Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

25.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné
tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití
/sněmovní tisk 444/ - prvé čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan předseda vlády a pan zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Ladislav Velebný. Tento bod byl přerušen v obecné rozpravě, kdy nedostal prostor pan ministr zemědělství na faktickou poznámku. Já se zeptám pana ministra zemědělství, jestli trvá na své faktické poznámce, kterou uplatnil při minulém projednávání. Není tomu tak. Takže dám slovo paní poslankyni Věře Kovářové, která je řádně přihlášená do rozpravy. Prosím, paní kolegyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych se vrátila k tématu, které jsem otevřela na květnové schůzi a kterým je absence regulace dodavatelů. Znovu bych chtěla položit otázku, na kterou mi nebyla poskytnuta odpověď, a sice který ministr vynětí dodavatelů navzdory názoru Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže navrhl na jednání vlády. Předkladatelem je předseda vlády, a proto prosím o odpověď přímo pana premiéra. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další řádná přihláška pan poslanec Adamec.

 

Poslanec Ivan Adamec: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, hezké odpoledne. Já bych možná řekl pár slov na konto návrhu tohoto zákona. Přiznám se, že po minulé vzrušené debatě obhájců tohoto zákona jsem zvažoval, zda vůbec vystoupit, ale nedalo mi to. Musím to říct. Je to speciální zákon a já speciální zákony obecně nemám rád, protože si myslím, že bychom měli mít zákony, řekl bych, všeobecné, nikoliv speciální. Tento zákon tedy speciální je. Navíc tady padalo, jak si necháme diktovat od Evropské unie, od pana kolegy Okamury.

Tento zákon samozřejmě není nařízen Evropskou unií. Je to naše dobrovolná vůle. Pokud vím, tak srovnatelná úprava v tuto chvíli existuje ve dvou zemích Evropské unie, je to Maďarsko a Slovensko. Musím říct, že tam to nefunguje příliš mnoho dobře. Motat se totiž do takzvaných odběratelsko-dodavatelských vztahů - já to mimochodem považuji za sociální inženýrství a zásah do trhu, který si to podle mne nemůže nechat líbit. Když takhle budeme zasahovat, tak se trh někde vyboulí a někde se to prostě vyvrbí jinde.

Možná pár údajů, proč jsem vystoupil. Když se podívám na Českou republiku, tak na rozdíl od Velké Británie, která má cca čtyři řetězce, které ovládají samozřejmě velký počet trhu, 85 %, tak Česká republika má asi přibližně deset řetězců a neovládá ani půlku trhu. Dokonce tři největší řetězce nemají dohromady ani 30 %. Tak nevím, kde je ta významná tržní síla. Na druhé straně když se podívám na dodavatele, tak tam je situace trošku jiná. U dodavatelů ten jeden nejsilnější má 30 až 40 % podle toho, jaká je situace na trhu, a tři nejsilnější dodavatelé mají víc jak 75 %. Já se přiznám, že návrhu trochu nerozumím, protože v důsledku to bude znamenat, že podpoříme tyto tři největší dodavatele, na malé a střední nezbude dech. Nakonec když tři ovládají tři čtvrtě procent trhu, tak stačí, když jeden vypadne a druzí mají na obchodníka docela dobré vydírací nástroje. A vzhledem k maržím, které tam jsou nastaveny, považuji tento zákon za velmi nadbytečný.

Mimochodem důvody, proč vznikla první verze tohoto zákona, která platí, bylo vlastně nedodržování maximálních lhůt doby splatnosti a pak ochrana slabší strany. Já si myslím, že v současné době žijeme v Evropské unii, platí tu evropské obchodní právo, máme nový občanský zákoník, a já vůbec nevidím žádný důvod k tomu, abychom tyto vztahy dále upravovali.

Jen tak mimochodem je potřeba tady úplně nahlas říct, a já, pokud tento zákon projde, si na to počkám, můj názor je ten, že dojde ke zdražení zboží v těchto marketech a že nakonec výsledný efekt půjde proti těm, pro které v dobré víře byl tento zákon nastaven. Když se řekne slovo market, tak všichni říkají, že je nemají rádi. Nemáme je rádi, nikdo. Nemají je rádi malí obchodníci, protože je to konkurence. Mají dneska už i kvalitní zboží, levné zboží, mají jiné otevírací doby, protože se jim to vyplatí, aby bylo otevřeno. Navíc řada malých podniká v jejich objektech a jsou velmi spokojeni. Já opravdu v tuto chvíli nevím, pro koho tento návrh zákona je postaven. Jak je možné, když jsou ty markety tak hrozné, že tam chodí tolik lidí. Já si myslím, že lidé to rozhodli za tyto negativní připomínky, protože lidé chodí nakupovat tam, kde se jim to vyplatí.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní pan poslanec Novotný, potom paní poslankyně Havlová.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dámy a pánové, když jsme poslouchali relativně dlouhou první část rozpravy k tomuto návrhu, tak zazněly z hlediska obhajovatelů a předkladatelů hlavní dva argumenty, proč je tato novela potřeba. Ten základní argument se týkal aplikační legislativní nejasnosti zákona, který je platný od začátku roku 2010. Tam bych si možná dovolil souhlasit, s tím, že zároveň bych dodal, že si velmi dobře dovedu představit, že ani tento zákon by toto prostředí u nás nereguloval. A pak jsme slyšeli spoustu velmi silných emocionálních slov o tom, jak tento zákon ochrání zájmy českých výrobců, zejména malovýrobců, oproti zlým zahraničním řetězcům, které mají zahraniční matky. To vzbuzuje emoce o tom, jak zisky plynou do zahraničí a podobně.

