Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

171.
Ústní interpelace

Pan premiér je již zde. Prvním vylosovaným je pan poslanec Václav Klučka. Prosím, aby přednesl svoji interpelaci na pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, pokud jde o koaliční poslance, my jsme většinou kritizováni, že provádíme interpelace, a tím jenom natahujeme čas. Já vás chci přesvědčit o tom, že problém dobrovolných hasičských jednotek nebude žádné natahování času.

V sobotu proběhl 5. sjezd Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska v Pardubicích. Pane premiére, vy jste byl přítomen na tomto sjezdu. Součástí Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a výchovy jednotlivých členů jsou dobrovolné hasičské jednotky, které vznikají u jednotlivých obcí. Vy jste slyšel na sjezdu určité názory, které hovoří o tom, že ne všechno v činnosti jednotek je v pořádku, že financování dobrovolných hasičských jednotek je struktura, která v daném okamžiku nezabezpečuje plně účinnost operačního nasazení jednotek v zásahové činnosti.

Pane premiére, co tato vláda bude s problémem hasičských jednotek dělat? Jaké má návrhy na doplnění jejich financování, v jakém čase lze očekávat nápravu? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já myslím, že tohle je docela velké a důležité téma, protože v naší zemi máme několik desítek tisíc lidí, je to někde kolem 70 tis. lidí, kteří jsou organizováni ve sborech dobrovolných hasičů, a téma financování jejich činnosti je nepochybně důležité, protože významná část těchto sborů působí jako součást integrovaného záchranného systému a bezprostředně se podílí na pomoci, která je naprosto nezbytná, a chci především zmínit, že nenahraditelná, protože řada starostů zejména na venkově, pokud potřebuje něco reálně udělat, nějak reálně občanům pomoci, tak je většinou odkázána právě na dobrovolné hasiče. Ať už jde o povodně, ať už jde o technické havárie, ať jde o jakákoliv jiná bezpečnostní rizika, tak vždycky jsou tady dobrovolní hasiči.

Já jsem velmi rád, že zafungovala jedna věc, o kterou jsme se tady hodně snažili v této Poslanecké sněmovně v minulých letech. Naráželi jsme na velký odpor. Tentokrát to bylo lobby pojišťoven, které se bránilo tomu, abychom vytvořili fond zábrany škod České kanceláře pojistitelů. To se nakonec povedlo. Podařilo se prosadit novelu zákona a letošní rok je velmi důležitý, protože v roce 2015 poprvé budou rozděleny významné prostředky, které půjdou dobrovolným hasičům. Celkem to letos bude 97 mil. korun, to není zrovna malá částka, a dotaci obdrží 31 obcí na nový vůz s cisternou. 31 obcí dostane po 2,5 mil. Kč jako dotaci a 14 obcí dostane na rekonstrukci auta s cisternou 1,5 mil. Kč. Pokud ten finanční sektor bude stabilní a nemáme důvod se domnívat že nikoliv, tak by obdobné částky mohly být rozdělovány i v příštích letech.

Dalším důležitým fondem, který chceme využít pro pomoc dobrovolným hasičům, je Integrovaný regionální operační program v letech 2014 až 2020. Tento program byl v letošním roce schválen ze strany Evropské komise. To znamená, začínají se připravovat konkrétní výzvy a cílem je, aby byly zajištěny finanční prostředky na hasičské zbrojnice, to by byl první dotační titul, to znamená na nové dislokace nebo modernizaci stávajících hasičských zbrojnic. Za druhé, rádi bychom, aby z těchto prostředků z Evropské unie bylo možné poskytnout peníze na posílení vybavení základních složek integrovaného záchranného systému technikou a věcnými prostředky. To znamená, tady jsou možnosti, které bude skýtat Integrovaný regionální operační program, a i tady Ministerstvo vnitra už samozřejmě pracuje společně s Ministerstvem pro místní rozvoj na tom, aby bylo možné vypsat výzvy a tyto prostředky čerpat.

Poslední, nejnovější iniciativou je plán Ministerstva vnitra na to, aby vznikl nový sdružený dotační program, na kterém by se podílelo Ministerstvo vnitra, kraje a obce. To znamená, tyto tři struktury veřejného sektoru by sdružily finanční prostředky a vytvořil by se nový dlouholetý dotační titul, který by umožňoval financovat potřeby sboru dobrovolných hasičů tam, kde se nepodaří získat evropské zdroje. To znamená, byla by to jakási alternativa vůči čerpání evropských zdrojů. Tady bychom byli rádi, kdyby letos byly podniknuty administrativní přípravy. Rádi bychom, aby v rámci vyjednávání o státním rozpočtu na příští rok bylo na úrovni rozpočtu Ministerstva vnitra vyčleněno zhruba 200 mil. korun pro rok 2016. To by byl základ, ke kterému by se přidaly prostředky krajů a obcí, a vznikl by dotační titul, který by rovněž v příštím roce už mohl financovat jednak obnovu hasičských zbrojnic, jednak samozřejmě financovat obnovu techniky.

Tolik tedy velmi stručně tři základní zdroje, ze kterých by v příštích letech měly být společně a relativně spolehlivě financovány potřeby sboru dobrovolných hasičů. Ale myslím si, že tady nejde jenom o peníze. Jde samozřejmě také o celkové podmínky, ve kterých u nás dobrovolní hasiči působí. Také o tom se mluvilo na jejich sjezdu, který byl teď v Pardubicích. Mohu potvrdit, že Ministerstvo vnitra už pokročilo v přípravě komplexního materiálu do vlády, který by měl řešit některé problémy, které ještě s fungováním dobrovolných hasičů existují.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pan poslanec nechce položit doplňující otázku.

Nyní tedy přikročíme k další interpelaci a tou je interpelace paní poslankyně Váhalové na pana premiéra. Prosím, paní poslankyně, předneste svoji interpelaci.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Paní předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, pane premiére, já velmi vítám, že jedna z priorit vlády je podpora českého filmu. Novela, kterou schválila vláda začátkem Karlovarského festivalu, by tak mohla být schválena ještě do konce letošního roku. Chtěla bych se vás, pane premiére, zeptat, jakou zásadní změnu tato novela přinese. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím, pane premiére, váš prostor pro odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, nebude to záležet zdaleka jenom na vládě, ale samozřejmě to bude záležet i na této Poslanecké sněmovně. Chtěl bych vás informovat o tom, že vláda na svém jednání 1. července schválila novelu zákona o audiovizi, to je novela zákona č. 496/2012 Sb. Tato novela, tak jak ji vláda schválila - já jsem rád, že se na ní shodla celá vládní koalice a vláda ji schválila jako celek - zásadním způsobem mění podporu českého filmového průmyslu ze strany státu. Nově zavádí systémovou podporu české kinematografie ve formě každoroční pravidelné finanční dotace ze státního rozpočtu. Dotace je navržena ve stejné výši, jakou tvoří soukromé zdroje Státního fondu kinematografie. To znamená, že hodnota státního příspěvku se bude každý rok vypočítávat na základě audiovizuálních poplatků, které vybere Státní fond kinematografie, a bude to vždycky za dva roky zpětně.

Dá se tedy předpokládat, že by dotace ze státního rozpočtu mohla činit někde kolem 180 mil. korun ročně, což by tedy znamenalo navýšení výdajů Státního fondu kinematografie k těm částkám, které on má v tuto chvíli k dispozici, to znamená, že ty výdaje by se mohly pohybovat kolem 390 mil. korun ročně, celkové výdaje fondu kinematografie. Samozřejmě podstatná část těchto prostředků jde na všechny aktivity, které souvisí s podporou českého filmu.

Já jsem přesvědčen, že toto rozhodnutí vlády, pokud získá podporu Parlamentu a zákon začne platit, bude znamenat výrazný impuls pro podporu české kultury, jejíž klíčovou součástí je česká kinematografie. Myslím si, že se tím přiblížíme vyspělým evropským zemím, protože když jsme připravovali tuto novelu zákona, tak jsme i analyzovali, jak vypadá podpora v jednotlivých státech Evropské unie, a ukazuje se, že v těch státech, které zažívaly a zažívají boom v oblasti kinematografie, což jsou zejména skandinávské země, ale i některé další státy ve středu Evropy, jako je třeba Rakousko, tak tyto země mají výrazně vyšší podporu kinematografie z prostředků ať už tedy soukromých, nebo státních ve formě subvencí. Stávající forma podpory a stávající úroveň podpory v České republice vůči naší národní kinematografii výrazně zaostávala. Neznamená to snad, že bychom se těmito prostředky dotáhli třeba na úroveň Dánska, ale jsme schopni konkurovat alespoň, řekněme, zemím v bezprostředním okolí, jako je Slovensko, Polsko nebo zčásti Rakousko.

Takže dojde k podstatnému systémovému navýšení podpory české kinematografie. My si od toho slibujeme to, že bude podpořeno více nových filmových projektů, že tyto nové filmové projekty budou moci být podpořeny podstatnými částkami, které zjednoduší jejich financování. Samozřejmě státní fond není a ani nemůže být jediným zdrojem financování výroby nových českých filmů, ale pokud se podaří zvýšit poskytované částky a počet podpořených projektů, tak to samozřejmě bude i určitá pobídka a motivace pro soukromé investory v této oblasti.

Poslední věc, kterou bych chtěl zmínit, tak ten ohled vlády, který stál za touto novelou zákona, není veden jenom snahou podpořit český film, ale je veden také snahou podpořit zaměstnanost. Ukazuje se i na základě analýz, které byly zpracovány fondem kinematografie v minulosti, že tato forma podpory umožňuje jednak generovat i privátní investice a jednak pozitivně působí na vytváření a tvorbu nových pracovních míst v oblasti služeb, v oblasti tradičních odvětví, která v České republice byla rozvíjena v minulých letech, protože česká kinematografie je pojem, je pojem už skoro sto let, a já si myslím, že je dobře, pokud bude schválen tento návrh zákona, že budeme moci na tu silnou tradici v České republice navázat i v příštích letech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně chce položit doplňující otázku.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Já bych chtěla poděkovat za to, že Státní fond kinematografie bude mít k dispozici od roku 1993 největší podporu, nejvyšší částku k podpoře českého filmu, a věřím, že ta podpora bude i tady v Poslanecké sněmovně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Fischerovou, aby přednesla svou interpelaci na pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Ano, děkuji. Vážený pane premiére, já ve své interpelaci se dnes budu věnovat krátce tématu, které je velice aktuální zejména pro státy eurozóny, potažmo státy Evropské unie a samozřejmě i pro Českou republiku, což je otázka Řecka a eura. Chtěla bych se vás - já už se přímo budu ptát - tedy zeptat, s jakými stanovisky pojedete na nedělní mimořádný summit Evropské unie. To je jedna otázka.

Konkrétně: Podporujete odchod Řecka z eurozóny? Anebo si myslíte, že by Řecko mělo nadále setrvat u eura? A není podle vás jednou z příčin současného stavu, tedy kromě špatného hospodaření levicových vlád, také právě přijetí eura? Neměla by země, která má právě euro a hospodářství je nyní v této situaci, mít možnost platbu eurem opustit? To byly dotazy na vás, pane premiére. Děkuji vám za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni a prosím pana premiéra o reakci. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vývoj kolem jednání mezi Řeckem a Evropskou unií je podrobně sledován a komentován v České republice. Já se tedy nesoustředím na nějaký popis celé chronologie, ke které došlo. Jenom chci připomenout, že řecká krize vypukla v letech 2009-2010. Tehdy světová finanční krize obnažila do té doby méně viditelné problémy řeckých veřejných rozpočtů. Počínaje rokem 2010 pak nastává období určité snahy Evropské unie Řecko stabilizovat. Byly realizovány dva programy, které postupně umožnily, aby se část řeckého dluhu přenesla do vlastnictví evropských institucí, a těsně předtím, než ten druhý program vypršel, nedošlo k dohodě mezi Řeckem a eurozónou o tom, za jakých podmínek má být tento druhý program dočerpán. Čili ten druhý program podpory Řecka skončil a v tuto chvíli jsme ve fázi, kdy Řekové posléze v referendu odmítli podmínky, za kterých mělo být Řecko ještě z toho druhého programu financováno, a současně řecká vláda v uplynulých hodinách požádala Evropskou unii, resp. eurozónu, o další finanční pomoc. Čili jsme nyní v situaci, kdy Řecko žádá eurozónu o další finanční pomoc a na straně eurozóny se jedná o tom, zda je možné a za jakých podmínek je možné Řecku další finanční pomoc poskytnout. Řecko tedy nežádá o vystoupení z eurozóny, ale Řecko žádá o pomoc ze strany eurozóny a jedná se o těchto podmínkách.

Z toho také vyplývá role České republiky v celém tomto procesu. My nejsme členy eurozóny, to znamená nepodílíme se a ani jsme se nepodíleli v minulých letech na rozhodování o tom, za jakých podmínek má být Řecku pomoc poskytnuta. To bude teď otázkou jednání ministrů financí eurozóny a pravděpodobně potom také předsedů vlád a prezidentů zemí eurozóny, to znamená zemí, které platí eurem, které se budou muset ve finále vyjádřit k tomu, jestli ten řecký návrh, který Řecko slíbilo poslat dnes, nebo snad zítra, tak jestli ten řecký návrh bude přijatelný pro to, aby pokračovalo financování Řecka, pomoc Řecku ze strany eurozóny.

Velkým problémem, který samozřejmě zvyšuje tlak na čas, na časové řešení, je problém nedostatku hotovosti v řeckém finančním systému. Jak jistě víte, byly uzavřeny řecké banky a řecké banky byly v posledních měsících financovány evropským nouzovým mechanismem ze strany Evropské centrální banky. Evropská centrální banka se nechala slyšet, že bude schopna zajistit toto nouzové financování nejdéle do konce tohoto týdne. Já myslím, že stanovisko Evropské centrální banky je pochopitelné, protože jestliže řecká vláda nebyla schopná splnit své závazky vůči splátce půjčky ze strany Mezinárodního měnového fondu, jestliže v tuto chvíli není zřejmé, jakým způsobem bude řecká vláda schopna splnit své závazky vůči Evropské centrální bance, které budou splatné ještě v měsíci červenci, tak těžko bude mít Evropská centrální banka titul pro to, aby mohla nadále nouzově financovat řecký finanční systém. Myslím si, že se blíží rozuzlení v krátkém čase, a je tedy zřejmé, že v tuto chvíli je na tahu Řecko, které požádalo o pokračování finanční pomoci. V tuto chvíli jsou na tahu ministři eurozóny, jsou na tahu evropské instituce, to znamená Evropská komise, Evropská centrální banka, je na tahu Mezinárodní měnový fond a bude záležet na jejich stanovisku k reformnímu plánu, který slíbila řecká vláda představit, zdali bude možné, aby Řecko dostalo nějakou další pomoc či podporu. Je docela dobře možné, že pokud dojde během víkendu k dohodě, tak ta pomoc či podpora Řecku bude spíše krátkodobá, to znamená bude poskytnuta nějaká krátkodobá překlenovací půjčka, a ty podmínky eventuálního třetího balíčku budou ještě dojednávány v následujících týdnech, protože si těžko dokážu představit, že veškeré podrobnosti strukturálních reforem, které Řecko bude muset realizovat, budou dořešeny během tohoto víkendu. To si myslím, že bude velmi obtížné.

Očekávám tedy politické rozhodnutí, nějaký politický signál směrem ve vztahu k Řecku, a Řecko současně musí projevit jasnou vůli, že je připraveno oplátkou za to, že eventuálně bude pokračovat podpora ze strany eurozóny, že je schopno realizovat reformy, které podpoří jeho hospodářský růst a zlepší stav jeho veřejných rozpočtů.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a ptám se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. Nechce. Dobrá. Poprosím tedy dalšího v pořadí a tím je paní poslankyně Nohavová. Prosím, aby přednesla svou interpelaci na pana premiéra.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, v nedávné době byl prováděn na Vysoké škole chemicko-technologické test, kde bylo srovnáváno 24 potravinových výrobků z Česka a jejich německé ekvivalenty. U jedné třetiny byla rozdílná jak chuť, tak složení. Jako příklad uvádím: česká Rama - o 10 % méně tuku než německá, to samé u jogurtů, slazené nápoje pro český trh slazené glukózo-fruktózovým sirupem s aspartamem, pro německý trh slazené cukrem, lančmít pro Česko obsahuje 30 % drůbežího separátu, pro Německo výhradně vepřové maso. A dalo by se pokračovat. Výrobci argumentují tím, že se odlišnostmi ve výrobcích přizpůsobují chuti a zvykům spotřebitelů.

Myslíte si, pane premiére, že nám Čechům více chutná drůbeží separát než maso? Navíc ve 14 případech byl český produkt dražší. Co s tím, pane premiére, uděláte? Nejsme přece jako Češi v Evropské unii občané druhé kategorie. Pokud ale takovéto praktiky připustíme, tak zřejmě jsme. Když si dokážou ohlídat v rámci EU v nadnárodních řetězcích kvalitu výrobků pro své občany vlády Německa, Francie, Británie či dalších zemí, proč si to nedokážeme ochránit i my? Já vás prosím o odpověď. Myslím, že i zajímá naše spoluobčany.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, já musím říci, že ta iniciativa poslankyně Evropského parlamentu paní Olgy Sehnalové, která iniciovala vytvoření srovnávací analýzy českých a německých potravin, byla velmi zajímavá a velmi důležitá. Já sám se chci s paní poslankyní sejít a chci se podrobně seznámit s výsledky této analýzy, protože tady byl proveden podle mého názoru velmi objektivní a srovnatelný výběr vzorků potravin, které se prodávají v České republice a které se prodávají v Německu, s tím, že skutečně celá třetina těch vzorků byla vyhodnocena jako rozdílná. To znamená, že spotřebitelé mohou v obchodech narazit na používání odlišných sladidel v nápojích, rozdílný obsah tuku či různé druhy použitého masa, jak už jste také zmínila, v masových konzervách, a i u některých dalších potravin a nápojů hodnotitelé zaznamenali odlišný vzhled, texturu nebo intenzitu chuti. Když se potom ti, kdo prováděli tuto analýzu, podívali na výrobky z cenového hlediska, tak ten nákup vyjde českého i německého spotřebitele na přibližně stejnou cenu. Jak jsem byl informován, tak poslankyně Sehnalová bude dané výsledky prezentovat na půdě Evropské komise a chce také vyzvat Evropskou komisi, aby se začala tímto tématem seriózně zabývat. To je řekněme jeden směr. Já tady znovu zdůrazňuji, rád se s paní poslankyní Sehnalovou sejdu a chtěl bych se podrobně s těmi výsledky seznámit.

Také chci zmínit fakt, že vláda se snaží zvýšit kontrolu kvality potravin v České republice. Myslím si, že k tomu slouží i novela zákona o potravinách, která byla schválena počátkem tohoto volebního období. Chci také připomenout, že vláda na své schůzi v září loňského roku schválila nařízení o stanovení informačních povinností příjemcům živočišných produktů v místě určení. Účelem té předložené úpravy bylo zaručení poctivého jednání v obchodu s potravinami a ochrany zájmů spotřebitelů.

Ministerstvo zemědělství se dlouhodobě zaměřuje na kontrolu bezpečnosti a jakosti parametrů potravin. Jak jsem byl informován, tak pro laboratorní stanovení jakosti Státní zemědělská potravinářská inspekce ročně odebere přes 4 tisíce šarží potravin a celkový počet provedených rozborů dosahuje několika stovek tisíc. Naším cílem je, abychom stabilizovali ty kontrolní orgány, které má česká vláda a Česká republika k dispozici. Tady bohužel v uplynulých letech docházelo k rozpočtovým škrtům, které se projevily také tím, že se propouštělo i v těchto kontrolních orgánech, řada z nich byla personálně destabilizována. My jsme se soustředili v uplynulém roce na to, abychom kontrolní instituce stabilizovali z rozpočtového i personálního hlediska. Chceme se soustředit i při přípravě státního rozpočtu na příští rok na to, aby kontrolní činnosti státu měly dostatečné finanční zajištění.

Já se domnívám, že dnes už naše zákony, tak jak jsou nastaveny v České republice, umožňují poměrně výrazným způsobem pokutovat porušování pravidel, principů, norem, pokutovat klamání spotřebitele, pokutovat uvádění nebezpečných potravin na trh, pokutovat špatné označování potravin nebo nevhodné hygienické podmínky při jejich nakládání, porušení podmínek uchovávání potravin apod. Čili nemyslím si, že dneska tady je na naší straně zásadní problém z hlediska legislativy, myslím si ale, že je tady zásadní problém z hlediska efektivity kontrolní činnosti, a tady si myslím, že je potřeba, aby se kontrolní činnost ještě výrazným způsobem zintenzivnila.

