Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb.,
o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony
/sněmovní tisk 376/ - druhé čtení

Bodem číslo 9 se vracíme ke druhým čtením na naší schůzi. Jak jsem podotkl, jde o druhé čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Ještě než jí udělím slovo, požádal bych pana kolegu Zavadila, aby také zaujal místo u stolku zpravodajů jako zpravodaj výboru pro sociální politiku.

Paní ministryně, prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, já to vezmu velice stručně. Tento návrh zákona byl projednán ve výboru hospodářském, který jej doporučil... (Odmlka pro silný ruch v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Požádám Sněmovnu o klid. Vážené paní kolegyně, páni kolegové, na levé části, na pravé části Sněmovny, prosím o klid. Pokud diskutujete, včetně předsedů poslaneckých klubů, s některými svými kolegy o něčem jiném, prosím, diskutujte v předsálí. Děkuji.

Můžete pokračovat, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Takže hospodářský výbor jej doporučil ke schválení bez pozměňovacích návrhů.

Co se týče gesčního výboru pro sociální politiku, tak ten se návrhem zabýval podrobně a doporučil jej ke schválení, a to ve znění několika pozměňovacích návrhů. K těmto návrhům zaujmu jednoznačně kladné stanovisko, neboť byly předem projednány a odrážejí shodný postoj sociálních partnerů. Co se týče těchto pozměňovacích návrhů, tak ty se týkají rozšíření okruhu základních zásad pracovněprávních vztahů, jejichž nerespektování je porušením veřejného pořádku, o zásadu spravedlivého odměňování zaměstnanců a dále se jedná o respektování zvláštního postavení odborových organizací a organizací zaměstnavatelů v pracovněprávní úpravě jakožto spolku svého druhu podle občanského zákoníku a zároveň se jedná o uznání jejich práva na úhradu nákladů souvisejících s jejich činností při vzájemném projednávání v rámci sociálního dialogu.

Já děkuji oběma výborům a věřím, že tento návrh získá i podporu Poslanecké sněmovny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni, a ještě než budeme pokračovat, dovolte mi, abych konstatoval omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Mezi 10.00 a 14.30 se omlouvá z jednání Sněmovny ze zdravotních důvodů pan poslanec Michal Kučera, z osobních důvodů od 14.30 pan poslanec Jiří Junek a od 12.00 do 12.30 z pracovních důvodů pan poslanec Jaroslav Klaška a pak ještě od 14.45 do 17 hodin také z pracovních důvodů pan kolega Klaška.

Nyní budu konstatovat, že dne 11. února 2015 na 25. schůzi Poslanecké sněmovny byl tisk přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a hospodářskému výboru. V přechodném ustanovení novely našeho jednacího řádu se uvádí, že není-li při projednávání návrhu zákona Poslanecké sněmovně před účinností novely zákona o jednacím řádu zřejmé, který výbor je výborem garančním, určí garanční výbor Poslanecká sněmovna. Musíme tedy hlasovat o garančním výboru.

 

Navrhuji tedy, abychom určili výbor pro sociální politiku výborem garančním. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 200 a ptám se, kdo je pro výbor sociální politiku jako pro výbor garanční. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování pořadové číslo 200, ze 162 přítomných pro 120, proti nikdo, návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že usnesení výborů vám byla doručena jako sněmovní tisky 376/1, 2 a 3. Prosím tedy, aby nejdříve se ujal slova zpravodaj výboru pro sociální politiku pan poslanec Jaroslav Zavadil, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Požádám ještě o přípravu paní kolegyni Putnovou, která je zpravodajkou za výbor hospodářský. Pane zpravodaji, máte slovo .

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Já vám děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, vážené kolegyně a kolegové, vážení účastníci za vládní stranu. Já jsem ve své zpravodajské zprávě v prvním čtení podrobně vysvětlil celou materii a myslím si, že to nebudu znovu opakovat.

Jinak chci říci, že náš výbor pro sociální politiku projednal tento návrh 15. dubna i se všemi návrhy, které jsou v materiálu uvedeny. Já je nebudu komentovat. Víceméně tam došlo k jasnému doporučení, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s vládním návrhem tohoto zákona, kterým se mění zákon č. 262 atd. o úrazovém pojištění a zrušují nebo se mění další zákony.

Tak jak už tu paní ministryně naznačila, týká se několik pozměňovacích návrhů sociálních partnerů, je to tam všechno popsáno a já si myslím, že je možné se k tomu vyjádřit v rámci debaty, která teď bude určitě zahájena, pane předsedající. Děkuji .

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Jaroslavu Zavadilovi jako zpravodaji výboru pro sociální politiku a nyní žádám zpravodajku hospodářského výboru paní poslankyni Annu Putnovou, aby se ujala slova, informoval nás o jednání hospodářského výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré dopoledne. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, hospodářský výbor se zabýval tiskem 376 na své 19. schůzi dne 18. března 2015. Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 376 ve znění předloženého vládního návrhu zákona.

