Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

89.
Návrh poslanců Jeronýma Tejce, Jaroslava Foldyny, Michala Haška
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 181/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan poslanec Tejc, stejně tak jako zpravodaj garančního výboru, kterým je pan poslanec Grospič. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 181/4, byly doručeny 9. dubna a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 181/5.

Zeptám se pana navrhovatele, zda chce vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Chce. Prosím, máte na to právo a máte slovo.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. O tématu exekucí a jejich přiměřenosti už jsme se nahovořili hodně, takže nebudu donucen k reakci na některá vystoupení, tak bych své vystoupení radikálně zkrátil a mohli bychom tedy pracovat, to je hlasovat o pozměňovacích návrzích. Upozorním na jeden jediný bod, u kterého bych byl rád, abychom jej nepodpořili. Ten se týká pozměňovacího návrhu B2 a B4. My jsme na ústavněprávním výboru v tom komplexním pozměňovacím návrhu stanovili, že nebude možné, pokud projde ten náš návrh, aby byly pro dluhy menší než 30 tis. Kč prodávány nemovitosti, ve kterých dlužník bydlí. Tedy aby platila ochrana pro případ, že někdo má dluh 5 - 10 tis. Kč, má nemovitost, byt nebo dům, a ten by tedy nemohl být pro takto malý dluh prodán. Samozřejmě pokud by se dluhy nasčítaly nebo by to byl dluh způsobený trestným činem, byť menší než 30 tis. Kč, nebo by to byl dluh na výživném, tak by ta ochrana byla prolomena a byt nebo dům by prodán být mohl. Nicméně ten pozměňovací návrhu B2 a B4, který nedoporučuji, hovoří o tom, že by ochrana byla poskytnuta pouze na jeden rok. Já se obávám, že by to nebylo funkční, a myslím si, že není správné, aby ať už kdykoli byly pro tyto malé dluhy prodávány nemovitosti a střecha nad hlavou dlužníka, pokud v ní bydlí. Ne tedy pokud má dvě nebo tři, tam samozřejmě to neplatí.

Takže to je jediná má poznámka. Jinak jsme se pokusili tímto tiskem sloučit i další tisk 372. Akceptovali jsme řadu návrhů Ministerstva spravedlnosti, kterému děkuji za spolupráci, a myslím si, že tím bychom mohli mít vyřešenu otázku exekucí do doby, než bude předložen vládní návrh zákona, který bude řešit tu problematiku komplexněji. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane navrhovateli. Otevírám rozpravu. Mám zatím dvě přihlášky - pana poslance Blažka a pana poslance Chvojky. Takže slovo má pan poslanec Blažek.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Já bych rád zdůraznil, že klub ODS nebude hlasovat pro většinu návrhů, které jsou k tomuto návrhu. A asi stojí za to říci proč.

Ta první věc je, že vláda rok a půl slibuje a vykládá, že předloží nějakou komplexní novelu zákona nebo nějaký nový zákon, který komplexně upraví problematiku exekucí. Vláda, jak se stalo zvykem, nepředložila vůbec nic.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se velmi omlouvám, jenom poprosím navrhovatele, aby si vypnuli mikrofon, protože jejich rozhovor je slyšet a máme s tím tady špatné zkušenosti z minule. (Úsměv v sále.) Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Blažek: A tak nám tady vzniká lidová tvořivost, která bohužel není vedena často úmyslem, aby se ta situace zlepšila, ale úmyslem, že dnes kdokoli vystoupí proti exekutorům nebo se zastane dlužníků, tak se to vede na velmi falešné a nebezpečné mediální vlně. Protože normální má být, že se dluhy platí, a ta přehnaná ochrana dlužníků, ke které začínáme směřovat, nepomůže ani těm dlužníkům. A dovolte mi říci proč.

My jsme prožili 90. léta, kdy stát nebyl připraven na nový typ ekonomiky a docházelo k tomu, co si mnozí vzpomenete, že vymoci nějakou pohledávku téměř nebylo možné. Po těch mnoha letech jsme dospěli do stavu, kdy již jsou nějaké zkušenosti s vymáháním pohledávek a také existuje už jakási ustanovená judikatura, tzn. že v zásadě všichni hráči na tom hřišti zhruba znají pravidla. Těmito novelami se zase dostáváme do stavu, kdy připravíme probíhající exekuční řízení k tomu, že se zase začnou lidé soudit, jestli to či ono může vzít, nebo nemůže. Věřitel bude sedět doma a nebude vůbec rozumět tomu, o čem se ty spory vlastně vedou. A víte, co udělá? No udělá často to - a proto je to novela, která neprospěje ani dlužníkům - že zkrátka nebude vymáhat dluhy prostřednictvím státu, což se dnes děje, ale vrátíme se do takového toho stylu, kdy se bude buď hrozit násilím, nebo se bude používat násilí.

Svět, ve kterém dnes žijeme, pokud jde o exekuce, je relativně vyvážený. Má svoje chyby, to já neříkám, že ne. Ale to, jakým způsobem, v mediálním stylu Jestřáb kontra Hrdlička, kdy každý dlužník je dnes brán, že je v podstatě ta kladná postava, zatímco věřitelé a exekutoři jsou v podstatě darebáci, přestože vymáhají pohledávky, ke kterým se lidé sami zavázali... To není tak, že vznikl nějaký dluh a ti lidé se dostali do nějaké situace, kterou nezavinili, a teď nevědí, co s tou situací mají dělat.

Dovolte mi, abych zůstal u toho Jestřába kontra Hrdličky. To je vlastně novela nebo soudnička Svatopluka Čecha z 19. století a byla krásně zneužita za předchozího režimu tím slavným filmem z roku 1953, kdy - a to je přesně ono, v čem dneska zase začínáme žít - toho dlužníka hraje pan Smolík, tzn. kladná postava, a ten Jestřáb už v tom názvu je ten darebný věřitel, který darebně chce jenom to, aby dostal zpátky svoje peníze. Ale co je důležité, Hrdlička v této novele i v tomto filmu se nezadlužuje proto, že nemá na chleba a že nemůže žít. On se zadlužuje proto, že jeho dceruška a manželka mají přehnané finanční nároky a on ty nároky chce splnit.

Dnes dluhy nevznikají v převážné většině z toho důvodu, že lidé nemají z čeho žít, nemají kde bydlet apod., byť předpokládám, že třeba kolegyně Semelová by to popsala tímhle způsobem. Ale taková realita není. Ty dluhy často, nebo nejčastěji vznikají proto, že lidé chtějí mít ten nejnovější telefon, tu nejnovější televizi, tu nejnovější myčku. A my tady teď budeme plakat nad osudem těchto lidí, kteří sice možná dospívají často do situací, které nejsou jednoduché, ale stát tu není od toho, aby právě tuto skupinu obyvatelstva přehnaně chránil.

Vztahy věřitelů a dlužníků byly vždycky tématem. A tak mi dovolte říct ještě jednu poznámku z literatury a to je ta známá scéna z Haškova Švejka, kdy ten feldkurát Katz - a to je ta věta, u které bych se rád zdržel - říká jednoduše: To se nám to hoduje, když nám lidé půjčují peníze. Těmito novelami, které teď budeme schvalovat, dospějeme k tomu, že zase ten dlužník bude mít spoustu a spoustu dalších obezliček, jak se vyhýbat tomu, aby splnil povinnosti, ke kterým se - opakuji - sám zavázal.

Podívejte se dnes na politické spektrum. Když se tady rozhlédnu, tak v zásadě - výjimkou je pan poslanec Chvojka, který předložil návrhy, které považuji za rozumné - dlužníci dnes mají zastoupení v KSČM, v ČSSD, v hnutí Úsvit. Je to legitimní, že zastupují tyto strany nějakou skupinu. A toho věřitele dnes zastupuje kdo? No nikdo! Všichni se po nějakých reportážích, většinou v televizi, kde je jeden případ z milionu exekucí ročně, který působí strašně tragicky, dojmeme a přicházíme s nějakými novelami, doufajíce v to, že lid nás ocení, jak jsme hrozně dobří a staráme se o ty slabé skupiny. Nestaráme se o ně. Půjdeme-li dál tímto směrem, tzn. pokud přeženeme ten vyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, dospějeme k tomu, že věřitelé nebudou vymáhat pohledávky prostřednictvím státu, ale budou je vymáhat jinak. A to je stav, ke kterému bychom dospět neměli.

Já osobně si myslím, že by bylo dobré počkat na to, co předloží Ministerstvo spravedlnosti, pokud něco předloží, a bavit se případně o nějaké komplexní novele. Uvědomme si, že není nic horšího než stav právní nejistoty v těchto věcech. To snad není měsíc, abychom nepřijali nějakou novelu v těchto záležitostech. Nikdo se v tom nevyzná. A zase - pro velkého věřitele není problém najmout si nějakou ukrajinskou skupinu, která tu pohledávku vymůže. Ale ti drobní tu možnost nemají a budou čekat na to, až se soudy laskavě vypořádají s tím, jestli tu či onu televizi, jak tady poslouchám v těch nových návrzích, nebo tu či onu movitost, a dokonce už i nemovitost ten exekutor nebo ten, kdo vymáhá svoje pohledávky, mohl zabavit, nebo nemohl, mohlo se to stát prostředkem umoření té pohledávky, nebo nemohlo.

