(10.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Na začátku bych chtěl znovu připomenout, protože téma církevních restitucí je téma konfliktní, je to téma, které rozdělilo naši společnost, že za vlády Petra Nečase jsem spolu s dalšími poslanci hlasoval proti přijetí návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Proti návrhu zákona tehdy hlasoval i celý poslanecký klub sociální demokracie, který byl v opozici. Nicméně zákon byl přijat.
Chtěl bych také informovat Poslaneckou sněmovnu o tom, že jak procedura při přijímání tohoto zákona, tak i jeho samotný obsah byly předmětem celkem tří stížností podaných u Ústavního soudu České republiky, konkrétně senátory a poslanci sociální demokracie, Věcí veřejných a také KSČM. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 29. května 2013 výhrady vůči zákonu odmítl. Procedura při přijímání zákona i jeho samotný obsah tak byly shledány v souladu s ústavním pořádkem České republiky. My jsme jako tehdy ještě opoziční strana vyčerpali možnosti, které jsme měli v situaci, kdy návrh zákona byl schválen tehdejší vládní většinou a kdy tedy Ústavní soud posoudil jeho soulad s Ústavou České republiky a bohužel stížnostem, které byly podány jak na proceduru, tak na samotný obsah zákona, nevyhověl.
Již v únoru roku 2013 pak byly podepsány smlouvy o vypořádání se 16 církvemi a náboženskými společnostmi. V těchto smlouvách se Česká republika zavázala k vyplácení finanční náhrady po dobu třiceti let a k vyplácení příspěvku na podporu činnosti po dobu sedmnácti let. Opět připomínám, že tyto smlouvy byly podepsány bývalou vládou Petra Nečase. Církve a náboženské společnosti se naproti tomu ve smlouvách zavázaly, že jejich nároky týkající se původního majetku, jenž se stal v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 předmětem majetkové křivdy a který se podle zákona z roku 2012 nevydává, jsou vypořádány, a to včetně nároků, které ke dni uzavření této smlouvy nejsou známy.
Česká republika se jako demokratický právní stát nemůže vydat cestou jednostranného zrušení či změny takto uzavřených smluv. Jednostranná změna těchto smluv ze strany vlády by byla ve zjevném rozporu s principy právní jistoty a předvídatelnosti práva.
Chci také připomenout, protože to pan poslanec Grebeníček ve svém dotazu zmiňoval, že sociální demokracie před volbami do Poslanecké sněmovny nenavrhovala, aby vláda jednostranně tuto smlouvu vypověděla. Byli jsme si vědomi toho, že by to bylo v rozporu s principy demokratického právního soudu (státu) a že by takový jednostranný krok vlády neobstál před Ústavním soudem. To, co jsme navrhli v našem volebním programu, byl závazek, že po volbách budeme jednat s církvemi a budeme se snažit dosáhnout revize částky finanční náhrady, která byla církvím určena.
Chci informovat pana poslance Grebeníčka o tom, že vzápětí po volbách do Poslanecké sněmovny, ještě dříve, než byla sestavena současná vládní koalice, sociální demokracie začala s církvemi jednat. Já jsem měl několik schůzek s představiteli církví, kde jsem jim navrhl, abychom se dohodli na redukci částky narovnání s církvemi tak, aby to odpovídalo rozpočtové situaci České republiky. Čili tento návrh jsem církvím předložil, ale bohužel ani opakovaná jednání nevedla k tomu, že by církve zaujaly jiné stanovisko, než že trvají na smlouvách, které byly podepsány s vládou Petra Nečase. Jiné stanovisko zástupci církví na těch jednáních, kterých jsem se osobně zúčastnil, nikdy bohužel v uplynulých měsících nedeklarovali.
