(16.20 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Chtěl bych také ještě připomenout, že velmi často se tady argumentovalo tím, že v západní Evropě dnes lidé pobírají důchod z velké části právě z penzijního připojištění, zatímco u nás jsou důchodci převážně závislí na příjmech ze státního důchodového systému. Ale když se podíváte na strukturu důchodových fondů, které fungovaly v západní Evropě a ze kterých dneska důchodci v Německu nebo Holandsku a nebo třeba v Británii čerpají, tak řada těchto důchodových fondů byla postavena na systému podnikového kolektivního spoření. Byla postavena na podnikových penzijních plánech, na kterých se podílely odbory, na kterých se podíleli zaměstnavatelé, které byly vlastně vytvářeny v rámci jednotlivých firem na základě kolektivního vyjednávání, a to bylo úplně něco jiného, než co tady schválila minulá vláda v rámci takzvaného druhého pilíře. A navíc se ty systémy v západní Evropě rozvíjely desítky let, desítky let tam bylo investováno.
A poslední poznámka. Podívejte se prosím, a jsou to smutná čísla pro Českou republiku, jak vypadá srovnání našeho hospodářského růstu v posledních deseti letech se srovnáním hospodářského růstu v jiných zemích ve středu a na východě Evropy. Ukazuje se, že naše země rostla ve srovnání s jinými státy v průměru skutečně velmi málo. A já si myslím, že jednou z možností, jak samozřejmě posílit veřejné rozpočty, je také rychlejší a robustnější víceletý hospodářský růst než to, co se nám dařilo v minulých letech, posílení zaměstnanosti. Protože v okamžiku, kdy máte vysokou nezaměstnanost, tak jak jsme ji zažívali v uplynulých letech, kdy tady bylo více než 600 tisíc lidí bez práce, tak samozřejmě tito lidé nepřispívají do důchodového systému a prohlubuje to schodek důchodového systému. Naše země bohužel promrhala možnosti rychlejšího hospodářského růstu, nevěnovali jsme se odstraňování bariér pro tento rychlejší hospodářský růst a to je jednou z možností, jak snížit schodek v základním solidárním průběžném důchodovém systému.
Určitě je možné vést debatu o tom, co s třetím pilířem, a určitě je možné vést debatu o tom, jak posílit motivaci zaměstnavatelů k tomu, aby více přispívali svým zaměstnancům právě ve stávajícím třetím důchodovém pilíři tak, aby si tam lidé spořili větší průměrné částky. A těžko můžete někoho přinutit k vyšším úsporám, když mu v měsíčním rozpočtu více finančních prostředků nezbývá, když prostě nemá z čeho spořit. Proto se do druhého pilíře přihlásilo tak málo lidí. Nejenom že mu lidé nevěřili, ale nemají peníze nazbyt, které by si takovýmto způsobem v současné době mohli odkládat.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Chci jenom pro stenozáznam pana zpravodaje poprosit, zda zkrácená lhůta na 50 dní platí pro oba tisky. Je to tak, výborně.
Nyní prosím s faktickou paní poslankyni Langšádlovou, připraví se pan poslanec Laudát, pak ještě paní poslankyně Adamová, pan poslanec Beznoska a pak paní poslankyně Chalánková. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Helena Langšádlová: Já jsem chtěla poprosit. Ano, předkládáte zrušení druhého pilíře. Ano, nepřekládáte současně návrh, jak budete řešit dlouhodobou udržitelnost našeho důchodového systému. Tak nám prosím, pane premiére a pane místopředsedo vlády, alespoň naznačte cestu udržitelnosti našeho důchodového systému. Bude to vyššími odvody pro zaměstnance, zaměstnavatele, živnostníky, jak někdy prosakuje do médií? Bude to řešeno migrací, jak o tom někdy mluvili sociální demokraté, když se projednávala důchodová reforma? Nebo to bude ten minimální rovný důchod, jak o tom mluvil pan vicepremiér Babiš na jednom zasedání, kolem osmi tisíc korun? Jakou cestou chcete jít? Ten stav je neudržitelný. Máme delší dobu dožití, což je dobře. Žel, jako většina vyspělých zemí máme málo dětí, což je samozřejmě špatně, ale bohužel je tam nepřímá úměra - čím bohatší země, tím méně dětí. V Německu mají dětí ještě méně. Jakou cestou chcete jít? Naznačte nám to. Jaká je udržitelnost systému? Když navrhujete zrušení tohoto, co navrhujete poté? Co přijde a co připravujete, když už to není projednáváno současně?
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní s faktickou pan poslanec Laudát. Připraví se paní poslankyně Adamová.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Chci směrem k panu premiérovi. Vaši zástupci v Bezděkově komisi i následně minimálně tři roky, u toho už jsem byl na rozdíl od éry Bezděkovy komise, tvrdili, že s druhým pilířem nemají problém, že se jen budeme dohadovat o nastavení parametrů. Pak jsme se vám snažili vyhovět, kde se dalo. Takže nemluvíte pravdu.
