Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

54.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně
a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 500/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede taktéž pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, cílem předkládaného návrhu zákona je zjednodušení a zprůhlednění postupu při správě úhrad z vydobytých nerostů a dobývacích prostorů, zvýšení příjmů státního rozpočtu z úhrad z vydobytých nerostů a změna poměru rozdělení výnosů z úhrad z vydobytých nerostů mezi obce a státní rozpočet. Zjednodušení a zprůhlednění postupu při správě úhrad bude dosaženo změnou způsobu výpočtu úhrady z vydobytých nerostů a jednoznačnou unifikací správy úhrad s postupy daňového řádu.

Výpočet úhrady z vydobytých nerostů byl dosud založen na komplikovaném vzorci zahrnujícím množství obtížně kontrolovatelných ekonomických parametrů, kde sazba úhrady byla pouze jednou z položek tohoto vzorce. Navíc byl tento vzorec upraven pouze vyhláškou. Nyní se navrhuje, aby se úhrada z vydobytých nerostů počítala pouze jako součin množství vydobytého nerostu a sazby úhrady. Výjimkou je způsob výpočtu úhrady z hnědého uhlí dobývaného povrchově, kde se výše úhrady vypočítá ze součinu výhřevnosti hnědého uhlí a sazby úhrady.

Oproti dosavadnímu stavu počítá návrh novely horního zákona s tím, že určení způsobu výpočtu výše úhrady bude svěřeno výhradně zákonu a nikoliv vyhlášce. V současné době stanoví pravidla pro správu úhrad jak horní zákon, tak prováděcí vyhláška. Praxe ukázala, že tento stav vede k výkladovým problémům. Proto návrh zákona počítá s tím, že veškerá pravidla pro správu úhrad budou upravena přímo v horním zákoně.

Terminologie a postupy při správě úhrad byly v maximálně možné míře unifikovány s daňovým řádem při zachování specifik právní úpravy úhrad.

Problematika zvýšení příjmů státního rozpočtu z výnosů úhrad z vydobytých nerostů byla předmětem složitých jednání s představiteli zaměstnavatelů v sektoru těžebního průmyslu i příslušných odborových svazů. Předkládaný návrh zákona vychází z výsledku těchto jednání. Předpokládá se, že celkový výnos úhrad z vydobytých nerostů se zvýší zhruba na 1 mld. Kč oproti roku 2013, který činil zhruba 596 mil. Kč. Příjem státního rozpočtu z výnosu úhrad z vydobytých nerostů by se měl zvýšit na zhruba 576 mil. Kč oproti 149 mil. Kč v roce 2013. Zbývající část výnosu vždy připadne obcím.(V sále je silný hluk.)

K dosažení tohoto cíle je nezbytné upravit sazby úhrad z vydobytých nerostů . Konkrétní výši těchto sazeb dosud upravovala vyhláška, nyní se navrhuje, aby byly stanoveny nařízením vlády.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane ministře. Poprosím sněmovnu o klid, zejména známý levý roh. Děkuji.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Tento způsob umožní pružně reagovat na změny ekonomické situace úpravou sazeb, přitom však vyžaduje dosažení kolektivního konsenzu na nejvyšší úrovni exekutivy. Návrh konkrétní výše sazeb byl představen již v meziresortním připomínkovém řízení. Maximální nepřekročitelnou hranici výše sazeb však stanovuje horní zákon.

V souvislosti s předpokládaným zvýšením příjmu státního rozpočtu z výnosů z úhrad vydobytých nerostů musel být upraven i poměr rozdělení tohoto výnosu mezi státní rozpočet a obce. Návrh důsledně vychází z toho, že příjem obcí musí být zachován na dosavadní úrovni, a podle toho byl upraven poměr rozdělení výnosů u jednotlivých druhů nerostů. Současně však byly v návrhu zákona zvýšeny sazby úhrady z dobývacích prostorů, která je výhradním příjmem obcí. Výnos této úhrady by měl přinést do rozpočtu obcí zhruba sto milionů korun oproti necelým 14 milionům korun, které obce získaly v roce 2013.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v závěru bych vás chtěl požádat o podporu tohoto návrhu zákona jak na tomto dnešním jednání, tak i v rámci následujícího legislativního procesu ve výborech Poslanecké sněmovny a následně ve druhém a třetím čtení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za představení tohoto návrhu zákona a nyní prosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Milana Urbana o jeho zpravodajskou zprávu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu to mít poměrně snadné, protože pan ministr tady podrobně a detailně uvedl, co je popsáno a navrženo v příslušné novele horního zákona. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně progresivní změnu v české legislativě z hlediska nakládání s nerostným bohatstvím České republiky, očekávám, že projednávání v Poslanecké sněmovně bude i tady v průběhu prvního čtení předmětem poměrně rozsáhlé a široké diskuse, neboť tato novela se týká mnoha obcí, občanů, podnikatelských subjektů, státního rozpočtu a podobně. Tedy debata bude jistě obsáhlá a uvidíme, zda bude projednávána v detailu po prvním čtení i v jednotlivých výborech Poslanecké sněmovny. Nicméně myslím, že stojí za to, abychom se jí velmi pečlivě a odborně věnovali.

Doporučuji propustit do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se nejprve s přednostním právem přihlásil pan poslanec Schwarz. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, nebudu mluvit asi tak odborně, jenom bych chtěl chviličku popovídat o našem regionu, něco říct panu ministrovi. Narodil jsem se tam, žiji tam a vypadá to, že tam asi i umřu, protože už mi je dost roků. Myslím si, že bych k tomu něco chtěl říct, a týká se mě to.

Už několikrát jsem v souvislosti s prolomením či neprolomením limitů - to není odborný výraz, vím to, ale já ho používám, nejsem horník, nejsem lobbista, mělo by se to říkat jinak - upozorňoval na nepříliš růžovou budoucnost Mostecka v případě, že nebude pokračovat těžba hnědého uhlí. Stav v otázce rozhodování o limitech všichni známe. Nechci o tom mluvit. Chci pouze podotknout, že my, co žijeme v regionu, opravdu nechceme našim dětem zanechat místo k bydlení, kde už nebude žádná práce ani možnost jakéhokoliv rozvoje. Ale ať rozhodování o limitech dopadne jakkoliv, zatím to vypadá, že bude pokračovat jenom důl Bílina, to se aspoň u nás tak povídá, protože já se o to nezajímám a nelobbuji u ministra. Je to věc vlády prostě. Tak to je.

Chtěl bych říci, že nemovitosti, které nebudou mít v našem regionu žádnou cenu, to taky není docela dobrá vyhlídka pro investory a každý se nám vyhne obloukem. Proto si vážím firem, které dlouhodobě působí a odvádějí daně v našem regionu. V Ústí a hlavně na Mostecku. Mluvím především o těžebních firmách, které tady ještě desítky let budou těžit uhlí a které Mostecko podporují ročně, všechny obce, nejenom Most, nezanedbatelnými částkami, ze kterých si stavíme školy, školky, sportoviště. Říkám to tady záměrně, abych to některým lidem připomněl.

Ale závěrem své krátké řeči bych chtěl říci, že oceňuji přijatelný kompromis a politickou dohodu, na které se podílel pan ministr, v podobě konečné shody na dvojnásobném zvýšení z poplatku z dobytého nerostu, který státní pokladně určitě pomůže, a na druhé straně hnědouhelné firmy, tedy ty těžaře, nijak nepoškodí, aby byli nuceni částečně nebo úplně omezit nejrůznější typy pomoci městům a obcím našeho regionu, kde žijeme.

To je všechno. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi Schwarzovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuju za slovo. Jsem velice rád, že přede mnou vystoupil kolega Schwarz. Nicméně se domnívám, že četl patrně jinou novelu horního zákona, než jsem četl já. A teď bych byl velice rád, kdyby poslouchali zejména poslanci z těch obcí, z těch regionů, které jsou těžbou dotčeny, protože v tomto zákoně, v této novele se říká, že peněz dostanou méně. Teď vám objasním, v čem ten problém, nebo kde ten pes je zakopán.

To, že cíle novelizace by mělo být dosaženo novým způsobem výpočtu úhrad a z vydobytých nerostů stanovením nové výše sazeb úhrad z vydobytých nerostů a nového poměru rozdělení výnosů z úhrad mezi obce a státní rozpočet, to už tady zmiňoval jak pan ministr Mládek, tak pan zpravodaj. Současně je v té novele návrh zvýšit sazbu úhrady z dobývacího prostoru.

Jak tedy v této novele - a teď mě samozřejmě mrzí, že třeba pan kolega Schwarz neposlouchá (povídá si se svými kolegy) - ale jak v této novele dopadly obce a jak dopadly kraje? To samozřejmě... Můžu říct, že i já jsem se domníval, že si obce polepší, že si kraje polepší. Ale opak je skutečně pravdou. Z prohlášení ministerstva zaznívá, že obce na tom budou rozpočtově neutrálně, to znamená změní se poměr části výnosu úhrady z vydobytých nerostů, mění se v jednotlivých kategoriích, mění se samozřejmě u ostatních dílčích úhrad, mění se u dílčích úhrad z ropy nebo hořlavého zemního plynu, mění se dílčí úhrady z radioaktivních nerostů. Ale naprosto zásadně se mění v dílčí úhradě z hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem. Tam je změna toho poměru dramatická a je dramatická ve prospěch státního rozpočtu. Jaký ten poměr je? 33procentním příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově prováděno, za prvé, za druhé - 67 procent příjmem státního rozpočtu.

Já samozřejmě vnímám to, že tím dvojnásobným navýšením částky, o kterém tady mluvil můj předřečník, dojde k navýšení příjmů. Ale bohužel k navýšení příjmů státního rozpočtu, nikoliv k navýšení příjmů obcí. Obce na tom budou rozpočtově neutrálně. Samozřejmě budu rád, když se budu mýlit a je tam ještě pod další úrovní schovaná nějaká chybka, které jsem si já nevšiml, a obce dostanou více. Ale zatím to nevidím.

Co to pro obce znamená? Těžaři budou odvádět větší procento do státního rozpočtu, tudíž budou mít větší ekonomickou zátěž. Dneska těžební firmy, a to mi kolega Schwarz a tuším i pan kolega Vozka dá za pravdu, silně podporují obce v regionu, to znamená, dávají jim různé sponzorské dary, podpory atd. Proč by dneska měly těžební firmy v tom případě sponzorovat obce, když budou odvádět větší příjem do státního rozpočtu?

Proč by měly dávat další peníze navíc, když řeknou: Ano, my už si svou povinnost plníme, vy jste nám navýšili poplatky dvojnásobně, odvádíte do státního rozpočtu, tudíž je odpovědnost státu, aby vám ty peníze vrátil zpátky. Nicméně stát ty peníze zpátky do krajů dotčených těžbou nevrací. Stát si ty peníze vezme, vezme si je ministr Babiš do svého rozpočtu a pustí je do té černé díry, kterou vytvořil v tom zdravotnictví, školství, v tom nereformovaném rozpočtu, který má připravený na rok 2016. Takže peníze z těch obcí se vysají a pošlou se do černé díry rozpočtu ministra Andreje Babiše.

Nevím, co udělal Ústecký kraj panu ministru Mládkovi. Co udělal panu Andreji Babišovi, že se rozhodli ho vysát. Proč se rozhodli vzít peníze lidem z obcí Ústeckého kraje a z Ústeckého kraje? Ale samozřejmě ne jenom odtamtud. Já tady mluvím o Ústeckém kraji, samozřejmě to dopadne i na ostatní kraje a obce. Ale samozřejmě povrchová těžba hnědého uhlí, které se to zejména týká, je pouze v Ústeckém kraji. Pan ministr Mládek v nějakém pořadu tvrdil, že mluví za lidi z Ústeckého kraje. Myslím si, že kdyby jim řekl tu pravdu, kterou tady předložil, tak ti lidé by ho hnali skutečně velice rychle, velice rychle z Ústeckého kraje.

Protože se zásadně nemohu ztotožnit ne se záměrem zjednodušit úhrady, samozřejmě, to je naprosto v pořádku, ale se způsobem rozdělení peněz mezi obce a stát, mezi tímto poměrem, tak bych chtěl navrhnout vrácení této novely předkladateli k přepracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec David Kádner. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Kádner: Vážený pane předsedající, vládo, dámy a pánové, jsem starostou jedné z horských obcí, která je přímo dotčena těžbou uhlí, a jsem velice znepokojen s tím, co nám zde vláda dnes předkládá. Vláda v tomto návrhu novely horního zákona počítá se zdvojnásobením tzv. úhrady z vytěženého nerostu u hnědého uhlí, ale za dobu projednávání zákona se částek objevilo několik. Původně se počítalo dokonce i s desetinásobkem poplatku a mezi ministrem financí Babišem a ministrem průmyslu a obchodu panem Mládkem to byl svého času velký boj.

V připravované novele zákona jsou nastaveny podmínky tak, že veškeré zvýšení příjmů půjde do státního rozpočtu. A jak už tady bylo několikrát řečeno, obcím v severních Čechách zůstanou jen negativní následky. Dnes se tyto výnosy rozdělují v poměru 75 obce a 25 % stát. Ale to se má nyní změnit na 33 % pro obce a 67 % pro stát. Ministr Babiš tak vytuneluje uhelné regiony na severu cca o půl miliardy korun a napakuje jen svůj rozpočet. Všechny negativní dopady zůstanou bohužel jen na obcích.

Je naprosto nepřijatelné, aby se kroky s tak závažným dopadem na ohrožené regiony dělaly bez řádné debaty a bez mapování důsledků. Původně bylo slíbeno, že se v rámci zákona jasně vypočítají dopady na regiony, že se udělají tzv. hodnocení dopadu regulace RIA, a s námi jako s obcemi návrh zákona bohužel nikdo neřešil. Cílem pana ministra financí vůbec není nějaké optimální nastavení výběrů poplatků z těžby. Jeho jediným cílem jsou peníze, které z toho dostane pouze do svého rozpočtu. Ano, pan ministr financí už na začátku říkal, že zákon dává obcím zhruba stejnou částku, na kterou mají nárok. Vůbec ale nehovoří o penězích, které obce postižené těžbou dostávají nad rámec zákona. Jsou to peníze, které jsou investovány v našem kraji a které jsou důležitou součástí kompenzace za škody způsobené těžbou. Jsou to peníze, které musí i nadále ale v kraji zůstat. Jde o to, že když ty peníze z regionu vysajete, tak tam prostě už nikdy nebudou a ministr financí se napakuje na úkor jednoho z nejchudších regionů u nás. To je naprosto nepřijatelné. Proto chci podat návrh na zamítnutí tohoto zákona. A opakuji, že není možné tunelovat jeden z nejchudších regionů jen proto, aby si pan ministr Babiš vylepšoval svůj státní rozpočet.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kádnerovi a eviduji jeho návrh na zamítnutí předloženého návrhu. S faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, budu velmi stručný. Tady padají ostrá slova, jak si chce stát vylepšit rozpočet prostřednictvím změny poměrů. Ona to není novinka. Když se podíváte, jak je připravován teď zákon o loteriích, tak je to de facto to samé, protože loterie se provádí na území obcí, ale stát chce inkasovat více. Takže se to také děje, není to nic nového.

