Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné
tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití
/sněmovní tisk 444/ - prvé čtení

Eviduji v rozpravě pět přihlášených a na základě dohody předsedů poslaneckých klubů konstatuji, že byl přijat návrh, že bude rozprava těch, kteří jsou přihlášeni, a bod bude přerušen do příští středy. Já tedy požádám prvního přihlášeného a tím je pan poslanec Herbert Pavera. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová.

 

Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne, vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové. Dovolte, abych vám přednesl své poznatky a připomínky k návrhu zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, který je uveden v tisku č. 444.

Předmětný návrh si klade za cíl odstranit nedostatky současného znění zákona o významné tržní síle. Ty podle předkladatele spočívají především v nekoncepčnosti některých ustanovení, v nepřehlednosti více než 80 skutkových podstat zakázaného jednání, v nepřesném vymezení významné tržní síly a v nejasnosti ukládání některých sankcí. To vše má způsobovat potíže Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při vedení správních řízení a taktéž i účastníkům těchto řízení.

Připomenu, co bylo cílem původního zákona z roku 2009. Cituji: Vymezit skutkovou podstatu zneužití významné tržní síly na vztahy v oblasti prodeje zemědělských a potravinářských produktů a vytvořit nástroje pro posuzování a zamezení těmto praktikám. Zákon se tak měl vztahovat na případy zneužívání významné tržní síly některých soutěžitelů vůči jiným, kdy jim tato tržní síla umožňuje právě vynucování si jednostranně výhodnějších podmínek. Argumentuje se, že zatímco odběratel, zde především obchodní řetězec, si mohl vybrat z více dodavatelů, pro dodavatele často představovaly dodávky pro silného odběratele existenční záležitost.

K návrhu mám výhrady a připomínky, které směřují k důvodové zprávě a především k hodnocení dopadů regulace, tzv. RIA, a to konkrétně v následujících bodech:

Předkladatel se nedostatečně vypořádal s variantou číslo 3, tedy možností zrušení zákona o významné tržní síle. Uvádí, že dle zjištění úřadu ve správních řízeních tlak obchodních řetězců na snižování dodavatelských cen ve formě zpětných bonusů a cen za reklamu zůstal nezměněn. V zásadě tak uznává, že zákon příliš nepomáhá, ale variantu jeho zrušení odsuzuje bez řádného zdůvodnění.

Není zde uvedena analýza toho, jak se za roky od přijetí zákona změnila distribuce zemědělských a potravinářských výrobků. Pokud je mi známo, sami zemědělci se snaží prodávat mimo velké obchodní řetězce, ať už formou například farmářských trhů, či specializovaných kamenných obchodů. Kvantifikace těchto jevů by mohla změnit náhled na to, zda je tento zákon vůbec potřebný.

Překvapující je, že podle předkladatele celkový vývoj a změna v oblasti výroby potravin nijak neindikují negativní působení stávajícího zákona o významné tržní síle. Domníval jsem se, že důvodem, abychom zaváděli či ponechávali určitou regulaci, je hlavně její přínos, nikoli holá skutečnost, že prostě neškodí.

Dále se uvádí, že v současné době nebyla úřadem zpracována kompletní analýza, která by obsahovala zcela konkrétně kvantitativní údaje o regulovaném trhu. Komplexní analýza přínosů a nákladů by si vyžádala zapojení dalších ministerstev a byla by nadmíru náročným projektem. Ta je zvažována až v souvislosti s přípravou nového zákona v letech 2015 až 2017.

Považuji za nesprávné, že máme nyní měnit něco, o čem nevím, jak funguje a co to přináší. Zároveň nevíme, co přinese ona změna. Bylo by tedy vhodné nejprve provést onu zvažovanou analýzu, a teprve posléze předkládat legislativní změny. V oné analýze, která by měla být součástí RIA, by bylo žádoucí rozlišit malé, střední a velké zemědělce stejně jako potravinářské podniky. Jinak totiž nelze jen tak bez jakýchkoli dat prohlásit to co předkladatel. Především pro sektor malých a středních podniků může mít zrušení regulace až likvidační důsledky.

Za obecně nešťastnou považuji také snahu předkladatele podrobně precizovat všechny praktiky prodejců a další aspekty odběratelsko-dodavatelských vztahů. Vždyť není možné, abychom v zákonné normě postihli všechny myslitelné jevy, které každodenní praxe přináší, a ty vždy reagují na libovolnou regulaci a většinou jsou v předstihu před ní. Obávám se, že takto se předkladatel dostane na nikdy nekončící cestu nových a nových novelizací, protože regulace bude neustále obcházena např. už jen z toho důvodu, že se spory na základě tohoto zákona ještě nedočkaly soudních výroků. Jakmile se to stane, pravděpodobně se ukáže potřeba dalších změn.

