Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

13.
Vládní návrh zákona o evidenci tržeb
/sněmovní tisk 513/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona o evidenci tržeb. Jde o legislativní počin, který si vláda vytkla jako jednu ze svých priorit. Cílem návrhu zákona je vytvoření transparentního podnikatelského prostředí v České republice, odstranění nerovností, které vznikají v důsledku porušování daňových zákonů některými podnikatelskými subjekty. Zákon přispěje ke snížení objemu šedé ekonomiky a ke zlepšení daňové morálky v České republice včetně narovnání pokřiveného vnímání daňových povinností, které zde bylo založeno v minulosti. Zákon také přispěje k navýšení příjmů státního rozpočtu i rozpočtů územních samosprávních celků, a to bez potřeby zvýšení daňových sazeb s negativním dopadem na ekonomiku České republiky. Očekáváme pozitivní dopad zejména na inkaso z příjmu daně fyzických i právnických osob a daně z přidané hodnoty. (Trvalý hluk v sále.)

Návrh zákona zakládá povinnost online hlášení hotovostních tržeb správci daně. Inspirací pro technický způsob provedení tohoto systému je takzvaná fiskalizace, která úspěšně funguje v Chorvatské republice. Nějaká forma registrace tržeb existuje v řadě evropských států, a to i takových, ve kterých je vykazován nižší objem šedé ekonomiky než v České republice. V naprosté většině je však řešena pomocí registračních pokladem s fiskální pamětí. Online řešení, které odstraňuje hlavní rizikový prvek spočívající v manipulaci s daty a zkreslování evidovaných údajů, je tedy základním rozdílem oproti dřívějším způsobům sledování tržeb.

Technologický pokrok nyní umožňuje aplikovat toto řešení, které je jak efektivnější, tak přináší významně nižší náklady pro podnikatelskou sféru.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane vicepremiére, že vás přerušuji, ale požádám vás, kolegové, hlavně v pravé části o zklidnění, aby bylo slyšet, co pan vicepremiér přednáší. Děkuji vám. Prosím, pokračujte.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Stejnou cestou se vydalo například Slovinsko či Slovensko. Návrh předkládá, že evidovány budou podnikatelské tržby, které se uskutečnily v hotovosti, kreditní kartou či jinými obdobnými způsoby. Nebudou evidovány bankovní převody z účtu na účet nebo inkasní příkazy. Věcné výjimky z evidování tržeb se předpokládají pouze minimální, a to v případech, ve kterých není evidování tržeb možné s ohledem na narušení plynulosti a hospodárnosti výkonu činnosti, příkladem jsou prodejny - automaty či prodej jízdenek hromadné dopravy u řidiče, nebo je evidování tržeb neúčelné, například z důvodu, kdy příslušný druh podnikání je již státem regulovaný nebo se jedná o činnost veřejnoprávních subjektů a jejich příspěvkových organizací.

Tento návrh zákona byl v prvním čtení projednán dne 10. července 2015 a přikázán k projednání rozpočtovému a hospodářskému výboru. Rozpočtový výbor návrh zákona o evidenci tržeb projednal dne 2. září 2015 a ve svém usnesení doporučuje Poslanecké sněmovně, aby schválila tento návrh zákona ve znění pozměňovacího návrhu uvedeného v tomto usnesení. S tímto pozměňovacím návrhem vyjadřuji souhlas.

Návrh zákona projednal 2. září 2015 i hospodářský výbor, který nepřijal žádné usnesení.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane vicepremiére. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán hospodářskému výboru. Usnesení rozpočtového výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 513/1. Hospodářský výbor usnesení nepřijal a záznam hospodářského výboru byl doručen jako sněmovní tisk 513/2.

Prosím zpravodaje rozpočtového výboru a zároveň i hospodářského výboru pana poslance Jaroslava Klašku, aby se ujal slova a informoval nás o projednání návrhu ve výborech a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já bych vás s dovolením seznámil s usneseními rozpočtového výboru, popřípadě hospodářského výboru.

Jak už říkal pan vicepremiér, dne 2. září projednal návrh zákona rozpočtový výbor. Já vás teď seznámím s jeho usnesením.

Rozpočtový výbor po úvodním slově náměstkyně ministra financí Simony Hornochové, zpravodajské zprávě poslance Jaroslava Klašky a po rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona o evidenci tržeb schválila ve znění těchto pozměňujících návrhů. Dále následující pozměňující návrhy, které jsou uvedeny ve sněmovním tisku 513/1. Tam je možno je doslovně nalézt. Je tedy otázkou, jestli je mám přesto číst. (Obrací se k předsedajícímu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vždy se přečte návrh usnesení, které bylo, nebo nebylo přijato.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Dobře. Já to tedy všechno pro jistotu přečtu.

A.1 Vynětí tržeb z dopravy

1. V § 12 odst. 3 písm. e) se slovo "placeného" nahrazují slovy "nebo související platby hrazených".

2. V § 12 odst. 3 písm. g) se slovo "drážní" nahrazuje slovem "železniční".

A.2 Vynětí tržeb z automatu

V § 12 odst. 3 písm. i) se slovo "samostatného" nahrazuje slovem "prodejního".

A.3 Zasílání údaje o částce plateb určených k čerpání nebo zúčtování

V § 19 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova "nebo zúčtování".

A.4 Zúžení povinnosti správce daně umožnit ověření údajů

V § 27 odst. 1 zní: Správce daně umožní způsobem umožňujícím dálkový přístup každému ověřit, zda byly údaje o dané tržbě zaslány správci daně.

A.5 Rozšíření předmětu závazného posouzení

V § 32 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova "nebo zda platba může být evidována ve zjednodušeném režimu".

A.6 Zrušení výjimky z postupného náběhu evidence

V § 37 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

A.7 Změna účinnosti

§ 39 zní: § 39 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem osmého kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 10 až 17 a § 32, které nabývají účinnosti prvním dnem pátého kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení.

Poznámka: Text uvedený kurzívou je informativní.

II. Zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

To je usnesení rozpočtového výboru.

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova náměstkyně ministra financí Simony Hornochové, zpravodajské zprávě poslance Jaroslava Klašky a po obecné a podrobné rozpravě

I. nepřijal usnesení k předloženému vládnímu návrhu zákona, sněmovní tisk 513,

II. pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru

III. pověřuje předsedu výboru, aby předložil tento záznam o projednávání předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

To je z hospodářského a rozpočtového výboru všechno. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Než otevřu rozpravu, přečtu omluvenky, které ke mně dorazily. Od 13.30 do konce jednání se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Golasowská, dále mezi 15.30 a 17. hodinou se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Bezecný a dále dnes od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Helena Langšádlová. Ještě přidám dvě omluvenky. Od 15 hodin se dnes omlouvá paní poslankyně Jana Černochová a pan ministr obrany Stropnický.

Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji deset přihlášených. První přihlášený do rozpravy je pan poslanec Pilný. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, vážená poloprázdná sněmovno, já mám ve svém příspěvku dva okruhy. První se týká doplnění profilu ochránce živnostníků pana poslance Kalouska. Já tady zarecituji, co pan poslanec Kalousek v době svého účinkování jako ministr financí pro živnostníky udělal.

Byla několikrát zvýšena spodní sazba DPH z 5 až na 15 %. To jistě postihlo zejména neplátce DPH. To je většina živnostníků. My jsme snížili tuto sazbu na 10 % a také chceme v rámci zákona o EET snížit sazbu DPH U restaurací z 21 % na 15 %.

Pan poslanec Kalousek také škrtl slevu na daních pracujícím důchodcům. Já jsem z tohoto důvodu pozastavil své podnikání. To mu naštěstí pozastavil Ústavní soud a seniorům to vrátil.

V souvislosti se zavedením jednotného inkasního místa plánoval pan poslanec Kalousek snížení limitu pro DPH na 750 tis. Kč. Zase poměrně velká skupina živnostníků, která by spadla do této kategorie.

Dále v projektu jednotného inkasního místa byl také snížen benefit pro osvobození zaměstnaneckých benefitů nad 10 tis. Kč. To výrazně omezilo možnost tyto benefity poskytovat.

Dále pan poslanec Kalousek se opřel nejen do seniorů, ale také do postižených, protože v roce 2010 zrušil slevu na dani ve výši jedné poloviny pro poplatníky, tedy právnické osoby, které zaměstnávají nejméně 25 zaměstnanců.

To je zhruba skóre ochránce živnostníků a OSVČ pana poslance Kalouska. Takže když pan poslanec Kalousek se tady staví do role ochránců, mám opravdu pocit, že dopadli ti sedláci u Chlumce lépe.

Teď se podívejme na další soubor námitek, které se týkají toho, jak budou zatíženi jednotliví živnostníci, kteří mají tomuto zákonu podléhat jak z hlediska nákladů, tak z hlediska technologií.

Chtěl bych tady říci, že na světě existují desítky milionů prodejních míst, která fungují tím způsobem, že přiložíte platební kartu nebo škrtnete mobilním telefonem a všechny údaje se přenesou do všech systémů, skladového hospodářství, účetnictví, daňových záležitostí a podobně. Tento trend už je i v České republice a bude nadále rozšiřován. Bez ohledu na to, kdyby opozice tady blokovala a dělala obstrukce až do konce volebního období, tak tato místa budou samozřejmě i v České republice. Proč je tomu tak? Protože v oblasti technologií platí Mooreův zákon, to znamená, že nejenže technologie se rozvíjejí rychlostí exponenciální, to se týká rychlosti internetu, zařízení, která se dají použít na elektronickou evidenci tržeb, ale také exponenciálně klesá jejich cena.

To, co nám vytýká opozice, je možná to, že jsme nedali živnostníkům dostatečně velkou pecku. Protože když pan poslanec Kalousek chtěl zavést registrační pokladny, zatížil by tím živnostníky nejméně 20 tis. Kč. My to bohužel děláme jenom čtvrtinou, takže jsme jim zřejmě podle pana poslance Kalouska nedali dostatečnou pecku.

To je myslím z hlediska technologií. Diskutovat o tom, jestli je připojený na internet, nebo ne, to už jsem tady probíral minule. A kdyby tomu tak bylo, tak by pravděpodobně nefungovalo elektronické bankovnictví a celá řada dalších záležitostí. Do této věci jenom z evropských dotací přijde během velmi krátkého období 14 mld. a na posunování těch nepatrných dat z hlediska rozsahu, které bude poskytovat elektronická evidence tržeb, to opravdu, ale opravdu stačí. I tam proběhl ten exponenciální vývoj, o kterém jsem tady mluvil.

Takže shrnuto dohromady, zdá se, že základní myšlenka opozice je tady, že bychom měli podporovat lidi, kteří neplatí daně, a zároveň bychom při realizaci tohoto záměru jim měli dát větší pecku a zatížit je daleko většími poplatky, než které navrhoval pan poslanec Kalousek.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já nebudu jako pan Volný, který tady včera způsobil poprask tím, že zboural nějaké dohody. Beru, že se má jednat do 17. hodiny, potom to bude přerušeno. (Hlasy: Do 16. hodiny.) Nebo do 16. hodiny? (Projevy souhlasu.) Do 16. hodiny.

Nezlobte se na mě, jestliže je to vládní priorita, a podívám se za svá záda, tak nevidím nikoho z vlády kromě pana vicepremiéra. Kdybych dělal to, co dělá občas sociální demokracie, co se odehrávalo včera při projednávání bodu Ukrajina, tak si vás tady napočítám, řeknu svým kolegům plus dalším z opozice "vyndejte si karty, běžte domů", a tato Sněmovna je neusnášeníschopná.

Já bych moc poprosil klub ANO a sociální demokracie, abyste si dali dohromady, ostatně i KDU, nebo to uděláme, protože opravdu - buď je to pro vás priorita, tak si tady seďte, diskutujte, anebo to pro vás priorita není, a pak si nedělejme křeč a pojďme všichni domů. Děkuji. (Potlesk z opozičních lavic.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi za jeho faktickou poznámku. Další faktická poznámka - pan poslanec Michal Kučera, po něm pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Já jsem samozřejmě chtěl také trochu okomentovat tento tristní stav, kterým ukazuje vládnoucí koalice, jaký má skutečný zájem na projednání tohoto zákona. To vidíme na těchto prázdných lavicích. Nicméně já bych ještě pár slovy zareagoval na svého předřečníka pana poslance Pilného, kterého si vážím pro jeho často velmi střízlivý přístup k věci a takové racionální myšlení. Nicméně teď předvedl snůšku argumentačních faulů. Tomu se říká argumentační fauly. Já si myslím, že se dá přesně dohledat, jaké typy argumentačních faulů jsou.

Jeden z nich je říkat "to jsem nebyl já, to byl on, to dělali ti přede mnou, my to teďka...". To je myslím na úrovni mého kluka, který chodí tuším - tedy chodí do druhé třídy, a ti tam takhle argumentují: "Tati, to jsem nebyl já, to byl on, za to může někdo jiný. Oni to dělají taky. Oni to dělali taky." To jsou ty argumenty, na které se tady odvolával pan poslanec Pilný, a já si myslím, že ho to není vůbec hodno. (Potlesk v řadách koalice.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Já navážu na předřečníka kolegu Františka Laudáta. Já jsem zaregistroval - nebo uráží mě stejná věc. Jak tato priorita vlády je projednávána za - kromě předkladatele - absolutní neúčasti ministrů vlády. Torzo Sněmovny je přítomné. Dávám návrh na přerušení projednávání tohoto bodu. (S důrazem:) Je to nedůstojné vládní prioritě. Navrhuji samozřejmě odhlášení. (Hlasy: Hlasujeme.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon. Omlouvám se, je tady návrh na odhlášení všech a návrh na přerušení projednání. Já vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Přivolám naše kolegy z předsálí. Pardon, pane poslanče Fiedlere, přerušení je strašně málo. Já potřebuji vědět dokdy. Tam musí být splněno podle jednacího řádu kritérium do kdy. Prosím, abyste upravil svůj návrh.

 

Poslanec Karel Fiedler: Co mám říct, pane předsedající? Do 1. ledna 2016? Nebo 17?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je na vás. To já nemohu rozhodovat za vás.

 

Poslanec Karel Fiedler: Do 31. října.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Kterého roku?

 

Poslanec Karel Fiedler: Tohoto roku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, dobře. Já počkám, až se počet přítomných ustálí. Sněmovna je usnášeníschopná a my budeme hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Fiedlera, aby Sněmovna přerušila projednávání tohoto bodu do 31. října tohoto roku.

Já zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku. Kdo je proti? Pardon, panu kolegovi nefunguje hlasovací zařízení. Prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Znovu vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Ptám se, zda už všem funguje hlasovací zařízení. Pane kolego, je funkční, připraveno? (Oslovený nemá námitku.) Teď zase pro změnu nefunguje mně. (Pobavení v sále.) Takže znovu vás všechny odhlašuji, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Ano, teď už se to mátoří.

 

Já zahajuji hlasování o pozměňovacím (procedurálním) návrhu pana poslance Fiedlera, abychom tento bod přerušili do 31. října tohoto roku. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 143. Přihlášeno je 90 poslankyň a poslanců, pro 9, proti 69. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme pokračovat v rozpravě. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče. (Jmenovaný už hovořil.) Pardon. Další na řadě bude tedy paní poslankyně Zuzana Šánová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, dovolte mi, abych i já se trošku vyjádřila k projednávanému návrhu zákona a uvedla nějaká opatření k zamezení daňových úniků.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já vás poprosím, paní poslankyně, jestli byste si nedala trochu níže mikrofon, bude vám lépe rozumět. Děkuji.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: V prvním čtení tohoto návrhu zákona jsme si mnohokrát vyslechli otázku, proč vláda přichází s návrhem zákona, který má mimo jiné zamezit krácení tržeb a daňovým únikům v maloobchodě a pohostinství, když podle některých studií tyto podvody představují pouze 5 % z celkového objemu daňových úniků. Opozice se tak snaží vytvořit dojem, že hospodští a prodejci v maloobchodě jsou podle vlády největšími podvodníky, proti kterým je třeba tvrdě zasáhnout, zatímco zbylých 95 % daňových úniků nechává vláda bez povšimnutí. Hry na téma, jaké procento představuje který únik, mají jediný smysl - bagatelizovat problém krácení tržeb a zpochybnit význam elektronické evidence tržeb, přičemž uváděná procenta jsou často nesprávně interpretována, účelově vytržená z kontextu analýz nebo je použita jenom část údaje analýzy, případně vycházejí z pochybných analýz. Tuto procentuální demagogii je třeba důrazně odmítnout. Pracujeme s jasným faktem. Český statistický úřad vyčíslil objem krácených tržeb ve výši 160 mld. korun. Takže se zde nebavíme o nějakém marginálním problému, jak se zde opozice snaží navodit.

