(12.40 hodin)
(pokračuje Černochová)
Jedná se např. o nárok na proviantní, výstrojní či cestovní náležitosti, nárok na náhradu za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem služby či rekondiční pobyty. S ohledem na odlišnost charakteru služby vojáků v záloze a vojáků z povolání návrh zákona o službě vojáků v záloze zase oproti tomu odlišným způsobem, tedy mírnějším, upravuje omezení volebního a shromažďovacího práva záložáků.
Návrh zákona lze považovat jednoznačně za krok správným směrem. Po více než deseti letech, která uplynula od profesionalizace naší armády, je zjevné, že obranyschopnost naší země poklesla, a to nejen kvůli sníženému rozpočtovému rámci, ale také kvůli sníženému zájmu veřejnosti o obranu země. Tento stav je třeba změnit a je třeba hledat nové cesty, jak veřejnost a zejména mladší generaci přimět k většímu pocitu odpovědnosti za naši bezpečnost a obranu. Proto budování záložáckých struktur lze považovat za zcela logický krok a stejně tak lze považovat za logický vznik samostatného zákona, který bude upravovat jejich fungování.
Vzhledem k tomu, vážené kolegyně a kolegové, že máme na stole současně tři legislativní návrhy, které jsou spolu vnitřně provázané, považuji za vhodné, aby harmonogram jejich projednávání byl stejný, aby případné pozměňovací návrhy byly předkládány s ohledem na tuto vnitřní propojenost. I se odvolávám na tu předešlou dohodu s panem ministrem, že i v tomto případě bychom měli následně hlasovat o devadesátce.
Ukončuji tímto svoji zpravodajskou zprávu, a pane místopředsedo, dovolím si... Pane místopředsedo! Ukončuji svoji zpravodajskou zprávu a dovoluji si přihlásit se s přednostním právem do obecné rozpravy.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Do obecné rozpravy, dobře. Já vám děkuji, paní poslankyně a otevírám tedy obecnou rozpravu. Mám zde přihlášeného pana poslance Seďu, ale vy se hlásíte s přednostním právem, takže vám rovnou uděluji slovo a můžete pokračovat.
Poslankyně Jana Černochová: Udělám všechno pro to, abychom to stihli oba. Za prvé jsem poctěna být zpravodajkou návrhu zákona o vojácích v záloze. Chápu zálohu aktivní i povinnou jako nezbytnou součást zajištění obrany naší země. Velmi si vážím dobrovolníků na všech možných úrovních, kteří se rozhodli i přes nepohodlí připravovat se na obranu státu v jednotkách aktivních záloh. V posledních měsících jsem měla možnost s mnohými z nich hovořit, navštívila jsem několik jejich vojenských cvičení a hovořila jsem o této problematice i s profesionálními vojáky.
Chci využít projednávání tohoto zákona a poděkovat jak příslušníkům aktivní zálohy za ochotu, se kterou mě přijali mezi sebe, ale i za jejich nasazení. Když jsem skutečně viděla, co ti lidé dokážou, přišlo mi líto to, že musí chodit v botách, které si oblepují izolepou, protože se rozpadají po uběhnutí dvou set metrů. Kolegové z výboru pro obranu už tuto historku znají, boty na vlastní oči i viděli.
Chtěla bych ale i velmi poděkovat náčelníkovi Generálního štábu genpor. Bečvářovi, který nám jednak umožnil to cvičení, a jednak po dohodě s panem předsedou Kádnerem jsme se rozhodli, že bod, který se týká aktivních záloh, bude pravidelným bodem výboru pro obranu a pan genpor. Bečvář jasně dal svým přístupem najevo, že i on vnímá aktivní zálohy jako něco, co by ze strany Generálního štábu mělo být podporováno. Uspořádal hned i zaměstnání, na které pozval příslušníky aktivních záloh, další se bude konat v září. Takže za to mu patří moje, předpokládám i naše - členů výboru - poděkování. Snažíme se na výboru hovořit o problémech, které aktivní zálohy trápí. Chceme po Generálním štábu vize, kam by vše mělo směřovat, abychom zvyšovali obranyschopnost naší země. Chtěla bych zdůraznit, že rozhodně výbor pro obranu nemá ambici zasahovat do práce Generálního štábu ani zálohy řídit. Jeho členové chtějí jenom lépe porozumět této problematice a svým zájmem ocenit dobrovolnost a občanskou zodpovědnost.
