(10.40 hodin)
(pokračuje Tejc)
Nechtěl jsem tady zmiňovat text toho zákona, ale na základě debaty, která tady proběhla, by bylo dobré říci, o čem budeme hlasovat. Ten zákon říká, že z výkonu rozhodnutí budou vyloučeny zejména ty věci ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění jeho a manžela - já je budu jmenovat. Jsou to ty věci, které nebude možné po změně zákona zabavit. Běžné oděvní součásti včetně prádla a obuvi, obvyklé vybavení domácnosti, zejména lůžko, stůl, židle, kuchyňská linka, nářadí a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo, přikrývka a ložní prádlo, pokud hodnota takové věci zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti. Studijní a náboženská literatura, školní potřeba a dětské hračky. Snubní prsten, písemnosti osobní povahy, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se povinného nebo členů jeho rodiny a nosiče dat těchto záznamů, pokud nelze takové záznamy přenést na jiný nosič, a jiné předměty podobné povahy. Zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný nebo člen jeho domácnosti potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu a zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník.
To je tedy okruh věcí, které by nebylo možné zabavit. A já jsem přesvědčen, že pokud se na ně podíváte, tak nikomu z vás ten seznam nebude připadat nepřiměřeně široký. Jsem přesvědčen, že v dnešní době není správné, aby rodina, která má děti, přišla například o pračku, protože dluží, a děti se ocitly bez základní hygieny. Myslím si, že k tomu není žádný podstatný důvod.
Druhá věc je, že se zavádí povinnost provádět zvukový a obrazový záznam z takzvané mobiliární exekuce, tedy zabavování věcí v bytě v domě dlužníka. Bohužel, dnes je to tak, že si často stěžují jednotliví povinní, že exekutor nepostupoval přiměřeně, že například vyhrožoval, že zabavil věci, které nepatřily jemu, ale třeba rodičům. Dokonce vím o případu, kde byly zabaveny věci majitele domu, který měl nábytek, který samozřejmě pronajímal současně s tím bytem, a exekutor nereagoval na žádné námitky. Proto říkáme, aby bylo možné zjistit skutečný stav, jak ta exekuce proběhla, že bude pořízen záznam, který následně může využít ministerstvo v případném návrhu na zahájení kárného řízení.
Pak je tu otázka pohledávek, o kterých jsme hovořili, to znamená zda má, nebo nemá dojít k zabavení a následně prodeji nemovitosti pro malé dluhy.
Zvyšuje se určitým způsobem kontrola zaměstnanců exekutora, tedy kandidátů a koncipientů, a je možné udělovat nově výtky.
To, co tady bylo diskutováno, je také otázka postupu. Já teď ten postup, jak by měl postupovat exekutor, přečtu a sami si prosím zvažte, zda to je logické a v souladu se zdravým rozumem. My říkáme, že má postupovat tak, že nejdříve budou postiženy přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, jednoduše peníze na účtu, má-li je. Pokud ne, tak mohou být přikázány jiné peněžité pohledávky, s výjimkou pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, postižením jiných majetkových práv, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovité věci, pozastavením řidičského oprávnění nebo zřízením exekutorského zástavního práva. Teprve když tyto prostředky nebudou účinné, může být přistoupeno k prodeji movitých věcí a prodeji nemovitých věcí, které povinný nepoužívá k bydlení sebe a své rodiny. Pak teprve mohou být voleny až ty dramatičtější způsoby exekuce.
Přiměřenost byla v zákoně stanovena, bohužel ne všichni exekutoři - byť uznávám, že velká část ano - respektovali obecné ustanovení. Proto jsme tedy sáhli k tomu, že ten postup přesně píšeme do zákona, což je skutečně kazuistické, ale na druhé straně je to reakce na to, že někteří exekutoři bohužel nejsou schopni respektovat obecná ustanovení zákona.
