Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

3.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb.,
o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 270/ 8/ - vrácený Senátem

Než přistoupíme k projednávání tohoto zákona, navrhuji na žádost předsedy Senátu umožnit vystoupit senátorce Miladě Emmerové. Chci vás informovat, že informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty. (V sále přetrvává značný ruch.)

 

Budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s vystoupením paní senátorky Emmerové, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má číslo 39. Přihlášeno je 167, pro 155, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

Ještě předtím, než dám slovo paní senátorce, tak vás informuji, že Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy a jeho usnesení vám bylo doručeno jako tisk 270/9.

Nejprve tedy prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k přiloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil pan ministr zdravotnictví.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Jako navrhovatel nesouhlasím s pozměňovacími návrhy Senátu a doporučuji přijmout zákon v původní verzi schválené Poslaneckou sněmovnou.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Zeptám se, zda k návrhům Senátu chtějí vystoupit zpravodaj garančního výboru pan poslanec David Kasal - není tomu tak, a zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Jaroslav Foldyna - není tomu tak. V tom případě otevírám rozpravu a prosím, aby první v rozpravě vystoupila paní senátorka Emmerová.

 

Senátorka Milada Emmerová: Vážený pane předsedo, vážení přítomní, dovolte mi, i když jde o úkon čistě úřední, abych vás naprosto lidsky pozdravila.

Chtěla bych vám přednést 157. usnesení Senátu z 9. schůze, která se konala dne 18. června 2015 k již zmíněnému zákonu, tj. zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a další související zákony. Byl to senátní tisk číslo 87. Senát vrací návrh zákona Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů uvedených v příloze tohoto usnesení. Za druhé pověřil mne a senátora Vladimíra Plačka odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. (V sále je rušno.)

Od přijetí tohoto usnesení uplynulo čtvrt roku a bylo možné si rozmyslet, jaké pozměňovací návrhy byly přijaty a jak jsou kompatibilní se základní filozofií tohoto zákona. Pokud by snad byly nějaké pochyby, že změna v režimu očkování, která je zde také uvedena v pozměňovacích návrzích, se nezdá jako zcela přiléhavá, tak -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové - paní senátorko, moc se omlouvám - prosím o klid. Z levé části od ministerské lavice zaznívá hluk. Děkuji, pane poslanče.

Prosím, paní senátorko, můžete pokračovat.

 

Senátorka Milada Emmerová: Takže tento pozměňovací návrh já osobně z titulu své profese jsem nepodpořila a domnívám se, že v současné době, kdy dochází k migrační krizi, je to tím víc odůvodněné, aby se nenabourával náš původní režim - očkovací kalendář.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní senátorko. Dále v rozpravě mám jednu písemnou přihlášku, to je přihláška pana poslance Štětiny. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážená paní senátorko, vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Z tohoto místa hovořím -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se omlouvám a znovu prosím o klid v Poslanecké sněmovně. Pokud moje prosby nebudou vyslyšeny, budu nucen přerušit jednání do doby, než se sněmovna uklidní.

 

Poslanec Jiří Štětina: Děkuji, pane předsedo. Já z tohoto místa hovořím v Poslanecké sněmovně ohledně očkování minimálně potřetí, možná počtvrté. Svůj názor nezměním a jsem rád, že přede mnou zde padla slova jednak od pana ministra a hlavně od paní senátorky, že tento názor ona jako lékařka nepodpořila.

Nejsem člověk, který je nedemokratický, respektuji názor lidí. Já jsem za poslední období, kdy jsme se o očkování bavili, a to není jenom v tomto volebním období, ale o tom jsme se bavili již v minulém volebním období, vyřídil řadu mailů, měl jsem řadu diskusí, ve kterých jsem zdůvodňoval, proč očkování musí být povinné, a není možné, aby nějací aktivisté nebo nějaká občanská sdružení diktovali státní správě, která zodpovídá za to, že občané této země dostanou nejlepší možnou a nejkvalitnější zdravotnickou péči, chcete-li.

Já zde nebudu opakovat věci, které jsem zde říkal, ale zarážejí mě dvě skutečnosti. Všichni jste dostali jako paní poslankyně a páni poslanci na stůl knížečky, ve kterých byly jednotlivé kazuistiky. Vidím, že kolega ji má na stole. Pokud jste někdo měl to štěstí nebo neštěstí vydávat knihu, tak jistě víte, že to není jednoduchá věc a že to není věc, která je levná. Já se ptám, kdo tyto aktivity platí. Určitě to není ministerstvo zdravotnictví, o tom jsem přesvědčen.

A druhá věc, která mě zarazila. Když tyto aktivity neuspěly v Poslanecké sněmovně, tak se tedy obrátily na Senát. Senát, který by měl vylepšovat zákony, které se nám zde třeba optimálně nepodaří, ale já se domnívám, že tento pozměňovací návrh nepatří do této kategorie. Domnívám se, že stanovisko Ministerstva zdravotnictví je naprosto jasné. Předpokládám, že i většina z nás bude tento názor bez rozdílu levicovosti či pravicovosti podporovat.