I kdybychom snad připustili, že elektronická evidence může vyřešit jen určitou část daňových úniků, stále to neznamená, že by snad vláda na boj proti daňovým únikům v jiných oblastech rezignovala. Je tomu právě naopak. Naše koaliční vláda a především Ministerstvo financí přijaly celou řadu opatření, jejichž cílem je zabránit daňovým únikům v celé jejich šíři, a předložený návrh zákona je pouze jedním z mnoha opatření, kamínkem v mozaice, která má za cíl zastavit daňové úniky, a to ať už jde o malý, anebo velký podnik. Nejde přitom jen o přijímání proklamativních akčních plánů, které zůstávají jen na papíře, jak tomu bylo v minulosti, ale o reálné vzájemně provázané kroky, které postupně přecházejí do praxe.

Dovolte mi tedy, abych zde alespoň některá z těchto opatření opozičním poslancům a koneckonců i veřejnosti připomněla.

První. Omezení daňové optimalizace nadnárodních společností u převodních cen u převodů peněz do zahraničí. Od roku 2015 byla zavedena nová příloha daňového přiznání právnických osob, fyzické osoby tuto povinnost nemají, ve které jsou společnosti povinny uvést transakce se zahraničními spojenými osobami v rámci nadnárodních koncernů. Příloha je členěna dle typu transakcí, například dividendy, úroky, licenční poplatky, platby za služby a podobně. Na základě získaných informací provádí Finanční správa cílené kontroly. Shodný rozsah informací za předchozí roky dodaly společnosti na základě dotazníku rozeslaného finančními úřady, zejména specializovaným finančním úřadem, který spravuje největší společnosti působící v České republice včetně finančních institucí.

Dále chci zmínit režim reverse charge, takzvané obrácené zdanění, někdo možná zná pod pojmem přenesení daňové povinnosti. Je to postup užívaný v oblasti daně z přidané hodnoty. Přenesení daňové povinnosti je účinným nástrojem v zabránění úniku na DPH, neboť se administrativně odehrává pouze u odběratele, to znamená u jednoho z obchodní transakce, na nějž je daňová povinnost přenášena. Samozřejmě pokud jsou oba plátci DPH, protože na neplátce tuto povinnost nelze přenést. Z důvodu zamezení podvodu na DPH vláda postupně schválila rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti na všechny kategorie zboží a služeb, při jejichž dodání či poskytnutí byly zjištěny daňové podvody při obchodování v řetězci a které nám příslušná evropská směrnice umožňuje. Chceme jít však ještě dál. Ministerstvo financí České republiky je v čele společné aktivity s Rakouskem, Slovenskem a Bulharskem, jejímž smyslem je prosadit, aby namísto uplatnění reverse charge na vybrané komodity umožnila Komise využít obrácené zdanění na jakékoliv plnění ve výši nad 10 tisíc eur.

Dalším krokem, který významně přispěje k omezení velkých daňových úniků v oblasti DPH, je zavedení povinnosti proplácet DPH, podávat takzvané kontrolní hlášení. Právnické osoby, které jsou ve větší míře zapojeny do rozsáhlých podvodů na DPH, mají podávat toto kontrolní hlášení měsíčně bez ohledu na periodu zdaňovacího období. Smyslem tohoto opatření, které nabude účinnosti od 1. 1. 2016, je, aby finanční úřady získaly údaje v co nejkratším čase, neboť dosavadní tři měsíce u čtvrtletních plátců jsou často zneužívány k tomu, aby podvodníci získali náskok v řetězení firem a zahlazování stop. Zde musím zdůraznit, že se nejedná o nic nového a o nic, co by poctivé podnikatele zatěžovalo. Záznamní povinnost pro podnikatele, kterou v podstatě kontrolní hlášení je, existuje už od zavedení DPH, to znamená od roku 1993. Rozdíl spočívá pouze v tom, že po jeho vyhotovení ho v elektronickém formátu odešlou příslušnému správci daně. Z vlastní zkušenosti vím, že je to operace, která zatíží průměrnou účetní dvěma minutami, víc rozhodně ne. Takže jsou liché připomínky opozice, která tvrdí, že si možná někteří budou muset najímat externí firmy na zpracování účetnictví.

Zvýšit efektivitu výkonu veřejné moci při boji proti daňovým únikům si rovněž klade za cíl zákon o centrální evidenci účtů, který je na Ministerstvu financí připraven k předložení do vlády. Některým institucím oprávněným získávat informace podléhající bankovnímu tajemství, jedná se zejména o daňové orgány, Celní správu, orgány činné v trestním řízení, Finanční analytický útvar, zpravodajské služby. Získání informací o účtech bude umožněno jediným dotazem během velmi krátké doby zjistit, ve které úvěrové instituci má či měl zájmový subjekt účet. Součástí této evidence nebudou údaje o zůstatcích na účtech. Podnikatelské subjekty totiž mají již dnes u místně příslušných úřadů nahlášeny účty, které slouží pro jejich podnikatelskou činnost a zejména pro transakce v oblasti DPH. Centrální evidence účtu má zajistit pouze přehled o všech účtech podnikatele. Rychlé získání informací je rovněž předpokladem pro vyšší efektivitu výběru daní, opatření proti praní špinavých peněz i vůči majetku v rámci trestního řízení.

Dalším opatřením je prokazování původu majetku. Sněmovně už byl předložen návrh zákona o prokazování původu majetku. Jedná se o novelu zákona o dani z příjmů. Tento návrh je zde dostatečně znám, přesto si dovolím krátkou poznámku.

Ozývají se hlasy, že finanční úřady již dnes mají dostatek prostředků, jak sporný majetek kontrolovat. V současné době tomu tak však není. Jednak reálně nemají k něčemu takovému dostatečnou personální kapacitu, ani tak by ale podle platné legislativy neměly dostatek nástrojů k tomu, aby vyvrátily tvrzení některých pseudopodnikatelů o nálezech peněz v krabicích či půjčkách od strýčka. Zkušenost je taková, že finanční úřady se v takových případech ocitají často v důkazní nouzi a při doměření daně podle takzvaných pomůcek nemohou nepřiznané příjmy dodanit ve skutečné výši.

Kromě legislativních iniciativ, kam bych mohla zařadit i zdanění surového tabáku, kde, jak víme, docházelo po celá léta k neplacení spotřební daně, chci upozornit i na zpřísnění některých již dříve platných opatření. Od 1. 1. 2015 došlo ke zpřísnění podmínek pro oprávněné příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně a zavedeno testování ekonomické spolehlivosti těchto subjektů. Cílem je eliminace podvodů v oblasti spotřební daně i DPH, a to zejména při dovozu pohonných hmot. Podmínky jsou rovněž zpřísňovány pro označení plátce daně jako nespolehlivého z důvodu zamezení možnosti zapojení těchto subjektů do řetězových podvodů. Ty byly dosud nastaveny tak, že nepřinášely požadované efekty.

Za nespolehlivého bylo totiž možné označit pouze takového plátce, jemuž byla daň vyměřena podle pomůcek minimálně ve výši 500 tisíc, měl kumulativní nedoplatek daně za tři měsíce 10 milionů apod. Nyní jsou pravidla podstatně přísnější. Například limit nedoplatku byl snížen 20krát - z deseti milionů na půl milionu. Nespolehlivým je takový plátce, kterému byla daň stanovena opakovaně podle pomůcek, nereaguje na výzvy a opakovaně nepodá povinná podání k DPH. Od ledna letošního roku stačí uvedení nepravdivého údaje ohledně skutečného, reálného sídla společnosti, což je opatření zaměřené na virtuální a home offices společnosti.

V oblasti boje proti daňovým únikům došlo i k zefektivnění činnosti Finanční a Celní správy. U karuselových podvodů byl zaveden systém jedné hlavy, který znamená, že prostřednictvím dožádání se případ podvodného řetězení mnoha firem v různých krajích stáhne na jedno místo provádějící kontrolu, které má tak všechny informace i veškerou odpovědnost. Potlačení hranic místní příslušnosti se velmi osvědčuje a podle mých informací se uvažuje i o jejich úplném zrušení, které by umožnilo zefektivnění daňové kontroly v místech, kde je obrovská koncentrace poplatníků, která pak statisticky vzato umožňuje kontrolu u subjektů jednou za dvě stě let. Právě celorepubliková kontrolní kompetence tento negativní jev systémově a elegantně řeší, protože schovat se v Praze ztrácí již smysl. Za zmínku ještě stojí akce nazvaná Pomoc Praze, kdy v minulém a letošním roce pomáhalo dvakrát sto daňových kontrolorů z krajů při kontrolách v Praze. A výsledek této akce? Došlo k doměření daně z přidané hodnoty za přibližně 1,4 miliardy korun.

Uváděná opatření již přinášejí své efekty. Za spolupráce Finanční správy, Celní správy a policie dochází k akcím, při nichž jsou zabavovány finanční prostředky i majetek tam, kde nebyla cíleně odvedena daň z přidané hodnoty. Útvar pro boj proti daňovým únikům KOBRA za první rok své existence zabránil daňovým únikům za 1,9 miliardy korun. Pro další úspěšnou činnost při odhalování podvodů s DPH a spotřebních daní bude klíčové, zda parlament kromě již uvedených opatření schválí rovněž znovuzavedení trestnosti přípravy krácení daně. Hlavní část této trestné činnosti totiž probíhá v období, které lze označit za přípravu k trestnému činu, která podle současné úpravy není trestná, a policie tak proti pachatelům nemůže nasadit operativní techniku, i když jejich kroky zcela zřetelně směřují k podvodům.

Dámy a pánové, jen ve zkratce jsem zde vyvrátila opakovaná tvrzení, že vláda bojuje pouze s malými daňovými úniky, zatímco velké podvodníky a podvody nechává bez povšimnutí. Ministerstvo financí je dnes lídrem boje proti daňovým únikům nejen v České republice, ale můžeme říci že i v celé EU. Jím navrhovaná opatření jsou komplexní a vzájemně se doplňující.

Pokud dnes opozice brání přijetí a zavedení EET s odkazem na to, že se to týká jen pěti procent možných daňových úniků, pak je to nejen nepravda, ale ve skutečnosti i velké pokrytectví. Je to právě dnešní opozice, která souběžně odmítá zákon o prokazování původu majetku, znovuzavedení trestnosti přípravy krácení daně, a výhrady už jsou slyšet i k chystanému zákonu o centrální evidenci účtů. Ve skutečnosti tedy opozice nepodporuje nic z opatření, která vláda proti daňovým únikům prosazuje. Jednou vadí, že se to dotkne jen malých ryb, jindy je ohroženo soukromí velkých ryb, pak zase údajně hrozí, že všichni budou špiclovat a udávat všechny. Žádnou alternativu, jak zlepšit výběr daní ale opozice nenabízí, protože ji nezná a ve skutečnosti o ni ani nestojí.

Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Šánové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty .

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Tak já bych chtěl opětovně upozornit, jaký zájem má vláda na té své největší prioritě. Sedí tu pan ministr Babiš a pan ministr obrany teď dorazil - takže téměř nulovou, to vidíme.

K mé předřečnici. Ten její projev pravděpodobně psalo PR oddělení Agrofertu. Tam jsem zaznamenal téměř stejné terminologie. Nicméně já bych chtěl poukázat na jednu věc. Má předřečnice se jen okrajově dotýkala toho projednávaného návrhu elektronické evidence tržeb, spíše chválila svého chlebodárce Andreje Babiše.

Nicméně já bych chtěl poukázat právě na ten fakt problému s DPH, tzn. jak funguje elektronická evidence tržby ve vztahu právě k DPH. DPH je totiž součástí ceny, takže zákazník ji platí prodejci a stala se příjmem, nikoliv však účetním výnosem. DPH se účtuje jako závazek vůči státu a je to jakoby dočasná půjčka pro podnik do chvíle, než ji bude muset státu splatit. Každý prodavač i poskytovatel služeb tak bude muset pro účely evidence nejpozději v okamžiku prodeje, resp. své zásluhy o zisk, evidovat cenu svého zboží bez DPH. Celková daň z přidané hodnoty z nákupu každého jednotlivého zákazníka však musí být podle navrhovaného zákona uvedena v zasílaných údajích také, byť nikoli jako součást tržby. To znamená eviduje DPH na jedné straně, na druhé straně DPH platí ve svém zúčtovacím období, nicméně v evidenci tržby ji dokumentuje ihned. Já osobně si myslím, a i podle pohledu účetních poradců, že se jedná skutečně o paskvil, a nejen v tomto případě, z pera ministra Andreje Babiše.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Radim Holeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane předsedající, vážení dva členové vlády, vážené dámy, vážení pánové. Obecně lze konstatovat, že pro stávající vládu je typická priorita: společnost zmonitorovat, kontrolovat, zregulovat. Místo vytváření prostoru pro přívětivé podnikatelské prostředí se snaží hlavně život soběstačných lidí co nejvíce zkomplikovat. Elektronická evidence tržeb, tak jak ji připravil pan ministr financí, se nepochybně inspiruje chorvatským modelem, kde podle údajů je skoro dvojnásobná míra šedé ekonomiky než u nás. To samo o sobě je přímo tragikomické. Proč nemají EET státy s tradičně úspěšnou tržní ekonomikou? ptám se. Nevíme.

Kvůli tomuto systému navíc musí nabrat nové úředníky, vydávat další peníze na provoz tohoto systému. A nebude nakonec překvapivé, když celý tento systém bude ve finále fiskálně negativní, neboť z dostupných dat nedošlo v Chorvatsku po zavedení EET k žádnému hmatatelnému zvýšení výběru daní a navíc se citelně snížil počet samostatně výdělečných osob.

Trhliny a nejasnosti tohoto legislativního zmetku již byly poměrně dobře prodiskutovány. Já jako předseda podvýboru pro ochranu soukromí bych se rád podíval na zákon o EET ze zorného úhlu ochrany soukromí daňových poplatníků, protože co je zvláště závažné - vzniká zde potenciál ke zcela bezprecedentnímu zneužití získaných dat.

Ve vyspělých demokratických právních státech je vždy právo na soukromí vykládáno širokým způsobem a každý zásah do tohoto soukromí musí vykazovat obrovskou míru veřejného zájmu, jinak je nepřípustný. V totalitních tvrdých režimech je toto právo nepodstatné. Přece vždy, když shromažďujeme citlivá data o občanech, musíme si položit dvě základní otázky. Za prvé: Je zásah do soukromí opravdu tak důležitý? Nebo lépe řečeno, je důležitější a přínosnější pro společnost zasáhnout do soukromí vytvořením databáze než nezasáhnout? Zlepší to něčím současný stav? V tomto případě bude narovnán trh, pročistí se podnikatelské prostředí? A na tuto otázku já odpovídám: V žádném případě. Naopak. Situace ve společnosti se naprosto zhorší tím, že jedna skupina společnosti bude neuvěřitelným způsobem dehonestována ve smyslu všetci kradnú a znevýhodňována v tom smyslu, že na ostatní se tento daný typ informací samozřejmě nesbírá.

Neviděl jsem jedinou analýzu, která by jednoznačně prokazovala pozitivní efekt zavedení EET. Tento zákon vědomě prohloubí onu pověstnou blbou náladu ve společnosti, protože celá filozofie návrhu spočívá v tom, že je potřeba k občanům přistupovat jako ke sprostým podezřelým.

Druhou, neméně důležitou otázkou je vždy účel. K jakému účelu vytvářím rizikovou databázi toho, co kdy a kde a jakým způsobem lidé prodávají a kupují. Můžu tak získat komplexní informace o nákladech, maržích, dodavatelích. Cenné informace v konkurenčním tržním prostředí, které mohou být velice výhodně zneužity. A já říkám, že v kombinaci s podnikáním Andreje Babiše je to smrtonosný koktejl.

Zhodnocení dopadů návrhu ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů bylo ze strany navrhovatele odbyto větou, že k žádnému dopadu nedochází. Vzhledem k tomu, že se jedná historicky o jeden z největších potenciálních sběrů dat, je to přinejmenším drzost! Není divu, že k návrhu poslal řadu klíčových připomínek také Úřad pro ochranu osobních údajů s cílem, aby byl celý návrh vzat zpět.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holečkovi. Nyní s faktickými poznámkami nejprve pan poslanec Zavadil, po něm pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji vám, pane předsedající. Hezké dobré odpoledne. Jenom, Radime prostřednictvím předsedajícího, ve státech, kde to není zavedené, tam se tolik nekrade. To je jedna poznámka.