Ale samozřejmě bych se chtěl zeptat na něco úplně jiného. Zaslechl jsem, a zřejmě je to realita, že původně cena za dobývací prostor měla být desetkrát vyšší, než je to do současné doby. A teď jsme se dostali k číslu dvakrát. A mě by zajímalo a ptám se pana ministra, jak k těmto propočtům došli. Protože samozřejmě když budete zvyšovat cenu za pronájem dobývacích prostor, tak násobek té ceny nemusí znamenat potom pro stát ani pro ty obce výrazně vyšší příjem, protože samozřejmě to nemusí jít, jak se říká lidově, ruku v ruce. Takže to je můj dotaz, protože to je opravdu velký rozstřel - desetkrát, nebo dvakrát. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Vlastimil Vozka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, mám pouze krátkou poznámku také z pozice poslance zvoleného za Ústecký kraj. Na rozdíl od diskuse na téma tzv. prolomení či neprolomení těžebních limitů v severních Čechách, která se pro náš region neubírá příliš dobrým směrem, mohu v případě novely horního zákona konstatovat, že po složitých jednáních a propočtech dvojnásobné zvýšení příjmu státu z vydobytého nerostu, na kterém se dohodl ministr Babiš a pan ministr Mládek, patří do kategorie ještě rozumných kompromisů.

Předkládaný dokument řeší problematiku nejen z pohledu těžařů, pro které by bylo původně plánované desetinásobné zvýšení likvidační, ale především z pohledu našeho kraje. Vývoj v této oblasti v rámci dotčených obcí a měst sledujeme s určitými obavami vzhledem k dosavadní velké společenské odpovědnosti těžařských firem v našem regionu. Věřím, že tato společenská odpovědnost nebude předkládanou novelou narušena.

Informace o zásadním smyslu, který má pro náš region těžba uhlí, nebudu v tuto chvíli opakovat. Řeknu pouze jednu větu. Pokud budeme k těžbě levné, domácí a dostupné suroviny, kterou hnědé uhlí bezesporu je, přistupovat alespoň tak rozumně jako ke zvýšení poplatku z vytěženého nerostu, bude pro Mostecko zachován alespoň částečně pozitivní výhled do budoucnosti, a to minimálně z hlediska zaměstnanosti a vývoje regionu.

Vzhledem ke složitosti problematiky a řadě odborných aspektů doporučuji přijetí předkládané novely a propuštění do dalšího legislativního procesu a její projednání v hospodářském výboru, kde budou jistě tyto odborné aspekty projednány. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vozkovi. S faktickou poznámkou nyní pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Už si začínám pomalu zvykat na to, že od poslanců klubu ANO 2011 slyším různorodé výroky. Já jsem teď zaznamenal podporu prolomení limitů od poslanců Vozky a Schwarze. Nedávno jsem zaznamenal výroky, které se tvrdě stavěly proti prolomení limitů od pana ministra Brabce a pana ministra financí Andreje Babiše. Možná že byste si mohli udělat jasno ve svém poslaneckém klubu. Nebo možná že je to taková taktika, že každý si osloví tu svoji cílovou skupinu, a je to možná taky způsob, jak populisticky zaujmout.

Nicméně k mému předřečníkovi bych chtěl říct - on mluvil o společenské odpovědnosti firem. Já chci říct, že společenská odpovědnost firem, těžebních firem, bude teď plněna právě v tom navýšení té úhrady. Ony dnes ji plnily dobrovolně, dnes platily ty různé dotace a dávaly různé granty a dávaly různé podpory, dávaly je dobrovolně v rámci právě té společenské odpovědnosti firem. Dnes jim bude navýšená úhrada a logicky by si měly říct ano, my v tom případě si ji už plníme v té navýšené úhradě a je to teď na státu, aby stát podporoval obce, aby jim navýšil z té částky, kterou my platíme, ty odvody, ty úhrady. A to bohužel v této novele není. Já jsem na to upozorňoval.

A znovu opakuji, že pan ministr Mládek a pan ministr Andrej Babiš se rozhodl vysát Ústecký kraj.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi za jeho faktickou poznámku. Další řádně přihlášeným je pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Příjemné odpoledne, kolegyně a kolegové. Snad mi kolegové ze severních Čech prominou, že mluvím k tomuto zákonu, ale vzhledem k tomu, že zákon je obecně platný, tak snad to není jen o debatě o severočeské energetice, i když nepochybně asi zejména, to chápu. Ale já jsem člověk z rozpočtového výboru, který je zvyklý pracovat s čísly, číst čísla. A musím říci, že když jsem uviděl návrh tohoto zákona, tak se mi v hlavě objevily dvě věci. Jedna je obecně politická. Uvědomil jsem si, že tady máme nějak dlouhodobě nastavený systém úhrad těžby, těžební práva a že ty samozřejmě přinášejí nějaké výnosy. A je otázka, jestli z dlouhodobého hlediska to odpovídá profitům příslušných energetických firem, které jsme k tomuto dealu kdysi dávno pustili.

Náš politický názor asi není překvapivý, že by takto nízko ty úhrady být nastaveny neměly, ale to je samozřejmě věc minulá. Nyní jsme v nějakém reálném čase a musíme najít nějaký rozumný kompromis. Ten rozumný kompromis je samozřejmě o číslech. Dostávám se tedy k těm číslům, které jsem hledal. A rozptýleně, jak když cukrujete vánočku nebo makovou housku, jsem nacházel tam či onde v té důvodové zprávě nějaké číslo, ale abych se dočkal uceleného výkladu, řekněme přehledné tabulky, ke které bude odkaz na nějakou dopadovou studii, tak to jsem tedy nedohledal. A přitom si myslím, že zejména o to jde. Zejména o to jde.

Já nechci bez hlubších znalostí či bez hlubších důkazů dovozovat, zda není v pozadí nějaká cenová válka mezi těmi giganty, které se tam pohybují, ať už Mostecká uhelná, nebo Czech Coal atd., známe ty firmy i lidi, kteří za tím stojí. Ale v každém případě očekáváme určité výnosy do rozpočtů. Do rozpočtu státního, pochopitelně, už to tady padlo, že pan ministr financí by si rád z té částky uloupl pochopitelně co nejvíce, a do rozpočtu obcí, tedy zejména obcí dotčených exploatací nerostných surovin. No a když se dozvídáme, že si vlastně po určitých předchozích daleko velkorysejších úvahách tvůrci tohoto řešení plácli zhruba na 100procentním navýšení, objevovala se čísla 150 % i více a i ty sumy se pohybovaly ve vyšších rovinách, tak si člověk řekne, kolik to tedy bude absolutně a jestli se za těmi absolutními čísly skrývá konkrétní kalkulace. A to už jsem se nedozvěděl a proto i mé vystoupení.

Já na rozdíl od některých kolegů, kteří jsou tak rozezleni, že chtějí tu předlohu zamítnout nebo aspoň vrátit k přepracování - protože nevystupují koaliční poslanci, tak uvidíme, jak to dopadne - ale v každém případě vidím určitou nedostatečnost, pokud jde o tu argumentaci. A myslím si, že se to dá dohnat během druhého čtení, kde se dá tedy zjistit, do jaké míry ta čísla jsou virtuální, jaké budou dopady. Nejenom na státní rozpočet. Já si vzpomínám, že když jsme projednávali a nakonec schvalovali rozpočet na rok 2015, tak tam tato položka - v tom bilionu, dalo by se říct, bagatelní, stamiliony, jedna miliarda - figurovala, a přitom za ní nestál ten propočet, protože se zřejmě předpokládalo, že se tato věc už stihne dřív, a nestihla. A do budoucna samozřejmě už ty kalkulace v rozpočtu, který vláda právě projednala, nepochybně jsou také, ale možná ještě významnější jsou ty dopady do obcí. Pro ty obce je to sakra důležitá částka. Ta kalkulace by měla být nejenom transparentní, ale i predikovatelná, protože pro obce je to o rozpočtovém bytí, nebo nebytí. No a pak je tady samozřejmě ta druhá strana rovnice, ta nabídková, kdy pominu tedy onu zmiňovanou cenovou válku mezi těmi energetickými giganty. Ale ta strana nabídky má také tu zajímavou vlastnost, že přináší do regionu práci. Tedy že je o zaměstnanosti. A reakce těch firem se samozřejmě nutně promítne do zaměstnanosti v regionu. To, že jsme za celých těch dvacet let nedokázali v regionu severních Čech vybudovat alternativní výrobní kapacity, že jsou stále velmi silně závislí na těžbě hnědého uhlí, to je bohužel fakt, který ale ze dne na den asi nezměníme.

Takže můj příspěvek směřuje k oněm virtuálním číslům. Rád bych se dočkal nějakého zdůvodnění těch čísel či dopočítání.

Ale upozorňuji, že je tam ještě jeden slabý faktor, a to že u konkrétních sazeb, konkrétních procent v té rovnici, která má být tedy údajně zjednodušena, se odkazuje na prováděcí předpis, tedy že to není přímo v tom zákoně. A jak už to tak bývá, tak samozřejmě obecná myšlenka, obecný předpis je fajn. Pak se nastaví parametry - a čísla jsou úplně jiná. Takže to vnímám také jako slabinu tohoto návrhu, a proto se budu těšit, že když mi to nevysvětlí hned tady někdo od řečniště, a ono těžko tady reprodukovat možná dokonce i protichůdné dopadové studie, protože si dovedu představit, že ti hráči to spočítají různě, ale že bude dost prostoru na to, abychom si aspoň v tomto punktu udělali jasno.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Dolejšovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Mně je líto, že zrovna toto je tady předkládáno u stolku obžalovaných. Promiňte, u předkladatele a zpravodaje by měl sedět Babiš podle mého názoru, s výjimkou té první části zákona, kde je něco o dokumentaci. A odzpravodajovat by si to taky mohli příslušníci hnutí ANO 2011, bude líp. Já se nestačím divit, kam se posunují jejich zástupci a co tady řekli. A skutečně si i říkám, jak tenhle absurdistán ještě půjde daleko. Oni prostě s klidem kvůli nějaké jedné epizodě krachující firmy uvrhnou regiony do dalšího problému a vytěžení a na druhé straně jim seberou peníze. A ti lidé je za to ještě volí.

Já bych si vám dovolil připomenout, jak celá tahle záležitost vlastně vznikla, co se týká těch poplatků. Je to ve výlučné kompetenci Ministerstva průmyslu. Nicméně iniciátorem nebyl pan ministr, takže doufám, že si moje vystoupení nebude brát osobně, protože skutečně za toto nemůže, a dokážu si představit, že v ANO plátcích časem po nějaké době vyjde: Však já za to němoh, já u toho něbol, to je věc MPO.

Prvně to, že budou násobně zvýšeny - padaly šesti-, desetinásobek až - poplatky za vytěžení nerostu, bylo v souvislosti s tím, že do ekonomických problémů se dostalo OKD.

A samozřejmě na jednu tu stranu misky vah někdo dával získané miliardy a na druhou, že teď nejsou peníze na sanaci a jak málo se platí poplatky za vytěžení nerostů. A tam to potom vzniklo. Byl to Babiš. Pak jsme se dostali do fáze, že věděl, že by to mohlo narazit ve Sněmovně. My jsme na to upozorňovali. Dokonce na letošní rok se vyskytla položka ve státním rozpočtu, že získá 600 mil. korun navíc právě ze zvýšení poplatků. Opozice tady upozorňovala na to, že to není reálné, a že dokonce je to položka, která nemá oporu v zákoně. Odehrála se epizoda s tím, že to vláda může udělat, anebo ministerstvo financí či průmyslu vyhláškou a že na to není potřeba změna zákona.

Teď se ukazuje, že to také tak nebylo. To znamená tato položka v rozpočtu, jak jsme upozorňovali od samého počátku, byla falešná, vylhaná a protizákonná. Když vezmu věcnou stránku věci, už tady padlo, že to bude potřeba projednat detailně ve výborech. V materiálu není žádná analýza, takže je nám tady zase něco předkládáno. Víte, já se domnívám, že jestli bude někdo řídit stát ve stylu: zkusím desetinásobek, těžaři nastoupili na pana ministra Mládka, drželi se za hlavu, že desetinásobek neutáhnou, tudíž došlo k licitaci jak na nějakém trhu, jestli to bude šesti-, pěti-, jedno-, dvojnásobek, až tady najednou máte toto.

Rozhodně jsem si jistý, byť u těch jednání nejsem ze zcela jasných důvodů, že zatím nebyla žádná analýza. To se přece netýká jenom OKD, nebo ukázat na jednu jedinou společnost. Sami víte, když vezmu segment těžby uhlí, že cena uhlí je hodně dole. Znova není vyloučeno, že se otevře záležitost, jak dlouho bude ještě schopno i se státní podporou a zda vůbec se státní podporou fungovat OKD. Obrovské tlaky jsou, co se týká ekonomické situace Mostecké uhelné. A do toho tady někdo nastřelí, že se toto zdraží. Vedle jasných uhelných, předpokládám vzhledem k tomu, že se to týká všech nerostů, že to zasáhne republiku i v řadě dalších komodit, o kterých se nemluví. Já pocházím z Vysočiny a vím, že to byla po roce 1990 obrovská práce, lidé dělali v kamenných dolech téměř za hubičku. Řada jich zkrachovala. Předpokládám, že i toto do toho patří. To bych řekl jako otázku na pana ministra. Jsou to kraje zpravidla velice chudé. Dneska pokrok, technologický rozvoj a další a další věci jsou někde jinde ve velkých městech. Ale skutečně toto už není, jak to bývalo v minulém a předminulém století, byznys snů. V žádném případě.