Toto je oficiální usnesení. Pozměňovací návrhy přijaty nebyly. Současně jsem avizovala, že své stanovisko vyjádřím v rozpravě, do které se hlásím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu ve druhém čtení. Mám do ní pět přihlášek, ale eviduji přihlášku s přednostním právem nejdříve paní zpravodajky paní kolegyně Putnové, potom přednostní právo pana předsedy klubu ODS a pak budeme pokračovat podle přihlášek. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo v obecné rozpravě.

 

Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Já jsem na hospodářském výboru respektovala rozhodnutí členů hospodářského výboru, kteří drtivou většinou toto usnesení přijali. Současně jsem ale také avizovala, že sdělím na plénu svůj postoj, který vůči tomuto zákonu mám, protože vzbuzuje z mé strany značné rozpaky. Ten zákon jsem rozdělila do čtyř oblastí, u kterých bych vás chtěla stručně seznámit s důvody svého zdrženlivého stanoviska.

První část zákona se týká terminologických změn a zpřesnění některých ustanovení zákoníku práce. Zde je nutné vyjádřit jednoznačný souhlas. Druhá oblast se týká věcné změny v zákoníku práce, např. sjednocení důvodu pro zrušení závazku z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, kdy úprava dohod o provedení práce absentovala. Zde je také možné vyjádřit souhlas.

Další dva body jsou z mého pohledu problematické, a proto toto stanovisko říkám. Jedná se o přesun části přechodných ustanovení týkajících se pracovních úrazů a nemocí z povolání do části jedenácté zákoníku práce. U některých změn, jako je zejména předpokládaná valorizace náhrady za bolest a společenské uplatnění podle nového § 271c odst. 2 a povinná valorizace náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a náhrad nákladů na výživu pozůstalých podle nového § 271 odst. 2, musím říct, že z mého pohledu je v obou případech valorizace možná i podle stávajícího stavu, byť v případě náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění vyhláškou dvou ministerstev, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí. Terminologicky jsou změny jistě vhodné, avšak stejně tak je zřejmé, že je možné bez obtíží obě valorizace provést na základě stávajícího zákona. (Hluk v sále.)

Čtvrtá oblast, o které bych se chtěla zmínit, je zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a změny související. Navrhuje se zrušení tohoto dosud neúčinného zákona o úrazovém pojištění. Zrušení zákona je problematické bez znalosti, jaký nový návrh vláda nakonec předloží. Za této situace nic nebrání, aby byl zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců zrušen, ale zároveň to není nutné.

Toto jsou hlavní důvody, že ve třetím čtení nepodpořím novelu tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Anně Putnové a požádal bych skutečně kolegy, aby věnovali pozornost jednotlivým vystoupením, protože pak ruší ty, kteří si připravili k poměrně závažnému tématu své vystoupení.

Prosím, pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já nejdřív komentář k doporučení sociálního výboru. Pan předseda byl takový velmi zdrženlivý a řekl to tak kulantně, tak si řekněme, co si tam levice prosadila.

Státní rozpočet dle zákona bude platit sociální dialog. Na letošní rozpočet na to Sobotkova vláda uvolnila 40 mil. korun, dokonce z položky Všeobecná pokladní správa, která má být jakoby rezerva na nějaké mimořádné situace. Já vím, že nebylo nakonec celých 40 mil., jak bylo v návrhu zákona, ale necelých 23 mil. uvolněno, ale pokud má být sociální dialog správný, tzn. tvrdý, nekompromisní, každý hájící své zájmy a hledající nějaké společné řešení, tak to se dá těžko dosáhnout, když jedna z těch tří stran to platí. Já myslím, že to je normální. Když nás někdo hostí, tak jako host jste poměrně slušný a neříkáte mu všechno, co si o něm špatného myslíte, protože respektujete to, že jste host a ten hostitel vás za své peníze hostí. A tady si to odbory a levicová vláda chce uzákonit. To, že to dali do rozpočtu, budiž. To je každý rok jinak. Každá vláda si k tomu může přistoupit jinak. Já myslím, že správně je tam nula. Pokud mají tři strany zájem o dialog, ať si ho každá platí sama - vláda svoje výdaje, odbory svoje výdaje a zaměstnavatelé svoje výdaje. A ne že to budou platit všichni daňoví poplatníci, když navíc počet zaměstnanců se zdaleka nerovná počtu odborářů. Ani zdaleka. Takže ani nemůžeme říct, že jsou to peníze všech těch, kteří platí např. daně z příjmů ze závislé činnosti. To jen komentář, rozhodneme hlasováním až ve třetím čtení. Žádný návrh.

Pak mám jeden pozměňovací návrh. Já jsem před chvílí odevzdal dokument podle jednacího řádu panu zpravodaji. Pak se v podrobné rozpravě odkážu i na číslo sněmovního dokumentu. Je to další věc, kterou podle zákoníku práce dělají odbory a podle mého názoru dělat nemusí a nemají. Týká se to kontroly bezpečnosti a ochrany zdraví. Dneska na to máme ústřední orgán státní správy, jehož sídlo je v mém rodném městě Opavě, který to má na starosti. Má osm oblastních poboček, inspektorátů. A kromě toho, což je klasický výkon státní správy, to je naprosto v pořádku, kromě toho ve stávajícím znění zákoníku práce je § 322 odst. 2, který zní: Náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci hradí stát na základě dohody s odborovou organizací. Takže vždycky jak levice, odboráři, říkají, jak se privatizuje ta státní moc a jak je to špatně, když to nedělá všechno stát, tak když to dělají odbory místo státu, je to dobře a ještě stát za to platí. Já si myslím, když stát má svou organizaci, ústřední orgán státní správy se sídlem v Opavě, připomínám, s osmi oblastními pobočkami, tak není žádný důvod, aby tu činnost vykonával kdokoli jiný, ani odbory ani privátní společnosti.