Měl bych na pana ministra jen jeden krátký dotaz, o kterém jsem hovořil i s mnoha lidmi, se kterými jsem polemizoval o očkování. Samozřejmě na prvním místě je zákon, o kterém dnes rozhodneme, anebo nerozhodneme. Na druhém místě je vyhláška, kterou Ministerstvo zdravotnictví vydá jako prováděcí předpis, a já se ptám pana ministra, jestli se na této vyhlášce pracuje, a hlavně, kdy bude vydána, abychom měli skutečně naprosto čisté svědomí, a to, co jsme v diskusích s těmito aktivitami měli za poslední tři roky.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Leoše Hegera.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte mi, abych i já se ještě jednou vyjádřil k zákonu o ochraně veřejného zdraví, zejména v souvislosti s navrhovanými změnami, které přišly ze Senátu. V první řadě mně ale dovolte, abych řekl pár obecných věcí týkajících se ochrany veřejného zdraví a očkování speciálně. (V sále je silný hluk.)

Ochrana veřejného zdraví byla jedním z výdobytků minulé socialistické a komunistické éry. Je potřeba to říct zcela otevřeně. V poválečném období došlo k výraznému průlomu v oblasti ochrany veřejného zdraví.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se omlouvám, ale ten hluk je opravdu nesnesitelný. Děkuji.

 

Poslanec Leoš Heger: Došlo k velkému průlomu v ochraně veřejného zdraví, která již koncem 19. století se prokázala jako jedno z nejúčinnějších zavádění nových medicínských technologií, a tento proces pokračoval a státní administrativa v tehdejší době, v 50. letech, nakolik to byla doba velmi krutá a pro naši zemi převážně nepříznivá, tak veřejné zdravotnictví a ochranu matky a dítěte velmi výrazně podpořila.

Od té doby se česká vakcinologie a epidemiologie stala, nebo československá, abych to řekl přesně, se stala velmi váženou disciplínou jak u nás, tak uznávanou disciplínou na mezinárodním poli, získala četné mezinárodní úspěchy a koncem minulého, 20.století se naši epidemiologové a vakcinologové přímo podíleli na procesu, který vedl k totální eradikaci černých neštovic na světě. Jedna z nejnebezpečnějších chorob, které kosily lidstvo, tím byla prakticky, alespoň doufejme, dlouhodobě vymýcena a přestalo se očkovat. To byl velký průlom do našeho očkovacího schématu.

Druhý průlom jsme zažili tady ve sněmovně v minulém volebním období, kdy došlo ke zrušení povinného očkování proti tuberkulóze. Paradoxně při té dnešní velmi zjitřené atmosféře, která se týká očkovacích procedur a jejich povinností, zde byla rozprava, která byla právě opačná. Byla velká tendence sněmovny to rušení očkování proti tuberkulóze zrušit ve smyslu omezení plošného očkování a byly tady slyšet velké a rozsáhlé argumentace pro to, jak je ochrana zdraví v tomto směru důležitá a jak je to pro populaci důležité.

Připomínám tento aspekt proto, že očkování je určitý zásah do integrity člověka a vždy vyvolává reakce. V tomto případě to byly reakce právě opačné, než jsou slyšet dnes, a ty reakce proti očkování dodnes nám připomínají, že každé očkování má dva aspekty. Aspekt benefitů a aspekt určitého rizika, které to očkování přináší.

Celá ta diskuse o očkování proti tuberkulóze a zrušení jeho plošné povinnosti ukazuje, že naše medicínská sféra se chová v tomto směru velmi, velmi odpovědně. Tuberkulóza byla vyhodnocena, zjistilo se na stránce rizika, že toho rizika ubývá, že od 60. let se rozsáhlý výskyt tuberkulózy velmi snížil, že v podstatě výskyt několika desítek případů ročně je jenom epizodický a fluktuuje statistická křivka víceméně jenom náhodně, a ti, kdo se nakazí, se pohybují obvykle v nějakém rizikovém prostředí, nebo ví se o nich, že to jsou rizikoví pacienti, a mohou být vychytáni v populaci preventivně a mohou být očkováni selektivně, tak jak to očkování nebylo zrušeno absolutně, ale bylo rezervováno jenom pro rizikové děti z rizikových populací.

Druhá stránka té "hry" je stránka nákladová. O té se tady nebudu zmiňovat, protože u té tuberkulózy nehrála významnější roli, ale je to stránka rizikovosti.

A zrovna u té tuberkulózní vakcíny se vědělo, že výskyt komplikací je relativně velký, a rozsáhlé studie ukázaly, že jejich výskyt převažuje nad benefity, které přináší očkování, a to byl hlavní argument pro to zrušení.

Proč to říkám? Já tady nechci zdržovat, ale je potřeba některá základní fakta připomenout, protože ta současná protiočkovací hysterie se rozvinula na základě nepodložených informací, že očkování přináší velké riziko pro naše děti. Není to pravda. Studie, které byly provedeny a publikovány, ukazují, že to riziko je přiměřené. Ukazují dále, že některá rizika, na která se poukázalo, jsou vyloženě šalebná a že to jsou v mnohém případě buďto vědecké podvrhy, anebo omyly. Týká se to speciálně otázky výskytu autismu, u kterého bylo jasně prokázáno, že jeho výskyt v populaci očkovaných nevzrůstá v souvislosti s očkováním a že to, s čím se argumentuje, opravdu nemá takzvanou evidence based neboli vědecké podložení.