Ta rétorika se samozřejmě může některým lidem dobře poslouchat a pod populistickým nádechem této rétoriky se obávám, že ve skutečnosti mohou tímto zákonem dosáhnout pravý opak.

ODS je vždycky velmi citlivá, když se někdo snaží regulací vstupovat do volných smluvních vztahů na trhu. A v tomto případě, stejně jako v každém jiném, je potřeba si položit tři základní otázky - jestli forma regulace, která je navrhována, je důvodná, jestli je systémová a jestli je efektivní, to jest jestli skutečně přinese ten efekt, který předkladatelé očekávají.

Jednu odpověď nám dává reálná zkušenost a život. Počet případů, kdy byly uděleny, a dnes je to stále ještě předmětem sporů, sankce z hlediska platného zákona, nepřesvědčuje o nějaké velké potřebnosti nějaké nové podoby právní úpravy. Pokud jde o systémovost, kolega Adamec už to tady řekl. Analýza trhu, a dokonce nejenom ve srovnání se zeměmi, které uvedl, ale ve srovnání s celou řadou zemí západní Evropy, těch standardních, které velmi často používáme jako vzor, ukazuje, že náš trh maloobchodu s těmi v uvozovkách zlými obchodními řetězci je ve skutečnosti daleko více konkurenčním trhem s daleko menším monopolním postavením, s daleko nižší tržní sílou, než je tomu u řady trhů tradičních zemí západní Evropy. Ve chvíli, kdy budeme regulovat jenom stránku vztahů mezi řetězcem a dodavatelem, obávám se, že tato legislativní úprava nebude splňovat úplně základní podmínku na každou legislativní úpravu, to jest její univerzální platnost. (Hluk v sále, poslanci tvoří v uličkách hloučky.) Měla by se vztahovat na všechny aktéry na trhu v obdobných situacích. U těch dodavatelských už tady bylo zmíněno, že to monopolní postavení je často mnohem větší a -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně a kolegové - omlouvám se, pane poslanče - prosím o klid. Prosím všechny hloučky, aby se buď rozpustily, nebo aby se přesunuly do předsálí.

 

Poslanec Martin Novotný: A samozřejmě neexistuje pouze potravinový trh, dokonce i v těchto řetězcích se prodává celá řada dalších typů zboží, na které se tato novela nevztahuje. V tomto směru považuji návrh za systémově legislativně chybný, potenciálně vyvolávající celou řadu právních sporů i na mezinárodní úrovni.

Ale k tomu nejjednoduššímu a základnímu. Myslím, že bychom si měli odpovědět a umět odpovědět, a to bych očekával od předkladatelů, na tři základní otázky. Opravdu nehrozí při aplikaci tohoto zákona zvýšení cen produktů, které se stanou předmětem té složité regulace? Chci připomenout, že fakt, že tyto řetězce mají zahraniční matky v dnešní době - a každý, kdo sleduje jakékoliv potraviny, jejich obaly, co je tam napsáno - neznamená, že čeští výrobci jsou pouze dodavateli do českých větví těchto řetězců, ale velmi často ta hra, ten trh je mezinárodní a dodávají do spousty dalších zemí. Ve chvíli, kdy vyvoláme očekávatelné spory, dovedu si velmi dobře představit, že tato jejich exportní síla může být tímto ohrožena a ve skutečnosti jim můžeme udělat medvědí službu.

