(9.20 hodin)
(pokračuje Fiala)
Pokud jste mě, dámy a pánové, poslouchali, tedy ne mě, ale slova pana premiéra Sobotky a pana státního tajemníka Prouzy, tak vám musí být jasné, že jeden z těchto pánů neříká pravdu. Jeden z těchto pánů veřejnosti lže. Možná se nechali inspirovat slovy svého sociálně demokratického kolegy z Maďarska, bývalého premiéra Gyurcsányho, který ve svém známém citátu přiznal, jak vypadala jeho politika, když řekl: Lhali jsme ve dne, lhali jsme v noci. Jenom bych k tomu dodal, že bývalý socialistický premiér Gyurcsány řekl: Lhali jsme ve dne, lhali jsme v noci, abychom uspěli ve volbách.
Tady já ani sociální demokracii nepodezírám z toho, že to dělala proto, že chce uspět ve volbách, ale spíše si myslím, že to dělali z pohodlnosti, z toho, aby se vyhnuli konfliktu, aby veřejnosti sdělili jednu věc, která není pravdivá, a jinak se zachovali na úrovni Evropské unie, kde se dostali pod tlak silných států. A když to tak je, tak si myslím, že pan premiér by si mohl odpustit i taková ta teatrální gesta, kterých jsme byli také svědky, kdy vyprovázel svého ministra vnitra na letiště před odletem na klíčové jednání rady ministrů o kvótách, aby ho - cituji: morálně podpořil, protože ho čeká perný den. Bohužel, pánové si nějak zapomněli sdělit, že ten den bude perný proto, že Poláci neudrží jednotnou pozici Visegrádské skupiny, na které vláda tak stavěla. Premiér pak hrál překvapeného, i když vláda, až tedy na pana ministra vnitra Chovance, i když vláda o polském postoji, jak řekl opět státní tajemník Prouza - cituji: věděla už tejden, protože ona volala premiérka našemu premiérovi, že stahujou svoji dohodu z V4.
A bylo by tedy správné, aby vláda veřejnosti také sdělila, když to zjevně někteří členové vlády věděli už dopředu, proč Polsko ze společné pozice vycouvalo. Polsko vycouvalo nejspíše proto, že počítá s tím, že se může zhoršit situace na Ukrajině a může přijít následná vlna migrace Ukrajinců. A vzhledem k tomu, a to by nám vláda také měla jasně říct, že závěry jednání Rady ministrů neobsahují žádnou záruku toho, že kvóty nebudou opakovaně používány, tak je velmi pravděpodobné, že kvóty a další počty migrantů budou jednou na stole a může to být třeba na základě požadavku Polska.
Když se na to podíváme podle činů, nikoli podle rétoriky, tak vidíme, že na faktické úrovni vláda svou pasivitou a svým přístupem de facto nesmyslné kvóty obhajuje, a to kvóty, které tady budou nejspíše natrvalo, přivedou na naše území neznámý počet lidí a z hlediska řešení migrační krize v rámci Evropské unie stejně nebudou fungovat.
Vzhledem k tomu, že debata o migrační krizi bude nepochybně pokračovat, tak vyzývám vládu, aby na evropské úrovni hájila, prosazovala kroky, které občanská demokratická strana navrhuje už dlouho a z nichž některé potom chceme přenést i do usnesení Poslanecké sněmovny, které po mně bude navrhovat paní poslankyně Miroslava Němcová.
1. Žádáme vládu, aby trvala na odmítavém postoji k povinným kvótám a připojila se k podání žaloby k Evropskému soudnímu dvoru, jak to ostatně avizoval místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. Protlačením povinných kvót silou rezignovala EU na demokratické principy rozhodování a je nutné, abychom se tomu postavili, abychom byli v této otázce důslední a mohli tak čelit návrhu na povinný přerozdělovací mechanismus, který je nepochybně na stole.
2. Vláda musí odmítnout jakékoli tlaky na sjednocení sociálních dávek pro běžence v zemích Evropské unie. Naopak je třeba sociální výhody omezit a zvýšit tlak na integraci. Navíc hrozí, že sjednocení sociálních dávek se pak přelije do nutnosti sjednocovat další věci, sjednocovat azylové řízení v celé Evropské unii, což je jenom další cesta k evropskému superstátu, cesta, která jde proti zájmům České republiky a proti zájmům jejích občanů.