Co se týká Maďarska, jestli se chceme řídit tím, že pošleme občany, aby spekulovali na kurz švýcarského franku, a pak si to začneme přes dcery firmy bank vybírat ze sousedních zemí, tak to pěkně děkuji. A Slovensko pořád ještě má poměrně hodnotný pilíř. Oni to opravdu přepálili s nastavením parametrů, tak udělají korekce. Ale vy tady něco totálně rušíte, aniž jste schopni říct třeba pět zásad, čím že se tedy bude řídit vaše představa o penzích. Já tady jenom slyším toho exsoudruha, jak dává stále interview a pouští tam burzu nápadů, a tím to končí. Poslední snad byla, že se zruší třetí pilíř, nebo co jsem slyšel. Ale to není o burze nápadů. A že to udělali Poláci? Asi pro to měli nějaké jiné důvody. Ale nevím, jak to tam přesně dopadlo, ale na Slovensku není zrušený druhý pilíř.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Adamovou, připraví se pan poslanec Beznoska, paní poslankyně Chalánková, pak pan místopředseda vlády Bělobrádek a pan místopředseda vlády Babiš. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Mně to tedy nedá, i když jsem přihlášená, ještě se vyjádřit k tomu, co nám tady řekl pan předseda vlády. Tato vláda je tady už přes rok a půl a ještě nebyla schopna představit svoji vlastní představu. Už to tady říkalo mnoho mých předřečníků. Nicméně když tady pořád slyšíme šermování číslem 85 tisíc těch, kteří byli účastníky druhého pilíře, tak bych vytáhla jiné číslo a to je 44 miliard dluh na důchodovém účtu. Pojďte nám říct, jak tohle chcete řešit. To není o tom se bavit o tom, jak fungoval systém v Maďarsku a tak dále, ale pojďme se bavit o tom, jak tady budeme náš systém dlouhodobě financovat. Z čeho ho budeme financovat? Máme tam už dneska dluh v desítkách miliard. Já chci slyšet odpověď na tuto otázku. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Beznosku. Prosím, máte slovo.
Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji. Naposledy k tomuto tématu. Ještě velmi krátká poznámka na slova pana premiéra, který tady argumentoval ekonomickým růstem v dalších zemích bývalého východního bloku. Samozřejmě vždycky je třeba volit, co má vyšší prioritu. Určitě jste měl v bodu B, pane premiére, uvést, že Česká republika se zase velmi zdatně vypořádala s dluhovou pastí v minulém období, co se týče nezaměstnaných. Možná se nám to v robustnějším ekonomickém růstu vrátí teď. Není ani jedno vaše zásluha.
A co se týče debaty, jestli byla, nebo nebyla při zřizování druhého pilíře tak velká důchodová reforma. Druhá Bezděkova komise vznikla na základě doporučení Světové banky, Národní ekonomické rady vlády a tam byli zcela jistě lidé velmi mentálně blízko sociální demokracii. Takže není a nebyla to úzká debata. Byla to široká shoda, bohužel druhý pilíř padl na oltář politiky.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Chalánkovou. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji. Ještě pár poznámek.
Určitě netvrdím, že byl druhý pilíř byl všelék, ale bylo to alespoň něco.
Pár technických poznámek. Důchodové systémy v naší zemi až do roku 1951 byly fondového charakteru, to znamená lidé si spořili na vlastní účty, do fondů a eventuálně jim přispívali zaměstnavatelé. V roce 1951 byly všechny tyto fondy znárodněny a důchody se staly financovány z průběžného systému. Následky neseme dnes, protože průběžný pilíř, ten první pilíř, je významně protirodinný a má velkou spoustu černých pasažérů, takže na to upozorňuji. A myslím si, že jako opozice bychom se mohli o tomto i s koalicí být schopni domlouvat. Zaměstnanecké možnosti spoření na důchody jsme schválili jako minulá vláda. Zároveň jsme museli také reagovat na princip zásluhovosti, na který upozornil Ústavní soud, a museli jsme v rámci malé důchodové reformy reagovat na tento princip, přinést i malou důchodovou reformu, a zároveň se tento princip zásluhovosti objevuje také ve druhém pilíři.
Pokud jde o Maďarsko, eventuálně Slovensko, které nějakým způsobem ještě druhý pilíř má, tak je přece jasné, že pokud odvádějí zaměstnanci na sociální a důchodové pojištění povinné odvody, tak v případě, že stát nevidí a nechce vidět a nechce umožnit svým lidem odložení spotřeby na roky další a chce si peníze stáhnout zpět, tak to prostě udělá, protože lidé stejně peníze odvádějí, to znamená, že je to možnost a je vůlí státníků, jestli svým občanům tuto možnost dají. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.) ***