To nejzákladnější pro mě tady ale paradoxně zmínil v poslední diskusi koaliční poslanec a to je otázka, že to, co se nabízí, je nebezpečí, že výrobky českých výrobců v tom prostředí vyvolávajícím ony spory budou velmi jednoduše substituovány výrobky z jiných zemí. My všichni víme, jak snadné takové řešení je a kolik takových výrobců, a dnes i v zemích, které jsme dříve považovali za producenty nekvalitních potravin, je velmi rychle připraveno ten relativně vysoký - kolem 75 procent - podíl českých výrobků v těchto řetězcích nahradit. Kladu si tedy otázku, jestli tím skutečným zájmem, který je tady ochraňován, je zájem oněch malých českých výrobců, nebo je to spíš zájem oněch často monopolních dodavatelů, kteří tím získají ještě lepší postavení, než měli doposud.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Je tu faktická poznámka pana poslance Adamce, potom fakticky? (Dotaz na předsedu Stanjuru.) S přednostním právem. Takže nejprve faktická, potom přednostní právo pana předsedy Stanjury a pak paní poslankyně Havlová. Nyní dvě minuty pro pana poslance Adamce. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedo. Já se omlouvám, já jsem na to zapomněl ve své řeči. Protože jsem o tom přesvědčen a nechci se dočkat zdražení potravin, navrhuji zamítnout návrh tohoto zákona v prvém čtení. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Tento návrh zde již padl, a to od pana poslance Laudáta a od pana poslance Stanjury, takže již bylo navrženo.

S přednostním právem pan poslanec Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Díky tomu, že to už poněkolikáté projednáváme v prvém čtení, tak si nejenom nepamatujeme, jaký návrh padl, tak radši třikrát než ani jednou.

Nicméně při prvním vystoupení pan premiér slíbil, že nám bude odpovídat na naše otázky, a zatím nevystupuje. Pane premiére, byl bych rád, nemůžu vás nijak nutit, kdybyste nám odpověděl ještě v rozpravě, abychom případně mohli reagovat. V okamžiku, kdy si odpovědi necháte na závěrečné slovo, budu moct z našeho klubu jen já a pan předseda Fiala, ostatní nebudou moct reagovat na vaše vystoupení.

Byl bych rád, kdybyste nám dal nějaké argumenty, které by mohly vyvrátit základní obavy, o kterých mluvili mí kolegové, jak pan poslanec Adamec, tak pan poslanec Martin Novotný. To znamená, kde berete jistotu, že po aplikaci tohoto zákona nebudou nahrazeni čeští výrobci zahraničními, na které dopad tohoto zákona samozřejmě nebude mít vliv? Kde berete jistotu, že nedojde ke zvýšení cen v důsledku přijetí tohoto zákona?

Tady jedna koaliční poslankyně přednesla takový zajímavý ekonomický názor, se kterým se těžko mohu vyrovnat. Řekla tady v rozpravě buď minule, nebo předminule, že když budou mít řetězce vyšší náklady, tak to povede ke snížení cen. (Hluk v sále.) To musím říct, že mě zaujalo, a chtěl bych vědět, jestli vy jako předkladatel tohoto zákona s touto ekonomickou logikou či nelogikou souhlasíte, že když bude mít někdo vyšší náklady, tak důsledkem bude nižší konečná cena.

K sérii otázek bych chtěl položit ještě dvě. Možná se budu opakovat, to se omlouvám, že už opravdu uplynula drahná doba od toho, kdy jsme o tom jednali poprvé. Za prvé velmi často v důvodové zprávě i v rozpravě se oháníte zahraničními vzory. Tak jestli byste mohl srovnat vámi předložený návrh buď s německou, nebo italskou úpravou a říct, v čem se liší a v čem je podobný, ať se díváme zase směrem na západ, pokud možno minimálně do Německa.

Druhá věc. Vím, že občas vláda obchází institut, který se jmenuje Legislativní rada vlády. A pokud my, kteří máme přístup do eKLEP, si dáme tu práci a díváme se na materiály, v jakém jsou tvaru, než přijdou z vlády do Sněmovny, zjišťujeme, že velmi často dochází ke změnám návrhů zákonů přímo na vládě. Ne v rámci připomínkového řízení nebo vypořádání připomínek, ale přímo na vládě. A pokud jsou moje porovnání těch materiálů přesná, a to je ten dotaz, možná se pletu, tak přímo na vládě vypadly podle mě dvě důležité věci. Za prvé ta věc, o které mluvil pan poslanec Adamec, to znamená v původním návrhu zákona byla významná tržní síla na obou stranách... (Odmlka pro velký hluk v sále. Především poslanci ČSSD postávají v hloučcích a hlučně se baví.)

Já fakt nevěřím tomu, že to je priorita pro vládní poslance.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím kolegy vlevo, aby se buď rozešli, nebo aby odešli.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Abych byl spravedlivý, pro vládní poslance, kteří sedí nalevo ode mě, abych do té množiny nezahrnoval všechny vládní poslance. To by nebylo spravedlivé.

To znamená, jestli (nesrozumitelné) informace, že v původním návrhu zákona ta významná tržní síla byla na obou dvou stranách obchodního vztahu a až přímo na vládě vypadli ti dodavatelé. Myslím, že pan poslanec Adamec jasně ukázal případy, kdy jeden či trojice nejvýznamnějších dodavatelů mají 75 procent trhu. A potom, když si k tomu vezmete, že 10 největších řetězců má méně než 50, tak kdo má silnější vyjednávací pozici? Ti tři, kteří mají 75 procent, nebo těch 10, kteří mají do kupy 46 procent? A vy jste to zřejmě úmyslně, zřejmě až na jednání vlády vyhodili, pokud je to pravda. Prosím o odpověď na tuto otázku.

