Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

55.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 131/2015 Sb., kterým se mění
zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 538/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka vidím. Děkuji mu, že zůstal u stolku zpravodajů. Pan zpravodaj Milan Urban také zůstane u stolku zpravodajů - opustil jej, takže ho vyzývám, aby se dostavil, a panu ministrovi uděluji slovo. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda vám předkládá k projednání návrh novely energetického zákona. Dovolte mi, abych vám ji představil a požádal o podporu řešení problému, který v případě projednávání poslední novely energetického zákona vznikl nepřesně zapracovaným pozměňovacím návrhem v Poslanecké sněmovně. Došlo k tomu, že pozměňovací návrh sice odložil účinnost nově zavedeného institutu rady ERÚ, nikoliv však částí týkajících se zákona o státní službě, zaměstnanosti, nemocenském a důchodovém pojištění atd.

To navrhuji napravit v nyní předkládané novele, a to odsunutím účinnosti všech zmiňovaných částí poslední novely energetického zákona, které se dotýkají vzniku rady ERÚ. Z důvodu nutnosti nabytí účinnosti tohoto zákona k 1. 1. 2016 si dovoluji navrhnout, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s návrhem zákona již v prvním čtení. Pokud by toto neprošlo, budu navrhovat zkrácení lhůt na 30 dnů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Žádám pana zpravodaje Milana Urbana, aby se ujal své zpravodajské zprávy pro prvé čtení k tomuto tisku. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Jednoduchá norma, pan ministr ji popsal, takže já k tomu nemám co dodat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek a poté v rozpravě, kterou jsem zahájil, řádně přihlášené poslankyně a poslanci. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Pana ministra jistě nepřekvapí, že se nechceme připravit o svoji práci ve výborech, a proto si dovoluji jménem dvou klubů ODS a TOP 09 zavetovat jednání podle § 90 jednacího řádu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, tím se nám asi rozkošatí rozprava. Nyní tedy v rozpravě paní poslankyně Olga Havlová, připraví se pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, je tady všeobecně známo, že hájím nezávislost hlídacího psa české energetiky, tedy současný Energetický regulační úřad. Už přes rok pořádáme semináře, bojujeme proti legislativnímu zmetku. Dokonce nás nyní údajně vyšetřuje Evropská unie, zda máme legislativu v souladu s tou evropskou, protože v energetice stále uhýbáme. Příkladem bylo zřízení Rady Energetického regulačního úřadu.

Schválená novela z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu je tak špatná, že to může znamenat i rozpad úřadu. Jde o přímou politizaci úřadu, kdy členy rady vybere ministr průmyslu a schválí je vláda, ale především pan ministr průmyslu bude moci na základě prohřešku kdykoli kohokoli odvolat. Členové rady jsou tedy vydáni na milost a nemilost ministra průmyslu. Došlo k vyřazení pana prezidenta republiky z jmenovacího a odvolacího procesu a to je jasným signálem, že úřad se má dostat pod přímý dohled výkonné moci. Ministerstvo se dodnes neobtěžovalo odpovědět na celou řadu věcí spojenou se vznikem rady. Naše argumenty zlehčovali, nebo dokonce popírali, a stejně ministerská karavana jela dál, takže energetická lobby nakonec vyhrála. Přestože pan ministr se v televizi vyjádřil, že paní předsedkyně bude ve své funkci do konce funkčního období, přesto se asi podaří nejen předsedkyni ERÚ, ale i její místopředsedy dostat z funkce.

My jsme již den po schválení zákona prezidentem připravili naši novelu. Cílem našeho návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) a další související zákony, který schválil v květnu 2015 parlament, by odstranil chyby, které vznikly prostřednictvím pozměňovacích návrhů. Konkrétně byla učiněna v části XIX Účinnost chyba, v jejímž důsledku vzniká pochybnost o tom, zda předseda a místopředseda ERÚ jsou, nebo nejsou státními zaměstnanci. Výše uvedená chyba spočívá v tom, že § 17b energetického zákona, kterým se ruší funkce předsedy a místopředsedy a zřizuje Rada ERÚ, nabývá účinnosti až k 1. srpnu 2017, avšak v seznamu osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, se nahrazuje osoba předsedy a místopředsedy ERÚ osobou člena Rady ERÚ již k 1. lednu 2016. Navržená novela má tento nedostatek odstranit.

