(20.10 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
K nejpalčivějším problémům dnešní České republiky nepochybně patří i půlmilionová armáda nezaměstnaných. Připomínám i to, že v naší republice je ohroženo chudobou 900 tisíc osob a na hranici nebo pod hranicí hmotné nouze žijí 2 miliony lidí. I dnes tedy platí, že slušné životní podmínky, práce a spravedlivá mzda, ale také mír a seriózní spolupráce národů není samozřejmostí.
Znovu a znovu musíme odvracet nebezpečí, jímž je ohrožován mír, lidská občanská práva, sociální pokrok, rovnoprávnost, svoboda i sama existence lidského života. A zaznívá to o to naléhavěji, jak před našima očima bezohledný cynismus vlád Spojených států amerických, generality Severoatlantické aliance a papalášů Evropské unie vede k vyvolávání nových a nových expanzí a konfliktů. Rozbombardovat, rozbíjet a vykrádat celé státy, vojenskými základnami kontrolovat celý svět - to nemá s demokracií, se svobodou a základními lidskými právy nic společného.
A je hanbou současné české vlády, že tuto politiku stále ještě podporuje, že se jí účastní a že proti ní otevřeně nevystupuje. Ne, česká vláda by se neměla nechat zatlačit do kouta nesmyslnými argumenty typu: kdo nesklapne podpatky a nedrží hubu a krok, je pro Putina, proti Spojeným státům a Severoatlantické alianci, a dokonce proti svobodě a demokracii.
Někde jsem četl, že v Plzni se říká jedné ulici Třída politických omylů. Postupně nesla název Stodolní, Jungmannova, pak Císaře Františka Josefa, po první světové válce Wilsonova, za nacistické okupace to byla Bahnhofstrasse, pak Karla IV., a její část byla od roku 1942 dokonce Třídou vítězství. Po druhé světové válce to byla Stalinova, pak Moskevská, po srpnu 1968 krátce Ludvíka Svobody a pak zase Moskevská. Naposledy měnila jméno v roce 1991 na současnou Americkou. Nic proti tomu. Vždyť ulic politických omylů je u nás mnohem, mnohem víc.
Jenom mi vadí, že novodobí mocipáni jsou dnes loajálnější ke Spojeným státům a Severoatlantické alianci než k České republice a jejím občanům. Ne, čeští občané by neměli přednostně platit za to, co navařila pekelná kuchyně Spojených států a jejich velmocenských spojenců nebo českých lokajů. I do budoucna je pak nutné jasně říci, že za to, že rovněž stávající vládní koalice leze komusi kamsi, by neměli platit obelhávaní a podvádění čeští občané, kterých se na jejich názor, natož na souhlas s rozhazováním obrovských finančních částek v různých afrických a asijských válkách, okupacích a převratech nikdo neptal.
Někdy mám pocit, že veškeré to tlachání o pravdě a lásce bylo jenom clonou pro majetkový převrat, lokální konflikty a obludné kádrování a kriminalizování živých i mrtvých. I to byl možná důvod, proč jsem v sobě našel odvahu jít po listopadu 1989 proti proudu a veřejně se přihlásit ke koncepci zásadové levicové politiky, která mi velí utkávat se s těmi, kdo svou nenasytností a mocichtivostí ohrožují nejen českou společnost, ale i Evropu a celý globálně propojený svět.
Přes to všechno iniciativu Občanské demokratické strany, TOP 09 a Úsvitu v žádném případě nepodpořím.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Grebeníčkovi. Slova se ujme pan kolega Marek Černoch. Připraví se pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Přeji vám, dámy a pánové, hezký večer.
Přestože tu považují mnozí dnešní zasedání za frašku, upřímně si přiznejme, že legrační na tom není vůbec nic. Rád bych se postavil i proti argumentu, že jako opozice dnes nemáme šanci cokoliv prosadit. Naší hlavní snahou je upozornit na to, co se v pozadí vlády odehrává, a apelovat na poslance koaličních stran, aby si sáhli do svého svědomí a přiznali sami sobě i veřejnosti, že tento stav podporují a jsou za něj každý z nich osobně zodpovědní.
Ze strany vládní koalice tu bylo řečeno opravdu mnoho, ale jen velmi málo se opravdu týkalo toho, proč se dnešní zasedání s hlasováním o nedůvěře vládě uskutečnilo. A to platí i ,nebo spíše hlavně, o projevech premiéra i dotčeného ministra financí.
Vraťme se ještě k faktům, protože ta jsou tu zesměšňována. Místo aby byla vysvětlena, je pozornost obracena ke kauzám minulosti. To v případě pana Babiše a v případě pana premiéra byla argumentace nahrazena samochválou o tom, že se česká ekonomika v závěsu za tou evropskou konečně začala vymaňovat z celosvětové recese, jako by to snad bylo zásluhou této vlády.
Vraťme se k faktům. Ministr financí je v bezprecedentním střetu zájmů, kterého využívá ve prospěch svých firem. To je fakt. Celá koalice v čele s premiérem ho v tom otevřeně podporuje a tento precedent schvaluje. To je také fakt. Strategie podpory biopaliv byla Evropskou unií utlumena a členským zemím byl doporučen termín 2020 pro její ukončení tak, aby jednotlivé země nemusely měnit legislativu. V našem případě legislativa počítala s termínem 2015. Tato koalice zcela nesmyslně, bezdůvodně a proti doporučení Evropské unie odsouhlasila dalších zbytečných pět let na to, aby občané této země ze svých kapes dotovali soukromý byznys. Použil bych zde rčení, že dotace jakékoliv formy je vlastně takovou legalizovanou korupcí. Někdo někomu sebere a na základě svého uvážení dá jinému. Pan ministr financí obě tyto strany minci zvládá sám. Má tak klíčové informace jako žádný jiný byznysmen v zemi, a to ani v minulosti. Fakt, který chce navíc v blízké budoucnosti korunovat zavedením elektronické evidence tržeb tak, že bude mít v reálném čase přehled o každé obchodní transakci v zemi, je také na zvážení.
A není to o tom, že bychom byli proti vybírání daní nebo že bychom chtěli jakýmkoli způsobem podporovat nějaké šmeliny. Je to o tom, že podporujeme registr smluv, který zde v této Sněmovně leží už přes rok, je neustále odsouván, a ačkoli by měl být prioritou této vlády, tak se na to ještě nedostalo. Řeší se místo toho jiné věci.
Prostě nechceme dopustit, aby se tento precedent stal v budoucnosti České republiky standardem, protože existuje ještě mnoho poněkud méně závažných důvodů vyslovit této vládě nedůvěru, jako je špatná, nejednotná zahraniční politika v době obrovské migrace, velmi důležitá, neschopnost při výběru daní. Nabádám všechny, aby ve svých projevech a hlavně při hlasování - věnujme se faktům, vlastní zodpovědnosti za budoucnost této země.
A na závěr ještě jedna věc. Pan ministr financí tady řekl, že to jsou pro něj drobné. Nevím, jestli tím myslel letenku do Ameriky nebo ty dotace, ale pro většinu lidí nejsou drobné ani dvacet korun nebo padesát korun. A beru tuto větu, kterou pronesl, jako výsměch. Děkuji. (Potlesk v pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi. Slova se ujme pan poslanec Michal Kučera. Připraví se pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***