Čili já si myslím, že tahle novela už se dostává do stavu, který začíná příliš chránit někoho, koho ten stát zas tolik chránit nemá, a jsem přesvědčený o tom, že společnost, která umožní, aby lidé nemuseli plnit ani ty povinnosti, ke kterým se sami zavázali, nemá nárok na přežití. To, co začínáme tady přijímat, co tady posloucháme, není ani morální ani politicky správné a není to správné ani právně. Proto si myslím, že tato novela by schválena býti neměla.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad ODS.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Vystoupení pana poslance Blažka vyvolalo celou řadu reakcí. Mám tady mnoho faktických, potom jednu přednostní. První faktická pan poslanec Kováčik.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážená vládo, paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Já na konto vystoupení pana kolegy Blažka musím reagovat vaším prostřednictvím, pane předsedo. Je to o tom rozdílném pohledu na svět, jak tady již včera byla při jiné příležitosti řeč. Zatímco někteří se na ten svět dívají shora, tedy optikou těch horních deseti či sta tisíc, tak náš pohled je ten pohled zdola, optikou těch možná statisíců postižených, o kterých trošku s despektem pan kolega Blažek promluvil, a použil přitom jméno paní kolegyně Semelové. Ano, jsou takoví a jsou jich desetitisíce, možná statisíce, kteří se do exekuci dostali bez vlastní viny nebo kteří se do exekuce dostali v zoufalé životní situaci, kdy skutečně neměli ani na bydlení ani na obživu, možná třeba na léky, možná třeba na vzdělání dětí. Nejde o dražší, lepší mobil nebo tablet. U těchto lidí skutečně toto není. A my stojíme za těmi, které - jak řekl pan kolega Blažek, paní kolegyně Semelová by to viděla jinak. Paní kolegyně Semelová to v tomto případě vidí naprosto správně. Proto návrh podpoříme. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka, pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já se přiznám, že se vždycky těším na vystoupení kolegy Blažka, protože je vtipný, vzdělaný, chytrý chlap, vždycky mě pobaví. Akorát si nejsem jistý, jestli komentujeme stejný text, jestli máme před sebou stejnou novelu.

Já mám jenom jednu připomínku. Nepřijímáme tu každý měsíc další novelu. Začali jsme v roce 2013 a tahle je druhá. Takže když se to sečte, tak to nebude asi každý měsíc. Ale hlavně o co tam fyzicky v té novele jde? Tam se zpřesňuje výčet nepostižitelných věcí při mobiliárních exekucích, něco, co už v zákoně bylo. A protože to v praxi vyvolávalo určité potíže, tak je to teď zpřesňující. Ti exekutoři, kteří to dělali tak, jak to dělat mají, už to stejně takto dělali. A aby nedocházelo k problémům na místě, o kterých jsem tady dokonce už mluvil, které jsem zažil, a k nějakým interpretačním problémům, tak se to tam do toho zákona prostě - nechci říct pro hloupé - rozepíše. To je první věc.

Druhá věc, je tam ochrana bydlení. O tom můžeme diskutovat věcně. Já bych byl rád, kdybychom tu diskusi vedli spíš, jestli je to dobře napsané, a ne jestli je to souboj dlužníci versus věřitelé.

Pak je tam třetí zásadní věc, to je část, která vznikla ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti, a to je, že se tam určuje pořadí, v jakém má exekutor postupovat. Že má napřed jít na účet, potom teprve na mzdu, na mzdu manželky, když to nepomůže, tak má jít až potom na nemovitosti, na závěr ta mobiliární exekuce. Že by měl postupovat směrem od méně invazivních způsobů exekuce k těm více invazivním. A to je zase věc, kterou ti exekutoři, kteří to dělají dobře, a ona je jich opravdu většina, tak to stejně dělají. Ale teď to bude na papíře a těch pár, u kterých neustále dochází k excesům a o kterých si potom čteme, tak to budou muset dodržovat.

Takže to je z mého pohledu obsah této novely. A prosím, rád si to poslechnu, ale zkusme se bavit o tom, co je tam napsáno. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická, pan poslanec Schwarz.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Dobré dopoledne, kolegyně, kolegové. Mně se těžce mluví, po panu Kováčikovi by se mi mluvilo těžce, ale po kolegovi Vondráčkovi už se mi bude mluvit trošku lépe. Já si pana kolegy Blažka hodně vážím. Má dobrý humor, je hlavně chytrý, ví, o čem mluví. Ale tentokrát si myslím, chtěl bych ho upozornit prostřednictvím pana předsedy dneska, že je opravdu důležité, aby si to, než vystoupí jako opoziční poslanec, přečetl. On nás jenom rozdělil a řekl, že kdo se zastává dlužníků a kdo se zastává věřitelů.

Nezlobte se, já jsem se třeba hlásil, nereagoval na mě, já se zastávám věřitelů. Když si přečte můj návrh, tak je to vyloženě pro věřitele. A jestli se zastává někdo toho nebo toho, je to opravdu o jasných vymezených exekučních věcech. Není to o tom, jestli dlužníci - věřitelé. Je si to fakt třeba přečíst. Děkuju.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Než dám možnost přednostním a řádným, tak musíme dokončit faktické poznámky. Pan poslanec Fiedler.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne, děkuji za slovo. Já bych prostřednictvím pana předsedajícího samozřejmě k panu poslanci Blažkovi: Pane poslanče, já souhlasím s tím, co vy jste tady říkal o těch věřitelích. Jenže na rozdíl od vás si myslím, a zrovna, prostřednictvím pana předsedajícího, vy...

Ten čas (na světelné tabuli) mi trošku nepasuje, pane předsedající.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já jsem to ještě nestihl připojit. Nebojte.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. I zrovna od vás si myslím, že je běžné očekávat, že nevidíte svět černobíle. A já si myslím, že ta vaše poznámka byla trochu černobílá. Ti věřitelé nejsou jenom chudáci věřitelé a ti dlužníci nejsou jenom ti darebáci dlužníci. Určitě bychom našli spoustu příkladů, kdy jsou poskytovány různé půjčky, kdy poskytovatelé, obchodníci s financemi, kalkulují s tím, že se to dostane do fáze vymáhání. Vyloženě jsou takové případy. Tam si myslím, že asi shodu najdeme. Čili já apeluji na to, abychom se na to nedívali černobíle. Ať to posuzujeme reálně, věcně, a opakuji, proto jsou ty návrhy, na kterých pracoval i náš kolega, a my jsme se tomuto tématu hodně věnovali, myslím předsedu klubu Marka Černocha. My jsme se tomuto tématu hodně věnovali. Není to vůbec černobílé. Jsou dlužníci, kteří jsou dlužníci právem a jsou právem postihováni a sankcionováni. A potom si myslím, že je vůbec nemalá, nechci spekulovat o velikosti, ale řekněme velmi velká část dlužníků, kteří mají problémy a jejich postihování je častokrát velmi problematické. Takže apeluji na to, nedívejme se na věc černobíle. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další faktická pan poslanec Plzák. Potom s faktickou pan poslanec Černoch? S faktickou poznámkou?

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vážení členové vlády, já ještě k vystoupení pana kolegy Blažka. Nechci stranit ani věřitelům ani dlužníkům. Chci říct jenom jednu věc na úplně obecné rovině. Vždyť ty věřitele nikdo nenutí, aby půjčovali. I ten člověk, který půjčoval na vajíčka, uherák atd. ve Švejkovi tomu feldkurátovi, musel počítat s tím, že půjčuje vojákům, kteří odcházejí do války. A pak se tam držel za hlavu. Řekněte mi tedy, proč půjčují, když si můžou zjistit, jaké jsou majetkové poměry eventuálního dlužníka. Je to stav naprosto dobrovolný, nikdo nikoho k ničemu nenutí. Prostě jdou do nějakého rizika samozřejmě a to riziko prostě opravdu s sebou nesou. Věřitel je věřitel, jde do toho dobrovolně, půjčuje, půjčuje sociálně slabým - musí počítat s následky. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Faktická pana poslance Černocha. Připraví se pan předseda Kalousek. Všechno faktické poznámky.

 

Poslanec Marek Černoch: Hezké dopoledne, dámy a pánové. Ve vší úctě k panu kolegovi Blažkovi - vaším prostřednictvím, pane předsedající - říkal to zde už kolega Fiedler. To nejsou jenom špatní nebo jenom dobří. Jsou špatní a dobří. A ti špatní mají dneska práva, která zneužívají, což je problém. Tahle novela, tento návrh je o tom, aby se nějakým způsobem upřesnila ta situace. Ne, aby se nějakým způsobem měnila celkově ve prospěch dlužníků. Protože ve chvíli, kdy někdo půjčuje peníze, tak opravdu musí počítat s tím, že třeba bude problém s navrácením peněz. A pak to, co se děje, kdy oni chodí a říkají, že vlastně oni jsou pouze jediné oběti - není to pravda. Samozřejmě dluhy se musí platit a nikdo nechce bránit pouze dlužníky. Já si myslím, že v této chvíli je to o té diskusi, že mají práva samozřejmě i ti, kteří peníze půjčují. Ale je tady také nějaká spravedlnost, nějaký právní stát. A pokud se zneužívá tento opravdu byznys s lidským neštěstím, což tak je a je to realita, stačí se podívat na data, tak je potřeba nějakým způsobem v tom udělat pořádek. Já si myslím, že tahle novela je právě o tom pořádku. Není to o tom, že by se celkově obrátila situace, ale je to o tom pořádku.

