Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

18.
Návrh poslanců Jana Farského, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších
na vydání zákona o Registru smluv a o změně zákona č. 137/2006 Sb.,
o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 42/ - druhé čtení

Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali dne 18. června, kdy jsme také přerušili obecnou rozpravu. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele poslanec Jan Farský a zpravodaj garančního ústavněprávního výboru pan poslanec Jan Chvojka.

Ptám se na případná vystoupení pana navrhovatele, případně pana zpravodaje. Není zájem.

V prvém čtení byl tento návrh přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru, hospodářskému výboru, kontrolnímu výboru, páni zpravodajové jsou postupně pan zpravodaj Chvojka, pan zpravodaj Birke a pan zpravodaj Novotný, a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pan zpravodaj Jiří Petrů. Usnesení vám byla doručena jako sněmovní tisky 42/2 až 8.

Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se jako první přihlásil předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dámy a pánové, návrh zákona o Registru smluv je zákon, který poslanecký klub TOP 09 a Starostové dlouhodobě prosazuje, pochopitelně i s některými úpravami, neboť mně osobně není jasné, proč by se tato povinnost měla vztahovat na příspěvkovou organizaci, která hospodaří s dvěma nebo třemi miliony státních prostředků ročně, a neměla by se vztahovat na soukromníka, který inkasuje miliardy ročně. To jsou pořád ty samé veřejné prostředky a veřejnost má právo vědět, jak se s těmi prostředky nakládá. Z tohoto hlediska také -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane předsedo. Dovoluji si poprosit kolegy o klid v jednacím sále.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Ale protože vím, že tento pozměňující návrh už byl předložen v druhém čtení na výboru, jenom avizuji, že si zaslouží svoji podporu, neboť podnikatelské subjekty inkasují ročně více než 50 mld. prostředků z veřejných rozpočtů, ať už z národních, nebo z Evropské unie, tak je absurdní, abychom v případě, že se jedná o státní instituci nebo instituci krajskou či obecní, trvali na tom, že ty smlouvy musí být zveřejněny, tak abychom tolerovali, že nebudou zveřejněny, když jde o miliardové dotace pro jednotlivé soukromníky.

To není ani žádná šikana, a koneckonců každý soukromník má právo tu dotaci odmítnout a nevzít si ji, když nechce ty smlouvy zveřejňovat. Ale pokud si ty veřejné prostředky vezme, tak by se na něj měly vztahovat stejné povinnosti jako na instituce, které hospodaří s veřejnými prostředky, protože jejich zakladatelem je stát, kraj či obec. To je první připomínka, kterou chci zdůraznit a kterou pokládám za důležitou, protože jinak bychom se chovali velmi pokrytecky.

Pozměňující návrh, který teď chci odůvodnit v obecné rozpravě, se týká tzv. prioritních kapitol. Rozpočtová pravidla pro několik málo kapitol... (Řečník vyčkává.)

Paní ministryně... Paní ministryně, já už na to nemám, abych vás překřičel.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Velmi se omlouvám, pane poslanče. Poprosím všechny, aby skutečně své hovory přenesli mimo tento jednací sál.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji pěkně. Rozpočtová pravidla vyjímají z exekutivní pravomoci vlády při stanovování rozpočtu některé kapitoly, kde výjimečným způsobem záleží na nezávislosti. Je to Ústavní soud, je to NKÚ, je to kapitola Poslanecké sněmovny, je to kapitola Senátu, jsou to tzv. prioritní kapitoly. Když to dohromady sečteme, jedná se o poměrně malé částky, ale klíčová je tam ta míra nezávislosti.

Vzpomínám si na rok 2004, když jsem byl předsedou rozpočtového výboru, vláda Vladimíra Špidly snížila rozpočtovou kapitolu NKÚ a Ústavního soudu, předložila ten návrh rozpočtu do vlády a já jsem přinutil premiéra, a on mé argumenty uznal, že něco takového vláda udělat nesmí, že to může udělat pouze rozpočtový výbor Sněmovny. To usnesení vlády revokoval a vláda se usnesla jinak.

Není to hnidopišství, je to velmi důležité z hlediska ústavní nezávislosti některých institucí. V rámci rozpočtových pravidel jim říkáme prioritní kapitoly. Tam vláda nesmí stanovovat mantinely rozpočtu, tam je to výlučně pravomoc Poslanecké sněmovny, kterou při projednávání rozpočtu Sněmovna deleguje na rozpočtový výbor a v rámci schvalování rozpočtu potom samozřejmě schvaluje Sněmovna.

Já jsem přesvědčen, že tento princip by se měl vztahovat i na Registr smluv. Že by mohla za určitých okolností být ohrožena, nebo některé informace zneužity pro to, aby mohla být ohrožena nezávislost např. NKÚ nebo např. Ústavního soudu právě pro jejich povinnosti Registru smluv. Nejedná se o nijak dramatické finanční objemy a myslím si, že nezávislost těchto institucí v demokratickém systému za to stojí. Proto se v podrobné rozpravě přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který pro tyto prioritní kapitoly státního rozpočtu, tedy pro tyto instituce, z Registru smluv navrhuje výjimku. Děkuji za vyslechnutí a za pochopení.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní s přednostním právem pan místopředseda poslaneckého klubu (místopředseda signalizuje ze sálu) - dobře. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé dámy, vážení pánové, komplexní pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 42 podaný prostřednictvím kolegů Vondráčka, Chvojky a Bartoška se mj. týká i zveřejňování smluv mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními, které jsme zde nedávno řešili v souvislosti s projednáváním tzv. transparenční novely zákona č. 48/1997 Sb. Tuto novelu jsme zde již schválili ve třetím čtení včetně pozměňovacího návrhu, který jsem podal s kolegou Krákorou při projednávání ve výboru pro zdravotnictví, a tento řeší zveřejňování smluv mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami i s ohledem na jejich účinnost, což je u tohoto druhu smluv, zejména u tzv. úhradových dodatků, věc naprosto zásadní.

V této souvislosti chci jasně deklarovat, aby nedošlo k žádné pochybnosti, že já i klub KDU-ČSL zveřejňování smluv mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními podporujeme. Toto chci, aby zde jednoznačně zaznělo. Co ale vidím jako naprosto zásadní, je způsob, který pro naplnění cíle transparentnosti právě u smluv mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami zvolíme.

Je třeba si uvědomit, že smlouvy mezi těmito dvěma subjekty jsou značně specifické, protože přímo navazují na výši úhrad stanovených každoročně úhradovou vyhláškou. V této souvislosti si je třeba uvědomit, že úhradová vyhláška vychází pravidelně až v posledních dnech kalendářního roku. Snad se v tomto ohledu blýská na lepší časy, protože kolega Hovorka podal k novele zákona č. 48/1997 Sb. pozměňovací návrh, který navrhuje nově povinnost vydání úhradové vyhlášky nejpozději do konce října příslušného kalendářního roku. Bohužel ale ani tak není zaručeno, a praxe to jednoznačně ukazuje, že by všechny smlouvy, hlavně pak každoročně uzavírané dodatky ke smlouvám, byly projednány a uzavřeny do konce kalendářního roku. To je v dnešní době spíše zbožné přání, protože vyjednávání kolem úhradových dodatků se často vleče řadu měsíců.

Z tohoto pohledu jsem přesvědčen, že problematiku zveřejňování smluv mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními je vhodnější ponechat v dikci zákona č. 48/1997 Sb., včetně navázání na účinnost, tak jak to tzv. transparenční novela komplexně řeší. Oproti tomu zařazení smluv do zákona o Registru smluv by zejména v oblasti účinnosti smluv, pokud by byly uzavřeny až v průběhu prvních kalendářních měsíců nebo v průběhu prvních měsíců kalendářního roku, což je dneska v praxi běžné, byly zatíženy významnou právní nejistotou. Toto považuji za vysoce nebezpečný fenomén.

Proto si v podrobné rozpravě dovolím načíst pozměňovací návrh, kterým navrhnu zveřejňování smluv o úhradách zdravotní péče mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními vyjmout z dikce zákona o Registru smluv a řešit jej v dikci zákona o veřejném zdravotním pojištění.

V opačném případě bychom dospěli k právnímu střetu mezi oběma právními normami, tedy návrhem zákona o Registru smluv a novelizovaným zákonem č. 48/1997 Sb. Komplexní pozměňovací návrh k Registru smluv totiž řeší zmíněný konflikt pouze v jednom směru, když stanoví, co se stane, bude-li smlouva, a v tomto případě také informace o odchylkách od úhradové vyhlášky pro daný kalendářní rok, zveřejněna nejdříve v registru, viz ustanovení § 8 odst. 6 - je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle jiného zákona, nebo informace z ní mají být uveřejněny podle jiného zákona, je tím splněna povinnost uveřejnit ji nebo informace z ní podle takového jiného zákona.

Tímto paragrafem ale vůbec není řešeno, co se stane, pokud zdravotní pojišťovna smlouvu zveřejní podle zákona o veřejném zdravotním pojištění v dikci již zmíněné transparenční novely. Z hlediska zákona o veřejném zdravotním pojištění by tato smlouva nabyla účinnosti dnem zveřejnění v souladu s tímto zákonem, tj. na webových stránkách zdravotní pojišťovny. Z hlediska zákona o Registru smluv by však smlouva nabyla účinnosti až dnem uveřejnění v dotčeném registru, viz navrhované ustanovení § 6 odst. 1. Je tedy třeba říci, že z této situace není vůbec zřejmé, kdy by skutečně tato smlouva nabyla účinnosti. To lze považovat za nepřípustný zásah do právní jistoty. Přijetím zákona o Registru smluv v kontextu podaného komplexního pozměňovacího návrhu a paralelně přijetím takzvané transparenční novely zákona o veřejném zdravotním pojištění by tak nastala situace, kdy by dva zákony ukládaly stejným subjektům, tedy zdravotním pojišťovnám, obdobnou povinnost zveřejňovat smlouvy, ovšem každá právní úprava by tuto povinnost požadovala splnit jinak, přičemž by nebyl dořešen vzájemný vztah těchto dvou úprav.

Aby se tato nejasnost odstranila, je nezbytné uvést oba návrhy zabývající se zveřejňováním smluv do souladu. S ohledem na problematiku zdravotnického prostředí považuji za komplexnější a na druhou stranu i jednodušší, a tím i levnější řešení zveřejňování smluv mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotními zařízeními v dikci již Sněmovnou schválené transparenční novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, než je řešit prostřednictvím zákona o Registru smluv. Novelizovaný zákon o veřejném zdravotním pojištění totiž výrazně lépe reflektuje specifika úhradových mechanismů ve zdravotnictví, zejména v oblasti účinnosti úhradových dodatků.

Proto se v podrobné rozpravě přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, ve kterém navrhnu vyjmout smlouvy o úhradě a poskytování zdravotních služeb z aplikace zákona o Registru smluv a ponechat povinnost zveřejňovat tyto údaje v dikci novelizovaného zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jsem hluboce přesvědčen, že to nijak nenaruší naši společnou snahu maximálně ztransparentnit toky veřejných financí ve všech oblastech, zdravotnictví nevyjímaje, což je jistě náš společný cíl.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Kaňkovskému. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Štěpán Stupčuk. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, jak již jsem předeslal v úvodu, já jsem nikdy nezpochybňoval oprávněnost či legitimitu této myšlenky. Nicméně u této právní normy považuji za zásadní tedy to, že tato právní norma ve své komplexnosti, složitosti a rozsahu dopadu dle mého soudu měla být předložena jako vládní návrh. Návrh zákona, tak jak byl předložen formou poslanecké iniciativy, u něj se naprosto zřetelně - tedy já postrádám výstupy z meziresortního připomínkového řízení. Řada kolegů už tady o tom hovořila, o těch různých dopadech.