Toto je poměrně jednoduchý pozměňovací návrh ve dvou variantách. První varianta ruší celý paragraf a druhá varianta ruší jenom odst. 2, který jsem tady citoval. Věřím, že to i pan předseda sociálního výboru a ostatní členové garančního výboru podpoří, protože myslím, že to zdůvodnění je logické a správné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Nyní pan zpravodaj s přednostním právem chce vystoupit v obecné rozpravě, potom pan poslanec Karamazov s řádnou přihláškou. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Já jenom několik slov prostřednictvím vás bych chtěl vzkázat panu kolegovi - už se otočil (Poslanec Stanjura stál otočený směrem k lavicím ODS.) - Stanjurovi. On mě nevyprovokoval. On si myslí, že mě vyprovokuje. Ale přesto pár slov.

Tak za prvé bych chtěl říci, co se týče té kontroly a vašeho pozměňovacího návrhu, který jste podal, a je to OK, nemám s tím žádný problém. Chtěl bych vám připomenout, že Ústavní soud už o tomto kdysi jednal a uznal naprosto jednoznačně, že kontrola odborům patří. To se vracím k Ústavnímu soudu. Možná tuhle poznámku si nepamatujete, tak vám ji připomínám. Takže to je jedna záležitost.

Jinak samozřejmě ta kontrola, která byla přenesena v zákoníku práce paragrafem 322 na odbory, tak tam to není jenom otázka peněz, které se tam vkládají, ale tam jsou podstatně vyšší náklady na celou kontrolní činnost, takže by bylo velmi laciné používat, že všechny peníze jsou přenášeny na odborové organizace, které plní tuto kontrolní činnost. Ony minimálně čtyřikrát pětkrát víc do toho vkládají své vlastní prostředky. Ale to jen na okraj.

Pokud se týká záležitosti, která se objevila v zákoníku práce a která je kriticky vámi popisována. Já nic proti tomu nemám. Jenom bych byl rád, kdybychom si ujasnili některé dojmy a pojmy. Všechny vlády, které tady vládly, tak halasily a říkaly: sociální dialog, ano, jo, to budeme podporovat. A jakmile dojde na peníze, okamžitě se naježíme.

A tady bych chtěl připomenout některé věci, které se odehrály v Evropě. Evropa ústy Junckera jasně dala najevo před dvěma měsíci, že se bude posilovat evropský sociální dialog, že se bude posilovat i finančně. A apel na národní legislativy byl, aby to dělaly také. To si můžete zjistit z té konference, která proběhla před dvěma měsíci. Ale samozřejmě můžeme říct, že Evropa nám je ukradená, že nám je jedno, co nám doporučuje, a pojedeme si svou cestou údolím podle bílých skal. Ale samozřejmě to tak můžeme udělat. Takže já chci jenom na to upozornit.

A nejsou to jen odbory. Mě jenom trošku irituje, že se tady vždycky víc dává akcent jenom na tu odborovou stranu a ne na tu zaměstnavatelskou. Já rozumím tomu, že to tak bylo řečeno, ale spíš tam vždycky byl tlačen ten odborový subjekt než ten zaměstnavatelský. Tady došlo k jednoznačné dohodě mezi oběma subjekty a mezi vládou. Já myslím, že je dobře, že vláda podporuje ten sociální dialog, nikoliv na té nejvyšší úrovni, ale i na té regionální úrovni, a že to stojí nemalé náklady, že jsou to nemalé vyložené peníze. Konečně i ze zákona - a pozor, tady se chci znovu ohradit proti tomu, ať už je odborářů, kolik chce, ale zatím platí to, že odbory zastupují zaměstnance všechny. To zatím platí, to nikdo nezměnil. Až to jednou nebude platit, tak pak můžete tyhle výhrady povídat a já s vámi se nebudu tak dalece přít. Takže teď se s vámi budu přít.

Tolik snad jenom k tomu. Myslím, že k tomu zatím nebudu říkat nic, a ono se pak konečně rozhodne hlasováním. Jenom jsem chtěl vysvětlit některé tyhle věci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho vystoupení. Nyní faktická poznámka pana poslance Stanjury. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. K panu zpravodaji vaším prostřednictvím. Evropa ke mně ústy Junckera fakt nemluví. Já žádná ústa Junckerova, která mluví za Evropu, prostě neuznávám, nic takového prostě není.

K té vaší poznámce. Já jsem neříkal, že je to neústavní, že odbory vykonávají vlastně státní správu. To jsem přece neříkal. Ani jsem neříkal, že to dám k Ústavnímu soudu nebo něco. Jenom říkám, že je to zbytečné. Jindy když něco, a podle mě oprávněně, zajišťují privátní firmy pro stát, tak velmi často odbory a levice to kritizují a mluví o privatizaci veřejné moci. A tady to není.