Prozatím bych mohl skončit, ale ještě si dovolím říct jednu poznámku, a to je to, že už před deseti lety se tady na této půdě, já jsem byl zvenčí, nebyl jsem tady, debatovalo o tom zavést - teď nebudu říkat EET, ale registraci. Tenkrát bohužel nějakým nedopatřením, které nebudu rozvádět, k tomu nedošlo. Byla to škoda. Protože mimo jiné také, teď nechci říct v tom textu, tak jak to je, mimo jiné to naplňuje, nebo resp. napravuje určité férové prostředí pro všechny skupiny, které na tom trhu pracují. A to férové prostředí tady není. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zavadilovi za jeho faktickou poznámku. Další faktickou poznámku bude mít pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (Hluk v sále.)

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Jen krátce bych zareagoval na první řádně přihlášenou paní poslankyni Šánovou, která obecně opozici zařazuje jednotně. Chtěl bych jen zopakovat naše stanovisko k tomuto návrhu zákona.

Souhlasíme s tím, že daně se mají platit. Souhlasíme s tím, že tlačit na správný a poctivý výběr daní je správné. Výhrady máme ke kalkulacím a nejsme si jisti, že to přinese takový efekt, jaký je deklarován. A také mám trošku pochybnosti o tom, jestli to tak bude postihovat i velké daňové úniky, jak tady říkala paní poslankyně Šánová. Mám trošku obavu, že ty velké daňové úniky budou pořád mimo zřetel dosahu tohoto zákona.

Hlavně jsem chtěl ale reagovat na předřečníka poslance Radima Holečka a na jeho připomínky ohledně osobních údajů. Pan vicepremiér nám tady rozdává brožurku. Já jsem si ji se zájmem přečetl už ráno, ne až teď, jak mi ji dával znovu. A zaznačil jsem si tam text: "Následné kontroly nebudou chodit naslepo a zbytečně obtěžovat. Zacílí tam, kde data ukážou nesrovnalosti."

Rád bych dostal odpověď na svoji otázku - jestli budou zpracována a kontrolována všechna sbíraná a získaná data, a pokud nebudou kontrolována všechna data, která dojdou na Ministerstvo financí, na základě jakého klíče se bude rozhodovat o tom, který segment trhu, která data budou kontrolována a která budou ponechána bez zřetele. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Benda, po něm pan poslanec Okamura, po něm pan poslanec Janulík.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuju za slovo. Musím tady důrazně odmítnout slova svého předřečníka pana poslance Zavadila, který tady řekl, že Češi kradou více než ostatní národy. Proti tomu se důrazně ohrazuji. To si říkejte možná svým odborářům, pane poslanče Zavadile prostřednictvím pana předsedajícího, ale ne na půdě této Sněmovny. To je skutečně nehoráznost. To zaprvé.

Zadruhé bych chtěl říct jednu věc. Bavíme se tady o narovnání podnikatelského prostředí. Myslím si, že se na tom všichni shodujeme, v tomhle rozpor skutečně není. Pokud chceme narovnat podnikatelské prostředí, proč používáme tak nesmyslný nástroj, jako je elektronická evidence tržeb? O tom je ta diskuse. A prosím, k této diskusi se také vraťme. Pokud bychom chtěli narovnat podnikatelské prostředí, tak jeden z elegantních nástrojů je třeba povinné vydávání účtenky a systém kontrolních nákupů. Přijdu na kontrolu, nedostanu účtenku, pokuta, podruhé pokuta větší, potřetí třeba odebrání živnostenského oprávnění. To přece udělá to samé. Ovšem to neudělá to, co chce pan ministr Babiš - evidovat a získávat data o svých konkurentech.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Okamura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, co se týče elektronické evidence tržeb pro živnostníky, malé a střední podnikatele, vládní návrh můžeme shrnout jedním slovem - že dobré úmysly provedené chybně vedou do pekla.

Za sebe a za naše hnutí Svoboda a přímá demokracie říkám na rovinu, že živnostníky, drobné a střední podnikatele nezradíme. Populismus této vlády totiž přesahuje skutečně všechny meze. Místo abychom začali od miliardářů, od těch nejbohatších, kteří daní v daňových rájích, a získali důvěru ve stát, a to by si měla dát vláda práci, a to je setsakramentská práce na čtyři roky, získat důvěru občanů ve stát, ale ti miliardáři a bohatí, kteří mají ty analýzy a mají na ně peníze, moc dobře vědí, že státu nechtějí platit, a radši platí v daňových rájích, protože platí do bezedné studny. Tam je důkaz největší, že oni to moc dobře vědí, že nemá smysl tady platit daně. Tak místo abychom začali od těch velkých, bezmocnost státu se projevuje na tom, že stát hupsne na ty nejmenší a bezmocné. A to je opačný postup. Mělo by se jít opravdu od budování důvěry ve stát. A v tom tato vláda absolutně selhává. Proto my nepodpoříme tento návrh a naše hnutí Svoboda a přímá demokracie bude hlasovat proti. A vyzývám vládu, aby si dala práci opravdu zapracovat na důvěře občanů ve stát, kterému občané ani po dvou letech činnosti této vlády prostě nevěří.

Rád bych také řekl, že řešení, které nabízíme v našem hnutí, je prosté: zavést paušální daň, když živnostník podle oboru jednou za rok zaplatí státem určenou pevnou částku podle oboru a pak ať si podniká, jak chce. Tak to funguje i ve vyspělých západních zemích. Ulevilo by se nejen živnostníkům, ale také stát by ušetřil miliardy za obrovský aparát, který dnes daně kontroluje a který ještě naroste po zavedení online registrací. Jinými slovy, stát by nemusel vybírat tak velké daně, protože by měl i nižší výdaje.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi i za dodržení časového limitu. S další faktickou poznámkou pan poslanec Benda, po něm pan poslanec Janulík, po něm pan poslanec Okleštěk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, k mé reakci mě také vyprovokovalo vystoupení pana poslance Zavadila, který řekl, že registrační pokladny byly zrušeny nějakým omylem. Nebyly zrušeny žádným omylem prosím. Ty jsme zcela jednoznačně po tom, co jste je tady za slavných grossovsko-paroubkovských časů sociální demokracie s marťany protlačili, tak jsme již před volbami deklarovali, že nic takového nepřipustíme, a hned po volbách jsme je také zrušili, protože opravdu věčné pokusy levice, že za každým, kdo podniká nebo se snaží živit sám, musí stát jeden fízl, který ho kontroluje a který mu musí koukat pod ruce, my pokládáme za naprosto nesprávné a naprosto nemravné.

Bohužel se tady objevilo hnutí, které se tváří jako pravice, možná že dokonce někteří z jeho členů si to i myslí, že jsou pravicoví, ale fakticky je hnutím velkokapitálu, které se s touhle levicovou představou shodlo, protože velkokapitál si se socialisty vždycky dobře rozumí, protože je přece nejlépe, aby tady byly jenom velké firmy a zaměstnanci. A ty mezitím, ty živnostníčky, ty hospodské, ty krejčí, ty kominíky a další, kteří vám chodí po domech, ty je třeba vyčistit a mít tady jenom zaměstnance pana Zavadila a proti nim Agrofert, který bude provozovat zbytek státu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Janulík, po něm pan poslanec Okleštěk.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, protože je to technická, až v té řádné budu možná obsáhlejší. Teď bych jenom řekl na margo některých předřečníků: Vy tady voláte po systémech nějakých kontrolních nákupů a podobné nesmysly, které už jsou dávno přece překonané. Ten elektronický systém evidence tržeb je přece daný technologickým pokrokem. A vy jste neposlouchali kolegu Pilného, který vám tady vysvětloval, že život a technologický pokrok nezastavíte. To prostě nejde zvrátit. To si tady můžete odhlasovat co chcete, ale ten život nás zase předběhne. A protože technologie je tak daleko, že za chvilku budeme platit mobily, jsou státy, které dneska ruší platby v hotovosti, tak proto elektronický systém evidence tržeb. A ty vaše argumenty pořád kloužou po povrchu. Mluvíte o Chorvatsku, ale Chorvatsko přece jsme si vzali za příklad proto, že vlastně používá tu nejmodernější technologii. My jsme si to vzali kvůli té technologii, protože oni použili to, co bylo v dané době technologicky nejlepší a na špičce, takže proto. A to, jestli platby nějakých paušálů a to je prostě nesmysl. Protože život a technologický pokrok směřuje k tomu, že prostě stejně každá tržba dřív nebo později, jestli vy to budete chtít, nebo nebudete, můžete tady obstruovat až do úplné svalení, tak stejně se to prostě prosadí! A je jedno, jestli budete dělat to nebo ono. Prostě technologie nás předběhla a bude nás předbíhat pořád dál. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Janulíkovi. Dalším přihlášeným s faktickou poznámkou je pan poslanec Ladislav Okleštěk, po něm pan poslanec Martin Novotný. Po něm pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, jak tady kolega Holeček přednesl, že neviděl jedinou analýzu, která by bezpečně prokázala prospěšnost EET, tak je vidět, že tady se bavíme na úrovni slohových cvičení. Já jsem zase neviděl jedinou analýzu, která by bezpečně vyvrátila prospěšnost EET.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Oklešťkovi. Dalším s faktickou poznámkou je pan poslanec Novotný, po něm pan poslanec Okamura, po něm pan poslanec Benda, po něm pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, já jenom prostřednictvím pana předsedajícího k váženému kolegovi Janulíkovi. Již minimálně více než sto let se v Evropě a po celém světě vede intelektuální debata o tom, jestli technologický pokrok znamená pouze pozitivum pro lidský život, anebo zda je to komplexnější otázka. Román George Orwella "1984" nevyšel v roce 1984, ale už v roce 1949. A ta otázka je velmi jednoduchá. Technologický pokrok dnes umožňuje nepochybně nejenom evidovat všechny tržby, ale evidovat cokoli, co děláte u sebe doma. Váš pan ministr dopravy teď chystá, že bude sledovat kompletně pohyb všech motorových vozidel na našich dálnicích a zjišťovat, jestli náhodou nepřekračujeme rychlost. Už v tuto chvíli by bylo poměrně velmi jednoduché monitorovat i to, co si, pane kolego, myslíte. Čili odvolávat se v tomhle na technologický pokrok je argument, který není příliš validní.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Okamura, po něm pan poslanec Benda, po něm pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Volný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Ještě bych dodal ke svému předešlému vystoupení: Ano, hospodští bezesporu neodvádějí daně ze všech tržeb. Ale ptejme se proč. Většina z nich, hlavně v chudších oblastech České republiky, se snaží udržet co nejnižší ceny. A platit daně v současné výši prostě nezvládne. Stejně tak občané už nemají na to, aby platili v té jedné jediné hospůdce třeba na té moravské vesnici ještě vyšší ceny. Zároveň Česká republika má jedny z nejvyšších daní na světě, a přitom se tento fakt v životě občanů nijak neprojevuje. Například ve Švýcarsku či v Japonsku je DPH pouze 8 %. U nás 21. Tato vláda vůbec nepracuje na tom, abychom šli tím směrem snižování daní, abychom se blížili k těm nejvyspělejším zemím světa, a vláda nám také jaksi zapomněla říct, když si bere za příklad Chorvatsko, že když Chorvati online registraci tržeb zavedli, tak současně živnostníkům snížili razantně daně. Až o 60 %. A nejpozoruhodnější je, že se vláda inspiruje v ekonomicky krachujícím Chorvatsku. Místo abychom se inspirovali daňovými systémy v nejvyspělejších západních zemích, jako je třeba Švýcarsko. Vláda také zapomněla říci, že chorvatští hospodští mají díky masové turistice absolutně jiné tržby než například hospodský u nás v Bystřici pod Hostýnem nebo v Otrokovicích na Zlínsku. A samozřejmě mají v Chorvatsku také daleko vyšší ceny, což všichni víme, kdo jsme tam byli.

Znovu říkám, že problém přece toho řekl bych nevýběru daní v České republice je především důvěra ve stát. A dám na příkladu skandinávských zemí, že vůbec neplatí, že čím nižší daně, tím větší spokojenost ve stát. Ve Skandinávii mají vyšší daně než v České republice a přitom je tam i daňový výběr vyšší a spokojenost ve státě vysoká. U nás máme nižší daně než ve Skandinávii a lidé jsou nespokojení. Neboli je to přesně o tom, co říkám. Je to o tom, že lidé nevěří tomuto státu. Vy, vaše vláda na tom vůbec nepracujete, řešíte partikulární záležitosti a neřešíte princip a systém, o kterém já tady celou dobu hovořím, aby tady byla skutečná demokracie a lidé skutečně tomu státu věřili.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Benda, po něm pan poslanec Kučera a po něm pan poslanec Volný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, jenom krátká reakce na pana kolegu Oklešťka, kterého jinak naprosto respektuji. Ale představa toho, že lze pro zákonodárství, pro stanovování pravidel v zemi přijmout filozofii, kterou jste tady vy použil a o které jste mluvil, že neexistuje studie, která by bezpečně vyvrátila prospěšnost EET, je prostě z jiného světa. Myslím, že vůbec nepatřící do této sněmovny. To se na mě nezlobte! Stát přece může jakékoli opatření, zvlášť opatření, které dopadá na milion, možná dva miliony lidí a které stojí stovky milionů, možná miliardy, přijmout, jenom když si bude jist, že je k něčemu dobré, a ne když mu nikdo nevyvrátí, že je k něčemu dobré. To je tak strašidelná představa, že cokoliv si můžu vymyslet a napsat do zákona, když mi nevyvrátíte, že to je k něčemu dobré, tak že to může udělat. A mimochodem, zahraniční příklady. Zrovna v té EET v tom Chorvatsku máme, že to nepřineslo chorvatskému rozpočtu ani kunu, resp. ani euro navíc.

Ale to je jiná věc. Jenom jsem chtěl poprosit, abychom opravdu o zákonodárství přemýšleli způsobem, že si musím být naprosto jist, že to něčemu pomůže, než mohu nějaký takový krok přijmout. Nemusí mi nikdo vyvracet, že to je úplná blbost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi za jeho příspěvek. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Volný, po něm paní poslankyně Lorencová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Víceméně mi pan kolega poslanec Benda vzal z úst to, co jsem chtěl říct k panu poslanci Oklešťkovi. Ta argumentace skutečně byla velice, lidově řečeno, vachrlatá.

Nicméně bych ještě dodal na adresu diskuse o našem daňovém systému. Ona místo aby vláda šla systémem snižování administrativy, zjednodušování daňového systému a větší motivace v tom případě, aby podnikatelé a živnostníci platili DPH a platili daně obecně, tak jde úplně opačnou cestou. Já tady připomenu to naprosté fiasko ministra Andreje Babiše se třetí sazbou DPH. Je to nedávno, kdy tady stál a hřímal, jak třetí sazba DPH je naprosto nutná pro léky, jak je jak třetí sazba DPH naprosto nutná pro dětské pleny a jak se sníží ceny na trhu. Jak se prosím snížily ceny léků? Nijak, pane ministře Babiši! Nijak. Vnesl jste pouze administrativní chaos se třetí sazbou DPH. To je výsledek vaší práce.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Volný a paní poslankyně Lorencová po něm. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Volný: Dobře, já tedy, pane předsedající, kolegové, jenom velice krátce. Mám ještě potom příspěvek. Chtěl jsem zareagovat na pana Okamuru. Je mi sice líto, že nedostaneme jeho hlas na podporu EET, nicméně on tady mluví o tom, jak by měla být důvěryhodná vláda. On pro mě není důvěryhodný, protože se tady ohání nějakým poslaneckým klubem, který nemá. Takže jenom to pro vysvětlení.

Co se týče pana kolegy předřečníka o tom, že máme dát důkaz, co to přineslo. Vy se všichni otáčíte na to Chorvatsko - tam to přineslo obrovský posun ve společnosti. Nicméně je možná pravda, že v době krize se to neprojevilo finančně.

Ale já bych tady chtěl podtrhnout, a budu o tom mluvit ve svém příspěvku o Švédsku, kde v levicově postaveném Švédsku, a Švédsko myslím je jedna z nejčistších zemí v Evropě, zavedla pravicová vláda - pravicová vláda - EET v roce 2010 v plném rozsahu. V podstatě evidenci tržeb formou registračních pokladen. A shodou okolností minulý, nebo resp. tento týden paní kolegyně Hornochová byla na evropském sezení a tam jí to potvrdil pan stávající ministr, že to přineslo obrovský posun právě v zrovnoprávnění podmínek pro podnikatele. Pokud pomine tedy vyšší výběr DPH, o kterém budu mluvit ve svém řádném příspěvku. Ale ten důkaz tady je. Vy se pořád obracíte na Chorvatsko. Chorvatský model je proto, protože je technicky nejdokonalejší, byl poslední a je tam využitá veškerá technologie. A je tady spousta velkých států, seriózních států, úspěšných států, které to zavedly a chválí si to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Lorencová, po ní pan poslanec Laudát. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, víte, co mě na celé té debatě, která už tady tak dlouho i v kuloárech probíhá, nejvíc děsí? Skutečnost, že všichni moji předřečníci, ale také všechny kolegyně a kolegové, tak jak se tady v té sněmovně nacházíme, všichni jsme vzali na vědomí, že tady ty daňové úniky existují. Sněmovna je rozdělena na zásadní odpůrce a na ty, kteří prosazují, aby se ta situace radikálním způsobem změnila. Mimochodem, já nevěřím, že to bude těch avizovaných 5 nebo 8 mld., já si myslím, že to bude několikanásobně víc. (Volání zprava: Míň?) Ano. Několikanásobně víc. Protože celá léta se tady usilovně pracovalo na tom, aby ta situace, ve které jsme, dosáhla stadia dokonalosti! A ona ho téměř dosáhla! Jenomže najednou se tady objevil někdo, kdo do toho hnízda chce vnést trochu pořádek!