Určitě se budu chtít obrátit také v krátkém čase na Ministerstvo zemědělství, aby se zabývalo tím výzkumem, který realizovala poslankyně Sehnalová, a v případě, že Ministerstvo zemědělství přijde s určitými doporučeními, jak na tento výzkum reagovat, tak jsem připraven tato doporučení podpořit a podpořit jejich realizaci.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a táži se paní poslankyně - nechce položit doplňující otázku. Děkuji a poprosím k mikrofonu pana poslance Kučeru, aby přednesl svoji interpelaci na pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, mlžení, nejistota a protichůdná vyjádření. Tak v posledních týdnech působili ministři vlády České republiky na svých výjezdech do Ústeckého kraje. Zatímco ministr životního prostředí Brabec se vyslovil za zachování limitů těžby, ministr průmyslu vyzval k prolomení limitů těžby, poté své vyjádření upravil a podpořil odklad rozhodnutí o prolomení limitů na rok 2020. O několik dnů později naopak ministryně práce Marksová v Ústeckém kraji vyzvala k rychlému rozhodnutí.

Je třeba si uvědomit dvě zásadní skutečnosti. Za prvé, žádné studie za ministry ani za vládu nerozhodnou. Rozhodnutí o prolomení či zachování ekologických limitů těžby je rozhodnutí čistě politické. Podkladů, čísel a materiálů máte dost. Vyzývám vás, pane premiére, vyzývám vládu České republiky, přestaňte už kličkovat a rozhodněte. Bohužel mnozí ministři až nyní zjišťují, že nejsou jen krásná a líbivá rozhodnutí a že jsou rozhodnutí, která se nebudou líbit buď jedné, nebo druhé straně, a to jako v případě prolomení či zachování limitů těžby.

Za druhé je třeba zdůraznit, že neustálé odsouvání a odkládání rozhodnutí o osudu limitů těžby hnědého uhlí nikomu nic dobrého nepřinese. Obce, těžařské firmy, zaměstnanci, ale hlavně lidé žijící v Ústeckém kraji a v okolí hnědouhelných lomů už konečně musí mít jistotu. Budou limity prolomeny? Když ano, tak i na lomu ČSA, nebo jen na lomu Bílina? Nebo budou limity plně zachovány? Takové otázky si kladou lidé z Ústeckého kraje dnes a denně. A já bych chtěl na ně znát také odpověď. Současně vás chci vyzvat k zachování ekologických limitů těžby. Pane předsedo vlády, kličkovat před rozhodnutím nebudete moci na věky. Čím déle ale budete s rozhodnutím otálet, tím horší dopady to bude mít. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, myslím, že věci musí mít nějaký logický sled. Naše vláda připravila v uplynulých měsících aktualizaci státní energetické koncepce. To je důležitý dokument státu, který definuje hlavní směry energetické politiky země. Aktualizace státní energetické koncepce byla schválena v zásadě po deseti letech a umožňuje vládě, aby provedla některá další koncepční rozhodnutí. Na schválení ASEKu navázalo potom rozhodnutí vlády o dalším rozvoji jaderné energetiky. Po schválení dokumentu, který se týká dalšího rozvoje jaderné energetiky, kde vláda podpořila záměr dalšího rozvoje jaderné elektrárny v Dukovanech a dalšího rozvoje jaderné elektrárny v Temelíně, bude vláda na podzim letošního roku projednávat třetí důležitý dokument a tím je řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. V tom materiálu budou popsány a posouzeny základní čtyři varianty možných úprav územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí.

Jsou to varianty, které Ministerstvo průmyslu předneslo v únoru 2015 na jednání Rady hospodářské a sociální dohody. Z tohoto jednání Rady hospodářské a sociální dohody vyplynul úkol zpracovat analýzu sociálních a ekonomických dopadů a bezpečnosti dodávek uhlí pro teplárenství u jednotlivých variant řešení územně ekologických limitů s termínem do konce června 2015. Proto dne 30. června 2015 na tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu seznámil veřejnost se závěry jednotlivých studií i s návrhem doporučení Ministerstva průmyslu a obchodu, které bude součástí výše zmiňovaného dokumentu. Ministr Mládek uvedl, že na základě závěrů zpracovaných studií doporučí vládě druhou variantu.

Chci jen stručně zmínit, že ty čtyři varianty dalšího postupu jsou následující. První varianta je zachování těžby hnědého uhlí v severních Čechách podle současných limitů, druhá varianta je posun hranic těžby hnědého uhlí na lomu Bílina, třetí varianta je posun hranice těžby hnědého uhlí na lomu Bílina a současně částečné prolomení limitů na lomu Československé armády a za čtvrté posun hranic těžby hnědého uhlí na lomu Bílina a prolomení územně ekologických limitů na lomu Československé armády v rámci 2. etapy, takzvaná velká Armáda. To jsou čtyři možné varianty postupu, které mohou být zvoleny v Ústeckém kraji. Ministr průmyslu, až bude předkládat materiál na vládu, tak jak informoval, bude podporovat variantu 2, tj. posun hranic těžby hnědého uhlí na lomu Bílina. Záměrem druhé varianty je využít zásob uhlí, které je vázáno za limity těžby na dole Bílina, to znamená využít hospodárně zásoby uhlí v této lokalitě. Tady bude k dispozici dalších 100 až 120 milionů tun využitelného uhlí.

A chci jen zmínit, že posun hranic těžby hnědého uhlí na lomu Bílina nepovede k nutnosti zasahovat do stávajícího osídlení. To znamená, nebude si to vyžadovat bourání domů nebo stěhování lidí prostě proto, že další rozvoj dolu Bílina je v tuto chvíli připraven, je vypořádán a nenaráží na odpor nebo protesty ze strany obcí podobně, jako je tomu v případě lomu Československé armády. Jsem přesvědčen o tom, že pokud dojde k prolomení limitů na lomu Bílina, dojde k zajištění zásobování veřejných tepláren a tepla pro domácnosti bez navýšení cen - což je myslím důležité: bez navýšení cen - a také bez bourání lidských sídel, které by si eventuálně vynutilo prolomení limitů na dole ČSA.

Čili vláda bude jednat o variantě č. 2, jak zmínil ministr průmyslu a obchodu. A já osobně pokládám tuto variantu z hlediska dalšího postupu za optimální.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jelikož jsem vaši odpověď čekal, napsal jsem si další otázku. Vláda nedávno schválila aktualizovanou Státní energetickou koncepci České republiky, o limitech ale nerozhodla a vyžádala si další podklady. Ptám se tedy, nakolik je energetická koncepce skutečně aktuální, když se dnes podle ministrů stále neví, kolik hnědého uhlí bude potřeba a kolik ho budeme v následujících letech v Ústeckém kraji skutečně těžit. Druhá otázka je, kdy bude o limitech rozhodnuto. Prosím jen o datum.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Především pokud jde ještě o aktualizovanou energetickou koncepci, myslím, že je důležité připomenout, že tato koncepce není orientována na to, abychom se posouvali směrem k těžbě uhlí v České republice. Tato koncepce je zaměřena na budoucnost české energetiky v příštích několika desítkách let a definuje budoucnost následujícím způsobem.

Největší procento energie by v České republice mělo být vyráběno z jaderných zdrojů. To znamená, podíl energie vyrobené z jádra by se měl pohybovat mezi 40 až 50 %. Druhý největší podíl elektřiny by měl být získáván z obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje by měly tvořit 25- až 35procentní podíl na energetickém mixu. To znamená, se snažíme posunout naši energetiku směrem k nízkouhlíkové energetice, to znamená tak, aby tato energetická koncepce přispěla ke snižování emisí skleníkových plynů. Teprve na třetím a čtvrtém místě by měla být elektrická energie, která bude vyrobena z plynu, eventuálně která bude vyrobena z uhlí. To znamená, počítáme s tím, že podíl elektrické energie vyrobené z uhlí by se měl v horizontu několika desítek let snížit, s tím, že naroste podíl energie vyrobené zejména z obnovitelných zdrojů. Tolik tedy k vazbě energetické koncepce na debatu o prolomení limitů. Myslím, že tady není žádný rozpor s tím, co jsem dnes zmínil, pokud jsem preferoval variantu č. 2.

Kdy vláda přesně rozhodne? Počítám s tím, že ministr Mládek materiál předloží do vlády na konci léta. Čili předpokládám, že během podzimu by vláda o této otázce měla rozhodnout, a předpokládám, že z pohledu tohoto volebního období to bude finální rozhodnutí, ke kterému už vláda nemá žádný důvod, aby se vracela.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, obracím se na vás s interpelací ve věci přírodního divadla s otáčivým hledištěm v zahradě státního zámku Český Krumlov. Problematiku otáčivého hlediště v Krumlově sleduji už více než padesát let, ať už jako divák, tak jako regionální politik. Vždy jsem byl a jsem i nadále vděčným příznivcem tohoto jedinečného kulturního fenoménu. Velmi mne proto znepokojuje, že křehký konsenzus, kterého bylo v minulých letech dosaženo a podle kterého se měla začít připravovat stavba nové točny v zámecké zahradě, je v současné době narušen zesilující kampaní proti tomuto záměru. Lidé, kteří nemají žádné pověření, aby Českou republiku zastupovali, podsouvají do Centra pro světové dědictví UNESCO v Paříži staronové polopravdy. Posledním počinem tohoto druhu byl pořad veřejnoprávní České televize Reportéři ČT, podle kterého v naší zemi existují pouze lidé, kteří požadují odstranění otáčivého hlediště ze zámecké zahrady, což není pravda.

Obracím se na vás, vážený pane premiére, s dotazem, jaký je postoj vaší vlády k této problematice.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, asi vás nepřekvapím informací o tom, že touto kauzou se zabývá ministr kultury Herman. Čili to není věc, která by spadala přímo do kompetence předsedy vlády, ale pan ministr Herman se jí věnuje. Určitě vás také nepřekvapí konstatování, že pan ministr Herman není první ministr kultury, který se touto otázkou zabývá. To znamená, je to kauza, která se táhne už řadu let.

Pokud jde o aktuální informace o tom, co se v tuto chvíli odehrává, v srpnu loňského roku byla do České republiky pozvána monitorovací mise mezivládního výboru pro světové dědictví za účelem projednání dalšího postupu ve věci umístění otáčivého hlediště v zámecké zahradě zámku v Českém Krumlově. V listopadu loňského roku obdržela Česká republika detailní zprávu z této monitorovací mise, která obsahovala řadu konkrétních doporučení, jak dále postupovat, včetně doporučení, která se vztahují k vypsání architektonické soutěže na nové otáčivé hlediště.

Počátkem roku 2015 byla zahájena příprava dvoukolové soutěže na podobu nového demontovatelného otáčivého hlediště. V souladu s doporučeními monitorovací mise a v součinnosti České komory architektů byly dopracovány podmínky soutěže, její předběžný harmonogram a také návrh složení hodnoticí komise této architektonické soutěže. Současně byla prověřena možnost zpracování územní studie pro umístění zázemí divadla mimo území zámecké zahrady a projednána možnost jiného než stávajícího umístění otáčivého hlediště mimo tu hlavní osu zámecké zahrady.

Dále došlo k posunu v otázce obnovy zámecké zahrady a letohrádku Bellarie. V souladu s doporučením monitorovací mise byl Národním památkovým ústavem připraven plán rehabilitace zámecké zahrady. Ten plán se jmenuje Aktualizovaný rámcový časový harmonogram předprojektové a projektové přípravy a realizace památkové obnovy zahrady, včetně letohrádku Bellarie, který počítá s tím, že by se celková obnova zahrady zahájila již na přelomu let 2015 a 2016. Realizace těch kroků, které jsem uvedl, by měla garantovat řešení, které skloubí jak požadavky památkové péče, tak požadavky silné části veřejnosti na pokračování divadelní tradice spojené s otáčivým hledištěm v zámecké zahradě zámku v Českém Krumlově.

S ohledem na časovou a organizační náročnost nastíněného postupu bude ponechána stávající točna na aktuálním místě po dobu nezbytně nutnou k vyhlášení a také vyhodnocení architektonické soutěže a po dobu následné realizace nové demontovatelné točny.

Tolik tedy aktuální informace, kterou jsem získal z Ministerstva kultury, a chci vás ujistit, že vláda má silný zájem na tom, aby tento problém byl řešen způsobem, který umožní zachovat divadelní tradici v Českém Krumlově, která je velmi silně spojena s tamním parkem u zámku.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Zahradník chce položit doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji vám, vážený pane premiére, za váš postoj k této věci. Ještě bych si dovolil doplňující otázku: Jaký je váš názor na možnost jmenovat zvláštního zmocněnce vlády České republiky pro komunikaci s centrem světového dědictví UNESCO v Paříži, který by zde jednoznačně a jasně tlumočil stanovisko České republiky v této věci?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím, pane premiére, váš prostor pro odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já chci jen zdůraznit, že mezivládní výbor pro světové dědictví, který jsem zmiňoval a který tedy absolvoval monitorovací misi, dlouhodobě zastává názor, že současná stavba otáčivého hlediště, tak jak je tam dnes v areálu umístěna, ohrožuje výjimečnou světovou hodnotu zámecké zahrady, čili ten výbor má dlouhodobě kritický postoj a názor k umístění točny v zámecké zahradě. Současně trvá na tom, aby zámecká zahrada byla revitalizována. Myslím si, že právě tady by mohlo dojít k určitému pokroku a určité shodě s monitorovacím výborem, to znamená, že skutečně se nám podaří, doufejme, zajistit prostředky na to, aby mohl být připraven projekt a následně realizována revitalizace zahrady, a současně s tím by tedy měla být řešena ona architektonická soutěž, event. vybudování nové točny, která by byla demontovatelná a přemístitelná. Čili tohle je ta cesta, kterou bychom se mohli vydat.

Vážený pane poslanče, já nejsem stoupencem jmenování vládních zmocněnců dlouhodobě, čili snažím se, a tuším, že naše vláda žádného nového vládního zmocněnce nejmenovala, pouze jednoho vládního zmocněnce pro Ústecký a Moravskoslezský kraj jsme převzali po vládě minulé, ale myslím si, že jmenování vládních zmocněnců spíše rozostřuje odpovědnost členů vlády a jednotlivých úřadů. Čili já jsem spíše pro to, aby tu odpovědnost nesli lidé, kteří ji nést mají, tzn. příslušný ministr kultury a jemu podřízení lidé na Ministerstvu kultury, vedení Národního památkového ústavu, příslušný náměstek, který má tuto oblast na ministerstvu na starosti, a nejsem příznivcem toho, abychom jmenovali nějaké speciální vládní zmocněnce. Myslím si, že tuto roli může sehrát některý z pracovníků Ministerstva kultury.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Seďu, aby přednesl svoji interpelaci na pana premiéra.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane předsedo vlády, podporuji vládu v jejím úsilí o zlepšení komunikace v rámci tripartity a v dialogu se zástupci krajů, protože jsem přesvědčen, že tato země potřebuje, aby se pomyslně táhlo za jeden konec provazu. Podle veřejně dostupných informací scházejí krajům stovky milionů korun na dofinancování sociálních služeb, existují problémy ve financování silnic druhých a třetích tříd a vlivem současných problémů s poklesem výběru daní se nejen kraje, ale i obce a města obávají o výpadek příjmů z rozpočtového určení daní.

Vážený pane premiére, jak je nastavena spolupráce a komunikace s kraji? Konkrétně, jak vláda pomůže řešit uvedené problémy, zejména v oblastech, které jsem uvedl? A nebylo by vhodné, aby Ministerstvo financí připravilo novelu zákona o rozpočtovém určení daní? Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana premiéra o reakci. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já chci potvrdit, že vláda se snaží, abychom vedli debatu s kraji, abychom vedli dialog s kraji. Ne vždycky se přirozeně na všem shodneme. To, co nás limituje, je např. otázka stability veřejných rozpočtů. Nicméně chci připomenout, že my jsme se už pětkrát od začátku volebního období sešli s hejtmany na společném jednání na úrovni celé vlády, tzn. držíme formát vláda plus hejtmani všech krajů, včetně primátorky hlavního města Prahy. Proběhlo pět jednání, to poslední teď před několika dny, v návaznosti na přípravu zákona o státním rozpočtu. Snažíme se, abychom vnímali připomínky krajů, snažíme se reagovat na problémy, které nám kraje avizují.

Chci zmínit několik konkrétních příkladů této spolupráce, která už má konkrétní výsledky i pro občany.

První věc se týká silnic druhé a třetí kategorie. Jsem velmi rád, že se nám podařilo udělat rozhodnutí, ke kterému minulé vlády příliš neměly odvahu, totiž přiznat si, že vláda není schopna vždycky vyčerpat všechny peníze z fondu dopravy na stavby dálnic rychlostních komunikací, ale že kraje mají v zásobníku celou řadu připravených projektů. My jsme si to přiznali a připravili jsme dotační program a Ministerstvo dopravy poskytlo krajům dotaci v rozsahu 4,5 miliardy korun z prostředků, které by jinak nebyly vyčerpány v rámci státního fondu dopravy. Je to poprvé, kdy vláda poskytla takovouto konkrétní dotaci všem krajům, a tyto peníze pomůžou reálně už v letošním roce k tomu, aby se zrekonstruovaly silnice druhé a třetí kategorie, aby se opravily mosty, aby se prostě odstranily závady na těchto komunikacích. Myslím si, že to na těch silnicích, na dvojkách a trojkách, bude vidět, tato silná finanční injekce. Samozřejmě jednáme s kraji, pokud to bude možné a pokud to bude v silách rozpočtu fondu dopravy, abychom na dvojky a trojky nezapomněli ani v příštím roce.

Druhé konkrétní téma spolupráce se týká financování sociálních služeb. Provedli jsme velkou reformu. Od 1. ledna letošního roku už sociální služby v jednotlivých krajích nefinancuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale poskytovatelem dotací jsou výhradně kraje, to znamená, že kraje nesou odpovědnost za síť poskytovatelů sociálních služeb a současně také vyplácejí prostředky, které jsou jim poskytovány ve formě dotací ze státního rozpočtu. Při přípravě rozpočtu na letošní rok se nám podařilo zajistit necelých 8 miliard korun pro financování sociálních služeb.

Vzhledem k tomu, že letos skončila řada evropských projektů, tak kraje signalizovaly potřebu dofinancování sociálních služeb v regionech. Jen velmi stručně, o jaké služby se jedná. Jsou to zejména domovy pro seniory, domovy pro zdravotně postižené, domovy se zvláštním určením, ale také azylové domy, domy na půl cesty, nízkoprahová centra pro děti a mládež, ale jsou to také sociální poradny a celá další škála sociálních služeb.

Jsem velmi rád, že vláda na svém včerejším zasedání našla v rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí 720 milionů korun, které budou poskytnuty krajům na navýšení výdajů spojených se sociálními službami. Vnímám to jako důležité rozhodnutí, protože tím pádem nebude nutno přistoupit k omezování nabídky sociálních služeb v regionech, nebude nutno propouštět lidi, kteří v těchto sociálních službách pracují, bude možné se vypořádat s dopadem ukončení celé řady evropských projektů a současně nám to poskytne časový prostor pro to, abychom mohli dobře připravit rozpočet na příští rok i v oblasti sociálních služeb.

Moje poslední poznámka se týká rozpočtového určení pro kraje. V této Sněmovně je projednávána novela, která by měla krajům vrátit zhruba 3,5 miliardy korun, o které kraje v minulosti přišly v rámci úsporných opatření. Pevně věřím, že se podaří tuto novelu co nejdříve schválit. Ve vládní koalici jsme vedli diskusi o tom, jestli ta novela má být, nebo nemá být schválena v podobě, jak ji vláda předložila. Jednali jsme s kraji, kraje vyjádřily jasný názor, že trvají na tom, aby tato novela byla účinná od 1. ledna příštího roku, a vládní koalice bude tento názor krajů respektovat. To znamená, počítáme s tím, že tato novela bude tady schválena v podobě tak, jak ji vláda předložila.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo vlády, za vaše konkrétní odpovědi. Zmínil jste novelu zákona, kterým se vlastně v rámci změny rozpočtového určení daní vrátí peníze krajům, nicméně pokles, pokud bude z rozpočtového určení daní, se týká i obcí a měst. A já vím, že by to chtělo systematičtější řešení, a nikoliv tím, že jednotliví poslanci budou dávat pozměňovací návrhy k zákonům. Chtěl bych se zeptat, jestli i v budoucnu uvažujete změnu celého zákona rozpočtového určení daní. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana premiéra. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, souhlasím s tím, že není dobré, aby se měnilo rozpočtové určení daní na základě jednotlivých poslaneckých návrhů, protože každý z nás může mít pocit, že obce malé, střední nebo větší nebo velká města potřebují dodatečné finanční prostředky, a samozřejmě dělat posílení přímo rozpočtu měst a obcí tím, že snížíme příjmy státního rozpočtu a přesuneme je na obce, je účetně a právně velmi jednoduchá operace, ale má potom velmi vážné důsledky, protože tady pouze vytvoříme ještě větší problém ve státním rozpočtu. Myslím, že není možné řešit problémy financování některých měst a obcí tím, že ten problém přesuneme na státní rozpočet a budeme muset emitovat více státních dluhopisů, abychom ten problém vyřešili. Čili toto není ta cesta, kterou bychom měli jít.

