(20.00 hodin)
Poslanec Simeon Karamazov: Nejste než sebranka a odpůrci blahodárné správy. Nejste než nájemní ničemové. Svou zemi byste prodali za kus bídného žvance. Je ve vás vůbec něco dobrého? Jak odporní jste celému národu, jenž vás pověřil k napravování křivd. - Vážené kolegyně, vážení kolegové, citoval jsem z řeči Olivera Cromwella, kterou přednesl roku 1653 v britském parlamentu.
Jako by tento muž před více než 300 lety mluvil o vaší vládě. Vládě svévole a zvůle, vládě, která ubližuje aktivním a pracovitým lidem. Zvyšujete daně, abyste výnosy z nich promrhali v provozních výdajích, které jen letos navýšíte o neuvěřitelných 10,5 mld. Přijímáte nové úředníky, místo abyste státní správu ztenčili. Občany otravujete stále novým a novým papírováním. Zavedli jste povinné kontrolní hlášení pro plátce DPH. Nedovolíte lidem už ani porazit strom na vlastní zahradě, aniž by k tomu nepotřebovali speciální povolení. Dáváte více peněz na sociální dávky, místo abyste přiměli ty, kteří se práci schválně vyhýbají, aby přestali na systému parazitovat. Zato slušné a poctivé lidi trestáte. Vždyť ministr průmyslu a obchodu neváhal živnostníky označit za parazity. K čemu je dobrá vláda, která ani neví, že právě živnostníci a drobní podnikatelé drží ekonomiku České republiky nad vodou? Pokud máte udělat něco dobrého, zůstává u slov. Pokud chcete škodit, hned tak činíte. Zavádíte registrační pokladny. Tím znemožníte podnikání mnoha lidem. Inspirujete se přitom v Chorvatsku, kde systém selhal. Napodobujete Balkán, místo abyste sledovali, jak výběr daní funguje na Západě. Tam totiž chceme patřit. Rozumím ale, že tam se dívat nechcete. Jinak byste viděli, že tak obrovský střet zájmů, v němž se nachází Andrej Babiš, není v liberální demokracii možný. My občané však nechceme žít v despotické oligarchii. Takový systém by totiž vyhovoval jen jednomu člověku - Andreji Babišovi.
Jak je možné, že ministr financí lže a trapně se vymlouvá? Jak jinak popsat situaci, když před několika dny tvrdil, že hnutí ANO nepodpoří zákon o biopalivech? Když jeho poslanci pro zákon ruku zvedli, ministr tento nesoulad mezi řečmi a činy vysvětloval vzpourou poslaneckého klubu. Přitom každému je jasné, že jde o 5 mld., které Agrofert získá. Podle novináře Erika Besta je Babišovo podnikání na zákonu závislé. Díky biopalivům do Agrofertu ročně přiteče neuvěřitelných 20 mld. korun, což je 12 % celkových tržeb společnosti. Je to nepředstavitelné číslo. Nemůžeme přece jen tak přihlížet, jak si ministr financí přihrává peníze do vlastní kapsy.
Ptám se vás, členové vlády, ptám se vás, vládní poslanci, proč nehájíte zájmy občanů, ale jen zájmy své vlastní. Proč se nepostavíte za zájmy naší země v Evropské unii? Proč trváte na přijetí eura přesto, že pro to neexistují rozumné důvody? Proč nepředstavíte smysluplnou vizi, jak čelit terorismu a ilegální migraci? Důvodem je vaše neschopnost, ale i nezájem. Vaším cílem je jenom prospěch váš a vašich kamarádů.
Premiér Sobotka prosazuje socialismus, který už tolikrát selhal. Prosazuje stále větší kontrolu našich životů, stále větší závislost na státu, který v roli velkého bratra hlídá každý náš krok. Andrej Babiš žádnou vizi nemá. Jen konkrétní zájem získat víc peněz. Premiér a ministr financí spolu otevřeně kšeftují. První dovolí druhému obohacovat se na úkor všech, druhý podpoří prvního v zavádění socialismu.
