(18.50 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan zpravodaj v rozpravě. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Já žádným způsobem nezpochybňuji vaše právo dávat procedurální návrhy, nicméně zareaguji na všechny předřečníky.
Znovu opakuji, Armáda České republiky nebo Česká republika nemá příliš zkušeností s působením v misích OSN. Toto je příležitost, jak poslat lidi, kteří se naučí - a to není jenom o tom, že tam budou ti lidé, ale naučíme se i procesní a další jiné věci, které souvisejí s působením v misích OSN. Kde jinde máme nabrat tyto zkušenosti?
Vy jste se tady ptali, a já jsem předtím reagoval na pana Černocha, když v úvodu jednání Poslanecké sněmovny tady zmiňoval, že chce od koaliční vlády informaci od ministra vnitra, jak bude chránit naši hranici. Toto všechno, co se děje i na africkém kontinentě, a to, že my se na těch misích podílíme, tím samozřejmě přispíváme i k tomu, abychom řešili tu situaci, abychom ty problémy na našich hranicích třeba vůbec neměli. Takže se domnívám, že vyslání těch jednotek je skutečně namístě. Je to proto, abychom se to naučili, je to příspěvek k celkovému řešení problémů, před kterými dnes stojí celá Evropa.
V podstatě pokud jde o ten mandát, tady nebylo řečeno, že rozšíření mandátu znamená, že tam dojde k masivním vojenským operacím. Rozšíření mandátu, to je pouze předpoklad, že k němu může dojít. Tím není řečeno, že naši vyslaní vojáci budou působit někde v předních liniích.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec Stanjura ještě jednou. Ptám se pana ministra, jestli chce také vystoupit. Ano. Tak pan předseda Stanjura, poté pan ministr obrany.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Je to trošku úsměvné a pan ministr za to nemůže. Já se dvakrát zeptám pana ministra a dvakrát mi jak čertík z krabičky přijde odpovídat pan zpravodaj, který podle mne zatím není ministrem obrany. Ale to není důležité, kvůli tomu jsem se nehlásil.
Já prostě nechovám hlubokou důvěru v organizaci, která se jmenuje Organizace spojených národů. Skutečně ne. A mohl bych jmenovat desítky problematických rozhodnutí, kdy hlasují proti demokratickým zemím a proti našim spojencům. To je realita této organizace. A já nevím, jestli my máme hledat zkušenosti v NATO, což podporujeme my, anebo u OSN. Pro mě je ta volba poměrně jednoduchá.
Já jsem poprosil pana ministra, aby souhlasil s odděleným hlasováním. Ne pana zpravodaje. Protože když pan ministr, který je garantem toho materiálu, bude souhlasit, tak věřím, že to podpoří i vládní poslanci. Není na tom nic špatného. Proč nás nutíte, abychom se zdrželi hlasování u té mise do Mali? Tím přístupem pana zpravodaje nás nutíte, abychom se buď vypnuli, to znamená nezískali jste aktivní hlasy pro tu misi, kterou - opakovaně říkám - podporujeme a nevidíme v ní problém. Ale jestli si budeme říkat, že misi, která trvá 41 let, zachrání, vylepší nebo zásadním způsobem změní tři čeští důstojníci, tak to není pravda.
A jestli říkáme, že chceme bojovat proti nelegálním imigrantům z Afriky třemi vojáky na Blízkém východě, tak prosím, ať se podíváme do atlasu. Podle mě Blízký východ není součástí Afriky, ale pan zpravodaj říká, že tím, že vyšleme tři důstojníky, budeme bojovat s nelegální imigrací z Afriky. Já si to prostě nemyslím. To s tím vůbec nesouvisí, to je úplně jiný problém. Já respektuji, že vám se ta mise líbí, ale nezastírejte to tím, že je to v rámci boje s nelegální migrací. Nic takového tam není. To jsou prostě jiné příběhy, jiné lokality, jiná řešení a jiné přístupy.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan ministr obrany v rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Cosi mi říká, že ať řeknu cokoliv, patrně všechny zdaleka neuspokojím, ale to už je takový úděl. Já nevím, jestli je ta ideální chvilka na to, abychom podrobili OSN nějaké zevrubné analýze její funkčnosti nebo nefunkčnosti. Pak bychom mohli mluvit o Radě bezpečnosti, o reformě celého toho složitého aparátu, o tom, jestli její složení má ještě odrážet výsledky druhé světové války. Asi bychom se dostali docela daleko.
