Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Hamáček)

120.
Zpráva České národní banky o inflaci - leden 2015
(Zpráva o měnovém vývoji za 2. pololetí 2014)
/sněmovní tisk 405/

Zprávu předkládá pan guvernér, tak prosím aparát Sněmovny, aby zajistil přítomnost pana guvernéra... Už vstoupil do jednací síně. (Guvernér přišel a usedá na místo.) Vítám mezi námi pana guvernéra České národní banky pana Miroslava Singera.

Podle zákona číslo 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, je Česká národní banka povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji.

Pan guvernér si teď sedl, ale já ho prosím, aby se znovu postavil a ujal se slova u řečnického pultu a uvedl nám zmiňovanou zprávu. Prosím, pane guvernére.

Guvernér ČNB Miroslav Singer Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážené paní poslankyně, páni poslanci, páni ministři, dovolím si opět stručně na pravidelném vystoupení, které zde probíhá dvakrát do roka, zhodnotit, jak se vyvíjela česká ekonomika podle zprávy o inflaci číslo jedna z roku 2015 na konci loňského a na počátku letošního roku a pak i říct, co čekáme od roku příštího.

Především česká ekonomika v loňském roce velmi zdravě rostla po většinu roku více než dvouprocentním tempem. I zpomalení z konce roku je spíše dáno poklesem stavu zásob, což není tak dramatický jev svědčící jen o tom, že se současně prodává. O tom také svědčí růst hrubé přidané hodnoty, stejně tak vývoj průmyslové produkce, tržby v maloobchodě, stavební výroba i důvěra firem i domácností v českou ekonomiku.

To vše se pak promítlo do velmi dobrých výsledků na trhu práce. Obecná míra nezaměstnanosti klesla pod 6 %, v únoru podíl nezaměstnaných pod 7 %, což jsou dva údaje. Počet volných pracovních míst je nejvyšší za zhruba šest let. Dynamika mezd v podnikatelské sféře mírně zrychlila těsně pod 2 %, v nepodnikatelské dokonce těsně pod 4 %. Průměrná míra inflace byla velice nízká, dosáhla 0,4 %. I v tomto roce, podotknu, setrvává jenom velmi mírně nad nulou, což je hluboko pod tolerančním pásmem České národní banky. Nicméně je to způsobeno v tuto chvíli primárně nepříliš dobrým vývojem v eurozóně, který se stále ještě promítá k nám, a pro nás příznivým vývojem na cenách ropy.

Pokud jde o prognózu, prognóza je založena na předpokladu stability tržních sazeb na tzv. technické nule a používání kursu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016, tedy na celém horizontu. Následný pak návrat do standardního režimu nebude znamenat posílení kursu na úroveň před vstupem do toho režimu, protože mezitím prosáknou ceny i mzdy do nominálních veličin.

Stávající prognóza očekává, že se celková inflace i měnověpolitická bude po tento rok právě vlivem poklesu cen ropy a deflačních tendencí v eurozóně pohybovat kolem nuly, možná se dostane i do lehce záporných hodnot v druhé půlce roku, ale pak by se měla poměrně rychle přehoupnout a posunout se tolerančně k dvouprocentnímu cíli. To znamená, že v příštím roce už by průměrná inflace měla být na úrovni 1,8 %.

Co se týče růstu ekonomiky, tam očekáváme velmi příznivé hodnoty - letos o 2,6 %, příští rok o 3 %. Na trhu práce se růst ekonomiky projeví dalším zvyšováním zaměstnanosti, poklesem míry nezaměstnanosti a samozřejmě to vše bude tlačit i na růst mezd v podnikatelské sféře.

Jak už jsem říkal, propad cen ropy, což je jedna z těch složek odchylky od cíle, vnímáme jako jev pozitivní, výjimkujeme ho, a neprosáknou-li jeho dopady nebo dopady nějakých jiných nepříznivých jevů do druhotných protipoptávkových tlaků v české ekonomice, můžeme jej v zásadě ignorovat.

Ve střednědobém horizontu budou z hlediska vývoje klíčové tři věci: účinnost opatření Evropské centrální banky v boji s deflací - víte, že Evropská centrální banka poměrně výrazně začala uvolňovat měnovou politiku -, tržní vývoj kursu koruny a vývoj mezd v domácí ekonomice. Vzhledem k tomu, že dva z těchto faktorů se zatím vyvíjejí v protiinflačním směru, konstatovali jsme, že rizika prognózy jsou protiinflační. Současně jsme samozřejmě konstatovali, že jsme připraveni případně upravit měnovou politiku, pokud by se ta rizika naplňovala příliš výrazně. Musím nicméně říct, že v tuto chvíli odchylky od očekávaného vývoje nejsou dramatické, s výjimkou cen ropy, které, jak už jsem říkal, jsou pro nás příznivý jev.