Já tady nebudu rozšiřovat tyto obecné úvahy. Jenom bych řekl pár konkrétních slov k senátnímu návrhu. Senátní návrh ve svém dopadu, pokud se týká novelizačních bodů, které se dotýkají povinnosti očkování a průkaznosti, že dítě je očkováno, má-li být přijato do některých zařízení nebo na zájmové akce, takže pokud by tato změna prošla, bude to změna velmi radikální, která de facto způsobí nepovinnost očkování, přestože jeho povinnost zůstává v zákoně. Proto velmi doporučuji, aby tato změna přijata nebyla, s tím, že jsou docela dobré evidence, jak se na Ministerstvu zdravotnictví začalo o celé problematice jednat v pracovní skupině, která pracuje velmi intenzivně a spěje ke konečnému stavu, kdy by byl očkovací kalendář přehodnocen, kdy by znovu byl výskyt všech benefitů a rizik zhodnocen pro jednotlivá očkování, a tam, kde se ukáže, že relace jsou hraniční, by byl očkovací kalendář zredukován.

Další věc, o které mluví nikoliv populace rodičovská, ale populace medicínská, je ochrana lékařů před nepříznivými dopady komplikací, které při očkování vznikají. Jsou to jednotlivé případy a zdaleka nejsou tak rizikové jako případy onemocnění s komplikacemi, které mohou vznikat v případě, že se přestává plošně očkovat, jak ukazují různé epidemie výskytu například černého kašle nebo spalniček. V tomto případě je potřeba lékařské komunitě naslouchat a hledat cestu, jak stát zajistí odškodňování těch pacientů, u kterých ke komplikacím dojde, tak aby ta zátěž v případech, kde stát si něco přeje, aby vykonávali, nebyla přenášena na lékaře. Od tohoto opatření, o kterém se mluví už několik let a bylo opakovaně diskutováno, a nyní se zdá, že bude nalezena cesta, jak ho prosadit, tak od takového opatření lze očekávat, že přístup lékařů k očkování se ještě zlepší, že budou mít vyšší motivaci, jak očkování propagovat, jak ho plošně vysvětlovat rodičům a jak zajistit, aby i v případě, že by v budoucnu došlo k jakési větší dobrovolnosti očkování, zůstalo rozšířeno v populaci tak jako dnes, to je zhruba 95 % proočkovanosti populace.

Dámy a pánové, dovolte mi, abych zakončil výzvou, abychom schválili tento velmi rozsáhlý a komplikovaný zákon o ochraně veřejného zdraví a jeho úpravu v té podobě, jaká prošla Poslaneckou sněmovnou, protože je tam celá řada, nebo převažující řada věcí, které nečiní žádné problémy, které byly odpracovány, a byla by škoda je narušit. K té specifické otázce očkování zcela určitě dle slibu Ministerstva zdravotnictví se budeme vracet a upřesňovat ho tak, aby vášně, které se zbytečně v populaci objevily, byly racionálně utlumeny a aby očkování znovu získalo plošnou důvěru našich obyvatel.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď tu mám dvě faktické poznámky. První je poznámka pana poslance Bendla. Tak už mám tři faktické poznámky. Potom paní poslankyně Nováková a potom pan poslanec Kostřica. Všichni dvě minuty. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, pane senátore, kolegyně, kolegové, já jsem se poměrně obšírně k tomuto tématu vyjadřoval při projednávání tohoto tisku při jednání Poslanecké sněmovny. Chtěl bych jako člověk, který je významně v konfliktu zájmů, protože mám doma šestiměsíčního kojence, a jako člověk, který když poslouchá bývalého vládního kolegu Leoše Hegera, když říká, že riziko je přiměřené, tak z toho já si vyvozuji, že riziko existuje. A já si nemyslím, že zdraví nebo že rodina je méně než stát. Já si myslím, že rodina je více než stát. Já si myslím, že zdraví, že moje zdraví není majetek státu, ale majetek můj a že v případě, že existuje takovéto riziko a stát nařídí lidem, aby povinně nechali očkovat své děti, pak by měl stát tvrdě platit za to, jestliže dojde k nějaké chybě, a jako že k ní dochází, což nepopřel nikdo z lékařů přítomných v Poslanecké sněmovně, že se to stává, že stát nařídí povinné očkování a to dítě se dostane do extrémních životních problémů, které asi není potřeba tady příliš popisovat.

Já s povinným očkováním nesouhlasím. Jsem přesvědčený o tom, že je možné udělat jakýsi timing toho očkování, že není nutné kojence očkovat proti nemocem, které je možné získat pouze z pohlavního styku. Prostě hexavakcína, chcete-li, lékaři, je pro mne zločin, který se může obrátit proti tomu dítěti doživotně (upozornění na čas) a mělo by být na rozhodnutí rodičů, a ne státu, zdali se tím necháme očkovat.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Faktické poznámky se nám to rozmnožily. Mám jich zde šest. Prosím paní poslankyni Novákovou a potom pana poslance Kostřicu.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, věřím, že se nerozhoří mnohahodinová diskuse o očkování, protože se domnívám, že všichni tady už zřetelně svá stanoviska řekli. Já z pochopitelných důvodů senátní návrh podpořím. Ten důvod je stejný, pro který jsem nemohla podpořit návrh Poslanecké sněmovny, a sice - žádný z pozměňovacích návrhů, včetně toho senátního, nepopírá povinné očkování. Pouze bere rodiče jako partnera a vlastně se zabývá možností, jak zachytit, že ten proces očkování už nastal.