Chtěl bych také upozornit na situaci, která může nastat, a to je: Zákon neobsahuje ani v tom komplexním pozměňovacím návrhu opatření proti nečinnosti. Jinými slovy, pokud já vážu účinky té smlouvy na zveřejnění v registru, tak co se stane potom, když v té stanovené lhůtě nebude ta smlouva uveřejněna? Samozřejmě že ten účastník řízení, tedy účastník té smlouvy, legitimně očekává vůči tedy správci registru, že nastane účinnost nejpozději ten třicátý den. A když nenastane, tak tedy stát, správce registru, se dostává do prodlení, nenastanou účinky spojené tedy s účinností smlouvy, to znamená tedy, že nedojde ke konzumaci smlouvy, nedojde k plnění. V takovém případě může docházet i ke vzniku škody v důsledku zpoždění, opožděné účinnosti. Jinými slovy zde bude vznikat do budoucna legitimní nárok na náhradu škody za nesprávný úřední postup. To je situace, které my bychom se měli vyvarovat, a situace, kde bychom měli šetřit prostředky veřejné, prostředky státu tak, abychom nezavdávali a nevytvářeli takové právní normy, které by potenciálně mohly býti zdrojem právě těch žalob, které budou směřovat vůči státu. Já to považuji za snad jeden z největších nedostatků tohoto zákona.

Současně bych chtěl poukázat na rozličnost a velké množství pozměňovacích návrhů. Znovu říkám, ani komplexní pozměňovací návrh neřeší veškeré dílčí náležitosti, které mohou nastat, viz ona stanovená účinnost. Je potřeba také říci k jednotlivým pozměňovacím návrhům, že ony buď rozšiřují, nebo naopak zužují dopady tohoto zákona, to znamená, nám zde chybí řekněme nějaký systémový přístup, který je založen na nějaké racionální prostě analýze toho ratia, kam až ten zákon má jít, tak aby jeho úprava v té aplikační praxi byla přiměřená.

Já osobně zastávám názor, a už jsem tady o tom hovořil ve faktické poznámce, že vůbec nevidím důvod pro to, abychom zakládali centrální registr. Například obce, samosprávy mohou tyto věci dělat na svých úředních deskách a nesou za to přímo ony odpovědnost. To znamená, i ony jako účastníci toho právního vztahu budou moci přímo ovlivnit to, zda uveřejní ve lhůtě 30 dnů, či nikoliv, a nebudeme zde zase vytvářet nějaké byrokratické mezičlánky. Někdo tady již říkal o tom, že dochází a může docházet - a nikdo z nás to asi zcela nemůže vyloučit - k situacím, kdy ten registr může být zablokován, může spadnout server apod. Už zase se vracím tedy k oné problematice, tedy účinnosti. To jsou všechno situace, které samozřejmě v aplikační praxi mohou nastat.

Já osobně mám ještě problém vůbec s výčtem těch jednotlivých subjektů. Zaznamenal jsem i pozměňovací návrh, který z toho má vyjímat individuální příjemce dotací, fyzické osoby. Moc tomu také nerozumím. Znovu se tedy ptám, jaké je to ratio předkladatele zákona, jestli to má tedy postihnout všechny příjemce veřejných prostředků nebo všechny subjekty, které hospodaří s veřejnými prostředky, a tuším, že to byl pozměňovací návrh z řad TOP 09, nebo zda tomu tak nemá být a budeme někde hledat prostě kritérium té přiměřenosti, na koho to má dopadnout, proč, v jaké míře atd. Já na to poukazuji schválně, protože v tuto chvíli já ani nedokážu domyslet, jak vůbec ten zákon bude vypadat, až ho budeme schvalovat. Jestli to bude hlasování na náhodu. Nerozumím a nejsem si vědom nějaké elementární pevné dohody na konečné podobě toho zákona. A znovu říkám, za největší nedostatek považuji to, že ten návrh zákona byl předložen v takové podobě, v jaké byl. Za absurdní považuji i to, že neobsahoval vůbec ani vymezení kompetence pro příslušný orgán státní správy, který ten registr bude provozovat včetně vyčíslení RIA a dopadů tedy finančních, hospodářských a tak dále.

Chce se mi trochu postesknout na tomto místě, že je tomu více jak rok, co jsme schválili novelu ústavního zákona, kterým se nově rozšiřují pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu. Mám pocit, že pokud bychom byli schopni dokončit tento legislativní proces a schválit navazující prováděcí zákon, tak rozšíření působnosti NKÚ by mohlo být tou přiměřenou cestou, jak zvýšit onu transparentnost, a že bychom nemuseli sahat po nějaké úpravě formou centrálního registru.

Takže bych prosil pana předkladatele, kdyby mi mohl zodpovědět mnou položené dotazy. Osobně považuji za nešťastné, že u takto významného zákona došlo opakovaně k přerušení bodu, jeho projednávání, protože se v tom ztrácí konzistentnost vzájemné diskuse a té debaty.

Děkuji za pozornost, vážené kolegyně, kolegové.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stupčukovi. Posledním zatím přihlášeným do obecné rozpravy - pardon, s faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Pane místopředsedo, já bych chtěla poprosit, zdali by bylo možné přerušit projednávání tohoto bodu, než se lavice za mnou zaplní ministry. Vidím statečnou paní ministryni školství. Připadá mi, že pokud projednáváme tak zásadní zákon, který i v tom předvolebním klání hrál velmi významnou roli, máme tady i hosty na galerii, tak je zcela nedůstojné, aby se projednával tento zákon a za námi byly prázdné lavice. Navrhuji přerušení do doby, než se alespoň částečně zaplní lavice za mnou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, paní poslankyně. Jednak zákonná podmínka přítomnosti alespoň jednoho z ministrů je splněna. Pokud máte procedurální návrh?

 

Poslankyně Jana Černochová: Navrhuji přerušení do doby, než tady bude pan ministr vnitra a pan premiér.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je upřesnění. Budeme hlasovat o procedurálním návrhu paní poslankyně Černochové do přítomnosti pana ministra vnitra a pana premiéra.

O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení tohoto bodu do přítomnosti. Pardon, prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Je tady žádost o odhlášení. (Poslanci houfně přibíhají do sálu.) Odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Jedna podmínka už je splněna. Pan ministr vnitra je přítomen.

 

Budeme tedy hlasovat, pokud paní poslankyně souhlasí, pouze do přítomnosti pana premiéra. Je to tak.

Zahajuji hlasování o přerušení tohoto bodu do přítomnosti pana premiéra. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 227. Přihlášeno je 125 poslankyň a poslanců, pro 23, proti 82. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme pokračovat v obecné rozpravě, do které je přihlášen pan poslanec Václav Snopek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Snopek: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, stručné vyjádření k návrhu tohoto zákona by se nechalo shrnout do jedné věty. Jedná se o účel chvályhodný, pozitivní, ale současně nepromyšlený, nedotažený, zvyšující administrativní náročnost a hlavně značně rizikový.

Návrh neprošel řádným legislativním procesem a nebyl připomínkován územními samosprávnými celky a jakási dotazníková akce směrem ke krajům nemohla, a žel nenahradila řádný proces přípravy. Nelze upřít snahu komplexním pozměňovacím návrhem odstranit nejožehavější nedostatky návrhu zákona, ale nejen podle mého názoru, ale i řady právníků takto předložený návrh neodstraňuje četná rizika. Ta nelze odstranit ani prováděcím nařízením. Bývalo dobrou praxí, že s návrhem zákona byl předkládán i prováděcí předpis nebo nařízení, a v případě tohoto zákona by to bylo velice žádoucí. Z dikce pozměňovacího návrhu, kde je řada nedostatků, víme, že nemůžeme potom prováděcí vyhláškou měnit jak podstatu, ale ani obsah zákona.

Až díky komplexnímu pozměňovacímu návrhu jsme se dozvěděli o značně podhodnocených nákladech původního nákladu na realizaci zákona. Z dopadové studie vypracované Ministerstvem vnitra vyplývá, že v případě zveřejňování smluv nad 50 tis. bez daně z přidané hodnoty se náklady pohybují od 300 mil. do 1 mld. ročně. Často se tu dohadujeme o penězích a tady je vidět jedna miliarda. Spotřeba navýšení pracovníků zaměstnaných pro zveřejňování smluv je odhadována na 8 tis. přepočtených pracovníků. Někdo by mohl říci, že je to boj proti nezaměstnanosti, ale bohužel účel zaměstnanosti nebude přinášet další vyšší hodnoty. Vedle údajů z dopadové studie Ministerstva vnitra je znám i stínový přepočet RIA z dílny Centra aplikované ekonomie, kde náklady na zveřejňování se pohybují v částce až 1,5 mld. To nejsou údaje jiné než ze samotného Ministerstva vnitra.

Celý návrh zákona, původní i komplexní pozměňovací, jsem konzultoval s řadou právníků na úrovni Pardubického kraje. Pouze pro názornost: V rámci Pardubického kraje je předpokládaný počet zveřejňovaných úkonů přibližně 30 tis. Opomenu-li krajský úřad, kde podle původního přepočtu by to znamenalo nárůst o tři pracovníky, musím ale uvést i další příklad a je to Pardubická krajská nemocnice přibližně s 11 tis. objednávkami a 3 tis. smluv. Jaký to bude mít následek? Odčerpání finančních prostředků z léčebné péče na administrativu.

A to hlavní, co by v zákoně mělo být jasné, je nejasnost v posuzování. Nelze dopustit individuálně složité posuzování toho, jaké smlouvy mají být zpřístupněny a eventuálně jaké údaje znečitelněny. V tomto směru musí být zákon jednoznačný. Ve hře je totiž fatální věc a je to platnost smlouvy. Neplatnost právního úkonu je nejhorší sankcí práva ve vztahu k určitému právnímu jednání. Může být lákavou cestou ale jen pro toho, kdo nebude řešit její důsledky. Advokáti určitě budou mít hodně práce navíc a divil bych, kdyby v takovémto případě nejasného zákona protestovali. Někde jsem dokonce četl, že si s tím i poradí.

Pro bližší pochopení upozorňuji i na skutečnost, a to tu zaznělo, že vedle navrženého zákona musíme mít na zřeteli i paragrafy 2991 až 3005 nového občanského zákoníku, se kterým musí územní samosprávné celky pracovat, a dostat novelu tohoto zákona do litery občanského zákoníku bude poměrně složité. Daleko lepším řešením než zneplatnění smlouvy by určitě bylo stanovení sankcí například odvozené od ceny zboží či díla než neplatnost smlouvy.

Chci upozornit i na některé další skutečnosti. Zveřejňování jakýchkoliv osobních údajů je značně rizikové. Jedno z rozhodnutí Evropského soudního dvora C92/09 a 9309, body 58 a 59. Dovolím si citovat: "Zveřejnění jmenovitých údajů o uvedených příjemcích a přesných částkách, které obdrželi, na internetové stránce tak vzhledem k tomu, že se tyto údaje stávají dostupnými třetím osobám, představuje zásah do jejich soukromého života ve smyslu článku 7 Listiny." V tomto ohledu nemá význam skutečnost, že zveřejněné údaje se týkají profesní činnosti. Evropský soud pro lidská práva v tomto ohledu v souvislosti s výkladem článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech rozhodl, že výraz soukromý život nesmí být vykládán restriktivně a žádný zásadní důvod neumožňuje vyloučit profesní činnost z pojmu soukromý život.

Návrh omezující zveřejňování obchodních smluv s podnikateli fyzickými osobami je zřejmě diskriminační. Pokud budou zveřejňovány, měly by být anonymizovány. K čemu je pak takové zveřejnění? Podnikatelé veřejnoprávní pak budou diskriminováni, mám na mysli státní podniky, a ty podle § 1 zákona č. 77/1997 Sb. vykonávají podnikatelskou činnost vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. S majetkem státu mají hospodařit účelně, hospodárně a rozvíjet ho. Je to tedy v rozporu se zájmem podniků, tedy jejich zřizovatelů či zakladatelů. Je to tedy v rozporu s veřejným zájmem.