Za další. Víme, jak dramatické dopady zejména povrchové, ale i hlubinné těžby, a bylo to viditelné u uhlí, ale ono se nemluví ani o dalších záležitostech, těžba uranu. Gigantické haldy na Příbramsku, jak tam zrovna teď běží problém, jak je odstranit, jestli tendr bude, nebo nebude, který způsob je lepší. A v případě takového vytěžení a zrušení haldy že by bylo potřeba statisíce pohybů nákladních vozidel na jednu jedinou haldu, a jak to zatíží životní prostředí, jak to znepříjemní život lidí. To znamená, že následků je všude obrovské množství.

Za této situace si brát ve zvýšené míře peníze, aby se stát hojil zrovna na těchto regionech, kde shodou okolností je největší nezaměstnanost. Když se podíváte na poslední statistiky, tak kde to je. Je to Karviná - mezi 11 a 12 %. Takže když tady pan Sobotka mluví, jak jsme na tom superskvěle a můžeme se dohadovat podle jedné metodiky, jak jsme se dohadovali v jedné debatě s panem ministrem Mládkem, jestli podle jedné metodiky je to pouhých 5,1, podle jiné 6,2, tak vás upozorňuji, že v Karviné je to - nevím, jestli 10, 11,5 nebo 11,8, nechytejte mě za slovo. Druhý je Most. Když se podíváte na to, jak se v těchto regionech vyvíjí minulost, současnost a budoucnost, tak tam vidíte obrovské zátěže. Když si začnete analyzovat například hrubý domácí produkt regionální, jak stagnuje či klesá, tak najednou vidíte, že regiony s sebou ještě desítky let ponesou tuto zátěž. Vláda na jedné straně nezodpovědně rozdává peníze, nabírá úředníky. Naprosto naplňuje základní axiom krizového přístupu, když vznikne krize ve společnosti. Ekonomové vám řeknou, že když vypukne krize, i když vládne hodně levicová vláda, tak první, kdo na to doplatí, a nejvíce na to doplatí, jsou ti nejchudší. Je to absurdní. A to i poté, co zdaňujete bohaté a zdaňujete majetky, zestátňujete majetky, tak ale plošně na to vždycky doplatí ti nejchudší.

Já bych to přenesl na úroveň regionů, a ono to začíná zase platit. Páni poslanci z hnutí ANO za Ústecký kraj, je mi líto, před rokem jste měli k této záležitosti sympatické postoje. Teď se nestačím divit, jestli skutečně zastupujete své voliče, tak už tedy nevím.

My podpoříme návrh na zamítnutí, na vrácení k přepracování. Nevím, jestli by mělo šanci, já to tedy navrhovat nebudu, nicméně prodloužení. Co bych rozhodně chtěl, aby všechny výbory, do kterých to bude posláno, dostaly ekonomické analýzy, ve kterých bude, jaké to budou peníze, jak to bude po přerozdělení, byť tady to navýšení - stát se zahojí více, obcím zůstane totéž, ale sami víte, že ve všech komoditách sanace následků v regionech poroste, to znamená, že v absolutním poměru, když se to vezme, tak regiony budou mít čím dál méně peněz i při nízké inflaci, ale je to tak. A také analýzu, jak to dopadne na všechny obory těžby nerostů v celé republice. Doufám, že Ministerstvo průmyslu a obchodu si po Babišových ad hoc nápadech toto nechalo zpracovat. Pokud nenechalo, tak ať to urychleně nechá. Považoval bych za hazard nechat toto projednávat ve druhém a třetím čtení, pokud by takovéto analýzy neexistovaly.

Je mi líto, že pouhé vytěžení více peněz do bezedné státní kasy je prostě upřednostněno.

Vzal bych, kdyby konečně přišla novela horního zákona. Marně čekáme už řadu a řadu měsíců na to, abychom dali lidem jistotu poté, co byste projednali, doufám úspěšně, novelu horního zákona, kde by byla zakázána nejenom těžba, ale i výzkum břidlicových plynů. Sami víte po letošním klimatickém lapsu v naší zemi, velkém suchu, že se bude muset naše reprezentace více zabývat problematikou pitné vody, spodních vod a vůbec vody v České republice. A pouštět sem takovéto technologie? Celé obrovské oblasti Berounska jsou zcela zbytečně znejišťovány, Berounska, Pardubicka, Hradecka. Nevím, kam ještě by šli další plynokopové jenom proto, že tady kvůli nějakým politickým důvodům tuto jasnou a pro Českou republiku absolutně nevhodnou technologii nechcete zakázat a dát lidem elementární jistotu, že se nebude v jejich domovech odehrávat zvěrstvo.

Takže bych poprosil za sebe minimálně, nevím, který je garanční výbor, ale samozřejmě to patří do gesce hospodářského výboru, tato problematika. Domnívám se, že by se tím určitě měl zabývat výbor pro životní prostředí, to je úplné minimum.

Nasnadě jsou další výbory, rozpočtový, protože celé to vzniklo jako snaha vydřít někdo další peníze, ale ty dva výbory jsou absolutní minimum, kde by to mělo být náležitě projednáváno i s těmi analýzami, které jsem tady zmiňoval. Poslance z Ústeckého kraje, z Moravskoslezského kraje za ANO bych vyzval, aby se skutečně, jestli chtějí myslet na budoucnost těchto tak zatížených a postižených regionů, začali chovat jinak. Anebo ne, ale pak aspoň těm voličům říkejte pravdu.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Než dám slovo panu ministrovi s přednostním právem, tak nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Martin Novotný. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, bude to opravdu faktická poznámka. Já jsem přiběhl na projednávání tohoto bodu pozdě a teď jsem nasál atmosféru a vzpomněl jsem si, že jsem to byl já před nějakými x měsíci, kdo tady upozorňoval při čtení rozpočtu, že je pozoruhodné, jak se v něm objevilo jakési číslo, a tehdy jsem o tom mluvil z hlediska metodiky sestavování rozpočtu, že je naprosto bezprecedentní to číslo do toho rozpočtu sázet, aniž by tehdy existovala platná legislativa.

Kolegové předřečníci tady dlouhými slovy řekli strašně jednoduchou věc. Na tom odůvodnění toho čísla, asi probíhala nějaká fáze negociace, nevím, koho s kým, a možná odborné analýzy, na tom odůvodnění toho čísla, které se posunulo velmi dolů, na té míře odůvodnění se v tom sněmovním tisku příliš mnoho od té doby nezměnilo. Já se chci jen připojit ke kolegům, kteří dlouze hovořili přede mnou, krátkým banálním konstatováním, že opravdu na hospodářském výboru určitě budeme nadále klást otázky, jaké jsou odborné důvody toho, že to číslo v tuto chvíli není o několika set procent vyšší, ale že je zrovna takové, jaké je. Myslím si, že si to všechny konsekvence toho zákona zaslouží.

Zároveň bych ale řekl, že v jaké kapitole se ministru financí podaří navýšit nějaké číslo o 100 %? Takových příkladů není mnoho. Sám jsem to, když jsem dělal rozpočty města moc často nezažil. Takže ten úspěch je docela velký, ale bez jakéhokoli zdůvodnění, proč je to zrovna 100 %, já si nedovedu představit, že bych pro to číslo hlasoval.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému za jeho faktickou poznámku. Nyní s přednostním právem pan ministr průmyslu a obchodu. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Já mám v zásadě také faktickou poznámku. Chtěl bych potvrdit slova pana poslance Laudáta, že jsem nebyl iniciátorem onoho desetinásobku, nicméně zároveň bych chtěl říct se vší pokorou, že předkládám návrh, za kterým si stojím a který vzešel po dlouhém jednání, takže se od něj nebudu odříkat, od toho, co předkládám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. S faktickou poznámkou dále pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl zeptat pana ministra, kolik tam má letos. Pan kolega Martin Novotný říkal, mluvil o tom na plénu. Já jsem velmi podrobně při projednávání státního rozpočtu na rok 2015 tuto částku v rozpočtovém výboru konzultoval, ptal jsem se na ni. Tehdy mi pracovníci Ministerstva financí s úsměvem řekli, že je to taková šedá zóna. Já jsem tvrdil, a stojím si za tím, že šedá zóna do státního rozpočtu nepatří. Takže pravděpodobně to navýšení, které bylo plus, myslím, že tam bylo nějakých 520 milionů, teď mě nechytejte úplně za slovo, ale bylo to přes půl miliardy. Neplatil nový zákon. Když jsme to tady loni v září, v říjnu a v listopadu konzultovali, určitě si pan předseda rozpočtového výboru na to vzpomene, tak tehdejší náměstek ministra financí právě říkal, že to je šedá zóna a že se to určitě zvládne, že od července ty peníze do státního rozpočtu přitečou. Já si myslím, že realita bude taková, že tam zůstane stejné, zhruba stejné číslo jako v roce 2013 a žádné navýšení o půl miliardy se nekoná.

Chci říci, že v rámci projednávání zákona bych byl rád, aby to pak šlo i do rozpočtového výboru právě kvůli rozpočtovým dopadům. Myslím, že nás čeká ještě debata o tom dělení. Když už stát navyšuje daně a poplatky, protože to má charakter daně, tak si nemyslím, že by celých 100 % navýšení mělo jít do státního rozpočtu. Myslím si, že můžeme ještě vést debatu o navýšení, zda není příliš málo ambiciózní nechat příjmy obcí na stejné úrovni. Teď uvidíme, jaká bude reakce k vysvětlení a vystoupení pana poslance Kučery. Ale já si myslím, že je tam navýšení zhruba odhadem o nějakých 400 nebo přes 400 milionů, že to nemusí skončit všechno ve státním rozpočtu, že by část toho měly dostat obce, a myslím, že část by mohl dostat i kraj. Považoval bych to za užitečné. Tak jen avizuji, že bych byl rád, kdyby se o tom mohlo mluvit i v rozpočtovém výboru, právě o tom dělení. (Pan předsedající upozorňuje na čas.) Odbornou problematiku horního zákona bych určitě nechal na hospodářském výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych byl velmi nerad, kdyby tu zapadl můj dotaz na pana ministra. Neptal jsem se na to, jak je to dělení mezi obce a stát, případně kraj, protože to si myslím, že to bude docela široká diskuse na toto téma. Ale fakt mě velmi znejisťuje ta informace, že původně je to navýšení za pronajmutí dobývacích prostor bylo uvažováno desetkrát a skončilo to na dvojnásobku. To mě docela irituje, protože ten rozstřel je obrovský. Zajímalo by mě, jak tato záležitost vlastně vznikla, za jakým účelem to takhle bylo předloženo k diskusi, samozřejmě ve vládě, a poté z toho vznikl ten dvojnásobek. Opravdu mě to znejišťuje. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Složitá role nejenom zpravodaje, ale bývalého ministra a bývalého předsedy hospodářského výboru. Tak se to ve mně tak trochu pere. A teď řeknu něco, co bych řekl úplně na závěr při projednávání této normy.

Já si myslím, že klíčové je, abychom znali, než definitivně rozhodneme o této novele, závěry, které se týkají jak aktualizované energetické koncepce, tak zvláště rozhodnutí o limitech. Protože jestli se bude těžit za limity, tak samozřejmě to bude mít dopad i v souvislosti s tímto zákonem, tzn. i výnosy pro stát, pro obce budou jiné, než když se nebude těžit za limity. Těch souvislostí je z mého pohledu mnohem více.

Nechci tu nějak přerušovat legislativní řízení, ale myslím si, že v nějakém druhém čtení, v těch analýzách, které budou určitě vyžadovány v jednotlivých výborech, by pravděpodobně mělo dojít k nějakému mírnému pozastavení projednávání na základě nějaké dohody než spíše tady jednacího řádu, abychom věděli, jaké je rozhodnutí vlády o limitech těžby hnědého uhlí v severních Čechách, protože toto zatím nevíme. Máme avizováno pouze to, že se tak stane v nějakém relativně krátkém čase. Takže abych předešel možná v některých vystoupeních dalším debatám o analýze atd., tak myslím, že pro analýzu musí být jasné, jak budou vypadat limity. Tak určitě i já jakožto zpravodaj budu podporovat to, abychom na hospodářském výboru či jiných výborech takovou analýzu měli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Myslím si, že slova pana zpravodaje zní v tomto směru rozumně, tzn. ten souběh by měl být jasný, mělo by být vidět, zda limity budou, či nebudou prolomeny, zda těžba bude pokračovat dál, či nebude. S tím se samozřejmě odvíjejí i budoucí příjmy státního rozpočtu. Tomu rozumím. Já se jen ptám, proč k tomu tak skutečně není teď, proč ta rozhodnutí se míjejí. Protože vláda rozhodnutí o limitech těžby neustále odkládá. Teď už se odložilo myslím potřetí, nechci se mýlit.

A chci upozornit na to, že tuším v letošním roce vláda schvalovala státní energetickou koncepci, ve které už by podle mého mělo být ve všem jasno, minimálně jasno v té koncepci, co bude právě s povrchovou těžbou hnědého uhlí. To znamená ano, souhlasím s tím, co řekl pan zpravodaj, určitě to takhle pojďme udělat. Za druhé se ale ptám, proč tomu tak není už v tuto chvíli.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Hana Aulická. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dovolte mi, abych taky řekla pár slov. Jsem poslankyně za Ústecký kraj, jsem zastupitelkou v Mostě. A jsem ráda, že vystupují tady především poslanci našeho Ústeckého kraje. Chtěla bych poděkovat panu poslanci Kučerovi, panu poslanci Kádnerovi a mému kolegovi Jirkovi Dolejšovi. Musím říct, že se s nimi opravdu ztotožňuji, a i když máme s panem Kučerou rozdílné názory na prolomení limitů na Dole ČSA, myslím si, že řekl to, co připravuje tato novela horního zákona, a řekl to velice dobře. Pro Ústecký kraj to nepřináší nic, bohužel ještě méně finančních prostředků.

Já bych jenom chtěla říci, že mě velice mrzí, že asi mnozí z vás nečetli pořádně, řádně důvodovou zprávu. Ono se není čemu divit, je to zhruba nějakých 40 stránek. Ale chtěla bych říct, že se v této důvodové zprávě uvádí, že možnost navýšení se promítne v provozních nákladech, tedy hlavně ve mzdových prostředcích - tedy propouštění zaměstnanců. Já musím říci, že zde v důvodové zprávě se taky hovoří o tom, že ceny uhlí jsou dlouhodobě vázány smlouvami, tudíž se toto navýšení nepromítne do cen uhlí, ale odnesou to provozní náklady těchto společností. A kde to odnesou? Především ve mzdových nákladech.