Jsem si jistý, že takovou formu korupce nepodpoří žádný poslanec, který se skutečně zodpovídá svému svědomí a svým voličům. Tuto zlovolnou vládu nesmí tolerovat nikdo, komu není lhostejná budoucnost této země. Proto vyzývám k vyslovení nedůvěry této vládě. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Simeonu Karamazovi. Slova se ujme pan poslanec Miroslav Grebeníček, připraví se pan kolega Marek Černoch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v chování a jednání mnohých lidí je i přes dlouhé historické období vývoje lidstva i v současných společenských podmínkách patrné, že historicky primitivní pudová podstata a biologická podmíněnost zůstala téměř beze změny. Primitivní základ zůstal téměř nedotčen, je pouze někdy rafinovaně ukryt pod slupkou rádoby kultivovaného vystupování. Dokladem toho je i naše dnešní jednání.
Pozoruhodné je především to, že návrh na vyslovení nedůvěry současné vládě vznáší především ta část opozice, která ovládá metody vytváření virtuální reality a dostává k tomu také mimořádný prostor v médiích, tak jako dříve jej dostávali k tomu, aby svou padlou vládu hanebně vydávali za vládu rozpočtové odpovědnosti a boje proti korupci a kmotrům a svého někdejšího premiéra Petra Nečase za pana čistého. Ano, obraz vlády pana čistého, poctivého katolíka, demokrata a bojovníka proti korupci nabýval rozměru stoupajícího až k nadoblačným výšinám. Vše pak skončilo, jak všichni dobře víte, až neuvěřitelným fiaskem.
Chci být správně pochopen. Pokud podrobuji důrazné a nesmlouvavé kritice komickou frašku na téma důvěryhodnosti, kterou se pokoušejí hrát představitelé pravicové opozice, ani v nejmenším nemíním obhajovat chyby současné vlády, včetně chyb vicepremiéra Andreje Babiše a jeho politického hnutí, jehož majetek na rozdíl od České republiky neustále roste. Nic však nenasvědčuje tomu, že by současná vláda byla pro republiku a pro občany pohromou takového rozsahu, jakou byla vláda Petra Nečase. Troufám si dokonce tvrdit, že současná ne příliš důvěryhodná vláda, kterou nemám důvod podporovat, zatím stojí, chci-li být objektivní, stále ještě o třídu výš než její ostudně padlá předchůdkyně.
Ne, nemůžeme očekávat, že problémy, které jsou v současné době čím dál patrnější, někdo za nás vyřeší. Otázkou je, zda se bude pokračovat v dalších omylech a chybách, nebo se bude utvářet nová, zdravější podoba společnosti, ve které bude pokud možno co nejvíce eliminována beztak citelná až vyhrocená tenze týkající se především sociální problematiky. Například na to, že děti ze sociálně slabých rodin dneska často nemají peníze na školní obědy a že ve školách pokukují i po svačinách šťastnějších spolužáků, upozorňují učitelé a některé charitativní organizace už delší dobu. A je na tom současný český stát a jeho rozpočet opravdu tak zle, že děti z příjmově slabých rodin už nemohou spolu s lépe situovanými spolužáky trávit společně takové tradiční akce, jako jsou lyžařský výcvik, škola v přírodě, školní výlet a návštěva divadla? Skutečně Česká republika je tak chudá, že nejen mnohé kvalitní zájmové a sportovní aktivity, ale docela obyčejné zájmové kroužky si mohou dovolit jen děti z rodin, které na to mají? Vyjádření resortních ministrů, že českým dětem ze sociálně slabých rodin by mohly být školní obědy hrazeny z prostředků tzv. evropských fondů, evokuje mnohé. Třeba polévkové akce pro děti nezaměstnaných v meziválečném období. A možná i tradici polévek vyvařovaných svého času hladovějícím občanům naší republiky jako doklad toho, že se o ně nestará vlastní vláda a že jim tedy pomůže protektor. Je současný kabinet skutečně tak nemohoucí, že obědy zajistí nejchudším žákům, jen když na to dostane peníze z Bruselu? ***