K té poznámce. To je taková teorie, že zastáváte všechny zaměstnance. A co ty podniky? Prostě na ty malé zapomínáte, kde odbory nejsou! Jestli si rozumíme, nemůžete je zastupovat. Ale nechci se přít a nechci měnit dikci zákona. Myslím, že je to zbytečné.

Tak aby to bylo jasné. Zaměstnavatelé a odbory - zaměstnavatelé a odbory - si mají platit sociální dialog ze svého. To není vůbec nic proti sociálnímu dialogu, ale mně to tak připadá, že ten, kdo to platí, si tak trošku kupuje loajalitu a příznivé posuzování partnerů, protože on to platí, a to mi nepřipadá správné. O tom jsem mluvil. A znova říkám, aby pan kolega a předseda sociálního výboru necítil, že kritizuji jednu stranu. Zaměstnavatelé i odbory, platí to pro obě dvě strany. Říkal jsem to i ve svém prvním vystoupení. Mně částka 22 nebo 40 milionů ročně nepřipadá malá, na to že jsou to chlebíčky atd. A my jsme tady s panem předsedou strávili nemálo hodin na tripartitě a myslím, že to byla prostě součást normálního dialogu mezi vládou a odbory. Každý jsme v té době byli v jiné pozici, já to plně respektuji. A říkám, když si to vláda dá do státního rozpočtu, já sice proti tomu budu protestovat, ale nevadí. Ale uzákonit to v zákoníku proce je prostě špatně!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, skončil čas. (Děkuji.) Děkuji. Můžeme pokračovat v rozpravě a přihlášen je pan poslanec Simeon Karamazov, připraví se pan poslanec David Kasal v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, situace, kdy se zaměstnanec dopravuje za prací pomocí osobního automobilu, je poměrně častým jevem. Parkovacích míst je přitom mnohdy málo a o ta volná se v brzkých ranních hodinách vede boj, lhostejno, zda jde o parkovací místa označená či neoznačená, v areálu zaměstnavatele či kdekoliv jinde. Důvodem toho přitom není pouze nedostatek volného prostoru, nýbrž i zdrženlivost zaměstnavatelů, kteří nechtějí zřizovat parkovací plochy z obavy před případnou odpovědností za škodu způsobenou na automobilech svých zaměstnanců. Zaměstnavatelé totiž ani při sebevětším úsilí nemohou zabránit tomu, aby automobil například nebyl úmyslně poškozen třetí osobou. Stávající právní úprava ani judikatura přitom tuto otázku zatím výslovně neřeší, a tak se můžeme pouze domnívat, kde se hranice odpovědnosti zaměstnavatelů nachází.

Z tohoto důvodu navrhuji doplnit stávající znění v tomto smyslu, že zaměstnavatel není povinen nahradit zaměstnanci škodu, která vznikla zaměstnanci na dopravním prostředku v době, kdy jej parkoval na místě k tomu určeném v areálu zaměstnavatele. Z tohoto pravidla se přitom stanoví dvě výjimky tak, aby zůstala nedotčena případná odpovědnost zaměstnavatele podle jiného právního předpisu, zejména občanského zákoníku.

Navrhovaná změna tedy řeší úskalí, s nimiž se dnes a denně potýkají mnozí zaměstnavatelé i zaměstnanci. Novelizované znění paragrafu 265 umožní zaměstnavatelům zřízení parkovišť a odstavných ploch, aniž by byli povinni k náhradě škody v situacích, kdy vzniku škody ani při sebelepším úsilí nemohli zabránit. Využijí-li zaměstnavatelé této možnosti, měla by se projevit navrhovaná změna v počtu parkovacích míst. Vychází se tak vstříc praxi, aniž by kterákoliv z dotčených stran byla zatížena neúměrnými požadavky. Věřím proto, že můj pozměňovací návrh, ke kterému se ještě přihlásím v podrobné rozpravě, podpoříte.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karamazovi. Nyní pan poslanec David Kasal, připraví se pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové, zákonem č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě, který nabyl účinnosti 1. 1. 2015, byl v zákoníku práce zrušen institut smluvního platu. Změna zákoníku práce se vztahuje na všechny zaměstnavatele, kteří svým zaměstnancům poskytují plat, nejen na služební úřady. Ukazuje se, že takovéto plošné zrušení možnosti sjednávání smluvních platů je nekoncepční, neboť dopadá i na samostatné právnické osoby, které vůbec nespadají pod režim zákona o státní službě, a na státní fondy, z nichž některé rovněž nejsou služebními úřady.