Dál se uvádí, že se bude sledovat, jak se vyvíjí situace u těžebních společností a promítne se zvýšení úhrad. Nezlobte se na mě, my projednáváme novelu zákona, my neprojednáváme nějaký plán. Most má nejvyšší nezaměstnanost v České republice. Omlouvám se prostřednictvím pana předsedajícího panu Laudátovi - my máme nejvyšší nezaměstnanost, dlouhodobě. My budeme teď díky i této novele propouštět další lidi.

Dál bych jen chtěla říci, že v Ústeckém kraji je orientován průmysl jako těžký a je to hlavně z toho důvodu, že se tam těžilo od začátku 20. století hnědé uhlí. Proto je Ústecký kraj orientován především na těžký průmysl. My se tady bavíme, od roku 1991 máme stanovené limity těžby uhlí, a bavíme se o tom, jak budeme dál pokračovat. Nikdo neví, nikdo za tu dobu nedokázal odpovědět jak dál. Musím říct, že potom přijít s alternativou, že dáme horníkům nějakých pár korun, a bavíme se, že se jedná o 800, maximálně tisíc lidí, to je směšné. My se tady bavíme, že o práci může přijít až nějakých 6 tisíc lidí. V Mostě je nezaměstnáno 10 tisíc lidí a my tomu tímto jenom napomáháme.

Dál bych jenom chtěla říci příklad vládního postupu, který nechápu. Jak můžeme schvalovat aktualizaci státní energetické koncepce, když není projednána surovinová politika? Přece panebože každý ví, že nejdříve se má projednat surovinová politika a na základě toho můžeme schvalovat státní energetickou koncepci. Proč děláme všechno obráceně? Já to prostě vidím jako nezodpovědnost vlády vůči občanům této země.

Jenom mi dovolte pár poznámek. Bohužel Ústecký kraj historicky pomáhal celé České republice, potažmo Československu, a vždycky se z tohoto kraje jenom bralo. Teď, když nám máte pomoci, neděláte nic jiného, než nás zase dupete!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, přeji pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v rozpravě. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Laudát. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem tady skutečně říkal, že vždycky když udělá někdo nějakou s prominutím lumpárnu, tak to vždycky odskáčou ti nejslabší. A tady bych připomněl to už dneska skoro otřepané heslo Margaret Thatcherové, protože to je přesně tento případ: Dokud se to hýbe, tak z toho dolujeme nebo rabujeme nebo to zpoplatňujeme, zdaňujeme to. Až se to přestane hýbat, tak to začneme dotovat. A tady prostě dneska těžební společnosti, každou chvíli slyšíme z úst pana premiéra, jak jsou na tom špatně, jak tam dramaticky vyjíždí vláda zasedat - ale v reálu dělá co? Z těchto nejpostiženějších oblastí si chce brát. A až to začne klekat, tak začnou jako do OKD dávat, já nevím, 600 milionů. Skutečně vám těch sto nebo kolik toho bude navíc pro státní kasu milionů za toto stojí?

A omlouvám se, bral jsem, že se vždycky přetahují, anebo je to možná o nějaké desetiny procenta, paní kolegyni. Je to Karviná, je to Most a nevím, možná jsem přehodil to pořadí, ale tohle jsou vždycky na těch barevných mapách nezaměstnanosti dva ty nejvýrazněji červené nebo oranžové fleky a trvá to snad od samého začátku úpadku a zániku transformace těžkého průmyslu v některých případech. A skutečně tady přesně na tomhle vidíte ten přístup a sedí to jako nechci říct co na hrnci, tohle to chování.

My jsme tady ráno slyšeli o regionální politice, a možná že překročím limit, není na to čas, pak jim dáváme prebendy, aby zase povolaní tam budovali golfová hřiště atd. atd. To je přesně politika vlády, bohužel nejenom této.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. A nyní řádně přihlášený do rozpravy je pan poslanec Benda a připraví se pan poslanec Hájek. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, nejsem ze Severočeského kraje a nebudu na návrh zákona koukat z hlediska toho, jaké bude mít dopady na těžební společnosti, ale chtěl bych se na něj podívat z hlediska spíše právního, a proč budu posléze navrhovat, abychom návrh zákona přikázali do ústavněprávního výboru.

Jsou tam dva zásadní problémy. Poplatek tohoto rozsahu - a bylo to řečeno už v rozpravě předchozí - má charakter daně. Myslím, že to je zcela zjevné. A naše Ústava v Listině základních práv a svobod říká, že daně a poplatky lze stanovovat pouze na základě zákona. Představa, která je nám zde předkládána ministrem, já vím, že vychází jakoby z původní koncepce, ale z původní koncepce schválené v roce 1992 v úplně jiném právním systému, v úplně jiné situaci, ze které jsme se přece jenom dramaticky posunuli, že ten zákon upřímně řečeno popisuje poměrně detailně téměř všechno včetně toho, kolik se platí z jednoho hektaru, přesné rozdělení mezi obce a stát v jednotlivých komoditách. Jediné, co jaksi zapomíná popsat, je, kolik ten poplatek, resp. ta daň je, a toto nechává na nařízení vlády. Stanovuje jenom horní rozsah, že to může být maximálně 10 %. Je to asi podobné, jako bychom řekli: daň z příjmů je až 50 % a vládě se ukládá nařízením stanovit, kolik pro kterého poplatníka bude. Já si myslím, že bychom v žádném případě s takovým ustanovením neprošli u Ústavního soudu, a obávám se, že ani v tomto případě nemáme šanci projít testem ústavnosti a že bude potřeba, abychom nenechávali stanovování sazeb na vládní nařízení, ale dali ho přímo do zákona.

Navíc důvod, proč vláda tvrdí, že by měla mít pravomoc nařizovat zrovna poplatky za dobývání nerostů vládním nařízením, že to je pružnější, mně připadá velmi nepřesvědčivé. Jestli něco má být pokud možno stabilní, jsou to přece sazby daně, poplatků za dobývání nerostů. To nejsou věci, kdy si zítra řeknu: jdu si vykopat kus hnědého nebo černého uhlí nebo něco vytěžit a pozítří to zavřu. To je věc, kterou plánujeme na pět, deset, patnáct let dopředu. A tam naopak by měla být maximální stabilita toho, co stát vybírá a chce vybírat, aby se dalo plánovat na léta dopředu, a ne říkat potřebujeme to nejpružněji být schopni upravovat dopředu. To si myslím, že to je opravdu spíše omyl. A proto si myslím, že vládní nařízení v tomto případě je krajně nevhodný instrument.

Navíc upřímně říkám, myslím, že ho ministr měl předložit současně s návrhem, že tady není dodržen jednací řád, ale nebudu kvůli tomu navrhovat přerušit první čtení, i když bych to možná jako zlomyslnost udělat mohl, ale neudělám to a budu věřit, že se nějak dohodneme, jak to má dopadnout, ale předpokládám, že vládní nařízení by mělo začít platit ihned, jakmile začne platit zákon, protože zákon ruší vyhlášky, na jejichž základě se dosavadní poplatky vybíraly. To znamená, že buď bychom byli zcela bez poplatků, což předpokládám, že nikdo nechce, nebo to nařízení musí nabýt účinnosti stejně se zákonem, pak podle § 86 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny bylo povinností ministerstva, resp. vlády, pokud je schvalovatelem celá vláda, pokud se jedná o vládní nařízení, předložit takový návrh současně, abychom právě věděli, o čem se bavíme. Protože tady máme nějakou poměrně dlouhou a obsáhlou důvodovou zprávu, která počítá přibližně s dvojnásobkem navýšení. Problém ovšem je, že pokud to necháme na vládě, tak ten rozsah je až desetinásobek navýšení. A já nevím, jestli nepřijde ministr financí, že potřebuje rozdat ještě další miliardu, a poté, co my návrh zákona schválíme, najednou přijde a řekne - navýšení nebude na dvojnásobek, ale bude na pětinásobek nebo osminásobek. A všichni budeme koukat a říkat: my jsme tady projednávali nějaký návrh zákona, počítali jsme nějaké dopady, kalkulovali jsme, přemýšleli jsme, co to udělá těch v krajích, a najednou dáváme vládě možnost jít až takto dramaticky vysoko.

To je první důvod, pro který se domnívám, že bychom opravdu měli návrh zákona posoudit i v ústavněprávním výboru, a budu to pak navrhovat, a že bychom měli společně s ministerstvem výrazně uvažovat, jestli je opravdu správně, aby tento typ poplatků byl ve vládním nařízen,í nebo by měl být přímo v zákoně. Myslím, že není žádný problém to tam doplnit, protože nařízení je nepochybně hotovo.

Druhá věc, na kterou jsem chtěl upozornit, vychází ze stanoviska Legislativní rady vlády. S dovolením ho krátce odcituji :"Z předloženého návrhu, především z jeho odůvodnění, je zřejmé, že navrhované zvýšení výnosů z úhrad jednotlivých druhů vydobytých nerostů se neuplatní plošně, ale naopak bude zatěžovat jen některá odvětví. Výjimka se má vztahovat na černé uhlí, hnědé uhlí dobývané hlubinně, radioaktivní nerosty, ropu a hořlavý zemní plyn. Soudní dvůr Evropské unie již v roce 1959 vyložil pojem veřejné podpory široce, a to tak, že stejně jako u dotace se jedná o platbu v hotovosti nebo v naturáliích poskytnutou z veřejných prostředků na podporu určitého podniku, avšak na rozdíl od dotace pojem podpory nezahrnují jen pozitivní plnění, ale rovněž různé formy zásahů, které snižují náklady, jež obvykle zatěžují rozpočet podniku a které tak mají tutéž povahu a stejné účinky jako dotace. Proto rovněž zvýšení výnosů úhrad z vydobytých nerostů, které však neplatí plošně pro celý relevantní trh dobývání nerostů, může být porušením práva veřejných podpor z toho důvodu, že organizace dobývající nerosty vyjmuté z navrhovaného zvýšení budou zvýhodněny."

Nebudu citovat další části. Upozorňuje se na to, že samotná krize nějakého oboru - a to je dlouhodobý princip Evropské unie - nemůže připustit národní podporu, a to ani v této formě národní podpory negativního charakteru, resp. nezavedení poplatku, a že by tedy bylo nezbytně nutné za prvé vypracovat jiné zdůvodnění, proč k tomu dochází, nikoliv krizí černého a nahoře dobývaného hnědého uhlí, ale pravděpodobně i žádat notifikaci Evropské komise, zda tento typ zvýšení poplatku a jeho nezvýšení pro některé komodity je v souladu s komunitárním právem a je v souladu se zákazem nedovolené podpory.

Pokud je mi známo, taková notifikace není k dispozici, ale mohu se samozřejmě plést a může mě pan ministr vyvést z omylu, to se rád nechám. Pokud taková notifikace není, tak si myslím, že právě v souvislosti s tím, pokud bychom měli upravovat přímo v zákoně, nebo alespoň vidět vládní nařízení předem, bylo by potřeba, abychom měli současně notifikaci Evropské komise, že toto není nedovolená podpora.

Tolik aspoň mé stručné vystoupení k návrhu a můžete si pak zaregistrovat můj návrh, abychom návrh zákona projednali i v ústavněprávním výboru, ne jako výboru garančním, ale jako výboru, který by měl posoudit právní stránku, nikoli tu věcnou. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Váš návrh jsem si samozřejmě poznamenal, každopádně vás potom vyzvu, abyste navrhl přikázání i ústavněprávnímu výboru.

Nyní s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Laudát, připraví se potom pan poslanec Hájek, řádně přihlášený do rozpravy. Máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Dámy a pánové, až uvidíte jednou zase dramatické výjezdní zasedání této vlády v čele s panem premiérem Sobotkou do některého z těchto regionů, o kterých je tady dnes zejména řeč, ale ono tady zapadá, že se to skutečně týká celé republiky, řady lokalit, tak si jenom vzpomeňte, že to tady vypadá za mými zády jako noty na buben, ale to by tady aspoň ob jednoho musel někdo z vlády sedět. To je jedna velká pauza, která tady je za mými zády.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Hájek, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Máte slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážený pane místopředsedo. Projednáváme novelu horního zákona - úprava poplatků z vytěžených nerostů a z dobývacího prostoru.

V horním zákoně je také jedna věta a ta zní, že nerostné bohatství je majetkem České republiky, to znamená všech nás občanů. To znamená, každý občan by se měl podílet na tom, co z vydobytého nerostu dostáváme. To je za prvé.

Za druhé, tato novela byla dělána opravdu pečlivě. Pečlivě, aby opravdu minimalizovala dopady na těžební průmysl. Je pravda, já jsem z černého uhlí, nebo byl jsem v černém uhlí, a je pravda, že tento průmyslu je v současné době v krizi. A to se týká celé řady dalších těžebních odvětví. Hnědé uhlí má obrovskou výhodu v tom, že jeho cena se netvoří na burze, ta cena je konstantní. Černé uhlí procházelo neskutečnými výkyvy. Dnes jeho cena je třeba o proti roku 2008 dvojnásobně nižší.

V České republice jsme od roku 1989 zprivatizovali těžební průmysl. Já si myslím, dneska je už pozdě plakat nad rozlitým mlékem, ale měl jsem možnost ve své bývalé profesi být v Německu ve firmě RAG, která zůstala státním dolem. Německo se rozhodlo, že postupně svoji těžbu tlumí, a zpracovalo si desetiletý program -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče. Eviduji připomínku, že není přítomen žádný z členů vlády. Bohužel jsem nucen přerušit jednání na pět minut. Osobně si myslím, že pan ministr si pouze odskočil, ale přeruším jednání na pět minut, než bude přítomen někdo z členů vlády. (Ministr Mládek přichází do jednacího sálu.)

Pan ministr právě přichází. Děkuji vám, pane ministře, v tom případě můžeme pokračovat v jednání. Pane poslanče, prosím pokračujte.

 

Poslanec Josef Hájek: Doufám, že navážu tam, kde jsem skončil. Státní společnost RAG se opravdu rozhodla v průběhu deseti let utlumit, a samozřejmě utlumit tento těžební průmysl, ale komplexně s heslem, už jsem to tady možná jednou říkal, že se postaráme o každého horníka.

Když to zjednoduším, tak celá ta novela se týká pouze hnědého uhlí. Pouze hnědé uhlí, kde dochází k zdvojnásobení ceny nebo úhrady poplatků za vytěženou tunu. Tyto těžební společnosti dobývající hnědé uhlí samozřejmě díky tomu, že ty ceny jsou stabilní, vytvářejí zisk a myslím si, že to říká tady kolegyně poslankyně, nedotkne se to zaměstnanců.