Vláda předložila změnu rozpočtového určení daní pro kraje. Kraje přišly zhruba o 3,5 miliardy korun. Tyto peníze by se krajům měly vrátit. Rozpočtové určení obcí se v několika minulých letech měnilo. Bylo posíleno financování zejména malých obcí ve vztahu k rozpočtovému určení daní, čili tam došlo k výraznému navýšení příjmů malých obcí na vrub některých větších měst a na vrub státního rozpočtu, a naše vláda v této chvíli nepočítá s tím, že by předkládala návrhy na změny rozpočtového určení daní. Chceme se soustředit na tu část veřejných rozpočtů, která má největší problémy, to je státní rozpočet. Ale i vzhledem k tomu, že daně jsou sdílené, pokud se nám podaří zlepšit výběr daní realizací opatření proti daňovým únikům, tak to posílí také příjmy obcí.

Pokud jde o letošní vývoj daňových příjmů obcí, projednávali jsme nedávno na vládě analýzu daňových příjmů měst a obcí. Závěr této analýzy, který připravilo Ministerstvo financí, předpokládá, že daňové příjmy měst a obcí by měly být naplněny do konce letošního roku na původně rozpočtované úrovni. Čili počítá se s tím, že ten výpadek, zejména pokud jde o daň z přidané hodnoty, který nastal v prvních měsících letošního roku, by měl být postupně kompenzován větším výběrem daně v následujících měsících roku 2015.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Ondráčka, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, dnes dopoledne jsme při projednávání novely branného zákona a vojáků v záloze slyšeli od ministra obrany a dalších vystupujících, jak je důležité provádět vojenské odvody ještě před samotným napadením našeho státu a mít aktivní vojenské zálohy, které by bylo možno okamžitě povolat v případě válečného napadení našeho státu. Mluvíme tedy o nutnosti se bránit, ale není mi dostatečně zřejmé, proti komu.

Daleko více aktuální je zajištění bezpečnosti, vnitřní bezpečnosti, tedy těch úkolů, které má primárně plnit Policie České republiky. Všichni víme, že se k nám hrne horda nelegálních migrantů, a je otázka několika málo dnů, maximálně týdnů, kdy to bude problém, zásadní problém. Ministr vnitra se stále snaží uklidňovat, že policie svoje úkoly splní a v případě potřeby povolá armádu nebo příslušníky dalších bezpečnostních sborů. Buď neví, jaké jsou personální stavy v armádě a dalších sborech, nebo se snaží jen uklidňovat veřejnost. Sám policejní prezident připouští, že policistů je málo a že by nebyl schopen všechny úkoly splnit. Ano, stálo by za to veřejně přiznat, že reorganizace - opravuji, likvidace pohraniční policie z dílny Bílek-John byla chybou a že cizinecká policie to sama nezvládne. A to nemluvím o tom, že ještě nyní vysíláme příslušníky policie k výkonu služby do Maďarska.

Já se vás tedy, vážený pane premiére, ptám: Jak zajistíte, aby se vnitřní bezpečnost nezhoršila? Nebylo by namístě zejména u policie přemýšlet o zřízení aktivních záloh, do nichž by se mohli dobrovolně přihlásit bývalí policisté? Ti byli vyškoleni, vycvičeni a určitě by pro plnění úkolů policie byli větším přínosem než vojáci, kteří mají plnit jiné úkoly. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a poprosím pana premiéra o reakci. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové, situace v oblasti migrace je znepokojivá z pohledu Evropy. Myslím si, že v České republice má vláda bezpečnostní situaci plně pod kontrolou. Když se podíváte na naše ulice, když se podíváte na situaci na českých hranicích, tak máme bezpečnostní situaci pod kontrolou. Vláda přijala včas příslušná bezpečnostní opatření, posílili jsme výkon policie v terénu, posílili jsme nasazení cizinecké policie. V tuto chvíli realizujeme záchyty ilegálních migrantů, kteří neoprávněně vstupují na území České republiky, a postupujeme podle příslušné legislativy. To znamená, buď tito lidé požádají o azyl na území České republiky a probíhá azylové řízení, nebo pokud zjistíme, že tedy vstoupili na území Evropské unie v jiné zemi nebo tam probíhá dokonce azylové řízení s nimi, tak je vracíme do země původu, čili vracíme je přes hranice zpátky.

Bezpečnostní situaci v České republice máme tedy pod kontrolou a já chci naprosto ujistit občany, že vláda udělá všechno pro to, aby to tak zůstalo. Ale samozřejmě nemůžeme to izolovaně řešit jenom my tady v České republice. Problém má celá Evropa. Problém je daný tím, že se zhoršilo bezpečnostní prostředí v okolí tím, co se stalo v severní Africe, tím, co se děje na Blízkém východě, a je naprosto nezbytné, aby Evropa přijala účinná opatření.

Chci vás ujistit o tom, že i dnes, až se odpoledne sejdou ministři vnitra Evropské unie a budou diskutovat aktuální situaci v oblasti migrace, tak to bude český ministr vnitra, který bude znovu požadovat, aby se přijala následující opatření:

1. aby se zlepšila ochrana jižní schengenské hranice;

2. aby se dodržovala pravidla, která jsou spojena s registrací migrantů, kteří tyto hranice překračují;

3. aby se urychlila příprava bezpečnostní operace, která by měla být realizována ve Středozemním moři a která by měla zkomplikovat převážení lidí z Afriky do Evropy;

4. aby se zahájila jednání se severoafrickými státy o umístění trvalých zařízení, ve kterých by se soustředili lidé, kteří se chtějí dostat do Evropy, a kde by s nimi probíhalo azylové řízení mimo hranice Evropské unie.

Tady je potřeba jednat se všemi státy na severu Afriky. Pokud dneska bezpečnostní situace v Libyi neumožňuje vybudování takovýchto zařízení, je potřeba jednat s Tuniskem, je potřeba jednat s Egyptem. A Evropa potřebuje mít návratovou politiku.

Když se Španělsku podařilo vyřešit před několika lety migrační krizi, tak to bylo v důsledku toho, že Španělé uzavřeli konkrétní smlouvy se zeměmi, do kterých vraceli ekonomické migranty, kteří nedostali azyl ve Španělsku. Evropa takovouto návratovou politiku funkční dneska nemá. Čili musíme mít funkční návratovou politiku.

A konečně je potřeba bojovat s gangy, s organizovaným zločinem, který dneska působí v Itálii, který dneska působí na Balkáně a samozřejmě vydělává obrovské peníze tím, že pašuje lidi z Turecka do Řecka, z Turecka do Bulharska, skrze balkánské země, z Libye do Itálie a podobně. Takže rozbít tyto zločinecké struktury. To jsou věci, na které klade důraz Česká republika, a to jsou věci, které dnes odpoledne bude ministr Chovanec požadovat na jednání s ministry vnitra Evropské unie.

Kapacity. Vy jste zmínil ve své interpelaci otázku kapacit. Myslím, že je důležitá nejenom otázka kapacit v armádě, k těm se ještě dostanu, ale je to otázka kapacit v policii. Ministerstvo vnitra připravuje plán na posílení kapacit Policie České republiky včetně cizinecké policie. Naším cílem je během několika let zvýšit počet policistů o zhruba 4 tisíce. Rádi bychom začali nábor už v příštím roce. Stejně tak o několik tisíc chceme zvýšit naplnění tabulkových stavů Armády České republiky. Je totiž evidentní, že v případě, že by bylo potřeba nasadit armádu, například na podporu ochrany vnitřního pořádku, tak v tuto chvíli armáda nemá naplněné stavy. A my jsme to cítili velmi silně, když jsme řešili otázku ostrahy areálu ve Vrběticích po výbuších, které tam nastaly, kde jsme soustředili poměrně významnou kapacitu Armády České republiky, abychom ten prostor neprodyšně uzavřeli. Když si připočteme vojáky, které máme v misích, tak vlastně disponibilní kapacita české armády už je velmi malá. Je tedy evidentní, že musíme posílit stavy. A když jsem nedávno viděl analýzu početní naplněnosti jednotlivých jednotek Armády České republiky, tak to bylo velmi smutné čtení. Čili posílení počtu, nemusíme zvyšovat počty vojáků, ale musíme naplnit stavy v Armádě České republiky a musíme také zvýšit počet policistů tak, abychom reagovali na bezpečnostní rizika, kterých bohužel přibývá.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana poslance k mikrofonu, protože chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Pane premiére, já nejsem zas takový optimista a nemyslím si, že to bude trvat několik let, protože samozřejmě mluvíme o navýšení počtu příslušníků Policie České republiky o cca 4 tisíce, které zmiňujete. Ale původně jste zvažovali, že to bude tisícovka každý rok. Teď už víte, že ty peníze nemáte, tak už to bude osm stovek a rozloženo do pěti let. Ono to možná nevydrží ani pět měsíců.

Ale někam jinam. Já jsem se vás v závěru ptal, jestli by nebylo namístě přemýšlet o zřízení aktivních záloh u policie, kde by mohli být bývalí policisté. Hasiči mají své pomocné SDH. Armáda má své zálohy. Jestli by něco takového nemohlo existovat také u policie z bývalých příslušníků policie nebo příslušníků bezpečnostních sborů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já tady trošku vystupuji v roli ministra vnitra. A tak vás mohu ujistit, že zatím mi o tom ministr vnitra nic neříkal, že by něco takového plánoval. Takže nemám o tom informace, že by se něco takového připravovalo. To, co my pokládáme za důležité, je, abychom posílili kapacity profesionálních policistů, kteří budou ve výkonu služby, a budeme schopni tímto výkonem služby pokrýt oblasti, kde dneska vidíme vážné problémy a vážné mezery.

Chci jenom připomenout, co se zjistilo po Vrběticích. Zjistilo se, že v minulosti proběhly škrty právě v té části policie, která se zabývala nakládáním s municí, nakládáním s výbušninami a střelivem a v důsledku toho také byly oslabeny kontrolní činnosti ze strany Policie České republiky. Čili i tam potřebujeme navýšit kapacity. Je evidentní, že budeme potřebovat navýšit kapacity u cizinecké policie v rámci boje s organizovaným zločinem. Takže tady je celá řada oblastí, které policie velmi přesně specifikovala, a vidíme tam možnost samozřejmě postupného navýšení. To bude rozloženo do několika let. Jednak musíme postupně vyčlenit finanční prostředky, to nemůžeme udělat z roku na rok. A jednak samozřejmě je potřeba policisty získat, policisty vycvičit tak, aby mohli v rámci policejního sboru působit. Takže ten směr úvah, který vy jste naznačil, tak pokud vím, tak zatím veden není.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Beznosku, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra. (Poslanec vyčkává.) Prosím, máte slovo. (Premiér hovoří s poslancem Schwarzem mimo lavice.) Poprosím kolegy, aby pana premiéra nerušili, aby si mohl v klidu vyslechnout interpelaci, která na něj bude přednášena. Děkuji.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, Řecko dnes už podruhé. Moje kolegyně Jana Fischerová se vás ptala, s jakými stanovisky pojedete v neděli na vrcholný summit Evropské unie o Řecku. A já se vás tedy zeptám znovu, protože vy jste v té odpovědi, resp. ve větách, které následovaly po dotazu mé kolegyně, neodpověděl. Jste tedy spíš příznivcem toho, aby Řecko zůstalo v eurozóně, nebo aby z eurozóny odešlo? V aktuální situaci, kdy máte aktuální informace.

A na to plynule navážu. Vy jste tady říkal o tom, že řecká krize začala někdy v roce 2009, 2010. Ona začala někdy v 80. letech, kdy Řekové spustili ten proslulý mejdan a na konci přijde vždycky ten vrchní a ptá se, kdo to zaplatí. Zejména v 80. a 90. letech levicové vlády Andrease Papandrea utrácely neuvěřitelné peníze. Takže ve světle těchto okolností já jenom připomínám, že i my očekáváme poměrně robustní ekonomický růst kolem čtyř procent, a přesto vytvoříme schodek zhruba dalších 70 mld. ve státním rozpočtu.

Takže já se vás zeptám, otázka číslo 2: Ještě si pořád myslíte, že je rozumné, abychom dělali, a vaše administrativa si s tím pohrává, kroky vstříc eurozóně? A jestli by nebylo opravdu lepší zachovat si vlastní suverénní monetární politiku. Protože možná i ti Řekové, jak jste říkal, v tom roce 2009, kdyby měli možnost začít pracovat se svou měnou a dělat svoji vlastní měnovou politiku, možná dneska ta situace by nebyla tak kritická. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já myslím, že v roce 2009, 2010 už na tu úvahu bylo trošku pozdě. Myslím, že ta úvaha tady chyběla v době, kdy Řecko do eurozóny vstupovalo, to bylo někdy tuším kolem roku 2000 nebo 2001. Tehdy Řecko bylo přijato do eurozóny, tím pádem se zavázalo k tomu, že bude sdílet suverenitu a že bude respektovat pravidla, která jsou v eurozóně. V roce 2009, 2010 ne že krize způsobila problémy Řecka. Já jsem tady zvolil jiný pojem, když jsem vystupoval na tu předcházející interpelaci. Já jsem tady řekl, že krize obnažila problémy Řecka. Ona je prostě obnažila, ukázala je naprosto zřetelně. A také pak přišli řečtí úředníci, kteří se začali přiznávat a začali říkat, že falšovali údaje, které byly poskytovány Evropské komisi. A já si pamatuji dobře, jak se snažila Evropská komise regulovat hospodaření jednotlivých států ještě předtím než přišla finanční krize, a jak byla permanentní snaha tato pravidla obcházet. A jak byla snaha vyjednávat politické výjimky.

Prostě eurozóna před tou krizí a před Řeckem a před Itálií, Španělskem, Portugalskem fungovala méně striktně, než by měla fungovat nyní. Je evidentní, že pokud vytvoříte měnovou zónu, tak potřebujete také hospodářskou zónu. Potřebujete koordinovat rozpočtové a hospodářské politiky víc, než se to dělo před finanční krizí. Proto dneska Evropa jde směrem k hospodářské a měnové unii, eurozóna se snaží posilovat vzájemné vazby a koordinovat striktněji rozpočtovou a hospodářskou politiku.

To, co se děje dneska v Řecku, primárně není problém eurozóny, ale je skutečně problém řeckých veřejných rozpočtů. Když se dneska podíváte na měnové zóny ve světě, když se podíváte na jednotlivé oblasti hospodářského růstu, tak eurozóna jako taková není v úplně špatné situaci. Není v úplně špatné kondici. Eurozóna zažívá hospodářský růst a zažívá stabilitu. Řecko tvoří velmi malou část ekonomiky eurozóny jako takové. Není to problém eura, není to problém eurozóny. Je to problém toho, že Řecko nebylo připraveno na to, aby vstoupilo do eurozóny, vstupovat tam podle všeho nemělo. A v okamžiku, kdy tam vstoupilo, kdy neměli v pořádku a v dobré kondici veřejné rozpočty, tak museli reagovat vnitřní devalvací, snižováním platů, snižováním důchodů a to vytvořilo v řecké společnosti napětí, které tam sledujeme dnes. To je ten problém. Takže problém není v myšlence eura, problém je v tom, že Řecko nesplňovalo reálně podmínky pro to, aby uneslo tu tíhu členství ve společné evropské měně.

Jaký bude další postup? Já myslím, že evropská solidarita, která se tady projevovala v posledních pěti letech vůči Řecku, má svoje limity. Má nutně svoje limity a ty limity jsou demokratické. Jsou úplně stejně demokratické, jako bylo řecké referendum. Jednotlivé parlamenty nebo národy členských zemí, které poskytovaly v uplynulých pěti letech půjčky Řecku, mají právo říci ne, stejně jako to právo měli řečtí občané, kteří řekli ne podmínkám záchranného programu, a záchranný program skončil. Stejné právo mají i občané v jiných zemích, jejich reprezentanti v parlamentu, jejich vlády mají také právo říci ne v situaci, kdy nebudou souhlasit s postupem řecké vlády.

Teď ale nejsme v situaci, kdy by ta ne už ze strany eurozóny zazněla. Jsme ve fázi vyjednávání, která jsou vedena mezi řeckou vládou a ostatními zeměmi eurozóny o podmínkách půjčky, o kterou Řecko požádalo. Je to určitý paradox, protože na jednu stranu tedy řecká vláda odmítla podmínky v rámci takzvaného druhého balíčku, který Řecko držel nad vodou, pomáhal stabilizovat jeho veřejné rozpočty, a současně krátce potom řecká vláda požádala o novou půjčku, která by měla pomáhat financovat řecké závazky v horizontu zhruba tří let. Čili teď se jedná o podmínkách této půjčky. Buď tedy dojde k dohodě, půjčka bude poskytnuta, nebo k dohodě nedojde. Pokud k dohodě nedojde, pak je tady reálná alternativa postupného odchodu Řecka z eurozóny vzhledem k tomu, že Řecko bude muset přejít k vlastní měně a bude muset řešit svoji rozpočtovou a hospodářskou situaci za použití vlastní řecké měny.

To je alternativa dvě, zatím se jedná o alternativě jedna. Jestli dojde k dohodě, o tom budeme více vědět dnes, zítra, až Řecko předloží konkrétní program reforem, který bude chtít realizovat. A znovu zdůrazňuji, že evropská solidarita tady fungovala vůči Řecku pět let, ale i solidarita má svoje jasné ekonomické, politické a demokratické limity a v tuto chvíli je potřeba, aby země eurozóny posoudily situaci a řekly si, jestli má význam, aby vůči Řecku solidarita pokračovala, a jestli je Řecko vůbec připraveno na to realizovat reformy, které by umožnily stabilizovat řeckou ekonomiku a řecké veřejné rozpočty.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane premiére. Já vám v tomto rozumím velmi dobře. Spíš mi šlo o to, jaké je to stanovisko. Rozumím tomu tak, že teprve na základě toho, co vzejde z jednání mezi Řeckem, posílení o francouzské experty nově a tak dále, co vyjde z tohoto návrhu, tak potom teprve Česká republika definitivně utvoří svoji pozici, s kterou odjedete v neděli do Bruselu na jednání. Rozumím tomu tak, pane premiére?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: My nejsme jako Česká republika součástí eurozóny. Neúčastníme se těchto jednání, ale přirozeně budeme informováni ze strany členských států eurozóny o jejich názoru, který budou mít na řecký program reforem, který se v tuto chvíli finalizuje. Alespoň tedy vycházím z informací, které jsou k dispozici. Česká republika se v první fázi nebude účastnit tohoto rozhodování. Čeká nás v neděli jednání Evropské rady jako celku a je otázka, o čem bude Evropská rada v neděli rozhodovat. Buď budeme informováni o tom, že došlo k dohodě, pak předpokládám, že takovou dohodu vezmeme na vědomí, dohodu mezi Řeckem a eurozónou, nebo budeme informováni o tom, že k dohodě nedošlo, a Evropská rada se k tomu politicky vyjádří. To znamená řekne své stanovisko v této situaci.

I kdyby k dohodě nedošlo, tak Řecko nadále zůstává součástí Evropské unie, zůstává součástí Severoatlantické aliance a řecký problém z Evropy nemizí. I kdyby Řecko nesplnilo podmínky dalšího setrvání v euru, tak řecký problém z Evropy nemizí. Máme tady problém s migrací. Řecko bude nepochybně potřebovat humanitární pomoc v případě, že by neustálo v tuto chvíli podmínky dalšího setrvání v eurozóně. Řecko zůstává součástí Severoatlantické aliance. To znamená, musíme mít zájem udržet s Řeckem politický dialog v rámci Evropské unie i v rámci Severoatlantické aliance i kvůli tomu, abychom byli schopni lépe čelit tlakům, které souvisí s migrační krizí, se zhoršením bezpečnostní situace na Blízkém východě.