Vláda připravila svou novelu, kterou tady dnes projednáváme, a naši označila za tu horší. Ale faktem zůstává, že se blíží okamžik, kdy může dojít k legislativní komplikaci a Energetický regulační úřad bude úplně bez vedení, tedy pokud se dnes všichni nesemkneme a neschválíme návrh ministra průmyslu a obchodu, abychom i po 1. lednu 2016 měli vedení ERÚ. Pokud dnes půjde technická novela klasicky do výborů, nebo se dokonce neschválí, budou otevírat šampaňské solární baroni, energetičtí oligarchové a další výtečníci, kteří na nás, na všech občanech, vydělávají miliardy ročně v cenách elektřiny, plynu a tepla. Od ledna totiž budou moci dělat, co se jim zachce, protože nebudeme mít žádné vedení úřadu. Byla by to mezinárodní ostuda a výsměch všem lidem v České republice. Byl by to začátek chaosu a ohrožení energetické bezpečnosti našeho státu. I když by to na jednu stranu mohl být i konec pana ministra, protože ten se tady veřejně dušoval, že zákon je v pohodě, že žádné hrozby nejsou a že my jen plašíme vodu, a hned po přijetí sám připravil novelu zákona, která ještě ani není účinná, a už přiznal několik fatálních chyb s různými dopady. A řada fatálních chyb Sněmovnu ještě čeká, abychom je tady odstranili, např. výběr peněz na činnost úřadu, kontrola solárních elektráren, protože v kompetenčním zákoně zůstala Státní energetická inspekce, a řada dalších věcí.

Když jsem tady kritizovala, že předseda Rady ERÚ se vlastně stává náměstkem ministra průmyslu a obchodu, což je v rozporu s evropskými pravidly pro nezávislost regulátora, ještě jsem netušila, že celé ERÚ se stane de facto nějakým odborem Ministerstva vnitra pod státní službou a že nebude mít své vlastní vedení. Náměstek pana ministra mi při projednávání mého pozměňovacího návrhu zdůvodnil negativní stanovisko ministerstva tím, že můj návrh na změny v Radě ERÚ je proti služebnímu zákonu. To jsme ještě ani já ani ostatní netušili, že to bylo asi součástí nějakého budoucího plánu, že celé ERÚ má pod služební zákon spadnout hned.

Jsem velmi znepokojena, jakým způsobem se tento energetický zákon uvádí v život. Kritizovala jsem nejen samotnou podstatu zákona, ale také legislativní proces, kterým byl zákon schvalován. Na seminářích k energetickému zákonu jasně zazněla z úst odborníků celá řada skrytých hrozeb, které ze zákona plynou. Zatím se všechny naplnily a stále naplňují. Novela energetického zákona přímo vede k ochromení činnosti ERÚ, přináší chaos a poškozuje spotřebitele. U tohoto zákona nebyl standardní proces z hlediska práva a legislativních postupů. V meziresortním připomínkovém řízení bylo uplatněno přes tisíc připomínek od čtyřiceti různých subjektů. Řada změn se dostala do zákona až na poslední chvíli a bez náležité diskuse. Velmi překvapivé taky bylo, že zákon byl zařazen na mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny. Zákonná úprava neprošla řádnou diskusí a dopady na činnost Energetického regulačního úřadu jsou někdy tragické.

Znovu a po sté opakuji, že ERÚ se dle mého názoru poslední roky snaží bojovat za práva spotřebitelů, snižovat ceny elektřiny, plynu a tepla, snaží se omezit solární tunel, a to se zřejmě musí potrestat. Zřejmě jsou vyšší zájmy v tom, že Energetický regulační úřad nesmí za žádnou cenu zůstat hlídacím psem na trhu a zřejmě ani nesmí zůstat celé funkční období. Ministerstvo opakovaně vychází vstříc zájmům monopolů.