Já jsem byl, tuším, v květnu nebo v červnu na návštěvě Severočeských dolů, hovořil jsem s panem generálním ředitelem a opravdu v této chvíli jsou připraveni, nebo mají nastavený veškerý budget, veškerý byznys na to, že tuto dvojnásobnou úhradu utáhnou, ale potřebují mít jistotu. Potřebují jistotu, zdali se bude kopat, nebo ne.

V severních Čechách je zásoba 900 milionů tun uhlí. 900 milionů tun uhlí. My jsme tady nedávno řešili krizi na Ukrajině, dneska ta krize je přehlušena krizí migrační. Řešili jsme, co nastane za situaci, když jsme ve velké míře závislí na dovozu plynu, ropy z území Ruska. Myslím si, že každý stát by měl být rád a pyšný na to, že má své nerostné suroviny, a my tady máme 900 milionů tun uhlí.

Z mého pohledu si myslím, že je nutné, a to tady apeluji na pana ministra, aby rozhodl, aby vláda rozhodla, protože hornictví, to není, dneska už se uhlí netěží krumpáčem a lopatou a kolečky. To je byznys, kde potřebujete dlouhodobě plánovat. Jsou to náročné, dlouhá léta připravované akce. Byl jsem na místě, a opravdu, je to o tom, že ti majitelé, resp. uhelné společnosti, opravdu potřebují rozhodnout. Včera už bylo pozdě. Máme Důl Bílina, Máme Důl ČSA, všichni víme, že na Dole Bílina se to netýká žádných bourání baráků nebo vysidlování obyvatel. U Dolu ČSA je to složitější, je tam obec Horní Jiřetín. Ale určitě apeluji na to, aby došlo k tomu, aby vláda rozhodla, aby skutečně možná po vzoru pana Hanáka, který řekl máte smůlu, obyvatelé - to bylo podle mě řečeno dost razantně. Ale opravdu, ještě jednou říkám, nerostné bohatství je majetkem nás všech občanů ČR a opravdu bychom si měli vážit, že můžeme být surovinově nezávislí na Rusku v této komoditě. To je pro mě v této chvíli v geopolitické situaci zásadní nebo velmi důležitý argument.

Na druhé straně prolomení limitů neznamená to, že se bude v tom místě těžit. Protože horní zákon nařizuje, že musí být před zahájením hornické činnosti vyřešen střet zájmů. To znamená, že uhelná společnost se musí domluvit s každým. Pokud jeden člověk, majitel nemovitosti nebo pozemku, nebude souhlasit, tak Český báňský úřad tu hornickou činnost nepovolí.

Tady zaznělo z úst severočeských poslanců z pravé strany, že stát vysává severočeský region. Já si myslím, že to není pravda. Je pravda ta, že novela tohoto zákona nechává, resp. zachovává poplatky za vytěžený nerost na současné úrovni, protože ze 75 % se to snižuje na 78 %, když to vynásobím dvěma, tak jsem na 76 %, tzn., 1 % jako by opticky bylo nebo matematicky navíc.

Na druhé straně je třeba si říci, že peníze, které budou odváděny, peníze z uhelných společností, které budou odvádět státu, tzn. Ministerstvu financí, se potom přerozdělí mezi MPO a Ministerstvo životního prostředí. Předpokládám, že kolega Kučera je seznámen s programem, resp. s akcemi, revitalizačními akcemi, které dělá Ministerstvo průmyslu a obchodu v součinnosti s Ministerstvem financí. Pan ministr mě možná doplní, já ta čísla z hlavy nevím, protože se soustředím pro Moravskoslezský kraj, ale tyto akce jsou pro tři regiony: Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký. A je to od toho, aby skutečně, a to tady souhlasím, aby ty peníze šly zejména do těchto regionů, a ony už dneska jdou. A je to otázka potom do budoucna, pokud by došlo k prolomení těch limitů, aby to skutečně bylo provázané k tomu, jak si vede zkušenost toho RAG, kdy skutečně peníze, které společnost získala, tak postupně potom investovala do vytváření nových pracovních příležitostí, protože tak, aby ruku v ruce útlum toho těžebního průmyslu byl doplňován aktivitami v jiných odvětvích.

Možná trošku nesouvisle, když to ukončím, poprosil bych pana ministra, aby to skutečně brali vážně, protože hornictví potřebuje mít jistotu, lidé potřebují mít jistotu, ať vláda rozhodne tak, nebo onak. Já si myslím, že je třeba opravdu bouchnout do stolu a rozhodnout.

Zaplaťpánbůh nejsme v situaci - já jsem si vzpomněl, když se řešila těžba v severních Čechách, tak přišli pionýři s kyticemi v rukou, dechovka, připraveny autobusy, pionýři rozdali karafiáty, ti nastoupili do autobusů, dechovka zahrála a jeli všichni do Chánova. To určitě dneska zaplaťpánbůh nebude. Ale je to o tom, abychom dali těžebním společnostem možnost diskuse s majiteli, aby skutečně měli možnost říct ano, udělali jsme pro to všechno, anebo bohužel, nepřesvědčili jsme naše občany v dané lokalitě a nemůžeme těžit.

Tolik z mé stránky. Děkuji. Zdař Bůh. (Potlesk v pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, za váš příspěvek. Eviduji zde několik faktických poznámek. První má pan poslanec Kučera, poté paní poslankyně Havlová a další. Máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Musím se přidat ke kolegovi Laudátovi, za mnou skutečně vidíte, jak vláda, promiňte mi to, kašle na Ústecký kraj.

Ale dovolte mi zareagovat na mého předřečníka pana poslance Hájka. Já jsem měl připravené některé věci. Jeho projev byl natolik složitý, dlouhý a komplikovaný, že on na začátku něco řekl, pak si to i sám vyvrátil. Nicméně je pravda to, že vyhrazený nerost je majetkem státu. To si myslím, že na tom se shodujeme a že by těžební firmy měly odvádět státu peníze za vydobytý nerost. Myslím si, že na tom se všichni shodujeme. Dokonce se shodujeme na tom, že ta částka, kterou dodnes odváděly, nebyla v té výši, jakou si všichni představujeme. Myslím si, že tam panuje skutečně všeobecná shoda.

Kde se ale neshodujeme, kde se já rozcházím s ministrem Andrejem Babišem, kde se já rozcházím s panem ministrem Mládkem, je v tom, jakým způsobem ty peníze tečou do státního rozpočtu a jakým způsobem tečou do obcí. Prostě ten poměr peněz, které tečou do státního rozpočtu, je podstatně větší, než teče do obcí. Já můžu souhlasit s panem předřečníkem v tom, že samozřejmě je tam nějakých 40 % vázáno na to, že půjde zpátky na úhradu důlních škod. Ale proboha, ty důlní škody jsou přece to, co ta firma má povinnost zlikvidovat! Jak to prospěje rozvoji těch obcí? Jak to prospěje rozvoji toho kraje? No nijak! Nijak. Prostě se tam postaví zase nějaké golfové hřiště, anebo se tam vysadí pár stromků. To je všechno.

A já říkám, změňme poměr mezi tím, co jde státnímu rozpočtu, a tím, co jde obcím. Ve prospěch obcí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní tedy paní poslankyně Havlová se svou faktickou poznámkou. Připraví se paní poslankyně Aulická s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já velice stručně. Horní zákon prostě není jenom o prolomení limitů, není o něm vlastně vůbec. Není to jenom o cenách, ale to, co řekl můj předřečník, je to také o důlních škodách. Dneska je to přesně 14 dní, co se na mě obrátili a měli se mnou schůzku zástupci spolku Za práva občanů obce, kteří zastupují Karvinou, Dětmarovice, Orlovou a další okolní tyto obce, kde vlastně vznikají důlní škody jak otřesy, tak samotným těžením uhlí. A tato problematika z tohoto zákona úplně vypadla, přestože tento spolek k připomínkovému řízení dával své připomínky, a nebyly akceptovány.

Já bych proto chtěla říci panu ministrovi, že až bude zase druhé čtení, tak se možná bude divit, kolik tam zase bude pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Aulická. Připraví se pan poslanec Laudát s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo. Dovolte mi ještě faktickou. Víte, já mám báňskou vysokou a myslím si, že o tom uhlí a způsobu a těžbě také leccos vím. Dovolte mi jenom říci, že když se tady bavíme o uhlí na Dole ČSA, tak se tady bavíme o nejkvalitnějším uhlí v Evropě. A my, nebo vláda se zatím k tomu staví tak, že opravdu je schopna odepsat 300 miliard. To uhlí, které by se netěžilo, řekneme, že se odepíše? 300 miliard? Kdo si to vezme na hrb? Promiňte, já být člen vlády, já bych si to nevzala.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám. Na chvilku vás přeruším a požádám vás, kolegyně a kolegové, o klid v sále, abychom slyšeli, co se zde přednáší. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já už budu rychlá a stručná. Jenom mi dovolte, že na tomto uhlí z Armády jsou teplárny závislé. V tom energetickém mixu je prostě potřeba a ony si bez toho zatím nedovedou vůbec představit, jak by dále pracovaly, protože vláda, ani předchozí ani tato, není schopna říci, co vlastně mají dělat, co mají předělat, co mají používat, jestli plyn, nebo jiné alternativy a kolik do toho musí vložit, protože se nejedná o miliony, jedná se o miliardy. Bohužel, nikdo se s nimi o tom nebaví a nikdo není schopen s nimi o tom řádně hovořit.

Jenom mi dovolte ještě říci, že bych se tady chtěla přidat k návrhu na zamítnutí této novely. Pokud by neprošlo toto zamítnutí, dávám návrh, aby to projednával ještě sociální výbor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poté co bude možné navrhovat přikázání výborům, tak se přihlaste, paní poslankyně. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Seďa s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Už jsem nechtěl vystupovat, ale vystoupení pana kolegy Hájka mě přece jen k tomu ponouklo. Já nejsem připraven zcela na debatu na všechno, co tady říkal, nicméně protože jsem se domníval, že tady budeme debatovat dvě věci, za prvé, že Babiš porušil zákon o státním rozpočtu, a za druhé, že tady prostě dochází ke zdanění a vytahování peněz z chudého regionu s tím, že stát se chce hojit směšným a nedůstojným způsobem, a na druhé straně obcím zůstanou stejné peníze, to znamená v tom poměru méně, což je pro mě nepřijatelné, a když nic jiného, a asi si prohlasujete přikázání výborům atd. atd., tak by se to mělo změnit tak, že obce by měly mít, pokud to bude analýza, těžařské firmy to unesou, takže těm obcím v těch dotčených oblastech, už jsem trochu skeptičtější ke krajům, že dostanou více peněz.

Ale přece jenom bych tady řekl jedno, takové to povídání, že to nerostné bohatství patří všemu lidu a každému člověku. Ale víte, někdy na to bohatství někdo doplácí, jiný z něj těží.

Není pravda to, co říkal pan kolega Hájek, že regiony nikdo nevysává. Jestliže se podíváte dlouhodobě, jaký hrubý domácí produkt regionálně v těchto oblastech byl vytvořen, a podíváte se, jak na něm profitují lidé z hlediska mezd, z hlediska zaměstnání, tak vidíte, že naopak Moravskoslezský a Ústecký kraj jsou těžce vysávány. A takové to, že tady se prostě dohadujeme o nějakých regionálních programech a podobně, víte, my bychom měli udělat úplně jinou politiku. Já jsem to tady ráno říkal, a to, co je provozováno, tak to regionální prostě tím nástrojem evropských dotací je nešťastné a špatné.

Takže prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego Hájku, vysávají. (Upozornění na čas.) Já se na to připravím a já vám ukážu čísla.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se. Děkuji za respektování času, pane poslanče. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Seďa a připraví se pan poslanec Vozka s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl vaším prostřednictvím panu poslanci Kučerovi říci, že ani současná vláda ani vlády minulé nekašlaly na Ústecký kraj, tak jak nekašlou na Moravskoslezský kraj a možná i na další kraje. Já pocházím ze Zlínského kraje a u nás jsou regiony, kde je vysoká nezaměstnanost. A já bych byl rád, aby i v těchto regionech, v těchto oblastech, v těchto obcích vláda pomáhala tak, jak pomáhá Ústeckému kraji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Vozka.

 

Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Mně nedá, než abych některé více než nepřesnosti, které tady padly, částečně se snažil napravit. Tady padlo, že těžař tvoří dostatečné prostředky na zahlazování, a tím pádem ministerstvo by nemělo vynakládat tyto prostředky na zahlazování také. Jsou dva druhy zahlazování. Jedno zahlazování na odstraňování škod na životním prostředí před privatizací uhelných společností je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí, která se shodnou na řešení a na harmonogramu atd. A pak je část, která je financována z prostředků těžaře, a tyto prostředky jsou alokovány na základě příslušného plánu otvírky a přípravy dobývání, a ty počítají s tím, že těžař za sebou zahladí. Takže ty prostředky, které se vytvoří tímto způsobem a přelijí se do centra, jsou použity na zahlazování následků před privatizací uhelných společností. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Hájek. Po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera. Máte slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Ještě jednou dobré odpoledne. Já si dovolím zareagovat tady na informace kolegů z pravé strany, že ministr financí se spletl o 600 milionů ve státním rozpočtu z titulu toho, že na letošní rok naplánoval tuto částku a ona de facto nebude, protože jsme ještě tuto novelu neschválili.

Já jsem si tady na internetových stránkách České strany sociálně demokratické stáhl jednu informaci z 5. 1. 2010. Dovolím si citovat: "Pondělní předběžné zveřejnění čísla deficitu státního rozpočtu ve výši 190,2 mld. Kč nelze objektivně a korektně srovnávat v časové řadě s deficity státního rozpočtu dosaženými v roce 2007 a dříve. Pokud bychom pro definici schodku státního rozpočtu použili rozpočtová pravidla a metodiku, obojí platné v letech 1993 a 2007, dosáhl by reálný schodek státního rozpočtu v roce 2009 částky 223,9 mld. Kč. Optického snížení deficitu dosáhla Topolánkova vláda jednorázovou účetní operací v únoru 2009, kdy do příjmů státního rozpočtu zapojila zbytek rezervních fondů ministerstev ve výši 31,7 mld. Kč. Stejný účetní trik použil ministr Kalousek i v roce 2008, kdy rozpuštění 47 mld. z rezervních fondů atd., přičemž reálný deficit dosáhl 67 mld. Kč. Tyto účetní triky Topolánkovy vlády zamlžují skutečný rozsah deficitu státního rozpočtu v letech 2008-2009. Jde totiž o jednorázovou neopakovatelnou účetní operaci, která neřeší strukturální problém. V roce 2010 již podobné kreativní postupy možné nebudou, neboť rezervní fondy shromážděné v době vlády ČSSD byly tímto postupem zcela rozebrány."