My jsme v Poslanecké sněmovně navrhovali individuální očkovací plán. Senátní pozměňovací návrh mluví o tom, že dítě může být přijato do zařízení předškolní výchovy, když přinese potvrzení, v jaké fázi de facto je očkovací proces. Stejně tak je to u sankcí, které se nijak neruší vůči rodičům, kteří jsou proti, nechtějí splnit očkovací povinnost, ale zase tam musí být doloženo, že rodič začal očkovací proces se svým pediatrem nějak řešit.

Při vší úctě ke všem lékařům, tady se bavíme o míře odpovědnosti rodičů. Já se domnívám, že právě proto, jaká je teď mezinárodní situace, je naprosto nereálné se domnívat, že se bude množit počet rodičů, kteří budou odmítat povinné očkování. Rodiče odmítají pouze diktát a necitlivé zacházení a to, že jim to pediatři dostatečně nevysvětlují. (Předsedající upozorňuje na čas.) To snad napraví závěry pracovní skupiny. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Kostřica, po něm pan poslanec Farský.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych se jenom v krátkosti vyjádřil jako lékař k tomuto problému. Já se osobně domnívám, že veškeré snahy omezit nějakým způsobem očkování jsou svým způsobem od některých rodičů nezodpovědné vůči vlastním potomkům. Já jsem měl v posledních několika měsících více než 20, 30 žádostí o pohovor s jednotlivými zájemci, kteří se o toto zajímají. Všichni z těch, se kterými jsem mluvil, byli internetem informovaní laici. Nikdo z nich nebyl lékař nebo nebyl medicínsky vzdělán a všechny tyto strasti a stesky oproti povinnému očkování byly z jednoho koše. Já se za svoji osobu domnívám, že když se podíváme nejenom z hlediska jednotlivce, ale z hlediska celé populace, tak toto očkování je rozhodně smysluplné, a věřím, že projde také verze, kterou podporuje pan ministr a navrhla Poslanecká sněmovna.

Děkuji vám za pozornost. (Slabý potlesk v levé části sálu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Farský, po něm pan poslanec Svoboda.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, případ zákona o ochraně veřejného zdraví a úpravě očkování je přesně ten, když se vysvětlování nahrazuje represí a sankcemi, tak to přirozeně vyvolá silný odpor. A ten odpor tady je, protože chybí způsob vysvětlování, chybí důvěra, která by měla být nastolena přístupem. A bohužel na jaře, když jsme tady navrhovali řekl bych jemnou úpravu očkovacích procedur, individuální očkovací plán, nikdo nenavrhoval rušení povinného očkování, ostatně ani senátní návrh to nenavrhuje. Senátní návrh, co se týká očkování, pouze stanoví, že nebude podmínkou plné očkování hexavakcínou a dalšími pro vstup do školky, případně na zotavovací akce. On říká, že podmínkou je doložení potvrzení o tom, v jakém rozsahu je dítě očkováno. Přenáší samozřejmě částečně odpovědnost na lékaře, přenáší částečně odpovědnost i na rodiče a na zřizovatele a organizátory. Ale já si myslím, že je to tak správně, protože tím se otevírá prostor a vynucuje prostor, a to je dobře, k vysvětlování a odůvodňování, proč je očkování správné. Protože zatím místo vysvětlování a odůvodňování nastupuje silnější a silnější represe a ta vyvolává větší a větší nedůvěru.

Pokud mluvíme o těch závažných dopadech očkování, je potřeba si říct, že jenom za loňský rok těchto případů bylo 613. To není tak malé číslo, abychom nad tím mávli rukou a řekli, že to je statistická chyba, která se stane, a jdeme dál, protože celkově je to dobré. Je to 613 případů, které se musely vyrovnat s problémy, které povinné očkování přineslo. A proč ta nedůvěra panuje? Samozřejmě je to dáno i tím, že jsme svým způsobem unikátem. Očkujeme povinně devět vakcín. Na západ od nás se očkují tři, čtyři, někde dokonce žádné. (Předsedající upozorňuje na čas.) Přesto nemají hromadné problémy, že by na ně dopadalo negativně, že očkováni povinně nejsou. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Pan poslanec Svoboda, potom pan poslanec Štětina. Stále faktické poznámky.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Hezký dobrý den. My ve Sněmovně stále řešíme problém, jak upravit něco zákonem, co je věc, která je o komunikaci, o používání znalostí a vědomostí mozku a o tom, že rodiče a pacient, dítě, jsou partnery lékaře a musí se spolu dvě strany dohodnout na nějaké variantě. To je jediné řešení. Protože když se chceme vrátit do doby, kdy byly pravé neštovice, tak se do ní vrátit můžeme. My všichni víme, že když klesne proočkovanost pod 80 %, hrozí epidemie. Už se to objevilo na Ukrajině, kde bouchl záškrt, proti kterému přestali očkovat, takže se znovu prořezávaly dýchací trubice, aby se děti neudusily. Jsme v situaci, kdy v rámci nové světové migrace riziko, že sem bude přinesena nějaká infekce, je obrovské. Už se objevil virus, který tady nebyl v Evropě 40 let. A při tom, jak bude příliv migrantů postupovat, a při jejich proinfekčnosti riziko, že naše děti budou ohroženy, je veliké. A jsem také v konfliktu zájmů, mám dvě děti v očkovacím věku a netroufl bych si jako rodič říct, že je neoočkuji. V případě komplikací, protože jsou alergici, bych jistě hledal poradu u specializovaného centra, ne v zákoně. (Slabý potlesk z levé části sálu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Štětina. Po něm pan poslanec Vyzula.

