(15.00 hodin)
(pokračuje Novotný)
Ta rétorika se samozřejmě může některým lidem dobře poslouchat a pod populistickým nádechem této rétoriky se obávám, že ve skutečnosti mohou tímto zákonem dosáhnout pravý opak.
ODS je vždycky velmi citlivá, když se někdo snaží regulací vstupovat do volných smluvních vztahů na trhu. A v tomto případě, stejně jako v každém jiném, je potřeba si položit tři základní otázky - jestli forma regulace, která je navrhována, je důvodná, jestli je systémová a jestli je efektivní, to jest jestli skutečně přinese ten efekt, který předkladatelé očekávají.
Jednu odpověď nám dává reálná zkušenost a život. Počet případů, kdy byly uděleny, a dnes je to stále ještě předmětem sporů, sankce z hlediska platného zákona, nepřesvědčuje o nějaké velké potřebnosti nějaké nové podoby právní úpravy. Pokud jde o systémovost, kolega Adamec už to tady řekl. Analýza trhu, a dokonce nejenom ve srovnání se zeměmi, které uvedl, ale ve srovnání s celou řadou zemí západní Evropy, těch standardních, které velmi často používáme jako vzor, ukazuje, že náš trh maloobchodu s těmi v uvozovkách zlými obchodními řetězci je ve skutečnosti daleko více konkurenčním trhem s daleko menším monopolním postavením, s daleko nižší tržní sílou, než je tomu u řady trhů tradičních zemí západní Evropy. Ve chvíli, kdy budeme regulovat jenom stránku vztahů mezi řetězcem a dodavatelem, obávám se, že tato legislativní úprava nebude splňovat úplně základní podmínku na každou legislativní úpravu, to jest její univerzální platnost. (Hluk v sále, poslanci tvoří v uličkách hloučky.) Měla by se vztahovat na všechny aktéry na trhu v obdobných situacích. U těch dodavatelských už tady bylo zmíněno, že to monopolní postavení je často mnohem větší a -
Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně a kolegové - omlouvám se, pane poslanče - prosím o klid. Prosím všechny hloučky, aby se buď rozpustily, nebo aby se přesunuly do předsálí.
Poslanec Martin Novotný: A samozřejmě neexistuje pouze potravinový trh, dokonce i v těchto řetězcích se prodává celá řada dalších typů zboží, na které se tato novela nevztahuje. V tomto směru považuji návrh za systémově legislativně chybný, potenciálně vyvolávající celou řadu právních sporů i na mezinárodní úrovni.
Ale k tomu nejjednoduššímu a základnímu. Myslím, že bychom si měli odpovědět a umět odpovědět, a to bych očekával od předkladatelů, na tři základní otázky. Opravdu nehrozí při aplikaci tohoto zákona zvýšení cen produktů, které se stanou předmětem té složité regulace? Chci připomenout, že fakt, že tyto řetězce mají zahraniční matky v dnešní době - a každý, kdo sleduje jakékoliv potraviny, jejich obaly, co je tam napsáno - neznamená, že čeští výrobci jsou pouze dodavateli do českých větví těchto řetězců, ale velmi často ta hra, ten trh je mezinárodní a dodávají do spousty dalších zemí. Ve chvíli, kdy vyvoláme očekávatelné spory, dovedu si velmi dobře představit, že tato jejich exportní síla může být tímto ohrožena a ve skutečnosti jim můžeme udělat medvědí službu.
To nejzákladnější pro mě tady ale paradoxně zmínil v poslední diskusi koaliční poslanec a to je otázka, že to, co se nabízí, je nebezpečí, že výrobky českých výrobců v tom prostředí vyvolávajícím ony spory budou velmi jednoduše substituovány výrobky z jiných zemí. My všichni víme, jak snadné takové řešení je a kolik takových výrobců, a dnes i v zemích, které jsme dříve považovali za producenty nekvalitních potravin, je velmi rychle připraveno ten relativně vysoký - kolem 75 procent - podíl českých výrobků v těchto řetězcích nahradit. Kladu si tedy otázku, jestli tím skutečným zájmem, který je tady ochraňován, je zájem oněch malých českých výrobců, nebo je to spíš zájem oněch často monopolních dodavatelů, kteří tím získají ještě lepší postavení, než měli doposud.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Je tu faktická poznámka pana poslance Adamce, potom fakticky? (Dotaz na předsedu Stanjuru.) S přednostním právem. Takže nejprve faktická, potom přednostní právo pana předsedy Stanjury a pak paní poslankyně Havlová. Nyní dvě minuty pro pana poslance Adamce. Prosím.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedo. Já se omlouvám, já jsem na to zapomněl ve své řeči. Protože jsem o tom přesvědčen a nechci se dočkat zdražení potravin, navrhuji zamítnout návrh tohoto zákona v prvém čtení. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Tento návrh zde již padl, a to od pana poslance Laudáta a od pana poslance Stanjury, takže již bylo navrženo.
