(16.00 hodin)
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Jenom bych krátce reagovala, že jsem úmyslně, protože jsem právník, použila výrok, že se jedná o nezákonný postup. Protože pokud ředitel školy ví, že bude daného učitele potřebovat pro zajištění výuky kontinuálně od 1. září, tak se dopouští obcházení zákona a obcházení zákona je nezákonný postup.
Co se týká tedy toho míčku, který vrátil pan předseda Stanjura směrem ke mně z hlediska tedy odpovědnosti ministerstva, já tuto kritiku samozřejmě přijímám. Ale na druhé straně se domnívám, že i kolegové z opozičních lavic vědí, že se to nestalo za rok a půl - snížení možností řídicích a kontrolních mechanismů Ministerstva školství do vzdělávací soustavy. A všichni víme, že z hlediska zřizovatelů možnosti Ministerstva školství ovlivnit tento postup jsou minimální. Ale to neříkám, že to nebudu řešit a že před tím zavírám oči.
A co se týká toho, jak na tento nezákonný postup reagovat, tak ano, samozřejmě každý z těch učitelů by se mohl, a z mého pohledu úspěšně, bránit sám individuální žalobou. Ale na druhé straně chceme systém nastavovat tak, že učitelé budou se obracet na soud jako další státní instituci a volat po právu? Anebo pokud máme některý z nástrojů, kterým je tato dílčí změna zákona, tak využijeme systémové nastavení takové změny, která umožní to, aby se zákon tedy děl tak, jak se dít má? Pokud stát ingeruje do vzdělávací soustavy, a ingeruje, protože vzdělávací soustava, vzdělávání, je velmi regulováno, tato dílčí změna už ten systém z hlediska regulace nezhroutí.
A potom, pokud kolegové z opozičních řad a jejich experti přiznávají, že by se mohlo i z hlediska jejich kvalifikovaného odhadu jednat o zhruba 2 % učitelů, pro mě je to dost. To jsou řádově tisíce. Mně to stačí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Mám zde ještě tři faktické poznámky - pana poslance Svobody, pak paní poslankyni Novákovou a pak pana poslance Nekla. Poprosím pana poslance Svobodu k mikrofonu. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já jsem skutečně přesvědčen o tom, že to základní, co bychom měli vědět, je to, o jaké číslo učitelů se jedná. Když jsem měl zakázáno učit a stal jsem se vědcem na nějakou dobu, tak začít léčit na základě toho, čemu jsme říkali dojmologie, je zakázáno. To je prostě zločin. A proč to musíme vědět? No ze dvou důvodů: buďto jich je strašně málo, a pak to není podstatné to řešit, anebo jich je hodně, ale pak je nutné to řešit. Ale jinak. Protože pak to znamená potvrzení o tom, že regionální školství je špatně. Je špatně, není vyřešeno, nemá prostředky. Já vůbec neříkám, proč je nemá. Ale nevyřešíme to tím, že tomu řediteli ztížíme situaci, že to nebude schopen řešit a těch prostředků bude mít ještě míň.
Takže já chci číslo a to číslo mi řekne: buďto je to nevýznamné, a pak nedělám nic, anebo to číslo bude významné, a pak první krok, který musí ministr školství udělat, je řešení regionálního školství. Tečka. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Novákovou, připraví se pan poslanec Nekl a po něm pan poslanec Rais. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Školy rušit asi bychom neměli, jak jsem tady zaslechla od některých kolegů.
Já bych jenom takovou poznámku z praxe. My to tady opravdu tak nějak vidíme hrozně černobíle, ale vy, kteří jste ve školství teď za posledních deset let byli, tak víte, že přechod vlastně realizace kurikulární reformy - přechod na školní vzdělávací programy - automaticky, zejména na středních školách a na druhém stupni základních škol, přinesl velkou variabilitu nových předmětů, seminářů, atd. A tam je skutečně logické, že ředitel zkouší, jestli ten seminář se bude dobře uplatňovat v rámci jeho školního vzdělávacího programu, a pak logicky vezme odborníka - může to být třeba jazyk, třeba na menší škole jazykář se neuživí třeba s nějakou španělštinou nebo tak, tak ten ředitel to prostě zkusí, a je jeho naprosto normální uvažování, že to zkusí a uzavře s tím učitelem smlouvu na dobu určitou, a to na jeden takzvaně aktivní školní rok. Ale když už to neví po třech letech, tak to je samozřejmě závažná chyba. Protože pak neví sám, jak vypadá jeho školní vzdělávací program. Ale v praxi zase tak absurdní to není, nemusí být nutně nemorální, samozřejmě peníze tam hrajou roli, protože prostě uklízečky mezitím musejí o prázdninách mýt okna, takže zkrátka to nedostane občas ten učitel. To je pravda. Ale myslím si, že to je také tím, že se naše školství skutečně mění.