A druhá, že v okamžiku, kdy tam byly ty drakonické sankce, tak v původním návrhu bylo, že to musí být soustavné porušování. A to tam taky vypadlo podle toho, jak jsem srovnával oba návrhy, až na vládě. Tak proč tak drakonické vztahy, pokud to nebude soustavné. Můžeme se bavit, a když se budu ptát na srovnání s německým a italským modelem, tak zkuste srovnat i ty sankce, jaké jsou v Německu a v Itálii za porušení, když pořád říkáme, že čerpáme inspiraci v zahraničí. Podle mě 20 tis. eur, což je nejvyšší sankce v Itálii, určitě neodpovídá deseti procentům obratu. To si myslím, že by kurz eura musel hodně klesnout, abychom se k tomu číslu dobrali.

Děkuji a budu rád, když mi na tyto dva konkrétní dotazy taky v rozpravě odpovíte.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, nyní má slovo paní poslankyně Olga Havlová, prosím.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, tento zákon je docela zajímavý, protože se v této Sněmovně projednává už několik let. Zatím bezvýsledně. A už je zajímavé i to, že tady právě tato Sněmovna první čtení otevírá už počtvrté.

Já bych zde ráda opět zdůraznila pouze rizika, která s sebou zákon přináší. Opět to nebyl standardní postup, kdy by se k finálnímu textu dělalo řádné připomínkové řízení. Naopak. Klíčové paragrafy zákona se měnily na poslední chvíli. Za nejhorší však považuji, že ze zákona vypadly pasáže o tom, že se zákon vztahuje i na velké dodavatele. Na českém trhu mají významnou tržní sílu nejenom řetězce, ale i velkoproducenti potravin a nápojů, kteří mají oligopolní postavení, a na tyto subjekty ze zákona musí se vztahovat úplně stejně jako na maloobchodní prodejce. Nikdo neudělal analýzu zákona poté, co ze zákona vypadla tato klíčová pasáž. Dnes se tedy bavíme o zákonu, u kterého není řádně zanalyzováno, jak dopadne na trh.

Ptám se vás, pane premiére, proč tato klíčová ustanovení ze zákona vypadla. Proč je v zákoně nechcete? Proč nemá být tento zákon bičem na ty oligarchické velkoproducenty potravin? Na tuto otázku jsem se vás ptala už posledně a nedostala jsem odpověď.

Novela může velmi tvrdě dopadnout na naše malé české zemědělce a zpracovatele. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu budou mít velké řetězce snahu vyhnout se riziku nejasných a likvidačních sankcí, které na ně novela tvrdě přichystala, a raději od malých českých dodavatelů nenakoupí a budou se poohlížet po zboží v zahraničí. Podíl potravin od českých výrobců a dodavatelů se u velkých řetězců pohybuje mezi 70 až 80 %. Obchodní řetězce navíc exportují české výrobky do svých zahraničních poboček v objemu desítek miliard korun, což nejsou zanedbatelná čísla, a o kterých se vůbec nemluví. Může to být morová rána pro české potravinářství, kde ve finále posílí jen velcí dodavatelé, kterých se zákon kupodivu vůbec netýká, i když disponují tak významnou tržní silou, jsou už dnes ve výhodě a budou mít ještě větší výhodu a malí přijdou na buben.

Proto bych chtěla panu premiérovi položit druhý dotaz. Může nám garantovat, že se toto varování Svazu obchodu a cestovního ruchu nenaplní? Nebude to rána do vazu pro české drobné zemědělce?

Chci ještě jednou připomenout, že navrhuji, aby se novela vrátila vládě zpět k dopracování, zejména o studii dopadu na malé zemědělce a zpracovatele, pro které může být tento zákon likvidační. A také o studii dopadu na cenu potravin. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. I tento návrh zde již padl, a to od vás, od pana poslance Pavery a od pana poslance Kučery, který je ostatně dalším vystupujícím. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Mí předřečníci už tady řekli spoustu informací, které jsou naprosto zásadní. Já jsem se k tomuto zákonu, k této novele, vyjadřoval také už v minulém jednání Poslanecké sněmovny. To, co mě jednoznačně mrzí, je mlčení premiéra České republiky, který, kdybych to chtěl říct velice pejorativně, tak si to tady přišel odsedět.

