(18.40 hodin)
(pokračuje Černoch)
Diskuse o téhle té hrozbě by se měla vést a je vedena napříč politickým spektrem. Vzpomínám si na článek kolegyně Jermanové "Noha ve dveřích", který si myslím, že dneska dostává úplně jiný nádech, a to nádech, že už to není noha ve dveřích, ale že ty dveře jsou buď otevřené, nebo už se pomalu zavírají.
Pojďme na tom spolupracovat opravdu všichni. Nazývejme věci tak, jak jsou. Nazývejme je pravými jmény. Pojďme pracovat na tom, aby se neřešil důsledek, ale abychom nějakým způsobem byli schopni se tomu postavit ještě ve chvíli, kdy se tomu postavit dá. Není možné, aby o našich osudech a osudech Evropy rozhodovalo pár vyvolených jedinců, kteří nechtějí slyšet, neslyší hlasy občanů, nezajímá je to. Hledejme řešení společně s dalšími státy Evropské unie. Hledejme společné řešení tam, kde ten problém vzniká - Střední východ, Afrika, Blízký východ. Hledejme řešení, které odstraní příčinu těchto událostí, a ne následky. Přestaňme být politicky korektní. Začněme nazývat věci pravými jmény, protože přišel čas přijmout odpovědnost za svá slova, za své činy.
Odpovědně tímto prohlašuji, že je v zájmu občanů České republiky, v zájmu České republiky jako takové, v zájmu celé Evropy tvrdě zasáhnout proti invazi nelegálních - nelegálních - imigrantů, nastavit návratovou politiku, neudělat z agentur, které mají střežit vnější hranice Evropské unie, cestovní kanceláře, které odvážejí ilegální, nelegální imigranty do Evropské unie, odkud se pak mohou v rámci schengenského prostoru po celé Evropě pohybovat víceméně bez jakýchkoli problémů.
Rádi bychom, aby vláda České republiky předložila návrh opatření včetně opatření rozpočtových pro zajištění dlouhodobé ochrany státních hranic před nelegálními imigranty. Dále, aby vláda předložila návrh, jakým způsobem bude řešit případ, že by Evropská unie České republice povinné kvóty na přijímání uprchlíků nařídila, a také aby vláda České republiky Poslaneckou sněmovnu a občany pravidelně o této situaci informovala.
Děkuji. (Velký potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi. Prosím o klid v Poslanecké sněmovně. Upozorním na dodržování pravidel i galerii, platí pro to pravidla pro návštěvníky a žádám ochrannou službu, aby klid zajistila.
Nyní žádám předsedu vlády České republiky pana Bohuslava Sobotku, aby přednesl zprávu vlády o řešení nelegální imigrace na území Evropské unie a České republiky, a potom jednotlivé ministry, tak jak, pane premiére, určíte. Slovo má předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka. Prosím.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, už jsem se trošku obával, že Sněmovna začne projednávat a hlasovat o návrhu usnesení ještě dříve, než zazní zpráva, kterou opozice tak požadovala na jednání Poslanecké sněmovny. Jsem rád, že se mohu dostat ke slovu, protože mě přece jenom poněkud zmátlo, když jsem přišel do Sněmovny, viděl jsem na tabuli bod Informace předsedy vlády České republiky o řešení nelegální imigrace do Evropské unie a vystupovala paní poslankyně Němcová tady k této záležitosti.
Dovolte mi, vážený pane místopředsedo, vážení poslanci, vážené poslankyně, abych se nyní, tedy po tři čtvrtě hodině, mohl vyjádřit za vládu České republiky k této záležitosti.
Jsem přesvědčen, že Evropa je v tuto chvíli znovu na osudové křižovatce. Migrační krize, která je v tuto chvíli, vyžaduje velmi silnou spolupráci jednotlivých členských zemí Evropské unie. Tuhle krizi nemůže vyřešit žádná země samostatně. Žádná země ji není schopna zvládnout sama o sobě jenom nějakými svými opatřeními na národní úrovni. To je naprostá iluze.