S přednostním právem pan poslanec Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Díky tomu, že to už poněkolikáté projednáváme v prvém čtení, tak si nejenom nepamatujeme, jaký návrh padl, tak radši třikrát než ani jednou.
Nicméně při prvním vystoupení pan premiér slíbil, že nám bude odpovídat na naše otázky, a zatím nevystupuje. Pane premiére, byl bych rád, nemůžu vás nijak nutit, kdybyste nám odpověděl ještě v rozpravě, abychom případně mohli reagovat. V okamžiku, kdy si odpovědi necháte na závěrečné slovo, budu moct z našeho klubu jen já a pan předseda Fiala, ostatní nebudou moct reagovat na vaše vystoupení.
Byl bych rád, kdybyste nám dal nějaké argumenty, které by mohly vyvrátit základní obavy, o kterých mluvili mí kolegové, jak pan poslanec Adamec, tak pan poslanec Martin Novotný. To znamená, kde berete jistotu, že po aplikaci tohoto zákona nebudou nahrazeni čeští výrobci zahraničními, na které dopad tohoto zákona samozřejmě nebude mít vliv? Kde berete jistotu, že nedojde ke zvýšení cen v důsledku přijetí tohoto zákona?
Tady jedna koaliční poslankyně přednesla takový zajímavý ekonomický názor, se kterým se těžko mohu vyrovnat. Řekla tady v rozpravě buď minule, nebo předminule, že když budou mít řetězce vyšší náklady, tak to povede ke snížení cen. (Hluk v sále.) To musím říct, že mě zaujalo, a chtěl bych vědět, jestli vy jako předkladatel tohoto zákona s touto ekonomickou logikou či nelogikou souhlasíte, že když bude mít někdo vyšší náklady, tak důsledkem bude nižší konečná cena.
K sérii otázek bych chtěl položit ještě dvě. Možná se budu opakovat, to se omlouvám, že už opravdu uplynula drahná doba od toho, kdy jsme o tom jednali poprvé. Za prvé velmi často v důvodové zprávě i v rozpravě se oháníte zahraničními vzory. Tak jestli byste mohl srovnat vámi předložený návrh buď s německou, nebo italskou úpravou a říct, v čem se liší a v čem je podobný, ať se díváme zase směrem na západ, pokud možno minimálně do Německa.
Druhá věc. Vím, že občas vláda obchází institut, který se jmenuje Legislativní rada vlády. A pokud my, kteří máme přístup do eKLEP, si dáme tu práci a díváme se na materiály, v jakém jsou tvaru, než přijdou z vlády do Sněmovny, zjišťujeme, že velmi často dochází ke změnám návrhů zákonů přímo na vládě. Ne v rámci připomínkového řízení nebo vypořádání připomínek, ale přímo na vládě. A pokud jsou moje porovnání těch materiálů přesná, a to je ten dotaz, možná se pletu, tak přímo na vládě vypadly podle mě dvě důležité věci. Za prvé ta věc, o které mluvil pan poslanec Adamec, to znamená v původním návrhu zákona byla významná tržní síla na obou stranách... (Odmlka pro velký hluk v sále. Především poslanci ČSSD postávají v hloučcích a hlučně se baví.)
Já fakt nevěřím tomu, že to je priorita pro vládní poslance.
Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím kolegy vlevo, aby se buď rozešli, nebo aby odešli.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Abych byl spravedlivý, pro vládní poslance, kteří sedí nalevo ode mě, abych do té množiny nezahrnoval všechny vládní poslance. To by nebylo spravedlivé.
To znamená, jestli (nesrozumitelné) informace, že v původním návrhu zákona ta významná tržní síla byla na obou dvou stranách obchodního vztahu a až přímo na vládě vypadli ti dodavatelé. Myslím, že pan poslanec Adamec jasně ukázal případy, kdy jeden či trojice nejvýznamnějších dodavatelů mají 75 procent trhu. A potom, když si k tomu vezmete, že 10 největších řetězců má méně než 50, tak kdo má silnější vyjednávací pozici? Ti tři, kteří mají 75 procent, nebo těch 10, kteří mají do kupy 46 procent? A vy jste to zřejmě úmyslně, zřejmě až na jednání vlády vyhodili, pokud je to pravda. Prosím o odpověď na tuto otázku. ***