 

Poslanec Jiří Štětina: Ještě jednou děkuji za slovo. Já už jsem nechtěl hovořit. Ale když jsem zde slyšel některé diskusní příspěvky, tak musím. Já bych se chtěl zeptat. 613 komplikací - jaké to byly komplikace? Nevím. Je to hodně, nebo málo ve srovnání s počtem neočkovaných dětí? Nevím. Ale jestliže někdo řekne 613, tak musí říct jaké, jak závažné a tak dále.

Druhá věc, vážení. Povinné očkování není zločin! Povinné očkování je základní protiepidemiologické opatření proti infekčním chorobám a epidemiím, které nám teď jaksi s migrační krizí hrozí! A jestliže někdo bude říkat, že povinné očkování je zbytečné, a dokonce zločin, tak si dejme otázku - jak je možné, že zde máme černý kašel? Jak je možné, že se nám opět objevuje tuberkulóza? Já vám řeknu proč. Protože jsou nezodpovědní lidé, kteří jsou proti očkování proti těmto záludným chorobám. Víc již říkat nebudu. Děkuji. (Slabý potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Vyzula a po něm pan poslanec Nykl.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Dobrý den, dámy a pánové. Pane předsedo, děkuji za slovo. Jenom bych chtěl velmi krátce ujistit jednak vaším prostřednictvím, pane předsedo, pana poslance Bendla, že pokud má nějaké výhrady vůči hexavakcíně, tak mu musím jenom připomenout, že u nás jsou možné alternativní vakcíny, které je možné domluvit s lékařem.

Vaším prostřednictvím, pane předsedo, k panu poslanci Farskému. Pokud se týká 613 nežádoucích účinků, tak epidemiologové mají jasně spočítáno, že naším povinným očkováním se zabrání 150 tisícům onemocnění těmito nemocemi ročně u dětí a 500 úmrtím. Ve Francii, jenom pro zajímavost, mají sice jiný očkovací plán, ale v podstatě tam hrozí rodičům neočkovaných dětí dvouletý trest vězení a pokuta 30 tisíc eur. Pokud se týká našich pokut, které jsme navrhli v poslaneckém návrhu, tak jsou proti tomuto velmi mírné.

Jinak vzhledem k uprchlické vlně musím upozornit na to, že jsou hlášeny případy dětské obrny, které k nám mohou přijít z oblastí, jako je Pákistán, Írán, Irák. A to je onemocnění, které určitě tady nechceme. Takže jednoznačně podporuji poslanecký návrh. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Nykl a po něm paní poslankyně Olga Havlová.

 

Poslanec Igor Nykl: Pěkné dopoledne. Já bych chtěl poprosit Sněmovnu, ať už tu debatu nějak ukončíme. Očkování je příliš závažná otázka na to, abychom nějakými dvouminutovými faktickými poznámkami, mnohdy lidí, kteří nejsou v oboru, řešili tuto problematiku, která patří do rukou alergologů, imunologů, vakcinologů, dětských lékařů. Vzpomínám si, hned v prvním čtení pan ministr řekl, že je internista a že také není schopen úplně odborně do toho zasahovat a že se udělá pracovní skupina a ta ukáže, jak by ten vývoj měl být dál. Já jsem kardiolog, taky bych do toho nechtěl příliš mluvit, ale myslím si, že situace je v této chvíli jasná. Pojďme hlasovat a samozřejmě se k tomu tématu odborně ti daní odborníci budou dále vyjadřovat a budou spolupracovat, a to bude ku prospěchu všech. Děkuji. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Havlová a ještě faktická poznámka poté pana poslance Krákory. Pan poslanec až druhý v pořadí.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, Úsvit podpoří vládní návrh, a to z několika důvodů. Všechno to tu bylo vlastně řečeno. Co my považujeme za velice důležité, je to, že v současné době se nám tu budou pohybovat lidi nemocní, imigranti, kteří k nám přicházejí, jsou tam otevřené tuberkulózy a všechno, a pokud nebudeme mít ty děti proočkovány, tak je tam velké nebezpečí této nákazy. A tak jak to řekl pan doktor Svoboda, tak nejdůležitější je, že každý rodič by měl být partnerem toho lékaře a dohodnout se na tom, protože každý ví, jestli to dítě má nemocné, a v tomto okamžiku si žádný z lékařů nedovolí dítě nemocné naočkovat. Děkuji. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pan poslanec Krákora.

 

Poslanec Jaroslav Krákora: Já nechci zdržovat. Samozřejmě že jako poslanec a pediatr - pro mě ta otázka očkování je úplně jasná. Mimochodem, Ústavní soud z února 2012 rozhodl, že základní očkování je povinné. Ale já jsem jen chtěl říci: Tady bylo řečeno číslo 613 komplikací, ale minulý rok bylo provedeno, vážené kolegyně a kolegové, přes 6 milionů očkovacích úkonů v dětské populaci, tzn. vpichů, a zhruba 6 milionů vpichů a 600 komplikací, tak jsem to spočítal, tak je vlastně nežádoucí reakce střední a vyšší 1:60 000, a to je 0,15 stotisícin procenta, když to převedu na promile, tak je to jedna setina promile komplikací. Takže abychom měli i to druhé číslo, abychom věděli, o čem se tu bavíme.