Apeluji na vládní poslance, aby tato novela nezatížila obyčejné lidi zvýšenými cenami elektřiny, plynu a tepla a dalším chaosem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Havlové. S přednostním právem nyní v diskusi vystoupí pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Já bych se k tomu rád vyjádřil jenom velmi krátce. Chtěl bych tady znovu zopakovat, že projednávání energetického zákona proběhlo standardním způsobem. Samozřejmě problémem bylo to, že metodou boje o neschválení zákona bylo podávání velkého množství pozměňovacích návrhů, které jsme se snažili všechny zpracovat. Snažili jsme se vyhovět i těm pozměňovacím návrhům, kde to jenom bylo možné. Projevili jsme dobrou vůli v tom, že vznik Rady ERÚ jsme odložili o nějakou dobu vlastně do 1. srpna roku 2017, tak aby tento zákon získal většinu. Stalo se přitom nedopatření, které jsme zjistili poměrně brzo, ještě před třetím čtením. Bohužel se to nepodařilo prosadit skrze parlamentní legislativu jako legislativně technickou změnu. Po některých minulých zkušenostech převážil striktní výklad toho, co je legislativně technická změna, a proto to tady musím bohužel předkládat touto formou.

Chtěl bych se také ohradit vůči tomu, že v budoucím návrhu bude rada na vůli ministra průmyslu a obchodu. Nechci tady o tom dlouze mluvit, ale existuje Český telekomunikační úřad, který funguje na podobném principu, a nebyly zaznamenány žádné větší problémy s jeho nezávislostí.

Zároveň bych chtěl využít tohoto vstupu, abych navrhl zkrácení projednávání ve výborech na 30 dní, aby tento návrh jasně zazněl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane ministře. Pokračujeme v rozpravě. Nyní pan poslanec Karel Fiedler, po něm pan poslanec Marek Černoch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne, nebo spíš už dobrý podvečer. Děkuji za slovo, pane předsedající, dobrý večer dámy a pánové.

Než začnu svůj projev, tak mě tak napadlo - povšimněte si té vzorně prázdné lavice za mnou, kde kromě přítomného pana ministra a zapisovatele není nikdo z vlády, ostatně i v lavicích vládní koalice to není žádná sláva.

Novelizací zákona č. 458/2000 Sb., což je energetický zákon, kterou jsme tady skoro rok kritizovali a která má účinnost od 1. ledna 2016, by mohlo dojít k narušení nezávislosti Energetického regulačního úřadu, který je národním regulátorem v oblasti energetiky v České republice. To, před čím jsme varovali, je tady a nyní narychlo řešíme první a velkou zásadní chybu. Už jen změna systému výběru finančních prostředků na činnosti regulátora, kdy nyní bude tento poplatek stanoven na základě podzákonného právního předpisu, nařízení vlády, může znamenat, že ERÚ bude de facto v otázce financování rukojmím této vlády. Ten bude možné velmi snadno měnit s ohledem na zjednodušenou legislativní procedurou jeho přijímání. V souvislosti s tím vyvstávají obavy, zda bude mít regulátor zajištěny dostatečné finanční prostředky na svoji činnost tak, jak předvídají směrnice třetího liberalizačního balíčku.

Novela zákona rovněž předpokládá, že by ERÚ měl být od 1. srpna 2017 řízen kolektivním orgánem, Radou ERÚ. V rámci této závažné změny však došlo v legislativním procesu ke změnám i v jiných právních předpisech, a to nikoliv od 1. srpna 2017, ale již od ledna 2016, což tady před chvílí zaznělo i z úst pana ministra. To má zásadní dopad na fungování regulátora v období mezi zavedením účinnosti nového zákona a jmenováním Rady ERÚ. Sám předkladatel zákona, Ministerstvo průmyslu a obchodu, při projednávání v Senátu před hospodářským výborem dne 12. května 2015 přiznal, že došlo k opomenutí sladěných činností ve všech změnách spojených s novelou zákona č. 458. Proto jsme my jako strana Úsvit - Národní koalice připravili náš návrh novely ihned po podepsání zákona prezidentem, na který se zpožděním posléze reagovala i tato vláda svou novelou. Bude pro mne velmi zajímavé sledovat, jak moc ji vláda nakonec bude chtít doopravdy prosadit v souvislosti s tím, co jsme již viděli s projednáváním tohoto zákona.

