Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

131.
Informace předsedy vlády ČR pro PS PČR
ke kauze Denise a Davida Michalákových v Norsku na základě
přijatého usnesení č. 545 Poslanecké sněmovny ze dne 9. 12. 2014
/sněmovní dokument 1981/

Informace je součástí sněmovního dokumentu 1981, který vám byl doručen dne 25. února tohoto roku. Nyní prosím navrhovatelku tohoto bodu paní poslankyni Jitku Chalánkovou, aby se ujala slova. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážené dámy, vážení pánové, v úvodu svého vystoupení chci poděkovat panu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi za jeho vstřícný a věcný přístup a kroky, které jako předseda vlády na pomoc české rodině podnikl. Současně chci poděkovat vám všem, kteří jste v prosinci debatu o dětech zadržovaných v Norsku na půdě Sněmovny umožnili a podpořili návrh usnesení, na jehož základě vláda začala konat. Vývoj událostí ukazuje, že jsme rozhodli správně a že bez pomoci státu a české diplomacie by bylo téměř vyloučeno, že by se děti ještě někdy vrátily domů ke své vlastní rodině.

Norskému království jsme prostřednictvím vlády položili ve věci vlastních českých občanů několik jednoduchých a srozumitelných dotazů. Obsah zprávy, kterou máte před sebou, dostali jste ji všichni v tištěné podobě, lze shrnout do jediné věty: Norsko nám na tyto otázky odpovědělo nedostatečně. Nebudu proto zprávu, kterou jste obdrželi, dlouze komentovat, pouze upozorním na jednu konkrétní chybu, kterou zpráva obsahuje. Píše se v ní, že otázka adopce obou chlapců nebyla norským sociálním úřadem Barnevern vznesena. Opak je pravdou. Mohu to potvrdit jako přímý účastník jednání na místním úřadu ve městě Nedre Eiker, kterému jsem byla 20. ledna osobně přítomna. Úředníci nejenže ještě v lednu zbavení rodičovských práv zařadili na program jednání, ale dokonce mamince přímo vyhrožovali v souvislosti s žádostí o vydání pasů obou chlapců. Nevydá-li matka pasy, dají děti do adopce, aby jim mohli vystavit norské pasy. Takto uvažují norští úředníci, kteří mají případ na starosti.

Upozorňuji na to, abychom si uvědomili, že svým prosincovým hlasováním a kroky, které jsme následně vyvolali, jsme zabránili tomu, aby rodina o děti přišla nenávratně. Jinými slovy, bez sněmovního usnesení, bez aktivních kroků vlády a bez veřejného tlaku by dnes obě děti byly s největší pravděpodobností adoptovány v norských rodinách. A zřejmě každé v jiné.

Co přinesla návštěva ředitele Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Norsku? Posun bohužel nepřinesla ani návštěva ředitele Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeňka Kapitána v Norsku. Jediným výstupem bylo ujištění, že děti adoptovány nebudou, a vágní příslib výuky češtiny pro oba chlapce. Chci v této souvislosti upozornit, že rodným mateřským jazykem obou dětí byla až do tří ,resp. pěti let věku čeština a norsky se děti učily pouze ve školce. Možnost hovořit česky měly proto dát dětem sociální pracovníci už dávno. V praxi se děl pravý opak a na děti nesměla mluvit česky ani vlastní matka.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, milé kolegyně, milí kolegové. Řešíme tady konkrétní osud několika lidí. Prosím o úctu k osudu těch lidí a prosím o klid. Děkuji.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji. Dovolím si také odůvodněnou spekulaci, že právě český jazyk, kterému norští pěstouni nerozuměli, mohl být důvodem, proč byly děti rozděleny do různých rodin a vyrůstají odděleně, přestože o tom žádný norský soud nikdy nerozhodl.

Jak již zřejmě víte, teprve nedávno se uskutečnila náhradní schůzka Evy Michalákové s dětmi, protože v loňském roce jí v rozporu s rozhodnutím soudu Barnevern umožnil návštěvu dětí pouze jednou. Podmínky schůzky považuji za ponižující a téměř šokující. Maminka byla pod policejním dohledem, v místnosti byli v rozporu s lednovou dohodou přítomni i pěstouni a teprve na místě se maminka dozvěděla, že uvidí pouze jednoho ze synů, aniž by byly zřejmé důvody. Takové jednání ze strany norských úřadů považuji za naprosto nepřijatelné. Mimo jiné se tím naplňují obavy, že pravým zájmem norského úřadu péče o dítě není zacelování biologických rodin a zachování blízkého vztahu dětí k vlastním rodičům a rodině, ale naopak jejich trvalé oddělení a vzdalování ve prospěch pěstounských rodin.

Nyní Barnevern paní Michalákovou dokonce informoval, že k setkání s Denisem v letošním roce vůbec nedojde. To je zatím poslední informace, kterou máme. Zajímavé je, že podle Barnevernu má Denis jevit nedůvěru nejen k matce, ale i k úředníkům Barnevernu. Svědčí to o jeho strachu ze všeho a všech, v jakém dítě v důsledku odebrání zřejmě žije.

Ráda bych vás v té souvislosti informovala, že Česká republika není v Evropě jediným ostrůvkem, kde je práce norského sociálního úřadu podrobována v souvislosti s případem vlastních občanů tvrdé kritice. Jsem informována o tom, že velké protesty probíhají v současnosti např. v Litvě, která řeší případy hned několika svých rodin. Aktuálně budí pozornost případ sedmiletého chlapce, který dobrovolně prchal od norských pěstounů za svými příbuznými do Litvy, ale ze sousedního Švédska byl vrácen do Norska, aniž by byla doposud rodina informována o tom, kde se chlapec nachází.