Tímto si dovolím skončit a jsem samozřejmě připraven odpovědět na vaše otázky.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu guvernérovi. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 405/1. Prosím pana poslance Adolfa Beznosku, který je zpravodajem výboru, aby se ujal slova.

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedo. Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové. Navážu na slova pana guvernéra a krátce shrnu zprávu České národní banky o inflaci. Provedu takové krátké manažerské shrnutí.

Zpráva České národní banky o inflaci rozebírá - je to stejné jako všechny předchozí zprávy, strukturovaně stejné jako od roku 1998 - dodržování hlavního úkolu ČNB, a sice inflačního cíle. K zodpovězení, jakými způsoby se dodržuje inflační cíl, je provedena ve zprávě komplexní makroekonomická analýza České republiky. Zpráva také předpokládá nějaké prognózy budoucího vývoje.

Oproti předchozím zprávám je trošičku upozaděno téma intervencí České národní banky z listopadu 2013, protože v roce 2014 ani začátkem roku 2015 nebyly devizové intervence využívány jako nástroj měnové politiky. Česká národní banka se nadále ovšem zavazuje dodržovat kurs koruny vůči euru na hranici zhruba 27 Kč za euro a v případě potřeby tyto intervence provádět až minimálně do pololetí roku 2016. Následný návrat do standardního režimu měnové politiky přitom nebude znamenat posílení kursu na úroveň před zahájením intervencí České národní banky.

V důsledku oživení zahraniční poptávky, nízkých cen ropy, uvolnění domácích měnových podmínek a expanzivní fiskální politiky hrubý domácí produkt letos podle očekávání vzroste zhruba o 2,6 %, v příštím roce 2016 by ten růst mohl zrychlit až na 3 %.

Oproti minulým zprávám je tedy ta zpráva ČNB letos výrazně optimističtější.

Celková i měnově politická inflace se v roce 2015 bude pohybovat okolo nulových až mírně záporných hodnot. Jinak připomenu, že za loňský rok celkově to bylo zhruba 0,4 %. Během roku se potom zamíří k inflačnímu cíli, který pořád trvá a činí zhruba 2 %.

Prognóza rovněž předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni. Jsou de facto nulové.

Tolik zpráva. Pokud bude potřeba usnesení, přednesu.

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, v podrobné rozpravě. Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Vidím pana předsedu Stanjuru.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. My jsme se s kolegou Beznoskou nedomlouvali, ale já bych začal tam, kde on skončil. Ta prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni do konce roku 2016. Já myslím, že pro všechny, kteří si půjčují peníze, je to dobrá zpráva.

Nicméně bych chtěl využít přítomnosti pana guvernéra na jednání, protože se zrovna této věty dotýká i věc, kterou jsme se dozvěděli z médií před několika týdny, že náměstek ministra financí si stěžuje u České národní banky o tom, jak se manipuluje s Priborem. Je pravda, že mnohé firmy, mnohá města a mnohé obce mají své úvěrové smlouvy navázané na Pribor, ať už je to jednoměsíční, nebo tříměsíční, a já bych chtěl slyšet pokud možno ujištění od pana guvernéra, že nic takového se neděje, že to, co sledujeme každý den, jak to publikuje Česká národní banka, prostě odpovídá, že tam žádné tajuplné zákulisní machinace neprobíhají, žádné zákulisní dohody. Já si myslím, že to tak není, ale prostě náměstek ministra financí není jen tak někdo, člověk, který má svěřený určitý výkon na Ministerstvu financí, který to takto veřejně publikuje. Podotýkám, že veřejně. To nebylo jenom o tom, že někdo má nějaké podezření, na základě novinového článku píše České národní bance, ale současně to vlastně dává jako tiskovou zprávu a dává to do veřejného prostoru k diskusi. Já si myslím, že to je problém, který by mohl otřást důvěrou v bankovní trh. Bylo by dobré, kdybychom k tomu slyšeli pár slov na jednání pléna Poslanecké sněmovny. Děkuji.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Do obecné rozpravy pan zpravodaj. Prosím.

Poslanec Adolf Beznoska: Jenom kratičké doplnění slov pana kolegy Stanjury. Jeden je dopad na tuzemsko, ale podle mě větší dopad je a víc se to řešilo ve vztahu zahraničí. A to si myslím, že opravdu bylo pro renomé českého bankovního prostředí devastující.

Předseda PSP Jan Hamáček: Dále do obecné rozpravy pan guvernér. Prosím.

