Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

38.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s prokazováním původu majetku
/sněmovní tisk 504/ - prvé čtení

Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali dne 19. června tohoto roku na 29. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme jej přerušili v obecné rozpravě. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Votava.

Táži se pana ministra, zda má zájem o vystoupení. Není tomu tak. Pan zpravodaj ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, nebudu vystupovat jako zpravodaj, ale jako poslanec. Ne tedy přímo zpravodaj. (Připomínky ze sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ne, je otevřená rozprava a má přednostní právo jako zpravodaj. (Další připomínky.) Ano, pravda, takže pane poslanče, tak potom se budete muset přihlásit do pořadí.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji kolegům za upozornění.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Seďu. Máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, důvodem navrhovaného zákona je umožnit správci daně mít účinné nástroje k prokázání existence příjmu a majetku, která neodpovídá příjmům uvedeným v daňovém přiznání. Zákon zároveň upravuje nové instituty umožňující efektivní odhalení zatajených či nezdaňovaných příjmů.

Přestože na zákon čekáme mnoho let a já sám tento zákon podporuji, mám několik výhrad, se kterými vás chci seznámit. Zejména jsem přesvědčen, že je chybou, že návrh zákona pouze respektuje standardní lhůtu pro stanovení daně podle daňového řádu, která činí tři roky, maximálně deset let. Tím je řečeno, že za zdaňovací období, za které lhůta pro stanovení daně již uplynula, nebude možné daň stanovit. Tady se shoduji s názorem pana prezidenta Miloše Zemana, který upozornil na to, že by měl zákon směřovat i do minulosti, protože majetek je kumulativní veličina a je nutno přihlédnout k co největšímu časovému horizontu.

Druhou výhradou jsou penalizační sazby. Bylo by vhodné tyto sazby zvýšit. Připomínek mám více, ale tyto dvě jsou základní. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana poslance Karamazova. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, leží před námi další návrh zákona z dílny těch, které bychom mohli souhrnně označit jako šikanózní. K velkému množství již dosud existujících nástrojů, jak zajistit a stanovit daň, se nově navrhuje zavést tzv. výzvu k prokázání příjmů. Pokud správce daně bude mít pochybnosti, že příjmy poplatníka neodpovídají nárůstu jeho jmění nebo spotřeby, a dojde k závěru, že tento rozdíl činí více jak sedm milionů, vyzve poplatníka, aby vznik a původ svých příjmů prokázal. V opačném případě mu hrozí stanovení daně podle pomůcek a následné penále. Již z těchto jen základních informací je zřejmé, že výzva k prokázání příjmů může pro daňové poplatníky znamenat závažný zásah do jejich činnosti. Na straně druhé ovšem žádná odpovědnost správce daně za využívání tohoto nástroje neexistuje. S trochou nadsázky kdykoliv se správce daně rozhodne, že si podnikatel XY postavil nový dům, ač by si podle správce daně měl koupit spíše menší byt, vyzve jej, aby prokázal, za co si tento dům pořídil. Pokud přitom správce daně žádný nesoulad nezjistí, nestane se vůbec nic. Své výzvy bude podávat vesele dál, ale podnikateli XY už ovšem strávený čas nikdo nenahradí. Strávený čas, který místo otravných žádostí mohl trávit rozvojem svého podnikání.

K povinnosti podat výzvu k prokázání svých příjmů nemusí přitom správce daně vést jen více či méně důvodné pochybnosti, nýbrž i důvody zcela jiné. Stačí si vzpomenout na případ živnostnice, která přednedávnem ve večerním pořadu České televize nesouhlasila se zavedením elektronické evidence tržeb. Ráno se nestačila ani probudit, a už měla v obchodě kontrolu. Je poněkud smutné vidět, jak rychle dokáže státní aparát působit represivně a jak pomalu při všem, kdy výjimečně občan stát o něco žádá.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládaný návrh zákona představuje jeden z dalších mnoha bičů, které už dnes stát na daňové poplatníky má. Netvařme se přitom, že stát prostředky, jak zajistit férové odvádění danění, nemá. Pouze příkladem stačí zmínit právní úpravu daňových trestných činů a na ně navazující oprávnění vyplývající z trestního řádu, stanovení lhůty pro stanovení daně či mnohé další formy různých oznámení a prohlášení obsažené v daňových předpisech. Z tohoto důvodu je pro mě nepřijatelné, abychom jakkoliv dále rozšiřovali ingerence státu do této oblasti. Spíše bychom se měli zaměřit na to, aby náš daňový systém motivoval občany k řádnému plnění povinností. A to nikoliv formou zbytečných represí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím dalšího v pořadí. Tím je pan poslanec Votava, poté se připraví pan poslanec Plíšek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, nebudu hovořit o tom, co jsem už uváděl ve své zpravodajské zprávě. Chtěl bych pouze zdůraznit, že ano, toto je jeden z nejdůležitějších zákonů vládní koalice a společně s připravovaným zákonem o elektronické evidenci tržeb také tvoří jeden z významných pilířů programového prohlášení vlády. Je samozřejmě i prioritou sociální demokracie. A už vůbec si nemyslím, že by to měl být nějaký zákon šikanózní, jak někteří kolegové - zrovna můj předřečník - tady neustále zdůrazňují.

Možná je dobré se podívat trochu do historie legislativních pokusů zavést majetková přiznání v České republice. Je to určitě cesta dlouhá a jistě i velmi poučná. Málokdo si například dnes vzpomene, že systém přiznávání byl v minulosti v našem právním řádu kodifikován, ač to byla novela zákona o správě daní a poplatků z roku 1992, s povinností podat přiznání k majetku nad 1 mil. korun, nejdříve s účinností od 1. 1. 1993, pak se to postupně odsouvalo do roku 1995, aby nakonec tato povinnost byla v roce 1994 Klausovou vládou zcela zrušena.