Totéž se týká, jak už tu bylo zmíněno, Všeobecné zdravotní pojišťovny, kde je porušována rovnost pojišťoven. V komplexním pozměňovacím návrhu v § 3 jsou dány výjimky, kdy se nemají smlouvy zveřejňovat. Kladu si otázku, proč pod bodem číslo i) se týká toto nezveřejňování ohledně autorských a uměleckých děl. Já si myslím, že jsou to normální smlouvy, ba naopak, tam bychom měli vědět, co se děje.

Chci upozornit i na to, že je nejednoznačně zpracován i § 6 odst. 2 komplexního pozměňovacího návrhu a je to účinnost bez ohledu na zveřejnění. Jedná se o odvrácení a zmírnění újmy hrozící ve spojení s mimořádnou událostí. Návrh nepočítá s tím, že součástí odstraňování mimořádné události jsou tvrdé záchranné práce, které tam jsou vyjmenovány, ale i neméně důležité likvidační práce, tedy odstranění následků. A to vyplývá z § 3 zákona č. 293/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, i z § 2 zákona č. 240/2000 Sb.

Bude velice těžké rozhodovat, jakým způsobem dostat tuto normu do podoby, aby byla naprosto stravitelná.

Už tady zaznělo, že množství pozměňovacích návrhů je tak velké, že budou podrobeny hlasování, ale předvídatelnost toho, jak tento zákon dopadne, nevím. Máme ještě třetí čtení, a pokud by pozměňovací návrhy šly proti sobě nebo neřešily zásadní věci, bude nutné pak předložit i ve třetím čtení návrh na vrácení do druhého čtení nebo postupovat podle jednacího řádu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Snopkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. S přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS pan poslanec Stanjura, následně pan poslanec Gabal, pan navrhovatel.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. V souladu s jednacím řádem odůvodním pozměňovací návrh, který je veden jako sněmovní dokument č. 2369 a ke kterému se pak formálně přihlásím v podrobné rozpravě.

Pozměňovací návrh má celkem 13 bodů a já bych vás nyní poměrně podrobně jimi provedl. Musím říci, že vycházím stanoviska Svazu měst a obcí, které jste obdrželi mnozí, možná všichni, a já jsem se pokusil jejich stanoviska a připomínky přeformulovat do konkrétních pozměňovacích návrhů.

První bod pozměňovacího návrhu. V § 2 odst. 1 se zrušuje slovo "soukromoprávní" před slovem "smlouva". Dále se zrušují slova "jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci". Nové znění by pak bylo: Prostřednictvím Registru smluv se povinně uveřejňuje smlouva, jejíž stranou je...

Odůvodnění: Komplexní pozměňovací návrh, pozměňovací návrh je dán k tomu komplexnímu, a ne k původnímu tisku, zakotvuje povinnost uveřejňovat pouze soukromoprávní smlouvu, případně smlouvu o poskytnutí dotace nebo návratné pomoci. V praxi však mohou vznikat problémy s určením, kdy jde o soukromoprávní smlouvu, resp. zda smlouva nemá spíše veřejnoprávní charakter. O tom, že nejde o ryze teoretický problém, svědčí množství judikatury k problematice veřejnoprávní smluv. Proto se navrhuje, aby se povinnost uveřejnění týkala všech smluv, jejichž strany jsou uvedeny v § 2 odst. 1 písm. a) až n), tzn. odstranily se pochybnosti, které smlouvy ano a které ne. Pokud to bude přijato, tak se to bude týkat všech smluv, které uzavřou smluvní strany, které jsou uvedeny v § 2 odst. 1.

Druhý bod pozměňovacího návrhu. V § 2 odst. 1 písm. b) se zrušují slova "městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo". To znamená, nové znění tohoto § odst. 1 písm. b) by znělo takto: územně samosprávný celek, včetně městské části hlavního města Prahy.

Jednoduché zdůvodnění: Navrhuje se úprava, která přizpůsobuje text komplexního pozměňovacího návrhu platnému právnímu stavu. Městské části a městské obvody územně členěného statutárního města nemají právní subjektivitu, a tudíž nemohou být smluvní stranou. Ponecháním v zákoně by došlo k rozporu s příslušnými ustanoveními zákona o obcích, což by mohlo mít za následek právní nejistotu ohledně postavení městských částí a městských obvodů územně členěných statutárních měst, mimo Prahy, podotýkám. Z ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) by totiž šlo nově dovozovat, že uvedené městské části právní subjektivitu mají a mohou vystupovat v právních vztazích samostatně, což zákon o obcích neumožňuje.

Třetí bod pozměňovacího návrhu. V § 2 odst. 1 písm. n) se slovo "většinovou" nahrazuje slovem "plnou", slova "a to i prostřednictvím jiné právnické osoby" se zrušují a čárka za slovem "účast" se nahrazuje tečkou. Takže nové znění tohoto paragrafu by znělo takto: § 2 odst. 1 písm. n) právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky plnou majetkovou účast.

Odůvodnění tohoto bodu: Kritérium většinové majetkové účasti zvolené předkladateli jako distinktivní znak pro určení skupiny právnických osob, pro které má platit povinnost uveřejňování smluv, je problematické. Narušuje ústavně garantovanou rovnost pro podnikající subjekty, a to navíc na základě momentální majetkové vlastnické struktury. Proto se navrhuje, a to i na základě zkušeností ze Slovenska, kde obdobná právní úprava platí od roku 2011, zavést kritérium 100%, tedy plného vlastnictví dané právnické osoby státem nebo územně samosprávným celkem.

Problematické je i ustanovení, že se za účast státu a územně samosprávných celků považuje i účast prostřednictvím jiné právnické osoby. Nenaplnění tohoto kritéria se bude v praxi velmi obtížně zjišťovat, např. v případě obchodní korporace, kde jsou podíly či akci vlastněny více subjekty, navíc právnickými osobami, u kterých nebude na první pohled zřejmé, kým jsou vlastněny. Vlastnická struktura se navíc v průběhu času může měnit. Jde o rizikové ustanovení i z hlediska osob, které s těmito povinnými osobami vstupují do smluvních vztahů, aniž by si byly vědomy, že jednají s povinným subjektem.

Čtvrtý bod pozměňovacího návrhu. V § 3 odst. 2 písm. b) se za slovo "výpočet" vkládají slova "hesla, přístupové kódy, licenční a jiné obdobné klíče, sériová a jiná obdobná čísla". Tento paragraf by pak nově zněl: § 3 odst. 2 písm. b) technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet, hesla, přístupové kódy, licenční a jiné obdobné klíče, sériová a jiná obdobná čísla.

Odůvodnění tohoto bodu pozměňovacího návrhu: Součástí povinně uveřejňovaných dokumentů mohou být uvedené údaje, které jsou z principu určeny pouze smluvním stranám, přičemž jejich uveřejnění by mohlo mít za následek ohrožení majetku povinného subjektu. Jako příklad lze uvést smlouvu s bezpečnostní agenturou, kde je součástí smlouvy heslo, jímž lze odvolat tzv. falešný poplach. Dále uvedené kódy a sériová čísla mohou být zneužita při ověřování pravosti softwaru při jeho instalaci nebo při jeho používání. Aplikace uvedené výjimky nemůže být klasifikována jako zmenšení transparentnosti nakládání s veřejnými prostředky. Myslím, že je to naprosto logické. Kdo někdy používá nějaký licenční klíč, nějaké heslo, tak pochopí, že není praktické a vhodné tyto údaje zveřejňovat.

Pátý bod pozměňovacího návrhu. V § 3 odst. 2 písm. e) se za slova "odst. 1 písm." vkládá slovo "b)" a za slovo "e)" se vkládají slova "f) a h)".

Odůvodnění: Je nezbytné rozšířit výjimku i na osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b), f) a h), neboť i obec, dobrovolný svazek obcí či příspěvkové organizace územně samosprávného celku mohou provozovat činnosti, při nichž se uzavírá velké množství adhezních smluv s podnikateli, které se neliší od smluv uzavíranými s nepodnikateli, a tedy nezveřejňovanými. Jde např. o provoz obecních vodovodů, tepláren, svoz odpadů apod.

Šestý bod pozměňovacího návrhu. V § 3 odst. 2 se vkládá nové písmeno j), které zní: smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast.

Odůvodnění: Podle vyjádření předkladatelů sněmovního tisku 42, toho původního sněmovního tisku, subjekty uvedené v ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) nakládají pouze s 10 procenty veřejných prostředků a v současné době již existují právní předpisy umožňující získat přístup ke smlouvám uzavíraným těmito subjekty, jsou možná rizika vyplývající z odložení účinnosti zákona pro tyto subjekty nižší než rizika vyplývající z aplikačních problémů a z nedostatečné technické a personální připravenosti uvedených subjektů.

Uvedené problémy se nejvíce týkají malých obcí bez vlastního nebo jen s velmi omezeným úředním aparátem. Je to velmi důležité, tento bod navrhuje trvalou výjimku pro malé obce, ne dvouletý odklad. Připomínám, překládám ten právní text do srozumitelného jazyka českého. Je to návrh na trvalou výjimku pro všechny obce, které nejsou obce s rozšířenou působností, a logicky i na příspěvkové organizace těmito malými obcemi zřízené, případně právnické osoby, kde mají buď samy, nebo s ostatními většinovou či stoprocentní majetkovou účast.

Sedmý bod pozměňovacího návrhu. V § 5 odst. 1 se zrušují slova "elektronického obrazu" a "v otevřeném a strojově čitelném formátu". § 5 odst. 1 nově zní: uveřejněním smlouvy prostřednictvím Registru smluv se rozumí vložení textového obsahu smlouvy a rovněž metadat podle odstavce 3 do Registru smluv".

Formulace, která je obsažena v tom původním návrhu v tom ustanovení odporuje požadavkům na tvorbu právního předpisu, neboť obsahuje právním řádem nevymezené pojmy, jako např. elektronický obraz - nikde není definováno, co se myslí pojmem elektronický obraz nebo strojově čitelný formát, což znemožňuje, pokud tam ty formulace necháme, jednoznačný výklad tohoto ustanovení. Formát vkládaných dat by proto měl být vymezen prováděcím právním předpisem, nikoli samotným zákonem. Taky se může stát, že z různých praktických důvodů bude požadavek na jiný formát dat. V okamžiku, kdy to necháme přímo v zákoně, bude nutná novela.

Já vím, že pan předkladatel trošku kroutí hlavou, ale já jako programátor říkám, že můžeme dlouhé hodiny vést debatu o tom, co je to elektronický obraz nebo strojově čitelný formát. Ještě bychom mohli říct, které stroje - například obráběcí nebo dopravní a podobně. Doporučuji to opravdu převést z praktických důvodů do prováděcího právního předpisu, kde to může být podrobnější a může se to pružněji měnit i s ohledem na změnu databází či prostředí, ve kterém se to programuje.

Je sice pravděpodobné, že většina písemných smluv vzniká elektronicky, ne vždy je však konkrétním osobám uzavírajícím smlouvu k dispozici. To dokazuje i průzkum provedený mezi členy Svazu měst a obcí z loňského roku. Přestože obdobnou povinnost nalezneme i v slovenské úpravě, pohled do tamního registru naznačuje, že v praxi není dodržována. Tento požadavek je navíc z hlediska dalších právních předpisů upravujících zpřístupnění informací dálkovým způsobem ojedinělý a může v praxi povinným subjektům činit nemalé obtíže. Tak v podrobnosti odůvodnění, je to i v tom pozměňovacím návrhu, jsou odkazy na konkrétní právní normy, které toto tvrzení dokazují.