Náměty, které tady padají, jsou velice konkrétní, jsou to dotazy, které obsahují... jsou velice faktické. My jsme se zatím nedočkali žádné odpovědi. Já samozřejmě, a nevím, jestli už to tady někdo zmiňoval, teď na veřejných zdrojích je informace ohledně situace na Slovensku, kdy podle průzkumu potravinářské komory došlo po zavedení této novely zákona nebo obdobné novely zákona na Slovensku k poklesu zájmu o domácí produkci. A tam to číslo, které se uvádí, že na Slovensku došlo k poklesu zastoupení potravin domácí produkce na pouhých 40 %. Vinnou je tato novela zákona, kterou my tady dnes budeme schvalovat.

Mluvili jsme tady nesčetněkrát, že novela zákona podporuje zejména velké dodavatele, kteří budou dále, vedle těch zahraničních samozřejmě, na pultech marketů. Novela zákona neobsahuje jakékoliv ekonomické odůvodnění. A jak už tady taky zaznělo, významnou tržní sílu mohou mít dodavatelé zejména toho zboží, které si obchodníci nemohou dovolit nenabízet.

Co se tedy může stát? České výrobky se nedostanou nejen na pulty českých obchodů, ale taky se nedostanou na pulty zahraničních obchodů. Všichni víme, že zejména velké markety mají sdružené nákupy, pokud se podaří dodavateli nechat zalistovat, tak že se objevuje i na zahraničních trzích. To vše dle mého povede k jednomu, a to k likvidaci malých dodavatelů. To je ovšem zařazeno do současných kroků této vlády. Do kroků vlády, která se rozhodla házet klacky pod nohy malým podnikatelům a zvýhodňovat ty velké, nejlépe ty z koncernu Agrofert.

Návrh na zamítnutí tady padl, já ho jednoznačně podporuji. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, to bylo zatím poslední vystoupení do obecné rozpravy. Ještě v rozpravě pan předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Jenom pro ty, kdo snad přišli k této rozpravě až v tuto chvíli, tak bych jenom chtěl upozornit na fakt, že projednávání tohoto zákona bylo opakovaně přerušeno v Poslanecké sněmovně. Není tedy pravda, co tady říkal jeden z mých předřečníků, že ten zákon se tady projednává několik let. Projednává se tady ale už několik měsíců. Chci také upozornit poslance, kteří zde vystupovali s tím, že k tomuto zákonu mlčím, že jsem opakovaně už tady v rozpravě vystoupil. Není totiž jenom ta dnešní rozprava, ale rozprava už byla vedena několikrát v této Poslanecké sněmovně. A já jsem vždycky reagoval na dotazy, které tady zazněly, a seznámil jsem Poslaneckou sněmovnu se svými argumenty.

Musím říci, že to, co tady zaznělo dnes, jsou pouze opakované dotazy. Nezaznamenal jsem tam žádné nové dotazy, na které bych už v té předcházející diskusi ať už já, nebo například někteří poslanci vládní koalice nereagovali. Opakovaně jsem se snažil odpovídat na otázky, které zde zazněly, ale mám silný pocit, že ti poslanci, kteří kritizují tento návrh, vlastně žádnou legislativní úpravu v tomto směru nechtějí. A není to jenom můj pocit, ale je to také prokázáno tím, že je předložen poslanecký návrh, který zcela ruší zákon o významné tržní síle. Čili nelze podle mého názoru tady předstírat, že debata je vedena o to, zdali mít lepší, nebo horší zákon, ale jsou tady poměrně jasně vyhraněná stanoviska v Poslanecké sněmovně, kde na jedné straně jsou zde poslanci a poslankyně, kteří řadu let žádnou takovou úpravu nechtějí. To znamená, nechtějí, aby tady byla regulace, aby tady byla otázka úpravy významné tržní síly. A pak jsou tady poslanci a poslankyně, kteří na to mají opačný názor, to znamená, tuto regulaci si přejí.

Já si myslím, že v této situaci může rozhodnout jenom Poslanecká sněmovna. Musí rozhodnout o tom, jestli ten návrh zamítne, nebo nikoliv, a potom ve druhém čtení je nepochybně prostor pro debatu o takových parametrech, jako je třeba výše pokuty.