Byly to i návrhy menšinové vlády sociální demokracie z roku 1999 a 2001. Oba tyto návrhy byly ovšem Poslaneckou sněmovnou zamítnuty. V praktické rovině byly postaveny tak, že první majetkové přiznání vytvoří bázi, vůči které se budou poměřovat přírůstky majetku poplatníků v dalších letech.

Byl to také návrh sociální demokracie z roku 2003, předložený Ministerstvem financí do připomínkového řízení. Podle něj se na základě majetkových přiznání měla prokazovat legálnost nabytí celého majetku, a to dokonce s přesahem do doby deseti let před nabytím účinnosti tohoto zákona. Ten však nenašel pochopení ani u koaličních partnerů KDU-ČSL a tehdejší Unie svobody - DEU a byl nakonec také opuštěn.

Mohl bych tak pokračovat dále, dalšími poslaneckými návrhy. Vím, že i Komunistická strana Čech a Moravy v tomto určité pokusy také dělala.

Návrh konceptu zákona, který je předkládán současnou vládou, se výrazným způsobem odlišuje od těch předchozích návrhů. Není to plošné řešení, ale bylo vybráno ze dvou cest přístupu. Jednak se uvažovalo o soudní cestě a poté o daňové cestě. Nakonec se Ministerstvo financí rozhodlo pro cestu druhou, to znamená takzvanou cestu daňovou. Znamená to, že místo konfiskace majetku, který by pocházel buď přímo, či nepřímo z nelegálních, a tedy i nezdaněných příjmů, zákon počítá se zdaněním těchto neprokázaných příjmů včetně určité sankce. Neznamená to tedy, že povinnost prokazovat své příjmy budou mít všichni poplatníci, to už jsem vzpomenul, že to není plošné majetkové přiznání, ale pouze ti, u kterých správce daně zjistí významný rozdíl mezi jejich jměním a tím, co vykazovali ve svých daňových přiznáních, a pokud je tento rozdíl větší než 7 mil. Kč. Tady došlo k určitému kompromisu. My jsme navrhovali, teď mluvím za sociální demokracii, aby ta hranice byla 5 mil. Kč, Ministerstvo financí navrhovalo 10 mil. Kč. Shodli jsme se tedy nakonec koaličně na tom, že to bude 7 mil. Kč. Je to samozřejmě otázka k diskusi.

Pokud poplatník nebude schopen prokázat své příjmy, ze kterých nabyl svůj majetek, pak tedy penále bude vyměřeno ve výši 50 % vyměřené daně, ale může dosáhnout až 70 % vyměřené daně, a to v případě, že poplatník nebude s finanční správou spolupracovat. Případný trestněprávní postih tím samozřejmě dotčen není. Navrhuje se také zvýšení horní hranice trestní sazby odnětí svobody za trestný čin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku, a to z jednoho roku na léta tři.

Já bych chtěl připomenout a upozornit ještě na některé věci právě v souvislosti s touto zákonnou úpravou. Určitě bude třeba o nich diskutovat a možná si některé vyjasnit a třeba i upravit. To je samozřejmě úkolem nejen výboru, kterému bude přikázán, ale i ve Sněmovně bude možné o tom ještě dále diskutovat.

Podle mého názoru musí být výrazně posílena stránka postavení a chci zdůraznit i odměňování. Musí být posílena stránka odbornosti a morální kvality správce daně. Tím neříkám, že jsou tam nemorální lidé, ale přece jenom to bude vyžadovat, aby i v tomto byly kvality správce daně zvýrazněny. Nedají se totiž vyloučit nejrůznější ataky a svody dotčených daňových poplatníků. Jde o poměrně náročný mechanismus prokazování původu majetku jak na poplatníka, který nese důkazní břemeno, tak na správce daně, a proto určitě bude nezbytné, aby tento proces byl v maximální možné míře detailně definován, popsán a legislativně upraven. Určitě se ještě shodneme možná na některých dalších úpravách, které by tento zákon nebo tato právní úprava vyžadovala. Jde o to, aby v procesu byl v co největší míře odstraněn subjektivní vliv v posuzování a rozhodování správce daně.

Tento přístup určitě bude klást nároky na finanční správu, a to především v oblasti vyhledávací činnosti zaměřené na subjekty, které jsou vlastníky majetku, a přitom nejsou v řadě případů a nikdy ani nebyly poplatníky daně z příjmu. Na to bych chtěl také upozornit.

Prezentovaným účelem návrhu zákona je posouzení správnosti daňového přiznání k dani z příjmů, nicméně považuji za nezbytné vyjasnit, zdokumentovat a upřesnit přesahy tohoto zákona i do jiných daňových okruhů, například do daně z přidané hodnoty, do sociálního a zdravotního pojištění, kterých se to určitě také bude týkat.

Je vidět, že otázek je ještě řada. Já jsem samozřejmě pro to podpořit tento návrh. To jistě. Ale myslím si, že o některých věcech můžeme ještě diskutovat, i když a priori vidím, že opozice asi nebude mít zájem tento návrh podpořit. Nicméně si myslím, že je naší vstřícností o tom dále diskutovat.

Musím také odmítnout to, že bude prověřován ze strany státu, jak často odpůrci argumentují, každý, a že tedy z každého se dělá sprostý podvodník, na každého se bude hledět jako na nějakého sprostého podezřelého. To je podle mne naprostý nesmysl. To musím jednoznačně odmítnout.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Poprosím k mikrofonu dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Plíšek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Plíšek: Vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, děkuji za udělení slova. Dovolte, abych se také vyjádřil k předloženému zákonu, resp. k novelám jednotlivých zákonů, které bych hned v úvodu označil za neúčelné, zbytečné. Vládní koalice se tady jenom snaží vykonat jakousi předvolební vábničku na voliče.