A ještě jedna věc. Exekuce už jsou důsledek. Ale otázkou je třeba, proč nebankovní ústavy nemají stejné povinnosti jako ty bankovní. Protože když banka odmítne půjčku, tak ten člověk jde k nebankovnímu ústavu, tam půjčku dostane a okamžitě se dostává do té spirály. Tady si myslím, že by bylo potřeba také udělat pořádek v tomto. Protože vy jste řekl, že všichni si za to můžou sami. Já si myslím, že tohle není úplně pravda. Ano, někdo ano, někdo si za to může sám. Ale spousta lidí si za tu exekuci opravdu nemůže. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Kalousek, faktická poznámka. Připraví se pan poslanec Plíšek, po něm pan poslanec Grospič a potom pan poslanec Opálka, všechno faktické poznámky.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, exekuce je samozřejmě těžce frustrující záležitost, při které tečou emoce. Ale nedojímejme se ve prospěch jednoho nebo druhého. Zkusme si říct, v jakém žijeme právním prostředí. A tady já trochu rozvedu to, co řekl pan poslanec Černoch i pan doktor Plzák. Ve všech civilizovaných zemích euroatlantického prostoru pro licencované poskytovatele finančních produktů, tedy i pro poskytovatele úvěrů, je v zákoně zakotvena povinnost odpovědného úvěrování. To znamená, věřitel zjišťuje, zda dlužník je schopen splácet. Pro nelicencované samozřejmě taková povinnost není, a když půjčím Tejcovi, tak se na mě ta povinnost zákonná nevztahuje, ale lze odvodit. Lze odvodit, že bych se měl chovat stejně. To znamená, dlužník samozřejmě je povinen zaplatit svoji pohledávku, ale tu odpovědnost nesou oba. Protože věřitel má povinnost odpovědného úvěrování.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Plíšek, připraví se pan poslanec Grospič.

 

Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, klub TOP 09 podpoří tento návrh, protože jsme se od začátku podíleli na úpravě původního tisku, který předložil pan poslanec Tejc. Pro nás ta původní verze, která byla poměrně taxativní z hlediska mobiliárních exekucí, z hlediska majetkových hodnot, nebyla přijatelná, nicméně ta úprava, která přesně specifikuje například věci osobní povahy, které nelze při exekuci zabavit, je přijatelná.

Také souhlasím s tím, že není možné vychylovat větší ochranu ve prospěch dlužníka. Musí to být zkrátka rovnovážný vztah s tím, že dluhy se musí platit. A toto podle mého názoru tato novela nenarušuje. Novela obsahuje například povinnost pořizovat zvukový a obrazový záznam při exekuci. Nevím, jestli toto ustanovení je více na ochranu dlužníka, nebo věřitele. Pokud vím, tak bývá velmi často sporné, jak samotná exekuce probíhala. A tady samozřejmě po předchozím oznámení vůči tomu povinnému to bude avizováno a neměl by s tím být problém.

Mimochodem, tato novela přímo navazuje na novelu, kterou jsme tu schválili před několika týdny, která měla chránit a akcentovat vztah mezi manželi v případě, že mají rozdělené společné jmění nebo spolu nežijí a je potřeba nějakým způsob chránit manžela povinného.

Poslední poznámka. Kdyby Ministerstvo spravedlnosti bylo v loňském roce aktivní a předkládalo nám své návrhy, tak poslanci napříč politickým spektrem nemuseli nahrazovat nečinnost ministerstva. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Grospič s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, navážu s dovolením na slova svého předřečníka právě tím, že tato novela procházela i v ústavně právním výboru napříč politickým spektrem do velké míry a navazuje právě na novelu, která už prošla Poslaneckou sněmovnou a která chrání manžele nebo poskytuje jim určitou míru ochrany při společném vlastnictví v rámci exekuce. Určitě ten stav není ideální a bylo by mnohem lepší, kdybychom dnes na stole měli návrh novely nebo nového zákona, který by byl připraven přímo Ministerstvem spravedlnosti, projednán legislativní radou vlády a přišel sem jako komplexní návrh, který bude řešit problémy, které se kumulují v oblasti exekucí. Vnímám výhrady jak exekutorů, tak věřitelů, tak samozřejmě dlužníků. A myslím si, že předložená novela je určitým kompromisem, který může vyhovovat oběma stranám, ale zejména, a z našeho pohledu je to podstatné, zpřísní a určitým způsobem umožní větší míru ochrany dlužníků v tom případě, kdy může docházet k určitým excesům, které jsou předmětem velkých mediálních kauz z hlediska právě třeba taxativního výčtu nezabavitelných věcí. Vnímám také spornost audiovizuálních záměrů, vím, že to je jedna z velkých výtek Exekutorské komory, na druhou stranu si myslím, že takovýto institut může přinést větší míru ochrany všem zainteresovaným stranám.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zatím poslední faktická poznámka. Ne, tak ještě tři. Pan poslanec Opálka, potom paní poslankyně Válková, potom pan poslanec Blažek. Pokud s řádnou, pane poslanče, tak na seznam. Je tam toho více. Tak pan poslanec Opálka.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, chci jen předeslat, co tu ještě nezaznělo, a to je problematika, že v této zemi, a sociologové a psychologové se přou o to, jestli 20 či 30 % občanů nemá mentální schopnost časově plánovat v časové představivosti. Někteří jsou schopni plánovat ze dne na den, někteří možná na týden, na měsíc, ale schopnost rozplánovat si a promyslet věci na delší dobu prostě mentálně jim dána není. I ty je třeba svým způsobem ochránit a stát svými zákony tak činí. Činí tak i tím, že jsou povinně pojištěni zdravotně, nemocensky, důchodově, protože kdybychom to nechali na nich, tak oni jsou schopni peníze utratit během prvního týdne a na svůj další život nebudou nějakým způsobem prostředky shromažďovat. Chtěl bych tedy říci, že samozřejmě je nutno hlídat ochranu jak věřitele, ale i dlužníka, kterého stát chrání nejenom v rámci nějakých vyvážených rovných podmínek, ale také tím, že si je vědom toho, že někteří holt ochranu potřebují větší. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Válková s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Helena Válková: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, já jsem byla trochu nepřímo vyzvána v jednom vystoupení. Na vysvětlenou. Samozřejmě že by bylo lepší mít tu na stole komplexní návrh novely a také to bylo v plánu legislativních prací. Můj první náměstek, nynější ministr spravedlnosti, se rozhodl provést, a já jsem s tím samozřejmě souhlasila, důkladnou ekonomickou analýzu všech aspektů a předpokládám, že se to tedy bude i zračit v novele, která bude komplexní a bude co nejpřesněji odpovídat i reálným ekonomickým podmínkám. Jde samozřejmě o nic menšího a většího jako zvážení pro a proti principu teritoriality.

Teď k předkládané novele. Právě proto, že víme, že některá pravidla se musí co nejrychleji změnit, upřesnit, tak jak zde bylo řečeno např. ve vystoupení pana kolegy Vondráčka, Ministerstvo spravedlnosti vždycky souhlasilo s tím, aby konstruktivní poslanecký návrh, který tuto změnu přináší, byl předložen a kladně, doufám, potom Poslaneckou sněmovnou přijat. To jen na vysvětlení, že Ministerstvo spravedlnosti v tomto směru, pokud zaspalo, tak v uvozovkách jde o zaspání, protože čekalo na výsledky ekonomické analýzy, kterou zpracovávala pro účely komplexní novely Vysoká škola ekonomická. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Blažek s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Pavel Blažek: Vážený pane předsedo, vše hromadně vaším prostřednictvím, ať se tím nezdržuji.

Panu kolegovi Vondráčkovi. Četl jsem to.

Ke kolegům z Úsvitu. Tady zaznělo, že některé pohledávky, jestli jsou vůbec právem. Jsou všechny vymáhány právem, protože to rozhodl soud nebo nějaký správní úřad a nevymáhá se něco, co nebylo. Čili všechno je vymáháno právem. Neřekl jsem, že všechny pohledávky vznikají tím, že lidé chtějí mít doma to nejmodernější, řekl jsem, že většina. To si myslím, že mám pravdu.

V návaznosti na pana kolegu Kalouska, a on to řekl velmi hezky, že i věřitel má nějakou odpovědnost. Zase to řeknu ze Švejka, to je ten nešťastný věřitel, který si také vybral toho feldkuráta jako dlužníka, což normální člověk neudělá. Ale tam je ještě jedna důležitá věta. Věřitel tam říká: Copak tahle válka vznikla jen proto, aby pozavírala všechny dlužníky? Já jen varuji před tím: Copak tato Sněmovna a tento stát existuje jen proto, aby zkomplikovaly vymáhání pohledávek, k nimž se lidé sami zavázali? Jistěže ne. A já tvrdím, že začínáme směřovat tímhle krokem, a myslím si, že mám pravdu. A poslední věc - a můžu být sám, na to jsem celý život zvyklý (s úsměvem).

A potom ta druhá věc ještě a ta je také důležitá. Když pan kolega z TOP 09 říkal, že tam je to nahrávání - no ke komu to zase směřuje? Bude to dražší, samozřejmě, ta exekuce, to nahrávání. To zase tomu dlužníkovi nepomůže. To je hezký záměr spočívající v tom, ať se tam nedějí nezákonnosti. A zaplatí to kdo? Ten dlužník zase. Čili to vypadá hrozně bohulibě, ale vůbec to nesměřuje k tomu, že to nějakým dlužníkům pomůže, naopak to tu pohledávku prodraží.

