(15.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím, abyste se pak ke svému návrhu přihlásil v podrobné rozpravě ještě jednou. Děkuji.
Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Pan poslanec Stanjura s řádnou přihláškou, nebo s přednostním právem, i když je sám zatím přihlášen. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tentokrát přednostní právo nevyužiji a jsem přesně v pořadí. Nicméně bych požádat paní ministryni, jestli to číslo zná, ať nám to řekne, kolik je to procent. A pak ať mi odpoví na otázku, co se stane, když učitel nastoupí 1. července 2016, dostane podle novely zákona smlouvu na 12 měsíců, ta skončí 30. 6. 2017 a na prázdniny na úřadu práce. Podle této novely může s ním zřizovatel znovu uzavřít pracovní smlouvu od 1. 9. 2017. Tak co vlastně řešíme? Nic. Vy byste totiž museli nařídit, aby to mělo ten smysl, aby o prázdninách nikdo nebyl na úřadu práce, že pracovní smlouvy se mohou uzavřít pouze k 1. 7. Pak vám to vyjde. V okamžiku, kdy dáte jiný termín, resp. k 1. září. Pokud připustíte jiný termín, např. od 1. 7., tak ten problém jen odsunete o 12 měsíců, ale budeme se tvářit, že my, poslanci a poslankyně, jsme tento nešvar vyřešili zákonem. Já tomu vůbec nerozumím, protože praktický dopad to nebude mít žádný. Je to věc zřizovatelů, je to věc toho, abychom s těmi zřizovateli mluvili. Já si opravdu myslím, že starostové a hejtmani a krajská zastupitelstva v případě středních škol a městská a obecní zastupitelstva v případě základních škol to opravdu mohou mít ve vlastních rukách a nepotřebují k tomu nový paragraf a nepotřebujeme to znovu projednávat.
Vzpomeňme si na debatu o tomto zákoně právě na konci minulého roku a skoro vždycky slyšíme: Potřebujeme to rychle schválit a nebojte, teď to bude stabilní. No jak dlouho nám to vydrželo. Proč jsme to tedy neřešili, když je to letitý problém od 90. let? Proč jsme to neřešili v minulé novele, která tu byla před pár měsíci? Tomu skutečně nerozumím.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Kořenka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Kořenek: Já si dovolím kolegovi trochu oponovat, nebo z praxe vysvětlit. Teď se nebudu zastávat ředitelů obecně. Školní rok podle školského zákona trvá od 1. září do 31. srpna příslušného roku. Nedovedu si představit, že by ředitel přijímal, pokud dělá organizaci, od 1. září, což tak činí, učitele ve starém školním roce. To jest k 1. 7. Je to nesmysl organizační, ekonomický, protože já pro něho nemám ty dva měsíce práci. Já tomu rozumím. Teoreticky ano. Samozřejmě, mohu ho přijmout, kdy chci, ale já přijímám podle organizace k prvnímu. Já to říkám tak, jak to v praxi funguje.
Co je problém, a to se trochu musím vrátit i k ředitelům, mnohdy to vznikalo i díky tomu, a většinou u vesnických škol, ta praxe začala u vesnických škol, když nebyly finanční prostředky, bylo málo žáků, tak svůj problém řešili tím, že přijali učitele do 30. 6., pak mu proplatili část dovolené, tj. 20 dnů, a k 1. září ho opět přijali. Z hlediska ekonomiky ušetřili pár tisíc, ale z hlediska nějaké prestiže učitelského povolání a i hlediska úspory podle mě to vůbec nic neznamená.
Takže myslím, že teď se řeší, a to je i předmětem té úpravy, z logicky věci, že v podstatě pokud učitele přijmu na školní rok, tak bude zaměstnaný celý školní rok. To je celé. To, že něco v tom systému je špatně, tak ano, to já samozřejmě uznávám, ale myslím si, že tato novela dá jasně najevo těm ředitelům, kteří tuto praxi využívají naprosto a zcela běžně, že prostě to není v pořádku. Kdybychom měli všechno tak, jak má být, a všichni dodržovali zákony, tak si myslím, že tento problém vůbec neřešíme. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já už jsem nechtěl, ale já položím dotaz a vládní poslanec se mnou polemizuje. Já nevím, jak se dá s dotazem polemizovat. Když položím dotaz, očekávám odpověď, pak mohu mít nějaký komentář. Vy polemizujete s otázkou, což je poměrně zvláštní metoda.