V každém případě komunikace s Řeckem musí být udržena a to bude jedna z pozic, kterou já budu zastávat na jednání Evropské rady. Nedívat se na ten problém jenom očima jednání mezi eurozónou a Řeckem o podmínkách nového záchranného programu, nebo nové půjčky pro Řecko, ale dívat se na to také optikou reálného Řecka, reálného problému, který dneska Evropa se stavem, jaký je v Řecku, má a bude ho mít bez ohledu na to, jestli se v Řecku bude platit eurem, nebo se eurem platit nebude. Ani jedna z cest nebude pro řeckou společnost jednoduchá. Obě tyto potenciální cesty budou znamenat velké náklady a budou nepochybně znamenat ještě řadu sociálních problémů.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní poprosím pana poslance Adamce, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, paní předsedající. Pane premiére, dámy a pánové, už jsem se pokoušel posledně uspět se svou interpelací ohledně výběru daní. Chápu to, že bych se měl spíš ptát pana ministra financí Babiše, ale vzhledem k tomu, jak tady probíhá diskuse o výběru daní během plén Poslanecké sněmovny, kdy vybíráme více, lépe, radostněji a realita je trochu jiná, a když se někdo optá, tak tomu nerozumí, tak se budu ptát vás.

Já si myslím, že by měla víceméně platit relace mezi ekonomickým růstem a výší výběru daní, pokud parametry zůstávají stejné z hlediska výběru daní. Ono se to nějakým způsobem neprojevuje. Já jsem si vzal svůj rozpočet ze svého města a podíval jsem se na daňovou výtěžnost. Mimochodem teprve loni jsme dosáhli, řekl bych, výše výběru, který je skoro stejný jako v roce 2008. A máme rok 2015, loňský rok 2014. A ještě nám tam pomohlo, že se vlastně upravily parametry na úkor čtyř nejvyšších měst. To jsem tam započítal. Ale letošní rok vypadá velmi zvláštně. Chápu, že mohly být vratky, že mohlo být určité předzásobení z hlediska některých daní, ovšem spotřební daň zrovna není daňovým příjmem měst a obcí.

Když se podívám, jak to vypadá, tak leden propad minus 5 mil., únor minus 12, březen minus 11, minus 9, minus 8, minus 3 v červnu. Samozřejmě trend vypadá velmi dobře, ale máme skoro čtyřprocentní růst, to znamená, že by to mělo vypadat úplně jinak. Já se tedy ptám, kde se stala chyba. Protože pokud říkám pravidlo, že pokud jsou nastaveny parametry výběru daní stejně a je ekonomický růst, kde je nárůst daní v městských a obecních rozpočtech? Já to tam nevidím. Když je vyšší výběr, jak říká pan ministr financí, tak musí být i vyšší podíl, protože je to samozřejmě matematická úměra. A myslím si, že takto by to být mělo. A ptám se vás, protože od pana ministra Babiše se zřejmě odpovědi nikdy nedočkám. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, samozřejmě ta věc už tady byla opakovaně na půdě Poslanecké sněmovny diskutována. Já vás asi příliš nepřekvapím tím, co tady teď řeknu, protože jsou to věci, o kterých se mluvilo.

Já jsem na základě i stížností, které jsem dostal od zástupců obcí a měst, mimo jiné na jednání Svazu měst a obcí, mimo jiné na jednání s Asociací krajů, požádal ministra financí, aby do vlády předložil analýzu výběru daní v prvních měsících letošního roku. Vláda analýzu dostala pro informaci. Z analýzy vyplývá závěr Ministerstva financí. Ministerstvo financí předpokládá, že daňový výpadek, zejména pokud jde o daň z přidané hodnoty, bude kompenzován do konce letošního roku. To je oficiální pozice, kterou zastává Ministerstvo financí v této otázce. Trend výběru daně z přidané hodnoty tomu nasvědčuje, to znamená po největších propadech, které byly v lednu, únoru a březnu, dochází ke zlepšování výběru daně z přidané hodnoty. První věc, která je a týká se daně z přidané hodnoty.

Já si myslím, že to je prostě metodická chyba Ministerstva financí, protože Ministerstvo financí nebylo schopno správně analyzovat a interpretovat výběr daně z přidané hodnoty v roce 2014. Výběr DPH byl vyšší, byl výrazně vyšší, ale Ministerstvo financí nebylo schopno analyzovat, že to je v důsledku zadržených vratek daně z přidané hodnoty, které byly nejprve zadrženy a pak byly vraceny. To znamená, že ty zadržené vratky nebyly identifikovány jako neoprávněné a z naprosté většiny byly, a správně, vráceny daňovým úřadem.

Bohužel v roce 2014 to Ministerstvo financí interpretovalo jako zlepšení výběru DPH. Pravděpodobně také předpokládali, že to souvisí s hospodářským růstem v daném roce, ale informace o tom, že se jedná o zadržené vratky DPH nedorazily do té části Ministerstva financí, která dělá analýzu rozpočtu a která dělá doporučení pro očekávané daňové příjmy veřejných rozpočtů na nižších úrovních. První velký problém, čili metodická chyba v roce 2014, která se odrazila do nereálných očekávání výběru DPH v roce 2015, a samozřejmě byla srovnávána nesrovnatelná čísla, pokud jde o první tři měsíce výběru DPH 2014/2015. Prostě 2014 tam byly zadržené vratky, 2015 už tam zadržené vratky nebyly a je to čistě výběr DPH, který souvisí s reálným vývojem ekonomiky. To je první velká disproporce.

Když se vrátím ještě k DPH, skutečně není možné to ignorovat. My jsme snížili DPH. Snížili jsme DPH na léky, na knihy. To jsou dvě největší položky. A ještě potom tam byly některé drobnější, ale na léky a na knihy jsme snížili DPH z 15 na 10 %. To také přináší nižší výběr DPH.

A poslední poznámka se týká daně z příjmů ze závislé činnosti. Tady si myslím, že to bude vyžadovat ještě přesnější analýzu ze strany Ministerstva financí. Jak jsem informován, výběr sociálního a zdravotního pojištění kopíruje odhady a kopíruje hospodářský růst, který zatím v letošním roce zaznamenáváme. Čili není problém z hlediska výběru sociálního a zdravotního pojištění. Ono to samozřejmě také souvisí s tím, že došlo k určitému nárůstu, včetně nárůstu mezd zaměstnanců veřejného sektoru.

Pokud jde o daň ze závislé činnosti, výběr není takový, jaký byl očekáván. Je to mj. v důsledku toho, že začaly být uplatňovány některé nové daňové slevy. Chci připomenout, že jsme zvýšili daňovou slevu na dítě. To znamená, tady došlo k uplatnění nových daňových slev. Ještě se nově uplatňují daňové slevy u pracujících důchodců. To znamená, ta byla dočasně zrušena, loni byla obnovena, to znamená snižuje výběr daně z příjmů. Čili zvýšení slevy na druhé a další dítě, sleva na dani pro pracující důchodce a třetí změna, opět nová položka, která se uplatňuje, a to je tzv. školkovné, to znamená je možnost uplatnit do určité výše náklady spojené s docházkou dítěte do školky. Čili to jsou tři nové položky, které snižují výběr daně z příjmů, a Ministerstvo financí by mělo analyzovat a přesněji zanalyzovat dopad tohoto snížení daní do daňového výběru, protože fakticky se jedná o efekty snížení daňové povinnosti v důsledku zvýšení nebo znovuzavedení slev na dani nebo nových odečitatelných položek. To jsou myslím faktory (Mpř. Jermanová: Váš čas, pane premiére!), které ovlivňují výběr daní v letošním roce.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, ani ne možná tak doplňující otázku jako konstatování. Já bych bral ty vratky, kdyby ovšem ten propad nebyl skoro stejný čtyři měsíce - únor, březen, duben, květen. Když to vezmu v měřítku svého města, tak vlastně to jsou čísla 12, 11, 9, 8. Teď už trendově to skáče dolů a vlastně výnos za červen se dá porovnat s výnosem za červen před dvěma lety, to znamená 2013. Tomu rozumím. To znamená, že vratky musely být docela velké částky, to je potřeba říct, a skutečně já se přiznám, že mě zajímá hlavně DPH v tuto chvíli, protože to je podstatným příjmem obce nebo města. A je otázka samozřejmě, jak to bude pokračovat dál, protože já si myslím, že bychom i přes tento propad, který podle mě je dost velký za čtyři měsíce, že bychom se měli dostat do pozitivních čísel vzhledem k roku 2014 v roce 2015. (Mpř. Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, ale i váš čas...) Myslíte si to také?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, pokud jde o zadržené vratky, bylo to několik miliard korun. To znamená, skutečně to byla podstatná částka. Já teď nechci přesně uvádět tu sumu, protože ji tady nemám, ale myslím, že Ministerstvo financí je schopno to zpřesnit, ale bylo to několik miliard korun, které byly zadrženy v rámci akcí daňové správy v roce 2013 a ještě nebyly vyplaceny na začátku roku 2014 a byly potom postupně uvolňovány, a jak se zdá, tak v prvních třech měsících roku 2014 byly v zásadě ještě zadrženy, to znamená, zejména leden, únor a zčásti i březen 2014, a zvedly tu základnu a opticky to vypadalo, že se výborně vybírá DPH, ale ve skutečnosti se ty peníze pak musely vrátit. Čili to je ten hlavní zub, který tam nastal z hlediska výběru DPH. A znovu zdůrazňuji, nepodceňujme nižší výběr, který se týká položek, kde jsme snížili daně, kde jsme snížili DPH. To si myslím, že je potřeba na to myslet.

Ale jediná věc, kterou mohu ještě říci, je, že určitě vláda se tím bude dál zabývat. To znamená, tak jak jsme měli analýzu výběru za prvních pět měsíců na jednání vlády, tak já budu chtít, abychom měli potom analýzu další, a uvidíme, jestli Ministerstvo financí bude trvat na své původní prognóze, že se letos podaří vybrat daně podle plánu do konce letošního roku. Čili budu chtít, aby Ministerstvo financí znovu předložilo analýzu za následující měsíce, a předpokládám, to bude veřejný materiál, takže bude k dispozici a bude možné se do něj podívat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím - už nestihneme, paní poslankyně Němcová, je mi to líto. Poslední čtyři minuty. Není čas už načíst další interpelaci.

Já využiji této chvilky a načtu omluvy. Z dnešního jednání se mezi 16. a 19. hodinou z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Nováková, od 12.30 do 13.00 pan poslanec Fiedler a pan poslanec Vojtěch Adam se omlouvá od 16 hodin do konce jednání ze zdravotních důvodů dnešního dne a zítra od 12 hodin rovněž ze zdravotních důvodů.

Máme čtyři minuty do čtvrté hodiny. Já tedy přerušuji jednání do 16 hodin, kdy budeme pokračovat dalšími písemnými interpelacemi na ostatní členy vlády. Děkuji vám.

 

(Jednání přerušeno v 15.57 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 16.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Dalším bodem podle našeho pořadu jsou ústní interpelace, které jsou určeny ostatním členům vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace, a teď je to od 16 do 18 hodin na členy vlády. Seznam poslanců podle vylosovaného pořadí vám byl rozdán do lavic.

Nyní jako první dostane slovo pan poslanec Zdeněk Ondráček, který interpeluje pana ministra Lubomíra Zaorálka ve věci vyzbrojování Islámského státu. Máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, myslím, že kdo sleduje běsnění islámských radikálů sdružených v tzv. Islámském státě, nemůže si nevšimnout, že jsou vyzbrojeni moderními americkými zbraněmi s výjimkou zbraní ručních, u kterých se již v předchozích konfliktech ukázalo, že nejsou moc spolehlivé. Jsou také celkem dobře vycvičeni, v boji používají moderní techniku. Každý soudný člověk ví, že každá válka je ekonomicky velmi náročná. Jim přesto přísun nových zbraní a munice ani další zdroje financování nevysychají. A zde se nabízí jednoduchá otázka: Jak to?

Můžete mi odpovědět na otázku, jaká byla, nebo dokonce ještě je úloha Spojených států amerických na vzniku Islámského státu, výcviku jeho příslušníků, jeho financování a dodávkách zbraní? A jestli mohu poprosit, nepopisujte mi tři čtyři minuty, co je Islámský stát, jak je krutý a jak je potřeba s ním bojovat, tak přejděte rovnou na odpověď na tuto otázku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Požádám pana ministra o odpověď.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Tak nejdříve tedy, jak krutý je Islámský stát (se smíchem).

Otázka byla na to, jaké jsou finanční zdroje fungování tzv. Islámského státu. Ty tři zdroje a tři součásti financování Islámského státu jsou poměrně známé. Je to ropa, prodej zajatců, převážně žen tedy, které dostanou do zajetí a pak je prodávají, a pak památky starožitnické z míst, která přepadli, tak se dostali k poměrně velkému množství památek, které se pak prodávají v antikvariátech v Dubaji, v Bejrútu a v celé řadě arabských míst. Na to se vytvořily určité sítě, jak to tam dostávají. Takže to v podstatě byly dlouho tři základní zdroje příjmů.

Dokonce i dnes platí, že v případě ropy jsou schopni podle údajů z února tohoto roku těžit zhruba 50 tisíc barelů ropy denně, což prodávají soukromým překupníkům za cenu asi 25, 35 dolarů za barel. To by znamenalo příjem z těžby v řádu 1,5 milionu amerických dolarů denně. Je pravda, že těžba klesla díky náletům a díky vzdušným útokům Aliance, Spojených států, tak se podařilo právě v těžbě ropy jim způsobit značné ztráty. Nicméně to vypadá, že do značné míry je schopen to Islámský stát vyrovnat, a to především tím, že v současné době velkou část svých příjmů generuje přímo s tím Islámským státem ovládaných území, tím že je vlastně závislý na příspěvcích od podporovatelů, kteří tam žijí. On ovládá území, na kterých docela existuje takový ten malý obchod, a vybírání vlastně v uvozovkách jakýchsi daní se stalo pravidelným způsobem fungování Islámského státu. Úroveň vybírání daní je dnes hodnocena na překvapivě slušné úrovni, srovnatelné, řekněme, s některými jinými arabskými státy. Nemůžeme to porovnávat s Evropou. Takže oni vytvořili vlastní systém výběru daní a ten tvoří dneska poměrně slušnou základnu.

To neznamená, že by se jim dařilo nějak zvlášť. Informace úplně čerstvé, které jsem četl z poslední doby, tak se zdá, že mají poměrně dost velké ekonomické potíže navzdory všem těm zdrojům, které jsem vyjmenoval. To není tak, že by se dařilo celý ten provoz tzv. Islámského státu hladce financovat. Prostě v současné době je to docela obtížné a narážejí na velké problémy to financování udržet.

Co se týče zbraní, je poměrně známo, že jim se podařilo dostat k docela kvalitním zbraním především v souvislosti třeba s dobytím kasáren v Mosulu. Tam se dostali k velmi poměrně slušně moderním americkým zbraním, které byly původně Spojenými státy poskytnuty irácké armádě, a právě proto, že se jim podařilo dobýt několik stanovišť, z nichž nejvýznamnější jsou právě kasárny v Mosulu, tak se dostali k poměrně velmi moderní technice dodané Spojenými státy americkými. Já sám jsem byl svědkem toho, kdy mi líčili kurdští představitelé, premiér kurdský, že vlastně navštívil Spojené státy a Pentagon a žádali Američany o pomoc, protože jim vysvětlovali, že se při střetu s jednotkami Islámského státu střetávají s technikou daleko kvalitnější, než mají oni sami, a kuriózně tedy technikou dodanou Spojenými státy. A Američané stáli samozřejmě před velmi obtížnou situací, že najednou měli dodat Kurdům zbraně, aby měli vybavení srovnatelné s tím, protože oni sami tam dodali předtím irácké armádě, což nebylo pro Američany jednoduché rozhodování, protože museli mít z toho trochu pocit absurdity. To je jasné. A trvalo to asi tři čtyři týdny, než jim nějaké zásilky poskytli, protože to nebylo jednoduché rozhodnutí.

Takže je pravda z toho, na co vy se ptáte ve své otázce, že vlastně takto se dá říci, že tzv. Islámský stát se dostal ke zbraním, které byly původně poskytnuty Američany, ale byly právě poskytnuty irácké armádě.

A co se týče některých dalších zbraní, ke kterým se dostali, tak je samozřejmě byli schopni si pořídit také díky těm finančním prostředkům, které získali v první části. Rozhodně měli značné prostředky z prodeje ropy. To byl určitě významný zdroj příjmů na úrovni miliard, ze kterého byli schopni si také doplnit i tu moderní výbavu. Ale přes to všechno, jak jsem tady popsal, že mají více zdrojů financování poměrně významných, je to naprosto nesrovnatelná situace s Al-Káidou. Al-Káida proti tzv. Islámskému státu byla daleko chudší, daleko méně vybavený příbuzný, jenom -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, omlouvám se, váš čas vyhrazený na odpověď vypršel. Jestli bude doplňující otázka, ještě dostanete prostor k odpovědi.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Tři zdroje financování - nevím, za kolik se prodávají ženy v Islámském státě, ale myslím, že nějakou velkou hodnotu asi nemají. Myslím si, že za jednu ženu si nakoupí tak možná pár nábojů do kalašnikova, co používá. Co se týká památek, tak oni je možná spíš likvidují, než aby je prodávali. Takže to asi nebude zásadní zdroj financování. A ropa jako taková - očekával bych, že právě Spojené státy a popřípadě Aliance jako taková by měly udělat všechno pro to, aby ropu, kterou mají v tom objemu, o kterém jste hovořil, nemohli prodávat soukromníkům. Popřípadě udělat zase vše pro to, aby ti soukromníci nemohli ropu přeprodávat dále, a tím Islámský stát samozřejmě financovat. Je to o zdrojích peněz.

Ale ještě se znovu zeptám: Jaké máte povědomí o tom, že vznik Islámského státu byl nějakým způsobem financován a cvičen právě Spojenými státy?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Pan ministr se chystá k odpovědi.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek No, nezlehčujte to, pane poslanče. Ono to je trochu jinak. Ty zdroje jsou daleko významnější, než si myslíte. To není prodání jedné ženy. Když jsem navštívil Erbil, tak mi řekl kurdský premiér: Dnes jsme koupili 200 žen. Chápete? A nebudu vám říkat tu sumu, za kterou je koupil. Nemyslete si - když jsem tady řekl, že se prodávají ženy, je to něco neslýchaného, středověkého, naprosto odporného, ale rozsah tohoto obchodu si vůbec nedovedete představit. To, jakým způsobem se prodávají zajatci, jaký byznys se z toho utvořil, to asi překračuje vůbec jakékoliv vaše schopnosti si to představit.

A ty zdroje byly opravdu zásadní. Když jsem řekl, že to byly tři zásadní zdroje - ropa, prodej zajatců, především žen, a potom starožitnosti - tak vás ujišťuji, že ty zdroje byly tak masivní, že se do té doby nikomu nezdálo, že by nějaká zločinecká skupina byla schopna takovým způsobem (nesrozumitelné) takovéto miliardy dolarů. Do této chvíle vám bohužel musím říci, že obchod například s lidmi, s ženami, má v té oblasti takový rozsah, že si to nedovede v této zemi, myslím, jen tak někdo bez zasvěcení vůbec představit.

Nepodceňujme tady tyto věci. To nejsou žádné jenom moje skandální výroky. Já vám naprosto seriózně odpovídám na to, že toto byly zásadní zdroje a jsou stále zásadní zdroje. A k tomu, jak jsem řekl, patří dnes ty poplatky.

Co se týče té vaší otázky, přerušování finančních toků teroristů, to bylo jedno ze základních témat také schůzky zemí G7 teď v Bavorsku. Tam to bylo stanoveno jako jeden ze zásadních úkolů, které si země G7 dávají. Dokonce si myslím, že ten úkol se s určitými limity docela úspěšně daří plnit. Opravdu to působí takzvanému Islámskému státu velké problémy, že jsme schopni velkou část těch příjmů eliminovat. Proto musí nyní spoléhat na výběr vlastních daní a poplatků v té oblasti.

Vidím, že to nestíhám, téma je veliké, příště budu pokračovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Než budeme pokračovat, přečtu dvě omluvenky. Odteď do 18 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Šarapatka a dnes od 17 hodin do konce jednacího dne a zítra po celý den ze zdravotních důvodů pan poslanec Jaroslav Borka.

Jako další s interpelací vystoupí paní poslankyně Markéta Adamová, která interpeluje paní ministryni práce a sociálních věcí. Máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, od května tohoto roku platí novela zákona o hmotné nouzi, která měla mimo jiné přinést omezení vyplácení dávek na bydlení, pakliže jdou do rukou nepoctivých provozovatelů ubytoven. Vzhledem k paragrafu zákona, který zahrnul do rozhodování i samosprávy, si bohužel řada obcí vyložila tuto větu v zákoně jako možnost nikoli zbavení se pochybných ubytoven, ale spíše osob, které v nich vzhledem ke své situaci jsou nuceny žít, což je samozřejmě špatně.

