(9.40 hodin)
Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Já bych rád zdůraznil, že klub ODS nebude hlasovat pro většinu návrhů, které jsou k tomuto návrhu. A asi stojí za to říci proč.
Ta první věc je, že vláda rok a půl slibuje a vykládá, že předloží nějakou komplexní novelu zákona nebo nějaký nový zákon, který komplexně upraví problematiku exekucí. Vláda, jak se stalo zvykem, nepředložila vůbec nic.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se velmi omlouvám, jenom poprosím navrhovatele, aby si vypnuli mikrofon, protože jejich rozhovor je slyšet a máme s tím tady špatné zkušenosti z minule. (Úsměv v sále.) Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Blažek: A tak nám tady vzniká lidová tvořivost, která bohužel není vedena často úmyslem, aby se ta situace zlepšila, ale úmyslem, že dnes kdokoli vystoupí proti exekutorům nebo se zastane dlužníků, tak se to vede na velmi falešné a nebezpečné mediální vlně. Protože normální má být, že se dluhy platí, a ta přehnaná ochrana dlužníků, ke které začínáme směřovat, nepomůže ani těm dlužníkům. A dovolte mi říci proč.
My jsme prožili 90. léta, kdy stát nebyl připraven na nový typ ekonomiky a docházelo k tomu, co si mnozí vzpomenete, že vymoci nějakou pohledávku téměř nebylo možné. Po těch mnoha letech jsme dospěli do stavu, kdy již jsou nějaké zkušenosti s vymáháním pohledávek a také existuje už jakási ustanovená judikatura, tzn. že v zásadě všichni hráči na tom hřišti zhruba znají pravidla. Těmito novelami se zase dostáváme do stavu, kdy připravíme probíhající exekuční řízení k tomu, že se zase začnou lidé soudit, jestli to či ono může vzít, nebo nemůže. Věřitel bude sedět doma a nebude vůbec rozumět tomu, o čem se ty spory vlastně vedou. A víte, co udělá? No udělá často to - a proto je to novela, která neprospěje ani dlužníkům - že zkrátka nebude vymáhat dluhy prostřednictvím státu, což se dnes děje, ale vrátíme se do takového toho stylu, kdy se bude buď hrozit násilím, nebo se bude používat násilí.
Svět, ve kterém dnes žijeme, pokud jde o exekuce, je relativně vyvážený. Má svoje chyby, to já neříkám, že ne. Ale to, jakým způsobem, v mediálním stylu Jestřáb kontra Hrdlička, kdy každý dlužník je dnes brán, že je v podstatě ta kladná postava, zatímco věřitelé a exekutoři jsou v podstatě darebáci, přestože vymáhají pohledávky, ke kterým se lidé sami zavázali... To není tak, že vznikl nějaký dluh a ti lidé se dostali do nějaké situace, kterou nezavinili, a teď nevědí, co s tou situací mají dělat.
Dovolte mi, abych zůstal u toho Jestřába kontra Hrdličky. To je vlastně novela nebo soudnička Svatopluka Čecha z 19. století a byla krásně zneužita za předchozího režimu tím slavným filmem z roku 1953, kdy - a to je přesně ono, v čem dneska zase začínáme žít - toho dlužníka hraje pan Smolík, tzn. kladná postava, a ten Jestřáb už v tom názvu je ten darebný věřitel, který darebně chce jenom to, aby dostal zpátky svoje peníze. Ale co je důležité, Hrdlička v této novele i v tomto filmu se nezadlužuje proto, že nemá na chleba a že nemůže žít. On se zadlužuje proto, že jeho dceruška a manželka mají přehnané finanční nároky a on ty nároky chce splnit.
Dnes dluhy nevznikají v převážné většině z toho důvodu, že lidé nemají z čeho žít, nemají kde bydlet apod., byť předpokládám, že třeba kolegyně Semelová by to popsala tímhle způsobem. Ale taková realita není. Ty dluhy často, nebo nejčastěji vznikají proto, že lidé chtějí mít ten nejnovější telefon, tu nejnovější televizi, tu nejnovější myčku. A my tady teď budeme plakat nad osudem těchto lidí, kteří sice možná dospívají často do situací, které nejsou jednoduché, ale stát tu není od toho, aby právě tuto skupinu obyvatelstva přehnaně chránil.
Vztahy věřitelů a dlužníků byly vždycky tématem. A tak mi dovolte říct ještě jednu poznámku z literatury a to je ta známá scéna z Haškova Švejka, kdy ten feldkurát Katz - a to je ta věta, u které bych se rád zdržel - říká jednoduše: To se nám to hoduje, když nám lidé půjčují peníze. Těmito novelami, které teď budeme schvalovat, dospějeme k tomu, že zase ten dlužník bude mít spoustu a spoustu dalších obezliček, jak se vyhýbat tomu, aby splnil povinnosti, ke kterým se - opakuji - sám zavázal.