Děkuji. A jsem zastánce povinného očkování. Děkuji. (Potlesk v celém sále.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Ještě jedna faktická poznámka od pana místopředsedy vlády Bělobrádka. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, nevím, kolik je zde ještě medicínsky vzdělaných kolegů a kolegyň, abychom se tu všichni vystřídali. Nicméně dovolím si trochu obměnit onen slavný výrok: Méně politiky do vědy a více vědy do politiky. Tak tady bych to dal na tu medicínu, takže méně politiky do medicíny a více medicíny do politiky. Bavme se skutečně o věcech, které jsou politické, nikoli odborné, myslím si, že to patří na jiná fóra. Přimlouval bych se za to, jestli bychom se nebyli schopni domluvit, že po řádně přihlášených bychom uzavřeli diskusi a hlasovali bychom. Jestli to mohu takto navrhnout. Nemohu. Tak, snaha byla. (Smích a potlesk v sále.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zkusil jste to hezky, pane vicepremiére, ale bohužel to nejde a je to na jednotlivých poslankyních a poslancích, zda se dále budou hlásit do diskuse. Nemůžeme nikoho omezit. Prosím pana poslance Hovorku, který je dalším přihlášeným a zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, tento zákon se primárně vůbec neměl zabývat očkováním a dotkl se ho jenom velmi okrajově a úplně zbytečně. Vlna diskuse, která se zvedla, semináře na téma očkování povinné, či nepovinné, ty přinesly prostě řadu otázek. Ale domnívám se, že už na prvním jednání výboru, který se touto problematikou zabýval, jsem navrhl, aby ministerstvo tyto námitky vypořádalo. I proto byla ustavena odborná komise, která se těmito námitkami zabývá a řeší je. Jsou to námitky, které se týkají počtu očkování, jednotlivých vakcín, očkovacího kalendáře, jestli dítě má být očkováno v tolika a v tolika měsících, nebo později. Já si myslím, že toto jsou věci, které jsou nyní přenechány k odbornému řešení.

Ta věc, která je dnes před námi, rozhodnout, jestli přijmeme senátní, nebo sněmovní verzi. Přimlouvám se za tu sněmovní verzi, protože se obávám zasahování do systému očkování. I to, co přijmeme, co někdo říká jako malá změna zákona, přinese rozvolnění systému očkování. Vzhledem k tomu, že na hranicích Evropy stojí lidé, kteří často nemají vůbec žádné očkování, je to velká hrozba a velké riziko, které s sebou přinášejí, a to riziko se samozřejmě znásobí tím, jak se očkování rozvolní.

K panu poslanci Bendlovi prostřednictvím pana předsedajícího: Víte, určitě je to na diskusi a věřte tomu, že praktičtí dětští lékaři velmi často diskutují o problémech a přesvědčují rodiče a přesvědčují je o výhodách očkování. Ale to vysvětlování zabírá stále více a stále více času, který potom chybí na vlastní léčbu atd. Tady je třeba upozornit na to, že čas, který mají k dispozici, i s tím, jak se teď zvedla populační křivka, jak se zvedla porodnost, tak samozřejmě těch dětí přibývá a jim chybí čas na to efektivní léčení. Takže to jen na vysvětlenou.

Samozřejmě že existuje vždycky možnost rizika, nežádoucích účinků, ale to je i u veškerých léčivých přípravků. Vždycky se najde jedinec, který prostě má třeba negativní reakci na konkrétní léčivý přípravek. Tak je to i u vakcín, ale i tady se to riziko dá eliminovat, protože existuje možnost screeningu nežádoucích účinků, screeningu deficitu imunity a je možné tento screening u dětí v České republice zavést.

Takže to jsou všechno věci, které jsou odborné, jsou v řešení odborné komise a ministerstvo přislíbilo, že se připraví novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která se bude zabývat primárním očkováním a těmi věcmi, které byly vzneseny jako dotazy. Čili myslím si, že výsledek té komise bude vtělen potom do návrhu zákona, který budeme projednávat.

Nyní stojíme před rozhodnutím a každý by si měl uvědomit, že neřešíme očkování za běžné situace, ale v situaci, kdy skutečně na hranicích Evropy stojí statisíce lidí, kteří přinášejí riziko, velké riziko pro naši populaci, pro naše děti. A při vědomí této odpovědnosti bychom měli rozhodnout. Proto já osobně podporuji sněmovní verzi. Děkuji, na shledanou. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Kudela. Prosím.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, kolegové a kolegyně. Já jsem informatik, zemědělec, děti nemám. Nicméně jsem si pročetl zákon, zákon o ochraně veřejného zdraví. Hlava I začíná: Práva a povinnosti osob a výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví. V hlavě III se hovoří o předcházení vzniku a šíření infekčních nemocí. Specifikuje se tam, kdo je za co zodpovědný. Za očkování dětí jsou zodpovědní rodiče a jejich zákonní zástupci. Nikde jsem tam nenašel povinnosti školských zařízení. Až u zotavovacích akcí a škol v přírodě jsou najednou povinnosti školy zkontrolovat, zda mají děti očkování.

