(20.10 hodin)
(pokračuje Černoch)
Další otázka je, zdali je česká vláda připravena chránit občany České republiky v případě, že by opravdu ta situace nějakým způsobem začala ještě více eskalovat. Ona už teď je kritická. Ale řekněme si to na rovinu, pokud by ještě eskalovala, i tou možností na dočasnou dobu, do té doby, než by se tato situace nějakým způsobem nezlepšila, uzavřít nebo opravdu natvrdo přísně hlídat hranice, hlavně jižní hranici České republiky.
Jedna z otázek je, protože opravdu těch lidí, kteří se sem valí, je spousta, myslím si, že je velmi těžké rozpoznat, kdo je azylantem, kdo je ekonomickým imigrantem. Ve chvíli, jakmile se dostanou do Evropské unie, a Itálie to opravdu reálně nezvládá, stejně tak jako Řecko, jestli jsme vůbec schopni v tomto směru nějakým způsobem tyto lidi odlišit. A tam, kde je třeba, kdy lidé utíkají před válkou nebo jsou to ženy, děti, tak těm samozřejmě Česká republika pomáhá, pomáhala. A myslím si, že Česká republika jako solidární stát patří k těm nejlepším vůbec na světě. V případě jakýchkoliv katastrof, jakýchkoliv živelních katastrof, tak jsou to Češi, kteří první posílají peníze, kteří první posílají záchranné sbory. Ale rozhodně, rozhodně nebudeme přijímat, nebudeme dávat azyl, nebudeme se vystavovat riziku, nebudeme vystavovat riziku občany České republiky, že sem prostě přijdou obrovské skupiny lidí, kteří se ani nechtějí integrovat. Ti lidé prostě nemají zájem o integraci. Francie s tím má své zkušenosti. Německo s tím má také své zkušenosti. Jak zde bylo řečeno, není to už dnes jediná cesta. Těch cest je více. Takže těch lidí bude přijímat, budou vznikat ghetta, budou vznikat komunity, ve kterých se pak mohou daleko snadněji skrývat lidé, kteří jsou přímo napojeni na teroristické organizace, mohou to potom opravdu být spící buňky. Podle informací, které samozřejmě nejsou ověřeny, je to dnes kolem šesti tisíc lidí minimálně, kteří mají v Evropě nějaké napojení na teroristické organizace. Tito lidé se stanou jedním obrovským problémem.
A jak zde bylo řečeno od paní kolegyně Černochové, pokud je ministr pro lidská práva, jakého máme, který navrhuje lidská práva v trošku obráceném směru, pokud je tady paní ombudsmanka, která hájí oproti českým občanům menšiny, tak pak můžeme očekávat, že tahle ta situace bude pouze horší a horší. Opravdu se stavíme, a není to xenofobie, není to rasismus. Naopak, já si myslím, že se svým jménem jako Černoch asi bych vůbec neměl mít tyhle ty pocity. Mám spoustu přátel jiné barvy kůže. Mám spoustu přátel, kteří mají třeba i jiné vyznání.
Ale tahle ta situace, která je teď, tak to je situace, která tady nikdy nebyla. A myslím si, že ve chvíli, kdy se fakt budou zavírat oči, kdy se bude čekat, jak říkal pan ministr Zaorálek, na politiku nebo politiky, kteří budou do budoucna řešit tento problém, tak do budoucna může znamenat pět let, deset let, ale my řešíme problém, který je tady teď. Myslím si, že ho máme řešit, aniž bychom zavírali oči před tím, nastavit pravidla v této chvíli. Je to Evropská unie celkově. Bohužel radikálně ve smyslu návratové politiky, ve smyslu prostě ty lidi nepřijímat.
Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí Úsvit.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím k mikrofonu pana místopředsedu Sněmovny Petra Gazdíka. Připraví se pan ministr Stropnický.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer, milé kolegyně, milý kolegové. Jsem velmi rád, že můžeme řešit na této půdě problém imigrace, a jsem velmi rád, že to řešíme důkladně. Svědčí o tom, že jdu po panu kolegovi Černochovi.
Pan premiér nás zahltil poměrně podrobným popisem událostí, které již známe. Čekal jsem spíše velmi stručnou, ale jasnou formulaci, pozici české vlády, kterou česká vláda hodlá zastávat. O to více děkuji panu ministrovi vnitra za poměrně jasnou pozici, kterou nám sdělil, panu ministru Zaorálkovi za exkurz do jaksi širších mezinárodních souvislostí.
