(14.50 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Na řešení příčin migrační krize by se měl zaměřit také summit, který se uskuteční 11. a 12. listopadu ve Vallettě za účasti hlav států a předsedů vlád členských zemí Evropské unie a také představitelů afrických zemí. Cílem summitu bude navázání intenzivnější komunikace a spolupráce s africkými partnery v oblasti migrace. Summit by se měl zejména zabývat řešením příčin migrace, legální migrací a mobilitou, mezinárodní ochranou a azylem, bojem proti převaděčství a obchodování s lidmi a také pokrokem v návratové politice a uzavíráním readmisních dohod. V souvislosti s tím, jak se rapidně zhoršila migrační situace na západním Balkáně, připravuje také Maďarsko uspořádat konferenci v Budapešti. Tato konference by se mohla uskutečnit počátkem měsíce října.
Pokud jde o aktuální situaci přímo u nás v České republice. Česká republika pro uprchlíky není cílovou zemí, nejsme ani ve srovnatelné situaci jako Maďarsko. Od začátku roku do konce srpna u nás bylo podáno 990 žádostí o mezinárodní ochranu. Oproti loňskému roku jde o mírný nárůst. Pokud se trend nezmění, a zatím k tomu není důvod, bude za rok 2015 podáno v České republice zhruba o 400 žádostí o mezinárodní ochranu víc, než bylo podáno loni. Více než polovina těchto žádostí o azyl v České republice se týká občanů Ukrajiny, druzí v pořadí jsou občané Kuby a občané Sýrie jsou teprve na třetím místě. Celkem bylo podáno kolem sedmi nebo osmi desítek žádostí o mezinárodní ochranu ze strany občanů Sýrie od počátku letošního roku.
Závažnou situací v oblasti migrace se vláda České republiky důsledně zabývá od prvního okamžiku tak, abychom měli situaci pod kontrolou a jako země byli připraveni na splnění našich závazků. Od 17. června letošního roku je realizováno opatření Policie České republiky, kterým došlo k posílení pobytových kontrol na vytipovaných trasách podél tras tranzitní nelegální migrace. Až dosud bylo v rámci těchto kontrolních opatření zjištěno přes 2 700 osob, z toho zhruba polovinu tvořili občané Sýrie, významnou část ale také tvořili občané Afghánistánu, Pákistánu, Iráku a také Bangladéše. Čili z těchto informací, které máme od Policie České republiky, je zřejmé, že mezi lidmi, kteří ilegálně přecházejí přes naše území, patří nejvíce občanů k zemím, ve kterých dochází k válečnému konfliktu. Znovu zopakuji: Sýrie, Afghánistán, Irák. Ale dotýká se to také občanů ze zemí, jako je Pákistán a Bangladéš.
Vláda 13. července letošního roku schválila navýšení kapacit zařízení pro zajištění cizinců, konkrétně šlo o převod areálu ve Vyšních Lhotách do hospodaření Ministerstva vnitra a navýšení kapacit v Bělé-Jezové. Odsouhlasili jsme také přípravu rezervního objektu v Bálkové. Dnes tedy máme v České republice připraveny kapacity, které zatím nejsou plně využity z hlediska zajištění cizinců. Navýšili jsme také kapacitu pro realizaci pobytových kontrol o dalších šedesát policistů.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, od 17. července se na Ministerstvu vnitra schází speciální pracovní skupina na úrovni náměstků, jejímž cílem je příprava realizace přesídlování a relokace do České republiky a také hladký průběh integrace všech těchto lidí do naší společnosti. Na přelomu srpna a září jsme také pilotně odzkoušeli spolupráci policie, krajského úřadu a orgánu sociálně-právní ochrany dětí, která bude klíčová pro hladký průběh přijetí uprchlíků, kterým jsme slíbili poskytnutí útočiště. Aktuální situace v oblasti migrace je také předmětem jednání Bezpečnostní rady státu. K projednání aktuálních otázek migrace bylo mimořádně svoláno předsednictvo Bezpečnostní rady státu, které se sešlo 10. září letošního roku. Ministr vnitra na tomto jednání informoval o opatřeních zaměřených na řešení aktuálních problémů migrace. Na schůzi Bezpečnostní rady státu, která se uskuteční 30. září, bude předložena informace o aktuálním stavu v migraci v České republice. Zpravodajské služby dále zpracují analýzu bezpečnostních aspektů migrace podle svých působností. Rovněž touto analýzou se bude zabývat Bezpečnostní rada státu.