Ochrana hospodářské soutěže v oblasti odběratelsko-dodavatelských vztahů nedominantních soutěžitelů v potravinářském sektoru je v České republice právně regulována uvedeným zákonem o významné tržní síle. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je od 1. února 2010 pověřen kontrolou jeho dodržování. Agenda kontroly tržní síly zahrnuje šetření, zda v konkrétních případech nedochází k porušování zákona, vedení správních řízení, včetně vydávání správních rozhodnutí, a případně i ukládání sankcí za porušení zákona, provádění sektorových šetření, spolupráce v rámci pracovní skupiny při Evropské komisi a další aktivity. Při své činnosti vychází Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jak z vlastních poznatků získaných ze sektorového šetření či z veřejně dostupných zdrojů, tak i z podnětů doručovaných ve formě stížností. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže spolupracoval s Evropskou komisí na vzniku Zelené knihy o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží. V roce 2014, tj. v loňském roce, ale nebylo zahájeno žádné správní řízení. Byla ovšem vedena čtyři správní řízení zahájená v předchozích letech. Z toho jedno bylo ukončeno vydáním rozhodnutí a uložením pokuty ve výši 7 144 000, které je nepravomocné, protože účastník podal rozklad.

Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, má ve svém názvu mj. významnou tržní sílu při prodeji zemědělských a potravinářských produktů, ale v § 1 odst. 1a) upravuje tento zákon informaci, že se jedná o způsob posuzování a zamezení zneužití významné tržní síly v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky nebo službami s tímto nákupem nebo prodejem potravin souvisejícími. Zákon vůbec neřeší možnost výkupu jiných zemědělských produktů, např. u odběratele z holdingu Agrofert, a už vůbec neřeší dominantní sílu některých dodavatelů.

Mám velké pochybnosti o tom, že zákon o významné tržní síle dokázal nějak pomoci českým a moravským zemědělcům. Sami předkladatelé to implicitně přiznávají. Pokud pomohl, pak zřejmě jen těm velkým a hlavně potravinářským firmám. Malé a střední hledají odbytiště mimo obchodní řetězce. Svědčí o tom rostoucí obliba farmářských trhů, prodeje přímo z farmy nebo kamenných obchodů specializovaných na kvalitní potraviny, jak jsem již zmínil dříve. Za účinnější nástroj pomoci bych považoval podporu prodeje zemědělských produktů přímo spotřebitelům. Zde se otevírá celá řada možností, kde si schopní zemědělci najdou cestu i bez podpory úředníků a politiků. Když už však hovoříme o podpoře zemědělství, napřel bych úsilí právě tady, a nikoli pochybnou formou vytváření další regulace, byrokracie a administrativy, které projednávaný návrh zákona přináší.

Můj závěr je jednoznačný: navrhuji, abychom návrh změny zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů vrátili předkladateli k přepracování dle uvedených připomínek. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní požádám paní poslankyni Věru Kovářovou.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené dámy, vážení pánové, měla bych dotaz na pana ministra, resp. v tomto případě zřejmě na pana premiéra nebo na někoho, kdo se ve věci vyzná, proč tato novela nereguluje také dodavatele. Vždyť přece i dodavatelé mohou podle informací z trhu být tím, kdo svého postavení zneužívá. Navržené řešení se mi zdá proto velmi polovičaté.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Olga Havlová, připraví se pan poslanec Laudát.

 

Poslankyně Olga Havlová: Pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, dnes máme v prvním čtení zákon o významné tržní síle a tento zákon je jed pro české drobné potravináře a týká se pouze odběratelů. Největší obchodní řetězce varují, že novela zdraží potraviny, naruší tržní prostředí a povede ke snížení podílu českých potravin v obchodech. Dodavatelé, které tento zákon zvýhodní, a vláda naopak očekávají, že začnou fungovat férové obchodní podmínky a nebudou již řetězci tlačeni prodávat pod nákladové ceny, platit za to, že odběratel vůbec zařadí jejich potraviny do regálu apod., což bývá dnes běžnou praxí.

