(17.20 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hájkovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura a pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se moc omlouvám panu kolegovi Hájkovi vaším prostřednictvím. Vy jste sice poslouchal, ale neporozuměl jste textu. (Smích v sále.) Je mi to moc líto. Na takové úrovni se to ve výborech fakt projednávat nedá. To s vaší slivovicí, ať jste ji vypil, nebo ne, nemá nic společného. Je to úplně jinak, je mi to moc líto.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Rád bych zareagoval na tu výzvu pojďme to posunout do výborů a pojďme tam o tom diskutovat. Ve výborech samozřejmě můžeme diskutovat o spotřební dani, ve výborech můžeme diskutovat také o zákoně na ochranu ovzduší. Když to posuneme do výborů, tak tím v prvním čtení řekneme: My jsme seriózně připraveni se zabývat tím, že si někdo sám pro sebe napsal zákon, který mu zvýší obraty o miliardy ročně a který mu přiděluje několik miliard z veřejných rozpočtů. Tím jsme ochotni se zabývat, nad tím nejsme ochotni si uplivnout a smést to ze stolu. A společenské riziko tohoto postoje by nám mělo zabránit udělat s tím něco jiného než to shodit ze stolu. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: To byla zatím poslední faktická poznámka. Dále s přednostním právem předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, dámy a pánové, vážení kolegové.
To, že z tohoto místa se běžně lže, já si myslím, že na to jsme si všichni zvykli, že to je standard této Poslanecké sněmovny. U pana profesora Fialy, světoznámého politologa, mě to nepřekvapuje, není tu zrovna, je to škoda. Ale trochu mě mrzí, že používáme čísla a argumenty, které jsme si u tohoto pultu vycucali z prstu.
Kolega Kalousek, známý to přítel českých, moravských a dalších zemědělců, tady řekl, že Agrofert - cituji - "je dominantním pěstitelem řepky v České republice". Kdyby se namáhal se alespoň podívat na základní čísla. Tak já mu je prostřednictvím pana předsedajícího řeknu. V České republice se v roce 2014 sklidilo na ploše 389 298 ha řepky ozimé, z toho Agrofert 20 000 ha, což je 5,1 %. Ale jestli je 5,1 % dominantním postavením, nemám s tím problém.
Teď mi dovolte, dámy a pánové, abych krátce zareagoval na probíhající diskusi. Úvodem mi dovolte sdělit, že mám v této debatě konflikt zájmů. Řekl bych, že obrovský, kolosální konflikt zájmů. A to proto, že si vůbec dovoluji k tomuto tématu vystoupit. Vystoupit jako člověk, který celý svůj profesní život pracoval v zemědělství a potravinářství a poslední roky aktivně hájil zájmy českých zemědělců nejenom v rámci České republiky, ale v posledním období, když se diskutovalo o novém programovacím období v rámci Evropské unie, tak i v rámci Evropské unie. Přesto si netroufám říci, že zemědělství rozumím. A už vůbec ne dávat stanoviska, že je něco jasné, stoprocentní apod.
Zastavil bych se, vážení kolegové a kolegyně, krátce u pořadu Václava Moravce z 29. března. Tam předseda TOP 09 pan Karel Schwarzenberg zasvěceně sděloval národu - dovolím si citaci - že řepka škodí půdě, že biopaliva škodí půdě, všichni v Evropě od toho odstupují, Agrofert škodí půdě, je to zločinná politika". Já se omlouvám nepřítomnému panu předsedovi prostřednictvím pana předsedajícího, ale říkal tam jednu blbost za druhou! Jednu blbost za druhou. Jednu lež za druhou.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, někteří z vás určitě absolvovali střední, nebo dokonce vysokou zemědělskou školu. Pro ty, co tu možnost neměli a jsou třeba chemiky nebo jinými odborníky, mi dovolte pár slov k tomu, co je to osevní postup a střídání plodin. Pokusím se to vysvětlit zjednodušeně. V Evropě, ale nejenom v Evropě, se zemědělci řídí při svém hospodaření tzv. norfolským osevním postupem. Ten spočívá v tom, že zemědělci při setí střídají tzv. zlepšující a zhoršující plodiny. Plodina zlepšující stav půdy působí příznivě na reprodukci půdní úrodnosti. Stav po sklizení této plodiny je lepší, stav půdy je lepší, než v jakém stavu půdu zanechala její předplodina. Plodina zhoršující zhoršuje stav půdy, čili stav půdy po sklizení této plodiny je horší, než v jakém stavu ji zanechala její předplodina. To pochopí student prvního ročníku střední zemědělské školy. Paní ředitelka Dobešová to vyučuje na Střední zemědělské škole v Benešově. Zlepšující plodiny jsou např. luskoviny, tj. hrách, olejniny, je to i řepka, ale i třeba mák nebo len. Dále jsou to brambory, cukrovka a okopaniny a pícniny a jeteloviny. Zhoršující plodiny jsou většinou obiloviny - pšenice, ječmen, žito atd. Z této definice tedy jasně vyplývá, že ozimá řepka je zlepšující plodinou, která zanechává půdu v dobrém stavu. Tak to říkají učebnice středních a vysokých škol. Já se za to moc omlouvám, já jsem si to nevymyslel, přátelé. Opravdu ne.
Dalším mýtem a obecně šířenou lží je tvrzení, že biopaliva první generace, tzn. biopaliva vyráběná na zemědělské půdě z obilovin, cukrovky, řepky, vlastně poškozují životní prostředí a Evropa od nich odchází. Tady je potřeba jasně říci, že to není pravda, že to je další čistá lež a spekulace. Další čistá lež a spekulace. Kdyby to byla pravda, tak okolní země neplánují postupné navyšování ploch řepky. Konkrétně Německo z 1,4 milionu ha na 1,8 ha, Polsko z 620 tisíc na 1,2 milionu ha, Francie z 1,4 ha na 2 miliony, Maďarsko z 290 tisíc ha na 400 tisíc ha. To jsou čísla ověřitelná v Bruselu, přátelé. Zkuste si je zkontrolovat. Moc vás o to prosím.
Dalším mýtem je, že v České republice plocha řepky roste. Je to další nesmysl. Plocha pěstované řepky u nás je již deset let zhruba na stejné úrovni. Osciluje mezi 350 až 400 tisíci ha podle údajů statistiky. To číslo loňského roku jsem tady řekl na začátku, když kolega Kalousek říkal, jak máme dominantní, nebo jak Agrofert má dominantní postavení na trhu pěstování řepky. ***