(14.20 hodin)
(pokračuje Fiala)
Jaké tedy navrhujeme řešení? Jedna možnost je, že pan ministr Babiš změní rezort. Nebude ministrem financí, nebude ministrem průmyslu a obchodu, nebude ministrem zemědělství, ale bude třeba ministrem - já nechci panu premiérovi radit - práce a sociálních věcí, kultury, zahraničí nebo něčeho, kde se nebude dostávat do tohoto permanentního střetu zájmů.
A ta druhá varianta - a nejlepší by bylo, kdyby se to stalo dohromady - je, že se důsledně oddělí činnost firmy Agrofert od státu. A to tak, že Agrofert ani jeho dceřiné společnosti se nebudou hlásit do výběrových řízení státu a jeho organizací včetně státních firem, že Agrofert nebude čerpat národní dotace ani investiční pobídky a že vláda nebude psát zákony určené na míru několika společnostem, které - a jaká náhoda! - především vyhovují holdingu Agrofert.
Dámy a pánové, po tom, co jsem řekl, asi nikoho nepřekvapí, že vláda nemá naši důvěru. Vláda nemá naši důvěru z řady důvodů. Z těch důvodů, jakou dělá politiku, jakým způsobem postupuje, jak útočí na pracovité a slušné lidi. Ale my, a to jsem řekl v úvodu, uznáváme výsledky voleb, akceptovali jsme fakt, že máme socialistickou vládu, a podle toho postupujeme v Poslanecké sněmovně. Ale nemůžeme se smířit s faktem, nemůžeme se smířit se skutečností, že zde dochází k zneužívání moci ve prospěch ekonomických zájmů. To nejde jenom o to, že se někdo obohatí. Jde i o to, že jsou zde porušována základní pravidla demokratické kultury, že jeden podnikatel ve vládě přihrává své firmě výhody, přihrává své firmě finanční prostředky a ostatní mu to dovolují. To je opravdu vážný důvod. Je to důvod, kdy musí každý pochopit, že opozice, která má na mysli dobro občanů České republiky, které jde o demokratická pravidla hry, že opozice vyvolává nedůvěru této vládě.
Předseda PSP Jan Hamáček: Já se velmi omlouvám, pane předsedo, já prosím levou stranu sálu - levou stranu sálu - aby se ztišila. Děkuji.
Poslanec Petr Fiala: Poslankyním a poslancům z vládních stran chci prostřednictvím pana předsedy sdělit následující. Pokud se tomuto střetu zájmů nepostavíte, pokud nebudete tlačit na premiéra Sobotku, aby z toho vyvodil odpovědnost, tak jenom potvrzujete moje nedávná slova, kdy jsem řekl, že tato vláda je založena na tiché dohodě, která funguje tak, že vláda realizuje socialistické priority sociální demokracie výměnou za to, že se uskutečňují byznysové zájmy skupiny Agrofert.
