(16.20 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chalupovi. S další faktickou poznámkou pan předseda Fiala, po něm pan předseda Bělobrádek, po něm pan poslanec Lank. Prosím, pane předsedo, vaše dvě minuty.
Poslanec Petr Fiala: Dámy a pánové, tady se začala rozvíjet debata o tom, co je úkolem politiků. Já se k ní nechci přidávat. Ale přece jen bych řekl, že úkolem politiků také je nejenom žvanit, ale taky něco dělat. A to je právě to, co já po české vládě chci.
Pane premiére, já jsem si zvykl, že když má vláda jakýkoliv problém, tak za něj může pravicová vláda někdy před rokem 2013. Dobře, je to vaše řečnická figura a pana vicepremiéra Babiše. Já bych chtěl jenom poukázat na to, že v červnu 2013, kdy padla poslední pravicová vláda, tak žádná takováto migrační krize nebyla.
Ale abych vám ukázal prázdnost vašich slov, tak vám připomenu několik vašich čísel. Jedno jsem tady říkal. To není závazek žádné vlády z minulosti. Závazek této vlády - rozvojová pomoc 0,33 %, fakta 0,11 %. Závazek této vlády - to jste si vy stanovili poté, co jste se nedohodli s námi - 1,4 % HDP výdaje na obranu do roku 2020. Máte ekonomický růst, nevíte, co s penězi, rozdáváte je kdekomu. Podívejte se na skutečnost. Blížíme se 1,4 %? Ne. Je to 1,02 %. Dvě setiny procenta. A podle výhledu, který jste si připravili, v roce 2018 dosáhneme na obranu podílu 1,06 % HDP. To je reálný stav vašich cílů. Cílů, které jste si vy stanovili, a toho, co jako vláda děláte. Tak nám tady nevykládejte o minulosti, o nedostatečných kapacitách, o snižování výdajů na obranu v úplně jiné době, ale všímejte si toho, k čemu jste se sami zavázali a co vůbec nejste schopni plnit. (Předsedající upozorňuje na čas.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan vicepremiér Pavel Bělobrádek. Prosím, pane vicepremiére, vaše dvě minuty. Po něm pan poslanec Lank, po něm paní poslankyně Zelienková, po ní pan poslanec Filip a po nich pan ministr Zaorálek. Prosím.
Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já myslím, že není správné tady hovořit o tom, že máme dvě možnosti - demokracie a svoboda, nebo islám. Já tady nechci islamisty, nechci tady islámské teroristy. Chci pít pivo, chci jíst vepřové. Nechci, aby mně do toho někdo mluvil. Chci, aby byly na Vánoce na náměstích vánoční stromky. Ale to neznamená, že co muslim, to terorista, co muslim, tak nepřítel. (Ozývá se potlesk napříč sálem.) Je to urážka těch lidí. Jsou tady lidé z islámských zemí, jsou i tady muslimové, kteří se zapojili, mají české občanství. Máme tady i z islámských zemí lidi. Dokonce demokracie, parlamentní demokracie - nevím, jestli pan senátor je praktikující muslim, rozhodně však přišel z islámské země a je v parlamentu. Myslím si, že pokud je někdo mohamedán, ať si do parlamentu kandiduje. To je prostě základní princip svobody - nerozlišovat lidi podle náboženství, podle pohlaví, rasy. Já myslím, že to je ústavní princip, který bychom měli zachovat.
To, co musíme (s důrazem) - aby ti, co sem přicházejí, tohle plnili. A pokud to plnit nebudou a pokud nebudou plnit naše ústavní principy, pokud nebudou plnit ty základní hodnoty, které máme, pak musí tvrdě dostat jasně na srozuměnou, že buď je budou respektovat, nebo holt budou potrestáni. To myslím, že je zcela evidentní. To znamená, nedělejme tady z toho něco, co není. Je to urážlivé i vůči části našich spoluobčanů a možná i kolegů ze sněmovny. Já nevím, jestli tady sedí nějací muslimové. Možná ano a je mně to úplně jedno. Jsou to občané. Žijeme v občanském sekulárním státě. Děkuji. (Potlesk několika přítomných.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu vicepremiérovi Bělobrádkovi. Dalším řádně přihlášeným s faktickou poznámkou je pan poslanec Martin Lank. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo, pane předsedající. Hezké odpoledne, dámy a pánové. Já si dovolím jenom zareagovat na slova pana premiéra, který nás tady obvinil, že nějakým způsobem strašíme. Ne, my nestrašíme. My jenom říkáme fakta a informace. A to, že ve svém důsledku ta fakta a informace jsou nějakým způsobem strašidelné, tak to je prostě fakt.