Obávám se, že novela zákona o významné tržní síle je obdobná, jako byla novela o energetickém zákonu, protože neprošla standardním legislativním procesem, klíčové pasáže zákona se měnily, měnily, až se slova dodavatelé a připomínky úplně vytratila. Dopady na spotřebitele, odběratele, drobné dodavatele a stát nikdo dosud nespočítal. Novela může velmi tvrdě dopadnou na naše malé české zemědělce a zpracovatele. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu budou mít velké řetězce snahu vyhnout se riziku nejasných a likvidačních sankcí, které na ně novela tvrdě přichystala, a raději od malých českých dodavatelů nenakoupí a budou se poohlížet po zboží v zahraničí. Podíl potravin od českých výrobků a dodavatelů se u velkých řetězců pohybuje mezi 70 až 80 %. Obchodní řetězce navíc exportují české výrobky do svých zahraničních poboček v objemu desítek miliard korun, což nejsou zanedbatelná čísla, a o kterých se vůbec nemluví. Může to být morová rána pro české potravinářství, kde ve finále posílí jen velcí dodavatelé, kterých se zákon kupodivu vůbec netýká, i když disponují také významnou tržní silou a jsou ve výhodě a budou mít ještě větší výhodu - a malí přijdou na buben.

Proto rovněž navrhuji, aby se novela vrátila vládě zpět k dopracování, zejména o studii dopadu na malé zemědělce a zpracovatele, které tento nedodělek může snadno zničit, a také budu hájit to, aby toto platilo i pro dodavatele. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Další v pořadí je přihlášen pan poslanec Laudát, jen ho zde nikde nevidím. V tom případě další v pořadí je pan poslanec Kučera. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo i za chviličku strpení. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k novele tohoto zákona.

Zákon o významné tržní síle byl schválen v roce 2009 jako poslanecký návrh zákona, nicméně tvůrcem a řadu let neúspěšně prosazujícím takový zákon byla tuším Potravinářská komora. Návrh zákona byl předkládán opakovaně, několikrát neuspěl. Prošel až v roce 2009, přestože jeho kvalita byla extrémně nízká.

Zákon jako takový je nadbytečný. Zneužití významné tržní síly je možné stejným orgánem, tedy Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, postihovat v rámci jeho standardních kompetencí.

Odběratelem s významnou tržní silou se tedy rozumí subjekt nebo skupina s obratem větším než 5 mld. korun ročně. Podle mého názoru sám ÚOHS předpokládal, že bude zákon brzy zrušen, takže až nyní ÚOHS navrhuje alespoň jeho legislativní vyčištění. Jinak se to opravdu nazvat nedá - téměř každý paragraf zákona je nahrazen věcně totožným nebo podobným paragrafem, který je legislativně správně formulován, např. dozor úřadu místo dohledu, dodavatel místo soutěžitel atd. Jedna z mála podstatných věcných změn, ovšem věc významná, je nová povinnost odběratele s významnou tržní silou uzavřít s dodavatelem smlouvu písemně. Samotná novela je tedy legislativně technicky pozitivní, protože napravuje legislativně hrubě formulovaný zákon. Věcně je ovšem novela velmi kontroverzní.

Asi si všichni uvědomujeme, že jsme v situaci, kdy klesl podíl zemědělců na přidané hodnotě. Uvádí se zde z 31 % na 24 % oproti trvalému růstu zisku zpracovatelů, velkoobchodníků, maloobchodníků a subjektů mimo potravinový řetězec. Poukazuje se, a mnohdy správně, na závažné problémy, jako např. zneužívání rozhodující kupní síly, nekalé smluvní praktiky včetně pozdních plateb, jednostranné změny smluvních podmínek, platby poskytované předem za připuštění k jednání, omezený přístup na trh, nedostatek informací o utváření cen a rozdělování ziskových marží v rámci potravinového řetězce. Chci říci, že velmi podobný způsob chování je i u nepotravinového zboží.

Jaká je ale novela zákona? Je bez koncepce, evidentně reaguje jen na špatně strukturované a řekl bych až voluntaristické lobbistické tlaky ať už zemědělců, zpracovatelů zemědělských produktů, nebo dodavatelů. Všichni jsme slyšeli v posledních letech různé pojmy, od nichž se ale čekalo nějaké zlepšení v neúnosné situaci dodavatelů obchodních řetězců. Jde o pojmy ekonomická závislost, nákupní síla, významná tržní síla, hospodářské postavení, výhodnější hospodářské postavení. Chtěl bych říct, že tady se nebavíme pouze o významné tržní síle řetězců.

Chci upozornit, že novela má navíc diskriminační charakter, protože se vztahuje pouze na obchodníky. Je ale zřejmé, že také mnozí dodavatelé mají významnou tržní sílu. A tady samozřejmě směřuji k dominantnímu postavení společnosti Agrofert vlastněné ministrem financí Andrejem Babišem.