Dalo se tomu však podle mého názoru zamezit. Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo při schvalování zákona jasně upozornit na rizika plynoucí ze špatného výkladu ustanovení a už při tvorbě novely se pozměňovací návrh mohl upravit tak, aby se předešlo právě těmto budoucím chybám. Ministerstvo rozhodně disponuje dostatečným aparátem, avšak tak neučinilo. Poté mohlo ještě před účinností zákona vydat metodiku pro obce, jak se zákonem nakládat. Opět tak neučinilo.

Nyní hrozí, že tisíce lidí skončí na ulici. Zeptám se tedy, co uděláte pro to, aby se tak nestalo. Budu sice předjímat vaši odpověď, ale prosím, nesnažte se spojovat tuto záležitost se zákonem o sociálním bydlení, který ještě ani nevznikl a koncepce nebyla ani projednána vládou. To je zatím hudba budoucnosti a tento problém je zde dnes. Rovněž se prosím nevymlouvejte ani na obce. Zajímá mě, jak to řešíte konkrétně vy. Jistě by totiž nikdo nechtěl, abychom měli tisíce nových bezdomovců.

Dále by mě zajímalo, kolik případů hodných zvláštního zřetele, jak se píše v tomto zákoně v § 33 odst. 6, kdy může úředník výjimečně přiznat nárok na doplatek na bydlení i pro osobu bydlící na ubytovně, bylo přiznáno v roce 2014, v kolika případech pak byla přiznána maximální možná zákonná částka doplatku na bydlení. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Požádám paní ministryni, aby vám odpověděla.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, tak za prvé, možná bychom si měli trochu připomenout, jak funguje legislativní proces. Onen problematický pozměňovací návrh byl předložen této Sněmovně ve druhém čtení, nebyl projednán výbory, jestli si vzpomínáte. A opravdu v tom okamžiku, kdy tady byl načten, nebyl ani s celým aparátem celého Ministerstva práce a sociálních věcí, který samozřejmě máme k dispozici, tak to se tady odehrávalo v minutách, takže legislativní stanovisko k tomu nebylo možné udělat. Když tento návrh šel do Senátu, tak ano, tak pan senátor, teď nevím jméno, jeden ze senátorů, navrhl pozměňovací návrh tak, aby se právě vyjasnily ty problémy, o kterých se vědělo, když to šlo do Senátu, nicméně naprostou většinou hlasů přes celé politické spektrum Senát schválil původní verzi, jak byla zase tenkrát naprostou většinou hlasů přes celé politické spektrum tady schválena v Poslanecké sněmovně. A jak známo, tak opravdu legislativní proces je jaksi nadřazen jakýmkoliv názorům ministerstev.

Co se týče toho, zda hrozí, či nehrozí, aby tady byli lidé na ulici, to teď v žádném případě nehrozí, protože jak asi všichni víte, došlo k výkladu. Ministerstvo, které je jaksi v uvozovkách nadřazeno obcím, nebo je nějak metodicky vede, Ministerstvo vnitra, vydalo v lednu jedno stanovisko, kde říkalo, že souhlas obce je závazný pro úřady práce, pak ale vlastně teď v červnu vydalo druhé stanovisko, kdy tento souhlas obce je v tuto chvíli doporučující. To znamená, že úřady práce vyplácejí doplatky na bydlení tak jako dřív. Žádné bezdomovectví nehrozí. Zároveň ale jednáme se Svazem měst a obcí o novele tohoto paragrafu a já ho chci dělat ve spolupráci se starosty. To je teď proces, který vlastně běží přes léto a samozřejmě co nejdříve chceme, aby byl výsledek. Nicméně opravdu v tuto chvíli se doplatky vyplácejí a určitě nic nehrozí.

A co se týče těch čísel, tak protože jsem to nevěděla dopředu, my je samozřejmě máme k dispozici, já vám je dám. Nicméně to, jak se hodnotí to, aby ty osoby, zda skutečně je nutné, aby bydlely, či nebydlely na ubytovnách - my jsme zdědili situaci, kdy úřady práce, které mají provádět sociální šetření, byly naprosto personálně poddimenzovány, byly v určitém rozvratu. My jsme teprve během loňského a ještě letošního roku tam doplňovali počty úředníků tak, aby to skutečně fungovalo tak, jak má. Pozitivní efekt se začíná objevovat. Čísla mám k dispozici a mohu je dát písemně. Nicméně to určitě ještě potrvá, než budeme opravdu schopni říci - ty na ubytovnu nemusíš, nedosáhneš atd.

Ještě je nicméně velmi podstatné, že teď od 1. května platí novela zákona o hmotné nouzi, do které byl dán pozměňovací návrh, kde jsou velice omezené jak náklady a výše jednoho doplatku. Je to podle počtu osob v místnosti, je to na metry čtvereční, jsou tam dány určité standardy, takže my tam očekáváme pokles v doplatku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně. Bude doplňující otázka. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za odpověď. Tam bych mohla poznamenat, že v Senátu jste asi zřejmě nezapůsobila těmi argumenty dostatečně, když to bylo i vlastně, dá se říci, v socialistickém Senátu přijato, protože tam máte jasnou většinu.

Nicméně co se týče ještě doplatku na bydlení, tak by mě zajímalo, jak se vyvíjí struktura toho vlastně, jak dopadl ten zákon na jednotlivé klienty. Takže poprosím, jestli můžete doplnit i právě čísla za už současný rok, zda se vůbec projevuje nějak ta novela. Vím, že to je zatím krátká doba.

A k tomu samozřejmě vím, že pan ministr vnitra měl různé výklady k tomu, které se vlastně změnily v průběhu. Tam bych jenom řekla, že si myslím, že se tam jedná vlastně o doporučení nedodržovat zákon. Co si o tom myslíte? Myslíte si, že to je v pořádku?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za doplňující otázku a požádám paní ministryni, aby vám na ni odpověděla.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, opět co se týče dopadu té novely, to platí vlastně od 1. května, takže se domnívám, že opravdu v tuto chvíli to moc signifikantní nebude. Nicméně co už se projevilo, jsou zvýšené počty úředníků a úřednic na úřadech práce, kde je vidět, jak poklesly doplatky celkově. To k dispozici máme.

Co se týče té otázky, já se opravdu nedomnívám - proč bych se měla domnívat? - že je porušován zákon. Je to výklad Ministerstva vnitra, který je závazný. předpokládám, že ho dělají kompetentní lidé, a já se na to spoléhám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Třetí v pořadí byl vylosován pan poslanec Zdeněk Soukup, který interpeluje také ministryni práce a sociálních věcí - ve věci příspěvku na péči. Máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, vážená paní ministryně Marksová, v roce 2007 vešel v platnost zákon o sociálních službách, který zavedl jako novou dávku příspěvek na péči pro hendikepované, kteří se o sebe nedokážou sami postarat. Nejsou to malé peníze. V roce 2013 se více než 330 tisícům příjemců vyplatilo celkem 20,4 mld. korun. Smyslem této dávky bylo vytvořit nový nástroj pro financování sociálních služeb, který měl přinést dosavadnímu pacientovi svobodnou volbu při výběru konkrétní služby. Dávky měly z pasivního pacienta učinit aktivního a suverénního klienta - tak stojí ve zdůvodnění původního zákona.

Bohužel se ukazuje, že dochází pravděpodobně ke zneužívání dávky, a to ve velké míře. Exaktní údaje vypovídají o tom, že k nákupu sociálních služeb využívají klienti pouze třetinu z oněch 20 mld., ostatní prostředky jdou na tzv. neformální péči. Část z toho slouží pravděpodobně sanování rodinných rozpočtů. Při sebelepší vůli se přitom nedá předpokládat, že většina rodin má odborné a technické podmínky k tomu, aby se dokázala o své hendikepované plně a kvalitně postarat.

Mezi odborníky se vedou diskuse o smysluplnosti příspěvku na péči, o možnosti dávat ho třeba zčásti formou voucherů na kvalifikovaně poskytované sociální služby. Jenom na okraj, ty je třeba udržovat v chodu každoročně dotací a ta se neustále zvyšuje. Letos má v souhrnu dosáhnout 7,4 mld. korun, a jak jsme tady slyšeli před chvílí pana ministerského předsedu, dojde k dalšímu navýšení asi o 760 mil.

Otázka tedy na paní ministryni: Několikrát jste mluvila o tom, že se připravuje velká novela zákona 108 o sociálních službách. Počítáte v ní také s opatřením, které zamezí zneužívání příspěvku na péči? Případně jak to chcete udělat?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a požádám paní ministryni, aby vám odpověděla.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, samozřejmě to, co tady bylo řečeno, je pravda až na to, že bych se ohradila proti tomu pojmu, že to je masivně zneužívané.

Vrátila bych se k tomu, proč vlastně vznikl zákon o sociálních službách a byl zaveden příspěvek na péči. Tenkrát ta myšlenka byla, že by se člověk sám měl za příspěvek na péči rozhodnout, jakou službu nebo jaký druh služby chce, zda chce zůstat doma, nebo zda si chce nakoupit služby v ústavu. To byla ta původní myšlenka. Ano, a je pravda, že vlastně za ta léta naprostá většina klientů, jimiž jsou vlastně senioři, tou většinou, to využívá k tomu, že ty peníze dá svým blízkým a zůstává doma. Nicméně nelze určitě říci, že celá tahle suma peněz, která je odevzdávána příbuzným, je zneužívaná. Myslím, že to je trošku silné slovo. Ale to, že se diskutuje o tom, jak tedy alespoň kus určit na nějaké třeba vouchery, uložit prostě povinnost, aby alespoň část toho příspěvku byla skutečně použita na nákup sociálních služeb, tak ty debaty tady jsou a právě teď se ta novela, velká novela zákona o sociálních službách diskutuje. My o tom víme a počítá se tam s nějakými takovými změnami. O těch detailech vás budeme určitě informovat v rámci jednání výboru pro sociální politiku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda pan poslanec bude mít doplňující otázku. Není tomu tak, dobře, děkuji.

Nyní tedy požádám pana poslance Vladimíra Koníčka o jeho interpelaci na vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. Máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane nepřítomný ministře, podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je osobou povinnou k dani právnická nebo fyzická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost, přičemž důraz je kladen na soustavnost této činnosti. Poskytování odborných expertiz a dalších služeb může mít znaky ekonomické činnosti podle ustanovení § 5 odst. 2 zákona o DPH, je-li tato činnost vykonávána soustavně. Pokud by tomu tak bylo, pak jsou odborné expertizy předmětem daně. Podle § 2 a § 4a zákona o dani z přidané hodnoty se úplaty za tato plnění započítávají do obratu pro povinnou registraci. Plátcem se osoba povinná k dani stane při dosažení obratu 1 mil. korun za 12 bezprostředně po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

To je citace z odpovědi orgánu Finanční správy na můj dotaz, zda fakturace ve výši 4 090 654 koruny za expertizy poslancům nezakládá povinnost k přihlášení k platbě z přidané hodnoty. Podle výroční finanční zprávy hnutí ANO 2011 za rok 2014 tato činnost byla soustavná a určitě překročila limit daný zákonem o dani z přidané hodnoty.

Ptám se vás, vážený pane ministře, kdy začnete jako ministr financí vymáhat po hnutí ANO 2011 nezaplacenou daň. (Předsedající: Děkuji vám.)

A ještě mám čas. (Předsedající: Máte čas, můžete mluvit.)

Takže se ještě můžu zeptat nebo doplnit, že před čtrnácti dny jsem byl na jednání na Generálním finančním ředitelství a můj pocit z tohoto jednání je, že Finanční správa hledá všemožné kličky, proč by vaše strana platit neměla, místo aby dělala vše pro to, aby poplatníci plnili své povinnosti. Už se, pane ministře, nedivím, že ve vybírání daní tak pokulháváme, když se Finanční správa chová takovým způsobem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, přesně jste naplnil čas.

Nyní tedy požádám paní poslankyni Annu Putnovou o její interpelaci na paní ministryni Kateřinu Valachovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Chtěla jsem svoji interpelaci stáhnout, ale protože přišla paní ministryně, zeptám se k novele zákona o vysokých školách.

Minulé vedení Ministerstva školství předložilo novelu zákona o vysokých školách, která z mého pohledu naprosto nenaplňuje očekávání vysokých škol, kterým by poskytla moderní nástroj řízení vysokých škol vhodného pro 21. století. Na schůzi školského výboru jsme přerušili projednávání této novely proto, že jsme chtěli, aby ji předkládala už nově jmenovaná paní ministryně.

Já se tedy ptám, do jaké míry se ztotožňujete, paní ministryně, s předlohou, která vzešla z dílny vašeho předchůdce.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za otázku a paní ministryně už jde, aby vám odpověděla.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane místopředsedo, vážená poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi odpovědět. Co se týká novely zákona o vysokých školách, vládního návrhu, který vláda schválila 30. března 2015 a předložila Poslanecké sněmovně, tak jako ministryně školství této vlády ji samozřejmě budu hájit, nicméně jsem si vědoma, že zatímco v případě odborných konzultací s reprezentací vysokých škol bylo v tomto ohledu učiněno mnohé a koneckonců i nyní na právě skončeném podvýboru Česká konference rektorů, Akademie věd a další reprezentace vysokých škol vyjadřují novele podporu, tak jsem si vědoma toho, že je zde ještě hodně co komunikovat v případě politické reprezentace a v případě naplnění všech očekávání, která s novelou vysokoškolského zákona byla spojena.

Jedná se o dílčí novelu, což potvrzuji, jejímž hlavním cílem je zlepšení kvality vzdělávání prostřednictvím změny akreditací a ustanovení Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství s vyšší mírou kompetencí, než je to nyní u Akreditační komise. To je tedy její hlavní cíl.

Já budu novelu hájit, protože se domnívám, že jde o krok správným směrem, nicméně souhlasím s tím, že je to jeden z kroků, po kterém by měly následovat další, např. reforma financování vysokého školství.

Z hlediska dílčích pozměňovacích návrhů, které byly načteny jak ze strany koaličních, tak opozičních poslanců doposud nebo které mně byly avizovány, jsem připravena diskutovat o všech a z hlediska procedurálního do první poloviny září připravit návrh reflektující tyto pozměňovací návrhy, který by byl zformován do jednoho komplexního pozměňovacího návrhu, tak aby byla udržena kvalita dané novely, která byla vládou předložena.

Budu samozřejmě velmi ráda, pokud tento komplexní pozměňovací návrh získá podporu nejenom koaličních poslanců, ale i poslanců opozičních. Současně jsem vydala pokyn, aby ihned byla nařízení, která představují jádro nebo dopovězení příběhu dané novely, to znamená nařízení vlády, kterým stanoví standardy pro institucionální akreditaci, a dále nařízení vlády o vymezení oblastí vzdělávání, tak aby byla tato odeslána poslancům a poslankyním zabývajícím se problematikou školskou tak, aby je mohli opřipomínkovat do 20. srpna tohoto roku. Na tyto připomínky samozřejmě budu také reflektovat a současně jsem, vážené poslankyně, vážení poslanci, požádala jak koaliční, tak opoziční poslance o trpělivost v tom smyslu, že bychom konečný závěr z hlediska hodnocení této novely včetně toho, jak se nám podařilo nalézt politickou shodu napříč politickým spektrem, hodnotili až v první polovině září tohoto roku. I nadále tedy trvá má snaha jako ministryně školství, aby daná novela předložená vládou nabyla účinnosti k 1. dubnu 2016.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji za odpověď a táži se, zda si paní poslankyně žádá doplňující otázku. Není tomu tak, dobře.

Načtu další omluvenku, která ke mně dorazila. Od 15.05 do 20.00 z pracovních důvodů se dnes omlouvá paní poslankyně Jana Lorencová.

Další interpelaci, v pořadí šestou, má pan poslanec Jiří Skalický a interpeluje pana ministra Svatopluka Němečka. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Skalický: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, téma mé interpelace se týká poskytovatelů lékárenské péče a dohodovacího řízení k úhradové vyhlášce 2016. Ještě předtím, než vznesu své dotazy, pár informací a faktů.

K 1. 1. letošního roku se poskytovatelé lékárenské péče stali nositelem výkonu, takzvaný signální kód, fakta o této situaci jsou známá. Dne 1. 4. 2015 se zúčastnili úvodního jednání se zdravotními pojišťovnami, nicméně tam nebyla skupina poskytovatelů lékárenské péče schválena ostatními poskytovateli zdravotní péče, aby se mohla dohodovacího řízení zúčastnit. Je faktem, že pokud je odepřena účast jednomu zástupci poskytovatelů zdravotní péče, nemůže vzniknout dohoda, a tedy potom hodnotu bodu a její výši určuje a stanoví Ministerstvo zdravotnictví příslušnou vyhláškou. Současně jsem byl upozorněn na nález Ústavního soudu z února 2010, kde je nerovnost poskytovatelů popsána, a to jako nepřípustná v úhradě zdravotní péče. A poskytovatelé se cítí v nerovném postavení právě z důvodů výše uvedených.

Mé dva dotazy jsou: Jaký je názor Ministerstva zdravotnictví na vzniklou situaci? A za druhé: Jak vidíte, vážený pane ministře, zajištění financování lékárenské péče v úhradové vyhlášce pomocí signálního kódu v roce 2016, či touto formou, nebo eventuálně zda formou jinou? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a požádám pana ministra, aby vám odpověděl.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi odpovědět na interpelaci s pořadovým číslem šest ve věci vyloučení lékárníků z dohodovacího řízení k úhradové vyhlášce.

Podle § 17 odst. 5 zákona číslo 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění je Ministerstvo zdravotnictví pouze svolavatelem dohodovacího řízení a organizačně zajišťuje průběh zahajovacího a závěrečného jednání dohodovacího řízení. Každé profesní sdružení zastupující smluvní poskytovatele zdravotních služeb má ze zákona právo účastnit se dohodovacího řízení. Průběh dohodovacího řízení svěřuje zákon do rukou účastníků tohoto řízení. Procesní pravidla jsou tak výsledkem dohody zástupců poskytovatelů zdravotních služeb a zástupců zdravotních pojišťoven.

Na zahajovacím jednání dohodovacího řízení dne 1. dubna letošního roku přednesl Mgr. Hampl, zástupce segmentu lékárníků a klinických farmaceutů, svou žádost o změnu jednacího řádu ve smyslu zařazení nového segmentu dohodovacího řízení. O žádosti se řádně hlasovalo a žádost nebyla schválena. Ze zákonných podmínek jednoznačně vyplývá, že Ministerstvo zdravotnictví nemá žádnou zákonnou pravomoc zajistit zařazení nové skupiny dohodovacího řízení. Přesto však na základě žádosti pana Mgr. Hampla oslovilo ministerstvo dopisem segment ambulantních gynekologů, který v letošním roce dohodovacímu řízení předsedá, s žádostí o procesní vyřešení situace. Předseda tohoto segmentu pan dr. Dvořák reagoval, že není v pravomoci předsedajícího dohodovacího řízení ustanovit skupinu, která není uvedena v jednacím řádu tohoto řízení, či zařadit tuto skupinu do jednání. Změnu jednacího řádu musí odsouhlasit společné jednání.

Zástupcům poskytovatelů lékárenské a farmaceutické péče jsme doporučili obrátit se na zdravotní pojišťovny a separátně zahájit jednání o výši úhrad a regulačních omezení. Ministerstvo zdravotnictví je připraveno akceptovat dohodu mezi uvedenou skupinou a zástupci zdravotních pojišťoven, pokud tato dohoda bude v souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, a pokud k této dohodě dojde, jsme připraveni tuto dohodu vydat v úhradové vyhlášce na rok 2016.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Stačí odpověď? Stačí odpověď. Děkuji vám.

Nyní má svoji interpelaci paní poslankyně Věra Kovářová, která interpeluje pana ministra financí a vicepremiéra Andreje Babiše. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane ministře, vrabci v okolí Malostranského náměstí si cvrlikají o tom, že program na výstavbu základních škol, který se na Ministerstvu financí rozběhl loni, by již v příštím roce neměl pokračovat, přestože podle původního předpokladu mělo jít o program alespoň tříletý. To ve mně samozřejmě vyvolává obavy, protože si myslím, že tento program přinejmenším v příštím roce má stále mít své místo. Přestože bych spekulacím ráda nevěřila, musím připustit, že pochybnostem nahrává i skutečnost, že v letošním roce výzva na podávání žádostí o tyto dotace ještě nebyla vypsána. Na můj dotaz jste sice odpověděl, že výzva letos vypsána bude, ale až na podzim. Uvedl jste také, že na základě počtu těchto žádostí a objemu požadovaných prostředků bude vyčleněno patřičné množství prostředků v návrhu rozpočtu na rok 2016.