Také chci poukázat na fakt, že někdy se v diskusi příklady z Evropy hodí a někdy se zase nehodí. Já velmi děkuji tomu, že zde zejména poslanci Občanské demokratické strany volají po tom, abychom si ze západní Evropy vzali příklad. Mě mrzí, že v tomto případě se tedy argumentuje Evropou, a když se bavíme o tom, v jakých zemích jsou zavedeny registrační pokladny, že najednou tento příklad se pro ČR nehodí. To znamená, když se podíváme na země, kde jsou majetková přiznání, tak najednou se příklad těchto zemí pro ČR nehodí. Prostě tohle je politická diskuse a já bych byl rád, kdybychom si tady nehráli na nějaký výslech, abychom si tady nehráli na otázky, které už tady byly několikrát položeny a několikrát zodpovězeny, ale každý řekne jasně, jakou má představu o tom, jak by měl být u nás maloobchod regulován. A já jsem přesvědčen o tom, že zde je celá řada konkrétních příkladů, a já jsem je zde opakovaně zmiňoval, opakovaně jsem je zde četl v Poslanecké sněmovně a měli jste možnost tyto mé názory slyšet. Odkazuji na rozpravu, která probíhala minule, která probíhala předminule. Zmiňoval jsem naprosto konkrétní příklady zneužití významné tržní síly ze strany řetězců, nikoliv ze strany dodavatelů. A mě velmi mrzí, že ačkoliv já jsem tady řekl konkrétní příklady zneužití tržní síly ze strany řetězců, tak zde nezazněl jediný konkrétní příklad, který by byl doložen důkazy, že tady dochází ke zneužívání významné tržní síly ze strany dodavatelů. Já se domnívám, že regulace má smysl pouze tehdy, pokud reguluje skutečný problém. Nemá smysl, abychom zde přijímali zákony, které budou regulovat problémy teoretické. A znovu zdůrazňuji a rád bych vyzval všechny poslance, kteří zde zmiňovali otázku oboustrannosti, aby uvedli konkrétní příklady, kdy došlo ke zneužití významné tržní síly ze strany dodavatelů. Nepochybně pro diskusi bude prostor i při druhém čtení projednávání tohoto návrhu zákona.

Také zde opakovaně zaznívala otázka, jaký dramatický dopad tato regulace bude mít, že to vytlačí české potraviny z našeho trhu. Opakovaně odpovídám, stejně jako jsem odpovídal v uplynulých měsících, a opět tento argument zde neuvádím poprvé, uvádím ho zde již minimálně potřetí, možná počtvrté - ten zákon už v naší zemi platí. Vážené poslankyně, vážení poslanci, regulace významné tržní síly byla schválena v tomto sále v roce 2009. Od roku 2010 tento systém funguje v ČR a na základě těchto pravidel jedná také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. A opět jsem odpovídal na konkrétní dotazy poslanců a poslankyň, uváděl jsem tady konkrétní rozhodnutí a jednání ÚOHS v těch konkrétních případech. Čili žádné obecné proklamace, žádné spekulace, ale konkrétní případy, kdy ÚOHS posuzuje zneužití významné tržní síly, kdy už posoudil zneužití významné tržní síly a kdy už také udělil konkrétní pokuty za zneužití významné tržní síly. Čili nemůže dojít k žádným radikálním pohybům v oblasti našeho maloobchodního trhu prostě proto, že tato regulace už tady funguje od roku 2010, byla schválena v roce 2009 a nepřinesla nic z toho negativního, co zde bylo spekulativně zmiňováno v rámci diskuse. Já si prostě myslím, že je prokazatelné, že přijetí této úpravy v roce 2009 zlepšilo chování řetězců vůči dodavatelům. I když případů správního řízení ze strany ÚOHS nejsou desítky, ale jsou to jednotlivé kauzy, každá z nich dramaticky ovlivnila chování řetězců vůči dodavatelům. Už jenom fakt, že tento zákon tady existuje, tak preventivně působí na chování obchodních řetězců. A to si myslím, že je také nepopiratelný fakt, protože v těch jednotlivých kauzách obchodní řetězce prokazatelně změnily své chování. A opět odkazuji na svá minulá vystoupení, kdy jsem zde zmiňoval konkrétní příklady, kdy už jenom zahájení šetření ze strany ÚOHS vedlo ke změně chování ze strany obchodních řetězců.