Chtěl bych zde upozornit na poměrně známý případ z roku 2012. Budeme si ho asi všichni pamatovat. Budu tady citovat z deníku iDNES z doby, kdy ještě nebyl vlastněn ministrem financí a majitelem skupiny Agrofert Andrejem Babišem. Tedy cituji z deníku iDNES z 2. listopadu 2012 - cituji: "Miliardář Andrej Babiš, který vlastní impérium Agrofert, se ostře pustil do obchodních řetězců. Jejich chování k dodavatelům přirovnal k terorismu. Babiš reagoval na nedávné rozhodnutí sítě Albert, která přestala odebírat pečivo od tuzemských pekáren United Bakeries a Penam. Působení řetězců je skutečně v rovině terorismu. Určitě jste sledovali, že nás vylistovali, tedy přestali odebírat zboží v Aholdu, z jednoho dne na druhý. Přestali jsme zásobovat 246 prodejen Aholdu, protože jsme se nedomluvili na ceně. Nahradilo nás 30 jiných pekáren, řekl Babiš." Pokračuji v citaci: "Obchodní řetězec Albert změnu dodavatele čerstvého pečiva zdůvodnil stoupající oblibou regionálních dodavatelů pečiva: 'Naši zákazníci mají své oblíbené místní pekaře a jejich výrobky chceme nabízet i v našich prodejnách,' uvedl manažer prodejen." Konec citace.

O co se tedy jednalo? Obchodní řetězec se rozhodl nenechat vydírat skupinou Agrofert a naopak podpořit malé místní výrobce a dodavatele. Jak to dopadlo, všichni víme - v tomto případě opět vyhrál Agrofert.

Takže tady se ptám, pro koho vlastně schvalujeme zákon. Pro ochranu běžných dodavatelů, nebo na ochranu Andreje Babiše a jeho koncernu Agrofert? Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Další v pořadí je pan poslanec Bendl a po něm pan poslanec Laudát. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já jsem k tomuto tématu vystupoval už při zahájení prvního čtení před třemi nebo čtyřmi týdny, kdy jsme tuhle záležitost otevřeli. Nedá mi to, abych nezopakoval některé věci nebo názor k tomuto návrhu zákona, protože jsem byl u toho, kdy jsme už v minulém volebním období diskutovali nad snahami, jestli se dá nějak pomoci malým a středním, jestli se dá vstoupit do vztahu mezi výrobcem, dodavatelem a prodejcem nějakým legislativním způsobem. A téměř vždy jsme narazili na jednu jedinou věc - vždy se to dá obejít, ale vždy je to na úkor toho malého nebo středního. Snaha učinit z řetězců ty největší lumpy a zločince povede k tomu, že buď náš trh opustí, což možná si někdo přeje, protože chce jít na jejich místo, koneckonců to tady pan předřečník kolega Kučera naznačil, anebo se prostě hledá jiný způsob, jak dostat v podstatě úředníka nebo politika, aby zasahoval do těchto vztahů, které jsou výhradně, řeknu, soukromé. Často je to o ceně, často je to o kvalitě.

Ale my se snažíme vymyslet zákon, který by toto nahradil. Myslím si a jsem přesvědčený o tom, že když tento zákon schválíme, tak se ve finále právě proti těm malým, kteří jsou pružní a dokážou se přizpůsobit trhu a dokážou se přizpůsobit často i tomu, co ty řetězce chtějí, protože podíváte-li se na to, jak dnes lidé nakupují a co nakupují, pak se množí počet řezníků, kteří prodávají v řetězcích, kteří jsou místní, množí se počet pekařů - koneckonců United Bakeries opustil možná trh tak, jak přiznal pak první místopředseda vlády, že opustil 46 míst, a dostali tenhle prostor malí pekaři apod. Prostě jestliže my se budeme snažit vstupovat do těchto vztahů, postaví se to právě proti těm malým a ve finále proti zákazníkovi.

Já vás moc prosím, abyste zvážili, zda tento zákon vůbec je potřebný. Zdali nemáme důležitější věci na práci v Poslanecké sněmovně než hledat způsob, jak pomoct United Bakeries.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další přihlášený je pan poslanec Laudát. Máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Na základě dohody klubů - a už tam naskakují lidé, dohoda byla, že se nechají původně přihlášení vystoupit - navrhuji, aby tento bod byl přerušen do středy. Je to procedurální návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Je to procedurální návrh a já o něm dám hlasovat bez rozpravy.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přerušení tohoto bodu do příští středy, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 177, přihlášeno 161 poslankyň a poslanců, pro návrh 79, proti 6. Konstatuji, že s návrhem nebyl vysloven souhlas.