Ve světle tohoto a dalších případů není tedy případ rodiny Michalákových v Norsku ničím výjimečným. Mám zde případy další. Chlapec Edmund, Litva, 2,5 roku. O jeho matku Juliu Daivu se Barnevern zajímal už v těhotenství, protože v důsledku v minulosti utrpěného traumatu navštívila psychologa. Edmunda odebrali v pěti měsících. Zanedbávání péče nebylo prokázáno. Malého přivezli rodičům pouze na křtiny a smí ho vidět čtyři hodiny ročně.

Eddie Hernehult, syn Švéda a Rumunky. Autista. Odebrán násilím v roce 2013 ve věku 14 let. Důvod - zanedbání péče. Přes pěstouny, kteří byli silní kuřáci, se dostal do pečovatelského domu pro postižené děti. Jeho rodiče o něj stále bojují.

Tyler, syn Američanky. Odebrán v 19 měsících pro údajně špatné prospívání spojené se stravou. Kontakt s dítětem má matka zakázaný, aby nemohla dítě unést do Spojených států amerických. Syna neviděla od září 2014.

Dvě brazilské děti. Matka Daiane Alves Lopes. Důvodem odebrání byl nízký věk matky, 20 roků. O své děti bojuje. K norskému soudu dojíždí z Itálie, kam se odstěhovala ještě během třetího těhotenství, aby jí po porodu nevzali i třetí dítě.

Jan Matheo, rodiče Norové, odebrán krátce po porodu 39leté matce s odůvodněním, že ohrozila dítě, když s ním na hrudi usnula v křesle. Těhotenství matka i s rodinou prožila ve speciálním zařízení, kde byla nucena pobývat, protože sociální služba si dohledala její minulost z pubertálního věku. Doma má téměř dvacetileté dítě. Soudně se bránila pobytu v zařízení a bojuje i o své dítě.

A úplně čerstvý případ holčičky Maxine, odebrána jako plně kojené dítě ve 2,5 měsících. Dcera Norky a Slováka. Důvod odebrání je údajně nedostatečný oční kontakt, vypozorovaný během pravidelných a neohlášených návštěv sociálních pracovnic v rodině po návratu z porodnice a fakt, že matka je nedoslýchavá. Ačkoli je holčička plně kojená, matka má povolený kontakt jednou za 14 dní. Dítě je u pěstounů na neznámém místě.

Minulý týden Parlamentní shromáždění Rady Evropy přijalo rezoluci kritizující země, které odebírají děti rodičům ukvapeně, bez toho, že by jim nabídli reálnou alternativu. Přestože žádné země nejsou v tomto usnesení výslovně jmenovány, všichni věděli, že hlasují zejména o Norsku a Velké Británii. Vím o tom také z toho důvodu, protože v lednu schválil výbor Parlamentního shromáždění jednomyslně usnesení, kde jsou doložena čísla. Také na půdě Parlamentního shromáždění Rady Evropy byla předložena petice Litevců, kterou podepsali i někteří z našich poslanců, za což jim osobně děkuji.

Ukazuje se, že kauza Evy Michalákové není ojedinělá a že Norsko má v oblasti péče o děti závažné systémové nedostatky a zdaleka není kritizováno pouze námi. Dnes je již otevřeně kritizují vlády pobaltských států či Turecka. Ukazuje se rovněž, že v rámci Norského systému existují místní úřady postupující drakoničtěji než ostatní, které se v seznamu kauz objevují častěji než jiné. Jde např. o Barnevern v Lillehammeru a Barnevern v Drammen, pod který spadá mimo jiné Eva Michaláková.

Pokud se vrátím ještě k osudu malé, dvouapůlměsíční Maxine, dobrou zprávou je, že Slovensko již informovalo, protože otec je Slovák a Maxine má také slovenské občanství, že Slovensko již informovalo norskou vládu o svém záměru vstoupit do řízení jako třetí strana sporu, a prakticky se tedy dá říci, že Slovensko převzalo diplomatickou ochranu.

Na konci května se pak má proti norskému postupu vůči rodinám protestovat hned v několika evropských metropolích. Hlavní demonstrace se přitom podle mých informací uskuteční přímo v Oslu, protože odvahu zveřejňovat svoje případy tam má stále více rodin.

Podělím se s vámi tedy o drobnou perličku. Jedna z hlavních organizátorek protestů je mladá Norka, které podle dostupných informací odvezli dítě přímo z nemocnice krátce po jeho narození, a její případ řeší shodou okolností úplně stejný úřad jako případ rodiny Michalákových, tedy Barnevern v Nedre Eiker. Dávalo by to možná naději, že pochybné postupy aplikuje vůči vlastním i zahraničním rodinám pouze jeden místní úřad Barnevernu. Oficiální a nedostačující odpověď Norska, kterou máme před sebou, ale bohužel takovou domněnku spíše vyvrací.

Naším cílem nemá být boj proti norskému státu. Je však zřejmé, že Norsko má v určité oblasti problém, který neumí samo řešit. To se může přihodit každému státu, i demokratickému, postupem času. A od toho zde také existuje mezinárodní mechanismus ochrany lidských práv.

A nyní již přicházím k předložení návrhu usnesení a vysvětlení jednotlivých bodů. Protože Norsko mlčí a nesděluje nám odpovědi na zásadní otázky, které se dotýkají českých občanů, navrhuji vám takovéto usnesení.