Domnívám se, že vzhledem k tomu, že výzva má být vypsána až na podzim, je nereálné, aby se množství požadavků promítlo v návrhu státního rozpočtu na příští rok. Připomínám, že tento návrh musíte předložit Poslanecké sněmovně do 30. září.

Vážený pane ministře, byla bych ráda, kdybyste mne mohl uklidnit a jasně říci, že vrabci cvrlikající v okolí Malostranského náměstí nemají pravdu a že dotační program na výstavbu škol bude s dostatečnými prostředky pokračovat i v příštím roce. Ještě raději bych byla, kdyby došlo k vypsání výzvy co nejdříve, aby bylo možné brát vaši informaci o zohlednění těchto požadavků v návrhu státního rozpočtu skutečně vážně.

Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, a až dostanete odpověď, tak uvidíte, jestli vrabci mají pravdu, nebo ne, paní poslankyně.

Další, osmý v pořadí, byl vylosován pan poslanec Ludvík Hovorka, který interpeluje ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, se zdravotním výborem jsme navštívili nemocnici u sv. Anny a centrum ICRC. Chtěl bych se zeptat, jak Ministerstvo zdravotnictví zajistí financování rekonstrukce nemocnice u sv. Anny, resp. dofinancování rekonstrukce, protože nemocnice na to evidentně nemá prostředky. Má problémy se zajištěním dodavatelského úvěru s nutnou spoluúčastí na financování 30 %, přestože původní příslib vašich předchůdců na Ministerstvu zdravotnictví byl kolem 10 %. Pro nemocnici je 30% spoluúčast v zásadě likvidační, protože se jedná celkem o 680 milionů korun plus další peníze z vlastních zdrojů. Ministerstvo zdravotnictví nemá podrobnější záměr na financování formou restrukturalizace úvěru a případně pomoci se splátkami. Splátky činí ročně 66 milionů korun. Vše se promítá do ztrát nemocnice, i když ve své podstatě se jedná o investice. Nemocnice se tak neustále zadlužuje.

Pro nemocnici je nutné dokončit třetí etapu rekonstrukce, tj. spojovací koridor, náklady jsou 160 milionů korun, opět s nutností vlastní spoluúčasti. Provoz nemocnice s operačními sály už je stěhován a na vynucené stavební úpravy opět chybí peníze.

Chtěl bych se zeptat, proč Ministerstvo zdravotnictví nezohlední vyčlenění Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie a lineárního urychlovače z nemocnice a nenahrazení úhrad výpadku příslušných výkonů. Pokud vím, jednání na Ministerstvu zdravotnictví dosud nebyla úspěšná a restrukturalizace nemocničního areálu zatím není finančně pokryta. Prosím tedy o sdělení, jak Ministerstvo zdravotnictví bude v tomto případě postupovat (upozornění na čas), protože financování je výrazně odlišnější než u jiných nemocnic, které jsou zřizovány Ministerstvem zdravotnictví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Požádám pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co se týká ekonomické stability Fakultní nemocnice u sv. Anny, jde z pohledu ministerstva o jednu z nejbolavějších oblastí v oblasti přímo řízených organizací. V loňském roce poskytla vláda této nemocnici na stabilizaci mimořádnou dotaci ve výši 500 milionů korun. Od té doby vedení nemocnice ve spolupráci s ministerstvem intenzivně pracuje na implementačních opatřeních.

Jedním z předpokladů úspěšné stabilizace Fakultní nemocnice u sv. Anny je širší shoda na smiřování a koordinaci celého brněnského a v širším významu i jihomoravského zdravotnictví. V současnosti jsou ve spolupráci odborů přímo řízených organizací a Ústavu zdravotnických informací a statistik zpracovávány analýzy produkčních a ekonomických dat Fakultní nemocnice u sv. Anny i Fakultní nemocnice Brno, které by měly napomoci identifikovat oblasti činností, u kterých je možno dosáhnout zefektivnění. V žádném případě neplánujeme zásadní omezování péče.

Mezi jeden z vlivů, který působí negativně na hospodaření Fakultní nemocnice u sv. Anny, patří projekt ICRC, resp. zahájení fáze udržitelnosti, a to i přes výrazná pozitivní opatření realizovaná ve spolupráci s ministerstvem. Je to např. dohoda s Mayo Clinic, která přináší úsporu 50 milionů korun ročně. Myslím, že to, co tady zaznělo, je třeba akceptovat, to znamená v minulosti učiněné strategické kroky, které z hlediska udržitelného financování této nemocnice nemocnici poškodily, ať už to bylo vzdání se provozu lineárních urychlovačů, nebo ještě dříve oddělení centra kardiovaskulární chirurgie a transplantací. Nicméně to jsou kroky, které ministerstvo není schopno dělat v rámci svých exekutivních kroků a na jejichž definitivní řešení chceme počkat na výsledek pracovní skupiny, kde je zapojeno nejen ministerstvo, kde jsou zapojeni nejen ředitelé klíčových brněnských nemocnic, ale i zástupci města Brna a kraje.

Co se týká eventuální finanční pomoci Ministerstva zdravotnictví z hlediska řešení investic v rámci ICRC, a priori neříkáme, že nepodpoříme nemocnici v těchto krocích, nicméně chceme vyčkat, jak se bude vyvíjet hospodaření i v druhé polovině letošního roku, a o případné žádosti nemocnice o pomoc jsme připraveni jednat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec se chystá položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Ale přesto nevím, jestli je běžné, jestli u ostatních nemocnic, které jsou zřizovány Ministerstvem zdravotnictví, je podobný systém financování rekonstrukcí, tzn. že by se vyžadovala přímá spoluúčast nemocnice ve výši 30 %. Nevzpomínám si, že bych na něco podobného narazil při rozpočtování kapitoly Ministerstva zdravotnictví a uvolňování příslušných financí do jednotlivých nemocnic zřizovaných Ministerstvem zdravotnictví. Čili není mi jasné, jak tento problém s tou 30% účastí vznikl.

Samozřejmě projekt ICRC je věc, kdy nemocnice zřejmě bude muset zaručit udržitelnost projektu. Tam je problémové sledování nákladů, které jsou z centra, případně nákladů, které jsou spojeny s výzkumem, atd. (Upozornění na čas.) Opět tedy není úplně jasné, jak tyto peníze nemocnice vygeneruje vlastním provozem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Požádám pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co se týká spoluúčasti ve výši 30 %, nemyslím si, že jde o nějaké nezvyklé procento, co se týká spoluúčasti nemocnic při investičních dotacích státu. Naopak mám pocit, že to patří víceméně mezi běžnou míru spoluúčasti. Samozřejmě jsou projekty, kde některé nemocnice dokonce nabízejí vyšší spoluúčast, jsou projekty, kde spoluúčast byla menší. Nemyslím si ale, že výše spoluúčasti samotná je tím základním problémem. Základním problémem - a to jste, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, i vy řekl - je dlouhodobě neudržitelná struktura poskytování péče z hlediska ekonomické stability, takže i 30% spoluúčast, která jinde nedělá zásadní problém, pro tuto nemocnici problémem je.

Druhá věc, která je pro mě nepochopitelná, která historicky vznikla, je to, že vedení nemocnice v předchozích obdobích se rozhodlo pro dodavatelský úvěr, který by teď mělo splácet z provozu. To je pro mě velmi podivné rozhodnutí, nerozumím mu a jako ředitel nemocnice bych nikdy k něčemu podobnému nepřistoupil.

Nicméně skutečně dlouhodobé řešení Fakultní nemocnice u sv. Anny nebude možné bez restrukturalizace celého toho péče především v rámci města Brna. Já jsem tady zmiňoval tu analýzu a tam se ukazují velmi zajímavé informace, z kterých vyplývá, že v podstatě Fakultní nemocnice u sv. Anny poskytuje velký objem péče, kde žádný segment z této péče není ekonomicky natolik silný a zajímavý, aby řekněme vykompenzovával ztráty na ostatních segmentech tak, jak je to u ostatních velkých přímo řízených organizací běžné. (Upozornění na čas.) O toto se budeme snažit, s tím budeme potřebovat také pomoc Poslanecké sněmovny. O výsledcích budu pak informovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní požádám, aby svou interpelaci přednesla paní poslankyně Jitka Chalánková, která interpeluje ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, 19. června jsem se v Českém rozhlase v pořadu Pro a proti zúčastnila duelu o připravovaném zavádění praktik norského Barnevernu v České republice. Protože vy jste byla právě zaneprázdněna, musela vás v pořadu zastoupit vaše náměstkyně Zuzana Šteklová. Vaše náměstkyně prohlásila, že vlastně ani neví, co norský systém péče o děti znamená, a ujistila mě, že žádné oficiální teze budoucího zákona na ochranu rodiny ještě nejsou na stole. Nicméně v průběhu června a července budou konzultovány s kraji a následně s veřejností.

Odtud má první otázka. Už máme červenec. Byly již tyto oficiální teze budoucího zákona o ochraně rodin poskytnuty alespoň krajům? Proč tyto teze vůbec nejsou konzultovány s veřejností, a to včetně veřejnosti odborné? Budete při přípravě spolupracovat s výborem pro sociální politiku? Kdy nám tyto teze předložíte?

Vaše náměstkyně v pořadu popřela informaci, že MPSV na přípravě zákona spolupracuje s norskou stranou. Na webu MPSV se však u projektu CZ04 Ohrožené rodiny a děti realizovaného v rámci projektu Právo na dětství doslova uvádí: Program CZ04 sestává ze tří částí. První z nich tvoří předem definovaný projekt, který bude realizovat Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Cílem tohoto předem definovaného projektu je sjednocující úprava a ministerstvo jej bude realizovat v úzké spolupráci s norským partnerem, jímž je Ředitelství pro rodinu, děti, mládež, BUFDIR.

Odtud má druhá otázka. Mám věřit vaší náměstkyni, že žádná spolupráce s norskou stranou neprobíhá a na MPSV vůbec nevíte, co norský systém obnáší? Nebo oficiální informaci MPSV, která podrobně popisuje, co vše spolupráce s norským BUFDIRem, ředitelstvím pro rodinu, zahrnuje? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji i za dodržení času a požádám paní ministryni, aby vám odpověděla.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, já bych možná úplně na začátek trochu poprosila paní poslankyni, aby přestala strašit českou veřejnost jakýmsi nedefinovaným norským přízrakem, který krade děti, a my to chceme od nich okopírovat.

Ano, my chceme změnit systém péče o ohrožené děti v naší republice, a to proto, protože to je věc, která je tady kritizovaná jak domácími, tak zahraničními odborníky takových posledních patnáct, možná i více let, a to proto, že ten systém je nejednotný. Kousek patří pod Ministerstvo školství, kojenecké ústavy jsou pořád formálně nebo metodicky pod Ministerstvem zdravotnictví, zbytek má Ministerstvo práce, zasahuje do toho i Ministerstvo spravedlnosti, a to prostřednictvím soudů, které vždy dělají rozhodnutí, která se týkají přemisťování dětí, atd. Tento systém roztříštěné péče nesvědčí především dětem.

Druhým základním cílem, kterého bych opravdu chtěla dosáhnout, je snížení počtu dětí odebíraných z biologických rodin, a to tím, že se budeme snažit nejrůznějšími podporami, službami podpořit biologické rodiny, které jsou na tom prostě sociálně špatně, aby se z nich především ty děti neodebíraly, to znamená, aby se v České republice snížily počty dětí, které vůbec opouštějí svou biologickou rodinu.

Ani já, stejně jako paní náměstkyně, opravdu nevím, co detailně znamená norský systém péče o děti, ale z toho, jaká je tu vytvářena atmosféra v médiích, odhaduji, že tím myslíte, že je to systém, který naopak hodně dětí z rodin odebírá. Tak to opravdu znovu opakuji: Naším cílem naopak je tyto počty výrazně snížit a dále potom, kdy už děti odebrané být musí, tak výrazně snížit jejich počty, které jsou v institucionální péči, protože pořád ta čísla u nás jsou jedna z nejvyšších v Evropě. Takže to asi je to hlavní.

Jestli paní náměstkyně popřela, že spolupracujeme s Norskem, nevím, já jsem ten rozhovor neslyšela. Ano, my samozřejmě s Norskem spolupracujeme, ono z Norských fondů tady už od roku 2009 čerpá kde kdo, naprosté gros těch peněz jde na opravu kulturních památek, na životní prostředí, tady kolega Brabec zrovna nesedí, ale určitě by to potvrdil. Ano, část Norských fondů financuje náš program Ohrožené děti a mládež, kde chceme, aby to bylo zlepšení kvality systému péče o děti a jejich ochrany, tak jak jsem to už řekla. A v rámci tohoto projektu my nepřebíráme žádný norský model - znovu prosím, abyste tím nestrašila veřejnost. My z toho hradíme nejrůznější konzultace s mnoha, nebo s řadou zemí a vybíráme si z toho to, co je nám nejbližší. Opakuji, účelem je snížit výrazně počty dětí odebíraných z rodin a těch, které už musí být odebrány, tak snížit jejich počty v péči ústavní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně se chystá položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Takže děkuji. Já jsem ráda, že výbor pro sociální politiku obdržel nějakou informaci na naše otázky. Ty se týkaly také statistiky počtu odebíraných dětí, protože neustále slyšíme, jak je nutné snížit počty odebíraných dětí. Přesto nám bylo odpovězeno, že kvalitní statistiky není možné vytvořit. Pak je těžko se o ně opřít.

Ráda bych ty kritiky, které se na nás valí z různých institucí, měla i podložené tak, aby byly renomované. Kdo je přednáší, kdo je přináší a kdo je podepsal.

Zároveň jsme jako výbor pro sociální politiku požádali o dopadovou studii, tzv. RIA, analýzu dopadů těch zamýšlených kroků, které máte v plánu učinit. Především chceme oficiální teze. Pokud se máme nějakým způsobem podílet na spolupráci, tak chceme tedy vědět, že spolupracujeme a hovoříme o tezích, které jsou oficiální, nikoli jak paní náměstkyně řekla, že jsou neoficiální. Pak si spolu můžeme říci, že se určitě shodneme na tom, že je nejdůležitější pomáhat primární biologické rodině, aby bylo co nejvíce dětí zachováno ve svém původním biologickém prostředí u svých biologických rodičů. Ale to tyto teze, o kterých ale nevíme, jestli jsou oficiální, skutečně neobsahují. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Takže vás ještě jednou žádám o oficiální teze, abychom se jak na pracovní skupině, kam už přišla vaše poradkyně, tak ve výboru mohli bavit o stejných tezích a mohli spolupracovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Paní ministryně zareaguje.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. Až oficiální teze budou, tak určitě budou a samozřejmě je budou mít ti, kdo chtějí a kdo se tím zabývají, je budou mít k dispozici. My si nebudeme vyrábět něco jenom sami na ministerstvu, protože to nemá žádný smysl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní požádám o interpelaci paní poslankyni Miroslavu Němcovou, která interpeluje ministra vnitra Milana Chovance. Máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Já bych chtěla oslovit pana ministra, rozumím tomu, že je nepřítomen z důvodu závažného zahraničního jednání, to akceptuji, ale dostanu samozřejmě odpověď písemnou.

Jedná se o tento problém. Já jsem se dívala na nedávnou demonstraci proti migrantům, která se stala slavnou zejména tím, že se na ní objevily šibenice, a to se široce v české veřejnosti diskutovalo. Nechám stranou to, že podobné výjevy před dvěma nebo kolika lety se panu předsedovi vlády, tehdy opozičnímu politikovi, velmi líbily a neprotestoval proti nim. Chtěla bych říci, že já jako současná opoziční politička jsem protestovala proti těm nynějším šibenicím, protože si myslím, že demokracie stojí za to, abychom ji obhajovali, ať jsme v opozici, nebo v koalici.

Ale objevil se tam také nápis, bohužel nezřetelně, nemám ten důkaz, ve smyslu protižidovském, a proto jsem si vzpomněla na to, že existuje nějaký pán, který se jmenuje Adam B. Bartoš. Ten už od roku 2013 začal vytvářet nějaký seznam známých Židů působících v České republice, ať už umělců, politiků, ekonomů, podnikatelů, pedagogů atd., sportovců, a vím, že se tímto seznamem zabývalo Ministerstvo vnitra, zabývá se jím také Úřad pro ochranu osobních údajů, a tyto obě instituce zatím nedávají najevo, jaký je výsledek tohoto zkoumání.

Proto se chci pana ministra zeptat, jak daleko pokročili v tomto šetření, pokud jde o možnou trestnou činnost v případě zveřejnění takovéhoto seznamu, a za druhé, zda má nějaké poznatky, že na demonstraci, o níž jsem mluvila, se podobné nápisy objevily, policie to vyhodnocuje, jak to vyhodnotila a jak bude jeho úřad v této věci postupovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vaši interpelaci a požádám jedenáctého v pořadí, pana poslance Radima Holečka, o jeho interpelaci na opět ministra vnitra Milana Chovance. Máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane nepřítomný ministře, obracím se na vás v záležitosti umísťování uprchlíků ze zemí mimo Evropskou unii. Aktuální veřejně dostupná informace zní, že česká vláda schválila přijetí 1 500 uprchlíků do České republiky během dvou let. Předpokládám, že zaznělo-li ze strany vlády A, existuje i B, tedy informace o tom, kam budou utečenci v České republice umísťováni. V tomto směru jsou ale prozatím veřejné dostupné informace poněkud nekonkrétní.

Zaznamenal jsem variantu umístění uprchlíků do obnoveného tábora v obci Vyšní Lhoty na Frýdecko-Místecku, ale ve hře je údajně i možnost uplatnění německého modelu, kde jsou utečenci přerozdělováni tak, že jednotlivá města a obce mají povinnost přijmout stanovenou část uprchlíků a ubytovat je. To se údajně konkrétně týká horského střediska Altenberg v Krušných horách, bezprostředně sousedícího s Cínovcem na Teplicku. Ubytovací zařízení pro uprchlíky tam má vzniknout přímo na česko-německé hranici v objektu bývalé celnice. A obdobná zařízení mají v Sasku vznikat i v dalších obcích podél česko-německé hranice, a to nejen v Krušných horách, ale i v oblasti Lužice.

Pravděpodobně jste zaznamenal doznívající kauzu s údajným plánem na ubytování uprchlíků v Ústí nad Labem. Dle veřejně dostupných informací se tam městská rada zabývala myšlenkou či nápadem umístit uprchlíky či azylanty v nevyužívané části vysokoškolských kolejí. Tento v uvozovkách nápad následně sklidil značnou kritiku ze strany ústecké veřejnosti. Dle mého názoru jde o kritiku zcela oprávněnou, protože takové úvahy jsou v příkrém rozporu se zájmy města Ústí nad Labem a jeho obyvatel, ale i se zájmy Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a i se zájmy Ústeckého kraje. Náš kraj trpí vážnými sociálními problémy a zvyšovat napětí případným umísťováním utečenců na jeho území osobně považuji za krajně nezodpovědné.

Jako poslanec zvolený za Ústecký kraj se vás proto ptám: 1. Jakou strategii umísťování uprchlíků na území České republiky česká vláda má? 2. Existuje možnost, že by byli utečenci umísťováni na základě direktivy státu do jednotlivých měst a obcí s tím, že by obce a města měly povinnost je ubytovat? 3. Je či bude při rozhodování o systému umísťování uprchlíků přihlíženo ke specifikům jednotlivých regionů, tedy především k aktuálnímu statusu jednotlivých krajů z hlediska již existujících sociálních problémů?

Předem děkuji za vaši písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Bude vám odpovězeno písemně. Nyní požádám o interpelaci pana poslance Radima Fialu. Máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Mám interpelaci také na pana ministra vnitra pana Chovance. Vážený pane ministře, s překvapením jsem se dozvěděl z vaší odpovědi na můj písemný dotaz ohledně napadení petičního stánku v Olomouci muslimy - a teď cituji: "Ministerstvo vnitra uskutečňuje kontinuálně celou řadu aktivit zaměřených na potírání extremismu, náboženského, ale i politického, který zneužívá islamofobních nálad ve společnosti."