Samozřejmě můžete se usmívat, pánové vpravo, protože je to hlavně dílo pravice, čeho jsme tady vlastně za ta léta dosáhli. Že prakticky není možné, abychom jednomyslně a jednoznačně všichni chtěli vyčistit to hnojiště (důrazně), které jsme tady vlastně za ta léta vytvořili! Ne já, ne moji současní kolegové, ale předchůdci! Tváříme se, že budujeme demokracii, že chceme vyspělou ekonomicky silnou společnost, jako bychom stavěli mrakodrap! Ale v základech místo kvalitního betonu máme hnůj. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Lorencové.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Už poslední věta. Teď je šance to napravit, teď je šance něco změnit. Já doufám, že i napravo se najdou kolegové, kteří tu změnu podpoří!

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Z úcty k dámě jsem tolerance sama. Doufám, že mně to kolegové odpustí. S další faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já musím zareagovat na paní předchůdkyni. Já už jsem se mezitím odhlásil, chtěl jsem zareagovat na pana Volného, ale pak jsem si říkal, že to neudělám. Ale prosím prostřednictvím pana předsedajícího, nechte si ta slova o nějakém hnojništi. Jestli tady někdo zakládá hnojniště, které je pro smích a je odpudivé pro celou Evropu, tak jste to v tuhle chvíli právě vy. V žádné zemi, v kultivované zemi v Evropě není, aby příjemce miliardových dotací o nich sám rozhodoval. V žádné zemi není normální - a nám se to tady na rozdíl od vás neděje - aby se někdo potácel nad korunovačními klenoty a podával si ruku s vrahy. Za naší éry nebylo, abyste vy hlasovali o tom, že půjdou dotace vašemu předsedovi. Abyste paralyzovali selektivně paragrafy. (Šum v sále.) Nebylo tady, abyste začali šmírovat lidi až téměř do úrovně domácnosti, protože vůbec nevíte, co je to svoboda, jak silná vazba je mezi státem a občanem nebo mezi podnikatelem, jeho firmou a občanem nebo zaměstnancem. To prokázala i paní Lorencová svými neuvěřitelnými stupidními vystoupeními jak na hospodářském výboru, tak na rozpočtovém výboru. A předpokládám, že na těch nesmyslech a nehoráznostech, které popírají základní elementární parametry svobody a demokracie, dokonce i trvá! Ale říkám, je to dáma, já budu velice tolerantní, abych nepoužil ještě ostřejší slova. Nevím, o jakém hnojništi to mluvíte v uplynulých letech. Já neříkám, že to tady bylo dobré, že tady nebyli kmotři. Teď se to jen změnilo, metody se změnily - od zlodějen k sofistikovaným zlodějnám!

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Chci ujistit nejen pana poslance Laudáta, že kdyby použil ostřejší slova, tak ho vypnu nebo přeruším jednání Sněmovny. Jak jste byli informováni, budeme tak postupovat všichni ve vedení.

S další faktickou poznámkou pan poslanec Kučera, po něm paní místopředsedkyně Jermanová.

 

Poslanec Michal Kučera: Takže já bych to shrnul. Pan poslanec Zavadil nám tady řekl, že Češi jsou zloději, paní poslankyně Lorencová, že Česko je hnojiště. Děkuji za slova zástupců této vládní koalice. Je mi z ní skutečně špatně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. S faktickou poznámkou paní místopředsedkyně Jermanová. Prosím, paní místopředsedkyně.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré odpoledne. Já jsem původně vůbec nechtěla v této diskusi vystupovat. Ale musím říct, že tento den zase ukázal, že jednání některých mých kolegů nedosahuje ani chování štamgastů hospody čtvrté cenové kategorie. Já se velice omlouvám prostřednictvím pana předsedajícího. Pane Laudáte, jediný, kdo tady nadává a používá hrubé výrazy, jste vy. A jestliže vystoupí dáma, ještě v letech, a řekne svůj názor, na to prostě má právo. (Šum v sále.) A jestli se vám nelíbí to, co říká, já to respektuji, ale budeme zachovávat pravidla slušného chování. Od rána posloucháme akorát nadávky a já si myslím, že to na půdu Poslanecké sněmovny nepatří. Takže pojďme se vrátit k argumentacím bez urážek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní místopředsedkyni Jermanové. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Lorencová, po ní pan poslanec Zavadil. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Pane předsedající, paní a pánové, já si jenom dovolím ve stručnosti shrnout, na co vlastně ty peníze z té šedé ekonomiky... Na to, co tady proplouvá a všichni o tom víme. Proplouvá to zcela bez evidence. A to právě hrozí teď, že ty peníze zaevidovány budou, všichni budou vědět, odkud ty peníze pocházejí. Chci jenom shrnout, že to nejsou jenom restaurace. Ony se nabízejí, protože tam většina z nás chodí, většina z nás ví, že v restauraci těžko najdete číšníka, který nedostává velkou část svého příjmu cash. K čemu ty peníze slouží? Především k financování organizovaného zločinu. To si musíme přece uvědomit. A už toto považuji za naprosto zásadní věc, která by nás všechny měla přimět k tomu, abychom zvedli ruku pro to, aby se elektronická evidence tržeb zavedla. Já vás o to prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Lorencové. S další faktickou poznámkou pan poslanec Zavadil. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Já děkuji. Já věřím tomu, že když se někomu z nás nahrne krev do hlavy, že nepřemýšlí a že nenaslouchá. Já jsem jasně řekl, že se možná u nás krade víc než jinde, než na tom západě. To není o tom, že jsme národ jenom zlodějů. A kdybyste, pánové a dámy, možná jezdili tolika dopravními prostředky, jako jezdím já každý den, tak v každém tom dopravním prostředku je tabulka varující všechny cizince, že se tady krade. To také o něčem svědčí, to jsem si nevymyslel já.

A pokud se týká toho, co tady pronesl pan poslanec Benda - Zavadilovi zaměstnanci. Mě to trošku rozesmálo. Já chápu, když se někdo ve sněmovně narodí, že je trošičku utržený od reality a že jaksi o problémech těch lidí, o kterých se tady hovořilo, ať už jsou to krejčí, hospodští atd., že možná o nich až tak moc neví. Já o nich vím dost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zavadilovi a i jeho vystoupení vyvolalo smršť faktických poznámek. Takže nejprve pan poslanec Kučera, poté pan poslanec Fiedler, poté pan poslanec Janulík, poté pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Já se musím přiznat, že mně otevřela oči až paní poslankyně Lorencová, protože od této chvíle přestanu u nás doma, v našem městě, dávat spropitné, protože pravděpodobně hostinský tam financuje organizovaný zločin. Ona dokonce někde říkala, já jsem četl její vyjádření, že i nájemné vraždy, takže já mu toto sdělení zástupkyně vládní koalice a hnutí Agrofert sdělím, že financuje organizovaný zločin, a skutečně pravděpodobně do té restaurace už i přestanu chodit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Janulík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Já se pokusím politickou debatu trošku posunout zase k věcné rovině. Vidím, že se to zase smrskává nebo směřuje to k nějaké smršti faktických poznámek, a já bych nerad, aby zazněl ten můj dotaz, protože... Ještě tady řeknu - nevím, jestli to říkala paní poslankyně Lorencová nebo Šánová, že jsou tady pouze dvě skupiny ve Sněmovně. Ještě je tady náš poslanecký klub, který neříká, že je jednoznačně proti, a neříká, že je jednoznačně pro. My budeme sledovat debatu, jak se vyvine, a podle toho přijmeme finální rozhodnutí.

Ale proč jsem si vzal slovo? Já bych vás chtěl, pane ministře, znovu vyzvat k odpovědi na moji otázku. Pro mě je dost zásadní, já ji zopakuji. V brožurce, kterou nám rozdáváte, děkuji za ni, je to přínosné informačně, je uvedeno - nebo můj dotaz zněl tak, jestli všechna sbíraná data, která dojdou na Ministerstvo financí, budou vyhodnocována, a pokud nebudou vyhodnocována úplně všechna, bude vyhodnocována pouze část dat, na základě jakého klíče se bude vybírat ten segment, ta část dat, která budou kontrolována a která budou někde uložena bez jejich kontroly. Pro mě je to dost stěžejní otázka z hlediska toho, co tady mluvil kolega Holeček o ochraně osobních údajů, nebo jak to tady s tímto bude. Prosil bych o odpověď na tuto moji konkrétní otázku k věcnosti tohoto zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, já vás potěším, protože pan ministr se hlásí s přednostním právem, nicméně slovo mu můžu dát, až skončí faktické poznámky, protože ty mají přednost.

Další faktická poznámka - pan poslanec Janulík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Já jenom krátce na margo mých předřečníků a ke kolegyni Lorencové. Vy jste typický příklad toho, to je věc stará dva tisíce let, že když není argumentatio ad hoc, tak je ad personam. Takže prosím vás, mluvte k věci a přestaňte už s tím dehonestováním předřečníků. Vy nám tady dva roky jenom nadáváte, a když my sklouzneme na vaši úroveň, tak to opravdu nebude dobré. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Janulíkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Kalousek, po něm pan ministr Babiš. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejdřív reakce na pana poslance Janulíka. Kdyby tak byl přísný ke všem, tak je to v pořádku, ale když urážejí jeho kolegové pravicovou opozici, tak ještě tleská. Je jemnocitný. Když rány rozdávám, tak je musím také umět přijmout. Ne že je rozdávám kolem sebe a neumím je přijmout. A když se náhodou někdo otře o mě, tak jsem z toho - jéžiš, co to děláte? Když se budete chovat vy takhle, tak věřím, že se takhle bude chovat naprostá většina vašich kolegů nebo našich kolegů.

A já mám prosbu prostřednictvím pana místopředsedy na pana poslance Zavadila. My spolu máme korektní vztahy. A jestli mluvíme o osobních útocích, tak nevím, proč pan poslanec Janulík nepopeskoval také pana poslance Zavadila, který se naváží do mého kolegy Marka Bendy osobním útokem. To, jak dlouho je v Poslanecké sněmovně, nijak nesouvisí s tímto zákonem. A chci jenom říct, že rodina Marka Bendy bojovala aktivně s komunismem a minimálně ve dvou posledních volbách nebyl na volitelném místě a do Poslanecké sněmovny se dostal díky preferenčním hlasům. Já myslím, že bychom to měli respektovat a neposuzovat vystoupení podle toho, jestli je tu někdo dva roky, anebo 18 let. Já bych o to pana poslance Zavadila poprosil. Věřím, že to bylo mimořádně a že se to nebude opakovat. Nemá to žádný smysl.

Ale vidíte! To vládním poslancům nevadilo. Tak já říkám: měřte všem stejně, pak debata bude určitě kultivovanější a věcnější. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, po něm pan předseda Kalousek, po něm pan ministr Babiš. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já chci poděkovat paní kolegyni Lorencové. Omlouvat se nebudu. Já si myslím, že bychom si měli popovídat s paní místopředsedkyní Jermanovou, protože doufám, že po jejím dopřesnění vám je to všem jasné, co tady řekla. Já jsem dodneška netušil, že možná Palivec byl vlastně součástí organizovaného zločinu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. S faktickou poznámkou pan předseda Kalousek, po něm pan ministr Babiš.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Chci poděkovat za brožurku, kterou jsem dostal na lavici. Ráno každý, kdo měl zájem, mohl dostat koblihu a brožurku plnou lží. Dovolím si položit zdvořilý dotaz, zda by nebyla lepší pravdivá informace i za tu cenu, že by byla bez koblihy.

K tomu, co řekl pan poslanec Janulík. Domnívám se, on už končí dlouhý a obtížný týden, ale že on si opravdu popletl směry. On mluvil o sklouzávání na něčí úroveň. Tak jak to on formuloval, by se nejednalo o sklouzávání, ale o vystoupání. Toho evidentně není mocen a já mu to nezazlívám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. To byly faktické poznámky. Nyní s přednostním právem pan ministr Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, byl jsem vyzván, tak to znovu zopakuji. Ale nevím, jestli to má znovu smysl, protože jsem tady chodil s těmi účtenkami a je to i v té brožurce. (Ukazuje zmíněnou brožurku.) Tady jsme dokonce trošku napsali, aby to bylo ještě více srozumitelné, protože opozice tomu evidentně nerozumí nebo nechce tomu rozumět. Takže to je účtenka, kterou dostane zákazník, a stejnou účtenku - ta data jsou tady. Informace z vaší účtenky uvidí finanční úřad. A co tam je? Identifikační číslo subjektu a je tam celkem tržby a DPH. Já nechápu, proč stále lžete a říkáte, že finanční úřad něco uvidí. Pane poslanče Fiedlere prostřednictvím pana předsedajícího Ministerstvo financí s tím nemá nic společného. Všechna data jdou on-line na finanční správu do speciálně zorganizovaného utajeného skladu, databáze dat. Znovu opakuji, že finanční správa nic neuvidí. Tak já už nevím, jak to mám říct. Už jsem to říkal x-krát.

A ohledně kontroly. Samozřejmě v Chorvatsku to mají on-line a oni se dívají podle tržeb, jestli se tam fakturuje, nebo nefakturuje a podle toho finanční správa funguje a chodí na kontroly. Minulý týden Chorvati oznámili, že mají poprvé přebytkový rozpočet, že došlo k meziročnímu nárůstu výběru DPH o 7,5 mld. korun, zlepšil se také výběr spotřebních daní, daň z příjmů atd., inkaso DPH za červenec bylo rekordní - 15 mld., nejlepší dosažený výsledek od zavedení daňových reforem, takže to všechno funguje.

A já bych ještě tady přečetl Švédsko. My jsme Chorvatsko vybrali proto, že je to nejmodernější systém přenosu dat. To je všechno. A jestli chorvatská ekonomika funguje, nefunguje, to je irelevantní. Jde o to, že Chorvati byli poslední a mají nejmodernější technologii. A tady máme Švédsko, které má tradičně vysokou daňovou morálku a v podstatě podíl šedé ekonomiky - i na to se poukazuje, že u nás to není velký podíl šedé ekonomiky - tak ve Švédsku byl podíl šedé ekonomiky v roce 2013 14 % a u nás 15,5 %.

A ty registrační pokladny ve Švédsku. U nás nejsou registrační pokladny, je to jenom přenos dat, které i tak ten prodejce vystavuje. Tak ten byl zákon schválen v roce 2007 a začal platit od roku 2010. A byla to vláda Fredrika Reinfeldta. A co tehdy pravicová (důrazně) švédská vláda řekla?

"Návrh zákona navrhuje nový zákon o registračních pokladnách. Tento návrh je v zájmu ochrany seriózního podnikání před nekalou soutěží nepoctivých podnikatelů a zvýšení legitimity daňového systému. Nekalá konkurence vede k daňovému zatížení jen některých daňových poplatníků, což může vést k vážnému riziku vyloučení obchodníků z trhu. Navíc daňová kontrola je nedostatečná, a tím je také negativně ovlivněna důvěra v daňový systém, v důsledku čehož vůle plnit demokraticky přijatá rozhodnutí klesá." To je pravicové Švédsko. Tak nechápu, proč naše pravicová opozice se neinformuje u svých kolegů ve Švédsku, tam to zavedli, nikdo s tím nemá žádný problém.

A znovu opakuji. Žádná data o tom, kdo co zkonzumoval nebo nakoupil na Finanční správu nepůjdou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Vladimír Koníček, po něm pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane ministře, když se projednávalo první čtení tohoto zákona a vy jste přinesl ty velké účtenky a to, co se posílá, tak jsem vás upozornil, že tam množství údajů chybělo. Bohužel při přípravě této brožury jste se nepoučil a opět tam některé údaje jak na účtence, tak v údajích, které se posílají na finanční úřad, chybějí. Toť vše.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Koníčkovi. Než dám slovo panu poslanci Fiedlerovi, ještě dvě omluvy. Od 15 hodin se omlouvá pan poslanec Jiří Koskuba a od 14.20 hodin do 20.00 se omlouvá pan poslanec Karel Augustin Andrle Sylor. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já to zkusím potřetí. Pane ministře, nezlobte se, vy jste asi neposlouchal dvakrát, na co já jsem se ptal.

