(16.30 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan místopředseda Vojtěch Filip. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedající, pane premiére, členové vlády, paní a pánové, mám řádnou přihlášku do rozpravy s přednostním právem, ale vzhledem k tomu, jak se vyvíjí debata, jsem se přihlásil k faktické poznámce.
Chci říct, že mě mrzí, kam se debata ubírá. Protože se neubírá způsobem, který by měl odpovídat tomu, co Česká republika má dát jako mandát premiérovi české vlády na Evropské radě. Já jsem žil v dobré naději po zasedání V4, když alespoň náznak řešení příčin krize byl obsahem usnesení Visegrádské skupiny.
Jestliže se dnes bavíme pouze o důsledcích krize, nikoliv o příčinách, tak se budeme potýkat neustále s většími a většími důsledky, většími problémy, protože nepřispějeme nijak k tomu, aby konečně Evropská unie začala řešit příčiny krize. Ona je sama řešit nemůže. Máme proto vynikající šanci na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Upozorňuji, že základní podmínkou vyřešení jakékoliv krize je odstranění jejích příčin, a to platí jak ve společenských procesech, v medicíně, tak i v právu. A prosím, pokud na to nebudeme mít odpovědi, a zatím jsem je neslyšel, žel ani ve vystoupení pana premiéra, jsem přesvědčen, že naším smyslem výstupu z Poslanecké sněmovny je, aby česká vláda na jednání Evropské rady trvala na tom, aby celá Evropská unie jako mezinárodní společenství pomohla řešit příčiny krize v těch rozpadlých nebo rozpadajících se státech. To je podstata naší diskuse! Ne nějaké strašení nebo, promiňte mi, zcela hloupé historické reminiscence. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu kolegovi místopředsedovi. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, po něm pan předseda Stanjura. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Protože mám také dvě minuty, dámy a pánové, tak to bude stručné.
Ale já bych chtěl ocenit slova, která tady teď zazněla naposledy, protože mi připadá, že je to určitý posun oproti tomu, co tady zaznělo z úst pana poslance Fialy z ODS, pana předsedy, který řekl, že evropská řešení selhávají, takže se zřejmě musíme obrátit k národním. Já si to úplně nedovedu představit, jak bychom na národní úrovni chtěli řešit příčiny krize, o kterých mluví pan místopředseda Fiala. Když je třeba se obrátit k příčinám krize, tak to zřejmě jako Česká republika nezvládneme ani v Sýrii, ani v Iráku, ani nikde.
Co se týče rozvojové pomoci, o které tady byla řeč. Víte, to není tak, že my žvaníme a nic neděláme. Těch 0,11 % je loňský rok, letošní to bude 0,17, což znamená, že z 4,2 mld. se posouváme na 6,5 mld. A to se posouváme z nějakého stavu, který jsme zdědili. To prostě nejsou prázdná slova, když říkáme, že se tady osm let snižoval rozpočet obrany. To nejsou prázdná slova, když jsme si v této Sněmovně v minulosti kolikrát stěžovali na snižování stavu policie, a dnes jsou tady 4 000 dalších policistů. To prostě není tak, že vláda nedělá. A není to tak, že minulost je lhostejná. Prostě to, v jakém stavu jsme to zdědili, je stav, ze kterého jsme vyšli. Z toho já vycházím při posilování rozvojové pomoci. A zároveň hlavní, co bych chtěl zdůraznit, je, že jsem hluboce přesvědčen, že Česká republika sama odpovědi na tuto krizi nezvládne. Podívejte se na hranice, co se tam děje. Tam jsou dneska kolony aut. Myslíte si, že Česko bude prosperovat ekonomicky, pokud tam budou tyhle kolony? Myslíte si, že jsme schopni si obhájit živobytí v této zemi, pokud nebudeme moci exportovat v Evropě? A hospodařit v Evropě? To je přece podmínka naší životní úrovně. A jestli to nebude, tak půjdeme o 40 % dolů.
Já si myslím, že pouze v Evropě má Česká republika jako ekonomický subjekt šanci a tahle krize má také řešení jenom v Evropě. Kdybychom se aspoň na tomhle domluvili, tak máme určitý výsledek debaty, která, nepochybuji, je velmi důležitá. (Potlesk z vládních řad.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Černoch.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám pocit, že někdy tady říkáme přání - dobrá, ale zbožná. Já bych skoro podepsal všechno, co říkal pan vicepremiér Bělobrádek, ale mám jednu otázku. Jak se zbavíme těch, kteří nebudou plnit to, co od nich čekáme? Jsme na to připraveni? Legislativně a i lidsky? Budeme je vozit na rakouské a slovenské hranice? A co když je nebudou chtít vzít? Co s těmi lidmi uděláme? To se řekne: zlepšíme a zpřísníme návratovou politiku. Legitimní otázka zní: jak? A s tím by měla česká vláda přijít a klidně ať to domluví s našimi sousedy, aby to bylo stejné. Ale proč se tady rozčilujeme? To nebyla Česká republika, která první zavedla ochranu vnitřních hranic Schengenu. Já jsem jenom upozornil v okamžiku, kdy problém byl na jihu. Byl celkem klid. Řekové mají problém, Italové už mají problém rok, roky se tam vyloďují. Až se ten problém dostal k našim sousedům, tak najednou eskaluje řešení a slyšíme vyděračská slova typu "buď půjdete na kvóty, nebo vám nedáme peníze". Za to ty evropské peníze ale nestojí. To chci říct rovnou. Nenechme se tímhle vystrašit.