Pro tuto chvíli vše. Omlouvám se, já jsem netušil, že vyvolám nějakou debatu tím svým projevem na úvod, to nebylo cílem, ale vlastně mě těší, že to nějakou debatu vyvolalo, protože nejhorší je, když tu člověk něco řekne a nikoho to nezajímá. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Zahradník, faktická poznámka, pak pan poslanec Černoch, faktická poznámka, pan poslanec Bendl, faktická poznámka. Pan ministr chce vystoupit přednostně? Tak to potom až po místopředsedovi Filipovi. Seznamy jsou tu u mě tady nahoře dlouhé. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane předsedo, dámy a pánové, já bych se pokusil vrátit do reality a současnosti. Jedna z možností, jak se snažit zabránit těmto neblahým jevům a dopadům do lidských osudů, je otázka zvyšování finanční a ekonomické gramotnosti a tato témata by podle mého názoru měla patřit do učebních plánů jak základních, tak středních škol a měla by být důsledně vyučována a učitelé, kteří by byli schopni učit témata ekonomické gramotnosti, by měli být zase cíleně připravováni na pedagogických fakultách. My jsme v Českých Budějovicích jeden čas připravili studijní program Ekonomická gramotnost. Myslím si, že ho nemáme zatím zařazený, není akreditovaný, ale budeme se o to snažit a nebudeme přestávat, protože si myslíme, že toto je skutečně velmi významná věc a naše školství by se mělo s touto otázkou také vypořádat. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Černoch.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Vaším prostřednictvím - všechny pohledávky nejsou vymáhány právem a já si myslím, že to ví úplně každý, že to tak není. Nejsou vymáhány. Je spousta a spousta pohledávek, které jsou vymáhány protiprávně. Myslím si, že kamera, kterou bude mít exekutor, a natočí a zdokumentuje to, je opravdu tím nejmenším, co se dá udělat pro to, aby dokumentace byla. A je to potom ochrana i na to, že ve chvíli, kdy dlužník přijde a říká "bylo to neoprávněně, dělal mi to a to, zlobil mě", tak se prostě vytáhne záznam a na tom záznamu to bude. Takže ta kamera je tím nejmenším a myslím si, že nejschůdnějším řešením, jak předejít potom těm sporům.

A znovu - já nevím, jestli sám, nebo ne sám, ale pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, vždyť přece vy chcete právní stát, právo na spravedlnost. A v exekucích je ta spravedlnost velmi, velmi často pošlapávána.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jen na margo mého předřečníka: je-li něco vymáháno protiprávně, od toho tu máme soudy, aby posoudily, jestli je, nebo není něco protiprávního.

Ale mě vyprovokovala poznámka kolegy z levé strany spektra, který říkal, že ne každý je mentálně schopný posoudit tu svoji situaci tak, aby se z něho nestal dlužník, který je schopen splácet. Já bych chtěl své kolegy upozornit na to, že spoléhají-li na mentální schopnost Poslanecké sněmovny vyřešit problém někoho, kdo mentálně není schopen si půjčit, že to je velmi iluzorní.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Opálka s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Nebudu se pouštět do hodnocení mentálních schopností této ctihodné Poslanecké sněmovny. Kdyby se jednalo o jednotlivce, tak bych s tím ani nevystupoval. Ale jestli je tato situace s dopadem na 20, někteří říkají dokonce 30 procent obyvatelstva, tak ten problém už vyznívá trošičku jinak.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla zatím poslední faktická poznámka. Teď tu máme přednostní práva. Pan místopředseda Filip, po něm pan ministr spravedlnosti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych ohlásil, že vzhledem k projevu pana poslance Blažka budu hlasovat pro tento zákon, ač jsem ho považoval za mírně nedostatečný.

Řeknu to jednoduše. Jeho projev, kolegy Blažka, byl víc ideologický, než jsem od něj očekával. On rozdělil Sněmovnu na ty, kteří zastupují dlužníky, a kteří zastupují věřitele. On byl ministrem spravedlnosti, když klub KSČM v roce 2011 předložil návrh o exekucích, který jsme zpracovávali v širším kolektivu delší dobu, ač jsem měl také původně záměr - já osobně - udělat poměrně úzkou, rychle projednatelnou novelu, která by odstranila největší excesy. Nakonec ten zákon je tady podruhé, už rok tady leží, má 56 věcných změn zákona o exekutorech - z jednoho prostého důvodu: protože ta novela musí být komplexnější. A já musím poděkovat výboru ústavněprávnímu za to, že vůbec udělal na té drobné novele tolik práce. Protože tak to vůbec není! Poslanecká sněmovna se jistě nezastane pouze dlužníků nebo pouze věřitelů, ale zejména se musí postarat o to, aby exekutor nebyl ten, který vydělává na tom vztahu, který byl nějakým způsobem porušen. Přece ten exekutor tady je kvůli tomu, aby narovnal vztah mezi věřitelem a dlužníkem, když už jsme si ty soukromé exekutory zřídili. Proti mé vůli! Já jsem pro to nikdy nehlasovat, považoval jsem to za hroznou chybu, protože privatizace výkonu státní moci je podle mého soudu velmi, ale velmi nebezpečným krokem. Podívejte se na to, jakým způsobem postupuje například Spolková republika Německo, podívejte se na to, jak to řeší jiné státy, a ty nejsou tak benevolentní k tomu, jakým způsobem se předává část státní moci. A nebudu kolegu Blažka poučovat o tom, co on zná z teorie práva a z teorie státu už dlouho, to jsou ty základní atributy státní moci, mimo jiné právě ta policie, soudy a ty exekuce, včetně toho vězení.

Takže v tomto ohledu jsem přesvědčen, že je věcí Poslanecké sněmovny, aby ten exces, který nastane činností konkrétních osob, které mají na to speciální zákon, to znamená exekutorů, aby nebyl jejich - promiňte mi - bezplatným zdrojem příjmů a na toho věřitele nezbylo nic a exekuovaný byl ne ponížen, ale promiňte mi - zakopán do země a ještě pošlapán. V tomto ohledu tedy musí nějakým způsobem státní moc být vykonávána tak, aby zachovávala lidskou důstojnost.

A dovolte mi - proto jsem nechtěl faktickou poznámku - vám vysvětlit, proč jsem tenkrát takovým způsobem trval na tom, že ta naše novela musí být komplexní. Ano, jistě ji nemám s takovou ekonomickou rozvahou, jakou dělá Ministerstvo spravedlnosti, protože tolik expertů na to nemohu použít a ani klub KSČM na to takovou sílu nemá. Ale v tomto ohledu řeknu jeden příběh.

Jestliže existuje, a kolega Blažek si to jistě může v judikátech najít, rozsudek krajského soudu ve věci, tedy odvolacího soudu, že není možno exekuovat byt jako celek - dluh tam byl 200 000 korun, byt v Českých Budějovicích má hodnotu okolo milionu korun, tři plus jedna -, bylo rozhodnutí, čili res iudicata pro kolegy právníky, že není možné podrobit ten byt exekuci, protože ho vlastní mimo jiné rozvedená manželka a po dávno rozhodnutém rozhodnutí o rozdělení společného jmění manželů, a exekutor podá žalobu na exekuci poloviny toho bytu a soud mu vyhoví, tak se na mne nezlobte. Já samozřejmě vidím a jsem rád, že konečně v Bulletinu advokacie vyšly články poměrně, řekl bych, sofistikované o tom, že i exekutor a jeho majetek může být předmětem exekuce, pokud svoji činnost vykonává protiprávně. A v tomto ohledu ty faktické stavy tady existují.

Já nechci a nebudu bojovat proti Exekutorské komoře. Myslím si, že řada exekutorů vykonává velmi poctivou činnost, je to práce těžká, nevděčná apod., ale prostě tyto excesy není možné trpět. To znamená míru toho exekuovaného majetku proti tomu, jaký je dluh.

Nebo mohu říkat jiný příběh, kdy dlužnice, ano, její úvaha nebyla přímo skvělá, zadlužila se 50 000, exekutor nevěděl nic jiného, než jí prodat byl za 1,2 milionu, a místo toho, aby vrátili té dlužnici ten přeplatek, když odečetli všechno ostatní, to znamená milion 56 tisíc, je to v konkrétním spisu, nebudu říkat jména, tak si ho nechali, ti exekutoři a ten dražitel s tím, že to je předmět jeho podnikání, že ty peníze potřebuje pro podnikání, tak takovéhle rozsudky potom musíte řešit prostřednictvím Nejvyššího soudu dovoláním, které je velmi těžké u nás, anebo ústavní stížností. Divíte se Ústavnímu soudu potom, že ruší ty rozsudky od samého počátku, když máme takový stav? A divíte se některým, že nazývají ten stav v justici jako neudržitelný, anebo i jinými slovy, která potom jsou předmětem různých civilních a trestních řízení?

V tomto ohledu tedy podotýkám - ano, já jsem neměl v úmyslu podporovat nějakou drobnou novelu, která neřeší tu dramatickou situaci. A připomínám, že klub KSČM předložil ten komplexní návrh, změnu exekutorského řádu, v roce 2011, a vy jste byl, kolego Blažku prostřednictvím předsedajícího, ministrem spravedlnosti. A teď se nepouštějte do diskusí, které podle mého soudu snižují vaši vážnost ve Sněmovně! (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Opět několik faktických poznámek - pan poslanec Bendl, pan poslanec Blažek, pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já se prostřednictvím pana předsedajícího musím vůči slovům pana předsedy KSČM ohradit a zastat se pana kolegy Blažka, protože on tady nedělil dlužníky a věřitele na dobré a špatné. On se tady pouze snažil vysvětlit, že v okamžiku, kdy zkomplikujeme legislativně situaci věřitelů, obrátí se to proti dlužníkům. Ve finále to zaplatí ti, které se tady takzvaně snažíte hájit!

