(11.00 hodin)
(pokračuje Benešík)
Jenom bych chtěl k Turecku říct, že my tady máme strach z dočasně umístěných několika tisíc běženců, kteří možná budou, možná nebudou muslimové. Připomínám, že Turecko má bezmála 80 milionů obyvatel. Je srovnatelné velikostně s Německem a podle stránek Ministerstva zahraničních věcí se k islámu hlásí 99,8 % obyvatelstva. Pokud Turecko vstoupí do Evropské unie, a jeho členství velmi silně podporuje např. autor protiimigrační petice, bývalý prezident Václav Klaus, ale také politické strany, např. ČSSD a ODS, tak Turecko získá politický vliv. Nebo možná podporovaly, já teď nevím, jestli nezměnily názor. Ale Turecko získá politický vliv, bude mít své europoslance, bude mít své soudce v Evropském soudním dvoře, bude mít svého eurokomisaře a samozřejmě turečtí občané se budou moci stěhovat volně kamkoli po Evropě, mohou se tam usidlovat, mohou kandidovat v místních volbách, mohou v těch volbách volit a to samé platí pro evropské volby. To jenom na dokreslení tohoto.
KDU-ČSL se vždy hlásila k něčemu jinému. Vždy se hlásila ke kulturnímu odkazu Evropy, a právě proto jsme vždy odmítali vstup např. Turecka, které má nepochybně jinou kulturu, do Evropské unie. Ale protože jsme si vědomi toho, že je to velmi důležitý partner, který může stabilizovat a musí stabilizovat nejbližší sousedství Evropy, proto jsme mu vždy nabízeli privilegované partnerství. To znamená, my Turecko neodkopáváme, ale jsme si vědomi rizik, které by právě přineslo jeho plnohodnotné členství. No a právě proto, že jsme si toho byli vždy vědomi, tak nemáme teď tu potřebu jako někteří další v migrační krizi hlasitě křičet zastavte to!, protože samozřejmě jsme si toho byli vědomi velmi dávno a systematicky, systematicky toto prosazujeme.
Důraz na hodnotové ukotvení vždy odlišoval křesťanské demokraty od liberálů. Těm právě stačilo, že Turci uskuteční reformy a jsou dostatečně kapitalističtí, a tedy zřejmě mohou vytvořit dobrou protiváhu proti podle nich už tak příliš socialistické Unii. Dnes jsou liberálové proti kvótám, naprosto oprávněně jsou proti kvótám, ale já se ptám, kde byli tehdy, když se rozhodovalo o přidělení kandidátského statusu Turecku pro členství v Evropské unii.
Mnoho lidí je rozčileno, že Evropská unie se rozhodla tyto běžence přidělovat do jednotlivých států pomocí povinných kvót. I mně to vadí, a proto navrhnu, aby tato Sněmovna podpořila snahu slovenského parlamentu vystavit tomuto rozhodnutí Rady ministrů tzv. žlutou kartu. Žlutá karta je mechanismus, který právě přinesla Lisabonská smlouva a který umožňuje národním parlamentům mluvit do dění v Evropské unii. Jak ovšem říká klasik, rozčilení není program. Je třeba si uvědomit, že jakkoli kritizujeme toto konkrétní rozhodnutí Evropské unie, sami se při řešení migrační krize bez Evropské unie neobejdeme. Neubráníme sami své hranice, nezastavíme proud migrantů v zemích, kde vzniká. Nebudeme mít dost financí a sílu hledat řešení na globální úrovni.
To, co KDU-ČSL od počátku prosazuje, je hledat odpovědi na otázky migrace v rámci celé Evropské unie, a to takové, které nebudou řešit pouze a jenom důsledky, ale zejména příčiny tohoto problému. Podle nás to Evropská unie vzala ze špatného konce. Nemělo se začít kvótami, nemělo se začít na území Evropské unie, ale naopak, mělo se začít zastavením migrace, mělo se začít v zemích původu těchto běženců. Nyní už Evropská unie takový plán má, nadále nicméně nesouhlasíme s povinnými kvótami, které jsou v něm na prvním místě. Ale souhlasíme se vším ostatním. S bojem proti pašerákům lidí, s urychleným vracením ekonomických migrantů, s detenčními zónami na hranicích Schengenu, s investicemi do táborů v regionech právě těchto konfliktů a s posílením stability těchto zemí.