Guvernér ČNB Miroslav Singer Děkuji za dotazy, které se týkají zcela evidentně stejného tématu, to je dopisu pana náměstka Prose. Já to rozdělím na dvě věci. První je způsob komunikace.

Já musím říci, že jsem za dobu, co jsem v centrální bance ať už viceguvernérem, nebo guvernérem, spolupracoval s osmi vládami, sedmi ministry financí, protože jeden z nich sloužil dvakrát, a musím říci, že se mi prostě nestalo, že by náměstek poslal takovýto dopis a současně ho zveřejnil v tisku. To považuji za velmi neobvyklé.

Pokud jde o tu věcnou stránku, my jsme ten článek zaregistrovali, nicméně za prvé na těch obecných číslech Priboru není možné vysledovat žádnou neregularitu. Co se týče těch procedur, ty kontroluje dohled v rámci všeho, musím říci, že banky současně poměrně přitvrdily právě vlivem skandálů, které proběhly v jiných zemích, procedury, kterými to dělají.

Teď jsem v trošičku těžší situaci, protože my fungujeme dvoustupňově. V tuto chvíli, kdyby něco začal šetřit náš dohled na základě dopisu pana náměstka, tak já do toho nemám co vstupovat než procedurálně, protože někdo se pak může odvolat k Bankovní radě, která bude rozhodovat o tom odvolání, které se v tomto případě ve správním právu jmenuje rozklad. Nicméně můžu říct, že z procedurálního hlediska vím, že v tuto chvíli stanovisko prvního stupně dohledu je, že se pokusí získat od pana náměstka další informace, protože v tom dopise není žádný důvod, který by jim umožnil zahájit šetření, neboli vůbec tu věc začít vyšetřovat.

Musím říct, že považuji za poměrně nešťastné, že komunikace v tuto chvíli minimálně s tak slabým meritorním obsahem je současně předmětem médií. Vrátil jsem se minulý týden z měnového fondu. Musím říct, že investoři se na to samozřejmě ptají a je poměrně těžké jim vysvětlovat, že taková situace vznikla.

Tím bych si dovolil skončit. V tuto chvíli v té substanci, kterou nám zatím pan náměstek dodal, není nic, co by nás vedlo k tomu, že bychom vůbec mohli zahájit šetření. Takové je stanovisko našeho prvního stupně, což já považuji za - doufám - dostatečné ujištění.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu guvernérovi. Pan poslanec Stanjura stále v obecné rozpravě.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji panu guvernérovi. Mně to stačí. Já jsem mu nechtěl ztěžovat roli. Rozumím případným procedurálním postupům, takže mně ta odpověď pana guvernéra stačí.

Chtěl bych se zeptat pana premiéra, případně pana ministra financí, jak se dívají na počin pana náměstka. Já jsem z veřejných zdrojů zaznamenal minimálně myslím že výrok obou, jak pana premiéra, tak pana ministra financí, že to považují za chybu. Ale podle mě tak velké chyby - jestli slyšíte, že guvernér to musí vysvětlovat na zasedání guvernérů národních bank a na zasedání Mezinárodního měnového fondu, tak to není legrace. Já si myslím, že jsou různé druhy chyb, a chci se vás zeptat, pokud to hodnotíte jako chybu, jak jsem se dočetl, jaké následky z toho vyvodíte. Nebo jenom řekneme chyba se stala, však guvernér to po světě nějak vysvětlí, nějak to dopadne a jedeme dál. Já si myslím, že to je hrozně málo.

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Dále do obecné rozpravy? (Nikdo se nehlásil.) Pokud nejsou další přihlášky do obecné rozpravy, obecnou rozpravu končím. Závěrečná slova v této fázi asi nejsou třeba. Otevřu podrobnou rozpravu. Pan zpravodaj přednese návrh usnesení.

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dovolte, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z 21. schůze ze dne 15. dubna 2015. Po úvodním slově viceguvernéra ČNB Tomšíka, zpravodajské zprávě poslance Beznosky a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

I. bere na vědomí zprávu ČNB o inflaci, Zprávu o měnovém vývoji za 2. pololetí roku 2014;

II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomi Zprávu České národní banky o inflaci za 2. pololetí roku 2014,

III. pověřuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Podrobnou rozpravu končím, znovu se zeptám na závěrečná slova pana guvernéra - není potřeba. Pan zpravodaj také ne. V tom případě budeme hlasovat. Ještě zazvoním na kolegy v předsálí a upozorním, že návrh usnesení byl přednesen a týká se toho, že Poslanecká sněmovna bere na vědomí tuto zprávu.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Jedná se o hlasování 59, přihlášeno je 167, pro 144, proti 2, tento návrh byl přijat.

Končím projednávání bodu 120. Budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.