První návrh pochází z minulé schůze a navazuje na usnesení, které jsme přijali v prosinci. Tehdy jsme vládu především požádali, aby zjistila, jaké jsou důvody odebrání dětí Michalákových a jejich rozdělení do různých pěstounských rodin, protože nikdy nemůžeme vyloučit, že takové důvody skutečně existují, že jsou to důvody legitimní a pochopitelné. Proto bylo třeba dát norským úřadům možnost jejich pozici vysvětlit. Jak vyplývá z informace předsedy vlády, která nám byla předložena, česká vláda tento úkol splnila. Nedostala však uspokojivou odpověď. Norská vláda se vymlouvá na to, že nemůže zasahovat do činnosti jednotlivých místních úřadů, přestože nad nimi má možnost systémové kontroly a přestože za jejich činnost nese právní odpovědnost před mezinárodním společenstvím, a tedy i vůči České republice.

Jak vyplývá z informace pana premiéra, Norsko porušuje čl. 37 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích, které je Norsko smluvní stranou. Bude to také další část mého návrhu na usnesení. Norská reakce dává za pravdu obavám, že k odebrání dětí a k jejich rozdělení došlo bez relevantních důvodů, že norské úřady, když už měly nějaká podezření a děti odebraly, nevrátily je rodičům poté, co se takto podezření nepotvrdila, a že pokud měly podezření, že rodina není zcela funkční podle jejich představ, nenabídly této rodině vůbec žádnou pomoc. Je tedy namístě přikročit k naplnění bodu IV našeho prosincového usnesení a potvrdit jej.

Návrh usnesení, který vám předkládám, tedy nejprve okomentuji obecně a pak v podrobné rozpravě načtu, abyste věděli, o čem hlasujeme.

Bere na vědomí v bodě I informaci předsedy vlády, a to včetně ústního doplnění posledního vývoje, kterého se nám zde, předpokládám, dostane.

Bod II - konstatuje, že vláda splnila první část zadání a požádala Norsko o příslušná vysvětlení. Ano, to je pravda. Nedostalo se jí však uspokojivé odpovědi.

Bod III - žádá vládu, a to pak přečtu v podrobné rozpravě, aby v kontaktu s Norským královstvím dbala na dodržování ustanovení Vídeňské úmluvy podle č. 37 o konzulárních stycích.

Bod III/2. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby si prostřednictvím konzulární sekce velvyslanectví České republiky v Norsku a s odvoláním na čl. 36 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích a se souhlasem matky jakožto nositelky rodičovských práv sjednala styk s Denisem a Davidem Michalákovými, zjistila jejich aktuální stav a ověřila, že se jim v pěstounských rodinách dostává potřebné péče, a aby o svých zjištěních nejpozději do 31. července 2015 informovala Poslaneckou sněmovnu.

Důvodem je zejména to, že již déle než rok nemáme jiné než zprostředkované informace o stavu Denise Michaláka. Norské úřady se snaží zabránit jeho setkání s matkou a důvodem může být například i snaha zatajit vážné zhoršení jeho zdravotního stavu. Podle čl. 36 Vídeňské úmluvy má konzulát právo na styk s občany. Denis i David Michalákovi jsou našimi občany a rodičovská práva ve vztahu k nim i podle norského práva stále de iure vykonává matka. Je tedy žádoucí článku 36 využít a stav dětí ověřit přímo.

Bod III/3. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby vyvinula maximální úsilí k dosažení návratu Denise a Davida Michalákových do České republiky a do působnosti české jurisdikce.

Dalšími body usnesení se pak budu zabývat v podrobné rozpravě.

Na závěr mi dovolte několik osobnějších vět. Prosím, nezapomínejme, že jako zákonodárci pomáháme konkrétní české rodině a mamince, která se dávno očistila, která pracuje s dětmi v mateřské školce, vychovává pětiletou dceru svého přítele, ale její vlastní děti se domů vrátit nesmějí. Pomáháme dětem, které mají doma nejen mámu, ale také babičku, dědu a blízké příbuzné. Tito lidé volají o pomoc intenzivně a bez přestání už čtyři roky a mezitím čas běží. To je nám všem jasné. Tito lidé volají o pomoc intenzivně a myslím, že nyní je už naprosto jasné, že Norsko se s námi baví nedostatečně. Že svou aktivitou jsme zdaleka nedosáhli dobrého konce, ale že ho teprve začínáme psát. Věřím, že české občany v Norsku nenecháme na holičkách.

V podrobné rozpravě vás pak provedu návrhem na usnesení a také způsobem hlasování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní navrhovatelce, paní poslankyni Chalánkové. Nyní se k této informaci přihlásil s vyjádřením pan předseda vlády Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím, že je namístě, abych ještě stručně okomentoval písemnou zprávu, kterou jsem předložil Poslanecké sněmovně. Je to tedy informace předsedy vlády České republiky ke kauze Denise a Davida Michalákových v Norsku na základě přijatého usnesení č. 545 Poslanecké sněmovny ze dne 9. prosince 2014. Chci připomenout, že tato informace je už druhá písemná informace, kterou jsem v této kauze předložil Poslanecké sněmovně, a v tomto svém vystoupení také navazuji na své předchozí vystoupení, které jsem měl tady ve Sněmovně 16. září loňského roku.