Myslím, že je legitimní, že budeme klást otázky. Vláda říká, že někoho přijmeme dobrovolně. Já bych chtěl vědět číslo. Kolik letos? A letoškem to neskončí. To není problém roku 2015. Kolik příští rok? Kolik za dva roky? A co budeme s těmi lidmi dělat? Budou plnými uživateli našeho sociálního systému? Děti budou chodit do našich škol? Jak to bude? To jsou přece legitimní otázky. A potřebujeme k tomu změnu zákonů? Já jsem přesvědčen, že ano. Jestliže Dánsko, abychom se pořád nedívali jenom do bývalého východního bloku, mění zákony, snižuje ze dne na den sociální dávky o 50 % pro imigranty, říkají, že první rok si nebudou moct spojovat rodiny a tak dále, a je to západní země s dlouhou demokracií, a my se tváříme, že nic, že nic nepotřebujeme, že jsme na to připraveni. My sami jsme byli schopni integrovat naše menšiny, že říkáme, že budeme integrovat menšiny z jiných kultur? Jak to zvládneme? Bylo by to hezké. Kdo by si to nepřál? Ale to prostě není pravda.
A když pan vicepremiér říká, že budeme lidi vracet, tak se ptám: Jak a komu? Kdo si je od nás vezme? To přece nejsou kusy zboží, které budeme převážet po Evropě! (Předsedající upozorňuje na čas.) A předávat si je na hranicích! Jednou ze západu na východ a někdy zpátky.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Černoch, po něm pan poslanec Okamura, po něm pan poslanec Bendl.
Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl vaším prostřednictvím zeptat pana kolegy Chalupy, který zde volal po sjednocení, abychom chránili bezpečnost občanů České republiky. Vždyť to děláme celou dobu! Co říkáme celou dobu? Už půl roku zpátky. Aby se chránila bezpečnost občanů České republiky. Nic víc, nic míň. Je to jenom o tom, že věci se daly predikovat dopředu, a ne neustále čekat a neustále se dohadovat, jednat, vyjde usnesení, pak se zase popře, pak se zase bude jednat. Dodneška se vůbec nic neděje. Dneska situace v rámci celé Evropy je v takové situaci, kdy je téměř neřešitelná. Ve chvíli, kdy Německo uzavře hranice i s námi, tak ti lidé zůstanou u nás, protože se nebudou mít kam vrátit a nebudou mít kam pokračovat. Co budeme dělat ve chvíli, kdy tady bude 20, 30, 40 tisíc imigrantů? A není to o nějakém vyvolávání stranu a podobné věci. Opravdu ne! Je to jenom o tom, že selským rozumem se věci hrotí měsíce, možná roky. A neustále se jedná a neustále se nic pro to nedělá. A v téhle chvíli, když se podíváte na zprávy z dnešního dne, kdy Maďarsko vyhlásilo krizový stav, kdy Srbsko povolává armádu, a jenom u nás se nic neděje.
Proto se ptáme a proto chceme odpovědi na konkrétní otázky, které máme. To není vyvolávání strachu, to je pouze reálná situace, která je potřeba řešit. A myslím si, že se shodneme na tom, a několikrát to tady zaznělo, že povinností každého politika je v první řadě hájit bezpečnost vlastních občanů. (Potlesk poslance Fiedlera.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Černochovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Okamura, po něm pan poslanec Bendl, po něm pan vicepremiér Bělobrádek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já jsem tady opravdu opět nemile překvapen, co tady říkají vládní poslanci. Na jednu stranu říkají, že Islámský stát je teroristická organizace, což už říkám dlouho, na druhou stranu jsem tady upozornil na statistiku Europolu, že tady máme v rámci imigrační vlny několik tisíc bojovníků Islámského státu. A přitom jste v červenci zamítli návrh našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, abychom postavili islámské právo šaría a džihád mimo zákon. Vy jste hlasovali proti tomu, abychom to postavili mimo zákon! Takže vám nerozumím, zase jenom plané řeči této vlády! A máme tady přitom vyznavače, radikální islamisty, již na území Evropy!***