Dále potom navrhujeme řadu dalších opatření, dalších vlastních opatření, z nichž uvedu alespoň ta nejdůležitější. Je třeba zásadně změnit evropské azylové právo, kterým je vázána právě i Česká republika. To bylo totiž koncipováno pro přijímání stovek, možná jednotek tisíců politických uprchlíků, ne pro statisíce až miliony běženců. Zejména neumožňuje efektivní a rychlé vracení nelegálů a ekonomických migrantů.
Dále ještě předtím, než Evropská komise začala uvažovat o přesměrování prostředků z evropských fondů na pomoc regionům původu uprchlíků, navrhla KDU-ČSL diskusi o vyčlenění části peněz, které připadají právě pro Českou republiku ze strukturálních a kohezních fondů, na zlepšení podmínek lidí v těchto táborech, protože pokud uprchlíci přijdou do Evropy, přijdou do České republiky, tak stejně tyto prostředky budeme muset utratit právě tímto způsobem. Ale samozřejmě podstatně méně efektivně a bude to podstatně dražší než se soustředit na investice do zemí těchto konfliktů, do uprchlických táborů v těchto zemích. Prostě je to levnější a efektivnější řešení.
Také navrhujeme nalézt bezpečný prostor pod správou Evropské unie, kam by bylo možné tyto běžence umístit, ať už na řeckých ostrovech, nebo např. v Libyi.
Netvrdíme, že dokážeme vyřešit vše ani že řešení bude rychlé, snadné a levné. To říkají populisté. Ale jak se říká, nejhoršího omylu se dopouští ten, kdo v obavě, že může učinit pouze málo, nečiní nic. My chceme udělat alespoň to, co učinit můžeme, a rádi budeme spolupracovat se všemi, kdo přijdou s dalšími konstruktivními návrhy na řešení tohoto opravdu velmi palčivého problému. Masová migrace je velký problém, musíme ho ale řešit, a ne se jím strašit.
Dámy a pánové, dovolte mně ještě několik málo poznámek k tomu, co tady říkali předřečníci. Já velmi často s panem prezidentem Zemanem nesouhlasím. Ale velmi často s ním také souhlasím, a myslím si, že máme podobné názory zejména na problematičnost soužití různých kultur na jednom území. Tady se s ním poměrně vzácně a poměrně dost, neříkám stoprocentně, shodnu. Ale také je dobré si připomenout, že např. v roce 1998 a 2002, kdy byl pan současný prezident předsedou vlády, která byla jednobarevná, tzn. že měl, jak se říká, všechno pod palcem, nebyli jsme v Evropské unii, natož pak v Schengenu, měli jsme hlídané hranice a v České republice v té době požádalo o azyl, požádalo o azyl, samozřejmě, že těch lidí tady bylo fakticky možná několikanásobně víc, zhruba 45 tisíc. 45 tisíc běženců za ty čtyři roky. Byli to lidé samozřejmě např. z Čečenska, z Makedonie, z Kosova, z Bosny - Hercegoviny, ale také např. z Pákistánu, ze Srí Lanky, z Afghánistánu. To nejsou křesťanské země.
Jenom taková řečnická otázka. Zajímalo by mě, co tehdy pan prezident, aniž bych se do něj chtěl navážet, to v žádném případě, dělal špatně. Nám to ale umožnilo, že máme zkušenost, a tu zkušenost musíme využít. Tu zkušenost musíme využít, protože pokud zase uděláme něco špatně, tak příští generace nám to už nemusí odpustit.
Druhá poznámka, a myslím si, že bude poslední, je k bohatým arabským státům. Já naprosto souhlasím s tím, co tady zaznělo. KDU-ČSL dlouhodobě, dlouhodobě volá po tom, možná tři čtvrtě roku, aby evropská diplomacie i prostřednictvím naší diplomacie toto řešila, např. prostřednictvím vysoké komisařky High Rep., tzv. High Rep., Federiky Mogherini, aby toto řešila právě s bohatými arabskými státy, protože mně skutečně nepřijde férové, že státy, které pořádají mistrovství světa ve fotbale za miliardy dolarů, staví v poušti haly, kde mají lyžařské sjezdovky, a vyznávají tam islám, tak nejsou schopny nebo nechtějí přijmout své muslimské spolubratry.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní další s přednostním právem pan poslanec Černoch, a dále s přednostním právem pan ministr Chovanec. Máte slovo. ***