Rád bych se ujistil, že nezaměňujete příčinu s následkem. Islámský terorismus nevznikl proto, že by naše společnost byla islamofobní. To naše společnost dostala oprávněný strach z islamistů poté, co zaútočili na občany evropských států. Zvláště těžko se pak můžete náladám našich občanů divit, pokud chcete dobrovolně přijímat imigranty ze severní Afriky a arabského světa. Na migrantských plavidlech totiž do Evropy cestují i stoupenci radikálního Islámského státu. V rozhovoru pro BBC to potvrdil libyjský vládní poradce Abdul Basit Harún. Nálady v naší společnosti jsou výsledkem objektivní situace a jsou pochopitelné. Rád bych v této souvislosti připomenul verdikt Evropského soudu pro lidská práva. Ten jasně říká, že islámské právo šaría je neslučitelné s demokratickým zřízením. Je tedy myslím zřejmé, že občané vyjadřují obavy z islamizace a brání svoje základní lidská práva.

V této souvislosti vás žádám o informaci, jaké kroky dělá Policie České republiky proti propagaci islámského práva v České republice. Děkuji vám za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Další v pořadí byla vylosovaná paní poslankyně Jana Hnyková, která interpeluje pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, včera jsem si připravovala svoji interpelaci a nevěděla jsem, jak dopadne jednání vlády k financování sociálních služeb na rok 2015. V tuto chvíli bych mohla svoji interpelaci stáhnout, protože sociální služby jste dofinancovali 720 miliony i přes váš odmítavý postoj a vašeho Ministerstva financí.

Přesto si neodpustím, pane ministře, poznámku k financování sociálních služeb a také k vašemu odmítavému postoji. V sociálních službách se nekrade, ale starají se tam o lidi, kteří se dostali do tíživé životní situace, a pracovníci sociálních služeb a jejich platy jsou sedm tisíc pod národním průměrem. Takže žádná sláva.

Musím zde také připomenout ze své dlouholeté zkušenosti z práce v sociálních službách, že od roku 2007 stále zaměstnavatelé, Asociace krajů a odbory a další organizace upozorňují na podfinancování sociálních služeb. Ano, výše dotací se odvíjela od politického rozhodnutí a byly tu petice, protesty a vždy se hledaly cesty na dofinancování sociálních služeb. Byla jsem přesvědčená, že vaše koalice zajistí dostatek financí na chod těchto služeb, ale velmi jsem se spletla. Všechny výše začleněné organizace musí bojovat za dofinancování sociálních služeb stále.

Teprve po složitých jednáních až v červenci tohoto roku rozhodnete, že sociální služby dofinancujete. Ptám se proč. Proč necháváte zřizovatele a zaměstnance tak dlouho v nejistotě? Proč vaše ministerstvo dělá takové obstrukce? Vždyť jste byl mezi těmi, kdo navýšil platy zaměstnancům v sociálních službách. Sám víte, jaká je výše starobního, invalidního důchodu, jaký je příspěvek na péči a jaké jsou možnosti kraje. Nezlobte se, ale měl byste vy a vaši pracovníci Ministerstva financí přistupovat zodpovědně k této oblasti. Doufám, že při přípravě rozpočtu na rok 2016 jste k tomu tak přistupovali. Předpokládám - (Upozornění na čas.) Už mám poslední větu, pane předsedající. Předpokládám, že budete mít pro sociální služby dostatek financí, aby služby byly nadále kvalitní a na úrovni a uživatelé a zaměstnanci žili důstojně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní čtrnáctý v pořadí s interpelací byl vylosován pan poslanec Marek Černoch. Vidím, že přichází. Pane poslanče, pojďte přednést svoji interpelaci. Je to interpelace na ministra vnitra Milana Chovance. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Děkuji, pane místopředsedo. Rád bych interpeloval nepřítomného pana ministra Chovance s otázkou.

Jistě se všichni shodneme, že ochrana zdrojů pitné vody je pro Českou republiku strategicky důležitá. Právě kvůli své citlivosti se může stát jednoduše cílem útoku. Ten by teoreticky mohl mít katastrofální dopad. O tom, jaké je v České republice reálné zabezpečení, lze usuzovat z nedávné kontaminace vodovodního řadu na Praze 6.

V této otázce bych se rád zeptal, jak je v současné době zabezpečena ochrana vodovodních sítí a zajištěna detekce případné kontaminace vodovodního řadu v Praze a samozřejmě i v dalších městech tak, aby nedošlo k ohrožení lidského zdraví v případě další kontaminace vody životu nebezpečnou látkou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní požádám o interpelaci pana poslance Antonína Seďu, který interpeluje pana ministra Martina Stropnického. Máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, rozumím tomu, že jste řadu problémů v resortu zdědil a teď je na vás, jak je vyřešíte. Proto se na vás obracím ve věci stále nevyřízených stížností na nezákonné nařízení pracovní doby. Dnes leží na Ministerstvu obrany cca 1700 stížností a doposud po téměř osmi letech se nic nestalo a tyto stížnosti nebyly vyřízeny. Podle mého názoru byl tento stav způsoben personálním podstavem, podfinancováním resortu i strachem z odpovědnosti.

Můj první dotaz zní, v jakém stavu je vyřizování těchto stížností a zda v dohledné době dojde k jejich vyřízení. Chci upozornit, že bývalí vojáci z povolání se nyní obracejí k paní ombudsmance, aby jim pomohla.

Druhým problémem je skutečný stav vojáků z povolání, kdy armádě chybí tisíce vojáků. Tento personální podstav může znamenat neregulované přetěžování vojáků ve služebním poměru, a to přesto, že příslušná evropská směrnice se snaží práci přes čas eliminovat. A jelikož v armádě ze zákona neexistují odborové organizace, je otázkou, kdo bude hájit práva vojáka z povolání.

Proto se ptám, pane ministře: Neobáváte se tohoto možného problému, který dnes v naší armádě existuje? Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Požádám pana ministra, aby vám odpověděl.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, je to docela složitý a dlouhodobý problém, který má svoji historii, samozřejmě svůj nějaký věcný obsah, současný stav a nějaká opatření, která jsou přijímána. A je to přesně ta historie, která se dá líčit 30 minut, 20, 60 i 90. Já se pokusím se omezit na tři.

Ten stav, abych se pokusil odpovědět co nejkonkrétněji. V roce 2014 jsou postupně podávány vojáky žádosti u většiny složek ozbrojených sil, a to proto, že v roce 2013 vlastně uspěl jeden voják se svou stížností, která byla ještě vyřizována za doby mého předchůdce pana ministra Picka. To byl ten pověstný případ z Čáslavi, který samozřejmě poměrně složitou cestou nakonec dospěl k Nejvyššímu správnímu soudu, který ten nárok na odškodnění nebo doplacení přesčasu příslušnému vojákovi uznal a vyhověl té žádosti. A spustilo to samozřejmě řetězec, jak bylo tady o tom hovořeno. Všichni začali kopírovat ten stejný model a začali houfně stížnosti podávat.

Celkový počet stížností k 15. červnu tohoto roku je 1777. Nejvíce je jich u vzdušných sil, kde jich je více než tisíc. Vyřízeno ale a pravomocně rozhodnuto je už téměř tisíc žádosti, takže ta situace není, řekněme, bez nějakého vývoje a dovolím si ho označit za pozitivní. Proplaceno již bylo celkem 3,5 mil. korun. Máme odhady možného maxima celkového objemu, o který vojáci žádají, což vůbec neznamená, že to je ten objem, který by jim byl proplacen, ale nějaké maximum maxim. To máme cca spočítáno na 60 mil. Chci zdůraznit, že to vůbec ale nepředpokládáme, že je částka, o kterou by šlo. Zároveň chci říci, že se jedná o důsledek pravidel nastavených v minulosti. Čili od 1. 7., od platnosti novely zákona 221, o vojácích z povolání, už nic takového nehrozí. Tolik tedy v maximální stručnosti.

Možná ještě: Prohloubení nějakých stížností nebo zvýšení jejich počtů v důsledku přetěžování vojáků při nenaplnění posádek, tak jak je známo a jak tady také bylo dopoledne citováno, jedním slovem - nepředpokládáme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec jde položit ještě doplňující otázku, prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, děkuji za vaše konkrétní odpovědi. Souhlasím s tím, že je to složitý dlouhodobý problém. Od toho roku 2013 se otevřela stavidla dalších stížností. Chtěl bych se jenom zeptat, kdy počítáte s vyřízením zbylých cca 780 stížností. Jestli máte aspoň nějakou představu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. A opět požádám pana ministra, aby nám odpověděl.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Ono to souvisí často také s informovaností těch vojáků, nebo s - použiji nehezkého slova - školení nebo znalosti svých práv a povinností. My jsme se na to teď zaměřili v posledních měsících, aby co největšímu počtu vojáků a jejich velitelů především bylo jasné, na co nárok je, na co nárok není. Co je skutečně povinnost, kde jsou ty hranice a kde jsou případná rizika různých interpretací. Čili ta právní služba, jak bych to nazval, ta se na tom velmi aktivním způsobem podílí. Bylo tak konáno v únoru, dubnu i prosinci roku 2014 za osobní účasti náčelníka Generálního štábu, v únoru roku 2015 se dělalo ještě jedno takové školení pro právníky i velitele. Jednali jsme i s veřejnou ochránkyní práv prostřednictvím státního tajemníka Ministerstva obrany. To bylo 19. května tohoto roku. Dvakrát jsme zodpovídali na písemný dotaz senátora Michálka. Čili snažíme se především informovaností docílit toho, aby ty věci už nenarůstaly.

Co se ale týče, abych odpověděl konkrétněji na časový horizont nebo výhled, na který tady padl ten dotaz - dost obtížně se na to odpovídá, protože neznáme počet odvolání nebo vyhovění nebo posunům k soudům vyšších instancí. Ale můj hrubý odhad je dva až tři roky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Než budeme pokračovat dál, přečtu další omluvenku. Dnes od 18 hodin až do konce jednacího dne se omlouvá z jednání paní poslankyně Markéta Wernerová.

Nyní bych požádal pana poslance Jiřího Štětinu, který byl vylosován jako 16. v pořadí, s jeho interpelací na ministryni Kateřinu Valachovou. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Štětina: Dobré odpoledne. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo.

Vážená paní ministryně, obdržel jsem vaši odpověď ze dne 23. června ve stejném znění, kterou mně adresovala i paní zastupující ministryně Marksová ze dne 17. 6. Nesnížím se k tomu, abych vás kritizoval, protože vím, že tuto odpověď jste nezpracovávali. K tomu máte příslušné náměstky a odpovědné pracovníky, kteří vůbec nebrali v úvahu reálná fakta a hlavně kontrolní závěr NKÚ 14/04, který řeší peněžní prostředky státu poskytované na vybrané programy, ukazatele státního rozpočtu, všeobecná sportovní činnost. Nejenom z těchto důvodů považuji vaši odpověď nejenom za nedostatečnou, ale přímo zavádějící a obsahující počínání předsedy Autoklubu České republiky, který je nechvalně znám svou činností v podniku Sazka. Jenom citace z kontrolního závěru NKÚ: "Autoklub České republiky neoprávněně použil peněžní prostředky státního rozpočtu v úhrnné výši 5,46 mil., když porušil podmínky, za kterých mu byly peněžní prostředky státního rozpočtu poskytnuty."

Dále nejsem spokojen s odpověďmi na jednotlivé otázky zejména v oblasti členské základny a zdůvodnění, že nebyla vedena centrální elektronická evidence, a je to spíše úsměvné než reálné. Také mně chybí stanovisko Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k průběžnému opatření Městského soudu v Praze, kterým pozastavil platnost některým ustanovením stanov autoklubu.

Vážená paní ministryně, budu velmi rád a budu vás v tom nesmírně podporovat, když bude zcela bezezbytku naplněno prohlášení vlády České republiky v kapitole 8.2 Sport, který správně formuluje: "Chceme stabilní prostředí financování sportovních klubů s důrazem na práci s mládeží, prostředí podporující spolufinancování sportovních činností. Vytvoříme podmínky pro trenéry a sportovní instruktory mládeže včetně příležitosti pro druhou kariéru aktivních sportovců." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a požádám paní ministryni, aby vám odpověděla. Máte slovo.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Vážený pane poslanče, já jsem si se zájmem vyslechla vaši pozici a dovolila bych si reagovat tím způsobem, že se domnívám, že v této záležitosti bude asi nejvhodnější osobní jednání, kde bych si samozřejmě zajistila podklady z hlediska svého vlastního osobního seznámení se s problémem. Takže nabízím osobní jednání a potom samozřejmě písemné doplnění interpelace v duchu, který jste postrádal, jestli mohu takto zareagovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Budete mít doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Jiří Štětina: Já nemám žádnou otázku. Jenom chci paní ministryni moc poděkovat za přístup, který má k této závažné problematice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. A nyní bych požádal pana poslance Petra Bendla o jeho interpelaci na ministra zemědělství Mariana Jurečku. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně, kolegové. Pane ministře, nedávno jste zaštítil a dal záštitu nad oslavami 60 let vzniku jednotného zemědělského družstva v sousední obci, kde bydlíte, přičemž tvrdíte, že jste výrazným kritikem kolektivizace. Tuhle problematiku asi, předpokládám, projednáme v Poslanecké sněmovně, a váš přístup, v průběhu září.

Ale chtěl bych se zeptat na záležitost, která se týká právě reprezentantů kolektivizace v zemědělství v tehdejším Československu. Když jsem byl ministrem, nechal jsem fotografie lidí, kteří byli předními funkcionáři komunistů a kteří byli přímými aktéry sbírání majetku, likvidace lidských životů a osudů po desítkách tisíc, nechal jsem fotografie těchto ministrů zemědělství ze sekretariátu Ministerstva zemědělství sundat a uložit je někde hluboko v archivu. Podle mých informací tyto fotografie reprezentantů totality na sekretariátu ministra zase visí. Chci se vás zeptat, zdali je to váš osobní přístup k situaci. Protože jak potom věřit tomu, že říkáte, že kolektivizaci odsuzujete, a přitom v sekretariátu ministra visí fotografie ministrů, kteří lidem majetky kdysi přímo odebírali? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Požádám pana ministra, aby vám odpověděl.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Dobré odpoledne, vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Na interpelaci, kterou zde vznesl pan ministr Bendl, mám několik krátkých reakcí.

Jednak jsem nepřevzal záštitu nad oslavami výročí založení jednotného zemědělského družstva, já jsem převzal záštitu, která přesně zní: výstava historické zemědělské techniky při výročí 60 let založení zemědělského družstva. Takže primárně to byla výstava zemědělské techniky, na které zhruba tři stroje byly asi ze třiceti strojů tohoto zemědělského družstva a zbývajících zhruba přes dvacet byly stroje místních soukromých zemědělců z místní obce a okolí. Nebyla to má sousední obec, byla to obec asi 18 km vzdálená od mého bydliště v rámci mého okresu. Možná jenom tolik na dovysvětlení a zpřesnění některých fakt, aby nebylo zase něco zaměňováno.

Pokud jde o fotografie na sekretariátu, já jsem žádné fotografie nevyvěšoval. Když jsem nastoupil jako ministr, tak na chodbě sekretariátu Ministerstva zemědělství byly a do dnešních dnů jsou fotografie všech ministrů od založení Československa od roku 1918 až do dnešních dnů. Já jsem tam fotografie nechal, neměl jsem ambici řešit, jestli je budu sundávat, nebo co s nimi budu dělat, protože na fotografiích jsou i muži, kterých si vážím jako svých předchůdců. Například Josefa Luxe si vážím velice nesmírně do dnešních dnů. Od zemědělské veřejnosti slyším, že to byl jeden z nejlepších ministrů zemědělství, kterého kdy tato země měla. Tudíž si nedokážu představit, že bych tam dělal nějakou selekci. Beru to jako součást historie, ať už historie, na kterou můžeme být hrdi, nebo historie, která je spíše ponurá a za kterou by se měli někteří stydět. To je fakt! Ale prostě je to historie, a pokud se nepletu, jsou i jiné resorty, které mají vyvěšeny své předchůdce, kteří tam byli.

Dokonce když půjdete do takových institucí, jako je například Vatikán, tak jsou tam zobrazeni papežové za celou historii římskokatolické církve jako takové, na které také církev nebyla hrdá, ale přesto tam zůstali jako součást historie a možná i memento, abychom si uvědomovali, že i tací tady byli a tací tady způsobili některé věci. Takže musím říct, že na té chodbě visí 44, pokud se nepletu, ministrů. Já tam nevisím Já jsem řekl, že tam nikdy viset nebudu, dokud na ministerstvu budu. A pokud si mě tam někdo bude chtít dát, ať mě tam dá, ale sám na sebe se nikdy dívat nebudu.

Taková je skutečnost, pokud jde o obrazy, které jsou na chodbě Ministerstva zemědělství. Beru to jako fakt, jako součást historie budovy, protože ti lidé tam byli. Není to o tom, že bych na lidi, kteří tam jsou mezi lety 1948 až 1990, měl důvod být hrdý. To ani náhodou. Prostě to beru jako součást, jako z učebnic historie nevymazáváme kapitoly, které nám nejsou příliš sympatické.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Táži se pana poslance, zda bude mít doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Já vám moc děkuji za odpověď. Mně to stačí. Vám prostě nevadí obličeje a fotografie lidí, ministrů, kteří likvidovali československé zemědělství, kteří likvidovali životy lidí. A tady to obhajujete, že je to přece jenom historie, tak ji musíme brát vážně. To je, jako kdybyste si tam pověsil Hitlera a říkal, že je to také jenom historie, která k Čechům patří. To je přece úplně šílené. Potom nemůžete dědictví svých otců, o kterých mluvíte, kterých si vážíte, jakýmkoliv způsobem obhajovat. To se na mě nezlobte. Pro mě to, že jste zaštítil 60. výročí JZD, je vlastně jenom další střípek vašeho chování směrem k zemědělcům. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr se chystá zareagovat. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Já bych jenom připomněl, že jsem zaštítil, a už jsem to tady jasně říkal, výstavu zemědělské techniky při výročí. Takže tady nedělejte výklad - jak říká váš předseda Stanjura, nepřekládejte moji češtinu do češtiny člena ODS Petra Bendla, která výrazně zkresluje. Jako je spousta zemědělců v zemědělské veřejnosti, která má problém s tím, jak jste fungoval vy jako ministr zemědělství, považují vás za velice špatného ministra zemědělství. Můžeme se bavit v příštích interpelacích o tom, jak se pod vaším vedením hospodařilo a prakticky za bílého dne se rozkrádalo na Lesích České republiky, jak fungoval Státní pozemkový úřad pod vedením některých ministrů z ODS. Také neuvažuji o tom, že bych vás sundal. Beru to jako skutečnost, že taková historie tady byla. A znovu opakuji, aby bylo zcela jasně rozuměno, i taková, na kterou můžeme být hrdi, a taková, která je úplně tragická. Takže takto ta situace bohužel je, nebo v některých obdobích bohudík. A to je celé. (Výkřiky z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já prosím poslance, aby po sobě nepokřikovali. Jestli si chcete vyříkat věci, jděte do předsálí a nepokřikujte zde po sobě. Děkuji.

Přečtu omluvenku, která ke mně dorazila. Dnes se od 17.30 omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Matěj Fichtner.

Dále interpelaci pod číslem 18, kterou má Karel Fiedler, na vlastní žádost stahuje. Budeme tedy pokračovat interpelací, kterou má pan poslanec Martin Lank, a interpeluje ministra vnitra Milana Chovance. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Lank: Krásné odpoledne. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, vážený nepřítomný pane ministře, Německo, Francie, Rakousko, Maďarsko a i Velká Británie zavírají své hranice. Rakousko s okamžitou platností až do odvolání přerušilo azylová řízení, tedy zcela přerušilo udělování azylu. Podle veřejně dostupných zdrojů Francie není schopna zamezit drancování některých svých obcí a jenom s velkými obtížemi se snaží chránit nákladní vozy mezinárodní silniční dopravy před agresivními imigranty, kteří se chtějí jakýmikoliv způsoby dostat na území Velké Británie. Maďarsko řeší konflikty v uprchlických táborech a urychleně buduje plot na hranici se Srbskem, aby chránilo vnější hranici schengenského prostoru.

Ve švédském Malmö dochází podle dostupných informací opět k masovému rabování a ničení majetku švédských občanů. Podobných případů každým dnem přibývá. Není tedy možné se divit, že naši nejbližší spojenci z visegrádské čtyřky - Polsko a Slovensko - jasně deklarovali, že jsou ochotni na svém území přijmout jedině křesťany pronásledované islámskými fanatiky z tzv. Islámského státu.

Já se v duchu výše uvedeného ptám: Jaká bezpečnostní opatření byla na našich státních hranicích přijata? Jaké síly na to byly vyčleněny? Protože pokud jde jenom o namátkové kontroly, které slouží jenom k tomu, aby měli o čem psát novináři, pak je to podle mého názoru strategické selhání. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vaši interpelaci, bude vám odpovězeno písemně.