Z faktu, že vedení ERÚ má být podřízeno státní službě, vyplývá řada konsekvencí, které mohou být v rozporu s požadavky na nezávislost národního regulátora vyplývajícího z třetího liberalizačního balíčku. Konkrétně předseda ERÚ bude podřízen jinému služebnímu orgánu, a to tzv. náměstkovi pro státní službu, což je do jisté míry samostatný orgán, avšak funkčně zařazený na Ministerstvu vnitru, a tedy podřízený ministru vnitra. Předseda tak bude podřízen jinému orgánu moci výkonné, který bude mít nejen pravomoc hodnotit činnost předsedy na základě obligatorního každoročního služebního hodnocení, ale bude moci takto ovlivnit jeho přímé setrvání ve funkci. Předseda ERÚ bude rovněž kárně odpovědný kárné komise zřízené u Ministerstva vnitra, přičemž za kárné opatření je možné uložit skončení služebního poměru předsedy. Je potřeba vnímat, že za kárné provinění může být považováno jakékoli zaviněné porušení služební kázně, tedy může jím být i například domnělé porušení povinnosti zachovávat pravidla slušnosti nebo povinnosti dodržovat pravidla etiky státního zaměstnance dle služebního předpisu. Uvedené tak otevírá prostor, aby skrze jiný orgán moci výkonné, v tomto případě Ministerstvo vnitra, byla ovlivňována činnost národního regulátora. V současné době přitom byla úprava možností odvolání předsedy, resp. zániku jeho mandátu, dostatečná tak, aby byla zárukou nezávislého výkonu této funkce.

Dle energetického zákona funkce předsedy zaniká uplynutím funkčního období, vzdáním se funkce, úmrtím nebo prohlášením za mrtvého, v den, kdy se předseda ujal funkce nebo zahájil výkon činnosti, která je neslučitelná s funkcí předsedy, dnem nabytí právní moci rozsudku soudu o omezení způsobilosti k právním úkonům, nebo rozsudku soudu, kterým byl odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s výkonem veřejné funkce nebo odvoláním z funkce. Zároveň platí, že prezident republiky předsedu odvolá pouze v případě, nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců nebo narušil-li závažným způsobem nezávislost nebo nestrannost ERÚ.

Lze tedy spatřovat omezení nezávislosti v případě, kdy dojde k posunu právní úpravy tak, že bude funkce nadřízeného služebního orgánu ve vztahu k předsedovi ERÚ svěřena jinému orgánu moci výkonné. Nezávislost ERÚ tak bude značně narušena. U jiných národních regulátorů, např. telekomunikace, hospodářská soutěž, ochrana osobních údajů, obdobná situace nehrozí. Pro jejich vedení budou nadále výjimky ze zákona o státní službě platit.

Způsob, který byl nově zvolen pro instalaci nového řídicího orgánu, není v souladu s požadavkem nezávislosti regulátora daným směrnicemi Evropské unie. Tyto směrnice požadují, aby regulační orgán byl nezávislý na vládě a jiných veřejnoprávních výkonných orgánech, což je článek 35 odst. 4 směrnice 2009/72/ES a článek 39 odst. 4 směrnice 2009/73/ES. Nově zvolený způsob již zmiňované směrnice č. 2009/72 a 73, který byl implementován do právního řádu novelou energetického zákona v roce 2011 a stanovil jako jeden z klíčových požadavků posílení nedostatečné nezávislosti regulačních orgánů na vládě, nedostatečné volnosti v rozhodování, jež bránilo v účinné regulaci. Návrh se tak dostává do rozporu s tímto požadavkem nezávislosti daným jednak uvedenými směrnicemi, ale rovněž popírá samotné ustanovení § 17 odst. 3 energetického zákona, který je implementačním ustanovením.