Děkuji za slovo.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Nekla, připraví se pan poslanec Rais. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Josef Nekl: Díky, paní místopředsedkyně, předpokládám, že je nevyčerpám. Ale mně nedá, než abych reagoval vaším prostřednictvím na poslední poznámku pana předsedy Stanjury, protože se mi zdá, že opět použil takovou tu metodu když už nevíš, kudy kam, tak si kopni nejlépe do komunistů a do paní Semelové.
Já bych tedy chtěl navrhnout stejně ironicky panu Stanjurovi, aby vybral ze svého kolektivu někoho, kdo v rámci projednávání všech možných zákonů v této slovutné Sněmovně navrhne, aby všechny zákony, které byly zde přijaty a které byly projednány ve výborech, kde paní Semelová působí a na kterých se podílela, byly touto Sněmovnou označeny jako opovrženíhodné a nezákonné. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A prosím k mikrofonu pana poslance Raise. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: A poprosím kolegy o klid.
Poslanec Karel Rais: Já si myslím, že za ty dvě hodiny, co tady posloucháme názor nebo názory k jednomu operativnímu problému, nic jiného to v podstatně není, který samozřejmě je velice důležitý, ale on předpokládal, že v průběhu toho roku se nic neděje, zatímco učitelé odcházejí, přicházejí, každý učí podle svých osnov, a je tam prostě - já se nechci toho nějak dotýkat - je tam prostě příliš velká volatilita, čili příliš velký - rozmařilost, tak si myslím, že je potřeba se taky... že z toho, co tady bylo řečeno, je naprosto jasné, že toto celé směřuje k reformě regionálního školství. Tak ať je to ten kariérní řád, co tady říkal Petr Fiala, anebo jsou to prostě ty vnitřní věci. To financování je už to, co vidí každý. Ono je to - já jsem rád, že po zhruba půldruhé hodině nakonec tady padlo první slovo, slovo které mám rád, a to je kvalita, od paní ministryně, protože to si myslím, že je taky podstatné. Ono je potřeba se podívat i do toho vnitřku.
Jinak je samozřejmě když se podíváme třeba na britské školství, pokud bylo podfinancované, tak to stálo k ničemu, až když tam skutečně ti lidé, ti učitelé se měli líp než průměr, měli lepší než průměrné platy, tak to k něčemu pak šlo. Takže samozřejmě finance jsou nutné.
Ale já bych chtěl apelovat, paní ministryně je nová, abychom se bavili skutečně úpravami v celém tom regionálním systému prostě ze strategického pohledu. Jinak pochopitelně tady to řešení té operativy podporuji. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Přeji vám pěkné odpoledne, dámy a pánové. A nyní se s přednostním právem hlásí pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já už dneska k tomuto bodu naposledy, jinak naposledy určitě ne.
Já nekritizuji paní ministryni. Pod tím materiálem je podepsaný nějaký Marcel Chládek a ne paní ministryně, takže jsem spíš kladl dotazy.
Jenom poznámku k poslednímu vystoupení paní ministryně. Pracovní smlouva je dobrovolný akt. Já věřím v úsudek lidí. Já vím, že v tom se liší pravice a levice, že levice více věří institucím a pravice více věří lidem, individuálnímu úsudku. To je normální a to je ten základní rozdíl v pohledu na svět. A já to respektuji. Já jenom říkám, jaký názor zastávám já. Respektuji, že jiní lidé zastávají jiný pohled. Ale mně je prostě jako člověku, který věří v tu individuální svobodu - a rozumím, když se někomu děje křivda tím, že mu ředitel třeba opakovaně nabízí smlouvu na deset měsíců, tak přece má i jiné možnosti než tu smlouvu znovu dobrovolně podepsat. Já neříkám, že každý ji nemá podepsat. Ale má i jinou možnost a může zvážit. To je všechno. A myslím, že debata, že se k ní vrátíme ve třetím čtení, až budeme mít ta čísla.
Ale chtěl jsem říct, že to není kritika paní ministryně, protože to není její návrh. Ona ho zdědila. To znamená, to zas buďme spravedliví, já jsem říkal, že kdyby to v té důvodové zprávě bylo - a zase to není vina paní ministryně, že ona ji netvořila - tak jsme o tom nemuseli debatovat a říkat si, jestli jsou pojmy nebo čísla. Tak jenom aby to bylo správně pochopeno, že jsem kritizoval ten materiál, obsah toho materiálu, ne paní ministryni, protože za tento materiál ještě odpovědna není. Ony přijdou jiné, kde už takovou výhodu paní ministryně mít nebude.***