Pozměňovacím návrhem se proto navrhuje navrácení možnosti sjednávání smluvních platů do zákoníku práce, avšak oproti původní úpravě pouze v omezené míře vztahující se na státní fondy a příspěvkové organizace, tj. na zaměstnavatele uvedené v § 109 odst. 3 písm. c) a d) zákoníku práce. Možnost sjednávání smluvních platů u výše uvedených subjektů pro vysoce kvalifikované zaměstnance ve 13. a vyšší platové třídě poskytne uvedeným zaměstnavatelům vyšší míru volnosti při sjednávání odměn za práci za účelem určitého zvýšeného ocenění a stabilizace výjimečně schopných zaměstnanců a zvýšení konkurenceschopnosti zaměstnavatelů na trhu práce ve vztahu k podnikatelské sféře. S ohledem na specifické postavení a činnosti státních fondů je přitom účelné obnovit možnost sjednávat smluvní plat pro tyto subjekty bez rozdílu, tj. i v případě, že se na ně vztahuje zákon o státní službě. S ohledem na znění obecných ustanovení o odměňování státních zaměstnanců se odkazuji na úpravu zákoníku práce v § 144 zákona o státní službě. Jedná se v zásadě jak o oblast dopravy, tak i oblast zdravotnictví. V podrobné rozpravě se potom ke svému pozměňovacímu návrhu přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Davidu Kasalovi. Nyní vystoupí pan poslanec Leoš Heger a připraví se paní poslankyně Nytrová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, já si dovolím navázat tématem velmi podobným, které zde přednesl pan kolega Kasal, a to pozměňovacím návrhem, který již byl projednáván v sociálním výboru, který vrací zpět možnost implementace smluvního platu v oblasti zaměstnavatelů, kteří provozují zdravotnické zařízení. Tento návrh nebyl v sociálním výboru schválen, ale přesto ho předkládám k rozhodnutí na plenárním hlasování. Jenom bych si dovolil říci, že v podstatě se jedná o návrh, který je podmnožinou návrhů, které předkládá pan poslanec Kasal, takže v případě, že by prošel návrh jeho, pozměňovací návrh můj již ztrácí svůj význam, protože je do něj inkorporován.

Mnou předkládaný pozměňovací návrh má jedno další specifikum, on zužuje oblast, do které je implementován, nejenom na zdravotnická zařízení, ale on také zavádí pojistky, a to v tom smyslu, že smluvní plat je možné sjednat do nejvyšší míry sedminásobku průměrné mzdy v národním hospodářství a maximálně u 10 % zaměstnanců příslušného zaměstnavatele. Tolik tedy k dikci zákona nebo k návrhu.

A ještě mi dovolte krátký komentář, proč je pozměňovací návrh předkládán. Institut smluvních platů se ve zdravotnických zařízeních mimořádně osvědčil a v žádném případě nebyl po dobu té implementace nikterak zneužit. Takže pojistky, které tam jsou dány, zdaleka nebyly naplněny a je to jenom jakási vstřícnost vůči obavám, aby ke zneužití někdy nedošlo. Aplikace smluvního platu se týkala opravdu jenom velkých a v uvozovkách bohatých, dobře hospodařících a prosperujících nemocnic, protože to jsou jediné instituty ve zdravotnictví, které na ty platy mají a celkem si je zaslouží, a to jak na straně managementu těchto nemocnic, protože ředitelé zhruba dvaceti příspěvkových nemocnic v gesci Ministerstva zdravotnictví obhospodařují objemy financí, které ročně dosahují mezi pěti až šesti miliardami u těch největších subjektů, a týkají se dále několika málo stovek špičkových zaměstnanců, zejména lékařů, kteří jsou odborníky na světové úrovni. Celá řada z nich je de facto ve výzkumných nemocnicích, jako je například IKEM. U těchto pracovníků je to významná možnost pro zaměstnavatele, jak si je udržet, protože o tyto špičkové pracovníky je obrovský zájem na trhu soukromých subjektů a samozřejmě je o ně zájem i v zahraničí. Je to důvod, proč si tento návrh dovoluji předložit ještě jednou na plénu. Přihlásím se k němu v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi. Nyní před přednostním vystoupením pana zpravodaje ještě konstatuji došlé omluvy pana poslance Karla Pražáka od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů a pana poslance Jiřího Zlatušky z odpoledního jednání z pracovních důvodů.

Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Ještě jednou děkuji, pane předsedající. Chtěl bych jenom říci několik poznámek ke dvěma svým předřečníkům, ať už to byl pan poslanec Heger, nebo pan poslanec David Kasal.

Institut smluvního platu, který byl zrušen, nebyl zrušen bez toho, aniž by byl kompenzován. To je potřeba říct. Takže ty peníze, které byly na tyto lidi poskytovány, ty v těch institucích zůstaly. To je první poznámka.

Nevím, jestli je vůbec vhodné to zavádět. Já se spíše kloním k tomu, že ne, a řeknu i proč. Protože pak bychom tedy museli vyjmout možná zdravotnická zařízení z § 109, tuším, a odstavec 3 zákoníku práce, kde se říká, že jsou odměňováni platem, a jít tedy spíš do odměňování mzdou. Pak by si každá instituce mohla samozřejmě nasmlouvat mzdy takové, jaké by potřebovala a na co by měly finanční prostředky. Takže abychom nevylili s vaničkou i dítě.