Já netvrdím, že v těch účtenkách je něco ohledně DPH, já jsem tady o tom vůbec nemluvil. Podívejte se prosím vás do stenozáznamu, na co jsem se ptal. Zkusím svůj dotaz potřetí: Je to strana 22 vaší brožurky, druhý odstavec, já přečtu ještě jednou závěr toho odstavce: "Následné kontroly nebudou chodit naslepo a zbytečně obtěžovat. Zacílí tam, kde data ukážou nesrovnalosti." A já se ptám, potřetí, jestli budou vyhodnocována všechna data, která dojdou na finanční úřad, protože jich bude evidentně značný objem, a pokud nebudou vyhodnocována všechna data, na základě jakého klíče se bude stanovovat, kam bude nasměrována ta kontrola, o které mluvíte, že zacílí tam, kde data ukážou ty nesrovnalosti.

Tak ještě jednou, jestli si rozumíme. Já vůbec nemluvím o účtenkách, já vůbec nemluvím o tom, co na nich je. Já se ptám na to, co je napsáno ve vaší brožurce - zacílí tam, kde data ukážou nesrovnalosti - jestli tedy budou všechna data zkontrolována, nebo jenom část, a pokud jenom část, na základě jakého klíče se bude vybírat ta část dat, která budou kontrolována. Prosím o odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Sice jsem se zařekl, že nebudu vystupovat, ale nicméně přece jenom využiji své asi čtyřicetileté praxe v IT a dovolil bych si odpovědět prostřednictvím pana předsedajícího panu Fiedlerovi.

Když se dělá nějaký tzv. datamailing, tedy dolování těch dat, tak se pracuje se všemi daty. A program, který zjistí nesrovnalosti, tzn. v některé provozovně, která má takový a takový profil, se odvádí úplně něco jiného než v jiné provozovně, která má podobný profil, tak potom kontrolor tam jde najisto a peníze, které eventuálně do něj daňová správa investovala, se zaplatí. Je to otázka relativně jednoduchého programu, který bych odhadl tak na dva až tři miliony korun. A je samozřejmě nutné pro to mít dostatečné množství dat a všechna data, aby se to mohlo nasbírat. Nemluvím o nějakých osobních datech, mluvím pouze o tom, jaký je profil té provozovny, jaké jsou obraty a další věci, které z toho vyplývají. Je to jednoduchý úkol pro každého programátora. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému. Nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji panu předsedovi Pilnému. Já jsem bývalý programátor. Věřím, že vy také, a nemám o tom žádnou pochybnost. Ale shodneme se - kdo zjistí profil té provozovny? Já vám rozumím, co jste říkal, (nesrozumitelné), kdo naplní databázi, kdo udělá číselník provozoven, na základě jakých klíčů a jakých údajů budeme jednotlivé profily vytvářet, kdo to přiřadí, že restaurace ve vsi, kde já žiju, v Malých Hošticích, je jakého profilu? Bude to podle počtu obyvatel? Podle polohy? Podle tržní ceny pozemku? Jak se to stát dozví? Vy to tak říkáte jednoduše. Máte pravdu. Když mám všechna tato data, když někdo udělá nějaký číselník typu restaurací, pak jsem schopen to možná porovnávat. Ale budeme porovnávat restaurace podle čeho? Podle obyvatel, kteří v obci žijí, podle ulice, podle lokality? To není tak triviální. Ano, když budu mít všechna ta data k dispozici, tak ano, pak to možná bude za dva za tři miliony, nevím, bude-li to dělat nějaká renomovaná firma, tak to bude stát třicet. O tom se nechci přít. Ale nepodávejte to jako tak jednoduchý úkol. Z těch hlášení nic o profilu konkrétní provozovny nezjistíte. Nebo z čeho? Podívejte se, vezměte si tu účtenku, kterou tam vidíte, a jaký profil z toho zjistíte? Co o té restauraci víte? Jak to budete posuzovat?

Jsem rád, že vedeme takto věcnou debatu, ale není to tak triviální, jak jste to podal. Nebo si stát bude mimo tento zákon vytvářet databázi profilů provozoven? A když to budou živnostníci a nebudou to ti hostinští, tak budeme posuzovat kominíky a ty budeme mít také různé? Že když je ve větším městě, tak se očekává, že bude mít víc? A co když ti zaměstnanci vyjíždějí z Opavy, která má 60 tisíc obyvatel, a firma, která provozuje služby, má hlavní zakázky v Ostravě, která má přes 300 tisíc? Není to tak triviální. Nedělejte si z nás legraci, z těchto dat, z tohoto hlášení, když jsou v té příručce chyby.

A pak, pane předsedo, na čem se určitě shodneme. Věta v té příručce - bezpečnost je... trošku parafrázuji, nevzal jsem ji s sebou, abych ji citoval - bezpečnost dat je dána tím, že je to on-line, je fakt úsměvná. To se budeme přece smát oba dva. Přece ta data, která se mají skutečně chránit, jsou v izolovaných systémech a nepřipojují se na internet. A neříkejte že ne. Protože tak je ochráníte mnohem lépe, než když je to on-line připojené. O tom se přece nemusíme přesvědčovat my, kteří o tom něco málo víme. A já jsem z oboru dlouho, a dneska mladí programátoři jsou úplně někde jinde, než když jsme programovali já nebo vy. Ale taková věta - bezpečnost dat dána tím, že je to on-line. To se fakt směju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo. Je mi trošku líto, že jsem se nechal zavést do odborné diskuse. Ale to přece samozřejmě není izolovaná databáze, tady existuje živnostenský registr, na který podle údajů, které jsem měl k dispozici, nad kterými jsem se pozastavil, se utrácí 100 mil. korun ročně. V živnostenském registru je spousta dat, která se k tomu dají samozřejmě připojit. A existují další registry. A potom také existují nástroje na to, jak se vyhledávají relace mezi jednotlivými daty. Je to čistě matematický problém, já s ním nebudu unavovat. Ale samozřejmě z izolované databáze toho, co kdo zaplatí, to zjistit nelze, ale jsou k dispozici další registry a další nástroje, kterými to jde udělat. To je odpověď na první otázku.

O bezpečnosti dat jsem nemluvil. Přesouvání takového množství dat a jeho ukládání je samozřejmě velký bezpečnostní problém. A já předpokládám, neznám detaily, že odborníci Ministerstva financí, kteří zadávají tuto práci nebo ji tedy vykonávají, se s tímto problémem musí nějak vypořádat, protože problém to skutečně je, s tím musím souhlasit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému. A vzhledem k tomu, že neeviduji žádné další faktické poznámku, pokročíme v diskusi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec... Omlouvám se - pan ministr s přednostním právem vás přednostně předběhl, pane poslanče. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Jak budou kontrolována data? No tak ten rozdíl, jak dnes kontroluje Finanční správa data, je velice nekomfortní, protože samozřejmě je kontroluje s časovým zpožděním, a chybí nám to kontrolní hlášení hlavně na ty největší úniky DPH. A v Chorvatsku to mají online. Takže je na to tým specialistů, a tak zavřeli bar, kam chodil chorvatský premiér, protože zjistili, že si mysleli, že když tam chodí premiér, tak můžou nefakturovat. Takže ten systém má jasná pravidla, jak to zanalyzovat, a já si myslím, že je to hlavně problém Finanční správy. Samozřejmě i v Chorvatsku měli problémy, že musel ministr vlastně... Například v Dubrovníku je rozdíl, když ta restaurace je na hlavní třídě a když je bokem, a dělali si na to analýzy. A samozřejmě je to otázka i potom kontrol Finanční správy i těch nahodilých nákupů, které my také plánujeme.

Takže ten rozdíl je v tom, že Finanční správa, ten analytický tým, to bude vidět online. Takže de facto pokud bude mít podezření, že nějaký ten prodejce podvádí, a na základě analýz se na něj zaměří a zjistí, že nefakturuje, tak tam půjde kontrola. Takže já ani neznám detailně ten systém, ale výhoda toho systému je, že se to uvidí online. A to je právě ta zásadní revoluční změna celého toho systému, že data, která se vystavují, ty účtenky, tak či tak se teď přenesou online místo toho, aby ta data byla vyžádána na základě nějaké kontroly, která například právě chodila jednou za dvě stě let.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. S faktickou poznámkou nyní pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Pan ministr se tady neustále odvolává na Chorvatsko. Já si myslím, že letos jsme v tom Chorvatsku byli mnozí z nás, všichni jsme viděli, jak to funguje. Já ze své zkušenosti, protože do toho Chorvatska jezdím skutečně velice dlouho a tu zemi mám rád a letos jsem byl taky, tak jsem se na to docela i zaměřil. A úplně objektivně jsem se díval, kde ty účtenky dávají a kde nedávají. Takže v těch sámoškách skutečně vám dá pokladní z každé pokladny účtenku. Pak přijdete do velké zmrzlinárny, do kamenného obchodu, kde otevřete dveře a vstoupíte dovnitř. A tam je také napojení na to ET - a každý třetí dostane účtenku. Prostě někde to klikne, někde to neklikne. Výsledek je ten, a to se tady neustále snažíme říct, že pokud je někdo podvodník, tak si ten způsob, jak podvádět, vždycky najde. A pokud je někdo poctivý, tak je prostě poctivý. Tímto nařízením pouze zase ztížíme život těm poctivým a ti podvodníci si nějakou cestu najdou, stejně tak jako si ji našli v tom Chorvatsku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Já myslím, že už bude poslední, ale jsem rád, že jsme se přesunuli opravdu k věcné diskusi nad problémem zákona, a nikoliv k té politické přestřelce, která se tu odehrávala.

Já jenom musím říct, že ta odpověď mě neuklidnila, naopak zanechala ve mně přetrvávající pochybnosti o těch datech, o jejich zpracování, o té bezpečnosti. Nejsem programátor. Profesionálové v tomto oboru, pan poslanec Pilný, pan poslanec Stanjura, oba se vyjádřili, že je to velký bezpečnostní problém. Mně jako laikovi nezbývá, než tento fakt vzít na vědomí.

A pane vicepremiére, nezlobte se na mě, ale fakt, že byla zavřena restaurace, do které chodil chorvatský premiér, je pro mě naprosto nulovým argumentem. To se na mě nezlobte. To je argument kategorie nula. Já nevím, jestli ministrem financí v Chorvatsku je člověk z jiné politické strany, než je pan premiér, nebo jestli tam nemá jeho známý nějakou restauraci, chtěli ho zkontrolovat. Nezlobte se, to je argument, který raději neuvádějte.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi a nyní řádně přihlášený pan poslanec Beznoska. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já úplně přesně nevím, kdo pochválil, nebo řekl, že Michal Kučera může být novým Mirkem Kalouskem. On tady byl asi sedmkrát na technické totiž. Tak doufám, že to tak nebude úplně pokaždé.

Já samozřejmě vezmu svůj projev velmi krátce.

Shodneme se tady, že všichni máme asi stejný názor, že chceme eliminovat šedou ekonomiku, že chceme mít rovné, zdravé konkurenční prostředí s rovnými podmínkami pro všechny zúčastněné, akorát se nemůžeme trefit s tím, kdo jaký recept by k tomu zvolil. A pokud máme na stole zákon o elektronické evidenci tržeb, tak tenhle zákon se mi nezdá jako vhodný nástroj, a proto budu striktně proti. A řeknu některé své důvody, které mě k tomu vedou.

První cíl, odstranění šedé ekonomiky, to nemá relevanci ve statistikách, protože podle výzkumu pana profesora Schneidera represivní opatření, a já EET považuji za jistou formu represivního opatření, nevede k snížení šedé ekonomiky. On to dokládá na svých závěrech, které dělal 15 let po všech zemích Evropské unie. A podle jeho mínění daleko lépe a daleko více prospívá ekonomice v boji s šedou ekonomikou nízká sazba daní, o tom bychom se měli bavit, nízké objemy odvodů, o tom bychom se měli bavit, kvalitní a předvídatelné instituce a případně, jak je regulován trh práce. To jsou zásadní věci, EET je jenom dovětek, část toho. A protože je částí z toho, tak já vám řeknu některá čísla.

Systém EET, tak jak je předpokládán, podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu pouze 7 % výpadku na příjmu DPH je zaviněno malými a středními podnikateli, na které je tenhle systém právě zaměřen. Zbývajících 93 % je ta oblast, kterou bychom měli prioritně napravovat a řešit.

A pokud vás zajímají čísla, tak budu pokračovat, jak je to s kontrolami v České republice. Finanční správa - 33 tisíc kontrol - říkám zaokrouhlená čísla, Česká správa sociálního zabezpečení - 106 tisíc kontrol, Státní úřad inspekce práce - 34 tisíc kontrol, VZP - 206 tisíc kontrol, Česká obchodní inspekce - 37 tisíc kontrol, Úřad práce - 13 tisíc kontrol. A takto bych mohl pokračovat. Napočítal jsem, že dohromady zatíží lidi v tom podnikatelském prostředí zhruba 400 tisíc kontrol ročně, nebo možná mnohem více než 400 tisíc ročně. A to všechno musí zvládnout při své práci. A každý z těch úřadů říká, že se zaměřuje na problémová místa. Tak já se ptám, jestli je tady těch kontrol málo a jestli opravdu si hodláme nasadit další 24hodinovou kontrolu denně po sedm dní v týdnu. Martin Novotný tady připomínal orwellovský stát. To snad nechceme.

Opakovaně Chorvatsko. Skoro každý z vás, i z těch, kteří jste chodili na technické poznámky, jste se zmínil o Chorvatsku. Pan ministr Babiš tady řekl některá čísla, tak já vám řeknu čísla, která jsem ze statistik z Chorvatska našel já. Kromě toho, že rozumím tomu, že se můžeme nechat tou chorvatskou špičkovou technologií, protože zavádělo EET jako poslední, a možná opravdu v tom má nějakou výhodu - ale co se stalo v Chorvatsku? Po zavedení EET nezaměstnanost vzrostla ze 16 % na 17,3 %. Počet živnostníků po zavedení EET klesl z 88 160 na 80 911, čili o 9 tisíc živnostníků v průběhu roku méně. A nebyli to, tak jak říká paní Lorencová, určitě všichni podvodníci. Výběr DPH poklesl o 1 %.

My proti tomu budeme. Tyto negativní důsledky jenom dokladují studii pana profesora Schneidera, o které jsem vám tady říkal, že problémy, které bychom měli řešit, leží opravdu někde jinde.

Velkým problémem, a také o tom byla řeč, je možnost zneužití, protože výpadek ve výběru dění je jenom legrace podle toho k tomu problému, který EET přináší, a tím je zisk enormního množství snadno zneužitelných dat. Nejsem ajťák, poslouchal jsem tu debatu, ale nejsem si jist, jestli je možné, aby kompletní zmapování konkurence s přesným objemem tržeb, časem jejich získání nebylo někdy zneužito. A pokud někdo tvrdí, že to není možné, tak si sami ze svého okolí nebo z tisku - vždyť i u nás, i z výslechů, z tajných dokumentů ty úniky odcházejí, takže z EET to bude velmi snadné a velmi snadno se to dá v konkurenčním boji zneužít.

To zavedení EET dopadne na nás na všechny. Není to jenom podnikatelská sféra, ale denně to bude ovlivňovat životy nás všech. Prodlouží se čekací doby ve frontách, vyšší náklady živnostníků velmi pravděpodobně se promítnou do cen, budou problémy v technologii, to znamená problémy s datovým připojením, a výsledkem bude nakonec, že nebudeme spokojeni vůbec nikdo.

Důvodová zpráva k tomuto zákonu uvádí jednorázové náklady na pořízení těch věcí od 6 tis. až po několik set tisíc korun pro větší společnosti. Další náklady si připočte připojení k internetu, pronájem softwaru, papíry do tiskáren atd. atd., čili i z tohoto pohledu si myslím, že to je neúměrná a hlavně, protože to je objemově velmi řekněme malá záležitost, která má přinést zhruba 12 mld. do státního rozpočtu, nepodstatná a zbytečná věc.