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Blažek.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji. Vaším prostřednictvím chci vlastně poděkovat panu poslanci Filipovi. Lze-li snížit nějakou moji vážnost zde, to znamená, že nějakou mám. Takže děkuji vlastně v podstatě za pochvalu.

K tomu, jak říkal zase pan kolega Filip, že jsem měl projev ideologický. No, když slyším o pošlapaných, ušlapaných dlužnících, tak jsme si, pane kolego, vaším prostřednictvím, trošku střihli Friedricha Engelse, postavy dělnické třídy v Anglii, ale to je z 19. století a v takové společnosti přece nežijeme, že by se tady někdo pošlapával, ušlapával apod.

A snad ještě jednu větu. Je vždycky zajímavé, že tady člověk něco řekne, a pak se dozvídá reakce na to, co vůbec neřekl. To je asi běžný jev. Já debatu rád poslouchám, ale za tím, co jsem řekl, si stojím a skutečně jsem nerozděloval společnost na hodné věřitele a darebné dlužníky apod. Jenom říkám, že ten stav má být vyvážený, nebo to prostě odnesou všichni, a dokonce i ti, kteří ani nikomu nevěří v uvozovkách právně ani nikomu nedluží, ale prostě ten právní stav a nejistota chaosu, do kterého začínáme směřovat, neprospěje nikomu. Toť vše.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Abych reagoval na kolegu Blažka, tak to je oblíbená disciplína politických oponentů, že překládají z češtiny do češtiny a protestují proti něčemu, co řečník neřekl. To se stalo mnohým z nás. Není to nic nového, nebylo to poprvé ani naposledy.

Ale chci říct jinou věc. Bavíme se tady o tom, kdo jsou věřitelé, kdo jsou dlužníci, ale pak je tady ještě skupina mnohem větší a to jsou ti občané, kteří řádně platí své povinnosti. Sedí v těchto lavicích mnoho lidí, kteří působili nebo působí na radnicích. Kdybychom sečetli dluhy na poplatcích a na pokutách za přestupky, tak to nebudou stovky milionů, když to sečteme za všechna města, to budou mnohem vyšší částky a naprostá většina občanů všechno platí. A v městských rozpočtech chybí tyto stamiliony či miliardy. A tím, jak ztěžujeme vymáhání, tak ani města do toho nechodí, protože se to ztěžuje. A pak se vyplatí mnohým spoluobčanům neplatit, neplnit své povinnosti a doplácejí na to ne věřitelé, ale ti slušní! A na to bychom neměli zapomínat. A kdo to nezná, tak ať se zeptá ve svém rodném městě nebo ve své obci, kolik mají nedoplatků - poplatky za komunální odpad, poplatky za psa, pokuty za přestupky, nájmy. Tu částku sečtěte. A teď nám poraďte, jak ta města to mají vymáhat, když neustále ztěžuje Poslanecká sněmovna podmínky pro vymáhání, protože i to vymáhání musí být ekonomické! Velmi často se mluví o bagatelních částkách, ale v městských a obecních rozpočtech po součtu to žádná bagatelní částka není a je to částka velmi významná! Takže prosím, abychom při rozhodování o tomhle vzali v potaz i ty slušné, což je naprostá většina lidí, kteří včas platí všechny své poplatky, a abychom umožnili městům, aby měla nástroje, aby od těch jiných (Předsedající: Čas!) poplatky mohly vymáhat. Děkuji, pane předsedo.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Nyní tedy má možnost vystoupit s přednostním právem pan ministr.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, skutečně leccos, nebo téměř vše už tu bylo řečeno. Bylo tu i řečeno to, že doopravdy pan poslanec Blažek se mýlí, pokud se domnívá, že tady každý měsíc schválíme nějakou změnu exekutorské úpravy. My ji tady každý měsíc schvalujeme a ještě jsme ji neschválili, a to z toho důvodu, že se vždycky debata zvrhne v debatu ideologického rázu. Ne že by snad nebyla zábavná či zajímavá, či dokonce i důležitá, ale netýká se tohoto zákona. Tento zákon v sobě vůbec nic ideologického nemá. Ten skutečně jenom vyjasňuje pravidla při určité části exekucí, a to části, podotýkám, která se týká exekucí nemajetných dlužníků. A to je něco, co si myslím, že potřebují jak věřitelé, tak dlužníci, tak exekutoři, a co je potřeba tím více, že bohužel nám nemajetných dlužníků stále přibývá - byť to pan poslanec Blažek nevidí, což koneckonců svědčí o tom, že žije šťastný život. (Pobavení.) Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: A nyní se dostane na řádné přihlášky. První je pan poslanec Chvojka, po něm pan poslanec Tejc.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedo. Mám chuť uspořádat malou party, protože jsem se přihlásil někdy před hodinou - samozřejmě chápu a uznávám jednací řád, ale je to takové podivné, když se člověk přihlásí hodinu předtím, než dostane slovo, a přeskočí ho 20 lidí. Ale opakuji, uznávám jednací řád. Je třeba ho změnit. Souhlasím s některými svými kolegy.

Zaznělo tady toho mnoho a možná budu souhlasit s panem ministrem, že bohužel se neřeklo nic o jednotlivých konkrétnostech toho zákona, toho, co je navrhováno, spíše se vedly obecné řeči, že máme zlé dlužníky a hodné dlužníky, zlé věřitele a hodné věřitele a kdo z nich je lepší a kdo z nich je horší. Samozřejmě dlužit je špatně, to všichni víme, je lepší nedlužit. Občas se stane, že člověk dlužit musí, prostě je potřeba si někde půjčit. To se prostě stává většině z nás. A pak je samozřejmě důležité, že když ten člověk nesplácí, aby to, co by splácet měl, po něm bylo vymáháno nějakou solidní přiměřenou cestou.

Já určitě nejsem a nikdo mě nemůže považovat za nějakého příliš prověřitelského či příliš proexekutorského poslance, koneckonců byl jsem jedním z těch, kdo na počátku volebního období podepsali návrhy zákonů, které se věnovaly bagatelním sporům, resp. odměnám advokátů či tomu SJM, které se pak řešilo na úrovni ústavněprávního výboru za pomoci Ministerstva spravedlnosti. A troufám si říci, že zásluha na tom, že zde projednáváme tyto věci, jako třeba tento tisk, že jsme projednali odměny advokátů v bagatelních sporech a další věci, to není zásluha Ministerstva spravedlnosti. To k tomu nějakým způsobem pomohlo, ale všechny tyto v uvozovkách výkopy témat, co by se řešit mělo, vzešly od poslanců a i zde se ukazuje, že poslanec není ten, kdo by měl jenom slepě hlasovat pro to, co předloží vláda nebo někdo jiný, ale že je důležité, že poslanci mají zákonodárnou iniciativu, protože právě zde u exekucí se to ukázalo, že je dobré, když poslanci mohou věci řešit a navrhovat změny.

Abych nebyl právě jako někteří moji předřečníci velmi obecný, tak pan kolega Tejc mě trošičku zkritizoval a pan kolega Blažek pochválil, což je roztomilé samozřejmě. Já bych se chtěl věnovat jenom jednomu ustanovení. Navrhoval jsem pozměňovací návrh, který zmínil pan kolega Tejc, jinak jsem ani vystupovat nechtěl, a právě bych zde chtěl apelovat ne na to, jestli je lepší hodný věřitel, zlý věřitel, hodný dlužník, zlý dlužník, kdo z nich je lepší. Prostě to s tím nesouvisí.

Chtěl bych jenom upozornit na to, že v komplexním pozměňovacím návrhu se navrhuje toto - cituji: Soud zastaví výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu, pokud výše pohledávek oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a přihlášených věřitelů povinného k okamžiku zahájení dražebního jednání nepřesahuje 30 000,- Kč bez příslušenství. To neplatí, jedná-li se o pohledávku výživného nebo pohledávku náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví či trestným činem nebo by to odporovalo dobrým mravům.

Toto ustanovení chápu. Koneckonců jsem pro ně i hlasoval na úrovni ústavněprávního výboru a pamatuji si řadu těch zvěrstev ať už ze své praxe, nebo ze začátku z novin, kdy se prostě kvůli dluhu několika tisíc prodávaly nemovitosti. Ono už to v této době tak jednoduché není. Nicméně po nějakém hlubším zamyšlení jsem dospěl k tomu, že by si toto ustanovení, které se navrhuje, možná zasloužilo lehkou modifikaci. Navrhuji to, že ten, jehož dluh nepřesahuje 30 tisíc korun bez příslušenství, tak soud dražební jednání odročí a uloží povinnému, aby pohledávku a náklady řízení uhradil do jednoho roku ode dne vydání usnesení.

Proč toto navrhuji? Mně to přijde logické. Samozřejmě máme příklady a případy, kdy ten dlužník se všeho zbaví, teoreticky se všeho zbaví, nemá nic. A v tomto případě, kdyby se všeho zbavil a měl nemovitost i v hodnotě několika milionů korun, barák za 20 milionů korun, ale jinak neměl nic, a v tom baráku za 20 milionů korun by měl trvalý pobyt, tak prostě z něj těch 30 tisíc korun nedostane, nikdy, protože má trvalý pobyt v nemovitosti a nic jiného nemá, všeho ostatního se zbavil. To je ten jediný důvod, proč jsem toto navrhl. To není žádné jití na ruku exekutorům nebo věřitelům. To je prostě logické. Je přece nesmysl, abych někoho, kdo vlastní nemovitost v hodnotě několika milionů, nemohl exekuovat na té nemovitosti, protože ten dluh je menší než 30 tisíc. Prostě pokud někdo tu nemovitost má, tak navrhuji, aby dostal rok na to ty své problémy, tu svoji pohledávku vyřešit, a po tom roce by prostě soud provedl dražbu. Pokud má někdo nemovitost za několik milionů, a je jedno, jestli byt nebo barák, tak by prostě měl mít na to, aby uhradil dluh ve výši 30 tisíc korun. On nejlepší je osobní příklad. Vezměte si to každý sám na sebe, kdybyste měli někoho, kdo vám dluží 30 tisíc korun nebo 29 900, viděli byste, že má barák, s prominutím, jako kráva, všeho ostatního se zbavil, movitých věcí, auta, má prostě jenom ten barák, a vy prostě nemůžete na ten barák, protože prostě dluží pod 30 tisíc korun a má v tom baráku trvalý pobyt. Já si myslím, že je to nesmysl.