Čili je to tady klasický politický spor, takových politických sporů tady máme celou řadu. Jsou tady poslanci a poslankyně, kteří řetězce regulovat žádným způsobem nechtějí, chtějí volný trh. Pak jsou tady poslanci a poslankyně, kteří se domnívají, že je tady nerovnováha ve vztazích mezi řetězci a dodavateli, a chtějí regulaci, která je omezená, která je zcela konkrétní. Není to žádná revoluce. Revoluce už se odehrála v roce 2010, to tady byla jiná vláda, a nic z toho negativního, co zde bylo avizováno, se nestalo a já jsem přesvědčen, že ani nestane. Prostě proto, že teď legislativně zlepšujeme stávající formu regulace, která se podle mého názoru jednoznačně osvědčila.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, znovu si dovoluji odkázat - a je to tak zde běžné, jestliže poslanci a poslankyně zde vystupovali v minulých částech rozpravy, tak myslím, že není úplně produktivní, abychom tady neustále znovu a znovu opakovali svá vystoupení a odpovědi na otázky. Dovoluji si odkázat na své minulé vystoupení k tomuto bodu a dovoluji si odkázat na své předminulé vystoupení k tomuto bodu v rámci jednání schůze Poslanecké sněmovny a samozřejmě jsem připraven se účastnit diskuse ve výborech, pokud tedy tento zákon do výborů projde a získá podporu Poslanecké sněmovny v prvém čtení. O tuto podporu bych chtěl v každém případě požádat, protože jsem přesvědčen, že tento návrh jednoznačně vylepšuje z legislativního hlediska stávající právní úpravu a činí ji vymahatelnější. Vymahatelnější za jasnějších podmínek, a to pro všechny - jak pro dodavatele, tak pro řetězce, tak pro Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu předsedovi vlády a mám tady dvě faktické poznámky. První je paní poslankyně Kovářová, potom pan poslanec Bendl. A potom s řádnou přihláškou pan poslanec Laudát.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan premiér zde hovořil o tom, co poslanci chtějí, nebo nechtějí. A já bych chtěla jenom jedno, zda by mi mohl odpovědět jednoduše na moji otázku. Této odpovědi se zatím úspěšně vyhýbal a myslím, že tento dotaz položili i jiní kolegové, a já ho proto ještě zopakuji. Má otázka zní následovně: Který ministr vynětí dodavatelů z regulace navzdory názoru Úřadu na ochranu hospodářské soutěže navrhl na jednání vlády. Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09 a Starostové.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, pane předsedající, pane premiére, já už jsem také nechtěl vystupovat, ale inspiroval jste mě otázkami, které jste tady v podstatě položil, protože jste tady říkal, že už zákon o tržní síle máme, ale přitom tady máme stejně problémy. Důvodem je tedy podle vás zřejmě to, že tady máme znovu tento zákon, který je znovu potřeba upravit, zavést takové ty povinné lhůty splatnosti, které stát sám nedodržuje. Třicetidenní splatnost není ani u státu běžná záležitost a bylo by přitom jednoduché to udělat, nemuseli bychom to řešit zákonem, mohli byste to vy udělat z titulu nějaké vládní vyhlášky apod. Určitě by si ministr financí našel způsob, jak to vymyslet, aniž bychom to museli řešit zákonem.

Já jenom zopakuji, to, že ten zákon už máme, ukazuje, že ten zákon v podstatě nic nevyřeší. Řetězce to nakonec udělají jinak. Bude-li byrokracie tady příliš, vyřeší si obchodní vztah za hranicemi České republiky - v Německu, v Rakousku apod., a stejně to obejdou, protože je to naprostý nesmysl. Naprostý nesmysl! Hájíte něco, co naopak tady zkomplikuje malým firmám život!

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní tedy řádná přihláška pana poslance Laudáta.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, ani já jsem nechtěl vystupovat, protože existuje jakási dohoda, že tedy pustíme do výborů tento návrh zákona, nicméně pan premiér mě zvedl ze židle.

Za prvé, on tady na dotazy, které padaly při minulém jednání, neodpověděl. Já si myslím, že otázka zní naprosto jasně: Proč jste změnili návrh, který napsal právník vystudovaný na Západočeské univerzitě, a jde sem jiný návrh, než zřejmě posuzovala Legislativní rada vlády?

Za další. Vy jste tady sice již obecně citoval, že jsou již rozhodnutí. Já vím o jedné kauze, která se týkala lhůty splatnosti. Tu dnes už není potřeba řešit. To byl snad jediný přínos celého zákona z roku 2010, kdy se bránilo vzniku druhotné platební neschopnosti, nicméně dnes to řeší obchodní zákoník. Nechápu tedy, proč tento paskvil máme dál ještě nabubřovat. Faktem je, že se mě osobně dotýká. Protože i nulové řešení je legislativní iniciativa. My jsme tady v minulém období s poslancem Plachým z ODS dali návrh na zrušení tohoto nesmyslného zákona. Pokud někde vznikají kartely, monopoly a neférové jednání, od toho je zákon o hospodářské soutěži. Jestli by k tomu měl někdo věcně vystupovat, někdo to předkládat, určitě to nebude ÚOHZ, který není ani schopen koučovat veřejné zakázky a řešit rychle tak, aby neparalyzoval české stavebnictví, ale Ministerstvo průmyslu a obchodu, kam tedy, ještě pořád soudím, hospodářská soutěž, její pravidla a problémy patří. Tady dal návrh ÚOHZ, pak ho ještě někdo na vládě předělal, takže nevím, jestli se k tomu zpětně vracela Legislativní rada vlády.

V tom, co tady, pane premiére, říkáte, tak nemáte pravdu skoro v ničem. Vy experimentujete s volným trhem. Vy experimentujete s výrobci potravin, s dodavateli a vždycky si vyzobnete něco, nějakou skupinu, a na tu zaútočíte. Jestli si chcete brát příklad ze Slováků, kde to končí tak, že se začínají utápět v soudních sporech, tak to je přesně ta cesta, kterou vy tady prosazujete.

Pokud říkáte, že vláda předkládá, pak nerozumím, proč váš první místopředseda a vicepremiér Babiš říká směrem ke Svazu cestovního ruchu a obchodu přesný opak, že tento zákon není potřeba. Já se domnívám, že není potřeba. A on je potřeba, ale univerzálně a v hospodářských soutěžích. V hospodářské soutěži, nikoli tady jako lex specialis.