Dlouhodobě se tady přenáší zodpovědnost za kontrolu povinností rodičů, které jim ukládá zákon, na školy a školská zařízení. Děti do školy jít musí, protože jim to ukládá zákon - rodičům. Ale na školu v přírodě, pokud nemají očkování, tak jít nemůžou. A právě tento senátní návrh zmírňuje povinnosti a snímá sankce ze školských zařízení za to, že stát není schopný zkontrolovat povinnost rodičů, zda jsou děti očkovány, či nikoliv.

Když jsem si to takto rozebral, tak si říkám, že to vůbec není debata o tom, zda očkování je, nebo není povinné. To je v jiných paragrafech a nikdo to nezpochybnil. Ale ta povinnost kontrolovat školy, zda dítě může jet na školu v přírodě, se tady v současné úpravě dává pod sankci. A právě senátní návrh tuto sankci zmírňuje. Stejně tak dítě do školy jít musí, takže tam nikdo očkování nekontroluje, ale do školky je povinnost předložit plné očkování. Stejně tak na školu v přírodě. Na školu v přírodě se jezdí ve čtvrté třídě. V první třídě očkování nikdo nekontroluje a ve čtvrté třídě se musí zkontrolovat, jestli je dítě správně naočkováno. Do hasiče může chodit, do fotbalu může chodit, do hudebky může chodit. Všude chodit může, ale na školu v přírodě se musí zkontrolovat ve čtvrté třídě, zdali má všechna očkování. A o tom hovoří právě ten senátní návrh, kde tyto povinnosti zmírňuje. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Nyní prosím pana předsedu klubu KDU-ČSL Jiřího Miholu s faktickou poznámkou a po něm pan předseda Černoch.

 

Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, jen krátce, protože tady nemáme našeho předsedu sice, aby mě nevyplísnil, když jsem žádal už pomalu ukončení diskuse. Jenom krátce k našemu postoji.

Jsem rád, že diskuse probíhá. Myslím si, že je velmi užitečná a že téma je otevřené. Pevně věřím, že... Velmi jsem tuto záležitost diskutoval jak s panem ministrem zdravotnictví, s paní náměstkyní, s hlavním hygienikem a dalšími a samozřejmě s celou řadou rodičů. Pečlivě naslouchám, pročítám knížky, argumenty. Asi jste taky mnozí dostali. Vnímám tyto argumenty. Ale vnímám také, že je vůle z hlediska Ministerstva zdravotnictví se postavit co nejzodpovědněji i směrem tady k té otevřenosti. Aspoň tak mi to deklaroval pan ministr. Možná že to ještě řekne. Je jasně deklarováno, že ministerstvo chce uzákonit odpovědnost státu za škody z očkování. Jeden z těch argumentů. Sankce, které byly v nesmyslné výši nastaveny, se snížily. A i tam je otázka jako prostě té nejvyšší možné sankce a nejnižší hranice. Čili myslím si, že je tady dobrá vůle tuto věc řešit. Dobře, že diskutujeme. Skoro se tady v té řadě lékařů odborníků ztrácím, i když můj bratr je také lékař. I s ním jsem to pečlivě diskutoval a ten mi řekl: Ale netroufal bych si k tomu zásadní stanovisko, protože nejsem vakcinolog. Takže i tady bych trošičku dal do závorky všechny ty názory, nakolik je to delikátní záležitost.

Přestože dám volné hlasování v této záležitosti, osobně podpořím návrh Poslanecké sněmovny, tedy vládní, a věřím, že se tady k té diskusi a dalšímu řešení v blízké době vrátíme a že ty avizované změny ze strany Ministerstva zdravotnictví budou naplněny. Budu to pečlivě sledovat.

Děkuju za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Děkuji. Prosím s faktickou poznámkou pana předsedu Černocha. Prosím.

 

Poslanec Marek Černoch: Hezké dopoledne, dámy a pánové. Já jenom v rychlosti. Faktická poznámka na to, co říkal pan kolega Bendl. Souhlasím s ním. Určitě rodina je to nejzákladnější, co je. Ale na druhé straně i já mám rodinu, mám dvě děti. Dcera má vážný zdravotní problém a například nemoc, jako je černý kašel, je pro ni téměř smrtelné nebezpečí. A já z tohohle pohledu mám také svá práva a nechci nechávat zcela na zodpovědnosti nebo nezodpovědnosti některých lidí, jestli oni nechají naočkovat své děti a jestli to pro moji dceru zase bude problém. Takže v tomhle směru určitě chápu i slova kolegy Farského v rámci toho velkého čísla dětí, které mají nějaký problém v rámci očkování. Ale je zde potřeba brát v úvahu to, že si myslím, že lékař, pokud je tam nějaká kontraindikace, tak v tomhle směru se k tomu postaví tím způsobem, že udělá nějaký individuální plán. Opravdu si myslím, že nechávat to...