Samotný zákon vzniká velmi komplikovaně. Je tady celá řada procesních věcí. Sami si vzpomeňte, jak to bylo. Původně budou mít registrační pokladny všichni, pak jenom někteří podnikatelé, potom se to opět vrátilo, k tomu ta taškařice s účtenkovou loterií. Prostě celá řada věcí, které v samotném průběhu zákona -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším na chvilku a posečkáme, aby se dostavil alespoň jeden člen vlády. Není zvykem, že bychom jednali u vládního návrhu bez členů vlády. Dokonce to není možné podle jednacího řádu ani u nevládních návrhů. Já chviličku počkám, oni jistě předsedové koaličních klubů zajistí... (Předsedající čeká na příchod nějakého člena vlády.) Já respektuji to, že dohoda předsedů poslaneckých klubů nějak byla dána, nebudu tedy přerušovat jednání. Jenom jsem přerušil na chvilku kolegu poslance Beznosku. Tak, máme tu pana ministra Hermana.

Prosím o klid! Pane poslanče, pokračujte.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Ano, děkuji. Máme tu pana ministra kultury, můžeme pokračovat.

Takže i v té fázi procesní, jak vznikal zákon, se objevila celá řada věcí, takže ten zákon prostě připraven dobře není. Kromě toho také postrádá, jaká bude případná trestněprávní odpovědnost v případě neoprávněného narušení a zneužití soukromých dat občanů.

Závěrem. Jdeme na komára s velkou plácačkou. Je to zbytečné, nefunkční, drahé, nepohodlné, a já považuji živnostníky a drobné podnikatele zejména za velmi slušné lidi a nemusíme jim ten život opravdu ztěžovat více, než si zaslouží. Méně regulace, více svobody. To je také to, co jsem opakoval. Opakovaně to tvrdím, že v této Sněmovně bychom měli ten život podnikatelům i občanům zjednodušovat, a ne svými zákony zbytečně komplikovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě jednou dobré odpoledne, vážené paní kolegyně, páni kolegové. To byl pan kolega Beznoska. Než budeme pokračovat dalšími přihláškami do obecné rozpravy, faktickou poznámku má nyní pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Připraví se kolega Nykl, který má také faktickou poznámku. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já jenom k debatě o té ochraně dat. Já jsem byl jeden z mála, který tady velmi bouřlivě vystupoval proti kontrolním hlášením. A já bych chtěl slyšet pana ministra, jestli ta data budou propojena, nebo izolována, protože to je velký rozdíl pro možné zneužití dat. Na jedné straně budu vědět, co nakupuji, a k tomu pokud přidám informace, ve kterých hodinách mám jaké tržby, na kterém místě mám ty tržby - ne od koho, s tím souhlasím, že to tam neuvidíme, zatím, protože se obávám, že někoho pak časem napadne, že to bude, ale to je jedno - budu vědět tržby, hodiny a místo dané provozovny a k tomu v jiné databázi budu mít seznam všech přijatých faktur. Pokud si budu chtít otevřít novou provozovnu, tak toto jsou pro mne klíčové informace, jestli je místo na trhu, nebo není, jestli je to čtvrť, ve které je ještě prostor, jsou tam tržby vysoké, nebo je to místo, kde jsou nízké tržby už u stávajících provozovatelů.

Tak já mám dotaz, jestli informace v databázi budou odděleny, každou bude spravovat jiná část finančního úřadu, či soustavy finančních úřadů, abych byl přesný, nebo budou spolupracovat. Pak tam problém té ochrany dat a možnost zneužití je mnohem vážnější než u těch dvou izolovaných systémů, protože kromě toho, že máte jeden, druhý přenosy, zabezpečení, tak pak se s tím manipuluje, porovnává a k datům se dostává mnohem větší počet lidí. A je to docela důležitá otázka. Nemusím tu odpověď znát dnes. Já rozumím tomu, že to je poměrně detailní dotaz. Myslím, že ještě bude dostatek času, že o tom budeme ještě debatovat dlouho, ale berme to, ať je to na seznamu jako záznam dotazu, na který bych rád znal odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Mám tu faktickou poznámku pana kolegy Nykla a potom pana ministra Babiš a poté pana poslance Pilného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Obrovským problém pro nás přesvědčit některé poslance o tom, že to EET funguje, je to, že skutečně když oni mluví o tom Chorvatsku - a dneska tady mluvil například pan poslanec Holeček, teď pan poslanec Beznoska, oni prostě nemluví úplnou pravdu o tom Chorvatsku, používají zkreslená data a samozřejmě je to taková líbivá politika. Já jsem chtěl o Chorvatsku povykládat pak více v obecné rozpravě, takže teď jenom říkám, ať tu zůstanou, že jim řeknu, co je pravda, co se s EET povedlo v Chorvatsku, že to není tak, jak někdy vidíme nadpisy EET skončilo v Chorvatsku fiaskem a podobně. Není to pravda, je několik argumentů proti tomu a já je řeknu pak ve svém vystoupení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Nyklovi. Nyní pan ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš s faktickou poznámkou.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Já jsem chtěl odpovědět - myslím pan Koníček se jmenuje - že data jsou správně, pane kolego prostřednictvím předsedajícího, ale on mě teď neposlouchá.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Klid, prosím!

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Data jsou správně. Je tam všechno, jak to má být. Teď jsem to ověřoval. Myslím, že kolega vám to vysvětluje.

Ohledně těch databází, ano, my jsme projekt EET - je to samozřejmě politická záležitost dneska, i když si myslím, že je jasné, že každý rozumný člověk to musí podpořit.

Pane kolego Stanjuro prostřednictvím pana předsedajícího, ano, je to oddělené, protože my stále primárně, a to je pravda, bojujeme proti velkým daňovým únikům, proti tomu, jak nám organizovaný zločin krade DPH. Kvůli tomu jsme dovezli Kobru a dovezli jsme kontrolní hlášení a kvůli tomu bojujeme v Bruselu, bohužel zatím neúspěšně. Já tam bojuju již šestnáct měsíců. Minulý pátek jsem byl v Lucemburku a Evropská komise vyzvala jednotlivé členské státy, aby bojovaly proti únikům DPH. Já jsem tam vystoupil a byl jsem napomenut, že nemluvím k tématu, protože už šestnáct měsíců se snažím prosadit reverse charge, abychom si my rozhodovali o reverse charge, že ten quick mechanismus v Evropské komisi je nesmyslný, ale evidentně je to nezajímalo.

Takže je to oddělené a je to samozřejmě párování DPH na vstupu a na výstupu, co nám jako finanční správě podstatně zlepší komfort analytiků a zmenší se počet kontrol u podnikatelů a zároveň se také zrychlí cash flow podnikatelů. Protože dneska ten systém vyhodnotí nějakou firmu a občas se stane, že to není doba informace -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, přihlásil se k faktické poznámce -

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: - a je zadržena DPH, a tento systém umožní, že budeme vracet rychleji peníze těm podnikatelům. Takže je to oddělené. Já se přihlásím ještě jednou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Když tak se přihlaste a budete mít prostoru dost, pane ministře.

Dvě faktické poznámky. Nejdříve pan předseda Pilný, potom pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se snažím už řadu lidí, poslanců, přesvědčit o tom, že žijeme ve věku digitální ekonomiky. Já bych si dovolil pana předsedu Stanjuru prostřednictvím pana předsedajícího ujistit o tom, že komerční firmy, pokud vstoupíte na sociální sítě, cokoliv si koupíte atd., tak nepotřebují žádné údaje ze státního EET nebo něco takového. Ty je prostě mají. A mají je i o vás, pane poslanče, a nemůžete s tím vůbec nic dělat, protože to není žádným způsobem regulováno. Stát ještě tak daleko nedospěl, mluvíme o velkém bratru, možná se to někdy stane, ale komerční firmy v tom mají obrovský náskok. Já si pamatuji, že jedna americká novinářka se vsadila, že nikdo nezjistí, že je těhotná. Na sociálních sítí se to vědělo na dva měsíce. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Stanjura také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak nejdřív osobně. Sázet se nebudeme, ale patřím k těm, kteří platí v obchodě cash, kteří nemají klubové karty a kteří nenakupují přes internet. Trošku to ztěžuji těm datakopům, kteří ze všech těch údajů, které lidé dobrovolně poskytují, dobrovolně je koncentrují a prodávají komerčně. Že to je regulérní průmysl, to jsem nijak nezpochybnil. Jenom bych byl nerad, aby v tom průmyslu podnikal i stát. To je všechno.

K té otázce reverse charge. My jsme se, už naše vláda, pokoušeli to prosadit a narazili jsme hlavou do zdi v tom Bruselu. A když pan ministr o tom mluvil poprvé před rokem a něco, tak jsme mu říkali, že je to dobrý nápad a že si myslíme, že narazí, že tu zkušenost máme. A to není kritika českého ministra financí, abyste pochopili. Tehdy stála v čele odporu Francie. Nevím, jestli se něco změnilo. My jsme to nechtěli na všechno. My jsme to chtěli na pohonné hmoty. Tehdy stála v čele odporu Francie. A porazit Francii v takovém sporu není vůbec jednoduché. Takže můžeme si říkat, co bychom chtěli, to je pro všechny ty eurohujery, kteří říkají, že z Bruselu jde jenom dobro. Řešíme leccos. Řešíme, jestli olomoucké tvarůžky nebo něco mají ochrannou známku. A v této věci hrají podstatnou roli národní zájmy zejména velkých států, a potom je velmi problematické i užitečnou věc, o které můžeme mít i shodu na naší politické scéně, prosadit v rámci evropských pravidel. Taková je realita. A říkám, není to kritika ministra financí, spíš jenom že ta zkušenost už byla v minulém volebním období. A v této chvíli, když to poslouchám, tak je to velmi podobná zkušenost, protože když se to za 16 měsíců nepohne, tak je vidět, že ten odpor je organizovaný a poměrně silný.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Faktickou poznámku pan předseda Votava, poté pan kolega Koníček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já bych chtěl jenom reagovat na svého ctěného kolegu Beznosku, který tady hovořil o tom, kolik živnostníků vlastně asi skončí. Chtěl bych se ho zeptat, jestli tedy má nějaký výpočet toho zatížení nákladového, jaké ti živnostníci z toho budou mít náklady. Já jsem od nich ještě neviděl žádné takové. Neustále hovoří o tom, že je to zatíží tolik, že tedy budou muset skončit. Já nevím, jestli je to ten kancelářský papír nebo připojení k internetu. To jsou řádově stokoruny. Takže v tom já nevidím, že by to bylo nějaké obrovské, enormní zatížení. Možná tím, že se nebude moci krátit tržba, to už je o něčem jiném, že třeba pak nebudou konkurenceschopní, když nebudou krátit tržby, to je asi možné. Ale já jsem fakt žádný výpočet od vás neviděl a docela rád bych uvítal, kdybyste předložili výpočet toho zatížení nákladového v souvislosti se zavedením EET.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Votavovi. Další dvě faktické poznámky. První od pana poslance Vladimíra Koníčka, poté pan kolega Beznoska, také s faktickou poznámkou. Pak se možná dostane na kolegu Plíška. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Vladimír Koníček: I po konzultacích, pane ministře - nevím, jestli je pan ministr přítomen. (Předsedající: Pan ministr je v předsálí.) ... přišel říct, že údaje jsou tam všechny. Po konzultacích - opravdu tam nejsou všechny. Takže trvám na tom - nebo v té části - prosím pana poslance Brázdila, aby mi půjčil tu - nepůjčí, dobře. On to tam má napsané, my jsme to totiž opravdu konzultovali. (Poslanec Kováčik předává řečníkovi brožurku, řečník odmítá se slovy:) Ne, pan poslanec Brázdil tam má napsané, co tam chybí. Já řeknu jedno číslo. Prostě na tom, co se odesílá, chybí základ daně. Podle § 19 to tam má být. Není tam. Tečka. Chybí tam něco? Chybí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji i za dodržení času. Můžeme pokračovat. Nyní pan poslanec Beznoska také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Jenom krátká odpověď pro pana předsedu Votavu. Samozřejmě jsem se ptal, jak to bude vypadat v těch špičkách. Aby obsloužil podnikatel zákazníka, tak nebude stačit jedna pokladna. Umíme si představit, že ty náklady budou daleko vyšší s pořízením toho vybavení a další věci, papír atd. Nechci k tomu více říkat, protože si myslím, že tahle analýza, tyhle dopady vyjádřené - protože máte všechna data relevantní - měly být součástí té dané zprávy, absolutně vyjádřeno. To je jedna věc.

A druhá věc. Ještě jednou se vrátím k tomu Chorvatsku. Byl jsem osm dní v Chorvatsku, někde jsem účtenku dostal, někde jsem ji prostě nedostal. Znovu říkám, ten, kdo chce podvádět, tak podvádí i v prostoru EET.

A ještě jedna krátká připomínka. Stejnou zkušenost mám s Budapeští. Maďaři mají EET také zavedeno. Ptal jsem se v maďarském baru, protože tam byla shodou okolností rodačka ze Slovenska, jak to funguje. Velmi lapidární odpověď - s EET si umíme poradit. S čím jsme si poradit neuměli - abych řekl kompletní odpověď - byl zákaz kouření. Zákaz kouření v tom baru byl minus 40 % na tržbách. K tomu se také za chviličku dostaneme.

Nechte ty lidi žít. Nejsou všichni podvodníci. A nemlaťte všechny po hlavě, když jenom někdo, a těch je hrozně málo, podvádí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Pan kolega Votava - ale nemůže mít slovo, protože přednostní je elektronická přihláška.

 

Poslanec Václav Votava: S přednostním právem nejsem -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem vám nedal slovo, protože slovo má paní kolegyně Fischerová, která se přihlásila také k faktické poznámce, a to elektronicky, takže vás předběhla. Takže nyní paní poslankyně Fischerová, potom pan poslanec Václav Votava.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Já se pokusím odpovědět také - prostřednictvím pana předsedajícího - panu Votavovi. Protože tak jak se s tím seznamujeme všichni na každém kroku, i já jsem měla x schůzek s podnikateli hlavně v oboru hostinství, pohostinství, a doplním, že to pro ně - pro ty menší, nemluvíme o těch velkých restauračních zařízeních typu velké hotely, řetězce hotelů, tam už to mají všichni dávno zavedené. Ale když se podíváte na ty náklady, já tady čekám, že toto jsme měli dostat my od vlády, přesně od pana ministra - přicházejícího - financí, abychom věděli, a hlavně aby ti podnikatelé věděli, kolik budou stát ty vstupní náklady. Ale oni kromě toho, tak jak cech hostinských se k tomu schází, a velmi často, tak když mi vylíčili dennodenně, co to všechno znamená, přesně jak říká pan kolega Beznoska, v době špičky provozu, tak musí mít na různé provozy víc těch pokladen, protože v pravé poledne apod. ten provoz tam je opravdu velice rušný. A k tomu všemu zde nastupují další náklady. Já jsem dnes poslouchala rozhovor s paní náměstkyní Simonou Hornochovou, která na dotaz, jestli třeba tam budou patřit do té evidence tržeb například umělci, řekla, že neví, což mě překvapilo. A nejhorší na tom je, že vlastně nikdo nevíme, to už tady dneska bylo řečeno, kdo všechno do té kategorie bude časem náležet. To je myslím ta nejistota. A bylo řečeno také dnes dopoledne, bylo to na ČT 24, že postupně se bude zavádět další rozhodování vládou, kdo přistoupí do této kategorie. A to mi připadá v rámci zákona jako naprosto neperspektivní a šedá ekonomika se může přelévat do černé. To je to nejhorší, hlavně na malých obcích, kde jsou malé hospůdky a podnikatelé budou končit, tak se bude chodit - můžete si už vymyslet různě, do kterých místností soukromých. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Václav Votava. Připraví se k faktické poznámce pan kolega Rais. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Já vůbec netvrdím, že co živnostník nebo podnikatel je zloděj, lump, podvodník. To určitě ne. Ale samozřejmě se najdou tací, kteří mají snahu podvést a i snahu krátit tržby. To asi i z pravé strany nikdo z vás nebude zpochybňovat.

