i v pátečních, možná sobotních dnech. My uvažujeme na dvojce, že třeba budeme mít sobotní dopoledne, protože my jsme tady od toho, abychom my se i přizpůsobovali chování občanů, a snažit se vyjít vstříc tomu, když někdo pracuje dlouho do noci, tak aby si mohl svoji agendu a své záležitosti vyřídit včas. Takže bych chtěla moc poprosit pana ministra, jestli by skutečně mohl říct, zdali neexistuje nějaká možnost, jak tu dobu zkrátit tak, abychom se skutečně chovali vůči občanům solidně a neničili, nekazili jim tu jednu z mála radostí, kterou mají, a to je jejich dovolená, kdy skutečně se bude stávat to, že budou rušit zaplacené dovolené z důvodu, že v legislativě zanikne možnost, aby si vzali pas bez biometrických údajů a mohli s ním odjet do zemí, které samozřejmě tento pas připouštějí. Takže moc prosím o to, aby se tady našlo nějaké řešení, aby se tady hledala nějaká cesta, protože to přinese celou řadu problémů nejenom nám komunálním politikům, ale v neposlední řadě i ministerstvu. A myslím si, že to není ani cílem tohoto návrhu.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní dovolte v rychlosti načíst dvě omluvy, a to pana ministra Jurečky od 20.30 z pracovních důvodů a pana poslance Kalouska z jednání od 20.00 do konce jednacího dne.
Nyní poprosím s faktickou poznámkou pana poslance Pilného a poté se připraví řádně přihlášený pan poslanec Luzar. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já nemám k tomu zákonu v podstatě žádné připomínky, jenom bych opakoval svůj dotaz, který jsem tady měl v prvním čtení a kterým se k mému překvapení nezabýval ani bezpečnostní výbor, a to sice to, že k zákonu o občanských průkazech bude Ministerstvem vnitra vydána také vyhláška o náležitostech kryptografických klíčů a autentizačního certifikátu a o bezpečnostních zásadách pro užití tohoto certifikátu. Takže se opět ptám, co to vlastně je, jestli to souvisí s těmi dobrovolnými občankami s čipem a hlavně jak to souvisí se směrnicí eIDAS o elektronické identitě, kterou nám předepisuje EU a kterou musíme příští rok přijmout. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji za dodržení časového limitu a nyní již prosím pana poslance Luzara k mikrofonu. Prosím, máte slovo. Dříve než vám slovo udělím, poprosím kolegy jak napravo, tak nalevo. Je jich sice zde málo, ale i přesto dokážou vytvořit velký hluk, takže poprosím, aby se zklidnili, ztišili. Děkuji. Máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení páni a paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s pozměňovacími návrhy, které jsem k tomuto zákonu připravil na základě seznámení se s předloženým návrhem na jednání výboru, na který jsem došel, a také na semináři, který výbor k tomuto zákonu uspořádal. Těchto pozměňovacích návrhů je devět, ale jsou krátké. Nebojte se, dovolím si krátké seznámení se zdůvodněním.
První návrh je v § 3 vypustit odstavec 4, který zní: "Pokud občan sdělí, že si nepřeje zapsat údaje o adrese místa trvalého pobytu anebo údaje o rodinném stavu nebo partnerství, tento údaj se do občanského průkazu nezapíše." Občanský průkaz v této zemi historicky slouží jako jediný relevantní doklad o místě pobytu, popř. stavu člověka, který jím disponuje. Jsou desítky služeb i podnikání, které jsou teritoriálně závislé na zjištění místa bydliště tohoto člověka - namátkou veřejné knihovny a podobné instituce, které z občanského průkazu čerpají údaje o kontaktu na člověka, který si od nich něco půjčuje. Nemluvím o jiných půjčovnách - stavebních strojů a dalších a dalších, které jsou závislé na údajích uváděných v občanském průkaze. A už vůbec nehovořím o v poslední době rozrůstajícím se vydírání emočním, popř. matrimoniálním, kdy různí sňatkoví podvodníci a další existence zneužívají tíživé doby a nemůžou se nějak prezentovat doklady, jak to je s jejich rodinným stavem, popř. bydlištěm. Myslím si, že tady tradice uvádění v občanském průkazu trvalého bydliště a stavu by měla zůstat zachována. Proto navrhuji tento bod vypustit.
Druhý bod. V § 3 odst. 6 doplnit slova: "Do kontaktního elektronického čipu se zapíše číslo občanského průkazu a dále lze zapsat údaje" - tady doplňuji "a aplikace," "jejichž zápis a rozsah stanoví zvláštní předpis." Tady chci upozornit, že Ministerstvo vnitra samozřejmě svým zvláštním předpisem ustanovuje údaje, které v občanském průkaze mají být zapsány. Ale chci upozornit také na rozdíl data a aplikace. Já si myslím, že tato možnost umožní příslušným odborům Ministerstva vnitra hledat další využití občanského průkazu jako určitého elektronického média umožňujícího další aplikace. Proto navrhuji toto jedno slovíčko doplnit do odstavce 6 paragrafu 3.