(20.10 hodin)
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dobrý večer, dámy a pánové. Já jsem některé z těch připomínek, které i vám řeknu, říkala na výboru pro bezpečnost, kde jsme se ale tímto návrhem zákona zabývali z jiných důvodů. Samozřejmě garančním výborem byl někdo jiný než výbor pro bezpečnost. Ale myslím si, že bychom všichni v této Poslanecké sněmovně měli mít na zřeteli to, že tato norma se týká 10,5 milionu občanů České republiky. A rozhodně se mně nelíbí způsob, že opět dnes tady něco projednáváme, něco schvalujeme a Ministerstvo vnitra říká, že už někde leží velká novela, která ani nevíme, kdy bude předložena do legislativního procesu. Je to opět důkaz salámové metody, že dnes zase nějakou drobnůstku přijmeme do legislativy, ale pak možná za rok za dva roky budeme přijímat nějaký velký zákon. Tohle tady slýcháme celý rok a půl, co jsme součástí tohoto ctihodného zákonodárného sboru.
Co nám, nebo co mně jako nejen poslankyni, ale i starostce Městské části Praha 2 na této normě vadí? Vadí mi tady zavedení povinností ohlašovnám, kdy návrh nikterak neřeší samotné osoby s trvalým pobytem na ohlašovně. V celé České republice těchto osob je několik set tisíc. Respektive neřeší institut trvalého pobytu na adrese ohlašovny. Je pod rozlišovací schopností zákona určit, které osoby mají trvalý pobyt na adrese ohlašovny proto, že jej tam mít musí, a to z důvodu, že když tento institut existuje, tak po odstěhování se nemohou přihlásit k trvalému pobytu tyto osoby jinam a údaj o trvalém pobytu jim je zrušen na návrh oprávněné osoby. Nebo například trvalý pobyt dítěte ženy, která požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem. Týká se to i osob, které mají trvalý pobyt na adrese ohlašovny dlouhodobě a zjevně účelově. Například kvůli exekucím. Je již obecně dosti známé, že nejsnazší způsob, jak získat trvalý pobyt na adrese ohlašovny, je pro občana ukončit trvalý pobyt na území České republiky a poté přijít na ohlašovnu a uvést, že nemá vlastnické ani jiné právo k užívání nemovitosti určené k bydlení, aniž by občan území České republiky fakticky opustil. Je to prostě obcházení a zneužívání tohoto zákona.
V údaji o trvalém pobytu se často uvádí, že je evidenčního charakteru, ale tak tomu v mnohých případech není. I občané s trvalým pobytem na adrese ohlašovny mají volební právo, mohou si požádat o vydání parkovací karty jako rezidenti. To se konkrétně týká těch modrých zón, které nenávidíte v Praze, ti, co z příslušné městské části nejste. Z praxe úřadů je i známo, že častým bodem v nájemních smlouvách, zejména těch uzavřených na dobu určitou, je již zcela pravidelně to, že pronajímatel výslovně nesouhlasí s tím, že by se nájemce přihlásil na adrese nemovitosti pronajímatele k trvalému pobytu. Toto je sice záležitost občanskoprávní, nicméně pro nájemce bývá logicky důležitější neporušit ustanovení nájemní smlouvy, aby se nevystavil možnosti výpovědi ze strany pronajímatele, než uvést do souladu faktický pobyt s pobytem trvalým.
Další problém, který nebyl odstraněn žádným pozměňovacím návrhem, je adresa pro doručování. Je to § 10b, kdy právní úprava v tomto ohledu je nedostatečná. Adresu pro doručování si lze zřídit u kohokoli, aniž by se o tom vlastník objektu, oprávněná osoba, vůbec mohl dozvědět. Vlastník objektu, oprávněná osoba, nemá možnost se proti zřízení adresy pro doručování jakkoli bránit a ani ji zrušit. Obdobně jako tomu je u zrušení údaje o místě trvalého pobytu například zřídí-li si toto ta osoba, říkejme jí A, která má několik exekucí, a zřídí si doručovací adresu u osoby B. Tato se to nedozví, nemá možnost proti tomu jakkoli se bránit a je vysoce pravděpodobné, že právě na adrese osoby B bude proveden pokus o exekuci.