Řešení krize vyžaduje také nezbytnou míru solidarity v rámci Evropské unie. Vyžaduje to také pevné vedení Evropské komise, protože je zřejmé, že je to právě Evropská komise, jejíž role byla posílena. Koneckonců také tím, že máme dneska stálého předsedu Rady Evropské unie, že máme stálou představitelku Evropské unie pro zahraniční politiku. Čili na základě minulých změn, ke kterým došlo v Unii, tak je do značné míry posíleno vedení Evropské unie a to nyní v tuto chvíli musí obstát. Musí být dostatečně pevné a musí být dostatečně rozhodné.
Bohužel do doby, než tahle krize vypukla, se nám nepodařilo v rámci Evropy vytvořit silnější pilíř společné zahraniční a společné obranné politiky. Myslím, že zejména v situaci, kterou zažíváme dnes ve vztahu k Ukrajině, ale i ve vztahu k té migrační krizi, která je minimálně stejně vážná jako to, co se odehrává na východě Evropy, a možná ještě vážnější, tak je myslím chyba, že Evropa nemá silnější a lépe zorganizovanou linii vlastní obranné politiky a že nemá silnější linii zahraniční politiky. Ještě se k tomu vrátím, až budu mluvit o jednotlivých aspektech a o možnostech řešení, která jsou před námi.
Proč je Evropa na osudové křižovatce? Mimo jiné proto, že situace v našem bezprostředním okolí se výrazně zhoršila. Snaha o export hodnot liberální demokracie do zemí, které mají velmi odlišnou historii, kulturu a náboženství, se v řadě případů tragicky nepovedla. Mezinárodní instituce, ať už je to OSN, OBSE, ale i organizace, kde jsme členy, jako je NATO nebo i Evropská unie, nebyly schopny zvládnout problémy širokého pásu, který se nachází na jih a na východ od Evropské unie. To se prostě nepovedlo. Čili v posledních letech jsme svědky výrazné destabilizace našeho okolí.
Evropská unie, když se dneska podíváte na mapu, a vím, že pan ministr vnitra Chovanec tady rozdal mapu, která ukazuje ta ohniska, ty země, ze kterých přichází a vychází migrační proud, o kterém tady budeme diskutovat, když se podíváte na tu mapu, tak Evropa tady vlastně zůstává jako určitý ostrov stability. Ostrov relativně vysoké životní úrovně. Místo, kde lidé mají šanci nejenom na bezpečnost, elementární bezpečnost, ale také na zajištění zdravotní péče a základní sociální zabezpečení. A nemůžeme se divit, že ostrov stability uprostřed znejistěné severní Afriky, uprostřed války na Blízkém východě, samozřejmě přitahuje pozornost lidí, kteří přemýšlejí o tom, jak stráví zbytek života. Jestli ho stráví uprostřed nejistoty, úpadku, rozkladu svých vlastních zemí, anebo jestli zkusí štěstí někde jinde.
Ukrajina. Její ekonomický propad. Válka na východě v Donbasu. Rozpad Sýrie. Občanská válka, která tam zuří. Rozpad Iráku. Faktický rozpad Iráku. Rozpad státních struktur v Somálsku. Situace v Mali. Boje s islámskými extremisty ve střední Africe. Rozpad Libye, kde zuří občanská válka. To je prostě jenom velmi stručný popis toho, co se odehrává v okolí Evropy. Já se k tomu ještě dostanu.
To, co se odehrává, má samozřejmě i vážné vnitřní důsledky. Když mluvím o tom, že Evropa je na křižovatce, tak samozřejmě řešení, která budeme volit, ovlivní i náladu, názory občanů, jak je budou v příštích letech uplatňovat i ve volbách. Máme demokratický systém. Evropa sama je založena na demokratických principech. A obávám se, že pokud Evropa zvolí špatné řešení - ještě se k tomu pak dostanu, já za součást špatného řešení kvóty pokládám - tak se obávám, že to bude jenom živá voda. Živá voda pro extremisty, živá voda pro xenofoby, pro okrajové proudy, které v konečném důsledku mohou zesílit do té míry, že vůbec rozloží Evropu, že zabrání jakémukoliv smysluplnému pokračování další evropské integrace. To si myslím, že je velký problém. ***