(17.00 hodin)
(pokračuje Ťok)
Spojení ubytovacími vozy do západočeských lázní bylo zachováno přímými vozy na vlaku EuroNight 444 a 445 a v odpovídajících vlacích denní dopravy na relaci Praha - Ústí nad Labem - Cheb a Praha - Plzeň - Cheb. Ušetřené prostředky nebyly vyplýtvány, ale využity v denní dopravě. Bylo posíleno spojení Plzeň - České Budějovice, Brno - Jihlava, Olomouc - Šumperk ve spolupráci s bavorskými kolegy Cheb - Norimberk a byl doplněn i špičkový vlak na dynamicky se vyvíjející relaci Praha - Brno.
Vzhledem k omezeným možnostem veřejných rozpočtů bylo Ministerstvo dopravy jako objednatel dálkové železniční dopravy nuceno zrušit vlak R 440 a R 441 v úseku Praha - Olomouc - Mosty u Jablunkova státní hranice od začátku platnosti jízdního řádu 2014 až 2015, přičemž, jak již bylo v úvodu informace uvedeno, k mezinárodnímu spojení v relaci Česko - Slovensko a spojení mezi Prahou a městy na Moravě a ve Slezsku zůstávají nadále k dispozici vlaky R 442, 443 Bohemia, EN 444 a 445 Slovakia. V případě druhého jmenovaného vlaku je vnitrostátní přeprava omezena.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, i váš čas, omlouvám se. Zkuste dokončit.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Ukončení provozu vlaku R 440 a 441 v části trasy je důležité z hlediska omezeného počtu veřejných prostředků. A tím bych asi skončil. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Chci se zeptat paní poslankyně... Nebudete klást doplňující otázku, dobře.
Šestnáctou v pořadí byla vylosovaná paní poslankyně Věra Kovářová, která interpeluje pana ministra Daniela Hermana. Máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, ve funkci jste už přibližně patnáct měsíců. To je doba, za kterou se dá leccos stihnout, což určitě platí i ohledně prosazování návrhů zákonů. Tím spíš, že mezi vašimi úkoly je i předloha, kterou s radostí podpoří také opoziční poslanci. Návrh, o kterém mluvím, vychází ze závazku, který jsem si přečetla v koaliční smlouvě v kapitole Rozvoj kultury a podpora sportu a zní: Po vzoru vyspělých zemí zpřesníme pravidla týkající se koncentrace mediálního vlastnictví.
Vážený pane ministře, ráda bych vám položila následující otázky: Za prvé, která pravidla a odkud hodláte převzít? Za druhé, v čem by ono zpřesnění mělo spočívat? Za třetí, v jaké fázi je příprava návrhu a kdy bude předložen Poslanecké sněmovně k projednání? Za čtvrté, kdy očekáváte, že zákon regulující koncentraci mediálního vlastnictví nabude účinnosti? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za otázky a požádám pana ministra, aby vám odpověděl na vaši interpelaci. Máte slovo, pane ministře.
Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážený pane předsedající, vážená paní kolegyně, kolegyně, kolegové, v části programového prohlášení vlády, která se týká Ministerstva kultury, je skutečně jako jedna z priorit uvedeno, že vláda přijme novelu mediálních zákonů, protože to je jedna z velice důležitých součástí činnosti a působení Ministerstva kultury. V rámci změn mediálních zákonů je v plánu legislativních prací pro letošní rok, tedy rok 2015, jednak novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a dále pak novelizace zákonů o Českém rozhlasu a České televizi, které předložíme do konce letošního roku.
V poslední době se často hovoří o nutnosti zavedení opatření, zákonných omezení týkajících se koncentrace vlastnictví v médiích. Je třeba si uvědomit, že celá řada omezení je již dnes v platném právním řádu zavedena. Otázkou je jejich aplikace, což souvisí s možnostmi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání dopátrat se skutečných vlastníků. Touto otázkou se zabývaly rovněž instituce Evropské unie. Není to tedy pouze případ českého prostředí. A z těch evropských směrnic bude vycházet i návrh novel legislativních úprav, které z našeho resortu vzejdou.
V probíhajících diskusích vedených na půdě Evropské komise zaznívají názory, že otázka koncentrace pouhého vlastnictví médií ustupuje do pozadí, neboť se ukazuje, že na obsah médií mají stále větší vliv jiní hráči na trhu, např. zadavatelé reklamy. Instrumenty typu zákazu křížení vlastnictví se v současném mediálním světě proto ukazují jako ne vždy adekvátní. Informace k veřejnosti proudí jinými kanály, než je jenom televize, rozhlas nebo tisk. Nicméně není vyloučeno se o takových opatřeních bavit, ale jak jsem již naznačil, bez možnosti ověření vlastnické struktury se mohou ukázat jako poněkud bezzubá.
Z toho důvodu budeme navrhovat v připravované změně zákona o provozování vysílání takovou úpravu, která by měla zajistit regulačnímu orgánu, tedy Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, možnost zjistit nebo ověřit skutečné koncové vlastníky provozovatelů vysílání. A jak říkám, budeme se rozhodně inspirovat zkušenostmi některých evropských zemí, které jsou srovnatelné s našimi podmínkami, protože v té mediální oblasti jsou velké rozdíly, ale řada zemí, např. Holandsko, Dánsko, Slovensko mají mnoho paralel.
Rád bych při této příležitosti ještě zmínil, že při evropských diskusích, které se týkají zajištění plurality informací v médiích, je často zmiňována role médií veřejné služby. Jejich role pro společnost je vyjádřena v celé řadě dokumentů Evropské unie a Rady Evropy a mohu vás ujistit, že Ministerstvo kultury bude tyto evropské standardy vždy prosazovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. A táži se paní poslankyně, zda bude mít doplňující otázku. Doplňující otázka padne. Máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Děkuji, pane ministře, za odpověď. Chtěla bych se ještě jednou optat, v jaké fázi jsou návrhy a kdy by mohly přijít do Poslanecké sněmovny. A zda zákon, který by reguloval koncentraci mediálního vlastnictví, by mohl nabýt účinnosti. A vy jste tady hovořil především o televizním vysílání, tak zda se také zabýváte otázkou papírových médií. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám pana ministra, aby na to reagoval.
Ministr kultury ČR Daniel Herman Elektronická a tištěná média mají samozřejmě svá specifika. A ano, to, o čem jsem hovořil, se týká především televizního, ale také rozhlasového vysílání, protože tam už některé regulace v současné době zavedené jsou, jak jsem to avizoval. Například v současné době jedna právnická nebo fyzická osoba může vlastnit pouze jednu licenci na analogové rozhlasové vysílání a nebo jedna právnická nebo fyzická osoba může vlastnit maximálně dvě licence tzv. plnoformátové, co se týká televizního vysílání. Plnoformátové, tzn. celý rozsah, celé spektrum rozsahu programového, není to tedy zaměřeno pouze např. na programy vzdělávací nebo programy pro děti, ale i třeba zpravodajství, sport, zkrátka celé spektrum. Takže se především v přípravě mediálních zákonů nebo novel soustřeďujeme na rozhlasové a televizní vysílání tak, jak je to v návrhu legislativních prací pro letošní rok dáno.
Co se týká nabytí účinnosti, tak tam samozřejmě je to otázka, která by se jistě měla týkat doby dohledné. Podle mého odhadu - ale teď bych nerad, abychom to brali jako úplně jasné a definitivní datum - by se to třeba už mohlo týkat roku 2017. Děkuji. ***