Tolik k tomu, abychom si řekli, jak pravicová vláda pracovala se státním rozpočtem. My tady kritizujeme pana ministra financí za 600 milionů, tady se žonglovalo s desítkami miliard. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou? Pan poslanec Kučera ruší svoji faktickou poznámku. Další je pan poslanec Stanjura s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Laudát s faktickou poznámkou. Jinak, kolegyně a kolegové, já vás opět žádám o ztišení v sále. Jestli máte něco důležitého, jděte do předsálí a tam si to řekněte, ať je zde rozumět. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nebudu reagovat na minulé vystoupení, protože dneska fakt neprojednáváme závěrečný účet roku 2008 ani 2009, ale chci reagovat na vystoupení pana poslance kolegy ze Zlínského kraje, který říká: My jsme na tom taky špatně, to teda ta vláda dává tomu Ústí, taky mohla myslet i na nás.

Myslím, že bychom neměli závidět těm, kterým je pomáháno. Těžba je evidentně v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Ale jestli chceme pomoci například obcím ve Zlínském kraji, tak dneska budeme mít možnost. Bod číslo 7 - rozpočtové určení daní. Připomínám naše pozměňovací návrhy, jak ODS, tak TOP 09, které přidávají všem obcím podíl na daních. Všem obcím, to znamená v každém regionu. A tam budete mít, pane poslanče Seďo prostřednictvím pana řídícího schůze, možnost pomoci i obcím ve svém volebním regionu. Sám jsem zvědavý, až to přijde do třetího čtení, jak budete o tom pozměňovacím návrhu hlasovat. Pevně věřím, že stejně jako já a že společně přidáme všem obcím a městům ve všech regionech. Děkuji. (Ojedinělý potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy pan poslanec Laudát s faktickou poznámkou a po něm pan poslanec Martin Novotný. Máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Musím zareagovat na pana kolegu Hájka. Zprava v žádném případě nezaznělo, že se spletl. Já jsem v rozpočtovém výboru a tam bylo opakovaně, a myslím, že i na plénu, tam si nejsem jist, jaksi upozorněn, že nemůže dávat do státního rozpočtu položky, u kterých není opora zákoně. Takže v žádném případě to nešlo o spletení. To byla prostě arogance. My si můžeme dělat, co chceme.

A ještě jsem k tomu zapomněl říci, v dnešní době bývá zvykem říkat cost a benefit. A jestliže regiony zatěžujeme, ať už těžbou, nebo stavbou těžké infrastruktury, bývá zvykem a slušností ve vyspělých zemích už desítky let za náklady, ten cost, dávat nějaký benefit. Vy nejenomže nedáváte - já chápu, že musíte někde na ta biopaliva sehnat peníze, tak se hojíte na těch nejpostiženějších. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Martin Novotný a připraví se pan poslanec Seďa. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Já váš čas, kolegové, marním jenom proto, že budu říkat totéž, co jsem tady kdysi říkal při projednávání státního rozpočtu. A reaguji také na pana kolegu Hájka. Nepochybně tady můžeme vést dlouhou debatu na téma, jak se s rozpočtem čaruje těmi či oněmi účetními operacemi. Nevím, jestli v tom, co jste říkal, jste měl pravdu. Bylo by nad rámec faktické poznámky vysvětlit a popsat, jak se s ním čaruje teď, to jest jakými způsoby se dosahuje některých čísel, které tady prezentuje pan ministr Babiš. Ale jedna věc je úplně jasná. Zatím platilo vždycky při sestavování rozpočtu, že tam, kde jsou nějaké veličiny dané zákonem, tak že se na to nesahá a že se ta kalkulace dělá jednoduše podle platné momentální legislativy. Já jsem tehdy říkal, že pak už můžeme úplně to rozvolnit a třeba načarovat daňové příjmy do státního rozpočtu, jako by byly daňové sazby dvojnásobné proti tomu, jaké v tu chvíli reálně jsou. Je to skutečně z hlediska rozpočtových pravidel naprosto bezprecedentní postup, který se zcela míjí jakýmkoli jiným způsobem čarování s výsledky státního rozpočtu, které se možná někdy děly a dějí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy pan poslanec Seďa s faktickou poznámkou a po něm pan poslanec Kořenek.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Dalo by se říct já o voze a pan Stanjura o koze, vaším prostřednictvím. Bod číslo 7, určení daní, pokud si vzpomínám, se týká navýšení rozpočtů krajů, protože o rozpočtech obcí jsme tady několikrát jednali. A určitě zvážím pozměňovací návrh, který padne.

Uvedu konkrétní příklad, co jsem měl na mysli. Slovácké strojírny koupily jednu strojírnu v Ústeckém kraji, a ejhle, zjistilo se, že pracovníci v těchto strojírnách, které vlastně byly před krachem, mají o jednu třetinu vyšší plat než u nás. A to určitě, pane Stanjuro, vaším prostřednictvím, pane předsedající, jaksi nevyrovnáte rozpočtovým určením daní. To rozhodně ne.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Kořenek s faktickou poznámkou a po něm pan poslanec Kalousek s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající. Budu velmi stručný. Náš Zlínský kraj potřebuje především dobrou dopravní infrastrukturu, protože ji dodnes nemáme. Potřebuje, aby obce měly dobrou dopravní strukturu, aby lidé měli práci, aby tam byli investoři, kteří tam bez toho, jak je ta oblast přístupná, nepřijdou, aby měli práci, a hlavně aby měli platy srovnatelné s celou Českou republikou. Podívejte se, jak jsou placeni lidé v regionu Valašska a v regionu Zlínského kraje. To těm lidem pomůže. To je to, co tam potřebujeme. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek, po něm pan poslanec Kučera. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já jenom ke svým předřečníkům. Když pan poslanec Seďa říkal, že zákon o rozpočtovém určení daní se bude týkat krajů a nikoliv obcí, bych nerad, aby vznikl ve veřejnosti snad dojem, že tady máme rozpočtové určení daní pro kraje a pak máme zákon o rozpočtovém určení daní pro obce. Máme jeden zákon, který tři sdílené daně - daň z příjmu právnických a fyzických osob a DPH - dělí mezi státní fondy, krajské fondy a obecní fondy. Jeden zákon.

Úplně stejně, jako když nás pan ministr Babiš přesvědčoval, že tohle je spotřební daň na biopaliva, tohle je spotřební daň na tabák a tohle je spotřební daň zase na něco jiného, taky mu tady lítaly čtyři zákony o spotřební dani. Ne. Prosím, je jenom jeden zákon o spotřebních daních a tam se vejde tabák, paliva, biopaliva i líh.

Takže ona v tom zákonu je jak ta koza, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, tak ten vůz.

A když slyším, jak je potřeba srovnat platy v některých regionech, tak bych si jenom dovolil poznamenat, že stále ještě jsme - jak vás tak slyším, tak se bojím, že to nebude trvat dlouho - ale stále ještě jsme zemí bez mzdové regulace a výši platů a mezd v neveřejném sektoru určuje pracovní trh, nikoliv vaše zbožné přání, ani vládní tabulky. Budu se modlit, aby to ještě tak chvíli vydrželo. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Kučera a po něm pan poslanec Urban.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuju za slovo. Chtěl bych upozornit svého předřečníka pana kolegu Seďu, že ta diskuse skutečně není o výši mezd v jednotlivých regionech. Je to o tom, co z jednoho kraje bereme a co do něj vracíme. O tom se tady bavíme. A tady z toho kraje bereme více, než mu vracíme. Z Ústeckého kraje bereme více, než mu vracíme. A o tom já tady mluvím. Přeju všem, aby měli mzdy, které odpovídají úrovni jejich práce, aby všechny regiony se měly dobře. Ale já tady poukazuji na disproporci v tomto zákoně, na to, že tady z Ústeckého kraje bereme více peněz a skončí v Babišově řepce. Tam skončí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Urban.

 

Poslanec Milan Urban: Já vás mám všechny rád, tak je mi trochu žinantní, co teď řeknu. Nechci vás edukovat, ale tenhle zákon opravdu není o výši mezd ve Zlínském kraji nebo o rozpočtovém určení daní nebo o řešení důlních škod nebo o limitech, zda se mají, či nemají prolomit. Nic takového ten zákon o tom nepíše. A o dalších věcech, o kterých tady mluvíte. Vím, že to sněmovna dělává. A taky protože vás mám rád, tak mi samozřejmě nezbývá než to dál tolerovat.

Ale podívejte, limity, to je v rukách vlády a Českého báňského úřadu. Já jsem řekl, že chci, aby bylo rozhodnuto o limitech dřív, než bude schválen definitivně tento zákon, protože souvislost tam je. Ale zákon neřeší, jestli se mají, nebo nemají prolomit.

Důlní škody. Každá firma, která dneska těží, musí odvádět na speciální účet peníze, které potom slouží k tomu, aby škody, které napáchaly těžbou, aby byly vypořádány. A nijak to nesouvisí, vůbec nijak to nesouvisí s tímto zákonem.

Tedy pojďme se věnovat tomu, jestli v tom návrhu dvojnásobek vznikl na základě nějaké analýzy, jestli je to odpovídající částka, jakým způsobem bude dělena mezi státem, obcemi, občany apod. A jestli tento zákon má být schválen dřív, než mají být rozhodnuty limity či než má rozhodnutí o limitech být zakomponováno do státní energetické koncepce. Tak to je jenom taková moje malá možná velká prosba, protože mě už to nebaví sedět u stolku zpravodajů a poslouchat tady debatu o tom, ve kterém kraji se žije lépe či hůře a jestli, promiňte kolegové ze Zlínského kraje, jestli v těch strojírnách se má přidat, když se tady horníkům v Ústeckém kraji něco ubírá nebo pseudoubírá. Já bych se vrátil, prosím, k tomu zákonu a děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan místopředseda Gazdík. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Ač kolega ze Zlínského kraje, přejdu skutečně do obecné roviny. Můj vzácný kolega pan poslanec Urban, prostřednictvím pana místopředsedy říkal, že jde skutečně o horní zákon. A myslím si, že jde o mnohem víc, pane kolego. Ten zákon je trochu symbolický a vyjadřuje to, jak se tato vláda k této zemi staví. Ona bere něco, co už nikdy nepůjde vrátit. Na úkor budoucích generací. A přitom kašle na obce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou - pan poslanec Kalousek ji ruší. V tom případě faktickou poznámku má přihlášenu pan poslanec Marek Benda. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážený pane zpravodaji, na jednu věc jste zapomněl v tom výčtu, co ten zákon obsahuje. A na to jsem upozorňoval já a byl bych rád, kdybychom se o tom bavili. Dvojnásobek má pouze důvodová zpráva. Tady jsme na nula až desetinásobku. To si myslím, že je velmi podstatná otázka, která do této debaty nepochybně patří, protože důvodová zpráva je sice důležitým identifikátorem pro nás, ale není závazná a není součástí zákona.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní neeviduji žádnou faktickou poznámku. V tom případě je řádně přihlášen do rozpravy pan poslanec Petr Bendl. Vytrval a nyní dostane slovo. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem si užil všechny své dvouminutové předskokany. A vrátím se opravdu k meritu věci, znamená k hornímu zákonu a jeho dopadům.

Já jako člověk, který byl starostou města Kladno, které postihlo uzavření dolu, poměrně velmi rychlé - jenom díky tomu, že v blízkosti Kladna a Kladenska bylo velké město jménem Praha, které část lidí, kteří museli opustit důlní průmysl, zaměstnalo, a také díky tomu, že jsme vybudovali a dlouhodobě připravovali novou průmyslovou zónu na Kladně, která dnes zaměstnává zhruba pět tisíc lidí, tento sociální dopad byl poměrně eliminován. Proto si myslím, že by obcím měly jít finanční prostředky z vydobytých nerostů, ale měly by jít také obcím, kterých se to přímo netýká katastrálně.

Řeknu také jednu zkušenost, která je ze Středočeského kraje, bývalého dolu, kde se těžil lupek, v Rynholci. Tam vznikla skládka, oficiální, která byla zásobována nákladními automobily, které jezdily přes obce a města, které neměly vůbec nic z poplatků za ukládaný odpad či poplatků za vytěžený nerost. Dostala je ta obec, na jejímž katastru ten důl byl. Ale postižené těžkou dopravou atd. jsou obce v jejím okolí. Proto jsem hluboce přesvědčen, že platí argument, který tady říkal pan kolega Stanjura a někteří i napříč politickým spektrem, že se na revitalizaci a podpoře rozvoje toho území postiženého důlní činností má podílet i kraj. A myslím si, že to má být na úkor financí, které chce spolknout stát skrze pana vicepremiéra Babiše. (Poslanci se baví, hluk v jednacím sále.)

Padají tady argumenty často ze stran koaličních poslanců a poslaneckých klubů a jejich reprezentantů, že uděláte všechno pro to, abyste zachovali pracovní příležitosti. Mimo jiné teď mi ťukla zpráva, že - pan ministr Dienstbier, nepřítomný, je vidět, že to nikoho z vlády moc nezajímá, ale myslí si, že může přijít dalších 15 tisíc uprchlíků do České republiky a zveřejnil tento názor. To v situaci, kdy se tady bavíme o záchraně pracovních příležitostí v Severočeském kraji, protože ten zákon má přímé důsledky na dopad šance lidí získat v Ústeckém kraji nebo Severočeském kraji práci, tak holt asi vládu v tuhle chvíli zajímá něco jiného. Ale dobrá, budiž. Možná že nám to někdo z ministrů vysvětlí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, ale opět ač nerad, vás, kolegyně a kolegové, vyzývám ke ztišení, protože není slyšet, není rozumět, co se zde přednáší. Děkuji.