Co je vážné, tento návrh z legislativního jak obsahového tak formálního hlediska vykazuje velké nedostatky, pro které podle mého názoru není způsobilý, aby byl nadále projednáván. Já bych zde odkázal přímo na stanovisko Legislativní rady této vlády. V tomto návrhu se stanoví, že kromě dodatečného doměření daně je možno udělit poplatníkovi i penále ve výši 50 %, anebo pokud nebude poskytovat součinnost s finančním úřadem, udělit penále až do výše 100 %.

Toto ustanovení je v rozporu s příslušným nálezem Ústavního soudu, který hovořil o nepřípustnosti likvidačních sankcí, a vedle toho Legislativní rada této vlády konstatovala, že navýšení penále z 50 na 100 % je ústavně nekonformní, chcete-li protiústavní. Proto Legislativní rada vlády navrhla předkladateli, aby bylo možné udělit sankci pouze ve výši 50 %.

To znamená, jak už jsem řekl, Legislativní rada vlády považuje toto ustanovení zákona za protiústavní. Podle jejího názoru je protiústavní nutit poplatníka k součinnosti, aby mu byla uložena sankce ve výši 100 %. Nelze tedy poplatníka k této součinnosti nutit. Názor Legislativní rady vlády vychází z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, který ve svých rozhodnutích označil institut penále za finanční sankci, kterou je možno považovat jen za obvinění ve smyslu článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně základních lidských práva a svobod, a odkazuje se už také na příslušné judikáty a nálezy Evropského soudu pro lidská práva.

Já, dámy a pánové, nerozumím tomu, a v historii exekutivy to nepamatuji, aby vláda poté, co její Legislativní rada vlády konstatuje, že část zákona je protiústavní, tento zákon v klidu schválila a poslala k projednání do Poslanecké sněmovny. Já se stanoviskem Legislativní rady vlády v tomto směru souhlasím a chci také avizovat, že pokud se vládní koalici podaří tento návrh schválit, tak se klub TOP 09 obrátí na Ústavní soud, aby příslušný paragraf, který stanovuje penále při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem, podrobil testu ústavnosti s návrhem na jeho zrušení, případně na zrušení celého zákona, protože konstrukce tohoto zákona a jeho sankcí je na tomto paragrafu mimo jiné postavena.

Když vezmu namátkově další ustanovení tohoto zákona, mám na mysli důkazní břemeno, přenáší se ze sta procent na poplatníka. To znamená, obrací se zásada, že stát musí někomu prokázat, že se dopustil protiprávního jednání, a obrací se ve směru, že někdo musí prokazovat, že se žádného protiprávního jednání nedopustil. Už ty lhůty, do kterých bude zpětně moci finanční úřad zasáhnout a jít - tři až deset let. Když to vezmeme z hlediska archivačních lhůt pro archivování účetních dokladů a vezmeme k tomu ještě skutečnost, že osoby, které nepodnikají, to znamená nepodnikající osoby, nemají žádnou povinnost takto dlouhodobě uchovávat účetní doklady, pak by mě zajímalo, na základě čeho bude právě u těch nepodnikajících osob finanční úřad, respektive finanční správa postupovat.

Ten zákon, který je z formálního hlediska chybný, označil jsem ho již v minulosti za legislativní zmetek, pracuje s různými pojmy, které ovšem v zákoně nevymezuje, jako je: finanční správa odhadne výši majetku nebo výši jmění. Pojem jmění mimochodem zákon o daních z příjmu vůbec nezná, takže zřejmě se dá odkazovat, že se myslí pojem z občanského zákoníku. Ale ani na občanský zákoník ten soubor nesourodých novel vůbec neodkazuje. Mimochodem, jak už jsem zmínil v úvodu, říká se, že jde o zákon o prokazování původu majetku, tak je to jenom skutečně politické, zkratkovité označení, jde o soubor novel stávajících zákonů a je potřeba tady říci, že o žádný nový zákon se nejedná, pouze se nedokonalým způsobem a v některých ohledech i protiústavním mění stávající zákony. Takže přenášení důkazního břemena ze sta procent na poplatníka je další sporná záležitost a nucení občanů, kteří nepodnikají, aby poskytovali součinnost a poskytovali svoje účetní doklady do tří až deseti let, je podle mého názoru také zcela nepřijatelné.

Dále Legislativní rada vlády konstatuje, protože jak jsem před chvílí citoval to stanovisko k výši stoprocentního penále, to není všechno, tak Legislativní rada vlády konstatuje, že je velmi nesystémové, že tento zákon zvyšuje trestní sazbu za trestný čin nepravdivé informace v prohlášení o majetku na tři roky. Legislativní rada vlády to považuje za neúčelné a nekoncepční a příliš tvrdé. Představa, že někdo z formálních důvodů učiní chybu v prohlášení o majetku a na základě toho bude podroben trestní sazbě až do tří let, tak to je nepřiměřené a velmi zvláštní ustanovení, které navrhla Legislativní rada vlády vypustit. To znamená, pokud někdo z formálního hlediska podá chybné přiznání o majetku, tak mu hrozí až tříletá sankce, to je tedy velmi nepřiměřené a nekoncepční ustanovení.

Když to shrnu, tak návrh, který Legislativní rada této vlády označuje zčásti za neústavní, je velmi otázka, jestli se z tohoto důvodu máme dále důvod se jím zabývat. Proto také podporuji to, co bylo navrženo už při projednávání v červenci, aby byl tento zákon zamítnut v prvním čtení.