Podívejte se dnes na politické spektrum. Když se tady rozhlédnu, tak v zásadě - výjimkou je pan poslanec Chvojka, který předložil návrhy, které považuji za rozumné - dlužníci dnes mají zastoupení v KSČM, v ČSSD, v hnutí Úsvit. Je to legitimní, že zastupují tyto strany nějakou skupinu. A toho věřitele dnes zastupuje kdo? No nikdo! Všichni se po nějakých reportážích, většinou v televizi, kde je jeden případ z milionu exekucí ročně, který působí strašně tragicky, dojmeme a přicházíme s nějakými novelami, doufajíce v to, že lid nás ocení, jak jsme hrozně dobří a staráme se o ty slabé skupiny. Nestaráme se o ně. Půjdeme-li dál tímto směrem, tzn. pokud přeženeme ten vyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, dospějeme k tomu, že věřitelé nebudou vymáhat pohledávky prostřednictvím státu, ale budou je vymáhat jinak. A to je stav, ke kterému bychom dospět neměli.
Já osobně si myslím, že by bylo dobré počkat na to, co předloží Ministerstvo spravedlnosti, pokud něco předloží, a bavit se případně o nějaké komplexní novele. Uvědomme si, že není nic horšího než stav právní nejistoty v těchto věcech. To snad není měsíc, abychom nepřijali nějakou novelu v těchto záležitostech. Nikdo se v tom nevyzná. A zase - pro velkého věřitele není problém najmout si nějakou ukrajinskou skupinu, která tu pohledávku vymůže. Ale ti drobní tu možnost nemají a budou čekat na to, až se soudy laskavě vypořádají s tím, jestli tu či onu televizi, jak tady poslouchám v těch nových návrzích, nebo tu či onu movitost, a dokonce už i nemovitost ten exekutor nebo ten, kdo vymáhá svoje pohledávky, mohl zabavit, nebo nemohl, mohlo se to stát prostředkem umoření té pohledávky, nebo nemohlo.
Čili já si myslím, že tahle novela už se dostává do stavu, který začíná příliš chránit někoho, koho ten stát zas tolik chránit nemá, a jsem přesvědčený o tom, že společnost, která umožní, aby lidé nemuseli plnit ani ty povinnosti, ke kterým se sami zavázali, nemá nárok na přežití. To, co začínáme tady přijímat, co tady posloucháme, není ani morální ani politicky správné a není to správné ani právně. Proto si myslím, že tato novela by schválena býti neměla.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad ODS.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Vystoupení pana poslance Blažka vyvolalo celou řadu reakcí. Mám tady mnoho faktických, potom jednu přednostní. První faktická pan poslanec Kováčik.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážená vládo, paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Já na konto vystoupení pana kolegy Blažka musím reagovat vaším prostřednictvím, pane předsedo. Je to o tom rozdílném pohledu na svět, jak tady již včera byla při jiné příležitosti řeč. Zatímco někteří se na ten svět dívají shora, tedy optikou těch horních deseti či sta tisíc, tak náš pohled je ten pohled zdola, optikou těch možná statisíců postižených, o kterých trošku s despektem pan kolega Blažek promluvil, a použil přitom jméno paní kolegyně Semelové. Ano, jsou takoví a jsou jich desetitisíce, možná statisíce, kteří se do exekuci dostali bez vlastní viny nebo kteří se do exekuce dostali v zoufalé životní situaci, kdy skutečně neměli ani na bydlení ani na obživu, možná třeba na léky, možná třeba na vzdělání dětí. Nejde o dražší, lepší mobil nebo tablet. U těchto lidí skutečně toto není. A my stojíme za těmi, které - jak řekl pan kolega Blažek, paní kolegyně Semelová by to viděla jinak. Paní kolegyně Semelová to v tomto případě vidí naprosto správně. Proto návrh podpoříme. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka, pan poslanec Vondráček.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já se přiznám, že se vždycky těším na vystoupení kolegy Blažka, protože je vtipný, vzdělaný, chytrý chlap, vždycky mě pobaví. Akorát si nejsem jistý, jestli komentujeme stejný text, jestli máme před sebou stejnou novelu.
Já mám jenom jednu připomínku. Nepřijímáme tu každý měsíc další novelu. Začali jsme v roce 2013 a tahle je druhá. Takže když se to sečte, tak to nebude asi každý měsíc. Ale hlavně o co tam fyzicky v té novele jde? Tam se zpřesňuje výčet nepostižitelných věcí při mobiliárních exekucích, něco, co už v zákoně bylo. A protože to v praxi vyvolávalo určité potíže, tak je to teď zpřesňující. Ti exekutoři, kteří to dělali tak, jak to dělat mají, už to stejně takto dělali. A aby nedocházelo k problémům na místě, o kterých jsem tady dokonce už mluvil, které jsem zažil, a k nějakým interpretačním problémům, tak se to tam do toho zákona prostě - nechci říct pro hloupé - rozepíše. To je první věc.
Druhá věc, je tam ochrana bydlení. O tom můžeme diskutovat věcně. Já bych byl rád, kdybychom tu diskusi vedli spíš, jestli je to dobře napsané, a ne jestli je to souboj dlužníci versus věřitelé. ***