Obecně bych chtěla apelovat i na své kolegy komunální politiky v této Sněmovně, abychom se skutečně důrazně začali zabývat výší správních poplatků. Protože správní poplatky nekompenzují jednotlivým obcím náklady, které vynakládají na výrobu různých dokladů, průkazů, celou tu agendu. Nekompenzují žádné, ani v některých případech lehce navýšené správní poplatky. Vím, že je to téma na širší diskusi, ale určitě se budete vy potýkat zase v rozpočtu s nedostatkem finančních prostředků. Opět je to další agenda, kterou stát deleguje na obce bez toho, aniž by jim poskytl dostatek finančních prostředků. A to, že jsme toho svědky čím dál tím častěji, to všichni víme a bohužel se neděje nic, co by tu naši situaci komunálních politiků zlepšilo.
Další hloupost, která bohužel také nebyla odstraněna pozměňovacím návrhem, je bezpečnostní osobní kód občanského průkazu. Tam je problém, že vlastně od doby, kdy byl zaveden, jsme se ani nedozvěděli, jestli má nějaké praktické nebo faktické využití. Já to do dnešního dne nevím. Naše reálná zkušenost na radnici je taková, že zadávání tohoto kódu jen zdržuje proces převzetí občanského průkazu a je obtížné až nemožné občanovi přebírajícímu občanský průkaz vysvětlit, k čemu tento kód vůbec je, přestože se naši úředníci velice snaží. A že si ho musí zadat, zvolit. Velké problémy to přináší v praxi i při tom zadávání bezpečnostních kódů. Třeba i u osob starších, hospitalizovaných na geriatriích nebo v LDN, které často nejsou schopny tento kód vůbec zadat, natož aby byly schopny si tento kód zapamatovat po celou dobu platnosti občanského průkazu. Ale není to problém jenom seniorů, je to problém každého z nás. Jsme jenom lidé a těch kódů, které nás v našem životě, ať už to jsou PIN kódy, bezpečnostní kódy, obklopují, je tolik, že skutečně tohle je naše negativní zkušenost s tím, že ti lidé nevědí ani proč ani co s tím.
Co ale já považuji asi úplně za nejdůležitější, a tam jsem ráda a děkuji členům výboru pro veřejnou správu, že věci, které tam byly špatně, odstranili. Možnost požádat si o vydání a převzetí cestovního dokladu u kteréhokoli obecního úřadu s rozšířenou působností. Jasně je zcela žádoucí princip, aby správní poplatek zůstal u úřadu, u kterého si občan o vydání dokladu, občanského průkazu nebo cestovního pasu, požádal a správní poplatky se nikam nepřeposílaly. Když jsem to viděla v původním znění, tak jsem samozřejmě měla obrovskou obavu, že to pro nás zase bude znamenat fatální nárůst zpracované agendy, který nebude možné personálně, kapacitně, technicky pokrýt, a Úřad městské části Praha 2, který má třetinu žádostí o občanku podaných nerezidenty, by zase doplácel na to, že by nám to nikdo nekompenzoval. Děkuji za to, že jste to odstranili. Moc si toho nejenom já, ale i úředníci Úřadu městské části Praha 2 vážíme.
Co ale by tady mělo zaznít a chtěla bych na to slyšet prosím pěkně odpověď pana ministra, z jakého důvodu zůstalo v tom návrhu zákona období šesti pracovních dnů. Asi rozumím tomu, proč chceme ty dočasné pasy zrušit. Chápu, že jsme součástí Evropské unie zatím stále. Že chceme, aby těch biometrických pasů bylo v oběhu co nejvíc. Ale zase, moje praxe na radnici je taková, že v současné době je tedy možné podat žádost o vydání cestovního pasu bez strojově čitelných údajů a bez biometrických údajů s dobou platnosti šest měsíců a lhůtou pro vydání do 15 dnů. Žádosti o tyto pasy zrovna u nás na dvojce jsou velice časté. Za rok 2014 jsme těchto pasů vydali přes 130. V letní sezóně vydáváme 20 kusů každé dva týdny. Protože samozřejmě v době dovolených... Jsme jenom lidé. Někdo si zaplatí dovolenou, v sobotu na ni jede, ve čtvrtek si dává dohromady doklady, vyměňuje peníze a zjistí, že nemá pas. ***