Ale ještě abych se vrátil k vyčíslení nákladů. Jestliže používáte argument, že řada živnostníků, jak to od vás zaznívá, tak by to měla být lavina živnostníků, skončí, tak byste taky měli ten svůj argument podpořit nějakým výpočtem nebo nějakým číslem. A to vy jste dodneška nepředložili. Třeba bych tomu uvěřil, že to je velký náklad, že to tak může být, ale vy jste nic takového, přátelé, nepředložili. A pokud vím, tak myslím, že v tomhle materiálu pana ministra je nějaké vyčíslení, kolik to dělá. Jsou to asi stokoruny. Dalo to Ministerstvo financí. Já tomu věřím, když to dalo Ministerstvo financí. Ale když chcete používat ten argument, tak byste ho měli taky nějakým způsobem podpořit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy faktická poznámka pana kolegy Raise. Připraví se s faktickou poznámkou pan poslanec Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobré odpoledne. V reakci na paní kolegyni: říká se, že voják se stará, voják má. Tyhle informace jsou veřejné. Náklady, co se týká pokladen. A když se budeme bavit o úplně největším chudákovi v té nejzapadlejší hospůdce, tak je to zhruba 5 tisíc korun, ta pokladna, což může být relativně hodně, ale současně s tím bude daňová úleva pro hospodského a ta dělá taky 5 tisíc korun. Takhle bychom mohli pokračovat. Bavíme se o digitalizaci, to už je dneska pro rodiny naprosto běžné, naprosto obyčejné. Je to pod sto korun za měsíc - náklady. Náklady jsou naprosto lidské. Nemá cenu strašit hospodské, na kterých byl příklad, nějakými nesmysly. Já jsem se přihlásil do diskuse, budu se tomu věnovat detailněji, ale náklady jsou naprosto obyčejné, to, co člověk v běžném životě spotřebuje, čili tam není nic mimořádného. A spíše strach hospodských souvisí s tím, že to nevědí, že informace nemají. Z tohoto pohledu by se třeba i do té vaší hospůdky hodila ta brožura. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Raisovi i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Petr Fiala k faktické poznámce. A kolegu Plíška předběhne ještě s faktickou poznámkou jeho stranický kolega Michal Kučera. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Petr Fiala: Ano, dámy a pánové, můžeme se bavit o konkrétních živnostech. Tak se podívejte do řady obcí, zvláště v chudších regionech, tam v některých obcích nemáte žádnou hospodu, v některé máte jednu, hospoda funguje několik dní v týdnu. Když to někdo provozuje, tak je to skoro charitativní činnost, on tím nevydělá ani na průměrnou mzdu. Vy nad tím můžete ohrnovat nos a říkat: to jsou špatní podnikatelé a nemají podnikat. Ale já a se mnou spousta mých spoluobčanů jsme rádi, že takové hospody existují, že existuje jakási forma sociálního života v obcích, a nevidím jediný důvod, proč bychom to měli likvidovat.

A jestli se ptáte na náklady. Samozřejmě pro lidi, kteří mají úplně minimální tržby, dát pět tisíc za nějakou pokladnu, další stovky nebo tisíce za permanentní on-line připojení, udržování všeho, to prostě náklad je. A náklad je takový, že to řadu živností ohrozí. A chcete čísla? S tím vaším Chorvatskem, kterým se pořád oháníte, to jsou jasná čísla. Po zavedení elektronické evidence tržeb skončilo asi 30 tisíc živnostníků. Když to přepočítáte na Českou republiku, tak v nejkrizovějším scénáři by mohlo skončit v důsledku elektronické evidence tržeb až 100 tisíc živnostníků. To je číslo, které nám vychází, když se podíváme na to, co se stalo v Chorvatsku. Chcete čísla? Tady je máte, ale musíte jim taky věnovat pozornost a ne jenom tady používat argumenty z propagandistické brožurky pana ministra Babiše.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Fialovi i za dodržení času. Nyní pan poslanec Michal Kučera a další dvě faktické poznámky. Paní poslankyně Němcová a pan poslanec Nykl. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Dnes už k nám do firem chodí různé nabídky na elektronickou evidenci tržeb, na pokladny a tak dále. Nedávno mi přišla do firmy taková nabídka, abychom si udělali představu. Základní vybavení, základní balíček pro restaurace: 22 600, bez DPH, v základní úrovni. Ve střední úrovni 35 000, bez DPH. A v nejvyšší úrovni, komfortním balíčku, 44 000, bez DPH. To mi přišlo jako naprosto konkrétní nabídka. Možná že bude třeba ještě něco za pět tisíc, nevím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Samozřejmě nabídky mohou být různé. Pokračujeme ve faktických poznámkách. Nyní paní poslankyně Miroslava Němcová, připraví se k faktické poznámce pan kolega Igor Nykl. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Jenom bych chtěla říct, že v celé debatě, která se týká toho, jestli známe, jak budou zabezpečena data nebo kolik budou stát pokladny, tak mně tady chybí dimenze toho, že se bavíme o konkrétních lidech. Jsou to drobní, malí živnostníci, kteří zabezpečují řadu služeb a není za ně adekvátní náhrada ve chvíli, kdy oni skončí. A tihle drobní živnostníci hlavně po státu vůbec nic nechtějí. Oni se uživí sami, uživí svoje rodiny a jediné, co po státu chtějí, aby jim neházel klacky pod nohy, aby za velmi často spíše podprůměrnou mzdu, kterou si vydělají prostřednictvím tohoto drobného podnikání, se nemuseli místo ní jít postavit na úřad práce. Jestli neuvažujete nad nimi jako nad takovýmto přínosem pro naši společnost, kterých jsou statisíce, a já si přeji, aby jich statisíce zůstalo, tak jsme ve všech úvahách úplně mimo. Zploštíme to pouze na to, jestli mají pět tisíc na pokladnu, nebo nemají pět tisíc na pokladnu. Oni jsou daleko vyšším přínosem právě v tom, že jsou sebevědomí samostatní občané, kteří po státu vůbec nic nechtějí. A tuhle hodnotu bychom jim měli zachovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Igora Nykla. Připraví se k faktické poznámce pan poslanec Plzák. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Já jsem teď zase nechtěl vystoupit, ale už mi to nedá. Opět se tu mluvilo o Chorvatsku, opět se tu vykládá demagogicky o snížení počtu podnikatelů. Není to pravda. V Chorvatsku je pouze zvláštní fenomén, ke kterému došlo už od roku 2010, že výrazně klesá počet OSVČ, ale naopak narůstá počet podnikatelů ve formě obchodních společností, takže celkově je tam nárůst podnikatelů a vůbec v době zavádění EET nedošlo k tomu, že by byl zaznamenán pokles. Problém je, že je tam u OSVČ jakýsi pokles v oblasti především zemědělství, ale to je vlastně věc, která nesouvisí, ona je tam taky už dávno. Čili nemá žádnou souvislosti s EET. Když se podíváme na čísla, tak je nárůst obchodních společností z roku 2012 na 2013 ze 116 tisíc na 129 a OSVČ poklesly z 88 tisíc na 84, čili celkově vidíme jasný nárůst, pouze je tam trend odklonu od formy podnikání jako fyzických osob k podnikání formou právnických osob, žádná likvidace podnikatelů se tam prostě nekoná a je zbytečné to vykládat pořád donekonečna. I pan ministr financí Boris Lalovac se v Praze hodně divil, když slyšel tyto teorie, a jednoznačně byl proti tomu a řekl, že jediné, co se tam navíc odehrálo, že Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti administrativně ukončilo v době kolem zavádění EET podnikání několika desítkám tisíc podnikatelů proto, že neposílali výkazy ani daňová přiznání. Vůbec to nesouviselo s EET. Je to takové falešné pořád tady předkládat krach podnikatelů. Není to číselně ničím doloženo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Nyklovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Plzáka, poté pan poslanec Jan Volný také k faktické poznámce. Prosím.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Já mám opravdu faktickou poznámku k vystoupení paní kolegyně Němcové. Živnostníci, kteří tady jsou zmiňováni, opravdu od státu nic nechtějí. Ti prostě neposílají děti do školy, ti nepoužívají dálnice, ti nevyužívají naše veřejné zdravotnictví. A až jednou nedosáhnou ani na minimální důchod, tak budou ale dostávat dávky životního minima. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Nyní pan poslanec Jan Volný, také k faktická poznámka. Připraví se pan poslanec Pilný. Prosím, pan poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Já vám děkuji za slovo. Chci také reagovat na paní kolegyni Němcovou. No jedno oko by nezůstalo suché, paní kolegyně, to je pravda. Ale nehrajte na nás tady to divadlo. Já tomu rozumím. Vy jste to vzali jako politické téma, vůbec to není spojené vůbec s žádnou reálnou a hmatatelnou filozofií, protože nechcete říct, že v tak sociálním státě pravicová vláda, jako je Švédsko, zavedla EET. To jsou všichni lidožrouti? To jsou všichni Švédové, prostě ... a my je teď zabijeme, ty naše živnostníky? Taky asi takoví živnostníci tam jsou. A jsou náramně spokojení. Jsou lidožrouti a pobíječi živnostníků Rakušané, kteří to teď chtějí zavést? Jsou to Belgičané, kteří to zavedli? Tak my tu něco vymýšlíme, diskutujeme, řekněme si: ano, je to naše politické téma, já na tu hru jdu, prostě to tak je. Ale neříkejme si tady takové plačtivé věci, kdy bychom se tu měli rozbrečet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Ivan Pilný k faktické poznámce a připraví se paní kolegyně Němcová také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Úplně souhlasím s tím, co tu říkala paní poslankyně Němcová, podepisuji ten profil těch lidí, já jsem mezi ně také patřil, když jsem si v roce 1990 koupil živnostenský list. Problém je v tom, že se dělí na dvě skupiny. Jedna z nich platí daně a druhá ne. Ti, kteří daně platí, jsou za hlupáky a už jim to začíná vadit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pilnému, nyní pan předseda Stanjura, faktická. Pardon, paní kolegyně Němcová se hlásila? Dobře, tak pan kolega Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Panu poslanci Volnému vaším prostřednictvím. Pane poslanče, neurážejte mé kolegyně. Neurážejte je. Já také nehodnotím vaše projevy, jestli jsou k pláči nebo k smíchu. Fakt ne. A pak si stěžujete, že není racionální debata a věcná. Co věcného jste do toho přinesl? Ve Švédsku je EET? Elektronická evidence tržeb? Skutečně? Není tam elektronická evidence tržeb ve Švédsku. Není. Ale musím vás pochválit za ten posun z Balkánu směrem na sever. Je to bezesporu pozitivní. Před měsícem nebo před dvěma, když bylo první čtení, tak to bylo samé Chorvatsko, Chorvatsko, Chorvatsko. To není asi úplně to pravé. Také mnozí občané tam letos byli a zjistili, jak je to s tím, že pokaždé dostanou účtenku, a zjistili, že to není tak úplně pravda, že to je propaganda socialistického ministra financí Chorvatska. Ale nechci řešit jiný stát. Ale je to bezesporu pozitivní posun z Balkánu na sever, takže dneska jste už asi šestý z hnutí ANO, který říká: Švédsko, Švédsko, Švédsko. Tak nám předložte, já ho nemám k dispozici, švédský zákon, ať ho můžeme posoudit a porovnat. Já netvrdím a nikdo z nás neříkal, že Švédové dělají něco špatně. Jen říkám, že v Chorvatsku je 28 % šedé ekonomiky i poté, co to zavedli, a u nás asi 17 nebo 18. Tak co? U koho se inspirujeme? Proč nemají méně než my, když to dělají tak skvěle a všichni to skvěle hodnotí? A pořád mají skoro dvojnásobek stínové šedé ekonomiky než v České republice?

Ale já jsem vystoupil kvůli něčemu jinému. Nechte si to hodnocení na své kolegy, na své kolegyně. Pokud se vám nějaký argument nezdá, tak řekněte, že to je chybný argument, nemáte pravdu, máme lepší argumenty, lepší řešení. Vaše vystoupení bylo také k pláči.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Františka Laudáta, poté pan poslanec Volný také k faktické poznámce. Kolega Plíšek je stále na čekačce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jen krátce. Já bych moc poprosil, abyste tady nepoužívali "švédská pravice". Ono je to velice zavádějící. Ona v každé zemi je ta politická strana kamsi posunuta. Například já jsem zažil diskusi, a některé kolegyně se mnou byly na Kypru, kde vládla někdy v roce 2013, myslím, nebo kdy jsme to tam byli, Komunistická strana Kypru. Jako ideové východisko má marxismus-leninismus, nicméně v praktické politice by jí čeští sociální demokraté a v něčem možná i pravice mohli závidět. Takže ono je to velice matoucí. Totéž jsem zažil ve Švédsku, ultrapravicovou stranu, konzervativní, názorově to odpovídalo tak ODS 90. let. Takže prosím neoperujte, že švédská pravice ve skandinávských zemích, s tou pravicí to není tak příliš horké, to je všechno posunuto někam, kde by asi tak měla být sociální demokracie česká. Ta bohužel zběsile pobíhá nalevo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za pochvalu našich přátel z AKELu. Pan kolega Volný má také ještě faktickou poznámku a pak už kolega Plíšek. Prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Já bych chtěl tady vaším prostřednictvím panu kolegovi Stanjurovi, nevím, jestli tady byl, ale já jsem řekl, že po projevu paní kolegyně jedno oko nezůstalo suché. Jestli to považuje za urážku a dehonestaci paní kolegyně, tak se moc omlouvám, to bych opravdu nechtěl.

Ale proč jsem teď vystoupil. Říkáte, mluvili jsme Chorvatsko, Chorvatsko. My jsme neříkali Chorvatsko, Chorvatsko, my jsme říkali chorvatský model, chorvatský model, chorvatský model. Ano, chorvatský model elektronické evidence tržeb, který už daleko předběhl technologicky švédský model registračních pokladen. To znamená, to je to nejmodernější, ale nemá to vůbec nic společného, že Chorvatsko nebo Švédsko. Prostě chorvatský model. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Další faktická poznámka pana poslance Stanjury. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Ta fascinace technologií mě opravdu udivuje. Nic proti technologickému pokroku. Některý z mých kolegů už dnes o tom mluvil, že se vedou dlouhé roky debaty o tom, jestli technologický pokrok jen kupředu, nebo ne. Máme přece různé prostředky, jak zabránit některým negativním jevům, a přitom je nepoužíváme. Například je negativní jev, že se krade v hypermarketech. Přiznávají to všechny obchody. Tím se krátí tržby, neříkám ty obchody, tím pádem ty firmy mají nižší zisk a tím pádem se platí nižší daně, než kdyby všechno, co se ukradne, bylo zaplaceno. Na to přece je řešení. Stačí podrobit každého, kdo zaplatí, osobní prohlídce potom, co zaplatí u pokladny. Na to určitě máme technologie, porovnat to s tím účtem, a hned zjistíte, jestli má o rohlík víc nebo méně. Zvolili jsme tohle řešení? Nezvolili, protože je to minorita, která to dělá, a naprostá většina zákazníků to prostě nedělá a nikoho to zatím nenapadlo, abychom to zavedli. Takže my se nepřeme o to, jestli to technologicky lze.

Vzpomeňte si, jak nadšeně říkal chorvatský ministr financí: Já vím úplně všechno. Já vím, co si objednal, jakou akcii si koupil. O tom to je, kde je ta hranice mezi soukromím a tím velkým bratrem. Takže já neříkám, že to technologicky mají špatně Chorvati. Já říkám, že je to špatně z hlediska ochrany svobody a toho zamýšleného efektu. On sám přece přiznal na té vaší konferenci, konferenci ministra financí nebo Ministerstva financí, nevím, kdo to platil, tak přece přiznal, že je to pravda. A my jsme to vlastně nezaváděli proto, abychom měli víc daní. My jsme to zaváděli proto, abychom měli přehled o tom, co ti naši podnikatelé dělají. A my říkáme, že dnes má stát už dostatek nástrojů. Kolikrát jsem slyšel od paní náměstkyně Hornochové, od pana ministra a mnohých z vás: My přece víme, že dneska ty restaurace neplatí. Tak když to víte, ať tam ten finanční úřad jde a koná.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, děkuji. Pokračujeme. Kolega Plíšek se dočkal, pokračujeme v rozpravě podle jednotlivých přihlášek a možná, pokud nebudou faktické poznámky, se dočká i kolega Janulík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, kdo čeká, skutečně se dočká. Dnes to byla skutečně smršť technických připomínek a poznámek. Já jsem měl připravený širší rozbor tohoto návrhu, ale nevím, jestli se dnes dočkám odpovědi pana ministra na některé otázky, které jsem tady prezentoval v prvním čtení, kdy jsem přednášel i stanovisko Legislativní rady vlády, která vyjádřila velké pochybnosti nad slučitelností tohoto návrhu zákona s pravidly v Evropské unii, konkrétně s podporou malých a středních podnikatelů a s akty Evropské unie.

Já se dnes budu věnovat čistě ústavněprávnímu aspektu tohoto návrhu zákona, který je, mimochodem, velmi nepřehledný. Z jeho přechodných ustanovení až po několikerém čtení se dá dovodit, na které podnikatelské subjekty se tento zákon vůbec vztahuje, tzn. z hlediska určitosti, předvídatelnosti práva je tato norma velmi chaotická a nejasná.