Argumentace předkladatelů sněmovního tisku 42, že stav elektronizace veřejné správy dosáhl úrovně, kdy naprostá většina smluv, faktur a objednávek je vyhotovována v elektronické podobě, je zavádějící, neboť nevede k závěru, že by měl povinný subjekt takto vytvořený dokument k dispozici. Jedná se zejména o případy formulářových smluv, kdy se údaje doplňují ručně, smlouvy, které vyhotoví druhá strana a povinnému subjektu je dodá pouze v listinné podobě apod. Měl-li by povinný subjekt takový požadavek v případě, kdy povinný subjekt nemá smlouvu v uvedeném formátu k dispozici, splnit, nezbývá mu, než smlouvu přepsat či naskenovat, vyfotit a pomocí specializovaného softwaru ho převést do požadovaného formátu. To by ovšem popíralo tolik proklamovanou jednoduchost a nezvyšování administrativní zátěže a navíc by si to vyžádalo dodatečné finanční i personální náklady, a zase zejména u obcí to není úplně jednoduchá věc. Navíc vzhledem k ustanovení § 8 odst. 4 bude problematické uveřejnit staré smlouvy, ke kterým už ve většině případů bude strojově čitelná podoba nedohledatelná, a tudíž u takových smluv nebude možné naplnit požadavky zákona jiným než výše uvedeným, časově a pracovně náročným, způsobem.

Zaznívají tady pozměňovací návrhy, které chtějí zveřejňovat všechny smlouvy do minulosti. Pak opravdu můžeme vést debatu, v jakém formátu se ty smlouvy tehdy připravovaly, jestli to bude v T602, kdo z pamětníků si pamatuje tento textový editor, nebo to bude v nějaké starší verzi Wordu, nebo to nebude vůbec už elektronicky k dispozici a je to pouze v šanonech na těch městských úřadech prostě uloženo k následné kontrole, k evidenci a k archivaci.

Osmý bod mého pozměňovacího návrhu. V § 5 odst. 4) se za slova "§ 2 odst. 1 písm." vkládá slovo "b)," a za slovo "e)," se vkládají slova "h), f),", respektive f) a h).

Je nezbytné rozšířit výjimku i na osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b), h) a f), neboť i obce, příspěvkové organizace územního samosprávného celku či dobrovolný svazek obcí mohou vykonávat činnosti na vysoce konkurenčním trhu, například pro ty obce, které vlastní technické služby, tak bezesporu ví, že trh s odpady je velmi konkurenční a mohlo by to způsobovat potíže majitelům technických služeb, či jak se tyto městské organizace jmenují.

Devátý bod mého pozměňovacího návrhu zní: V § 5 odst. 7 se za slovo "vyhláškou" vkládají slova "další požadavky na uveřejňování dokumentů, jejich formát, strukturu a způsob vkládání do Registru smluv,". Tento paragraf by pak nově zněl: "Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou další požadavky na uveřejňování dokumentů, jejich formát, strukturu a způsob vkládání do Registru smluv, způsob zaslání smlouvy správci Registru smluv k uveřejnění prostřednictvím Registru smluv a způsob potvrzení uveřejnění smlouvy prostřednictvím Registru smluv."

Protože i ten, kdo to tam vkládá, potřebuje zpětnou vazbu, že to vložení dopadlo v pořádku, aby měl jistotu, že nevznikl žádný technický či jiný problém. On by měl v dobré víře bez toho potvrzení za to, že splnil zákonné povinnosti, a pak by se mohlo ukázat, že ta operace z různých důvodů nedopadla dobře.

Desátý bod mého pozměňovacího návrhu zní: V § 6 odst. 2 se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a vkládají se slova: "nebo smlouva, která nebyla v důsledku nefunkčnosti Registru smluv správcem registru zveřejněna bezodkladně po jejím doručení." Tento paragraf by pak nově zněl - § 6 odst. 2: "Nezávisle na uveřejnění prostřednictvím Registru smluv nabývá účinnosti smlouva, která byla uzavřena za účelem odvrácení nebo zmírnění újmy hrozící bezprostředně v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí," - a teď ta nová slova - "nebo smlouva, která nebyla v důsledku nefunkčnosti Registru smluv správcem registru zveřejněna bezodkladně po jejím doručení."

Je to opět reakce na nějaký možný technický problém v Registru smluv, aby odpovědnost za to, že to nefunguje, nepadla na ty, kteří mají smlouvy zveřejňovat, aby ta smlouva pak nabyla účinnosti. Tuto výjimku je nezbytné rozšířit na situace, kdy Registr smluv nebude funkční, neboť je nepřípustné, aby účinnost smlouvy závisela na tom, zda dojde k uveřejnění, na což nemají smluvní strany 100% vliv. Zkušenost z posledních let ukázala, že stát není schopen garantovat 100% funkčnost jím provozovaných systémů. A teď mi věřte, že mluvím z vlastní zkušenosti - centrální registr vozidel. Myslím, že si s tím mnozí starostové a všechny obce s rozšířenou působností, které to mají na starosti, užili své. A nakonec jsme přijali řešení, že jsme přijali odpovědnost na Ministerstvu dopravy a případně jsme i kompenzovali ztráty, které obcím v důsledku nefunkčnosti toho systému, který provozuje a zajišťuje stát, vznikly.

Jedenáctý bod mého pozměňovacího návrhu zní: V § 7 odst. 2 písm. a) se za slova "ode dne, kdy se" vkládají slova "od správce registru". Nově ten paragraf tedy zní: § 7 odst. 2 písm. a) provede-li osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo jiná smluvní strana opravu podle § 5 odst. 5, jíž bude dosaženo uveřejnění souladného s tímto zákonem, ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy se od správce registru dozvěděla o tom, že uveřejnění není souladné s tímto zákonem, byla-li dosud v dobré víře, že uveřejnění je souladné s tímto zákonem.

Je to vlastně upřesnění, které zvýší právní jistotu, aby bylo jasné, kdy začíná běžet lhůta "dozvědět se", aby to bylo od okamžiku, kdy to oznámí správce registru. To spíš považuju za technickou změnu, která nemění žádným způsobem obsah toho komplexního pozměňovacího návrhu.

Dvanáctý bod mého pozměňovacího návrhu zní: § 8 odst. 3 se zrušuje. Následné odstavce se přečíslují.

Zavedení odkladu účinnosti zákona pro obce, které nevykonávají rozšířenou působnost, nebo právnické osoby, ve kterých má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast, je nadbytečné vzhledem k navrhovanému zakotvení trvalé výjimky. Myslím, že je to logické. Pokud chceme zakotvit trvalou výjimku, tak nemusíme zavádět odklad účinnosti, protože ten odklad je navždy. Pokud bude trvalá výjimka.

A poslední bod pozměňujícího návrhu, bod číslo 13: § 8 odst. 4 se zrušuje a následující odstavce se přečíslují.

Odůvodnění: Je žádoucí nezavádět povinnost uveřejňovat staré smlouvy i v případech, kdy se novou dohodou pouze ruší. Zavedení povinnosti v případě takových smluv nedává moc smysl, zejména v porovnání s obdobnými smlouvami, jejichž platnost nekončí zrušovací dohodou, ale například výpovědí, uplynutím času či na základě jiné právní události. Ustanovení bude problematické zejména v situaci, kdy se zruší typickým smluvním ujednáním, pozbývají platnosti všechny předchozí smlouvy.

Děkuji za trpělivost. Považuji stanovisko Svazu měst a obcí ze velmi důležité. Proto jsme se jako občanští demokraté pokusili jejich připomínky přeměnit v pozměňující návrhy. A věřím, že je potom v závěrečném hlasování ve třetím čtení podpoříte a v podrobné rozpravě se pak formálně k tomu pozměňujícímu návrhu přihlásím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Dobré poledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Budeme pokračovat v obecné rozpravě, nyní pan kolega... Ne, ne, ne, jsme ještě v obecné rozpravě, pan kolega Farský a potom pan poslanec Stupčuk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za všechny příspěvky, které v obecné rozpravě zazněly. Jsem rád, že se tomuto z mého pohledu, a doufám, že i z vašeho pohledu důležitému zákonu, věnujete. Nebudu komentovat odůvodnění pozměňovacích návrhů, to je samozřejmě na předkladatelích a rozhodne se v rámci třetího čtení. Ale nerad bych nechával některé otázky, které k zákonu zazněly, nezodpovězeny. Nepovažoval bych to za slušné.

Už na minulém projednání druhého čtení zazněly otázky od pana poslance Klána, tak bych mu na ně v krátkosti odpověděl.

Jaké jsou náklady na provoz Registru smluv předpokládány? Odhad, jak byl definován s propočtem jednotlivých administrativních nákladů všech subjektů, které budou zveřejňovat, tak byl odhadnut na 200 mil. korun. Byl k tomu samozřejmě předložen i jakýsi další odhad, kde to bylo až o 4 miliardách, ale tam se vycházelo z toho, že některé státní instituce definovaly, že jednu smlouvu budou zveřejňovat třeba i osm hodin, a to každý, kdo to kdy zkusil a kdo skutečně ten systém používá, ví, že to tak není a že to číslo bylo úplně nereálné.

Samozřejmě, že proti mluví - otázka zněla jenom na náklady, nezněla otázka na přínosy, protože tu je také nutné položit. Tak bych to doplnil v tom, že každý subjekt, každý veřejnoprávní subjekt, který uzavírá smlouvy, tak samozřejmě by měl mít vedenu evidenci smluv. A pokud si chce přidělávat práci, může ji samozřejmě vést vedle Registru smluv. Pokud ale bude fungovat efektivně a rozumně a logicky, tak jeho evidence smluv může být přenesena do Registru smluv a v ten moment je tento náklad v podstatě nulový, protože je kryt už prací, která stejně musí probíhat.

To druhé, co samozřejmě ještě by se dalo říct, ale přišlo by mně už až zavádějící, je samozřejmě to, že zveřejnění smlouvy může i tato veřejnoprávní instituce přenést na druhý subjekt smlouvy a teoreticky to nemusí stát, tedy veřejnoprávní instituce, vůbec nic, naopak na tom mohou ušetřit, protože za ně bude zveřejňovat smlouvy někdo jiný a jejich seznam, Registr smluv, bude vést někdo jiný. Ale to by mně přišlo nefér, protože takový argument nemusí být naplněn. Proto ho jenom uvádím spíše pro ilustraci, jak by to mohlo probíhat.

Kolik zemí Evropské unie má zavedený Registr smluv? Tak je to v této chvíli Slovensko a Slovinsko. Slovensko od roku 2011, samotné Slovinsko od letošního roku. Opět bych jen zmínil přínosy. Slovensko, od tohoto roku byla zásadně zvýšena důvěra veřejnosti k veřejnoprávní instituci, a to takovým způsobem, že v žebříčku Transparency International, kterým je hodnocena i Česká republika, poskočilo Slovensko o 12 míst nahoru. A samozřejmě to nejsou tvrdá data, která by se dala nějakým způsobem výrazně rozporovat nebo hodnotit. Je to o důvěře. Ale důvěra v dnešní době a v dnešní společnosti k politice a veřejným institucím je velice důležitá. A pokud tento Registr smluv může přinést vedle úspor veřejných prostředků a efektivního vynakládání i zvýšení důvěry ve správu věcí veřejných, tak si myslím, že je to skutečně smysluplná věc.

Jakým způsobem se identifikuje částka smlouvy, která je sepsána v cizí měně? Ta se identifikuje hodnotou. V návrhu zákona je psáno, že jde o hodnotu, z toho vyplývá, že bude přepočteno v aktuálním kurzu.

Pokud je smlouva zveřejněna v Registru smluv, musí být následně zveřejněna na základě zákona o veřejných zakázkách, jaký je přesný výklad, nemusí. Je to definováno v paragrafu komplexního pozměňovacího návrhu, primárním je Registr smluv. Kdybych to převedl, když jednou je datově zveřejněna smlouva, tak její sdílení do desítek, stovek dalších registrů případně aplikací, vyhledávání informací, porovnávání už je bez další práce. Jednou datově vstoupená do systému znamená, že v tom systému už může být použita kdekoliv.