Nyní bych požádal pana poslance Leoše Hegera, který interpeluje pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Vážená vládo, vážený pane ministře Němečku, dámy a pánové, já mám interpelaci, která se týká víceméně technických problémů ve zdravotnictví spíše než politických a týká se zdravotnické informatiky.

Musím vyslovit uznání ministerstvu ohledně nového nasměrování činností Ústavu pro zdravotnickou informatiku a statistiku, tzv. ÚZISu, protože nároky na spektrum informací pro řízení zdravotnictví se v průběhu doby zcela jistě mění. Jednou z oblastí, kde je zlepšení nezbytné, je oblast měření výsledků péče. V tomto směru OECD nyní produkuje slušné statistiky, pomocí kterých se může naše zdravotnictví celkem seriózně porovnat s řadou pro nás zajímavých zemí. Náš ÚZIS již data pro určení příslušných indikátorů dodává, takže se můžeme srovnávat například v počtu zbytných hospitalizací u dekompenzovaných diabetiků, abych řekl jeden příklad, ve kterém jsme zrovna mimořádně docela dobří. Bohužel ale nedodáváme data všechna, takže Česká republika chybí v takových údajích o kvalitě, jako je například počet pooperačních sepsí nebo plicních embolizací a podobně. Toto chybění je škodou, a můj dotaz, nebo spíše apel, proto zní, zda bude v rámci inventury sběru dat a produkce důležitých informací ÚZISem revidována i naše spolupráce s OECD a zda bude snahou doplnit pro OECD i dosud od nás data nezasílaná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, za přednesenou interpelaci a požádám pana ministra, aby vám na ni odpověděl.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych odpověděl na interpelaci pořadové číslo 20 ve věci spolupráce ÚZIS a OECD ohledně statistik.

Dle informací, které mi poskytl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky pan doc. Dušek, ÚZIS a OECD při předávání dat do mezinárodních statistik již nyní intenzivně spolupracují, nicméně rozsah dat, která předáváme, je limitován jejich dostupností. Lze předat jen ta data, která má ÚZIS k dispozici a která je dle platné legislativy oprávněn sbírat. Aktuální změny v rozsahu sbíraných dat jsou předmětem připravované novely zákona č. 372/2001 Sb., o zdravotních službách, který dostupnost dat v národním zdravotnickém informačním systému spravovaném ÚZISem významně zvýší a bude jistě i významným přínosem pro spolupráci s OECD, Evropskou komisí a dalšími mezinárodními subjekty hodnotícími data. Zcela zásadní je ovšem relevance a reprezentativnost takto do zahraničí odesíláných dat. Ta by měly být zaručena rovněž tím, že data do národního zdravotnického informačního systému začnou na základě již zmíněné novely zákona o zdravotních službách poskytovat i zdravotní pojišťovny.

Já chci vyjádřit tady i v tomto vystoupení naději, že Poslanecká sněmovna tuto klíčovou legislativní změnu podpoří, a pomůže tak k velmi významné změně v kvalitě i rozsahu zpracovávaných dat o českém zdravotnictví.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Chci se zeptat, zda pan poslanec dá doplňující otázku. (Ano.) Prosím, máte prostor.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji panu ministrovi Němečkovi za odpověď. Myslím, že působení ministerstva dokladuje, že je snahou tento důležitý zpětnovazební kanál pro řízení celého systému vylepšit, protože data jsou velmi nehomogenní a chybí. Vždycky když se diskutuje o informatice, tak říkám, že by se měla data nějak kategorizovat. Máme poměrně dost dat finančních, která sice nejdou přes ÚZIS, máme zase z ÚZISu extrémní množství dat kapacitních, i když třeba u lékařů počtů ne zcela přesných, ale zcela určitě nám chybí data produkční, jako kolik výkonů na milion obyvatel se dělá. To je zajímavé srovnávat s Evropou. Tam máme jenom některé útržky. Data o kvalitě jsou velmi nezbytná, aby se vylepšovala, a doufám, že se v tom bude dál pokračovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan ministr nebude reagovat. V tom případě požádám pana poslance Michala Kučeru s jeho interpelací na pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. Máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře financí, ze statistiky Eurostatu jednoznačně vyplývá, že projekt elektronická evidence tržeb přinese likvidaci významného počtu živnostníků a drobných podnikatelů, aniž by přispěl ke zvýšení inkasa DPH do státního rozpočtu. Nechci tady v tuto chvíli hovořit o dalším obrovském riziku projektu elektronické evidence tržeb, a to zneužití informací.

Je jasné, že vy jako největší producent potravin v České republice si z pozice ministra financí chcete vybudovat dokonalý monitoring, který vám v reálném čase poskytne všechny potřebné informace o situaci na trhu, finančních operacích a finanční kondici vaší konkurence. Za miliardy z veřejných peněz bude pro majitele Agrofertu vybudován on-line monitoring trhu, díky kterému získá dominantní konkurenční výhodu. Výsledkem nebude narovnání podnikatelského prostředí, výsledkem bude naopak totální pokřivení hospodářské soutěže a podřízení trhu jednomu oligarchovi. To už ví dnes většina podnikatelů.

Pane ministře Babiši, dle veřejných zdrojů jste z rozpočtu vyčlenil vysokou částku na propagaci elektronické evidence tržeb. Dle mých informací ta částka může dosahovat až 130 mil. korun na propagaci elektronické evidence tržeb. Mám na vás následující otázky:

1. Jaké budou náklady na propagaci elektronické evidence tržeb? A tady bych prosil přesnou částku.

2. Ve kterých médiích bude tato propagace probíhat? Prosím o informaci, ve kterých konkrétně. Budete utrácet peníze za propagaci elektronické evidence tržeb i ve vašich médiích?

Současně vás tímto oficiálně žádám o rozpočet výdajů na propagaci elektronické evidence tržeb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. A nyní požádám paní poslankyni Alenu Nohavovou s její interpelací na ministra kultury Daniela Hermana. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji. Vážený pane ministře, vzhledem k tomu, že se minulý pátek nekonalo výjezdní zasedání podvýboru pro kulturu v Českém Krumlově, tak využívám této interpelace, abych se vás, pane ministře, zeptala, jaké budou vaše kroky v řešení situace otáčivého hlediště v Českém Krumlově. Odstranění točny z horní části zámecké zahrady a její přesunutí kamkoliv jinam bude znamenat ztrátu atraktivity jak točny, tak i města jako takového. Na druhé straně pokud nebude odstraněno otáčivé hlediště ze zámecké zahrady, tak zablokuje prý další přijetí českých památek do UNESCO.

Ptám se vás, zda je to pravda. A pokud ano, tak to považuji za vydírání. To opravdu budeme poslouchat něčí diktát? Vždyť Český Krumlov byl zapsán do UNESCO v roce 1992 a točna je tam od roku 1958, tedy při zápisu města do UNESCO byla tato skutečnost známa. Český Krumlov byl na seznam zapsán jistě i pro jiné hodnoty, než je současný stav zámeckého parku.

Otáčivé hlediště patří mezi přední evropské open air scény a jde svým způsobem o unikát. Stanovisko Jihočeského kraje je dlouhodobě známé, a to zachování točny na původním místě. Obdobné je i stanovisko pana prezidenta, který při návštěvě Jihočeského kraje podpořil zachování točny. Chtěla bych znát vaše stanovisko.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně, za vaši interpelaci. Požádám pana ministra Daniela Hermana, aby vám odpověděl.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, vážený pane předsedající.

Vážená paní kolegyně, kolegyně, kolegové, děkuji za tento dotaz, je to velmi důležitá věc. Jak je vám známo, nevím, kdo z vás zná tu lokalitu horní zahrady českokrumlovského zámku, tak přesně jak zde zaznělo, ta točna je tam skoro 60 let. Je v bezprostřední blízkosti letohrádku Bellarie, což je mimořádně kvalitní barokní stavba. O tom je vedená diskuse. Základním prvkem barokní architektury, ať už architektury stavební, nebo zahradní, je osa. Ta točna stojí v základní centrální ose této zahrady a o tom se vede vlastně celá diskuse.

Vzhledem k tomu, že jsem jihočeský rodák, tak to má jakousi přidanou hodnotu v tom, že jsem se nemusel nijak podrobně seznamovat se situací, protože ji od svého dětství znám. Jsou zde dva momenty - jeden, který se týká památkové péče. Samozřejmě že českokrumlovský zámek i přilehlé zahrady jsou zcela mimořádným památkovým objektem. Na druhou stranu je zde také už několik desítek let existující mimořádná scéna Jihočeského divadla pod nejvyšším stropem na světě.

Mám odpovědnost jako ministr kultury za oba segmenty této kulturní činnosti, tedy jak za oblast památkové péče, tak za oblast živého umění. Jsem hluboce přesvědčený o tom, že obě tyto složky umění jsou plně kompatibilní. To znamená, že jsem se snažil od svého nástupu do funkce ministra kultury o to, abychom se dostali z kategorie ano, či ne, tedy z kategorie točna v zahradě ano, nebo točna v zahradě ne, do kategorie ano, ale jaká. Toto se mi podařilo, protože na mé pozvání v létě loňského roku přijely do Českého Krumlova na inspekci dvě pracovnice Unesca a Icomosu, které se na místě přesvědčily o tom, jak situace vypadá. Výsledkem této jejich expertní mise byl dopis, který jsme obdrželi někdy koncem loňského roku, a jeho výsledkem skutečně je posun z kategorie ano či ne do kategorie ano, ale jaký design. Takže v tuto chvíli se pravidelně schází pracovní skupina, která řeší otázku otáčivého hlediště, a řeší se ta otázka vyosení, to znamená posun podle expertů sedm osm metrů z té barokní osy, kde skutečně otáčivé hlediště tu osu narušuje, poněkud - jak bych to přiblížil - prostě do vzdálenější části od té Bellarie. Doprava - záleží na tom, jak člověk stojí, prostě ta vzdálenější část od Bellarie. A bude vypsána architektonická soutěž.

Zřizovatelem Jihočeského divadla je statutární město České Budějovice, mé rodné město, které se v tuto chvíli potýká s ne úplně komfortní situací. Nicméně pevně věřím, že to nebude mít zásadní vliv na řešení této věci. To znamená, tato architektonická soutěž bude vypsána a očekává se, že z ní vzejdou zajímavé návrhy. Už jsem viděl některé plány, které jsou schopny splnit očekávání vysokých nároků památkové péče. Buď to má být demontovatelná scéna, nebo zasouvatelná scéna, zkrátka určitý stav, který by minimálně narušoval tuto barokní zahradu.

Mohu říci jednu věc - že pokud budu mít já vliv na tuto skutečnost, tak Jihočeské divadlo na této scéně v Českém Krumlově hrát bude, protože už sám Český Krumlov a existence barokního divadla v areálu zámku ukazuje, že divadlo a památková péče k sobě velmi dobře jdou. Například teď nedávno obnovené barokní divadlo ve Valtickém zámku je toho dalším svědectvím.

Jsou samozřejmě někteří lidé, a ti jsou jak v oblasti památkové péče, tak i v jiných oblastech, kteří velmi výrazně akcentují jeden svůj specifický úhel pohledu na danou skutečnost, pro které ty ostatní momenty nejsou tak důležité. Tyto názory znám. Je to názor proti názoru. Poslední zásadní odpovědnost bude nakonec odpovědnost Ministerstva kultury.

Znovu opakuji, jsem opravdu hluboce přesvědčený o tom, že živé umění a památková péče jsou plně kompatibilní dva projevy téže kultury, které se mohou velmi dobře doplňovat (upozornění na čas), obohacovat nádhernou atmosféru krumlovského zámku.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat, paní poslankyně, nebudete mít doplňující otázku. (Ne.) Dobře.

V tom případě 23. v pořadí byla vylosovaná paní poslankyně Radka Maxová se svou interpelací na pana ministra Svatopluka Němečka. Máte slovo.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, ráda bych citovala vaši řeč z posledního projednávání zákona číslo 48, o veřejném zdravotním pojištění: Ano, dávám tady závazek, že jsme připraveni k této debatě, že jsme připraveni na odborném fóru tuto věc rozdiskutovat a případně vytipovat ty zdravotnické prostředky, kde to nebude problém. A před koncem roku má být znovu otevřena novela zákona 48 a pak si myslím, že toto můžeme udělat.

A já se vás tedy ptám, pane ministře, jak se tento váš slib vyvíjí. Zdali už byly podniknuty nějaké kroky k tomu, abychom se snažili pomoci našim pacientům dobrovolnou spoluúčastí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Požádám, aby vám pan ministr odpověděl.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, požadavek na úpravu tzv. nadstandardů, nebo jak se někdy říká dobrovolné spoluúčasti pojištěnce na úhradě zdravotních služeb, vyplynul až v rámci druhého čtení transparenční novely v Poslanecké sněmovně. Před jeho předložením jsem ze strany koaličních partnerů nezaznamenal žádnou snahu výše uvedenou problematiku řešit, byť byl celý návrh v legislativním procesu již více než rok.

Na dobrovolnou spoluúčast pojištěnců při poskytování hrazených služeb existuje v současné době několik výkladových názorů a ani jednotliví poskytovatelé nepřistupují k úhradě nad rámec služeb hrazených ze zdravotního pojištění jednotně. Řešení nemůže spočívat pouze v jednoduchém konstatování, že má pojištěnec možnost si připlatit, ale rovněž v zakotvení jasného stanovení základní ceny konkrétního zdravotnického prostředku a v možnostech kontroly nad dodržováním práv pojištěnců. Řešit tuto problematiku, která bude mít vážný dopad do současného pojetí úhrad zdravotnických prostředků, a tím i do celého systému veřejného zdravotního pojištění, jedním novelizačním bodem není šťastné.

Chtěl bych využít této příležitosti a informovat Poslaneckou sněmovnu, že na Ministerstvu zdravotnictví je hotov věcný záměr zákonné úpravy regulace cenových a úhradových hladin zdravotnických prostředků, což je velmi rozsáhlá zákonná norma, kterou, předpokládám, že už v září předložíme do vlády a která bude řešit celou škálu zdravotnických prostředků, která se na trhu v České republice vyskytuje, bude řešit podle standardních procesů ve správním řízení stanovení úhrady těchto zdravotnických prostředků a cenu těchto zdravotnických prostředků a v podstatě velmi obdobně s tím, jako je situace dnes v lékové politice, kdy máme léky plně hrazené varianty a kdy jsou léky s doplatkem, toto bude existovat vlastně u celé škály zdravotnických prostředků, které tady jsou. Myslím si, že z 95 % celou tuto problematiku tato zákonná úprava bude řešit.

Co tato úprava řešit nebude, to jsou zdravotní výkony, jejichž poskytování je vázáno na hospitalizaci a kde poskytnutí toho zdravotního prostředku je vázáno na zdravotní výkon. Toto budeme řešit odlišně. Již jsem zadal právnímu odboru Ministerstva zdravotnictví, aby mi připravil analýzu, jaké možnosti řešení zde jsou, jaká rizika se zde vyskytují, tak aby pacient nebyl vystaven tomu, že bude nucen dobrovolně k nedobrovolné spoluúčasti. O výsledcích té analýzy samozřejmě budu Poslaneckou sněmovnu informovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Chci se zeptat, zda bude doplňující otázka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji. Já bych se tedy chtěla zeptat na nějaký časový horizont výsledku té analýzy, abychom stihli vámi garantovaný podzimní termín, nebo termín před koncem roku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan ministr vám odpoví.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Předpokládám, že do konce tohoto léta.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Odpověď krátká a jasná. Tak to má být.

Dvacátý čtvrtý byl se svou interpelací vylosován pan poslanec Igor Nykl, který interpeluje ministra dopravy Dana Ťoka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Igor Nykl: Pěkné odpoledne, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jsem z Frýdku-Místku a příští rok to je dvacet let, co byl schválen takzvaný územní plán obchvatu města, což je klíčová věc pro celé město, kde středem města projíždí denně 45 tisíc automobilů. Proto pro všechny obyvatele byla skličující zpráva, která přišla nedávno, že údajně v důsledku pochybení Ministerstva dopravy při vydání stavebního povolení na výstavbu části obchvatu zasahujícího do chráněného území řeky Morávky došlo k tomu, že stavební povolení je Ministerstvem dopravy zrušeno a věc se bude znovu projednávat na úrovni ŘSD s ohledem na nutnost doložení aktuální dokumentace EIA a na další stavební povolení se má čekat prý údajně až jeden rok. Mnozí zastupitelé ve Frýdku-Místku začali psát veřejně i úvahy o tom, zda nejde o nějaký záměr ve smyslu snahy přesunout financování dopravní stavby z Moravy do Čech, nevyjadřují se přívětivě na resort dopravy, který řídí naše hnutí ANO, zvažují nátlakové akce typu blokád.

Já se chci tedy zeptat, abych jim uměl odpovědět, na čtyři otázky:

Za prvé. V čem přesně spočívá hlavní problém? Může za to někdo konkrétně?

Za druhé. Jaká je představa řešení z časového hlediska?

Za třetí. Může někdo, například vlastní město Frýdek, vám pomoci situaci vyřešit, urychlit řešení?

Za čtvrté - to je důležité. Objevují se i některé názory, že se může stát, že se obchvat nebude nakonec stavět vůbec. Jestli lze na sto procent vyloučit i tuto situaci, která by byla velmi závažná.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Požádám pana ministra Ťoka, aby vám odpověděl.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci... (Kašle.) Omlouvám se, jsem trochu nemocný.

Obecně lze konstatovat, že stavba R48 Frýdek-Místek obchvat obsahuje celkem 265 stavebních objektů a má délku cca 8,5 km. Hlavní trasu investor ŘSD rozdělil pro účely povolení stavby na tři části. Váš dotaz se týká druhé části hlavní trasy, která je tvořena zejména východní částí obchvatu, kde bylo stavební povolení vráceno k novému projednání. Tuto druhou část tvoří 12 stavebních objektů s délkou trasy celkem 2,3 km.

Investor předložil v rámci stavebního řízení pro zmíněných 2,3 km hlavní trasy jako podklad nepravomocné rozhodnutí Magistrátu města Frýdek-Místek o odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa. K tomuto rozhodnutí se odvolal spolek Děti země a toto rozhodnutí nabylo právní moci až po vydání napadeného stavebního povolení. Na základě tohoto nedostatku bylo nutno zrušit napadené stavební povolení a vrátit k novému projednání.

Pro vydání stavebního povolení pro druhou část je nyní nezbytné ze strany ŘSD doplnit závazná stanoviska podle zákona č. 39/2015 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí EIA. Lhůta pro toto doplnění byla stanovena nejpozději do 30. června 2016. Jedná se tedy o nejzazší termín pro doplnění ze strany ŘSD. Pokud Ředitelství silnic a dálnic předloží toto doplnění za měsíc, bude řízení pokračovat již za měsíc. Obava o zdržení stavby o celý rok je tedy neopodstatněná. Okamžitě po doplnění bude řízení pokračovat.

Zde je nezbytné také uvést, že pro financování stavby R48 Frýdek-Místek obchvat pouze z národních zdrojů není k dispozici dostatečné množství finančních prostředků. Bude tedy nezbytně nutné tuto stavbu spolufinancovat z prostředků Evropské unie a pro takové spolufinancování bude tak jako tak nezbytné provést výše uvedené posouzení dle zákona č. 39/2015.

Časové hledisko je tedy následující. Zahájení zadávacího řízení pro stavbu obchvatu se předpokládá v říjnu 2015, zahájení realizace ve druhém čtvrtletí roku 2016. Do té doby může být vydáno jak závazné stanovisko dle zákona č. 39/2015 Sb., tak i stavební povolení pro druhou část obchvatu.

Rád bych jenom dodal, že jsem včera podepisoval žádost o závazná stanoviska, takže to už běží. Chtěl bych ubezpečit, že tady se nejedná o žádnou řízenou akci, jak tento obchvat nestavět. My ho v plánech máme, měli jsme ho vždycky na rok 2016, to znamená, počítáme s tím, že ho vysoutěžíme a začneme stavět v roce 2016, nejlépe ve druhém kvartálu. Věřím, že se nám to povede. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se pana poslance Nykla, zda bude chtít mít doplňující otázku. Není tomu tak.

Vzhledem k tomu, že je 17.56 a poslední interpelace může být položena v 17.55, v tom případě další body jsme si zařadili na 18. hodinu, já tedy na čtyři minuty přeruším tuto schůzi a budeme pokračovat v 18 hodin. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 17.57 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 18.00 hodin.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze. Čeká nás tedy bod 35, což je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.