Na závěr konstatuji, že tento zákon nepřinese nic nového. Mimochodem i dnes mají daňové orgány, celní správa, orgány činné v trestním řízení nástroje, jak postihovat šedou ekonomiku, nelegální příjmy. Máme tady různé pompézní mediální výstupy o fungování takzvané Kobry. Takže tento zákon je skutečně zbytečnou právní normou. Mimochodem nastavení té hodnoty sedmi milionů jako hodnoty neevidovaného majetku, pokud převýší tedy sedm milionů, tak tady je poplatník vyzván k prokázání původu majetku a dodatečně je mu potom vyměřena daň nebo penále, opět vede podle mého názoru k návodnému protiprávnímu jednání, aby se ti, co jsou nepoctiví, mohli připravit svými majetkovými operacemi a přesuny na tento zákon, aby se do něj lidově řečeno nevešli a aby se na ně nevztahoval. Takže teď jim ještě stát říká, do jaké výše a nad jakou výši už je něco takzvaně podezřelého, byť samozřejmě to není prokázáno, je to i na základě často selektivního rozhodnutí a individuálního podání. Takže teď ti nepoctiví dostanou tímto zákonem návod, jak mají protiprávně postupovat. I to si myslím, že je velmi nešťastné, aby stát takto postupoval.

Jak jsem zmínil, pakliže se náhodou podaří vládní koalici tento návrh prosadit, i na základě stanoviska Legislativní rady této vlády se obrátíme na Ústavní soud pro posouzení tohoto zákona z hlediska jeho ústavnosti. Tento zákon je zcela zbytečný, navíc činí sprosté podezřelé z poctivých daňových poplatníků a ti, co obcházejí zákony, se usmívají a už teď se na tento zákon připravují. Mimochodem to, o čem pan ministr hovořil v prvním čtení při svém úvodním projevu, co se odehrálo v jeho vystoupení, že tento zákon postihne různé majetkové přesuny do zahraničí, tak nic takového tento zákon neřeší. Tento zákon také například neřeší, když někdo v rámci své firmy nakládá se svým majetkem a všechno takzvaně vede na firmu. Takže ani na tyto pachatele a na tyto podvodníky tento zákon nedosáhne. Takže jak jsem zmínil, jde o úplně zbytečnou a nesmyslnou normu a já se přihlašuji k návrhu na její zamítnutí už v prvním čtení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, pane poslanče, já eviduji váš návrh a budeme o něm hlasovat po skončení rozpravy.

Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan poslanec Černoch, připraví se pan poslanec Ondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, paní místopředsedkyně, bylo zde zmíněno, že opozice nepodpoří tento návrh, tak já bych se jenom k tomu velmi rád vyjádřil, protože my tento návrh budeme podporovat. Myslíme si, že naopak by měl být více komplexnější, měl by být více rozšířenější, a tento návrh podpoříme.

Zpětně jenom jedna taková věta. Pak kolega Votava, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, říkal, že toto je prioritní návrh vlády. A myslím si, že podle počtu zastoupení bych nechtěl vidět, jak vypadá neprioritní návrh. Ale to jen na okraj. Opravdu v rámci problematiky, tak Úsvit - národní koalice samozřejmě tento návrh, který si myslíme, že opravdu přinese právní jistotu v rámci výběru daní, tak podpoříme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Ondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, paní předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, v úvodu mi dovolte prostřednictvím paní předsedající říct panu zpravodaji, že ne celá opozice bude tento návrh vetovat nebo se k němu stavět odmítavě tak, jak to zmínil pan kolega poslanec Černoch. Takže já i sám za sebe a předpokládám, že celý poslanecký klub KSČM, bych chtěl říci, že my tento návrh vítáme a budeme ho nějakým způsobem podporovat.

Zároveň bych řekl, že je chybou, že navrhovaná novela nesměřuje do odčerpávání nelegálního majetku, ale pouze na zdanění nepřiznaných příjmů. Majetek a jeho hodnota a výše slouží pouze správci daně něco jako pomocné kritérium. A odůvodňuje to předkladatel tím, že k odčerpávání nelegálního majetku je a bude i nadále nutné lépe využívat již existujících nástrojů, zejména z oboru trestního práva. Pokud by k tomu měla novela směřovat, tak by se jednalo o sankcionování pachatelů potenciálně trestné činnosti prostřednictvím daní. S tím lze částečně souhlasit, ale je třeba si uvědomit, že ponechat komukoli nelegálně nabytý majetek a díky jeho hodnotě provést pouze zdanění nepřiznaných příjmů znamená tento nelegálně nabytý majetek v podstatě legalizovat.

Nástroje trestního práva musí jednoznačně prokázat, že majetek byl získán v rozporu se zákonem, a prokázat také úmysl pachatele trestný čin spáchat, což se bohužel ne vždy daří. (Hluk v sále.) Smyslem novely proto mělo být, aby osoba, u níž existuje důvodné podezření, že disponuje majetkem, který nemohla získat legální cestou, měla povinnost prokázat jeho nabytí a případně, když se tak neprokáže, měl by být zajištěn a je jedno... (Přerušuje řeč kvůli hluku v sále, zejména vpravo.) ... zda formou sankce, propadnutí majetku nebo zdaněním, které by bylo blízké hodnotě takového majetku. Já bych viděl optimálně 95 % a výše. Odkazovat pouze na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU ze 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii, u níž je implementační lhůta stanovena do 4. října 2016, je proto nedostačující. Problematika by měla být řešena komplexně, ale zejména radikálně.