Jak bude vyřešena situace, kdy se omylem zveřejní smlouva nebo ta data, která mají být správně dle odst. 4 vyloučena ze zveřejnění? To je samozřejmě otázka, která může zaznívat a zaznívá. Je to tak, že dneska musíte smlouvu zveřejnit do 30 dnů, ale před jejím použitím. A pak máte tři měsíce na možné opravy. Pokud zveřejníte informace navíc, můžete je samozřejmě dodatečně začernit, ale to je, kdo se pohybuje ve veřejné správě, tak ví, že musí fungovat podle zákonů. A je to jako otázka, co se stane, když pojedu rychle po dálnici. No, buď vás někdo chytí a dostanete pokutu, nebo nechytí. Chyby můžou nastat, ale tím, jak je návrh zákona zaveden, tak jsou v tomto pohledu řešitelné. To byla otázka k opravám metadat, tím byla zodpovězena i ta poslední otázka na opravu metadat.

Pan poslanec Kalousek a pan poslanec Kaňkovský odůvodňovali svoje pozměňovací návrhy, což respektuji, stejně jako pan kolega Stanjura.

K otázkám, které zazněly od pana poslance Stupčuka a pana poslance Snopka. První výhrada, která se víceméně shoduje, že nejde o vládní návrh, že by to správně měl být vládní návrh. Podle Ústavy mají možnost předkládat zákon poslanci, skupina poslanců, Senát, krajská zastupitelstva a vláda. I když zákon předkládají poslanci, v tomto případě dokonce 78 poslanců, je to zcela řádný legislativní proces definovaný Ústavou. Napadat ho tedy je možné, ale není to podložené ani Ústavou ani zákony. Navíc v tomto případě se to vládním návrhem částečně stalo, protože vláda ten původní návrh, původní tisk 42, ve své koaliční skupině mírně upravila a zároveň ve své strategii - teď nevím, abych přesně řekl ten název - ta protikorupční strategie, kterou předkládal pan místopředseda vlády Dienstbier, tak v této je definována jako základ, ze kterého bude vláda při úpravě Registru smluv vycházet.

Pokud zazněla otázka účinnosti, že by vlastně jedna strana mohla znejistit tu druhou, tak jenom znovu zopakuji to, co už zaznělo. Zveřejňovat samotnou smlouvu mohou obě strany. To znamená, nikdy to není tak, že by jedna strana nezveřejněním mohla tu druhou držet v šachu a nějakým způsobem ji tlačit k nějakému jednání, které ta by si nepřála.

Možnost, nebo spíše náhrada centrálního Registru smluv vlastní úřední deskou tady zazněla už minule. Myslím, že by to byl krok, který by nevedl ke zjednodušení a určitě by nebyl levnější. Když budu mluvit jenom o obcích, 6250 úředních desek, na kterých by se zveřejňovala data, která by musela být nějakým způsobem zajištěna, aby do nich nemohlo být zasaženo, by nevedlo k tomu, že to bude jednodušší. Systém vstupu po internetu, když to vkládáte ze své kanceláře, je jedno, jestli to vkládáte do Registru smluv, nebo jestli to vkládáte na úřední desku. V Registru smluv navíc přes datovou schránku máte přesný záznam toho, jakým způsobem je zveřejněno, a samozřejmě to přináší zásadní plus, které je dáno, a to že ve chvíli, kdy jsou data na jednom místě, tak s nimi jde pracovat daleko efektivněji a zveřejňování dostává daleko větší smysl.

Připomínka byla k NKÚ, že tam bychom se měli zasnažit a dotáhnout. Souhlasím, ale dovolím si namítnout, že je tam zásadní rozdíl. My zákonem o Registru smluv nebudujeme nový úřad, neposilujeme žádný úřad, my jenom s veřejnými prostředky budeme nakládat veřejně.

Pan poslanec Snopek k zahlcení krajů a obcí. Máme minimálně jeden kraj, který zveřejňuje, a to Liberecký kraj. K nim jsem vznesl dotaz, jak je to zatěžuje. Jejich odpověď byla, že to zvládli v řádu svých stávajících pracovníků. Stejnou zkušenost mám i z obcí, a to včetně Semil, kde jsem do loňského podzimu starostoval.

Neúčinnost smlouvy. Podmínku účinnosti zveřejněním nahrazovat sankcí myslím, že by bylo mimořádně nešťastné. Pokud by to mělo být nahrazeno sankcí, museli bychom zřídit aparát, který by desítky tisíc až statisíce smluv musel kontrolovat, případně vydávat rozhodnutí, vyměřovat sankce, vymáhat. Výsledek by byl ten, že po dlouhé práci mnoha úředníků, mnoha právníků by byla škoda uhrazena z jedné kapitoly do druhé a byl by to další orgán, který bychom zřídili a o jehož funkčnosti bychom asi museli pochybovat. Tady v tom případě, a v Registru smluv je to od začátku nastaveno tak, že tím, že jsou smlouvy zveřejněny, tak jsou smlouvy pod veřejnou kontrolou, a to jak z pohledu konkurence, která si bude hlídat, jestli v jejím oboru někdo nepodává služby ve stejné kvalitě, ale za daleko vyšší cenu; opozice, která si samozřejmě bude hlídat, aby ti, kteří zrovna v tu chvíli jsou u moci, tak aby nějakým způsobem nezavazovali a neprovazovali své okolí finančně z veřejných prostředků, a také k tomu budou určitě přistupovat občané, jak ukazuje i slovenský příklad, kde jsou přístupy v řádu statisíců.

To je tedy k otázkám položeným v obecné rozpravě, za které ještě jednou moc děkuji, že jste se tomuto zákonu věnovali, a otázky definovali.

Teď si dovolím krátce odůvodnit dva pozměňovací návrhy, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě. První je v systému pod číslem 2265 a říká, že v § 2 odst. 1 by měla být vypuštěna formulace, která to definuje jako soukromoprávní smlouva, protože se domnívám, že by to jenom vedlo ke zmatkům a že by to v podstatě bylo jenom složitější. Tady jsem víceméně v souladu s pozměňovacím návrhem pana poslance Stanjury.

V § 2 odst. 1 písm. n) pak budu navrhovat vypustit definici, že musí být majetková většina, protože ona také může být většina hlasovacích práv a i tam je v tu chvíli zásadním, rozhodujícím veřejnoprávní subjekt a myslím, že i v těchto případech by na tyto smlouvy mělo být dohlédnutí.

Pod bodem 3 pak navrhuji, aby povinným subjektem, který zveřejňuje informace v Registru smluv, byly politické strany nebo politická hnutí. Z dosavadní aktivity současné vlády nemám pocit, že se dočkáme toho, co bylo slíbeno, a to transparentního financování politických stran. Navíc pokud k tomu má dojít, tak to má být doprovázeno úředním aparátem, a pokud bychom toto vložili do tohoto zákona, tak si můžeme jako jednu z úspor zrovna započítat úřad, který nebude muset být nový nebo vzniklý pro kontrolu transparentnosti nebo pro kontrolu financování politických stran.

V bodě 4 pak navrhuji, aby nebyla dána výjimka pro stavby mimo území ČR. Myslím si, že i tam jsou vynakládány veřejné prostředky a není důvod, který by říkal, že pokud jsou uzavírány smlouvy zastupitelskými úřady, tak nemají být viditelné.

V bodě 5 pak navrhuji, aby u smluv, které se uzavírají adhezním způsobem, nebyla dána výjimka, a to z důvodu právní jistoty. Ta definice není tak přesná na to, aby nemohla do budoucna způsobit nějaké problémy. Já bych se rád problémům vyhnul tím, že bych toto písmeno d), dosavadní písmeno e), zrušil.

Pak je tam vložena výjimka, která se týká všech firem, které jsou obchodovány na burze, což v českém případě, pokud jsem si to správně identifikoval, znamená jednu firmu, a to ČEZ. Myslím si, že tento paragraf by mohl přispět k rozvoji české burzy, protože by dost firem asi mělo potom chuť na burzu vstoupit, protože tím by se zákonu o Registru smluv vyhnuly, ale nemyslím si, že primárně cílem tohoto zákona by měla být podpora rozvoje pražské burzy, ale měla by to být transparentnost. Proto se domnívám, že výjimka pro ČEZ by v tomto zákoně napsána být neměla.

Co se týká předposledního bodu, tak je to návrh účinnosti. Já navrhuji, aby tento zákon byl účinný v celém svém rozsahu ve lhůtě šesti měsíců po jeho schválení. Myslím si, že tak jak je to dneska navrženo, a to, že zákon bude účinný od 1. července příštího roku a v jeho sankcích, to znamená sankce neplatnosti, neúčinnosti smlouvy pak bude účinná až od 1. července 2017, vnáší do této úpravy zásadní zmatek a může být výrazně zneužit proti tomuto zákonu. Výsledek bude totiž ten, že první rok se budou zveřejňovat všechny smlouvy a povinné informace, které nikomu nebudou vadit, nikomu nebudou překážet. Budou tak ti, kteří budou mít na to žaludek, říkat, jak vlastně je to všechno v pořádku, jak se všechno zveřejňuje, zákon funguje a přitom jenom dokazuje, že vlastně všichni dělají všechno, jak mají. Ve chvíli, kdy tam bude chybět sankce, tak podstatné smlouvy, pro které tento zákon má být přijat, tak tam jednoduše nebudou, anebo budou ve stavu, ve kterém z toho nic nevyčteme.

Tato oddělená účinnost je, řekl bych, nejnebezpečnější částí toho komplexního pozměňovacího návrhu, protože tam vkládá rok, po který všichni odpůrci zákona o Registru smluv, a určitě víte, že jich není málo, budou vyrábět argument za argumentem, proč tento zákon je zbytečný, proč vlastně nic nepřináší a proč vlastně je potřeba ho zrušit, ještě než přijde jeho sankce v účinnost. Takže z tohoto pohledu si myslím, že každý, kdo to s transparentností myslí vážně, tak by neměl přistoupit na odloženou účinnost sankce, ale měl přistoupit k tomu, že celá účinnost zákona bude šest měsíců po schválení zákona. Je to dostatečný čas. Určitě je to dostatečný čas, protože samotný Registr smluv už je od roku 2013 na portálu veřejné správy. Funguje a existuje a je tím pádem už dva roky odzkoušen vkládáním mnoha desítek subjektů a stovek až tisíců smluv, které do toho systému vstupují. A když bych odhlédl od české zkušenosti a praxe, tak ještě můžu přidat i Slovensko, kde trvalo naprogramování tohoto registru tři týdny, stálo 20 tisíc eur a provoz první roky vyšel na 4 500 eur.

Druhý pozměňovací návrh, který jsem k tomuto zákonu připravil, je v systému pod číslem 2371. Když ho shrnu ve zkratce, tak vkládá znovu do komplexního pozměňovacího návrhu to, co z něho bylo vyňato, a to aby byly zveřejňovány i objednávky a faktury. Proč tyto objednávky a faktury? Protože se uzavírají rámcové smlouvy, pod kterými neuvidíme, co za nimi protéká. Uzavírají se, mnohdy se dají obcházet smlouvy i tím, že se samozřejmě uzavře objednávka i na velice vysoké částky. A v obou těchto případech, ať už objednávek, nebo faktur, není žádný problém jenom zveřejňovat to, co už se dneska datově v počítačích jednotlivých veřejnoprávních institucí vyskytuje. Takže z toho důvodu navrhuji i rozšíření o objednávky a faktury tak, aby transparentnost byla skutečně úplná.