V přechodných ustanoveních se hovoří, že v první fázi se elektronická evidence tržeb má vztahovat na ubytovací a stravovací služby, v další fázi na velkoobchod a maloobchod a v další fázi zřejmě na všechny ostatní typy podnikání. Ovšem s tím, že zároveň v tomto zákoně je vláda zmocněna k vydání nařízení vlády hned na dvou místech, a to že může prodloužit dočasnou výjimku pro podnikatelské subjekty vyjma těch, o kterých jsem hovořil, a samozřejmě může výjimku potom zrušit, to znamená, pak by se na libovolné typy podnikání rozhodnutím vlády elektronická evidence tržeb vztahovala, anebo může nařízením vlády vyjmout některé typy podnikání z evidence tržeb se zdůvodněním, že se její zavedení neosvědčilo nebo se zkrátka nehodí pro tento typ podnikání. To je nepochybně v rozporu s Ústavou České republiky.

Při prvním čtení jsem podpořil zařazení tohoto návrhu zákona na projednání ústavněprávnímu výboru. Bohužel poslanci vládní koalice ústavněprávnímu výboru neumožnili, abychom tam tento vládní návrh projednali, a tudíž musím ty výhrady říci zde na plénu Poslanecké sněmovny.

Není možné, a Ústavní soud to již několikrát judikoval ve svých nálezech, aby vláda v prováděcích právních předpisech, ať už nařízení vlády, nebo ministerstvo ve vyhlášce, stanovovala povinnosti jednotlivých subjektů, v tomto případě podnikatelů, nebo je rušila či měnila. To může udělat pouze zákon. Když pominu nerovnost jednotlivých subjektů, kdy určití podnikatelé provozující ubytovací služby, na které se zákon vztahuje jako první se stravovacími službami, se obrátí na Evropský dvůr Evropské unie a zažalují Českou republiku pro diskriminaci a nerovnost, dovedeme si představit, jak toto řízení s Českou republikou může dopadnout v případě, že vláda svým nařízením bude libovolně rozhodovat, kteří podnikatelé budou muset mít elektronickou evidenci tržeb a kteří nikoliv.

Pan ministr, a já jsem už na to upozorňoval v prvním čtení, na toto nereagoval. Byl bych velmi rád, pane ministře, kdybyste mi odpověděl na otázku, zda tuto nerovnost považujete za v souladu s Ústavou, zda skutečně navrhujete to, aby vláda pouze svým nařízením zaváděla povinnosti pro podnikatelské subjekty, nebo je naopak libovolně rušila podle nějaké politické poptávky nebo ve snaze se snad nějakým podnikatelským typům zalíbit. Chci od vás, nebo vaším prostřednictvím, od paní náměstkyně Hornochové na galerii, slyšet odpověď, zda toto myslíte vážně. Protože v případě, že se vám dejme tomu za rok podaří, a já v to nevěřím, tento zákon prosadit, tak se TOP 09 určitě v této části zmocnění nařízení vlády a v části diskriminace některých podnikatelů obrátí na Ústavní soud s návrhem na zrušení těchto částí ustanovení tohoto zákona.

Předem děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Plíškovi. Nyní je na řadě pan poslanec Janulík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Abych to z Chorvatska posunul pro kolegy, tak vám povím něco o zkušenostech Rakouska se zaváděním elektronické evidence tržeb. Co se týče podílu šedé ekonomiky, Rakousko, ke kterému mám poměrně blízko a jsem tam velmi často, tak tam je podíl šedé ekonomiky cca poloviční, než je u nás. (Ohlasy zprava.) Asi vycházíte z jiných zdrojů. Každý máme právo na zdroje. Takže je to asi - údaje za rok 2008 8,1 %; 2009 8,5 %; 2010 8,2 %; 2011 7,9 %.

Nárůst jsem se snažil zjistit. Oni mi ho vysvětlují tak, že jim se prostě do systému podnikání dostává spousta Nerakušanů, protože v Rakousku je spíš takový úzus jako daně platit. Tam samozřejmě člověk stvrzenku dostane takřka vždycky, pokud tedy nakupuje u Rakušanů a nejsou to zrovna Poláci, Turci nebo i Češi, kteří tam mají svoje provozovny, zejména tedy nějaké restaurace. Oni to zdůvodňují tím, že do systému se jim dostalo spoustu Nerakušanů, a proto i zvedli odhady podílu šedé ekonomiky.

A i to je asi přimělo, nebo aspoň to takto tvrdí, aby provedli novelu 23. července, v Bundesratu byla schválena komplexní daňová novela v Rakousku. Účinnost by měla mít od 1. 1. A to je v podstatě offlinová elektronická evidence tržeb.

Oni chtěli tu onlinovou, nebo v podstatě říkají, že nám to závidí, pokud se nám to povede zavést, že oni by to taky rádi, že samozřejmě je to logicky další krok, že se také dostanou k onlinové evidenci. Nicméně pokud zavádí tu offlinovou, očekávají od toho, a jejich analýzy jsou velmi seriózní a doufám, že tady ani z pravé části nikdo nebude zpochybňovat rakouské analýzy, které hovoří o tom, oni předpokládají, že jim to donese do rozpočtu cca 900 milionů eur ročně, což je při současném kurzu skoro 25 miliard korun. Takže to je jistě velmi zajímavá částka. S tím, že zatím v tom paragrafu (nesrozumitelné) je stanoveno, že se povede obecná povinnost samostatné evidence obratu jenom s výjimkami, které bude schvalovat příslušný zemský ministr financí. Registrační pokladny budou od částky 15 tisíc eur ročního obratu, což není mnoho. Když si to vydělíte dvanácti, tak to je měsíčně poměrně malý obrat s tím, že pokud obraty v hotovosti přesáhnou 7 500 eur, protože jistě existují podniky, viz třeba internetové obchody, které nemají hotovostní obrat.

Tam samozřejmě díky tomu, že je to offline, se zavádí povinnost chránit registrační pokladny a jiné elektronické evidenční systémy technickým zabezpečením, protože oni se poučili z chyby, která se odehrála na Slovensku, protože oni dobře vědí, že na Slovensku je dneska díky systému registračních pokladen, ale taky už operuje několik set firem, které se zabývají tím, tak jako v tom Maďarsku, že prodávají produkt, který ten systém obchází. Rakušané se z toho poučili, takže do toho budou do toho povinně instalovat technické bezpečnostní zařízení proti manipulaci. A tam prostě nepůjde... Oni se soustřeďují na to, aby nešlo s registrační pokladnou jakýmkoli způsobem manipulovat, a tím to splní ten efekt, protože jejich hlavní argument je taky... není ani tolik zdaleka finanční, byť tedy Rakousko se také potýká s nějakým deficitem rozpočtu atd. Ale to není jejich hlavní argument.

Hlavní argument je to, že jim se do systému, do podnikatelského prostředí dostala spousta podnikatelů jiných národností, kteří nemají v sobě tu rakouskou kulturu. Poslední rakouský sedlák, když si u něj něco koupíte, tak vám prostě vyjede stvrzenku, a i když mu budete tvrdit, že ji nechcete, tak vám ji vnutí a řekne "dělejte si s ní, co chcete", ale tu stvrzenku vám dá a daně zaplatí. Ale pokud se do toho systému dostávají turecké imbisy a já nevím polské kšefty a čeští hospodští, kteří si tam opravdu otevírají nebo provozují restaurace, to je důvod, proč nakonec i velmi kulturní Rakousko přistupuje k tomuto systému. A argumentují úplně stejně, jak jsem vám to říkal zhruba před půl hodinou, že je to prostě nevyhnutelné. To je tak nevyhnutelné jako to, že se vystřídá roční období. A to že tam byl trošku taky odpor vůči onlinovému systému s poukazem velkého bratra, dneska prostě litují toho, že to do novely nedali, protože už to mohli mít od 23. července schváleno, a uvědomují si, že teď zavedou systém, de facto porodí mrtvé dítě, protože stejně ten offlinový systém budou muset časem převést na onlinový, protože jim to ze všech zkušeností...

A taky se inspirují v Chorvatsku, protože jsou to jejich přirození sousedé, že chorvatský systém jakoby v té elektronické podobě, který teď je, je daleko levnější než ten, který zavádí bohužel Rakousko. Ale to politické rozhodnutí bylo učiněno už asi před dvěma třemi lety, takže ta technologie, to je to, o čem jsem vám říkal. Ta technologie prostě to politické rozhodnutí předběhla a budiž nám tedy Rakousko příkladem. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janulíkovi. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Igor Nykl a pokračujeme v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Dokončil bych teď celkové shrnutí toho Chorvatska, jak to tam vlastně vypadá, co tam EET přineslo, a doufám, že po dnešku už nebudeme pořád uvádět, že Chorvatsko je symbolem něčeho, kde EET skončilo fiaskem, kde to byl vlastně neúspěch, a kde se na to tudíž nemáme dívat.

Argumenty odpůrců EET a kritiků chorvatského systému spočívají především v tom, že říkají, že v Chorvatsku se nezvýšil vlivem EET výběr DPH. Druhý argument je, že došlo i vlivem EET k zvýšení nezaměstnanosti. A za třetí, že došlo ke krachu mnoha podnikatelů. To, že se nezvýšil výběr DPH, je vcelku logické, protože v době, kdy Chorvatsko zavádělo EET, tak zároveň vlastně vstoupilo do EU. Muselo tam dojít ke změně některých pravidel výběru DPH, měnily se tam sazby DPH. A co je ale podstatné, taky neklesl výběr DPH. Ten výběr DPH se udržel zhruba na stejné úrovni a je třeba říci, že projevy toho EET a zavedení EET ve formě lepšího výběru DPH jsou během na delší trať. Čili nemohlo se čekat, že z roku 2012 na 2013, 2013 na 2014 dojde k nějakému skokovému zvýšení výběru DPH. Podstatné je, že když se ale podíváme na některé jiné ukazatele, jako např. tzv. daň ze spotřeby, tak tam došlo vlastně z roku 2012 na 2013 ke zvýšení o 48 procent. Došlo také ke zvýšení výběru daně ze zisku fyzických a právnických osob. Čili ono to ve své podstatě úspěšné bylo, ale ten první pohled je takový neutrální, ale chce vyčkat.

Co se týče zvýšení nezaměstnanosti. Nezaměstnanost v Chorvatsku roste od roku 2008 plynule a je to následkem globální finanční krize. A ani v době zavádění EET nedošlo k nějakému skokovitému zhoršení situace. Prostě je to plynulé zhoršování, ke kterému logicky muselo dojít vlivem globální finanční krize, a situace se teprve nyní vlastně ustálila.

Hlavní argument, který používají odpůrci EET, říkají, že tam došlo k obrovskému krachu podnikatelů. Já jsem tady o tom už trošku mluvil, tam je to takové specifické, protože skutečně došlo ke snížení počtu OSVČ, ale na druhé straně došlo k výraznému zvýšení obchodních společností, především aktivizaci těch společností. Takže celkově je stav podnikatelů zvýšen. Čili argument o tom krachu, o lavinovitém krachu mnoha podnikatelů je falešný, protože právě ti odpůrci EET používají pouze tu část živnostníků, těch OSVČ, čili se to lacině řekne, že došlo k výraznému snížení, ale už nedávají do poměru to, že je nárůst těch obchodních společností.

Takovou specifickou věcí v Chorvatsku je, že tam vlastně tak cyklicky kolísají ty OSVČ, to znamená na konci roku vlastně v tom posledním kvartále je poměrně velké číslo těch OSVČ. Ale na začátku toho dalšího období v prvním kvartále dochází k poklesu, a tak se objevila i data, která měla ukazovat, jak tam dochází k poklesu těch živnostníků, která byla založena na tom, že srovnali poslední kvartál roku 2012, tzn. kvartál před zavedením EET, a srovnali to třeba s třetím kvartálem roku 2014, a došlo tam k poklesu o 30 tisíc OSVČ. Jenomže když si vezmeme stejný rozdíl kvartálu udělaný před zavedením EET, to znamená srovnali bychom dvanáctý měsíc roku 2010 a třetí měsíc roku 2012, tak tam taky máme stejný pokles. Čili je to dáno tou sezónností, těmi speciálními výkyvy ve specifickém chorvatském prostředí, ale není to žádný důkaz toho, že by tam klesali živnostníci, a ještě nějakým razantním způsobem.

Když se člověk podívá na skladbu toho, u kterých OSVČ dochází k poklesu, tak je to specifické, jak už jsem tady řekl, pro zemědělství. A to je dlouhodobý trend, který vůbec nemá souvislost s EET. Navíc pro zemědělce, pro ty malé a střední zemědělce, neplatí elektronická evidence tržeb, takže se nemůže říct, že vlivem EET došlo k poklesu. Je to přirozený fyziologický průběh poklesu. Naopak v oblastech maloobchodu, stravování, pohostinství, služeb, všude je vidět nárůst počtu těchto podnikatelů. Čili tento argument je určitě, který se tady slyší dnes a denně o tom lavinovitém poklesu, je falešný.

Další z takových argumentů bylo, že v podstatě není možné zajistit technicky ten systém, který vlastně je poměrně rozsáhlý. V Chorvatsku, jak bylo řečeno, je ten systém samozřejmě proti tomu, co se bude odehrávat u nás, jednodušší vzhledem k počtu obyvatel. Ale přesto v té vrcholné sezóně tam dochází denně k 12 milionům finančních operací v rámci EET systému, a přesto tam nebyla zaznamenána žádná velká stížnost na to, že by někde něco kolabovalo. Čili je vidět, že po technické stránce, a to je to hlavní, co si z toho Chorvatska bereme, je systém velmi dokonalý.

To, že samozřejmě tento systém potřebuje k tomu, aby fungoval, dostatečné kontrolní mechanismy, to je jasné. Já souhlasím s tím, že když někteří lidé jsou na dovolené v Chorvatsku a vidí tam, že ty účtenky nejsou vydávány tak, jak mají být, tak je to takový jev, který ale nelze úplně ovlivnit. Prostě morálka je samozřejmě základ a platí všude. A bez morálky i tyto systémy se dají obcházet, jak už řekl kolega. Na tom Slovensku je to typické, kde se vlastně živí firmy tím, že se snaží obejít registrační pokladny. Je to obrovský problém, na který upozornil ministr financí Slovenska.

Pak tady bylo řečeno o tom, že mají někteří obavu z velké finanční náročnosti zavedení EET pro podnikatele. V Chorvatsku se to zvládlo bez problémů. Různé minifiskální pokladny jsou velmi levné. Ty platby jsou 500, 600 korun za měsíc, čili není žádná obava pro tyto finanční otázky, že by mělo dojít k tomu, že systém tady nemůže fungovat.

Co říct na závěr? Je třeba říct, že věřím, že dokážeme přesvědčit poslance našeho parlamentu tak, jak se to povedlo nakonec v Chorvatsku, kde na závěr pro EET hlasoval celý parlament vyjma dvou poslanců, a to je úžasné. Věřme, že tady to číslo bude zhruba podobné a že ty argumenty, které tady předkládáme, jsou takové, že ukazují, že smysluplnost zavedení systému, jehož primárním úkolem je narovnat podnikatelské prostředí a v druhé době přinést i ty ekonomické přínosy, je jasná. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Igoru Nyklovi za vystoupení. Pokračovat budeme faktickou poznámkou pana předsedy Kalouska. Prosím, máte slovo, pane předsedo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Já bych se rád vaším prostřednictvím zeptal pana doktora Nykla, jak by se vypořádal s argumentací svého pana předsedy, že zatímco v Chorvatsku za zvyšování nezaměstnanosti a hospodářskou situaci mohla, jak jste řekl, globální finanční krize, tak v České republice za ni mohl Kalousek. To by mě někdy docela zajímalo, jak je tohle možné.

Ale ta odpověď může samozřejmě zaznít kdykoliv, protože v tuhle chvíli se odvolávám na rozhovory se všemi předsedy poslaneckých klubů a dovoluji si navrhnout přerušení tohoto bodu do 7. 10. na 14. hodinu 30. minutu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Použil § 54 odst. 9 zákona o jednacím řádu, což je oprávnění předsedy poslaneckého klubu navrhnout takový postup.

 

Já vás všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci. Přihlaste se svými identifikačními kartami a rozhodneme o přerušení tohoto bodu do 7. 10. do 14.30. Jakmile se počet lidí ustálí, dám o tomto návrhu hlasovat.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 144 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 144, z přítomných 111 poslanců pro 106, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Přerušili jsme bod číslo 13 našeho programu schůze do 7. 10. do 14.30. A prvním, kdo je na řadě v otevřené diskusi, je pan poslanec Simon Karamazov.

Vzhledem k dohodě, kterou učinili ostatní předsedové klubů, přeruším 31. schůzi do 29. 9. do 14 hodin, protože příští týden je výborový a máme rozjednané zákony v prvém čtení, které prošly do výborů, a je potřeba je ve výborech projednat. Takže přerušuji, a tentokrát bez hlasování, schůzi do 29. 9. do 14 hodin. Pořad schůze bude stanoven organizačním výborem na jeho zasedání ve čtvrtek. Děkuji vám. Přeji hezký víkend a těším se na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 16.01 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.