Rozumím tomu, že je potřeba určité špičkové odborníky v jakýchkoliv institucích, nejenom ve zdravotnictví, odměňovat lépe. Ale na to přece máme za prvé finanční prostředky, a když jsem se bavil s několika řediteli zdravotnických zařízení, tak ti mi potvrdili, že ta možnost tam je, že ty peníze tam jsou. To za prvé. Za druhé je možné využívat různých příplatků a dalších forem odměn k tomu, aby zvýhodnili ty, kteří si to zaslouží. Ale má to možná - a teď se omlouvám, kolegové a kolegyně, znám to z podnikatelské sféry - má to trošičku jeden háček: je to pracné. Je to pracnější, protože skutečně se musí ten vedoucí pracovník zabývat všemi lidmi a rozdělovat finanční prostředky podle toho, jak on uzná za vhodné. V tom je možná zakopaný pes, protože zákonem to máme jednodušší. Máme to jednodušší.

Takže když to shrnu, finanční prostředky tam jsou, protože nebyly zrušeny smluvní platy bez kompenzace. To je zásadní poznámka. A ta druhá poznámka je, že kdybychom tedy chtěli touto cestou jít, tak se domnívám, že pak by skutečně stálo za to vyčlenit zdravotnická zařízení z § 109, aby se řídila zákonem o mzdě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vystoupení pana zpravodaje ještě přivedlo pana kolegu Hegera k faktické poznámce. Paní kolegyni Nytrovou poprosím o posečkání. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Dovolím si dvě poznámky k panu předsedovi Zavadilovi prostřednictvím pana předsedajícího. Ta poznámka, že peníze tam jsou, možná trošku nechtěně podsouvá představu, že ty peníze tam jsou ve státním rozpočtu. Ony tam jsou proto, že ten návrh se týká organizací, které platí lékaře nikoliv ze státního rozpočtu. Tam vůbec nejde o státní rozpočet, ale příspěvkové organizace hospodaří převážně se zdroji ze všeobecného zdravotního pojištění a ten příspěvek je naprosto marginální záležitostí.

To druhé - že to jde. Myslím, že empirická praxe ukázala, že to nejde. Ujišťuji vás znovu prostřednictvím pana předsedajícího, že ředitelé velkých ústavů jsou velmi snaživí a snaží se svým špičkovým zaměstnancům ty peníze dát, ale prostě jim to nejde. Nejde jim to a ty platy klesly opravdu po zrušení toho institutu až o 30 %. A to vůbec nemluvím už o té menší části ředitelů, kterým ministerstvo prostě platy snížilo o 40 %, protože výše jít už nemohlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi i za dodržení času. Nyní tedy paní poslankyně Pavlína Nytrová. Připraví se pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji. Dovolte mi, abych podala bližší informace ke svému pozměňovacímu návrhu. Návrh zákona o podmínkách pro zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku podle občanského zákona, neboli zákon o statusu veřejné prospěšnosti, je v rozporu se závěry dosaženými při tripartitních jednáních. Českomoravská konfederace odborových svazů proto požadovala provedení úprav v daném zákoně, které by zajistily, že návrh zákona bude plně respektovat dohody mezi představiteli Českomoravské konfederace odborových svazů, sociálními partnery České republiky, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva práce a sociálních věcí a panem předsedou vlády a zároveň bude v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z ratifikované Úmluvy Mezinárodní organizace práce číslo 87, o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se.

V současném stavu musí nově vznikající odborová organizace absolvovat tři soudní řízení, aby mohla vykonávat činnost, za jejímž účelem byla založena, za standardních daňových podmínek, k jejichž přiznání ještě do konce roku 2013 nemusela absolvovat žádné soudní řízení a k nimž stačila pouze poměrně neformální procedura zápisu do rejstříku vedeného Ministerstvem vnitra. Je zřejmé, že tak rozsáhlou agendu nebudou české soudy s ohledem na současný extrémně pomalý způsob vyřizování případů evidence odborových organizací schopny zvládnout.

Je nutné zdůraznit, že ode dne nabytí účinnosti zákona o statusu veřejné prospěšnosti získají v průběhu přípravy této právní úpravy takové příznivé zacházení pouze právnické osoby, které budou mít status zapsán ve veřejném rejstříku, tj. existuje vážné riziko, že díky neprovázání zákona s daňovou úpravou všechny neziskové organizace a organizace zaměstnavatelů dnem nabytí účinnosti zákona o statusu veřejné prospěšnosti přijdou o dosavadní daňová zvýhodnění, která slouží k podpoře jejich činnosti. Navíc jde o zbytečnou proceduru směřující ve svém důsledku k nepřípustnému zásahu do koaliční svobody garantované mnoha mezinárodními smlouvami, které Česká republiky ratifikovala.

Na jednání s panem předsedou vlády s panem Bohuslavem Sobotkou, ministryní Ministerstva práce a sociálních věcí paní Marksovou a ministrem spravedlnosti panem Pelikánem, které se uskutečnilo dne 14. května tohoto roku, bylo rozhodnuto doplnit ustanovení přiznávající uvedeným organizacím status veřejné prospěšnosti do novely zákoníku práce nad rámec navrhovaných změn. Podala jsem proto pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Nytrové za její vystoupení. Nyní vystoupí pan poslanec Miroslav Opálka, připraví se paní poslankyně Radka Maxová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, vidíte, když se otevře v souvislosti s jedním zákonem jiný zákon, jakou to spustí hned reakci.