Každý, kdo používá zdravý rozum, se mnou musí souhlasit, že když má někdo barák, a nebudu to opakovat, velký barák nebo rozsáhlý byt, tak by měl asi mít 30 tisíc korun na to, aby zaplatil svůj dluh. Takže to je důvod pro to, proč jsem předložil tento pozměňovací návrh, a myslím si, že má velkou logiku a já prosím o jeho podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Budeme pokračovat faktickými poznámkami, a to nejdříve pan poslanec Tejc, pak pan poslanec Černoch a pan poslanec Blažek. (Poslanec Tejc: Řádnou.) Řádnou - tak pan poslanec Černoch, pak pan poslanec Blažek. Kolega Tejc bude s řádnou přihláškou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Už jenom velmi krátce. Velmi rád bych vás poprosil, požádal o podporu tohoto zákona, této novely. Rád bych poděkoval kolegům z ústavněprávního výboru, protože si myslím, že opravdu na tom bylo odvedeno mnoho práce, a velmi dobré práce. Stejně tak jak už zde bylo opravdu řečeno, pojďme řešit ty věci, zpřesňovat ty věci. A tato novela je právě o tom, že nevytváří chaos, naopak zpřesňuje. Tím si myslím, že věci narovnává v obou směrech, ať už je to dlužník, nebo ať je to oprávněný. Myslím si, že tento sněmovní tisk i pozměňovací návrhy, které byly předloženy, jsou malým krokem pro tuto Sněmovnu a velkým krokem pro všechny, kterých se exekuce nějakým způsobem dotkla.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Blažek také s faktickou poznámkou, pak kolega Tejc s řádnou. Prosím, pane kolego, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Jdu vaším prostřednictvím poděkovat panu poslanci Chvojkovi. On řekl spoustu věcí dobře, ale ta jedna věta by zapadnout neměla a ta je důležitá. On popisoval určité excesy a pak řekl větu, že v dnešní době už to možné není. A já prostě jenom říkám: nevycházejme z toho, co se odehrávalo, když exekuce vznikaly, protože nebyli - teď myslím soudní exekutoři, protože nebyla ani zkušenost ani judikatura. Dneska už se spousta věcí, o kterých jsme slýchávali, prostě neděje. A pokud se dějí, tak stejně nedospějí k tomu konci, že by se s tím dlužníkem zacházelo jako v nějakém 19. století, jak tady poslouchám.

A snad ještě jedna poznámka. Já jsem fakt netušil, jakou tady vyvolám diskusi, ale ten problém, o kterém říkám, že problémem je, kdyby bylo více dlužníků než věřitelů, to znamená více potenciálních voličů na straně věřitelů, tak ta debata tady probíhá úplně jinak. A to je to, co já kritizuji. Protože trvám na tom, že debaty o tom, kdy vymýšlíme stále a stále větší ochranu dlužníků, jsou jenom proto, nikoliv aby věci fungovaly systémově, ale aby tito lidé viděli, že tady mají své zastánce, kteří prosazují jejich zájmy. Myslím, že to poškozuje právní systém. A jak tak poslouchám tu debatu, co se na nás ještě hrne, tak bude ještě hůř. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Grospič. Je tomu tak? Máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové. Jen velice krátce bych vaším prostřednictvím, pane předsedající, zareagoval na ta slova, která tady byla předtím od mého předchůdce řečena. Samozřejmě ten zákon asi nemůže mít - a dost dobře i jeho tvůrci nebo ti, kteří se na něm spolupodíleli, si uvědomují - mít ambice, že odstraní všechny excesy, nebo potenciální excesy, které ještě praxe nalezne a které prostě přijdou. Ale sám o sobě je reakcí právě na ty excesy, které se objevovaly v minulosti. A mezi ně bohužel patří třeba i ten návrh, který se týká zabavování a exekuování nemovitostí pro pohledávky výrazně nepřijatelně malé. Takže to má určitou logiku.

Myslím si, že věci, které tady zaznívají, mají samozřejmě svou váhu a své opodstatnění. Nechť je vezme v patrnost Ministerstvo spravedlnosti, které přislíbilo, že v nějaké dohledné době bude zpracován třeba další návrh komplexní pozměňovacího návrhu. Koneckonců ve Sněmovně leží ještě řada dalších návrhů včetně i našeho návrhu poslaneckého z řad KSČM. A my se také nebudeme bránit určitě diskusi na toto téma a zapracování těchto témat, ale v současné situaci jako výhodné východisko vidíme, abychom prostě o této poslanecké předloze návrhu, tak jak byl zpracován, hlasovali a buď ji tedy pustili hlasováním, anebo případně ji samozřejmě zamítli.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S další faktickou poznámkou pan poslanec Černoch.

 

Poslanec Marek Černoch: Vaším prostřednictvím - Pavle, pane kolego Blažku, myslím si, že to, co jste řekl, bylo úplně nefér a špatně. Mně fakt vůbec nejde o to, jestli je na jedné straně nebo na druhé straně tolik nebo tolik voličů. Tady jde opravdu o to, aby se udělal pořádek v zákoně, který se tady dlouhá léta neřešil. A jestli je na jedné straně nebo na druhé straně tolik voličů, mně je to fakt úplně jedno. Já to nedělám kvůli politickým bodům. A můžete mi věřit, mně jde opravdu fakt o ty lidi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Než dám slovo s faktickou poznámkou panu poslanci Blažkovi - já vás poprosím (Posl. Blažek mimo mikrofon: Jasně.) - přečetl bych omluvenky.

Dovolte, abych přečetl omluvenky, které dorazily. Dnes od 12 hodin a zítra na celý den ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Novotný. (Který Novotný?) Který Novotný - tak upřesním, ano, pan doktor Josef Novotný. Dále se omlouvá dnes od 10 do 10.30 pan poslanec Jaroslav Klaška. Dále se omlouvá od 10 do 10.50 z důvodu přijetí chorvatské delegace Ondřej Benešík. A dále dne 29. od 18 hodin se z osobních důvodů omlouvá paní poslankyně Balaštíková.

A nyní tedy, pane poslanče, vaše faktická poznámka.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím panu kolegovi Černochovi. Já jsem nikoho nejmenoval a ta potrefená husa se objevila. To prostě nemůžu jinak říct.

A snad ještě jednu věc. Já jsem pouze konstatoval, že dlužníků je prostě víc jak věřitelů. Je-li tohle konstatování nefér, tak je holt pravda nefér, ale s tím já nic nenadělám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní neeviduji žádnou faktickou poznámku. Mám zde řádně přihlášeného do rozpravy pana poslance Tejce, pana navrhovatele, takže máte slovo.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Přihlásil jsem se o minutu později než kolega Chvojka a jsem také rád, že už jsem na řadě.

Myslím, že tady je potřeba prohlásit za prvé, že nejsem ve střetu zájmů, nemám žádný dluh, takže nedělám to kvůli sobě, ale dělám tu změnu zákona mimo jiné kvůli tomu, abychom reagovali na připomínky a návrhy, které chodí od lidí, kteří navštěvují naše poslanecké kanceláře, píší nám maily. Myslím, že situace skutečně není černobílá. Nechci a nebudu dělit dlužníky na hodné a špatné, stejně tak nebudu dělit ani věřitele, ale budu dělit exekuce na přiměřené a nepřiměřené.

Nechtěl jsem tady zmiňovat text toho zákona, ale na základě debaty, která tady proběhla, by bylo dobré říci, o čem budeme hlasovat. Ten zákon říká, že z výkonu rozhodnutí budou vyloučeny zejména ty věci ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění jeho a manžela - já je budu jmenovat. Jsou to ty věci, které nebude možné po změně zákona zabavit. Běžné oděvní součásti včetně prádla a obuvi, obvyklé vybavení domácnosti, zejména lůžko, stůl, židle, kuchyňská linka, nářadí a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo, přikrývka a ložní prádlo, pokud hodnota takové věci zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti. Studijní a náboženská literatura, školní potřeba a dětské hračky. Snubní prsten, písemnosti osobní povahy, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se povinného nebo členů jeho rodiny a nosiče dat těchto záznamů, pokud nelze takové záznamy přenést na jiný nosič, a jiné předměty podobné povahy. Zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný nebo člen jeho domácnosti potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu a zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník.

To je tedy okruh věcí, které by nebylo možné zabavit. A já jsem přesvědčen, že pokud se na ně podíváte, tak nikomu z vás ten seznam nebude připadat nepřiměřeně široký. Jsem přesvědčen, že v dnešní době není správné, aby rodina, která má děti, přišla například o pračku, protože dluží, a děti se ocitly bez základní hygieny. Myslím si, že k tomu není žádný podstatný důvod.