 

Poslanec Petr Bendl: K té vlastní těžbě. Jsem přesvědčen, že jakkoli nemá ministr průmyslu a obchodu jednoduchou pozici, měl by na sebe vzít odpovědnost a otevřít i debatu možnosti prolomení limitů Dolu ČSA. Viděl jsem některé vládní politiky, jak se jezdí nechat fotografovat na setkání s horníky. Ale když o tom mohou vážně něco říci z hlediska budoucnosti, tak tady chybějí. Ano, mám na mysli pana vicepremiéra Babiše, který se tam nechal sice fotit, ale aby tady nám řekl, jaký je vlastně jeho názor, co bude prosazovat, jestli jen Bílina, nebo jestli i ČSA. Já za sebe říkám, že si myslím, že to ČSA být má. Že mají být dostatečné kompenzace lidem samozřejmě, kterých se to dotýká. Ale nemá-li vláda připravený program, který by ty lidi v regionu, nebo by jim dal šanci, aby získali pracovní příležitosti, pak zkrátka by měla o této variantě uvažovat a měla by co nejdříve přijít s tím, jak si tuto situaci do budoucna v téhle oblasti představuje. A předložit ji dříve. V tom souhlasím s panem kolegou Urbanem, že zde má být předložena nejprve energetická koncepce a ten horní zákon do ní v podstatě zapasovat tak, abychom jej následně třeba nemuseli měnit nebo upravovat podle toho, jak si budeme do budoucna společně představovat energetickou politiku státu.

Likvidace důlních škod. Moje osobní zkušenost je, že stát v tom příliš nepomáhá. A to teď říkám jako člověk, který byl čtyři roky starostou města Kladno, kde důlních škod starých desítky let, možná skoro ke stovce let, ke kterým se nikdo nehlásil, je velká řada. Jsou zde desítky důlních děl, která nejsou příliš zmapována. Jsou uprostřed nebo nedaleko sídlišť. A stát se příliš nepodílí na tom, spíš ho to nezajímá nebo říká, že nemá finanční prostředky na likvidaci těchto důlních škod. Bavíme-li se o financích, pak bychom měli vědět, že na likvidaci důlních škod by jít měly. I těch starých důlních škod. Dodnes je to neupravené tak, aby byla jasná politika i v téhle oblasti. A nesouhlasím s těmi, kteří říkají, že likvidace důlních škod nesouvisí s pracovními příležitostmi a s rozvojem toho daného území. Jsem přesvědčen o tom, že přímo souvisí, protože na těch místech, na kterých už se těžit nedá, ta je nutné opravit, revitalizovat, dát je do souladu s územními plány. Pokud jsou tam rozvojová území, pomoct s nimi.

A pak jsou zde finanční prostředky měst a obcí, krajů, státu případně evropské prostředky. Symbióza v komunikaci obcí, krajů a státu by se určitě v nějaké rozumné pracovní příležitosti do budoucna, dávající nějakou jistotu rozvoje toho území, měla najít. Jsou to kraje, co mají na starosti širší územní plánování, dávající dohromady koncept spolupráce a komunikace územních plánů jednotlivých malých měst a obcí. Bylo by dobře, aby kraje sehrály v tomto významnější roli, protože je bude více zajímat to území. Jsou i pod větším politickým tlakem od lidí, aby se zabývaly těmi územími, která jsou třeba postižena důlní činností a kde ta důlní činnost postupně končí, aby tam ta území byla revitalizovaná. Znám řadu takovýchto míst, kde důlní činnost dnes už není a buď je tam území, které se dá hodnotit z hlediska ochrany životního prostředí jako opravdu kvalitní, anebo jsou tam také území vhodná k rozvoji dalších pracovních příležitostí.

Nedávno jsme tady společně schvalovali zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Už teď tady máme na stole novelizaci, protože se přišlo na to, že jsme měli v debatě pravdu, že tím spíš zkomplikujete - ti, kteří jste pro něj hlasovali - život nejenom těm, kteří staví své rodinné domy v souladu s územními plány, ale také zkomplikujete řadu dalších věcí, mj. třeba výstavbu rybníků apod., což jsou věci, které budou souviset s rozvojem území po důlních činnostech.

Moc bych si přál, aby tady zvítězil zdravý rozum. Nejsem pro zamítnutí tohoto návrhu zákona, protože jsem hluboce přesvědčený o tom, že tu debatu máme dovést do konce, a to co nejrychleji a nejdříve - nemyslím tím v řádech minut nebo hodin či dní -, ale nejsem pro to, aby sem přišel znovu podobný návrh zákona, o kterém se budeme přít třeba za půl nebo za tři čtvrtě roku. Ztratíme tím zbytečně mnoho času. Prosím jen pana ministra průmyslu a obchodu, aby co nejdříve představil energetickou koncepci zejména s ohledem na těžbu hnědého uhlí a prolomení limitů v oblasti Bíliny a nebo Dolu ČSA.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní požádám pana poslance Kučeru, který je řádně přihlášen do rozpravy.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Už nebudu dlouho zdržovat, jen pár vět. Já bych chtěl ještě upozornit na jednu věc, o které jsme se tady nebavili. Víceméně se zdá, že je po té diskusi možná poměrně banální, nicméně já si to osobně nemyslím, a to je, jak jsem vyčetl z té novely, přesun kompetencí týkajících se starých důlních děl z Ministerstva životního prostředí na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Já chci říct, že v této věci nemám úplně jasno. Ona totiž těžba jako taková provází asi člověka, co je člověkem. A stará důlní díla se stávají nedílnou součástí krajiny, ať už jsou to staré lomy, kde jsou naprosto unikátní biotopy, ať už jsou to staré štoly, ve kterých žijí zase unikátní živočichové. Já osobně si pořád myslím, že by kompetence měla zůstávat na straně Ministerstva životního prostředí, samozřejmě si nechám rád předložit ty argumenty, aby mi bylo vysvětleno, proč by tu kompetenci mělo ztratit Ministerstvo životního prostředí a mělo ji získat Ministerstvo průmyslu. Nemám v tom zcela jasno. Byl bych velice rád, kdybychom i proto tento zákon projednávali ve výboru pro životní prostředí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Registruji přihlášku... Faktickou. Tak prosím.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Já jen upřesním panu kolegovi, jak je to s těmi starými důlními díly. Ony jsou dvě kategorie - stará důlní díla a opuštěná důlní díla. Je to tedy terminus technicus. Bohužel dnes je legislativa taková, že starost o tyto dva typy vodních děl je rozdělena mezi dvě ministerstva. Stará důlní díla spočívají na Ministerstvu životního prostředí, asanace, a ta opuštěná na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Já si myslím, že ať už to bude jakékoli ministerstvo, bylo by dobré to sloučit pod jedno, protože tam vznikají různé zmatky. Jediný rozdíl mezi těmito dvěma typy děl je to, že u jedněch je znám vlastník a u těch druhých ne. Ale jinak se jedná o staré doly, jak jste už říkal. Ale já mám osobní zkušenost velmi špatnou např. se škodami na starých důlních dílech, kdy např. v okolí Jílového dochází trvale k propadům právě těch starých důlních děl a nikdo to moc neřeší. Takže myslím si, že by bylo nasnadě, aby se to sloučilo pod jedno ministerstvo, nikoliv aby to bylo takhle rozdělené. Je jedno, jestli na MŽP, nebo na MPO, ale toto rozdělení není úplně šťastné.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Další faktickou poznámku má pan poslanec Kučera.

 

Poslanec Michal Kučera: Já víceméně děkuji svému předřečníkovi panu poslanci Zemkovi. Já se s tím ztotožňuji. Myslím, že by bylo právě proto dobré, kdybychom měli možnost celou záležitost na výboru životního prostředí probrat a říct, zda to sjednocení ano, či ne, a pod které ministerstvo by to bylo vhodnější, tzn. aby ta diskuse proběhla v tom výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní neeviduji... Eviduji. Pan předseda Stanjura. Je to řádná přihláška do rozpravy? (Ano.) Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jeden z prvních řečníků, který dneska vystupoval - omlouvám se kolegyním a kolegům, že jsem zapomněl který - já už vím, pan zpravodaj Urban to byl - říkal: Já chci taky ty analýzy, budou-li na tom zpravodajové trvat. Ale ty analýzy mají smysl, abychom je zpracovali v okamžiku, kdy bude rozhodnuto o limitech. Tomu já rozumím. To považuji za rozumný přístup. Na druhé straně - máme to pustit dál, dostaneme lhůty do výborů a já nevím, kdy se rozhodne o limitech. Tak zatím nic nenavrhuji procedurálně, jestli pan ministr se k tomu nějak vyjádří. Podle mě to má smysl. V okamžiku, kdy se rozhodne o limitech, je to kompetence vlády, pak má smysl dělat analýzy dopadů, pak má smysl nějak plánovat a umožnit těm, kteří v tomto oboru podnikají, aby mohli dlouhodobě plánovat, včetně toho, kolik budou platit poplatky, a včetně toho, že budeme vědět přibližný rozsah té těžby, a můžeme také komunikovat s obcemi a s kraji o tom, kolik se předpokládá, pokud projde to navýšení daní a poplatků, o kolik by to mohlo obohatit jejich městské či krajské pokladny.

Takže zatím dávám jen řečnickou otázku, ale ten procedurální návrh na přerušení do doby rozhodnutí o limitech se samozřejmě podat dá. V této chvíli to nedělám, protože bych poprosil pana ministra, aby se k tomu nějak vyjádřil, a na základě toho bychom se buď rozhodli to přerušit, nebo to nechat v těch výborech. Ale i kdyby ta lhůta byla prodloužena na 90 dnů, a to by musel souhlasit pan ministr, tak se dostáváme k datu někdy kolem 15. prosince, kdy bychom měli mít finálně druhé čtení. A pokud chceme mít nějaké kvalifikované pozměňovací návrhy třeba k těm penězům a k tomu dělení, tak kdy se stihne udělat ta analýza? Taková analýza dopadů určitě není hotová za den nebo za týden. Takže nějaký časový harmonogram toho, jak to skloubit, to opravdu není lehké rozhodnutí. A nechci kritizovat vládu, protože vážit všechny argumenty - zaměstnanost, životní prostředí, prolomit, neprolomit...

Na druhé straně chci říct, že rozhodnutí o neprolomení - a podle mě je to třeba říct úplně pravdivě - neznamená, že se tam nikdy nebude těžit. Já velmi často slyším argument ať už odpůrců, nebo příznivců z obou dvou táborů, že vláda má rozhodnout. Dobře, když rozhodne pozitivně o prolomení, tak je to jasné rozhodnutí. V okamžiku, kdy nerozhodne o úplném nebo částečném, to ještě neznamená, že za pět, osm, deset, dvanáct let tady bude jiná politická reprezentace, jiná ekonomická situace, jiná energetická situace, bezpečnostně energetická, takže ten tlak na to rozhodnutí, abychom věděli... Ano, v případě úplného prolomení limitů je to pravdivý argument. V případě částečného nebo úplného zachování limitů to neznamená, že se to neprolomí nikdy, protože situace se skutečně může změnit v Evropě, v okolních státech apod.

V této chvíli není úplně jednoduché najít shodu v harmonogramu horního zákona, když v zásadě, když se na to podíváme a trošku zhustíme ten materiál, je to jenom o penězích. Tam si myslím, že to klidně počkat může, jestliže máme 1 250, nevím, když nám vláda pošle rozpočet, 1 300 miliard výdajů, tak navýšení příjmů o 400 až 500 milionů určitě není něco, co by ohrožovalo státní rozpočet, pokud by to neplatilo od 1. ledna 2016, v objemu státního rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl říct, že rozhodnutí je ještě komplikovanější. V okamžiku, kdy se řekne, že limity se prolomí, je to jednodušší. V okamžiku, kdy se řekne, že limity se neprolomí, lidem se řekne: odcházíte, dostanete nějaké platy odchodného, hledejte si práci někde jinde, tak na dolech jsou stroje, které jsou výjimečné, jedinečné, lidé, kteří s nimi dělají, už vlastně na trhu práce příliš nejsou. V okamžiku, kdy se důl zavře, znovu ho rozjet, náklady s tím spojené. Podle mě je to už spíše v oblasti teorie než v oblasti reálných ekonomických úvah. O to je to složitější.

Já to vím proto, že když se zavíraly kladenské doly, tak se zavíraly proto, že se v nich objevil plyn. Do té doby kladenské doly byly, nechytejte mě odborníci za slovo, bezplynné, nebyly tam problémy podobného charakteru, jako jsou na Ostravsku. Ale protože se tam důlní plyn objevil, bylo potřeba udělat obrovské investice, aby byli horníci ochráněni. A když se to zkalkulovalo a spočítalo, zjistilo se, že tím, co se vytěží, se nezaplatí investice, kterou by bylo třeba udělat, a proto se řeklo, že se důl zavírá a tři a půl tisíce lidí končí. A nastoupily všechny aktivity úřadů práce měst a obcí, kraje a podobně. Tohle rozhodování je myslím daleko složitější a není to už příliš o tom, že by bylo možné tam velmi rychle nějakou další těžbu dělat. Myslím si, že z mého pohledu je to na velmi dlouhou dobu.

A je třeba v energetické koncepci ještě jedna poznámka.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, váš čas, pane poslanče. Byl jste přihlášen s faktickou poznámkou. (Dotaz, zda je někdo přihlášen po panu poslanci.) Nikdo po vás není, takže jestli se hlásíte řádně do rozpravy, tak můžete pokračovat.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji pěkně za vstřícnost i všem ostatním.

Minulý týden, nevím, jestli si toho někdo vážně všiml, ale předpokládám, že ministr průmyslu a obchodu ano, jsme nebyli daleko od blackoutu. Nakupovali jsme elektrickou energii v zahraničí. To je situace, kterou bychom měli brát nesmírně vážně, a všichni příznivci atomu musí vědět, že to je debata na poměrně dlouhou dobu a že i timing všech věcí hraje významnou roli právě v energetické politice. Měl by to vzít v potaz i ministr průmyslu a obchodu. Situace byla vážná, nebyla vůbec jednoduchá. V okamžiku, kdy by k něčemu takovému opakovaně docházelo, mohlo by to znamenat kolaps nedozírných následků, a proto prosím možná i ministra průmyslu, zdali by se buď teď, anebo v závěrečné řeči k tomu nějak nevyjádřil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy neeviduji nikoho, že by byl přihlášen do rozpravy. Je tomu tak. V tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se, zda pan navrhovatel nebo zpravodaj si vezme závěrečné slovo. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi poděkovat za proběhnuvší diskusi, která byla v řadě bodů podnětná, ve které ovšem také zazněly některé zavádějící informace, a tak se pokusím na debatu reagovat.