Bohužel, léta zanedbávání problematiky aktivní zálohy si vybírají svoji daň. Tato složka má podstav a její vybavení je povětšinou špatné. Ne všichni také chápou význam aktivní zálohy pro posílení naší profesionální armády, takže jí nevěnují dostatečnou pozornost. Jsou samozřejmě výjimky, např. aktivní záloha u speciálních sil, ta funguje na výbornou a myslím si, že by měla být právě inspirací pro jiné jednotky v rámci KVV, případně těch speciálek. Když se ptáte, proč to někde funguje a jinde to nefunguje, zjistíte, že nejde ani tak o finanční prostředky jako o pochopení významu zálohy. Máte velitele, kteří se o své záložáky starají, máte jiné, kteří jsou přesvědčeni, že je vlastně nepotřebují, a podle toho to bohužel také tak vypadá. Vždy je to o lidech, jako všechno.
Naším úkolem a cílem musí být napomoci dostat se, co se systému záloh týče, na úroveň zemí s funkčními modely, ať už je to Francie, Británie, Austrálie či Spojené státy. Občas člověk slyší, a bohužel i z armádních kruhů, že aktivní záloha není zapotřebí. Opak je však pravdou. Na okraj jen podotknu, že pokud by to nebyla pravda, tak by naši spojenci, kteří systém aktivní zálohy využívají, byli hlupáci a my bychom byli jediní chytří, což se samozřejmě neděje.
Zákon o vojácích v záloze, který budeme v následujících měsících probírat, a související normy jako branný zákon, který už jsme poslali do dalšího čtení, mají vytvořit podmínky pro nastartování mimo jiné aktivní zálohy. O tom jsem tady mluvila před chvílí s paní poslankyní Váhalovou. Samozřejmě nejsme schopni vyřešit všechny problémy hned. Jak jsem říkala i opakovaně na výboru pro obranu i v médiích, řada věcí v zálohách se mohla činit bez ohledu na přijetí zákona. Je schválená koncepce v roce 2012 s platností od 1. 1. 2013. Bohužel tuto koncepci nikdo neměl větší vůli realizovat. Říkám neměl, protože mám pocit, že náčelník Generálního štábu tuto vůli má a dává to záložákům i poslancům jasně najevo.
Nebudu opakovat, co vše návrh přináší. Chci jenom zdůraznit význam předlohy, kterou projednáváme. Je nezbytné, abychom my politici, zástupci našich občanů, podporovali a oceňovali dobrovolnost ve prospěch celku, snažili se oceňovat ty, kteří slouží, a ty, kteří jim to umožňují, což jsou zaměstnavatelé, a abychom všichni, co tady jsme v tomto sále, dbali na to, aby jejich život nemusel být složitější, než je nezbytné. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. A nyní tedy pan poslanec Seďa přihlášený do rozpravy. (V sále je silný hluk.)
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, pane ministře, jak bylo řečeno, účelem zákona má být i vytvoření zákonného rámce pro průběh vojenské činné služby, a to jak povinné, tak v aktivní záloze. Osobně souhlasím s tím, že bylo a stále je chybou, že naše armáda dlouhodobě podceňuje stav a výcvik aktivních záloh -
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale míra hluku je skutečně vysoká. Já vás požádám, abyste se ztišili, případně jste šli do předsálí vyřešit, co potřebujete. Děkuji vám, že to budete respektovat. Prosím, pokračujte.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Osobně souhlasím s tím, že bylo a stále je chybou, že naše armáda dlouhodobě podceňuje stav a výcvik aktivních záloh, kdy současný systém je velmi málo účinný. Proto je navržen tento zákon, který má umožnit s předkládanou novelou branného zákona využití záloh v celém spektru úkolů ozbrojených sil. S tím je obecně možno souhlasit, nicméně zároveň je nutno přijmout řadu dalších opatření, která zvýší povědomí, schopnosti i ochotu občanů zapojit se do této činnosti.
Daleko větším problémem je skutečnost, že se naše armáda potýká s nedostatkem profesionálních vojáků. V důvodové zprávě se dokonce hovoří o tom, že pokles počtu vojáků způsobil, že mezinárodní závazky jsou plněny pouze za cenu omezení doby regenerace mezi zahraničními operacemi. A tady nemohu souhlasit s předkladateli, že zapojení aktivní zálohy jako krátkodobého účelového navýšení schopnosti ozbrojených sil je přijatelnou alternativou proti navýšení počtu vojáků z povolání. Pokud tedy má být cílem zalepit nenaplněnost našich jednotek povinnými či dobrovolnými zálohami, pak tento koncept podpořit nemohu, tak jako nemohu podpořit zámysl vedení armády, aby služba v operačním nasazení se týkala i služby v zahraničí, konkrétně zapojení záloh do zahraničních operací. Proto je třeba jasně odlišit nutnou velikost naší profesionální armády na základě plnění úkolů daných strategickými dokumenty a mezinárodními závazky od potřebného počtu aktivních záloh pro případ ohrožení republiky.***