Já jsem jenom chtěl naznačit, že samozřejmě tři důstojníci neřeší situaci, ale že jsou jakousi možností získat určité know how. A izraelská strana prostě tu možnost vítá. Nic víc, nic míň. To, jestli si budeme vybírat, nebo jak budeme postupovat v obsazování jednotlivých misí do budoucna, to samozřejmě velice záleží na tom, jak se bude odvíjet mise Resolute Support v Afghánistánu, a s velkou pravděpodobností v dohledné době bude uzavřena. My si musíme vytvářet nějaká předpolí a možnosti do budoucna. Ono to má v sobě třeba i určitý logistický, nebo téměř bych řekl praktický aspekt. Nikdo netvrdí, že tito tři lidé řeší nějaké migrační přesuny. To, myslím, ani tak snad nebylo řečeno.
Co se týče Mali, tam je ta spojitost naprosto přímá, protože především v severní části probíhá docela urputný boj několika teroristických organizací a probíhá tam velice čilý obchod se zbraněmi převážně původem z Libye i obchod s drogami atd. Je to oblast, která když se vymkne kontrole, nemá zas až tak daleko k pobřeží severoafrickému a může to znamenat další exodus desítek, možná i více tisíc lidí.
To, co tady bylo zmíněno, že jsme odmítli debatu o bezpečnosti na našich hranicích - já nevím, jestli to má nějakou souvislost. Řekl bych, že nemá. Dovolím si tvrdit, že naše působení v té či oné misi rozhodně nepřispívá k nějakému ohrožení zabezpečení našich hranic. To opravdu žádnou souvislost nemá. Naopak, co se týče toho maliského angažmá, tak tam si myslím, že to je docela konkrétní a hmatatelný příspěvek České republiky k tomu, jak tu složitou situaci v Sahelu a v severní Africe řešit. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Požádal jsem o vystoupení a o vystřídání. (Střídání předsedajících.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím k mikrofonu pana místopředsedu Sněmovny Vojtěcha Filipa. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Členové vlády, paní a pánové, já bych nevystoupil nebýt podle mého soudu katastrofálního popření mezinárodního práva od předsedy klubu ODS. Já jsem přesvědčen, že jeho urážka Organizace spojených národů si zaslouží odsouzení. Mně se nemusí líbit jakékoliv rozhodnutí Valného shromáždění Rady bezpečnosti OSN, ale je to jediný skutečný bezpečnostní systém mezinárodního práva na tomto světě. A právě proto, na základě té hrozivé skutečnosti s více než 50 miliony mrtvých, vznikla Organizace spojených národů jako jediný orgán, který rozhoduje o tom, jestli je vojenský zásah na cizím území legální, nebo nelegální z pohledu mezinárodního práva.
A vyprošuji si takové věci, jako je urážka Organizace spojených národů! Uvědomme si, že tento orgán - a my jsme jeho zakládajícím členem jako právní nástupce Československé republiky po roce 1945. A jestli se mi líbí, nebo nelíbí, to ano. (Velmi důrazně.) Ale v každém případě to, co se odehrálo bez souhlasu Rady bezpečnosti, útok na Libyi, útok na Sýrii, na Afghánistán, na Irák, bez souhlasu Rady bezpečnosti, útok na Jugoslávii, to všechno způsobilo chaos v Evropě, to všechno způsobilo chaos v severní Africe, v Asii, a to je ten důsledek nerespektování mezinárodního práva, že je tady tolik utečenců ze severní Afriky, z Asie, ale také z Balkánu! Kdyby respektovaly alespoň státy, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti, mezinárodní právo, tak se něco takového nemohlo stát!
A já respektuji právo na váš názor, pane předsedo poslaneckého klubu ODS prostřednictvím předsedající, ale urážku Rady bezpečnosti nemohu nechat bez odezvy. (Potlesk z levé části sálu.) ***