Ale to, co jste řekl, není prostě přesvědčivé. Tak od 1. 7. nový zaměstnanec nemá práci, ale ti staří, ti práci mají. To nemá žádnou logiku. Já vím, že mluvíte o praxi a ze zkušenosti, tomu já rozumím, ale neměli bychom to raději uzákonit? Co když to někdo udělá jinak? Představme si to. To se ten nešvar posune. No tak nebude mít každý rok dva měsíce ušetřené, neušetří za 24 měsíců, neušetří čtyři měsíce, ale po tomto výborném návrhu zákona ušetří aspoň ty dva měsíce.
Já jsem z vesnice. Chodil jsem na první stupeň na vesnici. Neříkejte, že na vesnických školách se začalo šetřit. V mém městě, my jsme měli malotřídní školu, jsme dotovali z městského rozpočtu, protože nesmyslné požadavky, které chodily, jestli tam mám být 15, nebo 14, nebo 13 dětí, a podle toho normativy prostě nemají žádnou logiku, pokud chceme na vesnici udržet tu školu, a to si myslím, že je v zájmu. Ale zastupitelstvo se dobrovolně rozhodlo a peníze tam dávalo.
Já možná na rozdíl od mnohých z vás mám mnohem větší důvěru v rozhodování samosprávy, že když ta obec školu chce, tak ji prostě zřizuje. Také jsme před pár lety, a byl to náš návrh, prosadili do rozpočtového určení daní, že jeden z parametrů, kterým se dělí sdílené daně, je také podle počtu žáků, tzn. když jsou dvě stejné obce a jedna má školu a druhá nemá, tak ta, která tu školu má, dostává víc peněz z těch sdílených daní. Odpadlo takové to potupné dohadování mezi starosty, co jsou neinvestiční výdaje na opravy škol a fakturace mezi obcemi za ty děti, které dojížděly do vedlejší vesnice. To všechno je pravda. A teď tady slyším, že ten nešvar, ta nemravná věc vznikla na vesnických školách.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Už zas?
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano. (Poslanec Stanjura: Děkuji.) Prosím. Já se zeptám paní ministryně: Vy se hlásíte, ale jestli s faktickou, tak máte dvě minuty. Tak prosím, s faktickou.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Já si dovolím jen rychle zareagovat na proběhlou rozpravu. Co se týká počtu učitelů, kteří byli postiženi touto negativní praxi, tak neobsahuje to důvodová zpráva, já jsem se snažila ta čísla přesně zjistit ještě před předkladem dnešní den, to se mně nepodařilo. Nicméně školské odbory potvrzují, že tam, kde jsou uzavřeny kolektivní smlouvy, tento nešvar neexistuje. Nicméně identifikovaly, že zejména právě soukromé školy přistupují k této negativní praxi a nebo školy menší, kde kolektivní smlouvy nejsou uzavírány. Zprostředkovaně odvozujeme pouze z dat úřadu práce, to už tu bylo naznačeno paní poslankyní Semelovou. Nicméně také je pravdou, že i v tomto případě se jedná o jakýsi trend, kvalifikovaný odhad, nikoli přesná čísla, kolik pedagogů bylo touto praxí postiženo.
Nicméně já bych požádala poslance a poslankyně napříč politickým spektrem, aby tuto novelu podpořili z toho důvodu, že skutečně reaguje na specifičnost zajištění vzdělávacího procesu a jeho kvality z hlediska intervalu 12 měsíců. I to, co říká pan předseda Stanjura, tzn. změna negativní praxe, že by se smlouvy uzavíraly od jiného, by stejně po přijetí tohoto zákona znamenala zlepšení, protože samozřejmě ona navazuje řetězení, tzn. 12, 12, 12, takže stále by se zlepšila ta situace z hlediska kontinuity toho pracovního poměru učitelů směrem ke zřizovateli. Ale jinak se samozřejmě nebráním tomu jako ministryně, abych již v této fázi vyzvala Svaz měst i Asociaci krajů, aby jako zřizovatelé tomuto nešvaru věnovaly pozornost a samozřejmě se snažily o to, aby k této negativní praxi nedocházelo. Bohužel došlo s ohledem na standardní lhůty v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně k tomu, že bohužel už neovlivníme školní rok 2015/2016.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní ministryně, i váš čas vypršel. Děkuji. Mám zde tři faktické poznámky. Pana poslance Kořenka, připraví se pan poslanec Zlatuška. ***