Protože určitě všichni jsme prošli kolečky s různými organizacemi, které se přihlásily a začaly s tím, jak je to všechno špatné, nosily stejné papíry, nosily knížky. Ale nikde tam nebylo dáno to, že i já mám strach o svoje děti. A proto chci, aby děti byly v tomto směru zabezpečeny díky nějakému systému, který by měl fungovat. A opravdu i dneska v rámci toho, že nejenom na hranicích, ale po celé Evropě se dneska pohybují lidé, kteří očkováni nejsou. A není to jenom otázka České republiky. Je to otázka celé Evropy. Máme volný pohyb. To znamená, v té chvíli by to znamenalo, že se tedy budu muset bát jet kamkoli jinam, aby moje dcera nedostala nemoc, která ji opravdu reálně může ohrozit na životě. (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla poslední faktická poznámka. A stejně tak nemám žádnou další přihlášku do rozpravy. Pokud je to skutečně pravda, tak rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Je. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi několika větami stručně shrnout situaci, před kterou teď stojíme. Možná bych chtěl připomenout, že to není tak, že je tady represivní návrh ministerstva podporovaný Poslaneckou sněmovnou, který nevěří rodičům, chce je k něčemu nutit a práská nad nimi bičem vysokých sankcí, a na straně druhé návrh Senátu, který chápe rodiče jako zodpovědné, kteří se postarají o své děti. Myslím si, že tak to není.

Jenom chci připomenout genezi tohoto návrhu, připomenout to, že Poslanecká sněmovna, než došla ke své verzi, tak se tím návrhem velmi zodpovědně a velmi dlouho zabývala. Opakovaně se jím zabýval zdravotní výbor Poslanecké sněmovny. Zákon se dokonce vracel zpátky do výboru. A musím říct, že i v tom výboru, a to si myslím, že mi potvrdí i ti, kteří mají jiný názor na vyznění zákona, ten výsledný tvar, který tady je a který schválila Poslanecká sněmovna, byl výsledkem kompromisu. Zákon se velmi výrazně posunul, velmi výrazně se zmírnily sankce vůči kolektivním zařízením, kde se děti zdržují.

V mezidobí vznikla pracovní skupina na Ministerstvu zdravotnictví, kde jsou jak zástupci, tedy odborníci vakcinologové, tedy lidé, pro které je vakcinace denním chlebem, a zároveň jsou tam zastoupeni i ti zástupci občanské veřejnosti, kteří mají výrazně jiný názor. A já jsem velmi rád, že ta skupina vznikla, že tam probíhá diskuse. V podstatě na základě výstupů z této komise by mělo eventuálně docházet k nějakým dalším změnám. Na základě výstupů z této komise dojde i k úpravě prováděcích vyhlášek. Velký úkol, který před touto komisí je, ale ono to není úplně jednoduché, je návrh tezí zákona, který by řešil odškodňování, protože zase určit přesně, co je výsledkem očkování, co je nežádoucím účinkem a co ne, není úplně jednoduché a nebude to jednoduchá norma.

Chci poděkovat za vystoupení, která v této rozpravě zazněla. Myslím si, že tady zazněly i některé argumenty, které uvádějí, proč potřebujeme kolektivní proočkovanost, že je to i ochrana opravdu těch dětí, které jsou nemocné, které mají nemoci, které jim brání podstoupit povinné očkování, a když máme vysokou hladinu proočkovanosti, tak ty děti klidně můžou do dětských kolektivů docházet a nehrozí to, že je ohrozíme na zdraví nebo na životě.

Samozřejmě může mít někdo filozofický pocit, že stát nemá právo nařizovat vůbec nic. Ty lidi asi nepřesvědčím. Nicméně - už jsem to opakovaně uváděl - když respektujeme, že se máme povinně pod hrozbou sankcí sami připoutávat v autě, kde ohrožujeme většinou jenom sami sebe, a odmítáme to, že může stát nařizovat něco, kde chrání tisíce a tisíce dětí, tak si myslím, že je to v pořádku.

Takže bych chtěl velmi požádat Poslaneckou sněmovnu, aby potvrdila, a říkám, byl to výsledek velmi dlouhé a velmi poctivé debaty, ten svůj původní kompromisní návrh zákona o ochraně veřejného zdraví, protože si myslím to, co tady zaznělo: Žijeme ve velmi turbulentní době. Infekce neznají hranice a během týdnů nebo měsíců se situace může natolik změnit, mohou tady být běženci nejenom ze Sýrie, z Ukrajiny například a podobně, a budeme velmi rádi, že tady máme vysokou proočkovanost populace. Myslím, že bychom s tímto výdobytkem českého zdravotnictví neměli hazardovat. Já tady znovu potvrzuji slib, který jsem tady dal. Ta pracovní skupina bude pokračovat ve své práci. Samozřejmě vždycky je třeba - jsou věci, které se dají zlepšit, upravit. Chceme dále komunikovat s veřejností. Připomínám, že i sankce, které původně byly, se velmi zmírnily. Takže velmi prosím o podporu tohoto zákona v původní sněmovní verzi. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Ještě se zeptám znovu zpravodajů, protože mají právo na závěrečné slovo, jestli ho chtějí využít. Není tomu tak. V tom případě budeme hlasovat. Ještě přivolám kolegy z předsálí a přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

 

Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 270/8, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 270/9."

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má číslo 40, přihlášeno je 181, pro 40, proti 97, tento návrh nebyl přijat. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.

 

Budeme pokračovat, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Prosím o nastavení kvora na 101.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 270/8."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování má číslo 41, přihlášeno je 181, pro 148, proti 6. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali, a to v původním znění, tak jak byl postoupen Senátu.

 

Děkuji paní senátorce i panu ministrovi a končím projednávání tohoto bodu.

 

Budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.