Já bych se vrátil k zákonu o úrazovém pojištění, kvůli kterému vlastně tento tisk byl Poslanecké sněmovně předložen. Jde mi o to, o čem zde již bylo hovořeno i v souvislosti s jednáním hospodářského výboru, a to je část 11, která zrušuje zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců. Já rozumím tomu, že po všech těch legislativních zásazích, to znamená obnovení situace spojené se zákoníkem práce, nezbývá z původního zákona, který projednávala vláda na základě předložení ministra Škromacha a následně Parlament České republiky, téměř nic, takže za paní ministryně Marksové zde máme návrh, aby tento zákon byl zcela zrušen. Zákon, o jehož účinnost jsme se tady přeli několik let a vždy posunovali tuto účinnost, protože bylo řečeno nejenom, že je to nutné, ale že i Evropská unie chce mít jistotu, že jsme v té oblasti někam pokročili. My jsme sice nepokročili, ale vždycky jsme měli v ruce argument - ten zákon je, jenom má odloženou účinnost a Česká republika se s tím nějakým způsobem vypořádá.

Musím říci, že při své návštěvě, když jsem vedl delegaci výboru pro sociální politiku v závěru minulého volebního období v Ženevě a diskutovali jsme ten problém s Mezinárodní asociací sociálního zabezpečení, tak ani oni nevěděli, jak vlastně ta situace v České republice vypadá, a bylo evidentní, že jsou ne zcela přesně ze strany ministerstva informováni.

Já tedy chci říci, že mám problém se zrušením toho zákona, to znamená s částí 11 předlohy, a to proto, že to je jediná kotva, která nám vlastně ukládá, kdy musíme ten problém vyřešit. A protože víme, že ten zákon už vlastně není schopný realizace, tak je to i termín, kdy je postaveno ministerstvo, resp. vláda, před úkol, že do roku 2017 musí předložit řešení jiné. Když tu 11. část zrušíme, tak vlastně ten termín se nám rozvolní. Podíváme-li se na současnou situaci, tak ministerstvo připravilo pro vládu RIA, ve které vyhodnocuje jednotlivé alternativy řešení a navrhuje pro vládu určité řešení. Po té RIA přijde teprve věcný záměr, po věcném záměru přijde paragrafované znění, vnitřní i vnější připomínkové řízení, vypořádání připomínek a konečná verze předložená do Poslanecké sněmovny. Když si vezmeme, že jsme v polovině roku 2015 a zákon by měl platit podle posledního odkladu zákona, který chceme zrušit, od roku 2017, tak vidíme, že čas je hodně napnutý, a že pokud všechno tak půjde a část 11 bude schválena, tak vlastně se tím dostaneme do situace, že nebudou ani ministerstvo ani vláda honěny nějakým termínem. To je ten důvod, proč mám problém s částí 11.

Ale mám totiž problém i s RIA, která je připravena pro vládu, a to ze dvou důvodů. Jeden důvod je, že v RIA je zcela zamlčeno usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky číslo 353 z 20. 6. minulého roku, kdy parlament žádá vládu o to, jakým způsobem má být úrazové pojištění zaměstnanců řešeno. Já vím, že toto usnesení není závazné, ale myslím si, že takový materiál, který vyhodnocuje problematiku z různých úhlů pohledu, by neměl zamlčovat, že bylo většinové stanovisko Poslanecké sněmovny takové, jaké bylo. Kladu si tedy otázku, jakou váhu mají usnesení Poslanecké sněmovny směrem k vládě, směrem k ministerstvům, kdo ta usnesení vlastně kontroluje, jak se k nim staví, kdo je vyhodnocuje, jestli tedy jde opravdu jenom o formální stránku, nebo určitý akt zákonodárného sboru.

A druhý problém, který vidím, je, že jsou tam zamlčeny skutečnosti, a to problémy při plnění odškodňovacích událostí ze strany současných správců, čili těch pojišťoven, a těch problémů není málo. Řešíme je ve svých kancelářích, řešíme je někdy při interpelacích, obracím se na Státní úřad inspekce práce. I tam si myslím, že by ministerstvo našlo nemálo příkladů. To je také jeden z důvodů, který je třeba v RIA uvést, protože pokud se bude rozhodovat, kdo toto bude spravovat, tak nám se jasně ukazuje v současné realitě, kam to vede, když ani pojišťovna nerespektuje nález či usnesení soudu.

Tolik stručně co jsem považoval za nutné poznamenat k tomuto tisku, i když ho chápu spíše jako technickou novelu. Se zásadami, které jsou vraceny do zákoníku práce, problém nemám. Mám tedy jenom problém s tím, jak bude situace s úrazovým pojištěním řešena v budoucnu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Opálkovi. Nyní paní poslankyně Radka Maxová. Ve vystoupení v obecné rozpravě je zatím poslední přihlášenou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Já bych zde chtěla představit pozměňovací návrhy, ke kterým jsem se následně přihlásím, plus vyjádřit své znepokojení ohledně zafixování sociálního dialogu do zákoníku práce, a to z několika důvodů.