Novela pro podání výzvy k prokázání příjmů v § 38x navrhuje rozdíl mezi příjmy a nárůstem jmění, spotřebou nebo jiným vydáním poplatníka hodnotu 7 mil. korun. Odůvodňuje to zásadou oficiality -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale poprosím Sněmovnu, aby se ztišila, abyste mohl dát pokračovat ve svém projevu, protože hladina hluku se podstatně zvýšila. Děkuji.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji vám, paní předsedající. Odůvodňuje to zásadou oficiality, aby kapacity správce daně nebyly v uvozovkách vyplýtvávány na méně významné případy, kde potenciální zkrácení daně nedosahuje tak vysoké míry společenské škodlivosti. Používá-li předkladatel již pojem společenské škodlivosti, tak je namístě srovnání s trestním právem. Nejvyšší míru společenské škodlivosti tam mají případy, kde škoda přesahuje 5 mil. korun, takže v tomto směru by asi měla být také stanovená tato částka, ne-li nižší.

Dále je zde penále. Navrhované penále v § 38zb ve výši 50 % pro mě je nedostačující a nebude dostatečně účinné, aby odradilo každého od takového jednání. Proto by bylo lepší penále navýšit, kdy o procentech lze samozřejmě vést diskusi. Výsledkem musí být to, že porušovat daňovou povinnost se prostě nesmí nikdy a nikomu vyplácet.

Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím dalšího v pořadí. Tím je pan poslanec Vilímec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, poslouchal jsem debatu nejen dnešní den, ale i v červenci. Dělal jsem si poznámky i u vystoupení pana předsedy rozpočtového výboru. A pokud by chtěl přinést ty nejpádnější argumenty k tomu, že tento návrh zákona je nebezpečný a špatný, tak se mu to povedlo. Protože, jak jsem si poznamenal, i z jeho vystoupení vyplývá jakési nebezpečí ataků spojených s tímto zákonem na daňové poplatníky. (Poslanec Votava opravuje mimo mikrofon: Na finanční úředníky.) Na finanční úředníky. Mluvil o morální kvalitě správce daně. Mluvil o subjektivním vlivu -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, velice se vám omlouvám, ale opravdu slyším velký hluk, pak vám není rozumět. Prosím všechny kolegy, pokud si mají co říct, ať tak učiní v předsálí a neruší nás v jednání.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, paní místopředsedkyně. Budu mluvit hlasitěji a pomaleji. Takže mnoho těch argumentů skutečně potvrzuje, že tento zákon je špatně napsán, že to je zákon velmi sporný a nebezpečný.

Pan kolega Votava mluvil o tom, že Česká strana sociálně demokratická navrhovala tu mez, odkdy se musí podat přiznání k majetku nad 5 mil., Ministerstvo financí navrhovalo 10 mil. Nakonec vládní návrh obsahuje částku 7 mil., tak nevím, jestli se to dělá jako na pražském trhu. Už to si myslím, že by mělo vzbudit pozornost.

O co běží v tomto zákoně? Velmi precizně to zde zmínil pan kolega Plíšek. V okamžiku, kdy má finanční správa tzv. důvodné pochybnosti v uvozovkách, zda příjmy poplatníka odpovídají nárůstu jmění, a po předběžném posouzení dojde k závěru, že rozdíl mezi těmito příjmy a nárůstem jmění by mohl přesáhnout 7 mil. korun, vyzve poplatníka k prokázání příjmů. Důkazní břemeno - a o tom mluvil pan kolega Plíšek - nebude ležet na správci daně, ale na poplatníkovi. To je obrovský průlom, velmi nebezpečné a je otázka, jak je to či není konformní i s Ústavou. Pokud finanční správa usoudí, že nedošlo k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů, stanoví správce daň podle daňových podmínek. (Velký hluk v sále.) Mluvilo se tady o tom, že když daňový poplatník bude spolupracovat se správcem daně, tak penále bude 50 %, když nebude spolupracovat, bude 100 %. Je otázka vůbec institutu a jeho definování, co je spolupracování a co nespolupracování se správcem daně.

Také, a o tom se tady moc nemluvilo, správce daně navíc poplatníka vyzve k podání prohlášení o majetku, pokud po předběžném posouzení dojde k závěru, že souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení o majetku povinen uvést, přesáhne 10 mil. korun. To je taky obsaženo v návrhu tohoto zákona.

Když jsem si pročítal důvodovou zprávu, tak ta důvodová zpráva tvrdí, že primárně není cílem návrhu vytvoření plošných pravidel, která by paušálně postihovala tzv. zdanění životního stylu. V zásadě má možná pravdu. Pouze předkladatel zamlčel, že vlastně záměrně nestanovuje žádná pravidla a záleží pouze na libovůli tzv. podezření správce daně.

Myslím, že je dobré přesně odcitovat pasáž z důvodové zprávy ve vztahu k onomu podezření správce daně. Cituji z důvodové zprávy... (Odmlčuje se kvůli nepříjemnému hluku v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, chápu vaši odmlku. Doufám, že to pochopí i ostatní kolegové a ztiší se. Já ten hluk slyším zejména z levé části tohoto sálu. Prosím tedy kolegy, pokud si mají co sdělit, aby tak učinili v předsálí.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, paní místopředsedkyně.

Cituji z důvodové zprávy. Předpokládaná je tak vlastní aktivita správce daně využívající místního šetření i použití analytických vyhledávacích nástrojů monitorujících veřejné interní zdroje informací. Klíčová bude i spolupráce s dalšími orgány veřejné moci, zejména s orgány Policie České republiky, respektive jejími specializovanými útvary. Mimoto může správce daně využívat podnětů ze strany jiných orgánů veřejné moci nebo - a to pozor - ze strany veřejnosti. Předpokladem použitelnosti takového podnětu je jeho věrohodnost a přesvědčivost.

Co je věrohodné a přesvědčivé, bude posuzovat zřejmě správce daně. O nezbytnosti morální kvality mluvil pan poslanec a předseda rozpočtového výboru pan Votava.