Poslední věc, o které hovořil kolega poslanec Schwarz, je věc, která podle mého názoru má také svou logiku a je potřebná. Ve chvíli, kdy má někdo peníze na účtu, které poskytuje na úhradu exekuce, není důvod, aby exekuce trvala několik měsíců, byl mezitím například zabaven majetek toho dlužníka, ale postačí, aby onen dlužník zaplatil ze svého účtu tuto částku exekutorovi, a v tu chvíli exekuce samozřejmě končí, samozřejmě bude ochuzen o náklady exekuce. Rozhodně nejde o to, že by se dluhy přestaly platit. My neříkáme, že někdo nemá zaplatit dluh. My jenom říkáme, že postup, který volí exekutor, dnes mnohdy nebyl přiměřený a že cílem exekuce má být uspokojení věřitele, nikoliv likvidace nebo šikana dlužníka.
To je to, co chceme tím zákonem změnit, a já jsem přesvědčen, že se rozhodně vymahatelnost práva nesníží. Je to možná špatná zpráva pro ty, kteří počítali s tím, že zrušíme exekutory a věřitelé si budou muset poradit sami. Nic takového se neděje. Ten zákon je kritizován na jedné straně pro svou radikálnost, na druhé straně pro svou mírnost. Já myslím, že jsme udělali relativně dobrý zákon, takže v tomto smyslu to je snaha o úpravu, která je v souladu se zdravým rozumem.
Souhlasím s tím, co tady zaznělo. Ten problém není primárně v exekucích, to je poslední věc, na kterou dojde, ale problém je samozřejmě ve finanční gramotnosti, v tom, že nejsou mnohdy licencováni poskytovatelé půjček, v tom, že spotřebitelské půjčky jsou od 5 000 korun a řada společností nabízí půjčky za 4 999 korun s roční procentní sazbou nákladů, tedy úroky a poplatky, ve výši 6 500 bodů. To je až neuvěřitelná částka. Myslím si, že to musíme změnit, ale nemůže to řešit tento návrh. Řeší to návrh zpracovaný Ministerstvem financí. Určitě o něm povedeme debatu, zejména v rozpočtovém výboru. Já se přimlouvám za to, abychom teď vyřešili tu jednu část a možná ty podstatnější vyřešili co nejdříve. Jsem rád, že ten návrh už je v paragrafovaném znění.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji jednu faktickou poznámku pana předsedy Kalouska. Máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já jsem byl připraven ten návrh podpořit, ale teď mě znejistilo vystoupení pana poslance Tejce, kde mě upozornil, že například chráněný neexekuovaný předmět může být i pračka u rodiny s dětmi. Já bych pochopil, kdyby se nesměly exekuovat valcha a necky, ale neexekuovat pračku, která byla pořízena za nezaplacený úvěr, mi přece jenom přijde jako poměrně velká přecitlivělost.
Já jenom podotýkám, že jako dítě školou povinné jsem mamince na valše v neckách pomáhal prát a necítili jsme se jako sociální případ, nebyli jsme sociálně frustrováni. Naopak jsme si přitom vždycky hezky zazpívali. Rodinu velké prádlo stmelovalo. (Smích v sále.) Já opravdu teď nevím, jak budu hlasovat. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Benda.
Poslanec Marek Benda: Pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já jsem se vůbec nechystal vystupovat, dokud tady kolega Tejc nezačal číst, protože jsem měl pocit, že jsme si všechno řekli na ústavněprávním výboru. Ale když už jsme do té Sněmovny dorazili a tu debatu tady rozjeli, tak se omlouvám, ale přece jenom k ní něco říci chci.
Všechno, co tam kolegové píší, v tom zákoně už v reálu je. Problém je ten, že tu a tam některý exekutorský úřad nebo některý exekutor ulítne a udělá něco, co je za hranou. To, co nám tady citoval pan místopředseda Filip, to byly v částech trestné činy, v částech minimálně porušení zákona o soudních exekucích. Čili všechno věci, které by měly být stíhatelné a potrestatelné. ***