Především bych chtěl zdůraznit, že rozhodně máme záměr, aby obce dostaly z vydobytých nerostů minimálně stejně jako dosud, plus z dobývacího prostoru obce dostanou jednoznačně navíc, protože tam se zvyšuje poplatek z dobývacího prostoru desetkrát a celkový objem peněz, které obce takto dostanou, se předpokládá, že stoupne ze 14 mil. na 100 mil. korun. Zvedne se tedy o 86 mil. korun.

Beru vážně výtku, že je zapotřebí přidat nařízení vlády. My to do výborů přidáme, protože samozřejmě paralelně potom po schválení zákona, respektive s jeho vstoupením v platnost, musí vláda schválit ono nařízení vlády, které potom specifikuje, jak to konkrétně bude vypadat.

Chtěl bych také říci, že projednávání jsme vedli velmi zodpovědně a zvažovali jsme i myšlenku, že by se na této věci mohly podílet kraje, a to přesně z důvodů, které tady zazněly. Protože občas se vyskytnou obce, které sice nemají ani dobývací prostor ani se tam nic netěží, přesto tou činností trpí. Jelikož byl z hlediska krajů poměrně vlažný zájem, tak nakonec se tam kraje nedostaly.

Rovněž tak jsme se velmi zabývali tím, na co by peníze měly být určeny. Z hlediska Ministerstva průmyslu a obchodu by bylo nejlepší, kdyby část peněz byla alokována na odstraňování starých důlních škod, protože máme důlní škody nejenom v podnicích, které fungují, ale jsou tady podniky z minulého režimu, předminulého režimu, některé i stovky let staré, které je třeba také odstraňovat.

Celkově filozoficky jde o to, že jsme samozřejmě zvažovali všechny protichůdné názory, které se na to vyskytnou. Tady poplatek není daň. Toto je poplatek za vytěžený nerost, takzvaná roajalita, a proto se tím zabývá Ministerstvo průmyslu a obchodu, nikoliv Ministerstvo financí. Kdyby to byla daň, tak to samozřejmě musí být v kompetenci Ministerstva financí. Já tedy uvítám i projednání v ústavněprávním výboru, aby i ústavněprávní výbor definitivně řekl, na co máme právní názor, že toto opravdu není daň. Je to trochu jiný režim, protože stát tam zpoplatňuje nerost, který je jeho majetkem. On má majetek uhlí, kamení. Jiné nerosty jsou majetkem státu do té doby, než nejsou vytěženy. A ten subjekt, který je vytěží, by měl státu zaplatit nějaký poplatek, který by v ideálním případě měl pokrýt všechny externality. O tom, zda to pokrývá, je samozřejmě debata možná. A samozřejmě předpokládáme, že v případě hnědého uhlí to nebude na úkor zaměstnanosti, ale na úkor zisku těžebních společností, které nejsou úplně malé.

Chtěl bych také říci, proč je tato věc najednou důležitá. Tato věc v zásadě nebyla důležitá do té doby, dokud důlní společnosti a podobné firmy byly ve státním vlastnictví, protože tam je to jenom otázkou toho, jakým kanálem si to stát vybere, jestli ze zisku společnosti, nebo jako poplatek za těžbu. V okamžiku privatizace společností se tato otázka dostává do popředí, protože stát by se měl podílet na výnosech a ne jenom to nechat soukromým společnostem. O tom, v jaké výši, jsme vedli poměrně intenzivní debatu. Vycházeli jsme z toho, že v tuto chvíli těžit povrchově hnědé uhlí je ziskový byznys na rozdíl od těžby černého uhlí, uranu a hnědého uhlí hlubinně, a proto tam nedochází k žádnému zvyšování poplatků, tudíž se to netýká Karvinska, jak tady bylo naznačeno v jednom z příspěvků. Je tam trochu jiný problém a rozhodně to není spojeno s tímto zákonem.

Chtěl bych tady sdělit, že to nemá přímý vztah na limity těžby hnědého uhlí. Má to vztah pouze nepřímý, a to především z hlediska toho, že tyto poplatky jsou o to důležitější, jejich eventuální zvýšení, pokud bude rozšířena těžba na Dole ČSA, protože tam těží soukromá společnost. V případě Severočeských dolů, Dolu Bílina v zásadě rozdíl není velký, protože o co větší budou poplatky za těžbu hnědého uhlí, o to menší budou zisky Severočeských dolů, potažmo ČEZu a o to méně dostane stát ze zisku. Je tam samozřejmě malá nuance, že zhruba 25 % dostávají soukromí investoři do ČEZu a samozřejmě pokud budou vyšší poplatky, tak dostanou o něco méně, ale ten rozdíl není dramatický.

Chtěl bych se také vyjádřit k limitům, byť mají pouze volnou souvislost, protože o limitech bude rozhodovat vláda, tak jako rozhodovala vláda v roce 1991, byla to Pithartova vláda. Ministerstvo průmyslu a obchodu se s tím zabývá déle než rok. Provedli jsme celou řadu analýz, předložili několik variant, jak postupovat. Stručně to zopakuji.

Jedna varianta je potvrdit limity Pithartovy vlády, neposunovat těžbu nikde, posunout limity na Dole Bílina. Třetí varianta je posunout limity na Dole Bílina a částečně na Dole ČSA, posunout limity na Dole ČSA, což znamená zbourání Horního Jiřetína. Po dlouhé debatě a vypracovaných analýzách jsme se v zásadě dostali pouze ke dvěma variantám. Protože zdá se, že nemá příliš velkou podporu varianta číslo 1, tzn. zachování limitů, protože pro posunutí limitů na Dole Bílina existují poměrně silné argumenty v tom, že toto uhlí je zapotřebí pro udržení bilance uhlí pro teplárny a navíc v cestě nestojí žádná osídlená sídla. Variantu 3 jsme vyškrtli proto, že by znamenala poměrně velké náklady, těžbu velkého množství hlušiny, než by mohlo začít být těženo uhlí. Čili nevychází to ekonomicky.

Zbývají tedy varianty pouze dvě, tzn. prolomení na Dole Bílina, jenom případně prolomení na obou dvou lomech. Ministerstvo průmyslu a obchodu po zralé úvaze navrhuje vládě tento postup: prolomit již letos nebo posunout limity na Dole Bílina a o Dole ČSA rozhodnout v roce 2020. Chtěl bych podotknout, že to z naší strany není žádný alibismus ani odsouvání rozhodnutí, jsou pro to minimálně dva racionální důvody.

Za prvé. Není zřejmé, jak to bude s elektrárnou Počerady, která spaluje pět milionů tun uhlí a která je ve vlastnictví ČEZ. ČEZ zároveň podepsal s těžaři v severních Čechách opční smlouvu, která mohla být použita letos, případně v roce 2019, že jim tu elektrárnu může, ale nemusí přenechat. V roce 2019 bude znovu rozhodovat. Může rozhodnout, buď že ji přenechá soukromým subjektům, anebo že ji zavře. Pokud ČEZ rozhodne, že ji zavře, tak to uhlí prostě není zapotřebí, to z Dolu ČSA. Je to téměř celá těžba. To je jeden důvod.

Druhý důvod je, že pokud se nám podaří naplnit záměry rozvoje jaderné energetiky, tzn. udržet v provozu bloky v Dukovanech do let 2035 až 2037, kdy musí začít jejich uzavírání, a zároveň odstartovat výstavbu nových bloků, tak nebude poptávka po uhlí z Dolu ČSA. Pokud ovšem budou úspěšné tlaky některých iniciativ, které chtějí jednak omezit životnost Dukovan a zabránit výstavbě nových bloků, tak je třeba jasně říci, že to uhlí potřebovat budeme, protože elektřinu někde vyrobit musíme.

Takže je mi velmi líto, že nemohu navrhnout rozhodnutí hned a tehdy, ale po zralé úvaze je to to, co navrhuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jak rozhodne vláda, nevím, jsem jeden ze 17 ministrů. V tuto chvíli to vypadá, že to rozhodování by mohlo přijít někdy v říjnu nebo v listopadu, protože je přislíbeno ještě jedno projednávání s tripartitou, které proběhne v říjnu, a poté rozhodne vláda.

Tolik k limitům. Možná bych na tom tedy skončil a vyjádřil naději, že tento zákon postoupí dále. Jsme připraveni samozřejmě na jednání ve výborech, především ve výboru hospodářském, diskutovat všechny problémy s tím spojené, předložit příslušné nařízení vlády, příslušné analýzy, tabulky a bilance. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní požádám zpravodaje, pana Milana Urbana, o jeho závěrečnou řeč.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, protože pan ministr mluvil o limitech, tak já nemůžu udělat nic jiného, než k tomu říci také nějaké stanovisko, ale budu mnohem stručnější.

Aby bylo zřejmé, že pan ministr nemluvil za celou sociální demokracii, proto to musím říct na mikrofon. Já si naopak myslím, že limity na Dole Československé armády by měly být prolomeny, a myslím si to nejen ze sociálních důvodů, o kterých tu byla řeč, ale myslím si to i z důvodů hospodářských, národohospodářských a dlouhodobé stability energetiky v České republice, protože myslím si, že si nemůžeme dovolit tak významné nerostné bohatství odepsat. To jen k těm limitům.

Řekl jsem ale, že bych chtěl to rozhodnutí, než bude definitivně schvalován tento zákon, a řekl jsem to s vědomím toho, že nebudu navrhovat přerušení tohoto bodu. To snad proto, aby mě kolegové pochopili. Někdy je lepší mýlit se se stranou než proti straně. Platí to zrovna tak u vás jako v sociální demokracii. Myslím si, že bude dostatek prostoru ve výborech k tomu, abychom ty analýzy, případně některé věci, byli schopni dotáhnout do takové fáze, aby bylo možno zodpovědně rozhodovat o výsledku, tedy o tom, zda bude, či nebude schválen v nějaké nebo jiné podobě tento zákon. Takže z tohoto pohledu snad, aby bylo zřejmé, nějaká logika mého uvažování.

Nemýlil jsem se v tom, že debata byla rozsáhlá, je lákavá a má spoustu různých odboček, což také v energetice bývá. Takže já samozřejmě děkuji za každou debatu, za všechny názory, které tady na mikrofony zazněly, a věřím pevně, že výbory budou sloužit k tomu, aby postřehy, náměty, výzvy a doporučení byly v těchto výborech projednány, a že se tak posuneme o kousek dopředu.

Snad ještě jednu poznámku. Vzpomněl jsem si, jak se tu vždy díváme na to, jaký je vliv na životní prostředí, jaké jsou dopady na rozpočet, jaké jsou dopady do podnikatelského prostředí. Máme na to různé předpisy, že to máme vždycky ve svých materiálech nebo vládních vyjádřeních, ale já bych si přál, abychom přemýšleli jako kdysi Ota Černý v těch debatách na začátku 90. let. On vždy říkal na konci: A co na to občan? Mysleme také na to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Obecná rozprava je ukončena, ale s přednostním právem se hlásí pan poslanec Kalousek. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Budu opravdu velmi stručný. Oceňuji upřímnost pana poslance Urbana i to, že na parlamentní půdě můžeme vyslechnout názorový střet dvou čelných představitelů sociální demokracie. Nicméně kolegové, my jako předsedové opozičních klubů jsme od rána pod přátelským naléháním předsedů klubů koaličních, že program je velmi dlouhý a že bychom neměli zbytečně zdržovat. Samozřejmě respektuji, že sociální demokracie je strana košatá různorodostí svých názorů, ale v takovém případě jestli opravdu pospícháte, tak si to řekněte doma a pak nám tady řeknete, na čem jste se dohodli. Možná to bude rychlejší. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní budeme postupovat v projednání tohoto tisku. V průběhu rozpravy zazněly dva návrhy, a to jak na zamítnutí, tak na vrácení. Nejprve budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí, který byl předložen panem poslancem Kádnerem a paní poslankyní Aulickou. Já tedy zazvoním a přivolám kolegy z předsálí. Registruji vaši žádost o odhlášení, já vás tedy odhlásím a požádám vás, abyste se znovu přihlásili.

 

Nyní budeme tedy hlasovat o tom, kdo souhlasí se zamítnutím předloženého návrhu.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zamítnutí, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 62. Přítomných poslankyň a poslanců je 166, pro návrh 33, proti 109. Návrh byl zamítnut.

Nyní tedy budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli, který přednesl pan poslanec Kučera.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro vrácení návrhu navrhovateli k dopracování, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 63, přítomných poslankyň a poslanců 167, pro návrh 44, proti návrhu 109. Návrh byl zamítnut.

 

V tom případě se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání a nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím, přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru? Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 64, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro návrh 166, proti 1. Já tedy konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru.

 

Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Pan poslanec Kučera.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych už z důvodů, které jsem tady dnes několikrát jmenoval, navrhoval přikázat projednání toho tisku výboru pro životní prostředí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Protože se zmiňovaná novela dotýká i rozpočtů měst a obcí, navrhuji výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další se hlásil pan poslanec Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Já jsem to říkal už v obecné části rozpravy, ale navrhuji, aby návrh zákona byl přikázán ústavněprávnímu výboru z hlediska posouzení toho, zda toto může být součástí pouze nařízení vlády, nebo to musí být v zákoně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ústavněprávní výbor. Ještě pan poslanec Zavadil.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji. Já navrhuji do výboru pro sociální politiku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Výbor pro sociální politiku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji za slovo. Já navrhuji přikázání tohoto tisku rozpočtovému výboru.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Má někdo ještě další návrh, o kterém bychom měli hlasovat? Není tomu tak. V tom případě budeme hlasovat postupně tak, jak jste dávali své návrhy.

 

Nejprve budeme hlasovat o tom, že tento tisk přikážeme výboru pro životní prostředí.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 65, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro návrh 139, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Dále budeme hlasovat o přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 66, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro návrh 130, proti 3. I tento návrh byl přijat.

 

Nyní dám hlasovat o projednání v ústavněprávním výboru. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 67, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro návrh 123, proti 4. I tento návrh byl přijat.

 

Dále budeme hlasovat o projednání ve výboru pro sociální politiku.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování číslo 68, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro návrh 140, proti 4. Konstatuji, že i do sociálního výboru byl tento tisk přikázán k projednání.

 

A poslední budeme hlasovat o přikázání do rozpočtového výboru.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání do rozpočtového výboru, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 69, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro návrh 126, proti 2. S tímto návrhem byl také vysloven souhlas.

 

Já tedy konstatuji, že dále tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí, pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ústavněprávnímu výboru, sociálnímu výboru a rozpočtovému výboru. Děkuji vám a končím projednávání tohoto bodu a předávám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, budeme pokračovat. Podle programu budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.