Dámy a pánové, tímto mechanismem a fakticky libovůlí správce daně zde vzniká situace, kdy stačí jakýkoliv podnět, nějaká msta souseda nebo neúspěšného konkurenta v lásce a podobně, a správce daně započne posuzovat, zda majetek odpovídá, nebo neodpovídá příjmům. Fakticky, a to už zde také zaznělo, může jakéhokoliv poplatníka daně z hlediska důvěryhodnosti daně z příjmů fyzických osob úplně zlikvidovat. Tento zákon je možná takzvaně výhodný pro Finanční správu, to slovo hodně slyším z úst úředníků Ministerstva financí, ale je svým rozsahem možného zneužití fakticky symptomem jakéhosi finančně policejního státu se vším všudy. Ten, kdo tleská tomuto zákonu, a to ani prezidenta České republiky nevyjímaje, zároveň tleská institucím, které se dají kdykoliv zneužít. Záleží, kdo na koho ukáže.

Mně to připadá, jako bychom se vraceli dlouho do minulosti, do nějakých 50. let, kdy se také postihovali ti, co vlastnili více, ti, na které mnozí udavači ukázali. Zavádět takovýto zákon proto považuji nejen za populistické, ale skutečně jako nebezpečné pro další vývoj naší země coby demokratické společnosti. Proto se připojuji i k návrhu pana kolegy Plíška na zamítnutí tohoto návrhu zákona hned v prvém čtení.

Děkuji za pozornost. (V sále je velký hluk a neklid.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A nyní prosím s faktickou poznámkou k mikrofonu pana poslance Votavu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, neodpustím si reagovat na slova předřečníka pana kolegy Vilímce. Pane kolego Vilímče prostřednictvím paní předsedající, vy jste si trošku upravil má slova k obrazu svému. Já jsem neřekl, že budou úředníci Finanční správy atakovat poplatníky, ale já jsem řekl naopak, že samozřejmě, byl jste se mnou v rozpočtovém výboru delší dobu, oba dva známe Finanční správu a víme, jak to funguje z řad některých poplatníků, jak útočí na úředníky, moje vyjádření mělo být v tom smyslu, že ano, klade to nároky na morální předpoklady pro úředníky, aby odolávali právě těmto atakům. Má to i třeba souvislost s tím odměňováním. To prostě není nic špatného, co jsem řekl.

Naopak vaše slova by se dala interpretovat, že Finanční správě vůbec nevěříte, že nemají předpoklady, a dáváte to do souvislosti s tímto návrhem zákona. Tak to určitě ne, pane kolego. (V sále je stále velký hluk!)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Beznosku, dalšího řádně přihlášeného do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, paní předsedající. Chci říci, že je potřeba tento zákon odmítnout, a to tak, že jednoznačně již v prvním čtení. Je to totiž zákon, který v podstatě výběrově dodaňuje některé poplatníky, jejichž výběr je buďto náhodný, bude zcela závislý na správci daně, na informaci, jaký způsob vyhledávací činnosti použije. A za třetí v naší republice opět akcentuje ty, kteří mají chuť své úspěšnější, řekněme i bohatší sousedy udávat. Nehledě k tomu, že je to zákon, který je na samé hranici ústavnosti, protože v pasáži, kdy se hovoří o dodatečném penále ve výši 50 a 100 %, existuje již z minulosti nález Ústavního soudu, který toto striktně zamítá. Z tohoto důvodu si myslím, že není možné tento zákon pustit dál.

Co se týče retroaktivity, podívání se tři až deset let zpátky, samozřejmě to má vazbu na trestněprávní odpovědnost. Pokud si uvědomíte, že za poskytnutí nepravdivé informace může být poplatník trestán odnětím svobody a může se jednat o vysvětlování případů, ke kterým nejsou účty, a můžou být až několik let staré, pak toto naprosto odmítám. Považuji to za zcela bezprecedentní zásah do soukromí lidí. Tento zákon, který možná pro veřejnost líbivě vypadá, je opravdu paskvil, který bychom měli v prvém čtení zamítnout. Já budu rozhodně proti jeho přijetí.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím dalšího přihlášeného a tím je pan poslanec Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane místopředsedo, kteří se za mými zády střídáte, páni ministři, dámy a pánové, já bych přece jenom taky přičinil pár poznámek k tomuto návrhu zákona. Já jsem nikdy nebyl příznivcem majetkových přiznání. Pokládám je za úplný nesmysl a jenom cestu k tomu, jak případně zavést dodatečné majetkové daně. Ale vnímal jsem snahu a vůli levice majetková přiznání jako výraz jejich, řekněme, lásky k závisti do společnosti vnést a nechat je tady fungovat. (V sále je veliký hluk a neklid.)