Vláda České republiky za posledního tři čtvrtě roku vyvinula na Norsko maximální tlak a podnikla konkrétní diplomatické kroky na všech myslitelných úrovních. Na základě usnesení Poslanecké sněmovny jsem zaslal dopis norské předsedkyni vlády a na tento dopis jsem od norské předsedkyně vlády obdržel odpověď. Výsledkem aktivního působení současné vlády bylo mimo jiné zajištění jednání ředitele Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí pana Zdeňka Kapitána s kompetentními norskými orgány, a to tedy konkrétně se zástupci norského Ředitelství pro děti, mládež a rodinné záležitosti, norského Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva pro děti, rovné příležitosti a sociální začleňování a úřadu krajského guvernéra pro Buskerud, které se uskutečnilo dne 3. března letošního roku v Oslu. Výsledkem jednání bylo na základě zprávy Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí zajištění platformy pro další věcnou a operativnější komunikaci na odborné úrovni a rovněž tematizace řady konkrétních otázek směřujících zejména k zintenzivnění kontaktů chlapců s jejich biologickou rodinou. Norská strana byla důrazně vyzvána k tomu, aby podpořila co nejvíce opatření aktivní práce s rodinou, například v podobě výuky českého jazyka pro oba bratry, realizace kontaktů s chlapci v českém jazyce, předávání dárků pro chlapce od jejich matky. Současně byla při jednání zdůrazněna výhrada proti případnému procesu osvojení chlapců v Norsku.

Jednání přineslo také další výsledky, z nichž zmíním následující: Norské právo neumožňuje svěření do péče osoby žijící na území jiného státu. Paní Michaláková může zplnomocnit zástupce českých orgánů k nahlížení do spisů, tak se ostatně již stalo. Tím lze odstranit informační deficit, který vede k některým mediálním spekulacím. Byla identifikována také řada procesních možností podle norského práva, jichž prozatím paní Michaláková ani její norští advokáti plně nevyužili. Tyto aktivity směřují ke zvýšení šance na svěření chlapců do péče matky.

Chtěl bych podotknout, že důvod umístění chlapců do pěstounské péče neodpadl, protože pěstounská péče trvá na základě existujícího pravomocného soudního rozhodnutí. Toto rozhodnutí lze změnit na základě nového projednání případu, jež bylo iniciováno na základě návrhu, který podala v Norsku advokátka paní Michalákové, a to 10. prosince loňského roku. Navrácení do rodiny je možné za podmínek, které stanoví norské právo. Je nyní důležité, aby paní Michaláková prokázala, že došlo ke změně poměrů od posledního rozhodnutí a že jsou splněny další podmínky předepsané norským právem. V této souvislosti se veškeré aktivity státních orgánů dále zaměří na to, aby postup norských orgánů odpovídal parametrům práva na spravedlivý proces a práva na rodinný život, jak je pro oba státy ztělesňuje Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.

Dne 13. března letošního roku se uskutečnila schůzka paní Michalákové s mladším synem, trvala zhruba dvě hodiny. Přítomni byli zaměstnanci norské sociální služby, pěstouni a tlumočník. Paní Michaláková mohla se synem mluvit česky. Podle informací, které máme k dispozici, bohužel starší syn setkání odmítl.

Důležité je po těch krocích, které vláda podnikla, že norská strana teď jasně ví, že tento případ je velmi citlivý pro česko-norské vztahy. Vláda udělá vše potřebné, aby zákonná práva paní Michalákové nebyla poškozena. Zároveň chci znovu zdůraznit, že věcné rozhodnutí je věcí příslušných norských orgánů a soudu. A i když je na straně české vlády silná politická vůle, do tohoto rozhodnutí nemáme žádnou pravomoc zasahovat.

Tolik velmi stručně komentář k té písemné zprávě, kterou jsem předložil Poslanecké sněmovně. Přirozeně se nebráním tomu, abych v nějakém časovém intervalu opět Poslaneckou sněmovnu informoval o dalších krocích, které budou ze strany českých orgánů podniknuty. Nicméně se domnívám, že ingerence Poslanecké sněmovny do celého procesu formou usnesení by neměla být nadměrná. Poslanecká sněmovna se v té věci již jednou zcela zřetelně vyjádřila. Vláda přirozeně je připravena respektovat ta rozhodnutí Poslanecké sněmovny, nebo alespoň jednat na základě toho směru, který tato usnesení předpokládají. Nicméně požádal bych o to, aby skutečně nedošlo k nějaké inflaci usnesení Poslanecké sněmovny k této záležitosti, protože každé další usnesení, které k tomu přijmeme, rozřeďuje význam těch původních dřívějších stanovisek, která Sněmovna přijala.

Čili znovu zdůrazňuji, nebráním se tomu pravidelně Poslaneckou sněmovnu informovat. Určitě jsem připraven postupovat i nadále aktivně, z pohledu státní správy jsme připraveni přebírat podněty od zástupců zákonodárného sboru, abychom ten postup maximálně vylepšili a zintenzivnili. Osobně se budu zajímat o to, jestli tedy i pan Zdeněk Kapitán bude provádět kroky, které by měly směřovat ke kontrole toho, zdali se plní přísliby, které dostal během své návštěvy v Norsku. To si myslím, že je klíčová věc. Tam byly některé věci přislíbeny. My jsme o některé věci norskou stranu požádali a teď je důležité, aby ze strany Norska k naplnění tady těchto příslibů z hlediska lidštějšího kontaktu a využití těch příležitostí, které norské právo dává, skutečně došlo.