V případě, že... (Hluk v sále. Poslanci chtějí zkontrolovat sjetinu.) Vidím připomínku ohledně proběhlého hlasování, takže vás požádám o chvíli strpení. (Předsedové klubů kontrolují sjetinu. Nikdo nemá zájem podat námitku.)

Máte slovo, paní poslankyně. (Poslankyně Balaštíková: Dobrý den.)

V případě, že nikdo nezpochybňuje hlasování... Máte, pane? (Ne.) V případě, že nikdo nezpochybňuje hlasování, budeme pokračovat v projednávaném bodu a máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Chtěla bych odpovědět jednotlivým kolegům, kteří vystupovali přede mnou, na jejich dotazy. Chtěla bych dopředu říci, že jsem nikdy nebyla zaměstnancem Agrofertu. Opakuji to zde již podruhé, a skutečně vyjednávám s konkurenty Agrofertu, takže vím, co chce zbytek téhle republiky v oblasti významné tržní síly.

Kolega Pavera tam narážel, že by chtěl výčet těch praktik. To se neosvědčilo v mnohých zákonech, protože vždycky když dáme výčet toho, co se nesmí, tak si bohužel najdou právníci vždycky, jak obejít ten zákon, a začnou dělat to, co tam není vyčteno. Takže ten výčet bohužel tím, že tam dáváme dobrovolnost na rozhodnutí kontrolního orgánu, zasahujeme celou šíři toho, co se potom bude kontrolovat. (Obrovský hluk v sále.)

Kolega Pavera tam ještě zmiňoval oblíbenost farmářských trhů. Ti opravdu malí regionální výrobci v řetězcích nejsou. Už jsem to říkala minule. Ti se tam skutečně nedostanou a nejsou vůbec schopni splnit jejich podmínky. Je správné, že obliba malých regionálních výrobců roste, a jsou pro to určeny ty farmářské trhy, a možná je to i způsob, jak bychom donutili, aby řetězce více vyjednávaly a v tom místním regionálním svém řetězci aby zařadily i tady tyto malé regionální výrobce.

Paní Kovářové bych chtěla říci, proč nepostihují dodavatele. Protože vlastně z oblasti dodavatelů nikdy nebylo zapsáno, že by bylo jakékoliv porušení významné tržní síly.

Kolegyně Havlová říká, že děláme regulaci trhu. Pokud by kolegyně měla zájem, navštívila jsem řetězce, hovořila jsem s nimi, i včera jsem měla jednání se zástupci společnosti Kaufland, abychom se bavili o tom, jak nekorektní smlouvy pro dodavatele dělají, jestli je to opravdu byznys takový, jak říkají zástupci naší dodavatelské sféry. Mluvila jsem s pekaři. Byla bych ráda, aby kolegyně Havlová taky projevila větší zájem a nečetla jenom to, co jí kdo podstrčí pod ruku, protože mě docela mrzí, že zástupci zemědělského výboru projevují tak malý zájem o to zjistit, jak si ta pravda opravdu stojí. (V sále je stále obrovský hluk. Všichni si hlasitě povídají.)

Říkáte, že se zvýší ceny výrobků, pokud budeme schvalovat zákon o významné tržní síle. Zákon o významné tržní síle ruší některé možnosti nekalých praktik. Pokud se zvýší ceny, tak je to jenom proto, že řetězce si už dopředu řekly, kolik chtějí v naší zemi vydělat, a nechtějí opustit tohle to číslo, ne proto, že už se na něm nebudou podílet úplně naši dodavatelé, protože zákon umožní našim dodavatelům dýchat z financí, které získají z prodeje svých výrobků, investovat znovu do výroby a zaměstnávat naše lidi a nepodílet se na tom, aby rostly supermarkety.

Ze včerejšího jednání sám pan zástupce obchodního ředitele Kauflandu řekl: Je nás tady moc. A já se chci zeptat: Jak to, že je jich tady moc? Není to náhodou proto, že Česká republika se pro ně stala zlatým dolem? Protože kdyby tady nevydělávaly peníze, tak tady přece nejsou. (Poslankyně se odmlčela. Hluk přetrvává.)