Vláda se za tohoto stavu, kdy vláda musí jednat na základě zákona a v mezích zákona, zaměřila především na to, aby vydávání majetku církvím a náboženským společnostem probíhalo důsledně v mezích zákona č. 428/2012. Za tímto účelem byl také na můj návrh vládou České republiky zřízen vládní výbor k dopadům zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Vládní výbor se zaměřuje na způsob aplikace zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, vyhodnocuje procesní průběh soudních sporů ve věcech majetkového vyrovnání, vypracovává a vládě každé čtvrtletí předkládá zprávu o průběhu vydávání majetku, o podaných žalobách a o průběhu soudních sporů v těchto věcech.
Chci informovat o tom, že tato zpráva, která je každé čtvrtletí předkládána vládě, je zprávou veřejnou. To znamená, že je zcela dostupná veřejnosti včetně členů Poslanecké sněmovny a Poslanecká sněmovna, respektive kterýkoliv orgán Poslanecké sněmovny se může kdykoliv rozhodnout, že takovouto zprávu projedná. A musím říci, že jsem zatím nebyl požádán orgánem Poslanecké sněmovny, například některým z výborů, že by některý z výborů se chtěl zabývat projednáním této zprávy. Já to nabízím jako možnost pro produktivní dialog mezi vládou a Poslaneckou sněmovnou a myslím si, že by některý z výborů Poslanecké sněmovny, ať už je to například kontrolní výbor, nebo rozpočtový výbor, mohl požádat o to, aby tato zpráva byla na úrovni příslušného výboru projednávána za účasti zástupců vlády a příslušných resortů. Čili každé čtvrtletí je ze strany vlády zveřejňována a projednávána zpráva o průběhu církevních restitucí.
V návaznosti na mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu, která se uskutečnila 24. července loňského roku, provedl vládní výbor k dopadům zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a jím zřízená pracovní skupina vyhodnocení podnětů, které na jednání schůze zazněly, a podnětů, které mi byly zaslány na základě mé dodatečné písemné výzvy, kterou jsem učinil předsedům poslaneckých klubů. Výsledky tohoto vyhodnocení vládní výbor zaslal v lednu 2015 všem předsedům poslaneckých klubů. Chci tedy odmítnout, že by vláda cokoliv utajovala, chci odmítnout, že by se vláda jakýmkoliv způsobem schovávala před připomínkami z Poslanecké sněmovny, protože těmito připomínkami se vládní monitorovací výbor prokazatelně zabýval a informace poskytl předsedům poslaneckých klubů. Současně chci znovu zdůraznit a upozornit, že tyto zprávy vládního monitorovacího výboru jsou veřejné. Nejbližší další jednání vládního monitorovacího výboru se koná právě dnes v odpoledních hodinách na Úřadu vlády.
Ve věci zmiňovaných případů, které byly zmíněny také v interpelaci, kde zmiňujete problematiku vydávání majetku, na který církve a náboženské společnosti nemají nárok, musím říci, že i z tohoto hlediska se vláda prostřednictvím monitorovacího výboru věnuje dodržování zákona při vydávání majetku. Členové výše zmíněného vládního výboru prozatím docházejí k závěru, že podle dostupných informací v procesu vydávání movitého i nemovitého majetku státu na základě příslušného zákona postupují státní orgány striktně podle zákona, a samozřejmě pokud je jakýkoliv požadavek na podrobnější informace, tak tyto podrobnější informace je možné poskytnout na základě čtvrtletní zprávy.
Dovolte mi nyní, abych se konkrétně vyjádřil po jednotlivých resortech k tomu, jak prozatím probíhá proces církevních restitucí.
Pokud jde o Ministerstvo kultury, Ministerstvo kultury průběh vydávání věcí podle příslušného zákona neřídí ani nekoordinuje, podle § 18 odst. 11 zákona jsou však všechny organizační složky státu, příspěvkové organizace, státní podniky a další státní organizace povinny za každý kalendářní rok Ministerstvu kultury předkládat účetní údaje o vydaném majetku. Údaje za rok 2014 byly předloženy do konce února 2015. ***