3. Vláda musí vyvíjet tlak na urychlenou změnu rozpočtu Evropské unie s cílem posílit zdroje na zlepšení podmínek uprchlíků v táborech mimo území Evropské unie. Pokud může Evropská unie na svůj chod, na svůj administrativní chod vyčlenit 645 mil. Kč denně, tak je nutné, aby změnila svoje priority a našla rozpočtové zdroje, a to nebude žádný velký problém, na navýšení dnes již schválené pomoci uprchlickým táborům, která má v současné době činit 1 mld. eur.
To samé, abychom jenom neříkali, co se má udělat na evropské úrovni, je ale potřeba udělat i na úrovni České republiky, tedy v rámci rozpočtu České republiky. Připomínám tady náš požadavek na vládu. Česká republika dává dlouhodobě na rozvojovou spolupráci kolem 4 mld. Kč, což je 0,11 % hrubého domácího produktu. My jsme se ale zavázali při vstupu do EU, že budeme dávat do letoška 0,33 % HDP, a to když si spočítáte, tak je rozdíl kolem 10 mld. Těchto 10 mld. vláda samozřejmě má, utrácí je, o 10 mld. meziročně zvýšila provozní náklady ministerstev. Ale tady by ty peníze byly použity správně a byly by použity dobře. A nezapomeňme, že každá koruna, která je utracena v místě konfliktu, má sedminásobně vyšší cenu než koruna, která je použita v důsledku řešení migrační krize na území České republiky.
4. Vláda by měla trvat na tom, že migrační krize je především bezpečnostním problémem a že má jednu ze svých zásadních příčin v nezvládnutí organizovaného zločinu na periferii Evropy. Je proto nutné potírat organizovaný zločin, pašeráctví, obchod s lidmi a důsledně chránit vnější hranice Unie. EU se už před čtvrt rokem dohodla na zabavování lodí, potápění lodí pašeráků, ale zatím neudělala nic. Místo toho vymýšlí kvóty, a kdyby nevymýšleli kvóty, tak se mohla třeba vnější služba a Komise snažit o to, abychom dosáhli na diplomatickém poli získání mandátu Rady bezpečnosti OSN, který je k této aktivitě nutný.
Ale zase nechceme mluvit jenom o tom, co se má udělat na evropské úrovni, co mají udělat velké státy. Chceme k tomu boji s převaděčstvím, s obchodováním s lidmi také sami přispět. Proto ODS navrhuje zpřísnění trestů za převádění nelegálních uprchlíků, nyní je to 5 let, resp. 8 pro organizovanou skupinu, a to je třeba stejná sazba, jakou máte za provozování hazardu. A určitě se všichni shodneme, že společenská nebezpečnost převaděčství je v této době mnohem vyšší a zvýšení trestů by mělo nepochybně preventivní a odrazující účinek. Vláda by v této souvislosti měla také trvat na dodržení harmonogramu dokončení těch tzv. hotspotů na vnější hranici EU, aby se co nejdříve mohlo začít s identifikací lidí a s posuzováním oprávněnosti žádosti o mezinárodní ochranu.
5. Vláda by měla na evropské úrovni iniciovat unijní preventivní a informační kampaň, kterou by třeba mohla iniciovat Evropská služba vnější akce, aby také měla nějakou náplň své činnosti. Něco by konečně dělala, když nás tato vnější služba ročně stojí 8 mld. eur. EU by tak mohla účinně využít svých delegací v subsaharských zemích a svého partnerství s Africkou unií, na Balkáně a na Blízkém východě. Také v tomto směru by mohla probíhat intenzivní preventivní komunikační kampaň, a to jak ve zdrojových, tak v cílových zemích, protože tu kampaň je třeba vést nejenom ve zdrojových zemích, v tranzitních zemích, ale také v těch komunitách, do kterých proud běženců míří, tedy v komunitách v rámci zemí EU. ***