Já se obávám, že pan premiér zacházel do opačného extrému. Pan premiér po jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu řekl, že úřady nemají od zpravodajských služeb informace, že by mezi uprchlíky zadrženými v Česku byl někdo napojený na islámský stát. Podle mého názoru se tím fakticky snažil uklidnit situaci a vyvolat pocit, že se nic závažného neděje. Já jsem pak s logickým zájmem sledoval mediální výstupy po zasedání Bezpečnostní rady státu a musím se přiznat, že v případě některých médií jsem přemýšlel, jestli je za způsobem informování záměr, nebo jenom hrubá neznalost. Jestliže je řečeno, že zpravodajské služby v současné době nemají informace o tom, že by mezi uprchlíky v České republice byli lidé s vazbami na Islámský stát, tak to prostě není možné interpretovat tak, že mezi uprchlíky nejsou žádní teroristé ani lidé napojení na Islámský stát, jak o tom premiéra ujistili agenti tajných služeb. Smutnou pravdou je, že žádná zpravodajská služba na světě není schopná prověřit celou uprchlickou vlnu. O lidech, kteří procházejí naší republikou, končí v uprchlických zařízeních a následně jsou z nich propouštěni, nevíme v naprosté většině případů prakticky vůbec nic. Ani to, jestli to jméno, které uvedli, je jméno pravé. Ono to jaksi v zemi jejich původu není moc kde ověřit.
Takže pokud někdo tvrdí, že mezi imigranty v České republice na 100 % jsou vycvičení bojovníci, agenti Islámského státu, tak je to hloupá dezinformace. Pokud ale někdo tvrdí, že mezi nimi na 100 % nejsou, tak je to podle mého názoru nebezpečná dezinformace. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Lankovi. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Kristýna Zelienková. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já jsem se přihlásila řádně do debaty, ale vidím, že by asi na mě nedošla řada, tak jsem se přihlásila s faktickou poznámkou.
Já bych chtěla upozornit pana Okamuru v prvé řadě, že pokud tady hovoří o nějaké válce s Islámským státem, tak by si měl uvědomit, že Islámský stát není žádný stát a měli bychom to nazývat pravými jmény. Je to teroristická organizace jako taková, a proto bychom se k ní měli takto chovat a přistupovat.
Samozřejmě, že si uvědomuji závažnost současné uprchlické situace v Evropě a v blízkém okolí Evropy. Státy Evropské unie, v největších objemech Německo a Švédsko, počítají s tím, že počet uprchlíků do Evropské unie v roce 2015 dosáhne až jednoho milionu osob, což je cca dvojnásobek ročního průměru posledních dvou let. To jsou fakta. Česká republika na to bohužel i přičiněním naší vládní politiky reaguje explozí xenofobie, strachu a dezinformací. Je to paradoxní, protože jsme po dlouhá léta stranou uprchlických vln. V roce 2014 jsme měli celkem 1 156 žádostí o azyl a letos zatím jen necelou tisícovku. Je to paradoxní i proto, že jsme např. v roce 2001 zvládli více než 18 000 žádostí o azyl, v 90. letech jsme přijali a dobře se postarali o 3 500 uprchlíků z války v Bosně a 1 000 uprchlíků z války v Kosovu. Vesměs to byli muslimové, dámy a pánové. A nevyvolalo to zdaleka takovou hysterii, jakou vidíme dnes.
Jsem přesvědčená, že skutečným problémem nejsou uprchlíci, ale odpovědi politiků, které jsou bohužel často populistické a potenciálně velmi nebezpečné. Budeme všichni překvapeni, až v příštích volbách díky naší lehkovážnosti získá kvartet Konvička, Okamura, Landa a Adam Bartoš 15 nebo 20 % hlasů. Podstatné je také to, že se politickou kulturou mílovými kroky přibližujeme Maďarsku a naše pozice se v rámci Evropské unie a Rady Evropy významně zhoršuje. (Předsedající upozorňuje na čas.)
Já bych se přihlásila potom ještě s jednou faktickou poznámkou a navrhnu body, o kterých bychom se měli nějakým způsobem pobavit dál. Děkuji.