V této souvislosti je třeba vzít rovněž v úvahu tu specifickou okolnost, že Česká republika je vlastníkem 68 % akcií jedné z největších energetických společností, tedy ČEZu, jehož podíl se na energetickém trhu velmi blíží úplné dominanci, a Česká republika je rovněž stoprocentním vlastníkem společnosti ČEPS. Výkon těchto práv vykonává vláda České republiky prostřednictvím svých ministerstev, tedy Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu, které má navrhovat řídicí orgán NRÚ.

Představenstvo těchto rozhodujících společností na energetickém trhu musí při svém obchodním rozhodování postupovat vždy s péčí řádného hospodáře, tak jako každá jiná obchodní korporace, a musí tedy být především orientováno na podnikatelskou efektivitu a obchodní zisk.

Stejné orgány veřejné moci, které mají přímo vykonávat - které přímo vykonávají vlastnická práva ve dvou rozhodujících energetických společnostech, mají tady nově mít ve své výlučné dispozici i celý proces navrhování a jmenování řídicího orgánu Energetického regulačního úřadu, kterému je svěřena pravomoc dohledu nad energetickým trhem. Takový krok směrnice 2009/72 a 73 však nepožadují ani nepředpokládají. Skutečnost, že se ovšem jedná o politický krok s nejasným věcným odůvodněním, může však jako taková představovat nějakou formu budoucího ohrožení zájmu spotřebitelů, kteří vždy představují na energetickém trhu, který má ERÚ regulovat, slabší, a tedy tu logicky zranitelnější stranu.

Tolik tedy trochu právničiny, a nyní k meritu věci. 1. ledna 2016 může dojít k situaci, kdy bude potřeba změny, schválit nějaké směrnice, zabránit tunelování veřejných peněz pomocí dotací na sluneční elektrárny nebo jenom rozhodnout v rámci Evropské unie o nějakých závazcích České republiky ve vztahu k její energetické soběstačnosti a bezpečnosti, a na úřadu nebude nikdo, kdo by to mohl nějak vyjednat, kdo by mohl podepsat jakoukoli smlouvu, protože bude chybět statutární zástupce ERÚ. A to je zásadní problém, proč dnes tady tak velmi rychle po přijetí novely zákona projednáváme další novelu zákona, která řeší tyto chyby, které se odehrály přednedávnem, na které jsme důrazně o,pakovaně, několikrát, bohužel marně upozorňovali, že takové projednávání zákona, jaké jsme absolvovali, je možným zdrojem, nebo může přinést možné chyby, což jak víme, se stalo. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Fiedlerovi. Nyní poslední zatím písemně přihlášený je pan poslanec Marek Černoch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Dobrý večer, dámy a pánové. Jak říká Václav Klaus, já jsem vám to říkal. Mluvím teď o tom, že jsme zde několikrát opakovali, že energetický zákon z pera pana ministr Mládka a jeho spřízněných kolegů je paskvil a bylo by lepší ho vůbec nepřijímat. Bohužel pravda se naplnila. Je to tady a musíme se o něm opět bavit.

Na nedokonalosti zákona se upozorňovalo ve Sněmovně i v Senátu. Bylo to ovšem málo platné. Tento zmetek prošel a dnes bohužel musíme řešit následky. Náš poslanecký klub dělal vše pro to, abychom těm problémům a průšvihům nějakým způsobem zabránili. V něčem se nám to podařilo, v něčem bohužel nepodařilo.

Bylo by dobré si říct, co na energetickém zákonu je tak zajímavé pro určité zájmové skupiny. Jsou to samozřejmě peníze. Obnovitelné zdroje nás ročně vyjdou na 45 mld. korun. Jde tedy o největší dotační titul v České republice s dvacetiletou perspektivou. Regulované ceny v elektroenergetice jsou nějakých 350 mld. korun, mají se stavět plynovody za několik desítek miliard korun, ale především se tady skoro bez povšimnutí prosadila aktualizovaná státní energetická koncepce, která jasně řekla, že se budou dostavovat jaderné elektrárny bez ohledu na cenu, bez ohledu na bezpečnost, bez ohledu na energetickou politiku Evropské unie.