Děkuji za pozornost. K pozměňovacímu návrhu se ještě přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl pan poslanec Farský. Nyní pan poslanec Stupčuk, připraví se pan poslanec Klán. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, ne že by mě zcela odpovědi pana kolegy předkladatele uspokojily, ale znovu připomínám, že jste se nevypořádal s oním argumentem absence opatření proti nečinnosti, které může mít za následek to, že smlouva nevstoupí v účinnost. Považuji to za zásadní chybu, že zákon prostě v této podobě neřeší tuto situaci, která může - znovu říkám - být potenciálně zdrojem spousty žalob na náhradu škody.

Jinými slovy, znovu kladu tu otázku. Pokud ten příslušný státní orgán nezveřejní ať už z důvodu subjektivního pochybení, nebo z objektivních důvodů ve lhůtě 30 dnů, dostávají se účastníci smluvního vztahu do prodlení s plněním, které nezavinili. To znamená, oni nemůžou fakticky konzumovat tu smlouvu, protože účinky smlouvy nevstoupí v účinnost. A ta účinnost je odvislá od zveřejnění, tzn. ne od jejich konání. Rád bych znal na to vaši odpověď, protože v tom do budoucna vidím, v tomto detailu, problém, který může být v mnoha případech i zneužit a kde skutečně stát potenciálně je ohrožen tím, že bude vyplácet náhrady škody za nesprávný úřední postup. Takže znovu vás vyzývám k odpovědi, abyste se vyjádřil k té situaci, kdy nedojde ke zveřejnění ve lhůtě 30 dnů, účastníci jsou v legitimním očekávání, že tak dojít má, je narušena jejich právní jistota a legitimní očekávání, a v řadě případů ta smlouva může být takové povahy, to plnění, že nesnese odkladu třeba dva, tři nebo vícero dnů. A my jsme tady zažili v minulosti situace, a už to tady kolegyně a kolegové uváděli, s výpadky registrů atd. atd. Jinými slovy tvrdím, kdybych byl předkladatelem návrhu tohoto zákona, že bych dotáhl ten zákon do konce tak, aby tam prostě opatření proti nečinnosti bylo, aby do budoucna mohlo eliminovat právě ty situace, kdy stát bude subjektem případných soudních sporů na straně žalovaného.

Ve svém prvním vystoupení jsem se opomněl zeptat, a obracím se prostřednictvím pana předsedajícího opět na vás, pane předkladateli, kdo bude posuzovat věcnou a formální správnost toho uveřejnění. Bude to vůbec někdo posuzovat? Nebo to budou posuzovat samotní účastníci smluvního vztahu? Kdo to bude kvalitativně a kvantitativně odměřovat, ten rozsah toho uveřejnění, tak aby ta smlouva byla účinná, či ne? A kdo bude posuzovat opět aplikaci jednotlivých výjimek? Ten zákon tam má některé výjimky z toho uveřejnění, ale někdo se musí rozhodnout, že tu výjimku bude aplikovat. A ne vždycky ji musí aplikovat tím způsobem, který odpovídá přesně tomu zákonu. Takže se ptám, kdo bude posuzovat i tyto věci. A bude to ten správce registru? A pokud správce registru dospěje k poznání, že ta smlouva neuveřejňuje všechno, co má uveřejňovat. tak ji neuveřejní - nebo...? Rozumějte mi. Jde mi o to, jestli tam bude nějaké meritorní posouzení kvality, kvantity uveřejňování. Nebo jestli to bude automaticky překlápěno a pak to bude zpětně zpochybňováno, když některé přijde a upozorní, že ta smlouva není uveřejněna v plném rozsahu, v jakém měla být, nebo byla nesprávně aplikovaná výjimka. Znamená to, že ta smlouva bude zpětně neplatná a se všemi právními důsledky, které to vyvolá, že se ti účastníci budou muset vracet, nebo nebudou? Takže bych rád věděl, jak tyto situace budou řešeny z hlediska běžného provozu tak, abychom si to uměli představit.

A pak je tady samozřejmě otázka, pokud budou nastávat při aplikaci konfliktní situace, který příslušný orgán bude řešit případné spory. Budou to soudy, budou to správní soudy, nebo civilní soudy? To jsou otázky, které mě napadají k tomu, co uváděl předkladatel k úředním deskám. Proboha, ty úřední desky fungují již dneska! Jsou plně v provozu, mají na to obce, samosprávy vybavený aparát, který přesně ví, jak to dělat, na čem to dělat, v jakém aplikačním prostředí. Mají na to dneska digitální úřední desky v naprosté většině - doufám aspoň - samospráv. Takže váš argument z hlediska nějaké nehospodárnosti nemohu přijmout.

Myslím si, že jestli někde ten zákon může být přiměřený a chytrý, tak je to právě v tom, že by se zveřejňovaly smlouvy právě na úředních deskách alespoň v případě samospráv. Pak nemusíme budovat tady nový centrální registr se všemi náklady, které to bude mít. Jsem přesvědčený, že to zaměstná minimálně jeden nově vznikající odbor na příslušném ministerstvu, pokud tedy to budou metadata, která budou stékat z celé republiky.

A poslední jenom obecnou poznámku. Samozřejmě nezpochybňuji legitimitu toho návrhu z hlediska toho, že je předložený formou poslanecké iniciativy. Dokonce zastávám názor, že je to hlavně poslanec, který má tu originární zákonodárnou iniciativu. V tomto smyslu říkám, ten návrh je legitimní. Ale z hlediska složitosti té materie a při absenci toho, aby každý z nás poslanců měl komplexní administrativní aparát, který je schopný posoudit všechny aplikační dopady, tak jsem přesvědčen, že z tohoto důvodu bylo vhodnější, aby takovýto návrh zákona byl předkládán vládou, tak aby skutečně mohly být všechny tyto dopady přesně posouzeny a změřeny.

V tomto smyslu konstatuji, že to považuji za nešťastné už s ohledem na množství pozměňovacích návrhů. Pozměňovací návrhy jsou prostě jak kdy a je to různé. To znamená, každý je, řekněme, jiný, ve spoustě případů jdou proti sobě. A já skutečně nevím v tuto chvíli, nedokážu si představit, jaká bude konečná podoba toho zákona, na čem najdeme ve Sněmovně konsenzus tak, abychom skutečně neschválili něco, co nenaplní ani ten postulát transparentnosti, ale spíš to jenom zkomplikuje běžné občanskoprávní vztahy, ve kterých se ti účastníci ocitají v zásadě každý den při provozu firem, nejen obcí, a koneckonců i stát.

To jsou přátelé, kolegyně, kolegové, to jsou mé obavy. Jinak říkám znovu, nezpochybňuji legitimitu té myšlenky, ale myslím si, že ten zákon, tak jak jsem měl možnost se s ním seznámit, v té podobě není konzistentní, a už vůbec není konzistentní ani ten velký sumář jednotlivých pozměňovacích návrhů. Shodou okolností mi to začíná připomínat, jako kdybychom tady připravovali schvalování dalšího energetického zákona.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stupčukovi. Nyní ještě stále v obecné rozpravě pan poslanec Klán, poté pan poslanec Vilímec a ještě jednou kolega Farský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, hezké poledne, kolegyně, kolegyně. Dovolte mi na úvod, abych poděkoval panu předkladateli, že odpověděl na moje otázky, i když také moc dobře neodpověděl. Proto jsem si nechal vypracovat určitou analýzu států v Evropské unii, které mají centrální registr smluv. Pan předkladatel tady říkal, že to má Slovensko a Slovinsko, ale ono to má opravdu jenom Slovensko. Opravdu podle Parlamentního institutu, kde jsem si tu analýzu nechal vypracovat, centrální registr smluv je zaveden včetně občanskoprávních sankcí v podstatě jen na Slovensku.

Nyní k důvodům omezeného počtu zemí s centrálním registrem smluv by bylo dobré tady také něco říci.

Právní úprava uveřejňování smluv organizačních složek státu a dalších správních úřadů, popřípadě jimi vlastněných nebo ovládaných subjektů s jejich dodavateli služeb a zboží, je ve skutečnosti pouze jedním z řady potenciálních nástrojů transparentnosti využití veřejných rozpočtů. Západoevropské státy nepřistupují k tomuto nástroji jako ke komplexnímu řešení, zejména kvůli administrativní zátěži soukromých i veřejnoprávních osob a dlouhodobé právní nejistotě smluvních stran, která vždy vzniká při sankci neplatnosti neuveřejněné smlouvy a která je z hlediska smluvní svobody a zásad občanského práva nepřijatelná.

Je třeba ovšem poznamenat, že celková transparentnost je v západoevropských státech založena podstatně hlouběji prostřednictvím celkového sledování finančních toků v ekonomice. Rovněž podstatným způsobem jsou omezeny platby v hotovosti. Některé západoevropské státy mají propojené databáze daňových úřadů a databáze sledování plateb za zboží a služby, což slouží jednak k daňovým účelům, ale dovoluje to sledovat i kontrakty soukromých osob s veřejným sektorem a jím ovládanými subjekty pro účely hospodárného provozu státu. Řada států má rovněž registry spolehlivých dodavatelů nebo systémy centrálních dodavatelů.

Základním nástrojem pro efektivitu státních dodávek, dámy a pánové, je však skutečně účinný zákon o veřejných zakázkách, který umožňuje sledování veřejných soutěží a jejich výsledků. Pokud tedy nebudeme mít jasně funkční zákon o veřejných zakázkách, tak mi přijde registr smluv opravdu bezzubý.

Nyní k několika možnostem uveřejnění kontraktu bez komplexního registru smluv. Nedostatek právní úpravy registru smluv obecně nebrání organizačním složkám kteréhokoliv státu ani samosprávným veřejným subjektům smlouvy se soukromými dodavateli uveřejňovat ony uzavřené smlouvy. Často se vychází z ústavního práva občanů na informace od úřadů a ze zákona toto právo upravující. Postupně při interpretaci tohoto práva úřady o ochraně dat, ombudsmani pro právo na informace a postupně i soudy v západní Evropě docházejí k tomu, že občané mají právo na informace o tom, kam plynou výnosy z daní a že toto právo je na stejné nebo i vyšší úrovni než právo na obchodní tajemství.

V různých státech existují různé projekty, závazky, etické kodexy a podobné nástroje, které směřují k uveřejnění všech smluv nebo smluv některých druhů, a to jak na úrovni celostátní, tak na úrovni zemské či regionální nebo komunální, a to i mimo režim kvalifikovaných veřejných zakázek. Řada států, zemí, krajů, obcí, má různé internetové databáze, což je i v našich podmínkách, kde je možné tyto smlouvy nalézt, a to aniž by to bylo zvlášť upraveno všeobecným právním předpisem a nějak jinak než jako porušení práva na informace sankcionováno. Každá vláda státu obecně může zavázat jí podřízené složky nebo ovládané subjekty, aby do kontraktů zařadily klauzuli, která smluvně umožní uveřejnění smluv, a to buď v plném znění, nebo určitých částí nebo údajů smlouvy, zejména ceny. Pokud nebude klauzule akceptována, smlouva není uzavřena. Vláda pak rovněž může zavázat podřízené složky nebo jí ovládané subjekty k uveřejnění smluv, aniž by to bylo upraveno v právním předpise.

Tolik všeobecně k těmto různým podmínkám.

Nyní si řekněme ještě něco o dalších státech Evropské unie. Jak už jsem zde řekl, tak centrální registr smluv má pouze Slovenská republika. Například Bulharsko neupravuje registr smluv. Polský řád také neupravuje registr smluv. Portugalsko také ne, tam je to v zákoně o veřejných zakázkách, ostatně jako v dalších státech. Například Německo a Rakousko, pokud se podíváme k sousedům, upravují a v praxi praktikují evidování a uveřejňování smluv správních úřadů a jiných složek na zemské úrovni, a to v různých spolkových zemích různě. Celostátní systém registrace smluv Německo ani Rakousko nemá.