Z mé strany tedy vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu premiérovi a zahajuji všeobecnou rozpravu, do které je tlačenice - pardon, pane ministře (Zaorálku). Nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl a jeho dvě minuty. Poté s přednostním právem pan ministr. Po něm paní zpravodajka nebo navrhovatelka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, vážený pane premiére, já už jsem vystupoval několikrát k této kauze. Chtěl bych zde veřejně vyjádřit obdiv a poděkování paní kolegyni poslankyni Chalánkové, že se zakousla do toho problému, protože jde o vážnou věc. Tou vážnou věcí je víra českého občana v to, že se za něj stát postaví, dostane-li se do nouze. Chci veřejně i velmi poděkovat ingerenci pana premiéra a jeho osobnímu přístupu k celé věci. Musím říct, že vnímám to, že se tomu věnuje, a chtěl bych mu na jedné straně poděkovat a na druhé straně ho požádat, aby v těch ingerencích nepřestal, abyste byli dostatečně tvrdí, řeknu, vůči Norskému království, dostatečně viditelní v tom souboji o dítě, které patří matce, a kde podle mého hlubokého přesvědčení dochází k porušování práva dítěte v tom, aby bylo právo na rodinu. Myslím si, že je třeba hledat všechny právní způsoby, jak děti dostat zpět. To, že nejsou jediní, mě nepřekvapuje. Myslím si, že Norské království dotáhlo tzv. služební zákon do opravdové dokonalosti, kdy vláda v podstatě nemůže nic, musí se zeptat úředníka v Norsku, zdali s tím souhlasí, a úředník koná své, nereflektuje to, co se na té úrovni politické odehrává. To mi přijde, že je velmi špatně, a cítím odpovědnost to tady říct.

Znovu připomínám, i když chápu, že to je extrémní řešení, ale znovu připomínám, zdali nevyužít možnosti (upozornění na čas) v tomto jedinečném případu použít statutu diplomata pro paní Michalákovou, protože si myslím, že by to věci pomohlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Nyní s přednostním právem pan ministr zahraničí. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych doplnil vystoupení premiéra především tím, že bych se chtěl vyjádřit k tomu, co se odehrálo v posledních dnech, což představuje určitou komplikaci v celé záležitosti.

Nejdřív bych chtěl připomenout, co je základ té pozice, kterou my zaujímáme v onom sporu. Dalo by se říci, že naším cílem dneska je v prvé řadě působit na norskou stranu, aby nepřistoupila k procesu osvojení některého z těch bratrů v Norsku, tzn. my žádáme záruky zachování pěstounské péče ve vztahu k oběma dětem a zároveň apelujeme na norské orgány, aby byla posílena práce s biologickou rodinou, vedoucí nejlépe k vytvoření takových podmínek, aby matce dětí, potažmo širší rodině bylo umožněno svěřit děti do péče. To je tedy ta pozice, kterou jsme hájili a kterou hájil také zástupce Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí při své cestě do Norska v březnu. Výsledkem té cesty mj. bylo - a to je teď důležité připomenout - že pan Kapitán, ředitel této instituce, byl ujištěn během jednání, že adopce mladšího bratra v tomto případě nepřichází v úvahu. To bylo ujištění, kterého se dostalo během toho jednání.

To, co se ovšem mezitím stalo, je, že v průběhu měsíce dubna Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí dostal informaci, podle které ten okresní úřad sociální norský se obrátil na onu krajskou instituci a požádal ji právě o to, aby došlo k zahájení řízení, jehož výsledkem by bylo umožnění adopce mladšího syna Davida Michaláka. Takže to je to, co se odehrálo. Opakuji, vlastně tento krok, který v této chvíli je v podobě návrhu, je něčím, co kdyby se opravdu stalo, tak by to znamenalo popření ujištění, kterého se dostalo našemu zástupci v průběhu onoho březnového jednání, že v této kauze adopce nepřichází v úvahu.

Já bych vás rád informoval o tom, že my jsme na tuto novou situaci reagovali 22. dubna. Byl odeslán dopis norské straně, kde Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí reagoval tím, že se ohrazujeme proti adopci mladšího z bratrů. Naše stanovisko je dále takové, že doporučujeme paní Michalákové, aby spis v oné věci zpřístupnila právě Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v České republice, tedy panu Kapitánovi, aby na základě znalostí, kterými by byl vybaven, mohl uskutečnit cestu do Norska, jejímž cílem by bylo především jednání s norskými úřady, kde by bylo možné vznést takto přímo při jednání výhradu proti úmyslu umožnit adopci Davida Michaláka. A samozřejmě na základě těchto jednání a jejich výsledku jsme jako Ministerstvo zahraničí připraveni obrátit se na Norsko také diplomatickou nótou, v níž bychom na celou situaci reagovali také na této úrovni. Zároveň vám ale mohu sdělit, že jsme se už obrátili i na své politické partnery a že jsme je o této nové situaci informovali, tedy především o tom, že nám připadá docela varovné, že došlo ke kroku, který je ve sporu s tím, co bylo obsahem jednání v březnu, kde to vypadalo, že něco takového jako adopce v této kauze nehrozí.

Takže já upozorňuji na to, že to, čemu tady čelíme v této chvíli, existuje v podobě pouze návrhu z okresu na kraj, abych tak řekl v naší mluvě. A my bychom byli rádi, kdyby se nám podařilo tomuto záměru co nejdříve zabránit. Bylo by dobré, kdyby, opakuji, bylo našemu zástupci umožněno nahlédnout do spisu, což je tedy v možnostech paní Michalákové, ona ve spolupráci se svou norskou advokátkou může umožnit toto nahlédnutí do spisu, a na základě znalostí pak bychom mohli uskutečnit onu přímou intervenci u norských orgánů a minimálně se dožadovat toho, aby bylo respektováno a dodrženo to, co bylo v březnu slíbeno. To jsou zhruba kroky, které plánujeme podniknout a kterými bychom chtěli reagovat na tu určitou varovnou variantu, která se tady vytvořila, která se ještě nerealizuje, ale které bychom chtěli zabránit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Nyní paní navrhovatelka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Jestli mohu, okomentovala bych ještě pár informací, které se tady objevily. Navázala bych právě na slova pana ministra zahraničí pana ministra Zaorálka, protože mám přesné informace, že matka Eva Michaláková povolila vstup řediteli Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí do spisu již před měsícem. Tento přístup tam dávno má. Ve spolupráci s norskými advokáty samozřejmě. Takže to pravda je.