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych vás informoval o českém postupu a také o postupu skupiny V4 při řešení současné vážné evropské situace. Od počátku zastáváme názor, že současná migrační situace a příchod uprchlíků do evropských států vyžaduje evropské řešení. Proto jsem také 4. září do Prahy svolal mimořádný summit předsedů vlád zemí V4, který byl zaměřen výhradně na otázky migrace. Toto setkání předsedů vlád V4 mělo dva cíle. Za prvé deklarovat, že země V4 chtějí být i nadále aktivní v unijních řešeních migračního problému a že jsou připraveny nabídnout a realizovat potřebná podpůrná a solidární opatření ať už na bilaterální úrovni, nebo na úrovni Evropské unie ve všech oblastech, kde je to smysluplné. Není pravda, že nejsme solidární. Naopak, druhým cílem summitu bylo představit ucelený soubor společných priorit zemí V4 jako příspěvek do debaty o migrační a uprchlické politice, která se vede napříč Evropskou unií. S kolegy ze Slovenska, Polska a Maďarska jsme se shodli na společných prioritách. Tyto priority jsou obsaženy ve společném prohlášení, které představuje hlavní závěr summitu V4, který proběhl v Praze.
Východiskem společné pozice zemí V4 je zejména to, že migrační situaci nelze vyřešit jedním dílčím opatřením, naopak je potřeba komplexní přístup, je potřeba se nezaměřovat pouze na řešení důsledků migrace, ale zaměřit se především na příčiny. Evropská unie musí naplno využít všechny své politiky a zdroje. Současně s tím musejí všechny členské státy dodržovat platná pravidla, ať už jde o legislativu, zejména pokud jde o dublinská nařízení, azylová pravidla a podobně, stejně jako respektovat politické dohody z evropských rad. Bohužel řada členských zemí, nejdříve začalo Řecko, tato pravidla nedodržuje. V konkrétní rovině jsme se na summitu shodli, že je třeba zajistit efektivní kontrolu a ochranu vnějších hranic Evropské unie tím, že se urgentně vybuduje také funkční systém registrace, efektivní návratové politiky, vytvoření společného seznamu bezpečných zemí. Podpořili jsme návrh Komise na rychlé zřízení takzvaných hotspots. Apelujeme na to, aby Evropská unie neredukovala migrační téma jenom na středomořský region, důraz musí být položen na migrační cestu přes západní Balkán, protože tady je enormní tlak na Evropskou unii.
Když se ještě vrátím k závěrům summitu V4, jednoznačně jsme položili důraz na zachování dobrovolné povahy solidárních opatření Evropské unie. Tak může každý členský stát stavět na své zkušenosti, na svých osvědčených postupech a dostupných zdrojích. Jakýkoliv návrh mající za cíl zavedení povinných a trvalých kvót pro solidární opatření je pro země V4 nepřijatelný. Na této pozici jako Česká republika setrváváme a tuto pozici také zastával ministr vnitra na jednání ministrů vnitra v uplynulém dni. Jako V4 se rovněž shodujeme na efektivnějším postupu Evropské unie v boji proti organizovanému zločinu a pašeráctví, na tom, že je potřeba aktivněji přispět jako Evropská unie k řešení situace v Sýrii, v Libyi a na Blízkém východě. Jednoznačně jako V4 podporujeme dlouhodobá řešení situace, to znamená uzavírání readmisních dohod, zaměření rozvojové pomoci na země, se kterými potřebujeme uzavřít návratové readmisní dohody.
Minulé pondělí jsem se také v Bratislavě po summitu V4 sešel s rakouským spolkovým kancléřem panem Wernerem Faymannem a předsedou vlády Slovenské republiky panem Robertem Ficem. Rakouskému kancléři jsem tlumočil zájem České republiky na tom, aby současná krize kolem migrace neohrozila dobré a přátelské sousedské vztahy ve střední Evropě, které jsme budovali a budujeme 25 let. ***