To by bylo ode mne k těmto různým výtkám, co jsem tady měl při svém minulém vystoupení, a nyní ještě k oněm pozměňovacím návrhům, které zde představil pan poslanec Farský.

Já zde mohu říci, že já pro ně ruku nezvednu, protože z toho registru smluv by se stalo možná ještě něco horšího, nebo by v tom byl ještě větší zmatek, než říkal pan kolega poslanec Stupčuk. Mluvil tady o ČEZu, který si podle některých vylobboval výjimku, a pan poslanec Farský, prostřednictvím pana předsedajícího, ji chce nějakým způsobem z toho návrhu zákona zase opět vyjmout. Tak já říkám, že proti tomu vyjmutí my nebudeme. My jsme jasně řekli a deklarovali, že státní podniky musí mít výjimku, aby nebyla ohrožena jejich konkurenceschopnost na trhu, ať se jedná o ČEZ, o Budvar, Lesy České republiky. Je to jedno. Každopádně musí mít dle našeho názoru výjimku.

Padly zde různé analýzy, jaké to bude mít náklady, a teď tam můžeme říkat náklady a užitky, ale spíše si myslím, že by šla dávno už předtím, než se ten zákon tady objevil, udělat takzvaná analýza nákladů a efektivity. To šlo bez problémů udělat, tu efektivitu, jaké to bude mít přínosy pro společnosti. Ale jak říkám, pokud nemáme jasně funkční zákon o veřejných zakázkách, tak registr smluv je podle mého názoru bezzubý.

Opravdu mně to přijde, že se tady budeme bavit ještě asi o tom registru hodně dlouho, protože pokud některé pozměňovací návrhy, které budou načteny v podrobné rozpravě, projdou nebo neprojdou, tak pak opravdu z toho vznikne úplně něco jiného, z čehož máme také obavu. Ale to uvidíme až těsně před třetím čtením.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Klánovi. Nyní pan poslanec Vilímec - s přednostním právem, pane předsedo? Já mám poslední dva přihlášené do obecné rozpravy. S faktickou poznámkou eviduji pana poslance Gabala a potom už eviduji přednostní právo kolegy Kalouska a Vondráčka. Poslanec Ivan Gabal s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já tady trošku s údivem poslouchám ta dvě poslední vystoupení. Tato Sněmovna málem projednávala a možná ještě bude projednávat žádost o vydání jednoho z poslanců, exprimátora Prahy, který je vyšetřován a může být souzen za to, že se pokusil dostat ke smlouvě, podle které pražský Dopravní podnik nakoupil 250 tramvají za 19 miliard, a pražský primátor se k té smlouvě nedostal. Tohle hájíte.

Myslíte si, že když si čteme ty kokainové historky o Nemocnici na Homolce, že by to bylo možné, kdyby existovala povinnost zveřejňovat tyto smlouvy? No nebylo. Takže hájíte ten kokain a ty úplatky. Nikdo z vás nevystupoval v těch korupčních kauzách. Nikdo z vás se nevyrovnával s tím, jak Dopravní podnik odmítl auditorovi vydat smlouvy. Zato máme hodně připomínek proti mechanismům, které kdyby byly k dispozici, tak by tyto situace nenastaly.

Děkuji vám. (Pokřik a potlesk několika poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka kolegy Stupčuka, pak se dostane na kolegu Vilímce. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Tam, kde chybí věcná znalost problémů, tam je demagogie. Prostřednictvím vás bych pana kolegu Gabala chtěl požádat, aby na mě neukazoval. To se ve slušné společnosti nedělá. Děkuji. (Potlesk několika poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy pokračuje pan poslanec Vilímec a poslední přihlášený v obecné rozpravě je kolega Farský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, využiji také obecné rozpravy k odůvodnění svého pozměňovacího návrhu, ke kterému se pak formálně přihlásím v rozpravě podrobné. Ale dovolte mi ještě několik poznámek k té probíhající debatě, a vůbec návrhu tohoto zákona.

Návrh zákona o Registru smluv pan poslanec Farský podával již v minulém volebním období a teď je hlavním podporovatelem tohoto návrhu. Nevím, kdo další ve Sněmovně. Byl podáván pravděpodobně s předpokladem, že takovýto návrh umožní ještě větší transparentnost, větší kontrolu nad hospodařením s veřejnými prostředky. Samozřejmě můžeme nejen ve vztahu ke státu, ale i k územním samosprávným celkům požadovat nastavení dalších kontrol, dalších kontrolních institucí v nějaké představě, že tím vyřešíme veškeré problémy v naší zemi.

Já bych jen připomněl jednu skutečnost. Nedávno, v průběhu ledna, jsme vlastně ex post ve vztahu k předpokládané účinnosti zákona schvalovali novelu rozpočtových pravidel územních rozpočtů. Návrh zákona, nebo zákon jako takový určitě nebyl v takové mediální pozornosti jako zákon o Registru smluv, a tehdy alespoň ti, co hlasovali pro tento zákon, tak hlasovali určitě v nějaké představě, že ta novela zákona o územních rozpočtech nebo rozpočtových pravidlech územních rozpočtů omezí korupční prostředí, nastaví větší transparentnost. Jaký je výsledek? Můžete se zeptat nejen starostů, především starostů těch nejmenších obcí, ale především žadatelů o dotace z územních rozpočtů. Byť jsem s panem poslancem Zemánkem prosadil ještě omezení těch původně navrhovaných požadavků, beztak se obrovským způsobem navýšila administrativní zátěž z pohledu obcí, ale především z pohledu žadatelů. Nakonec menší obce, tak jak jsem se přesvědčil, musí vyplňovat ty složité žádosti za jednotlivé žadatele, protože prostě dobrovolné spolky, ať jsou to hasiči, rybáři apod., na takové administrativní požadavky vůbec nejsou připraveni. Ano, nemusí starostové těch malých obcí takovou podporu a pomoc těmto spolkům vůbec poskytovat. Nemusí. Mohou se odvolat na novelu zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Pak ale zřejmě zaniknou tyto spolky a s tím vše pozitivní, co iniciativou zdola pro občany té či oné obce vytvářejí.

Koneckonců, ta novela zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů stanovuje od 1. července letošního roku povinnost zveřejňovat také na úřední desce veškeré poskytnuté dotace, smlouvy o poskytnutých dotacích nad 50 tisíc korun. Alespoň podle toho komplexního návrhu, který je zatím předložen, se předpokládá, že pokud obce mají tu povinnost od 1. července zveřejňovat tyto smlouvy o dotacích na své úřední desce, tak už nemusí zveřejňovat v Registru smluv, tak jak navrhuje pan poslanec Farský. Ta idea, že všechna data budou na jednom místě, stejně neplatí.

Já se obávám, že tento zákon k nějakým kýženým pozitivním výsledkům nepovede. Ano, mohou být uspokojeny, a pravděpodobně, pokud bude schválen ten zákon, budou uspokojeny iniciativy typu Rekonstrukce státu, odškrtnou si splnění jednoho ze svých požadavků, ať to stojí co to stojí. A že to bude stát hodně, to je nasnadě.

Podle mého názoru zvláště v případě malých příspěvkových organizací nebo dobrovolných svazků obcí jsou takové požadavky zcela mimo jejich administrativní možnosti. Proto podporuji vyjmutí z tohoto zákona, pokud nakonec bude prohlasován, povinnosti pro ty subjekty, samosprávné subjekty, které hospodaří již teď pod značnou veřejnou kontrolou s poměrně malými rozpočty, tedy pro malé obce nebo dobrovolné svazky obcí. To je podle mého názoru správná cesta.

A teď k tomu mému pozměňovacímu návrhu, který vlastně doplňuje pozměňovací návrh pana poslance Stanjury a je také podáván s vědomím a se souhlasem Svazu měst a obcí. Týká se trvalého vyjmutí povinnosti, zveřejňovat smlouvy pro dobrovolné svazky obcí. Já k tomu poskytnu poměrně stručné odůvodnění.

Tyto dobrovolné svazky obcí vznikají podle zákona o obcích buďto za účelem vykonávání konkrétních společných služeb na území členských obcí, nebo jako výraz spolupráce jednotlivých obcí v rámci jejich samostatné působnosti. V mnoha případech se stává -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu o klid. Prosím všechny hloučky, aby případné diskuse nad jiným tématem, než je registr smluv, přesunuly do předsálí. Děkuji, pokračujte.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, pane místopředsedo. V mnoha případech se stává, že jedna obec je členem více svazků na konkrétním území. A také určitě aspoň starostové vědí, že ty dobrovolné svazky jsou různých velikostí. Máme větší dobrovolné svazky, velmi malé dobrovolné svazky, které sestávají pouze z několika málo malých obcí. Někdy skutečně dobrovolné svazky mají úplně minimální, takřka žádný administrativní aparát. Jsou sice financovány z členských příspěvků jednotlivých obcí - někdy je to třeba koruna na jednoho obyvatele, takových případů je hodně - ale ty nemohou pokrývat výdaje na osobní náklady zaměstnanců. Takže v mnoha případech to vypadá tak, že jedna obec svými zaměstnanci nad rámec svých pracovních povinností zajišťuje základní administrativní povinnosti pro takový dobrovolný svazek obcí.

V poslední době Svaz měst a obcí naplňuje projekt tzv. meziobecní spolupráce, který poprvé kompletněji analyzoval dosavadní výsledky spolupráce obcí. Existuje shoda, že spolupráce obcí by měla pokračovat, že stát by měl takovou spolupráci usnadňovat. Návrh tedy, aby mezi povinně uveřejňovanými dokumenty Registru smluv byly i smlouvy, jejichž stranou je dobrovolný svazek obcí, naopak takovou spolupráci velmi zatěžuje.

Hospodaření dobrovolných svazků obcí na rozdíl od různých sdružení obcí vzniklých ještě na základě občanského zákoníku dle spolků je v zásadě již teď přezkoumáváno povinným auditem, dobrovolné svazky obcí musí plnit povinnosti dané zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, atd. Na ně se také vztahují povinnosti ze zákona o svobodném přístupu k informacím. Na tyto dobrovolné svazky obcí se pohlíží tak jako na každou obec, kdežto na sdružení obcí, které nejsou v návrhu zákona, se pohlíží víceméně pouze na svazek, který také hospodaří z veřejnými prostředky, ale žádné povinnosti ani z územních rozpočtových pravidel ani z toho návrhu zákona o Registru smluv nemá. Požadovat tedy po těchto svazcích vykonávání dalších povinností dle zákona o Registru smluv je z pohledu rozsahu veřejných prostředků, s kterými hospodaří tyto svazky, naprosto neefektivní a znamenalo by další administrativní zátěž, kterou by, obávám se, mnohé dobrovolné svazky obcí nemohly vůbec naplňovat.

Z těchto důvodů tedy navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu, aby tyto dobrovolné svazky obcí byly vyškrtnuty z těch subjektů, které musí povinně zveřejňovat smlouvy do Registru smluv. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Vilímcovi a mám přihlášeného pana kolegu Farského, ale protože už nemám jinou přihlášku, ptám se, jestli chce už mít závěrečné slovo navrhovatele - mohu uzavřít obecnou rozpravu? Mohu. Tak uzavírám obecnou rozpravu a dávám závěrečné slovo zástupci navrhovatelů panu poslanci Farskému. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji. Ještě jednou díky všem vystupujícím, kteří se tomuto zákonu věnují. Dovolím si to svoje závěrečné slovo zkrátit jenom směrem k dosud nezodpovězeným otázkám.

Co se týká otázek pana kolegy Stupčuka, nečinnost - jestli nemůže vést k tomu, že by jedna strana zneužila situaci k druhé straně a nějakým způsobem se jí pokusila vnutit do situace, ve které nechce být. Není to možné, protože zveřejnit smlouvu jsou oprávněny obě strany smlouvy bez rozdílu, to znamená, že nikdo nikoho nemůže vydírat. A předpokládám, že zájem na uzavření smlouvy mají obě strany, a proto je tímto případná nečinnost a její zneužití vyřešena.