Takže prosím, pokud byste byl korektní a odpověděl na ty otázky. Mimochodem, vaše sliby v tomto jsou úplně stejné, jako když jste žádali o důvěru vládě. Říkal jste: Nebudu reagovat už tady, je to přes čas, na všechny vaše připomínky k vládnímu prohlášení, na všechny vám odpovím, zanalyzujeme si ze stenozáznamu. Dodnes jste to neudělal. Takže vaše sliby v tomhle jsou... Já se přiznám, že do září si zanalyzuji vaše odpovědi i ty dotazy, které tady padly.

Ale ještě prosím, odpovězte prostým způsobem: Proč jste předklad, který vám na vládu poslal Rafaj, změnili a proč toto nepředkládá a neřeší váš ministr průmyslu a obchodu a strkáte nos do toho vy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Adamce. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, já ještě jednou. Já bych naopak chtěl pana premiéra pochválit za upřímnost. On to řekl to jasně: je to politický zákon, je to o vnímání světa jako o takovém. Vážím si té upřímnosti a myslím si, že dotazy, které tady padají, jsou nadbytečné. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. S faktickou paní poslankyně Havlová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Pan premiér tady řekl jednu důležitou věc - že nikdo sem nepřišel se žádnými konkrétními věcmi. Takže já jsem si okamžitě donesla, a sice - a máme tu jasně dáno, že třeba v srpnu Prazdroj zdražil pivo v roce 2012 v průměru o 3 % a hned následně nato v říjnu zdražil Prazdroj také o 3 %. To asi také není samo sebou. A potom tu mám, že obchodníci zdražili pečivo a donutili je k tomu největší pekaři. Ty články tady číst nebudu, ale přesně takhle to funguje.

A chtěla bych říct, že nejsem proti zákonu o tržní síle jako takové, ale budu trvat na tom, aby byla oboustranná, aby tam byli i dodavatelé i odběratelé, protože monopolů je více, a třeba i příklad Becherovky, která si sama určuje na trhu ceny, protože nemá konkurenci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Neeviduji žádnou přihlášku, obecnou rozpravu končím.

 

Nyní přistoupíme k hlasování o návrzích, a to za prvé o návrhu paní poslankyně Havlové, pana poslance Pavery a pana poslance Kučery na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. (V sále je silný hluk.)

Svolám kolegy z předsálí... a zahajuji hlasování. Táži se kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Hlasování s pořadovým číslem 153 končím. Přihlášeno bylo 179 přítomných, pro 42, proti 109. Konstatuji, že tento návrh byl zamítnut.

 

Budeme hlasovat nyní o návrhu pana poslance Laudáta a pana poslance Stanjury o zamítnutí předloženého návrhu.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. (Připomínky ze sálu.)

Ano, omlouvám se. Všechny odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

 

Je to návrh na zamítnutí předloženého návrhu.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování pořadové číslo 154, do kterého bylo přihlášeno 166 přítomných, pro 31, proti 119. I tento návrh byl zamítnut.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

 

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Táži se, zda někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu. Není tomu tak.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování pořadové číslo 155, do kterého bylo přihlášeno 170 přítomných, pro 167, proti jeden. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Táži se, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru. Prosím pana poslance Laudáta a poté pana zpravodaje.

 

Poslanec František Laudát: Navrhuji hospodářský výbor, protože je to tvrdý zásah a další regulace soutěžního práva. To za prvé. Takže hospodářský výbor. A potom výbor pro evropské záležitosti. Důvod je prostý. Domnívám se, že tady dochází k vychylování trhu a že někdo, kdo se zabývá evropským hospodářským právem, regulací tržních vztahů, by měl vědět a srovnat to s tím, co chystá Evropa, protože ona některé věci nějakým způsobem diskutuje. Proto bych chtěl, abyste se alespoň v prvním přiblížení i vy věnovali tomuto zákonu. Tedy hospodářský výbor a výbor pro evropské záležitosti.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. O dalších návrzích na přikázání budeme hlasovat samostatně.

 

Nejdříve budeme hlasovat o přikázání hospodářskému výboru.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování pořadové číslo 156, přihlášeno bylo 172 přítomných, pro 135, proti jeden. Konstatuji, že tento návrh byl schválen.

Dále budeme hlasovat o návrhu na přikázání do výboru pro evropské záležitosti.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 157, do kterého je přihlášeno 172 přítomných, pro 40, proti 101. Konstatuji, že tento návrh byl zamítnut.

 

Návrh tohoto zákona byl přidělen k projednání garančnímu výboru zemědělskému a dále k projednání hospodářskému výboru. Končím první čtení tohoto zákona.

 

Nyní přistoupíme k projednávání bodu číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.