Rok jsme byli ubezpečováni, že přeháníme, že se není potřeba obávat ani o peněženky českých občanů, ani o energetickou bezpečnost České republiky. Pan ministr Mládek dal za to, že zákon nezvedne ceny energií, dokonce svou hlavu na špalek, což asi nebylo úplně moudré. Už při projednávání zákona se přišlo na řadu chyb. Například se našemu poslaneckému klubu podařilo zabránit dotačnímu zvýhodnění solárníků o dalších 35 mld. korun. Musela se řešit otázka věcných břemen u elektrických drátů i plynových přípojek, která by rovněž stála mnoho desítek miliard korun. Především jsme však mnohokrát na seminářích a při projednávání ve výborech před plénem Sněmovny poukazovali na to, že hrozí vykostění pravomocí a akceschopnosti Energetického regulačního úřadu. Opravdu to vypadá, že silný a nezávislý Energetický regulační úřad se panu ministru Mládkovi nehodí. Je přece potřeba prosadit děj se co děj dostavbu jaderných bloků. Tuto dostavbu v řádech stovek miliard korun bohužel pak musí někdo zaplatit a ideálním obětním beránkem v tomto státě je obyčejný spotřebitel, který se nedokáže tomuto bránit, takže je nutné toto prosadit do cen. Navíc klesají zisky energetickým velkopodnikatelům, protože klesají ceny jak na trhu, tak především ceny regulované, a tento trend, ačkoli samozřejmě v uvozovkách, je potřeba zvrátit.

Je nutné najít cestu, jak se zbavit současného vedení ERÚ. Nejdřív přišlo Ministerstvo průmyslu a obchodu s myšlenkou okamžitého zřízení rady ERÚ, která by nahradila současné vedení úřadu, ale po veřejných protestech byla přijata úprava, že bude rada zřízena až od roku 2017, kdy končí mandát paní předsedkyni Vitáskové. Vypadalo to, že se tím akutní nebezpečí oddálilo a že se třeba ještě podaří pravomoci rady upravit tak, aby byla nezávislá na vládě a mohla skutečně regulovat. Ale ještě předtím, než novela proskočila Senátem, se objevila další zásadní v uvozovkách legislativní chyba, která znamená, že se panu ministru Mládkovi podařilo a vedení ERÚ se zbaví. V přechodných ustanoveních služebního zákona se totiž podařilo nahradit větu, že se zákon netýká předsedy a místopředsedů regulačního úřadu, větou, že se netýká Rady ERÚ, která vznikne v polovině roku 2017. Znamená to tedy, že se předseda a místopředsedové stanou na rozdíl od všech ostatních vedoucích pracovníků podobných institucí k 1. lednu 2016 státními zaměstnanci.

Nikdo netuší, a ministerstvo už v médiích přiznalo, jak by se skutečně postupovalo v případě vedení ERÚ podle služebního zákona, pokud by tato technická novela nebyla přijata. Konkrétní postup, jaký je v tomto případě, tak na to bych se velmi rád pana ministra zeptal. Samozřejmě i na další otázky. Jak budou předseda a místopředsedové přijati do služby. Tato údajná legislativní chyba znamená, že současné vedení od 1. ledna příštího roku končí a není jasné, kdo bude rok a půl, tedy do srpna roku 2017, než bude jmenována nová rada, úřad řídit. Kdo je odvolá, na základě jakého ustanovení. Bude výběrové řízení a do čela úřadu nastoupí noví lidé? Jakým způsobem se to bude předkládat Evropské unii. Posílal jsem interpelaci a věřím, že pan ministr mi na tyto otázky odpoví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi, poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se hlásí někdo z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Pane ministře? Ano. Prosím, slovo má ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych jenom poděkovat za tuto debatu. Chtěl bych požádat o posunutí dále tohoto materiálu. Chtěl bych říci, že problém fungování se služebním zákonem máme v mnoha jiných oblastech, protože on vstoupil v platnost, jak bych tak řekl, v plné síle, teprve od 1. července tohoto roku. Já bych byl proto rád, aby pro jistotu prošla tato malá novela, abychom nemuseli řešit ty problémy, které tady zvedl pan poslanec Černoch, protože si myslím, že i pro pana státního tajemníka na ministerstvu vnitra by to mohla být velká výzva, protože fungování služebního zákona zdaleka ještě není usazenou záležitostí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ptám se na závěrečné slovo pana zpravodaje. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, tahle věc má více než hospodářský rozměr také nějaký veřejnosprávní rozměr a myslím si, že z tohoto pohledu by asi bylo důležité, aby ti, kteří jsou zodpovědní za služební zákon a veřejnou správu v této věci, k tomu řekli svoje stanovisko, protože se tady jedná o určitou kolizi se služebním zákonem. Z tohoto důvodu bych navrhoval, aby se této materii věnoval i výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, resp. tento výbor ve spolupráci s Ministerstvem vnitra aby se vyjádřily k té kolizi se služebním zákonem, která tam je. Já myslím, že to mnohem víc patří jim než hospodářskému výboru.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Mám tomu rozumět tak, že to je návrh, aby to byl garanční výbor, pane zpravodaji?

