(15.50 hodin)
(pokračuje Kovářová)
Pane ministře, zvědavost mi nedá. Můžete mi prosím odpovědět, proč se v novele, kterou připravil váš úřad, nezabýváte způsobem rozdělení daňových výnosů mezi jednotlivé regiony, což je asi nejpalčivější problém v této oblasti? A proč z navýšení vyjímáte obce a města, přestože jejich zahrnutí by bylo systematické? Děkuji.
Závěrem bych chtěla vyjádřit naději, že jediný důvod v případě druhé z mých otázek nespočívá v tom, že volby do obecních a městských zastupitelstev jsou na rozdíl od těch krajských, které nás čekají za rok a půl, už za námi. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Slova se ujme pan poslanec Vladislav Vilímec, který je řádně přihlášen do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, navážu na paní poslankyni Kovářovou. Vládní návrh, který je zde předložen, jak víte, navyšuje podíl krajů na inkasu daně z přidané hodnoty ze současných 7,86 % na tzv. původních 8,92 %. Tento návrh pan ministr financí a vláda předkládají na základě dohody s hejtmany krajů, kteří si dlouhodobě stěžovali na snížené inkaso daňových výnosů z DPH.
Když ale mluvíme o původním podílu, jedná se o podíl, který byl platný pro kraje v letech 2005 až 2011. Pan ministr zde vzpomínal víceméně ve stručnosti změny rozpočtového určení daní krajů. V letech 2002 až 2011 byly schváleny dvě změny. První v roce 2002 a tehdy krajům příslušelo 3,1 %, pak v roce 2005 to bylo oněch 8,92 %. Všichni víme, co se událo poté, že v souvislosti s přípravou důchodové reformy došlo ke zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 % a při požadavku neutrálního dopadu na rozpočty obcí i krajů i ke snížení původního podílu 8,92 na nejprve 8,29 a poté na současných 7,86 %.
Je ale třeba také vnímat a nezapomínat na to, že v dobách, kdy od 1. ledna 2005 došlo ke zvýšení podílu krajů na DPH na oněch 8,92 %, bylo DPH ve snížené sazbě 5 % a ve zvýšené sazbě 19 %. Nechci to rozebírat. Pak došlo k dalším změnám. Pouze chci dodat, že v dobách, kdy se stanovil podíl krajů na sdílených daních, a to i na dani z přidané hodnoty na ten podíl 8,92 %, byly procentní sazby DPH trochu jiné.
Na druhé straně souhlasím s tím a vždy jsem prosazoval, aby tady nebyl procentní podíl.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Jestli máte jinou debatu, než je rozpočtové určení daní, přeneste ji do předsálí. Prosím, pokračujte.
Poslanec Vladislav Vilímec: Souhlasím s tím a vždy jsem prosazoval, aby tu nebyl procentní podíl krajů a obcí na daňových výnosech neustále měněn v souvislosti s vývojem sazeb té či oné sdílené daně. Z tohoto pohledu je požadavek krajů legitimní, jakkoli z teoretického pohledu. Kdybychom si propočítali veškeré daňové výnosy v letech 2011 až 2015, můžeme diskutovat o důvodech jednotlivých opatření. Nicméně souhlasím s tím, aby se krajům obnovil původní podíl u DPH na hranici 8,92 %.
Co však postrádám, nevím, jestli v tomto tisku, ale vůbec v přístupu Ministerstva financí, a tady narážím na paní poslankyni Kovářovou, je alespoň započetí debaty o sjednocování podílu na daňových výnosech obcí, podobně jako je tomu u krajů. U obcí se zatím nepočítá se sjednocením podílu tak jako u krajů. Víme dobře, že v minulosti došlo u obcí v posledních letech ke dvěma významným změnám. Jedna změna byla v roce 2007. Ta byla velmi výhodná pro nejmenší obce. Pak po dlouhé diskusi v minulém volebním období prošla další novela, která vyrovnala úbytek daňových výnosů u obcí a měst v počtu obyvatel kolem 1 500 až 10 000, 15 000 obyvatel a skutečně jim přinesla navýšení daňových výnosů. Tehdy si pomohly ty obce, které byly v takovém grafickém znázornění rozpočtového určení v oné sedlině. Ale obce nad 20-25 tisíc si polepšily jen velmi málo a v některých případech změna vedla i k poklesu daňových výnosů. Teď nemám primárně na mysli ona čtyři největší města, o kterých se mediálně tolik diskutovalo - Prahu, Plzeň, Brno a Ostravu - ale i další krajská města. Tato větší města, když se podíváme na daňové výnosy třeba Českých Budějovic, Zlína, Pardubic, nemám k těmto krajským městům žádný úzký vztah, proto je zde cituji, tak tam zjistíte, že naopak změna byla negativní pro tato větší města.
Pokud tedy hodnotíme změny u obcí u rozpočtového určení daní, nelze toho docílit jednostranně a zjednodušeně, jak je koneckonců popisováno i v důvodové zprávě. Uvádím to z toho důvodu - a chci se zeptat pana ministra financí na jednu otázku. Na jednání pracovní skupiny k rozpočtovému určení daní, která vznikla na Ministerstvu financí, zaznělo, že v současné době Ministerstvo financí nepočítá a ani nepodpoří nějaká navýšení objemu sdílených daní. Chtěl bych se zeptat, co se míní onou současnou dobou. Nevím, zda je to příští rok, nebo celé volební období. Všichni víme, že obce jsou vlastně po komunálních volbách na začátku čtyřletého mandátu a je pro ně důležité vědět, pro každého starostu je důležité vědět, zda existuje, či neexistuje politická vůle k podobnému kroku, jako je tomu teď v případě krajů.
Z předchozích zkušeností, poněvadž v této oblasti se pohybuji dlouho jako komunální politik, vyplývá, že většinou zde musel být nějaký výrazný impuls ze strany obcí nebo krajů v tomto případě, aby se něco pohnulo. Teď přišel impuls ze strany krajů. Svaz měst a obcí stejně jako jiná profesní sdružení obcí očekávají něco podobného v nějaké historicky dostupné době. Myslím, že debata o tomto tisku by měla odstartovat i nějaké přípravy podobných změn i v případě obcí. Ani tam není důvod s těmito změnami otálet a případně je můžeme včas i rozložit, aby se na ně mohl lépe připravit státní rozpočet.
Pan ministr slibuje, a mnohokrát to zde uvedl, daleko účinnější vymáhání daňových povinností. Nic proti tomu, ale víme, že první tři měsíce letošního roku ukazují, že převést tato slova do skutečnosti nebude vůbec jednoduché. Právě proto problém s obnovením jednotného podílu obcí na sdílených daňových výnosech nemůžeme jen tak vysedět, nelze to odkládat donekonečna. Proto se chci na závěr svého vystoupení ještě znovu otázat, a prosím o odpověď, zda Ministerstvo financí připravuje nějakou změnu ve vztahu k rozpočtovému určení daní, a pokud padlo ústy náměstka ministra pana Gregora na jednání komise, že v současné době to nepřipravuje, co se míní tou současnou dobou.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vladislavu Vilímcovi. Budeme pokračovat v rozpravě, kde nejdříve s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Zahradník, pak řádně přihlášený pan poslanec Kostřica. Pan poslanec Zahradník má slovo k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče. ***