A co se týká té regulace, řekla bych, že my ten trh opravdu neregulujeme. My jenom legislativně, legislativním procesem, upravujeme to, co tady nefunguje. To, že bylo tak málo postižených, nebo to, že rozhodnutí správního soudu bylo takové, že se neobjevily ty praktiky, je jenom ukázka toho, že ten zákon nebyl dokonalý. Proto se musí upravit. Už minule jsem říkala, že i jiné země se tím zabývají. A bylo by vhodné, abychom si o tom promluvili.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, na chvilku vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Pokud ostatní chtějí diskutovat jiné body nebo jiná témata, případně musí dojít k dohodě předsedů klubů, tak ji jistě mohou uzavřít v předsálí a tady respektovat usnesení Poslanecké sněmovny, že dokončíme debatu. Opravdu o to prosím všechny.

Děkuju. Pokračujte, paní kolegyně.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Kolegyně Havlová říká, že se bojí, že se omezí čeští dodavatelé. Já si to právě nemyslím, protože kdyby se omezovali, tak za to ti čeští dodavatelé tak nebojovali, aby se zákon o významné tržní síle posunul dál. To je z mého místa všechno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. S faktickou poznámkou pan kolega Velebný, paní kolegyně Havlová a poté pan předseda vlády. Prosím, pane poslanče. Pan předseda vlády s přednostním právem.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Chci uvést jen něco na pravou míru. Není pravdou, že Česká republika je jediným státem, ve kterém existuje regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů. Myslím si naopak, že jsme se zařadili mezi ty státy, v nichž se tady toto děje a dodržování je kontrolováno orgány veřejné moci. Takže jenom na upřesnění. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Havlová také s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Jenom bych se ohradila ohledně toho, co tady bylo řečeno vůči mé osobě, že se o tento zákon málo zajímám, že jsem zřejmě s nikým nemluvila. Mluvila jsem se všemi obchodními řetězci. Mluvila jsem i s malými odběrateli. A nebudu tu říkat, s kým vším jsem mluvila. Ale chtěla bych ještě podotknout, že o tento zákon se už dávno zajímaly v minulém volebním období Věci veřejné a tam jsme prosazovali, aby se týkal nejenom odběratelů, ale také dodavatelů. A na tom trvám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní vystoupení pana předsedy vlády. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, hlasoval jsem pro přerušení tohoto bodu, ale vzhledem k tomu, že k přerušení zatím nedošlo, dovoluji si také se zapojit do rozpravy k tomuto návrhu zákona. Dovolte mi, abych reagoval alespoň na některé věci, které tady v diskuzi zazněly, a vyjádřil se tedy meritorně k návrhu zákona, který předkládáme, s tím, že avizuji, že bych pak ještě na pokračování schůze příští týden doplnil své vystoupení a reagoval také konkrétně na dotazy, například pana poslance Stanjury nebo některé další, které tady dnes zazněly. Prosím, berte to jako první část mého vystoupení k tomuto návrhu zákona. Jsem samozřejmě připraven ještě reagovat potom příští týden.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, k tomu, jakým způsobem vůbec došlo k tomu, že u nás tato regulace byla do legislativy zahrnuta. Nevyvážený vztah mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli je problémem, který začal vyvstávat už v průběhu devadesátých let, a to zejména po příchodu nadnárodních maloobchodních společností do České republiky. Na trh v České republice postupně vstoupilo 15 obchodních řetězců a ve vztazích mezi odběrateli a jejich obchodními partnery se začaly objevovat zcela nové postupy a zcela nové praktiky, které doposud v České republice realizovány nebyly. Tyto praktiky postupně sílily jak s úbytkem malých, nezávislých prodejen, tak i s nástupem velkých hypermarketů v období zejména po roce 2000.

K čemu docházelo? Pozdní splácení faktur. Platby za zařazení na seznam dodavatelů. Platba k narozeninám příslušného obchodního řetězce. Platba za reklamní akce či za umístění zboží na výhodnější místo v regálech supermarketu. Všechny tyhle věci se staly běžnou praxí v českém maloobchodním prodeji potravin a v řadě oblastí pokračují bohužel dodnes. Dodavatelé přitom nemají proti tomuto jednání žádné možnosti obrany.

Musím připomenout, že na evropské úrovni je tento fakt zdůrazňován opakovaně. Zatímco řetězec má zpravidla vždy na výběr z více dodavatelů obdobného zboží, pro řadu výrobců a distributorů potravin je smlouva s daným obchodníkem často existenční otázkou. A získání obdobných odbytových možností je v tvrdé konkurenci minimálně velmi nesnadné.