Druhá věc je, že se zavádí povinnost provádět zvukový a obrazový záznam z takzvané mobiliární exekuce, tedy zabavování věcí v bytě v domě dlužníka. Bohužel, dnes je to tak, že si často stěžují jednotliví povinní, že exekutor nepostupoval přiměřeně, že například vyhrožoval, že zabavil věci, které nepatřily jemu, ale třeba rodičům. Dokonce vím o případu, kde byly zabaveny věci majitele domu, který měl nábytek, který samozřejmě pronajímal současně s tím bytem, a exekutor nereagoval na žádné námitky. Proto říkáme, aby bylo možné zjistit skutečný stav, jak ta exekuce proběhla, že bude pořízen záznam, který následně může využít ministerstvo v případném návrhu na zahájení kárného řízení.

Pak je tu otázka pohledávek, o kterých jsme hovořili, to znamená zda má, nebo nemá dojít k zabavení a následně prodeji nemovitosti pro malé dluhy.

Zvyšuje se určitým způsobem kontrola zaměstnanců exekutora, tedy kandidátů a koncipientů, a je možné udělovat nově výtky.

To, co tady bylo diskutováno, je také otázka postupu. Já teď ten postup, jak by měl postupovat exekutor, přečtu a sami si prosím zvažte, zda to je logické a v souladu se zdravým rozumem. My říkáme, že má postupovat tak, že nejdříve budou postiženy přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, jednoduše peníze na účtu, má-li je. Pokud ne, tak mohou být přikázány jiné peněžité pohledávky, s výjimkou pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, postižením jiných majetkových práv, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovité věci, pozastavením řidičského oprávnění nebo zřízením exekutorského zástavního práva. Teprve když tyto prostředky nebudou účinné, může být přistoupeno k prodeji movitých věcí a prodeji nemovitých věcí, které povinný nepoužívá k bydlení sebe a své rodiny. Pak teprve mohou být voleny až ty dramatičtější způsoby exekuce.

Přiměřenost byla v zákoně stanovena, bohužel ne všichni exekutoři - byť uznávám, že velká část ano - respektovali obecné ustanovení. Proto jsme tedy sáhli k tomu, že ten postup přesně píšeme do zákona, což je skutečně kazuistické, ale na druhé straně je to reakce na to, že někteří exekutoři bohužel nejsou schopni respektovat obecná ustanovení zákona.

Poslední věc, o které hovořil kolega poslanec Schwarz, je věc, která podle mého názoru má také svou logiku a je potřebná. Ve chvíli, kdy má někdo peníze na účtu, které poskytuje na úhradu exekuce, není důvod, aby exekuce trvala několik měsíců, byl mezitím například zabaven majetek toho dlužníka, ale postačí, aby onen dlužník zaplatil ze svého účtu tuto částku exekutorovi, a v tu chvíli exekuce samozřejmě končí, samozřejmě bude ochuzen o náklady exekuce. Rozhodně nejde o to, že by se dluhy přestaly platit. My neříkáme, že někdo nemá zaplatit dluh. My jenom říkáme, že postup, který volí exekutor, dnes mnohdy nebyl přiměřený a že cílem exekuce má být uspokojení věřitele, nikoliv likvidace nebo šikana dlužníka.

To je to, co chceme tím zákonem změnit, a já jsem přesvědčen, že se rozhodně vymahatelnost práva nesníží. Je to možná špatná zpráva pro ty, kteří počítali s tím, že zrušíme exekutory a věřitelé si budou muset poradit sami. Nic takového se neděje. Ten zákon je kritizován na jedné straně pro svou radikálnost, na druhé straně pro svou mírnost. Já myslím, že jsme udělali relativně dobrý zákon, takže v tomto smyslu to je snaha o úpravu, která je v souladu se zdravým rozumem.

Souhlasím s tím, co tady zaznělo. Ten problém není primárně v exekucích, to je poslední věc, na kterou dojde, ale problém je samozřejmě ve finanční gramotnosti, v tom, že nejsou mnohdy licencováni poskytovatelé půjček, v tom, že spotřebitelské půjčky jsou od 5 000 korun a řada společností nabízí půjčky za 4 999 korun s roční procentní sazbou nákladů, tedy úroky a poplatky, ve výši 6 500 bodů. To je až neuvěřitelná částka. Myslím si, že to musíme změnit, ale nemůže to řešit tento návrh. Řeší to návrh zpracovaný Ministerstvem financí. Určitě o něm povedeme debatu, zejména v rozpočtovém výboru. Já se přimlouvám za to, abychom teď vyřešili tu jednu část a možná ty podstatnější vyřešili co nejdříve. Jsem rád, že ten návrh už je v paragrafovaném znění.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji jednu faktickou poznámku pana předsedy Kalouska. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já jsem byl připraven ten návrh podpořit, ale teď mě znejistilo vystoupení pana poslance Tejce, kde mě upozornil, že například chráněný neexekuovaný předmět může být i pračka u rodiny s dětmi. Já bych pochopil, kdyby se nesměly exekuovat valcha a necky, ale neexekuovat pračku, která byla pořízena za nezaplacený úvěr, mi přece jenom přijde jako poměrně velká přecitlivělost.

Já jenom podotýkám, že jako dítě školou povinné jsem mamince na valše v neckách pomáhal prát a necítili jsme se jako sociální případ, nebyli jsme sociálně frustrováni. Naopak jsme si přitom vždycky hezky zazpívali. Rodinu velké prádlo stmelovalo. (Smích v sále.) Já opravdu teď nevím, jak budu hlasovat. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já jsem se vůbec nechystal vystupovat, dokud tady kolega Tejc nezačal číst, protože jsem měl pocit, že jsme si všechno řekli na ústavněprávním výboru. Ale když už jsme do té Sněmovny dorazili a tu debatu tady rozjeli, tak se omlouvám, ale přece jenom k ní něco říci chci.

Všechno, co tam kolegové píší, v tom zákoně už v reálu je. Problém je ten, že tu a tam některý exekutorský úřad nebo některý exekutor ulítne a udělá něco, co je za hranou. To, co nám tady citoval pan místopředseda Filip, to byly v částech trestné činy, v částech minimálně porušení zákona o soudních exekucích. Čili všechno věci, které by měly být stíhatelné a potrestatelné.

Dneska jsme v situaci, že se na sebe vymlouvá navzájem - dříve za to mohla Exekutorská komora, ta už za to teď nemůže - vymlouvá se na sebe Ministerstvo spravedlnosti a Nejvyšší správní soud, kde Ministerstvo spravedlnosti je kárným žalobcem, Nejvyšší správní soud je tím soudem, u kterého se rozhoduje, a jedni svádějí na druhé, proč nejsou exekutoři nikdy potrestání.

Já to nechci rozsoudit, věřím, že ministerstvo přijde s nějakým jiným řešením. Ale je to vina státu, to si přiznejme, že není schopen tyto excesy potrestat. Myslím, že je to špatně, protože je potřeba trestat ta překročení, a ne to řešit tak, že chodí jednotliví poslanci a místo toho, abychom tam měli obvyklé vybavení domácnosti, které tam bylo dodneška, začneme psát obvyklé vybavení domácnosti, kterým se myslí zejména: stůl, židle, kuchyňská linka, pračka, lednička, a pak nám dojde, že to asi tak úplně být nemůže, tak se začne psát ještě - no ale pokud jsou v hodnotě, která je obvyklá v té domácnosti. Fakt jsem zvědavý na člověka, který přijde a teď bude se znalostí posuzovat, jestli tato lednička už je, patří v takové domácnosti do obvyklého vybavení, nebo nepatří v takové domácnosti do obvyklého vybavení.

Totéž, a zase jsem to říkal na půdě výboru, studijní a náboženská literatura zní nesmírně vznešeně, je to taková pěkná ochrana těch, co se chtějí ještě učit. Na druhou stranu ve studijní a náboženské literatuře vzdělaní lidé mají uložené statisíce. Mnohdy i více. A to nemusí být zvláštní sběratelé. To jsou přece věci, které mají vysokou hodnotu. A proč je z toho vyjímat?

Proto jsme od začátku říkali a proto s kolegou Blažkem říkáme: řešíme problém, který místo toho, aby byl řešen schopností státu potrestat někoho, kdo překračuje meze, tak se píší složitější a složitější kuchařky do zákonů, a budeme se na závěr divit, že se zase najde 150 děr, které v tom zákoně budou, protože čím složitější kuchařka, tím hůře funguje. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Vondráček. S faktickou poznámkou? Tak s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Radek Vondráček: Mně bude stačit faktická. Také jsem si myslel, že už jsme si to všechno řekli na ústavněprávním výboru a už nebudeme vystupovat. Ale první tři věty pana kolegy Bendy byly naprosto správně. Kýval jsem hlavou. Stávající právní úprava je na slušné úrovni, ve spojení s judikaturou je plně vyhovující. My tady řešíme opravdu excesy, které se občas na místě dějí.

A teď se zeptám: Tomu člověku, kterému přijde na mobiliární exekuci exekutor domů, tomu nepomůže, že ho pak někdo potrestá. V tu chvíli je člověk bezmocný proti zvůli exekutora, že jde za hranu a že tu věc chce zabavit. Je to věc osobní. Já jsem to zažil, takže vím, o čem mluvím. Ne na sobě, ale byl jsem tam jako právní zástupce. Jestliže jsme schopni to opravit, jestliže jsme schopni to dát do zákona, a doufám, že už potom, když to bude přímo v zákoně, že exekutoři to nebudou porušovat, když to tam bude vyloženě naprosto přesně napsáno, takže jsme schopni to spravit. A jestliže tady ta snaha je, tak proč ji nepodpořit?