Já, dámy a pánové, opravdu nechápu, jak můžete tomuto střetu zájmů přihlížet. Já nechápu, jak demokratické politické strany zastoupené v této vládě mohou akceptovat toto zneužití politické moci ve prospěch vlastního byznysu. Dnes jde o to, a to je základním tématem této naší mimořádné schůze, kdo v této zemi zneužívá moc, kdo tuto moc zneužívá pro uskutečňování svých osobních ekonomických zájmů. My jsme tady vám všem dali šanci tuto situaci změnit. Dali jsme vám šanci, abyste dnes hlasováním dali najevo, že nechcete, aby premiér této země schovával hlavu do písku, aby se tvářil, že všechno je v pořádku, aby se tvářil, že je v pořádku vládnout s mužem, který demokracii využívá pro svůj prospěch a pro své obchody. Dnešní hlasování bude šancí pro vás všechny, kteří chcete dát najevo, že politika je služba lidem a veřejnosti a že politika není služba zájmům jednoho muže a jedné firmy.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, dnes máme šanci to změnit a já vás vyzývám k tomu, abychom to udělali. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším vystupujícím za navrhovatele bude pan předseda klubu TOP 09 a připraví se pan předseda klubu hnutí Úsvit. Ještě než dám slovo panu poslanci... Není rozprava, probíhají vystoupení navrhovatelů, takže nepřipustím technické poznámky. Technické poznámky až v rozpravě. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, členové vlády, dámy a pánové, lze předpokládat, že při mimořádné schůzi, jejímž bodem je vyslovení nedůvěry vládě, budou vystupovat někteří členové vlády a budou prezentovat údajné úspěchy vlády na poli hospodářské politiky, sociální politiky či zahraniční politiky. Jsme samozřejmě v opozici vůči těmto politikám. My máme pocit, že hospodářská i sociální politika vlády není odpovědná, a mrzí nás, že často jsme v opozici i vůči politice zahraniční. Nic z toho však není důvodem, proč jsme požádali o svolání této schůze. Tento důvod je jeden jediný a to je bezprecedentní, bohužel již často konzumovaný konflikt zájmů ministra financí a majitele Agrofertu v jedné osobě. Konflikt zájmů, který je nejenom tolerován, ale často i přímo podporován koaličními partnery hnutí ANO.
My jsme političtí realisté, a když bylo řečeno, zda umíme počítat do sto jedné, tak samozřejmě umíme. A já z určitého úhlu pohledu dokážu souhlasit s tím, že tato schůze je zbytečná. Byla by totiž zbytečná za předpokladu, že bychom žili v zemi s plně svobodnými médii. Kdybychom žili v zemi s plně svobodnými médii, nebylo by třeba svolávat schůzi o důvěře vládě, neboť dnes a denně by tato svobodná média protestovala z titulních stran proti obrovskému a konzumovanému konfliktu zájmů ministra financí. Není v západních demokraciích vláda, která by něco takového mohla vydržet. Vzhledem k tomu, že nemáme, jak známo, plně svobodná média, nezbývá tedy nic jiného opozici než použít tohoto mimořádného nástroje, aby upozornila na to, že to je skutečně výjimečná věc, že to je věc, která si zaslouží říct: Ne, my vám nevěříme! Ne proto, že máme jiný názor na daňovou politiku, ale proto, že jsme přesvědčeni, že jeden člen vlády se nemá obohacovat na úkor veřejných rozpočtů.
Biopaliva zdaleka nejsou jediným příkladem tohoto konfliktu zájmů, ale vzhledem k tomu, že biopalivy ten pohár přetekl, dovolte, abych jenom stručně okomentoval skutečnost, že tady ten konflikt zájmů nejenom je, ale že jeho nositel veřejně klame o jeho skutečném rozsahu a dopouští se i přímých korupčních lží. Je to především ona v podstatě neuvěřitelná argumentace, že z veřejné podpory na odbyt čistých biopaliv výrobce vůbec nic nemá, protože ta veřejná podpora je směřována k distributorům. Ano, tahle poslední věta jediná je pravdivá. Veřejná podpora je směřována k distributorům, je to veřejná podpora, jejímž úkolem je cenová intervence, cenu snížit do atraktivní polohy, a tím, že ta cena je atraktivní a nízká, logicky může výrobce své výrobky prodávat. Kdyby veřejná podpora za účelem cenové intervence nebyla vyplacena v onom objemu stanoveném Ministerstvem financí devíti miliard korun, pak samozřejmě by výrobek byl cenově neatraktivní a výrobce by ho neprodal a neměl by ten byznys. Popřípadě by ho musel prodávat za výrazně nižší cenu, než kterou realizuje teď, když mu s tou cenou pomáhá veřejná podpora. To je tak jednoduchá úvaha, že když se účelově nezamlžuje, tak jí rozumí úplně každý. Je to podobné jako v případě šrotovného, které se pokoušeli zavádět kolegové ze sociální demokracie. Proč kolegové, když jste prosazovali šrotovné v objemu... (Odmlka pro hluk v sále.) ***