 

Poslanec Milan Urban: Ne, já to nechci komplikovat, ale určitě navrhnu, aby veřejná správa to projednala také a hospodářský výbor aby se věnoval této problematice až po zprávě, kterou získá usnesením z výboru pro veřejnou správu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Požádám pana zpravodaje, aby mě kontroloval. Podle mého názoru v rozpravě nepadl návrh na vrácení ani na zamítnutí. Můžeme tedy hlasovat o přikázání výborům k projednání. Nejdříve rozhodneme o garančním výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu výboru? Není tomu tak. Já vás všechny odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

O návrhu, abychom jako garanční výbor měli výbor hospodářský, rozhodneme v hlasování pořadové číslo 70, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 70, z přítomných 121 poslance pro 116, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázání dalšímu výboru. Zpravodaj v rozpravě navrhl výbor pro veřejnou správu. Ptám se, kdo má další návrh. Pan kolega Fiedler. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Navrhujeme ještě projednání ústavněprávním výborem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Nikdo další se nehlásí. Budeme hlasovat - aha, dobře, pan kolega Klán. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Klán: Já navrhuji ještě ústavněprávní výbor, protože u služebního zákona byl garančním výborem ústavněprávní výbor. Veřejná správa se k tomu může také vyjádřit, ale služební zákon byl řešen hlavně v ústavněprávním výboru.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, tento návrh padl, pan poslanec Fiedler ho již řekl. Budeme tedy hlasovat o dalších dvou výborech - výbor pro veřejnou správu a ústavně právní výbor.

 

Nejdříve výbor pro veřejnou správu.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 71 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 71, z přítomných 126 pro 82, proti 13. Návrh byl přijat.

 

Nyní v hlasování pořadové číslo 72, které jsem právě zahájil, se ptám, kdo je pro to, aby byl přikázán ústavněprávnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 72, z přítomných 128 pro 84, proti 9. Tento návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl dále přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a výboru ústavněprávnímu.

 

Nyní budeme hlasovat o lhůtě k projednání, protože pan ministr ve svém vystoupení v rozpravě navrhl zkrácení lhůty k projednání o 30 dní.

Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 73. Ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty k projednání. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 73 z přítomných 128 pro 89, proti 9. I tento návrh byl přijat.

 

Rekapituluji: výborem garančním bude výbor hospodářský, dále bude tisk projednávat výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj a ústavněprávní výbor a lhůta k projednání ve výborech je podle § 91 zkrácena na 30 dní. Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi, který zůstává u stolku zpravodajů, a končím bod číslo 55.

 

Pokračovat budeme bodem číslo 21, ale nejdříve budu konstatovat omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 18.15 se omlouvá paní poslankyně Pavla Golasowská, dále se od 18 hodin omlouvá pan poslanec Ondřej Benešík a ze zdravotních důvodů pan poslanec Vojtěch Adam.

 

Nyní tedy avizovaný bod číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.