Naopak dochází při exekucích k situaci, že exekutor, vykonavatel, ví, že bere věc, kterou by vzít neměl, ale je to na hraně, on to zkusí, a ti lidé kolikrát opravdu na poslední chvilku shánějí hotové peníze, aby se vyplatili, aby člověk odjel i s tím svým autem a ty věci nenaložil. Dělá se to běžně, je to běžná taktika, je to určitý styl psychologického nátlaku. My jsme schopni to tady trošičku spravit, trošičku vyprecizovat zákonné ustanovení, nikomu to neublíží, nejsme proti ničemu. Já to chápu tak, že ano, bojujeme proti excesům zákonem, protože to zkrátka u nás tak chodí a asi nic jiného nepomůže. Kdyby stačilo, že exekutory za půl roku potrestáme, možná bych souhlasil s kolegou Bendou. Ale nevím, u nás to prostě takhle nefunguje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji další dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Kováčik a po něm pan poslanec Benda. Máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, já si v této chvíli dovolím jenom jemně připomenout, že pokud mě paměť neklame, ani v prvním čtení ani ve druhém čtení tak hluboká a podrobná diskuse k tématu neprobíhala. Dokonce se tady vícekrát zmínilo, že podrobná a hluboká debata proběhla na ústavněprávním výboru. A tak si jenom snad postesknu, nebo možná marně, ale zaapeluji na naši ukázněnost, co se týká přístupu k jednacímu řádu. Koukněme se do něj občas, co je možné ve třetím čtení tady v Poslanecké sněmovně činit. Aby tady - rozumím tomu, téma je závažné, je třeba se vymezit, je třeba přinést stanoviska ještě jednou, aby volič viděl, kdo za tím stojí, ale přece jenom podle mého soudu jsme tady měli možná, ale ani snad ne odůvodnit, na to je druhé čtení, podávání pozměňovacích návrhů, ale měli jsme napravovat případně legislativně technické či jazykové či podobné záležitosti, které by mohly ještě vadit. Ještě bych snad mohl připustit, že bychom se zde jako zástupci klubů vyjevili se svým stanoviskem svého poslaneckého klubu, jak se k té novele nebo k zákonu nebo k návrhu postavíme.

Mně připadá zbytečnou ztrátou času, abychom tady znovu a znovu opakovali to, co tady mělo zaznívat v prvním, ve druhém čtení, to co mělo zahnívat na výborech, a proto si v této chvíli dovolím poprosit, pojďme už hlasovat. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktickou poznámku má pan poslanec Benda.

 

Poslanec Marek Benda: K oběma svým předřečníkům, začnu panem předsedou Kováčikem. My jsme tady podle mého názoru poměrně jednoduše zdůvodnili, proč návrh nepodpoříme a budeme se celou dobu zdržovat hlasování, protože ho pokládáme za úplně zbytečný. To bylo jediné, co jsme se snažili v této sněmovně říct. Všechno v tom zákoně už je. Je to zbytečné.

Druhá poznámka k Radku Vondráčkovi prostřednictvím pana předsedajícího. Myslíme si opravdu, že když někdo udělá, tak jak jste to tady řekl, když někdo udělá exces, co mi pomůže, že ho pak za to někdo potrestá? Když exces bude jen takovým malým překročením zákona, tak mi nepomůže, že ho někdo potrestá. Ale když to bude jasným překročením zákona, myslíte si, že mi to v té situaci, kdy exces proti mně je způsoben, pomůže? Nepomůže. Ani náhodou. Takže si nehrajme na to, že když napíšeme lepší kuchařku, že to někomu z konkrétních lidí pomůže. Pomůže jenom ten trest.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. V tento moment nemám nikoho přihlášeného do rozpravy. Táži se, zda tomu je tak. Pokud se již nikdo nehlásí, rozpravu končím a táži se, zda pan zpravodaj nebo pan navrhovatel si chce vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Děkuji.

V tom případě přikročíme k hlasování o pozměňujících návrzích. Poprosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování a poté přenášel jednotlivé pozměňující návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Máte slovo, pane zpravodaji.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych obrátil pozornost k usnesení ústavněprávního výboru ze dne 22. dubna 2015, které naleznete pod číslem 181/5, kde ústavněprávní výbor jako garanční výbor po druhém čtení doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat v třetím čtení o předmětném návrhu tisku 181 v následujícím pořadí.

Za prvé by to byly návrhy technických úprav podle § 85 odst. 2 jednacího řádu přednesené v třetím čtení, budou-li ve třetí rozpravě legislativně technické předneseny - a ty předneseny, pokud vím, nebyly. Takže bychom začali návrhem hlasování o pozměňujících návrzích pod písmenem C (C1 až C3) společně jedním hlasováním včetně legislativně technické úpravy v části druhé čl. IV bod 5 zrušit. V případě, že by tento návrh neprošel, nebo resp. byl by přijat, pak by se stávaly návrhy pod body B1, B6 a B7 nehlasovatelné. V opačném případě bychom o nich hlasovali.

Za druhé bychom potom hlasovali o návrhu pod písmenem D a opět by platilo, že byl-li by ten návrh přijat, byly by body pod bodem B8 a B10 nehlasovatelné, a nebyl-li by přijat, hlasovali bychom tedy o bodech B8 a B10.

Za třetí potom by to byly návrhy bodů B2 a B4 společně jedním hlasováním. Pak návrhy bodů B3 a B9 společně jedním hlasováním. Návrh bodu B5. Návrh bodu E1 a E2 společným hlasováním. Komplexní pozměňující návrh pod bodem A a poté bychom mohli hlasovat o návrhu zákona jako celku.

Tolik procedura.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já děkuji za tento návrh a táži se, zda má někdo návrh jiného postupu. Není tomu tak. V tom případě dám hlasovat.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržený postup při hlasování ve třetím čtení. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 24, přítomných poslankyň a poslanců je 186, pro návrh 173, proti nikdo. S tímto postupem hlasování byl vysloven souhlas.

 

Já vás tedy poprosím, abyste přednášel jednotlivé návrhy.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji. Prvním hlasováním by byl návrh hlasovat pozměňující návrh pod bodem C, to znamená body C1 až C3 společně jedním hlasováním, včetně legislativně technické úpravy v části druhé v čl. IV bod 5, kterým se ruší, a ústavněprávní výbor doporučuje tento návrh.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a žádám pana navrhovatele o stanovisko. (Navrhovatel doporučuje.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 25, přítomných poslankyň a poslanců je 186, pro návrh 128, proti 5. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Nyní bychom hlasovali návrh pod bodem D. Ústavněprávní výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Já zahajuji... Pardon, omlouvám se, ještě jsem se nezeptal pana předkladatele, takže prohlašuji toto hlasování za zmatečné a ještě se ptám pana předkladatele na jeho stanovisko. (Předkladatel doporučuje.) Děkuji vám. Nechal jsem proběhnout hlasování a budu ho nyní opakovat, protože jsem se předtím nezeptal pana předkladatele na stanovisko.

 

Nyní zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 27, přítomných poslankyň a poslanců je 186, pro návrh 136, proti 4. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Nyní bychom hlasovali společně jedním hlasováním návrhy pod body B2 a B4. Týká se to - pro orientaci těch nemovitostí, dobře. Ústavněprávní výbor k tomuto nepřijal stanovisko. Stanovisko tedy neutrální.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan navrhovatel? (Stanovisko zásadně negativní.) Děkuji.

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 28, přítomných poslankyň a poslanců je 186, pro návrh 61, proti 96. Konstatuji, že tento návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Teď bychom hlasovali společně jedním hlasováním návrhy pod písmeny B3 a B9. Stanovisko k tomu nebylo ústavněprávním výborem přijato, tedy je neutrální.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan navrhovatel? (Stanovisko mírně pozitivní.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 29, přítomných poslankyň a poslanců 186, pro návrh 123, proti 40. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Nyní bychom hlasovali jedním hlasováním návrh pod písmenem B5. Ústavněprávní výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan navrhovatel? (Negativní.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 30, přítomných poslankyň a poslanců 186, pro návrh 41, proti 106. Tento návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Nyní bychom hlasovali návrhy společně pod písmeny E1 a E2. Ústavněprávní výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan navrhovatel? (Doporučuje.) Děkuji.

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto předložený návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 31, přítomných poslankyň a poslanců 186, pro návrh 144, proti 1. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Teď jsme tady s panem předkladatelem řešili otázku, jestli jsme hlasovali o návrhu pod písmenem D. Já mám za to, že ano. Hlasovali. Určitě. (Projevy souhlasu.)

Nyní bychom hlasovali návrh pod písmenem A, to znamená komplexní původní pozměňovací návrh ve znění těch změn, jak jsme je teď přijali. Ústavně právní výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A pan navrhovatel? (Doporučuje.) Děkuji. Já tady eviduji faktickou poznámku - ne, já tady odmažu faktické poznámky, protože stejně není otevřena rozprava, je hlasování.

 

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 32, přítomných poslankyň a poslanců 187, pro návrh 156, proti 1. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Tím jsme prošli všemi pozměňovacími návrhy a nyní můžeme přistoupit k hlasování o návrhu jako celku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Já přečtu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Jeronýma Tejce, Jaroslava Foldyny, Michala Haška a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 181, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh tohoto zákona, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 33, přítomných poslankyň a poslanců je 185, pro návrh 161, proti nikdo. Já konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Děkuji jak panu navrhovateli, tak panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

Otevírám další bod a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.