Po velmi dlouhých diskusích, které byly vedeny, po mnoha pokusech, které byly podniknuty, se v roce 2009 podařilo prosadit poslanecký návrh, který směřuje k úpravě nekalých praktik řetězců, a to v podobě zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů. Ten zákon nabyl účinnosti 1. února roku 2010. Významnou tržní sílu předpokládá u soutěžitelů, jejichž roční obrat přesahuje 5 miliard korun, pokud tuto domněnku nevyvrací okolnosti spojené se strukturou trhu, překážkami vstupu na trh, tržním podílem dodavatele a odběratele, jejich finanční silou, velikostí obchodní sítě odběratele či velikostí a umístěním jeho jednotlivých prodejen. Tohle cítím potřebu zdůraznit, protože skutečně nejde o otázku obratu, ale musí být posuzovány také tyto faktory a také tyto skutečnosti.

Do současné doby, a k tomu se vztahovala řada otázek ze strany vystupujících poslanců, do současné doby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v této oblasti provedl sektorové šetření, aby se seznámil s tímto novým polem působnosti po roce 2010, a zahájil téměř desítku správních řízení. Při aplikaci zákona v těchto řízeních však Úřad pro ochranu hospodářské soutěže narazil na výkladové obtíže, které se týkají základního konceptu významné tržní síly. Setkal se také se značnými obstrukcemi ze strany řetězců, kterými přirozeně se snaží protahovat celé řízení, a proto se může zdát, pokud se na takovou věc podívá běžný občan svýma očima, že se všechna tato řízení vlečou a že vlastně zákon k ničemu není. Ze správních řízení, která zahájil ÚOHZ pro možné porušení zákona, byla už dvě tato řízení pravomocně ukončena, a to řízení se společností Ahold a se společností Kaufland. Dále jsou úřadem vedena správní řízení se společnostmi Tesco, Globus, Lidl, další správní řízení se společností Kaufland. Tato řízení však dosud nebyla ukončena.

Velmi často se tady zmiňuje fakt, že tato předloha je čímsi výjimečným. Není to tak. Není to tak. Řada jiných členských zemí EU má obdobnou formu regulace ve svém právním řádu. Tím, že tuto regulaci nyní máme, se řadíme mezi státy, v nichž specifická regulace prostřednictvím norem veřejného práva, jejichž dodržování je kontrolováno orgány veřejné moci, jež rozhodují o jejich porušení a případném uložení sankcí, byla přijata už v minulých letech. Chci připomenout, že v té oblasti regulace se nacházejí země, jako je Rakousko, jako je Lotyšsko, jako je Finsko, jako je Maďarsko, jako je Velká Británie, jako je Litva, jako je Německo, Francie, Itálie, Portugalsko, Španělsko. Chci také připomenout, že v informačním listu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže z roku 2013, který se věnoval problematice významné tržní síly, je například provedeno srovnání maďarské, britské a také litevské právní úpravy. To znamená, že je evidentní, že ČR není osamělým ostrovem v rámci EU, který by se snažil reagovat na nekalé praktiky ze strany odběratelů, ale že na tyto praktiky reagovala v uplynulých letech velká část členských států EU.

Je také myslím dobré zmínit, že Evropská komise v poslední době zaměřila svoji pozornost na vztahy mezi dodavateli a odběrateli při dodávkách zboží pro maloobchodní prodej konečným spotřebitelům. Důvodem pro tento zvýšený zájem je skutečnost, že dochází stále častěji k situaci, kdy silnější strana, kterou je v drtivé většině případů odběratel, obchodní řetězec, předkládá druhé smluvní straně, dodavateli, návrh obchodních podmínek, které jsou jednostranně výhodné pouze pro tento obchodní řetězec. Evropská komise provedla rozsáhlé šetření mezi všemi členskými státy s cílem zjistit, jak probíhají obchodní vztahy mezi dodavateli a odběrateli. S cílem zjistit, jaké jsou nejčastější formy nátlaku obchodních řetězců na jejich dodavatele. Komise se zaměřila na vztahy mezi podniky v oblasti obchodu s potravinovým i nepotravinovým zbožím. Zjistila, že v převážné většině případů dochází k nerovným vztahům právě při dodávkách potravin pro maloobchodní prodej konečným spotřebitelům.

Na úrovni EU byly nekalé obchodní praktiky v odvětví potravinářství poprvé projednávány v roce 2009. V roce 2010 byla zřízena odborná platforma pro smluvní praktiky mezi podniky, která potom v roce 2011 vydala soubor zásad a příkladů poctivých a také případů nekalých praktik ve vertikálních vztazích v rámci potravinového dodavatelského řetězce.

Ze Zelené knihy o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravin a také nepotravinového zboží jednoznačně vyplývá, že nejenom v České republice, ale i v rámci EU jsou řešeny stejné problémy v dodavatelsko-odběratelských vztazích při dodávkách zboží. Zelená kniha také obsahuje definici a příklady nekalých obchodních praktik, příklady možných dopadů těchto nekalých obchodních praktik a věnuje se také právnímu rámci k potírání těchto praktik v jednotlivých členských zemích.