Tyto informace, které jsme slyšeli, jsou velmi závažné, a to zejména v návaznosti na uskutečněnou schůzku, která proběhla 13. 3., kdy se setkal Davídek s maminkou. Maminka s ním postupně během schůzky hovořila česky. Chlapec jí rozuměl, přestože byl odebrán ve věku 2,5 roku. Schůzka se mu líbila, skončila objetím a ukázal usmívajícího se smajlíka.

Zajímavá informace také zazněla, když tady slyšíme, že Norsko v žádném případě nevydá děti na území cizího státu. Přeložíme-li si to tak - nevydá české děti do České republiky. Pak je tedy záhadou, proč pan ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí pan Zdeněk Kapitán navrhoval a tlačil rodinu, když nemůže požádat matka, proč tedy ať požádá sestra Zuzana Sovková o svěření dětí do péče. To jen chci okomentovat, aby bylo jasno. Jinak v případě indické rodiny, která se ale nepatrně lišila, byla možnost svěření dětí do péče širší rodiny.

Pokud jde o soudní řízení, které matka otevřela 10. prosince prostřednictvím svých advokátek, tak se jedná o tzv. nové řízení. Není to revize původního soudního rozhodnutí, to už se vrátit nedá. Jedná se podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí barneloven o nové řízení, kdy matka musí prokázat, že došlo ke změně podmínek a že se polepšila a že skutečně žádá děti zpět do své péče. Takovouto žádost, kdy se k tomu vyjadřují také hmotně zainteresovaní pěstouni, a také během času je otázkou, zda si děti už u pěstounů nezvykli, může podávat matka nebo rodiče každých 12 měsíců. Není tedy jasné, kdy dojde k vyčerpání všech tzv. "opravných prostředků" až do věku 18 let těchto dětí. To znamená pořád dokola a dokola a pořád nebyly vyčerpány všechny opravné prostředky. Takových případů, které máme k dispozici k nahlédnutí v těch soudních rozhodnutích, máme více.

Hovořilo se zde také o tom, že chceme zajistit, aby se rodině dostalo práva na spravedlivý proces a rodinný život, tedy to je právě přesně to, co je obsaženo v článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. A byla to jedna ze součástí mých návrhů na usnesení, že můžeme využít tzv. možnosti podat mezistátní stížnost podle čl. 33 právě této Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Pro dnešní den tento návrh stáhnu, už vás nebudu tímto zdržovat. Ale to neznamená, že toho vláda využít nemůže. Stejně tak jako může využít diplomatické ochrany pro své občany.

Až bude podrobná rozprava, tak vám přednesu podrobně návrhy na usnesení a zkrátím je.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Další se hlásí pan poslanec Janulík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Já jenom krátce technicky prostřednictvím pana předsedajícího na paní doktorku otázku: Já jsem nikde neslyšel, nevím, jestli třeba mně to neuniklo, jestli jste to slyšeli vy, čeho se tedy vlastně ta paní tam dopustila. Proč jí ten soud děti odebral? Konečně říkáte, že tedy do spisu se může, já jsem to nikde neslyšel. Ten norský soud si to pravděpodobně nevymyslel, že to spadlo z nebe. Ona prostě teď má prokazovat, že něco zlepšila. Ale co tedy má zlepšovat? Co se tam stalo? Já jsem to nikde nečetl, neslyšel. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Janulíkovi. Paní poslankyně Chalánková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Já samozřejmě všechna soudní rozhodnutí k dispozici mám. Tato soudní rozhodnutí jsou založena na pozorování a zprávě Barnevernu, které nesmí nikomu Barnevern ukázat. Takže to je to, co my chceme vědět. A v soudních rozhodnutích je zadokumentováno - jednak výpovědi, tak jak jsem vás všechny informovala při svých interpelacích. Jsou zde informace o tom, o čem se svěřila pěstounka, která již děti měla několik měsíců ve své péči, tak to, co jí údajně ten menší chlapec řekl někde pod stolem, tak to je jeden z důkazů. Který ani soud nevzal v úvahu. A pak čerpal z tzv. posudků, kde je napsáno, že matka není dostatečně emočně vybavena. To je všechno. (Reaguje na poslance Janulíka.) Ano. Ne, my nekritizujeme soud, to jsou soudní rozhodnutí. Já vám nerozumím. Já kritizuji systém, kdy nevíme, na základě čeho došlo k tomuto soudnímu rozhodnutí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Jestli nikdo takový není, končím všeobecnou rozpravu a přistoupíme k rozpravě podrobné, do níž avizovala svoji přihlášku paní navrhovatelka v podrobné rozpravě. Prosím, paní navrhovatelko.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Takže, když dovolíte, budu číst návrhy na usnesení a podstatně je zkrátím. Takže návrh usnesení Poslanecké sněmovny ke kauze Denise a Davida Michalákových v Norsku.

Poslanecká sněmovna I. bere na vědomí:

1. informaci předsedy vlády ke kauze Denise a Davida Michalákových v Norsku předloženou Poslanecké sněmovně dne 13. února 2015 na základě přijatého usnesení č. 545 Poslanecké sněmovny ze dne 9. prosince 2014;

2. doplňující informaci předsedy vlády ke kauze Denise a Davida Michalákových přednesenou ústně předsedou vlády

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za tento návrh usnesení.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: To není celé, já jenom budu po římských, prosím o samostatné hlasování po římských číslech. A u bodu II potom po samostatných číslech, já vysvětlím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Určitě ano, nicméně se ještě musím zeptat, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím podrobnou rozpravu.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Ne, já jsem nepřečetla celé!