Usnesení vlády ze dne 22. září 2014 vlastně dalo jakousi zelenou a naše vláda vyslovila souhlas s tím, aby byly v roce 2015 podporovány projekty na podporu sociálního dialogu projednané v Radě hospodářské a sociální dohody a schválené vládou, a to do výše 40 milionů. Na základě toho samozřejmě se tyto projekty vypsaly a budou podporovány. V rámci několika jednání za účasti příslušných resortů a sociálních partnerů byla řešena otázka zajištění systémového nástroje, kterým by bylo zajištěno dlouhodobé poskytování takové podpory. Sociální partneři navrhli, aby možnost poskytovat prostředky ze státního rozpočtu na sociální dialog byla upravena zákonem, a to konkrétně zákoníkem práce.

Já si to nemyslím, protože se jedná o zásadní systémovou změnu, a to zapracování sociálního dialogu do právního řádu České republiky. Proto považuji za nezbytné, aby tyto návrhy prošly řádným meziresortním připomínkovým řízením. Projekty, které budou podporovány v roce 2015 sociálních partnerů považuji za projekty pilotní, které bude nutné po jejich realizaci vyhodnotit a rozhodnout, jaké činnosti v rámci projektů lze považovat za duplicitní z hlavní činnosti sociálních partnerů a jaké činnosti jsou nadstandardní, na které lze použít finanční prostředky určené na podporu sociálního dialogu. Uvedené projekty musí být též vyhodnoceny z hlediska efektivity a účelovosti využití finančních prostředků. Z celkového vyhodnocení pak musí jednoznačně vyplynout transparentnost využití těchto prostředků pro vyhodnocení jednotlivých projektů a jejich přínos na dosažený standard sociálního dialogu.

Pokud by měla být problematika sociálního dialogu upravována, tak zásadně nesouhlasím s tím, aby to bylo formou začlenění do zákoníku práce. Myslím si, že by měl být tento dialog upraven možná zvláštním zákonem, ale jak říkám, měl by projít klasickým meziresortním připomínkovým řízením. Další věc je, pokud se to zafixuje takto v zákoníku práce, zdali odbory budou nezávislé a budou rozhodovat tak, jak by měly. To je jedna věc.

Druhá věc je, že v mém pozměňovacím návrhu k tomuto zákoníku práce má můj pozměňovací návrh změnu § 322, a to jenom proto, že je potřeba skloubit právo a praxi, kdy stát nehradí veškeré náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci, ale pouze se na úhradě nákladů podílí. Navrhované znění eliminuje riziko sporu mezi státem a odbory při uplatňování požadavku na krytí nákladů na výkon kontroly nad částku určenou k tomuto účelu v příslušném rozpočtu. Stávající znění sice počítá s dohodou mezi státem a odborovou organizací, ale nevyplývá z něho, že stát může dohodu regulovat i výší úhrady, jak se ve skutečnosti děje. Navrhované znění odstraňuje nejistotu ohledně obsahu dohody a dává vztahu mezi účastníky jasný právní rámec. Předložené novelizované ustanovení si klade za cíl jednoznačně určit charakter vztahu mezi státem a odborovými organizacemi vykonávajícími kontrolu nad bezpečností a ochranou zdraví při práci a odstranit právní nejistotu a rizika z ní vyplývající.

A poslední věc, která se týká účinnosti vyhlášky číslo 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů, se předkládala na přechodnou dobu dvou až tří let. Platí však dodnes. Sazba zvýšeného pojistného za pozdní úhradu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, § 12 odst. 9 vyhlášky, od té doby nebyla upravována. Současná penalizace 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc je neúměrně vysoká a v mnoha případech až likvidační. Z praxe vyplynula potřeba sazbu penalizace zreálnit a dát do souladu se systémem pojistného na sociální zabezpečení podle zákona číslo 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji paní poslankyni a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, obecnou rozpravu končím a táži se, zda je zájem o závěrečné slovo, paní ministryně. Není tomu tak. Pan zpravodaj také ne.

Nyní zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Prosím prvního v pořadí a tím je pan poslanec Kasal. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji, paní předsedající. V podrobné rozpravě bych se přihlásil ke svému pozměňujícímu návrhu pod sněmovním dokumentem 2292. Své odůvodnění jsem už řekl v obecné rozpravě, tím pádem bych odůvodnění nezdůvodňoval. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím paní poslankyni Maxovou.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, paní předsedající. Tímto bych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu pod číslem 2288.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana poslance Karamazova, připraví se pan poslanec Heger. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji, paní předsedající. Rád bych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 2355 v systému. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana poslance Hegera, připraví se paní poslankyně Nytrová.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Tímto se formálně hlásím k pozměňovacímu návrhu č. 2266. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím paní poslankyni Nytrovou.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Přihlašuji se ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument číslo 2357, který jsem podrobně zdůvodnila v obecné rozpravě.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se - do podrobné rozpravy se hlásí pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chci se přihlásit k svému pozměňujícímu návrhu pod číslem 2398. Odůvodnění jsem přednesl v obecné rozpravě.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Ještě někdo se hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak, tudíž podrobnou rozpravu končím. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Nyní přejdeme k projednávání dalšího bodu a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.