Nebudu opakovat a nebudu verbální masochista, nebudu opakovat to, co jsme tady už zazněli a co si myslím, že si myslí většina z nás. Pokusím se na to podívat spíše z toho, co tady zatím nezaznělo.
Řekněme si prosím jasně, stručně a bez historických exkurzů: Ano, máme morální povinnost pomoci uprchlíkům ze zemí postižených válkou. Zažili jsme dva totalitní režimy a naši lidé také odcházeli na Západ. Nicméně nemáme povinnost pomáhat imigrantům, kteří jdou jen za lepším životem závislým na sociálních dávkách. Kdo si myslí něco jiného, ať neříká neadresné: Evropa má pomoct. Ať řekne: Já XY, já Jan Novák, já Petr Gazdík jsem ochoten vzdát se pětiny, čtvrtiny, poloviny svého platu a chci je dát ve prospěch imigrantům. Připomínám, že tady ještě v čase Nečasovy vlády byly odborářské demonstrace proti třeba vyššímu zdanění stravenek. Nedovedu si dnes fyzicky představit, že by někdo byl skutečně ochoten něco takového udělat. Sám za sebe říkám, že to rád udělám. A vyzývám každého, kdo to chce udělat, ať nespoléhá na Evropskou unii, ať začne u sebe.
Pan ministr Chovanec i paní poslankyně Černochová v tom, co četla, zcela jasně řekla, že jedním z problémů evropské civilizace jsou velmi bohaté sociální systémy. Ano, ti lidé přicházejí za velmi bohatými sociálními systémy. A je naší povinností udělat všechno pro to, aby ty sociální systémy nebyly zneužívány. Ale jako pravicově myslící člověk vím, že každé přerozdělování, každé (s důrazem), povede vždycky k částečnému zneužívání.
Pozice české vlády je taková, že vyjednává v rovině: kvóty ne, ale dobrovolně někoho přijmeme. Ptám se: Proč chceme poskytovat pomoc v Evropě? Neměli bychom raději poskytovat přímo pomoc v zemích, odkud ti imigranti přicházejí?
Pan ministr Zaorálek řekl další věc: Oslovme bohaté arabské státy. Jich se to bytelně týká. A tady v těchto dvou věcech mi u české vlády chybí jedno a to je akce. A proto se chci na rovinu zeptat: Pane premiére, páni ministři, co konkrétně udělala česká vláda? Jakou diplomatickou aktivitu vedla k tomu, abychom oslovili konkrétní arabské státy, abychom s pomocí charitativních organizací při domluvě, při společné domluvě v Evropské unii se snažili vybudovat například uprchlický tábor nebo nějaký záchranný systém přímo v zemích, odkud ti lidé odcházejí? Bude mnohem účinnější - za jedno euro vynaložené v Evropě dostanou imigranti mnohem méně než za jedno euro poskytnuté třeba na severu Afriky. Zastavíme narůstající sociální pnutí třeba těch zemí, které teď imigranty hostí. Zastavíme byznys mafií, které uprchlíky přes moře do Evropy dopravují. Právě tuto pozici bych si strašně přál, aby česká vláda aktivně navrhovala, aby vzhledem k té totalitní minulosti, kterou Česká republika bohužel má, aby byla aktivní a aby Evropské radě jaksi navrhla konkrétní akci.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra obrany Martina Stropnického. (Poslankyně Němcová se hlásí, že má faktickou poznámku.) Ještě není otevřená rozprava, paní poslankyně. Ještě pořád tu jsou přednostní práva. Nebojte se.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vážení hosté, tady zazněla spousta věcí a já se rozhodně nebudu pouštět do toho, že bych něco z toho opakoval nebo na tom nějak parazitoval. Jenom se omezím na to, že řeknu, že s řadou těch názorů souhlasím. A cítím ještě potřebu vyjádřit to, že z toho celku vnímám určitý soulad v tom nejpodstatnějším. Myslím si, že je to nesmírně cenné, že nám jde určitě všem o jedno, že ani ty cesty k nějakému řešení nejsou zcela diametrálně odlišné jedna od druhé, a to si myslím, že je velmi důležité a že bychom si to měli u tohoto tématu udržet co nejdéle. ***