Co ovšem pokládám za úplný nesmysl, je tento návrh zákona. To nejsou ani majetková přiznání. To bych ještě dokázal nějak skousnout, že každý, kdo má na něco, musí přiznat a bude se kontrolovat. Tohle je jenom návrh zákona pro práskače. To není nic jiného než návrh zákona pro žalobníčky, práskače, pro potvrzení naší národní povahy na někoho si zažalovat. Já to jinak prostě nedokážu vůbec pochopit. Já nevím, kolikrát kdo z vás měl styk s nějakým správcem daně. V dobách, kdy jsem nebyl ve Sněmovně, jsem měl styk se správcem daně. To rozhodně nejsou lidé, kteří chodí po ulicích a koukají se, jaké jste nabyl majetky, nebo jestli jste si koupil -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že přerušuji váš projev, ale požádám kolegyně a kolegy o ztišení, aby bylo rozumět, co říkáte. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji. To rozhodně nejsou lidé, kteří chodí po ulicích a sledují, jestli jste si koupil takovou, nebo onakou vilu, letadlo, nebo něco podobného. To jsou normální úředníci, kteří vás zdaňují a kteří budou fungovat jenom na základě udání, jinak to nebude. V tomto směru říkáme, že ten návrh je opravdu absolutně šikanózní. Nesouhlasím s tím, co říká pan zpravodaj, který říká, že to není šikanózní návrh. Tady nejsou žádná kritéria. Jestli šetří něco policie, ať šetří trestné činy, ale všechno ostatní bude jenom na tom, jestli je na mě nějaký soused - a já říkám, abych nevnesl do někoho pocit, že jsem já ve střetu zájmů, žádné majetky převyšující 10 mil. jsem nikdy neměl a předpokládám, že nikdy mít nebudu, ale je to jenom o tom, jestli je na mě naštvaný soused z ulice a nebo jestli se objeví nějaký drahý roztomilý fond nebo jiná nezisková organizace, jejichž cílem je chodit a žalovat po zemi na každého a všechno, které se zaměří zrovna na mou osobu nebo zrovna na osobu kohokoliv z jiných poslanců.

Podle mého názoru je to fakt strašidelný omyl. Kdybyste zavedli čistá majetková přiznání, budu říkat "nedělejte to, obtěžujete". Ale takhle nejenom že obtěžujete, ale obtěžujete ještě jenom ty, na které si někdo zasedne, které někdo půjde prásknout. Upřímně řečeno dobře víme, že to přece v žádném případě fungovat nebude. Ti, co chtějí své majetky zakrýt, ať už je nabyli jakýmkoliv způsobem, ať už z trestné činnosti, nebo prostě jenom z toho, že něco nezdanili, což je také v nějakém rozsahu trestný čin, ale tito lidé to přece vždycky ukrýt umějí.

Zlaté cihličky v domě nebo konta na Kanárských ostrovech nebo desítky dalších věcí, jak se dají majetky skrývat, nikdo z nás neumí odhalit. Velmi těžko je umí odhalovat policie. Určitě je neumí odhalovat Finanční správa. Nemá na to ani mechanismy ani prostředky. Ti velcí zloději vám stejně vždycky utečou a bude to jenom zákon o závisti, když někdo v sousedství bude mít dojem, že jsem si postavil příliš drahý dům, a půjde na mě žalovat a já budu muset jít a prokazovat finančnímu úřadu, že buď jsem ten majetek měl před třemi, pěti, deseti, patnácti lety, že jsem si ho mohl vydělat za ty roky, což tedy mimochodem nebude tak strašně složité, ale bude to všechno jenom na libovůli daného finančního úřadu. Pokládám to za opravdu nešťastné. A teď odhlížím od těch brutálních sankcí, které jsou tam uváděny, které podle mého názoru fungovat také nebudou.

Druhá věc, pro kterou budu posléze navrhovat, protože tuším, že tento návrh zákona pravděpodobně projde prvním čtením, jestli se k němu vyslovila celá vládní koalice i poslanecký klub komunistické strany, tak předpokládám, že prvním čtením projde, ale stejně budu žádat, abychom ho přikázali do ústavněprávního výboru, abychom projednali minimálně tu část sankční v oblasti trestního práva. Představa toho, že zavádíme trestný čin se sazbou šest měsíců až tři roky, suneme se ze sazby jeden rok na šest měsíců až tři roky za špatně vyplněné, možná úmyslně, možná neúmyslně, majetkové přiznání, to je podstatou tohoto návrhu.

Za majetkové přiznání, ve kterém udělám chybu, mám až tři roky trest. Já jsem seděl řadu let tady v mandátovém výboru. Vím, kolik lidí udělalo chybu. A nebudu upozorňovat na chyby, které se staly v tomto volebním období, i když o nich vím také. Kolik lidí udělalo chybu ve svém přiznání a to jsou poslanci a senátoři a členové vlády. Měli by to být lidé, kteří na to mají aparát. Kolik lidí udělalo prostou chybu, že něco nepochopilo, nahlásilo špatně, nepřiznalo. Pokud to nebyl úmysl, vždy jsme to řešili nějakou domluvou. Ale můžu vás ujistit, že při této sazbě bychom tady mohli mít takových 40 odstíhaných poslanců a členů vlády za posledních několik let. To je přece tak nepředstavitelné říct až tři roky za to, že něco uvedu špatně do přiznání, které mě nutíte uvést. Jenom o tom prosím přemýšlejte.

Jedna věc je, jestli mě někdo dodaňuje. Druhá věc je nutit mě na sebe práskat, ještě se sankcí do tří let, když se náhodou napráskám nějak špatně. To teda vám říkám, že mnohé formulace, které jsou zvolené, jako vždycky ve všech daňových zákonech, jsou tak nesrozumitelné... Já například v náležitostech o prohlášení o majetku upřímně vůbec netuším, co to je peněžitý dluh, vůbec jestli já někomu dlužím, nebo někdo dluží mně. To jsou podstatné rozdíly a tady není jasné, jestli na můj majetek má nějaký vliv, že někdo dluží mně, nebo jestli já někomu dlužím. Stejně tak moc nerozumím tomu, proč je v této části uvedeno "nebo", protože zřejmě když budu mít peněžitý dluh, tak už nemusím vyplňovat výslovné prohlášení, že jsem uvedl úplné a pravdivé údaje. A takovéhle drobnosti.

Tohle už jsou spíš detaily. Jenom říkám, když už chcete něco takového prosazovat, tak to má být když tak plošně a ne na základě práskání. A když, tak nemůžete nutit poplatníka pod takhle tvrdými trestními sankcemi, které jsou upřímně řečeno podobně tvrdé jako trestní sankce za samotné nezaplacení daně, aby na sebe žaloval.