V této souvislosti myslím stojí také za zmínku stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru, která jsou velmi striktní a požadují přísnou regulaci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Naposledy byla problematice nekalých obchodních praktik věnována pozornost také v Evropském parlamentu, když 24. března letošního roku uspořádal výbor IMCO workshop na téma nekalých praktik, který znovu ukázal, jak jsou nekalé praktiky odběratelů problematické napříč všemi státy EU, s jednoznačným závěrem nutnosti přijmout regulaci a tu důsledně vymáhat.

Já bych tedy chtěl jednoznačně odmítnout ty argumenty, které se v debatě objevily a které tvrdily, že za prvé ten problém vůbec neexistuje a za druhé že Česká republika toto téma řeší izolovaně, že ho řeší sama a že to je něco, co je neobvyklé v rámci Evropské unie. I řada dalších zemí EU potvrzuje, že toto je reálný problém, a postupně přijímají regulace, které směřují k napravení nerovného postavení.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, ještě několik dalších poznámek k tomuto návrhu. Velmi často jedna strana dodavatelsko-odběratelských vztahů argumentuje nutností vytvořit rámcové etické kodexy s tím, že obě strany je budou velmi snadno dodržovat. Jedna z těchto iniciativ prosazuje řešení na základě etických norem podnikání dodržováním správných obchodních praktik a zaváděním mechanismu pro interní řešení sporu. Hlavními aktéry těchto iniciativ jsou řetězce, které je podporují a prosazují. Otázkou však je, do jaké míry je udržitelné řešit spor před nezávislým ombudsmanem, kterého zřizuje pouze jedna smluvní strana dodavatelsko-odběratelského vztahu. Navíc praxe v Evropě jednoznačně ukázala, že etické kodexy mohou fungovat pouze za podmínky, že jejich dodržování je tvrdě vymáháno, jako je to například ve Velké Británii.

Zákon o významné tržní síle v současné době způsobuje bezesporu určité výkladové obtíže. Zároveň také vyvolává některé pochybnosti koncepčního charakteru, ale je předmětem nebývalého tlaku Svazu obchodního a cestovního ruchu ČR na jeho zrušení.

Po řadě diskusí nad tím, zda zákon úplně zrušit, nebo ne, zda jej zakomponovat do zákona o ochraně hospodářské soutěže, do nějž však z principu předmětu právní úpravy nepatří, přistoupila nakonec naše vláda k novele zákona, na níž se aktivně podílel i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Cílem této novely, kterou jsme předložili do diskuse, je dosažení takové právní úpravy, která bude efektivnější, snáze aplikovatelná a přispěje ke zkvalitnění podnikatelského prostředí v České republice.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, jsem přesvědčen o tom, že návrh o významné tržní síle, který vláda předložila, zlepšuje a zkvalitňuje stávající legislativní úpravu, a podle mého názoru je v zájmu občanů, v zájmu spotřebitelů, v zájmu dodavatelů i odběratelů, aby Poslanecká sněmovna tuto novelu zákona podpořila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní je přihlášen pan ministr Jurečka s přednostním právem. Nehlásí se, tak v tom případě pan kolega František Laudát po vyčerpání diskuse. Předpokládám, že předloží procedurální návrh. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Přesně tak. Vzhledem k tomu, že dohoda předsedů klubů zafungovala, dovoluji si předložit nový procedurální návrh, a sice abychom tento bod přerušili do příští středy do 15 hodin.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, dobře. Já samozřejmě ten procedurální návrh nechám odhlasovat. Nejdříve vás ale odhlásím, abychom zjistili přesný počet ve sněmovně. Žádám vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Já zagonguji, aby se všichni ti, které jsem požádal, aby diskuse přenesli do předsálí, mohli vrátit.

 

Jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme v hlasování pořadové číslo 178, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro přerušení do středy do 15 hodin. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 178, z přítomných 147 pro 143. Návrh byl přijat. Přerušuji tedy tento bod číslo 22, tisk 444, do středy příštího týdne do 15 hodin.

 

Než budeme pokračovat, ještě budu konstatovat došlé omluvy. To je omluva paní poslankyně Zuzany Šánové od 10.30 do 14 hodin a pan poslanec Jaroslav Klaška se omlouvá od 10.15 do 11 hodin.

 

Dalším bodem našeho jednání, pevně zařazeným, je bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.