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já tomu rozumím, ale nemůžu dát hlasovat, paní poslankyně, dokud neukončím podrobnou rozpravu. Takže nejprve to celé přečtěte.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Dobře. Takže bod II.

Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby - a tady bych prosila o samostatné hlasování po jednotlivých bodech arabských čísel.

1. Aby v kontaktu s Norským královstvím důsledně trvala na dodržování článku 37 písm. b) Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích, který ukládá smluvním stranám informovat příslušné konzulární úřady o případech týkajících se ustanovení poručníka nebo opatrovníka nezletilých občanů smluvních stran.

2. Aby si prostřednictvím konzulární sekce velvyslanectví České republiky v Norsku a s odvoláním na článek č. 36 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích a se souhlasem matky jakožto nositelky rodičovských práv sjednala styk s Denisem a Davidem Michalákovými, zjistila jejich aktuální stav a ověřila, že se jim v pěstounských rodinách dostává potřebné péče.

3. Žádá vládu, aby vyvinula maximální úsilí k dosažení návratu Denise a Davida Michalákových do České republiky a do působnosti české jurisdikce.

Pak zde mám bod 4. , který v této chvíli stahuji, ale to nebrání vládě, aby tento bod nevyužila, a také to neznamená, že s ním nepřijdu někdy jindy. A tento bod zní: Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby zvážila možnost podání mezistátní stížnosti na Norsko ve smyslu čl. 33 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, a to popřípadě i společně s dalšími zainteresovanými zeměmi.

Bod 5 rovněž stahuji, to neznamená, že ho vláda nemůže využít: Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby zvážila možnost poskytnutí diplomatické ochrany Denisovi a Davidovi Michalákovým a jejich matce Českou republikou při prosazování jejich práva na soukromí a rodinný život a na spravedlivý proces vůči Norskému království.

III. Poslanecká sněmovna doporučuje prezidentu republiky, aby byl vládě nápomocen při provádění bodů tohoto usnesení.

IV. Poslanecká sněmovna žádá předsedu vlády, aby nejpozději do 31. července 2015 informoval Poslaneckou sněmovnu o opatřeních, která vláda provedla, provádí anebo hodlá provést podle tohoto usnesení.

Prosím, abychom hlasovali samostatně o bodě I, bodě II a tam samostatně podle arabských čísel. A samostatně o bodě III a IV.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Omlouvám se za neporozumění s podrobnou rozpravou. Nyní se do podrobné rozpravy hlásí pan ministr zahraničí. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji, přeji pěkný večer. Jenom bych chtěl tady, protože jsem tady vyjmenoval kroky, které chystáme v nejbližší době, chtěl bych ujistit, že učiníme všechno, co nám umožňuje zákon, i využijeme všech politických možností, které máme. Jenom bych si chtěl stát na tom, co jsem tady řekl, když jsem zmínil, že pan Kapitán stále nemá k dispozici všechny spisy, které by potřeboval. Protože tady bylo řečeno, že už měsíc má přístup ke spisům. Nejde o ty spisy, které jsou tady k dispozici. Jsou i další. A o ty, jak bylo sděleno norskou stranou, s těmi se může s nimi seznámit pouze za předpokladu, že ho paní Michaláková zmocní k tomu, aby se k nim dostal a měl lepší znalost celé té věci. Takže já ujišťuji, že kdyby to šlo a pan Kapitán měl přístup k těm spisům, tak by o to samozřejmě neusiloval. To je logické. Takže trvám na tom, že stále ještě mu nebylo umožněno dostat se k řadě spisů, které jsou důvěrné, to je pravda, a pouze je v moci paní Michalákové, aby mu umožnila, aby se i k těmto spisům dostal. A já jsem řekl, že pokud se to povede, tak na základě těchto znalostí nebude problém, aby pan Kapitán navštívil Norsko a tento problém odmítnutí adopce zdůvodnil i argumentací, která bude podložena důkladnou znalostí věci. My pak jsme připraveni použít i diplomatickou nótu, abychom zabránili, kdyby skutečně hrozilo to, že se má dojít k adopci mladšího syna.

Takže ujišťuji, že my učiníme všechny kroky, ale zároveň trvám na tom, že panu zástupci Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí České republiky do této chvíle stále ještě nebylo umožněno, aby nahlédl do všech, těch spisů je celá řada, do těch spisů, do kterých měl zájem nahlédnout, aby byl skutečně pro jednání s norskou stranou náležitě vybaven.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Další paní navrhovatelka. Prosím.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Už nechci protahovat debatu, mám přesné informace od právních zástupců matky, že matka vydala souhlas panu řediteli úřadu, panu Kapitánovi, už před měsícem. Nechci to už natahovat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní navrhovatelce. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Pokud nikdo takový není, tak končím podrobnou rozpravu. Nyní poprosím paní navrhovatelku dle návrhů, které přednesla v podrobné rozpravě, aby je navrhovala. Přivolám naše kolegy z předsálí. Mám tu žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami, a poprosím paní navrhovatelku, aby tak, jak uvedla v podrobné rozpravě, přednášela jednotlivé návrhy. Ptám se, jestli má někdo proti proceduře, tak jak ji navrhla paní navrhovatelka, námitku. Není tomu tak.

Prosím, paní navrhovatelko.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Návrh usnesení Poslanecké sněmovny ke kauze Denise a Davida Michalákových v Norsku.

Poslanecká sněmovna

I. bere na vědomí

1. informaci předsedy vlády ke kauze Denise a Davida Michalákových v Norsku předloženou Poslanecké sněmovně dne 13. února 2015 na základě přijatého usnesení č. 545 Poslanecké sněmovny ze dne 9. prosince 2014;

2. doplňující informaci předsedy vlády ke kauze Denise a Davida Michalákových přednesenou ústně předsedou vlády.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: O tomto usnesení o těchto dvou bodech zahajuji hlasování.

Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 67. Přihlášeno je 126 poslankyň a poslanců, pro 122, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím paní navrhovatelku.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: II. Poslanecká sněmovna žádá vládu,

1. aby v kontaktu s Norským královstvím důsledně trvala na dodržování článku 37 písm. b) Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích, který ukládá smluvním stranám informovat příslušné konzulární úřady o případech týkajících se ustanovení poručníka nebo opatrovníka nezletilých občanů smluvních stran.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: O tomto návrhu usnesení zahajuji hlasování.

Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 68. Přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 61, proti 7. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: II. Poslanecká sněmovna žádá vládu,

2. aby si prostřednictvím konzulární sekce velvyslanectví České republiky v Norsku a s odvoláním na článek 36 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích a se souhlasem matky jakožto nositelky rodičovských práv sjednala styk s Denisem a Davidem Michalákovými, zjistila jejich aktuální stav -

Bacha!

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Moment. (Na galerii pro veřejnost se jeden muž pokouší přelézt zábradlí a skočit. Poslanci pod galerií urychleně opouštějí svá místa. Ochranná služba okamžitě zasahuje a muže zajišťuje.)

Ochranná služba zvládla tuto mimořádnou situaci. (Potlesk.) Poprosím kolegy, aby se vrátili na svá místa, a budeme pokračovat.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: II. Poslanecká sněmovna žádá vládu,

2. aby si prostřednictvím konzulární sekce velvyslanectví České republiky v Norsku a s odvoláním na článek 36 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích a se souhlasem matky jakožto nositelky rodičovských práv sjednala styk s Denisem a Davidem Michalákovými, zjistila jejich aktuální stav a ověřila, že se jim v pěstounských rodinách dostává potřebné péče.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: O tomto usnesení zahajuji hlasování.

Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 69. Přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 51, proti 14. Ani tento návrh nebyl přijat. (V sále je vzrušená atmosféra.)

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Bod římská dvě - za třetí. Poslanecká sněmovna -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Moment, paní poslankyně. Já se omlouvám. Chápu mimořádnost situace a citlivost zejména kolegů na levici...

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Už budeme končit.

Poslanecká sněmovna žádá vládu,

3. aby vyvinula maximální úsilí k dosažení návratu Denise a Davida Michalákových do České republiky a do působnosti české jurisdikce.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto usnesení.

Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 70. Přihlášeno je 131 poslankyň a poslanců, pro 45, proti 7. Návrh nebyl přijat. (V sále je stále velký hluk.)

 

Poslankyně Jitka Chalánková: III. Poslanecká sněmovna doporučuje prezidentu republiky, aby byl vládě nápomocen při provádění usnesení.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto doporučení prezidentu republiky.

Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 71. Přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 44, proti žádný. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: IV. Poslanecká sněmovna žádá předsedu vlády, aby nejpozději do 31. července 2015 informoval Poslaneckou sněmovnu o opatřeních, která vláda provedla, provádí a nebo hodlá provést podle tohoto usnesení.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 72. Přihlášeno je 131 poslankyň a poslanců, pro 81, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji vám za spolupráci. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Konstatuji, že jsme schválili všechna usnesení, která byla navržena. Děkuji paní zpravodajce.

S přednostním právem paní místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Pane místopředsedo, vím, že jsme si dnes neprodlužovali jednání, ale na druhou stranu incident, kterého jsme před malou chvíli všichni byli svědky, se neodehrává na půdě Poslanecké sněmovny každý den. Myslím si, že by bylo namístě, abychom třeba na deset minut přerušili schůzi a aby nám sem někdo relevantní přišel říci, co se tady vlastně stalo. Chápu nervozitu kolegů, kteří sedí pod diváckou galerií. My pod novinářskou galerií jsme viděli pouze to, že pán, který tam seděl delší dobu, se snažil přelézt zábradlí a skočit dolů. Myslím si, že se skutečně v Poslanecké sněmovně něco takového ještě nestalo, a proto bych vás chtěla poprosit, zda by bylo možné přerušit jednání na deset minut, abychom se mohli dozvědět, co se tu stalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ještě s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Poprosil bych paní kolegyni, zastupující předsedkyni klubu ODS, o strpení. Dozvíme se, samozřejmě, od příslušných, co se tady stalo. A není to tady poprvé, my tam s tím máme bohaté zkušenosti, co nám všechno padalo na hlavu. Pokud budeme těmto incidentům věnovat nadměrnou pozornost, tak je jenom namnožíme. Já bych v této chvíli z tohoto místa poděkoval ochranné službě Policie České republiky za včasný zásah. (Potlesk.)

Věřím, že tak činím jménem nás všech. A to opatření, které bylo kdysi přijato, že první řada nebude obsazena na galerii a bude tam ochranná služba přítomna, se ukázalo jako správné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Já nechápu z návrhu paní místopředsedkyně, kdo to je relevantní osoba, proto si dovoluji požádat pana kancléře, který je přítomen na galerii, aby přešel sem do kuloárů, a ti z vás, kteří budete mít zájem o informaci, co se stalo, tak vám ji pan kancléř sdělí, pokud s tím takto paní místopředsedkyně souhlasí.

Jinak přerušuji jednání této schůze Sněmovny do zítřejší 9. hodiny ráno, kdy budeme pokračovat písemnými interpelacemi. Děkuji a přeji vám pěkný večer. A prosím, nikdo nikam neskákejte! Děkuji.

 

(Jednání skončilo v 19.01 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.