Co se týká chyb, tak na to myslí, teď jestli to přesně řeknu z hlavy, § 6 odst. 2 písm. b), který říká, že pokud se přijde na chyby, třeba i léta po tom, co smlouva je zveřejněna, tak pokud je tato smlouva po rozhodnutí příslušného orgánu do 30 dnů v systému opravena, tak se neruší od počátku. Nezřizujeme, jak jsem několikrát zmínil, nezřizujeme nový kontrolní úřad, který by tady spravoval, ten registr smluv je pouze evidenčním místem, neprobíhá tam žádná kontrola. Kontrola, jak jsem řekl, je dána občanům.

A to je všechno. Děkuji za pozornost a jestli mohu zrovna se přihlásit do podrobné rozpravy...?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás do podrobné rozpravy určitě přihlásím, pane poslanče, ale mám tady jedno přednostní právo v podrobné rozpravě. Ale samozřejmě nejdřív musím dát šanci na závěrečné slovo zpravodajům. Pan zpravodaj Chvojka nemá zájem, pan zpravodaj Birke nemá zájem, pan zpravodaj Martin Novotný nemá zájem, pan zpravodaj Jiří Petrů nemá zájem se závěrečným slovem.

Otevřu podrobnou rozpravu, uvidíme, kolik toho stihneme. V podrobné rozpravě jako první s přednostním právem pan poslanec Vondráček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já doufám, že se s tím tady nějak vypořádám. Tak v úvodu bych se rád svým jménem a jménem kolegy Chvojky, který se mnou prožil také ten komplexní pozměňovací návrh celý, a jménem pana kolegy Bartoška, který byl v tom závěrečném kole, přihlásil ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 2240. a vzhledem k tomu, že tento komplexní pozměňovací návrh by měl být základem pro další pozměňovací návrhy, tak jsou-li mé znalosti správné, tak bychom měli hlasovat o tom, nechť se tento komplexní pozměňovací návrh stane základem pro další pozměňovací návrhy.

Poté bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu 2257, který zavádí do přechodných ustanovení i povinnost zveřejňovat veškeré takzvané živé smlouvy. A pouze bych tady trochu doplnil ten svůj původní návrh, neboť se tam vloudila taková řekněme nesrovnalost. Není tam zdůrazněno, že se jedná o všechny smlouvy v písemné formě. Proto bych rád uvedl, že ten § 8 načítám v této podobě: "Byla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uzavřena v písemné formě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uveřejní prostřednictvím registru smluv do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Česká republika..." a tak dále. Následně plně odkazuji na text pozměňovacího návrhu, tak jak je načten v systému.

Dále byl do systému načten pozměňovací návrh 2273, který ovšem byl následně po dohodě s Ministerstvem vnitra dále upraven, a já tady se teď k němu nehlásím, ale hlásím se k pozměňovacímu návrhu 2363, který zavádí, že správcem registru je Ministerstvo vnitra oproti původně zmiňovanému Ministerstvu pro místní rozvoj, které bylo uvedeno v komplexním pozměňovacím návrhu. Pana ministra vnitra tu nemám, nicméně činím tak po dohodě s jeho resortem, který se k tomuto hlásí.

To je vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi. Nyní budeme pokračovat v podrobné rozpravě. pan poslanec Klán jako první. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Jak již jsem avizoval v obecné rozpravě, tak se přihlašuji ke svým pozměňovacím návrhům vedeným v systému jako sněmovní dokumenty číslo 2358, 2603, 2604, 2605 a 2351. V jednom případě se shoduje tady se zde načteným pozměňovacím návrhem pana poslance Vondráčka, ale my jsme se spolu domluvili, takže je to i zároveň v systému. Zároveň tady načtu ještě jeden pozměňovací návrh, a to aby v § 3 odst. 2 se zrušil bod I. A je to na základě vystoupení a připomínek pana poslance Snopka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě si ujasním jednu věc. To, co říká pan poslanec Vondráček, je věcí jako komplexního pozměňovacího návrhu, ke kterému se podávají pozměňovací návrhy? Tak to budeme muset tedy nechat odhlasovat. Protože v tom případě se to musí k tomu vztahovat, abychom to měli procedurálně čisté.

Pan kolega Farský, dobře, tak, omlouvám se, já jsem vyhnal kolegy do předsálí, tak si je zase přivolám (zaznívá gong) a odhlásím vás pro jistotu všechny. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

V tomto procedurálním hlasování budeme hlasovat o tom, že základem pro projednání je komplexní pozměňovací návrh předložený kolegou Vondráčkem v těch číslech - ještě prosím zopakovat ten sněmovní dokument, abychom věděli.

 

Poslanec Radek Vondráček: Ten komplexní pozměňovací návrh je veden pod číslem 2240. Ty ostatní, které jsem si tady načítal...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To jsou další pozměňovací návrhy, ale 2240 bude komplexní pozměňovací návrh, ke kterému se budou vztahovat ostatní návrhy.

Hlasovat budeme v hlasování číslo 228, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro, aby to byl základ pro projednání. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 228 z přítomných 133 pro 124, proti nikdo. Sněmovní dokument 2240 se stal základem pro projednání a pozměňovací návrhy, které budou předkládány.

 

Další je v pořadí podrobné rozpravy pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, přihlašuji se ke svému pozměňovacímu návrhu vedenému pod sněmovním dokumentem 2372. Ten pozměňovací návrh jsem odůvodnil v obecném čtení a týká se vyjmutí z povinnosti z Registru smluv, povinnosti vyjmutí dobrovolných svazků obcí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Vít Kaňkovský se svým pozměňovacím návrhem.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovoluji se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu vedenému v systému pod sněmovním číslem 2368. Je to pozměňovací návrh ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, ke sněmovnímu tisku 42 poslanců Radka Vondráčka, Jana Chvojky a Jana Bartoška. Odůvodnění jsem učinil v obecné rozpravě. Tento pozměňovací návrh se týká vyjmutí smluv mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními. Bližší odůvodnění je jednak v tom sněmovním dokumentu a jednak jsem ho uvedl v obecné rozpravě.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Vítu Kaňkovskému. Nyní pan poslanec Jandák v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vítězslav Jandák: Dámy a pánové, vážený pane předsedající, velice stručně. Přihlašuji se ke svému pozměňujícímu návrhu 2515, je to pozměňující návrh ke komplexnímu pozměňujícímu návrhu. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jandákovi. Nyní pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu k tisku 42. Je to sněmovní dokument 2526 a je to pozměňovací návrh ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu.

Za prvé. V § 4 se v odst. 4 skládá nový text z odst. 5, který zní: "Správce registru předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o fungování Registru smluv do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku." Důvody jsem tady říkal v obecné rozpravě. Jenom připomenu. Když zavádíme protikorupční opatření, tak bychom měli průběžně kontrolovat, jak funguje, jestli to vůbec plní původní předpoklady předkladatelů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Ještě dám slovo v podrobné rozpravě panu poslanci Ludvíku Hovorkovi a pak jednání přeruším pro jednání organizačního výboru. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se přihlašuji ke svým dvěma pozměňovacím návrhům, k jednomu pod číslem 2352, který je v systému uveden, je to ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu zákona o Registru smluv, sněmovní tisk 42, který jsme vzali za základ projednávání. Tento jsem podrobně odůvodňoval v obecné rozpravě již při minulém projednávání tohoto zákona. A dále k pozměňovacímu návrhu pod číslem 2617, který jsem vložil do systému dnes, který je předkládán jako pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 42. Ale žádám, aby vzhledem k tomu, že byl přijat za základ jednání o návrhu zákona komplexní pozměňovací návrh poslance Vondráčka, Chvojky a Bartoška, aby se tento můj pozměňovací návrh vztahoval i vůči tomuto pozměňovacímu návrhu.

Jenom krátké vysvětlení k tomuto pozměňovacímu návrhu. Týká se § 8 a za odst. 4 se vkládá odst. 5, který zní: "Je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. To platí obdobně i o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona. Následující odstavce se přečíslují."

Odůvodnění. Pokud nedojde k přijetí takzvané transparenční novely zákona o zdravotním pojištění a o zdravotních pojišťovnách, a nebude tedy zajištěno zveřejňování smluv mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními zákonem o zdravotním pojištění, bude se zveřejňování předmětných smluv řídit výlučně zákonem o Registru smluv. Je to z toho důvodu, že nemůžeme předjímat, jestli zákon bude definitivně schválen a vyjde ve Sbírce zákonů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi a přerušuji jednání Poslanecké sněmovny pro jednání organizačního výboru a polední přestávku. Pokračovat budeme ve 14.30 stále podrobnou rozpravou k tomuto zákonu. Je to dáno tím, že někteří, kteří jsou přihlášeni do rozpravy, už jsou pevně vázáni na jiná jednání a nechci jim znemožnit podání pozměňovacího návrhu.

 

(Jednání přerušeno ve 13.03 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, přestože je nás zde poskrovnu, je 14.30 hodin a my bychom měli pokračovat v našem jednání. Před polední přestávkou byla přerušena podrobná rozprava a nyní budeme tedy nyní v podrobné rozpravě ke sněmovnímu tisku č. 42 pokračovat. Ještě pro jistotu svolám kolegy z předsálí, aby případně stačili doběhnout.

Do podrobné rozpravy mám přihlášeného pana poslance Kalouska, pana poslance Adamce a pana poslance Foldynu. Pan poslanec Kalousek je zde a já ho tedy prosím k mikrofonu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, paní předsedající, budu velmi stručný. Odvolám se na odůvodnění svého pozměňujícího návrhu z obecné rozpravy a přihlásím se k pozměňujícímu návrhu, nebo spíš k souboru pozměňujících návrhů, které mají všichni v systému pod číslem sněmovního dokumentu 2537. Pouze připomenu, že se jedná o výjimku pro prioritní kapitoly, jako je třeba Ústavní soud nebo NKÚ, a domnívám se, že bychom jim měli jejich důstojnost a důvěru k nim měli ponechat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. Dříve, než pozvu k mikrofonu dalšího, dovolte mi načíst omluvy z dnešního jednání. Mezi 14.30 a 23.59 z osobních důvodů se omlouvá paní poslankyně Kovářová a z dnešního a zítřejšího jednání se omlouvá paní poslankyně Zelienková ze zdravotních důvodů.

Dalším v pořadí je pan poslanec Adamec. Já ho zde tedy nevidím, je přihlášen do podrobné rozpravy a taktéž je přihlášen pan poslanec Foldyna, kterého také nevidím. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Ano, s přednostním právem pan poslanec Stanjura, poté pan navrhovatel. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jak už jsem říkal v obecné rozpravě, přihlásím se ke svému pozměňujícímu návrhu, který je veden v systému pod číslem sněmovního dokumentu č. 2369. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A nyní prosím pana navrhovatele, pana poslance Farského.

 

Poslanec Jan Farský: Pouze se chci přihlásit k dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem předložil ke komplexním pozměňujícím návrhům, který byl vzat za základ, a ty jsou v systému pod číslem 2265 a 2371. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A již zde vidím pana poslance Foldynu. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám, paní předsedající, omlouvám se, stál jsem za dveřmi. Já bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který má číslo v systému 2527. To je vše, děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zemánka.

 

Poslanec Jiří Zemánek: Dobrý den, vážená paní předsedající, dovolte, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu číslo 2354 k výše projednávanému tisku č. 42 - k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Ještě zde mám poslední výzvu pro pana poslance Adamce, který tady byl přihlášen do podrobné rozpravy a není zde. Svítil na tabuli. Takže je vyřízeno. Dobrá. Takže tudíž podrobnou rozpravu končím a končím také druhé čtení tohoto zákona.

 

Nyní přikročíme k projednávání dalšího bodu, a to bodu

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.