Pak ještě uvedu několik drobných, spíše technických, ale zase proč si myslím, že by to minimálně ústavněprávní výbor měl přečíst, protože si prostě myslím, že finance psát zákony neumějí, alespoň v té obecné formě. Když se podíváte na § 38ze Zvláštní ustanovení o náležitostech prohlášení o majetku, tak tam máte takovou roztomilou formulaci v první větě: V prohlášení o majetku není poplatník povinen uvést údaje, které může správce daně zjistit z rejstříku a evidencí, do kterých má přístup. Druhá věta říká: Tyto údaje správce daně zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Já vím, co se tím chce samozřejmě říct. Jenom proto říkám, že je to tak strašně špatně napsané. Říká: ty evidence, do kterých mám přístup, tak ty bych měl zveřejnit na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ale tak jak je ta věta napsaná, říká: tyto údaje, to jsou ty údaje, které už o poplatníkovi zjistil, které jsou přístupné, a naprosto netuším, proč by je daňový úřad měl zveřejňovat na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. To jsou všechno údaje, které nejsou veřejné, nebo minimálně část z nich není veřejná a nedává smysl, aby byly uveřejňovány správcem daně. (Hluk v sále.)

A takovýchhle věcí je tam vícero. Větné vazby... § 38zc odst. 3 - zase rozumím, co se tím chce říct, ale navázání druhé věty za středníkem "ohledně nesplnění této povinnosti není správce daně vázán povinností mlčenlivosti pro účely trestního řízení" opět nedává vůbec žádný smysl a odkazuje na povinnost, kterou má správce daně vůči daňovému poplatníkovi. Tam vůbec netuším, proč by nebyl vázán mlčenlivostí. Zřejmě není -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pánové, kolegové, ale skutečně váš rozhovor je natolik hlasitý, že není rozumět, co se zde říká. Děkuji, že to budete respektovat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji panu místopředsedovi, že zjednal klid. Je vidět, že ministry zřejmě zajímá moje vystoupení a snaží se připravovat pozměňovací návrhy pro případ, že by náhodou návrh zákona prošel do druhého čtení.

Zopakuji 38zc: ta vazba na to, kdy je správce daně vyvázán z povinnosti mlčenlivosti, nedává vůbec žádný smysl, protože se vztahuje na povinnost, kterou on má jako povinnost vůči daňovému poplatníkovi. Rozumím zase tomu, co se chce říct, ale myslím si, že i jazykově je to napsáno tak zoufale, že by se pak ta povinnost nevztahovala na povinnost, kterou on sám má vůči daňovému poplatníkovi. A takovýchhle věcí je tam víc.

Bez ohledu na to, jak dopadne návrh na zamítnutí, ke kterému se samozřejmě připojuji, a protože tuším, že neprojde, pak bych se přihlásil v podrobné rozpravě a navrhl bych, aby kromě rozpočtovému výboru, kterému byl přikázán, tak zejména z důvodů novelizace trestního zákoníku byl návrh zákona přikázán i do ústavněprávního výboru. Myslím si, že ho musíme přečíst i jazykově, protože jazyková tvorba Ministerstva financí je opravdu srozumitelná jenom Ministerstvu financí a bohužel už nikomu jinému v této zemi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Pouze pro pořádek říkám, že dnešní jednání končí ve 14.00.

Eviduji zde jednu faktickou poznámku a jednu řádnou přihlášku do rozpravu. A ještě předtím přečtu omluvenky, které ke mně doputovaly. Dnes se od 13 hodin do 14.30 omlouvá pan poslanec Ondřej Benešík. Dále se dnes od 11.30 až do konce jednacího dne z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Ivan Gabal. Dále se dnes od 14 hodin do 14.30 z důvodu účasti konzultace s rakouským expertem pro integrační politiku omlouvá pan poslanec Lubomír Toufar. Dále se dnes z pracovních povinností od 13.15 omlouvá pan poslanec Petr Kořenek. Dále se dnes z dnešního jednání od 13 hodin z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Gabrhel.

Vzhledem k tomu, že je 13.59, pro steno načtu to, že s řádnou přihláškou k tomuto projednávanému bodu je přihlášen pan poslanec Kučera a s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Lorencová. A v tento moment přeruším... (Předseda Stanjura se dožaduje slova.) Ještě s přednostním právem, ale v tom případě musím dát slovo paní poslankyni Lorencové, která se hlásí s faktickou poznámkou. Paní poslankyně stahuje svoji faktickou poznámku, v tom případě máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, já se domnívám, že ta schůze se nebude přerušovat, ale ukončovat. A k tomu, abychom ji mohli ukončit, musíme hlasovat o vyřazení všech neprojednaných bodů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: V tento moment je přesně 14 hodin, tzn. do této hodiny bylo domluveno jednání poslanecké schůze a v tento moment přeruším tento bod. Přeruším tento bod, tzn. přerušuji projednávání tohoto bodu, a dále budeme hlasovat o vyřazení zbývajících bodů z pořadu schůze. To je postup, který jsem navrhoval, pane předsedo Stanjuro, když jsem mluvil.

Tedy zazvoním a přivolám kolegy z předsálí a zopakuji, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o vyřazení zbývajících bodů z pořadu schůze. Eviduji žádost o odhlášení, takže vás odhlásím a požádám vás, abyste se znovu přihlásili.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro vyřazení zbývajících bodů z pořadu schůze. Kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 236, přihlášeno je 113 poslankyň a poslanců, pro 83, proti 22. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas a zbývající body jsme vyřadili z projednávání.

 

Já vám, kolegyně a kolegové, děkuji za spolupráci a končím pořad 31. schůze Poslanecké sněmovny. Děkuji vám a přeji vám pěkný víkend.

 

(Schůze skončila ve 14.02 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.