(17.10 hodin)
(pokračuje Stropnický)
Další kroky spočívají v tom, že jsou stanoveny daleko přesněji v jednotlivých fázích celého procesu kompetence a konkrétní osobní odpovědnost těch lidí. Je tam větší kontrola a po tom, co jsme si i zadali vnitřní personální audit, nastavujeme vesměs rozhodovací procesy, já se za to slovo omlouvám, nenapadá mě teď jiné, tak, aby byly daleko transparentnější, aby byly konkrétní, jak už jsem řekl, lidé zodpovědní a dohledatelní v případě selhání. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za doplnění odpovědi a budeme pokračovat 13. interpelací. Pan poslanec Zdeněk Ondráček na nepřítomného omluveného ministra dopravy Dana Ťoka. Prosím.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Bohužel, téma monitoringu křečka polního je tak zásadní téma, že bez přítomnosti pana ministra se tohoto tématu vzdám a počkám, až bude přítomen. Takže děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Škoda, nedozvíme se nic ani v písemné odpovědi o těch 5,5 mil. korun. Mrzí mě to.
Tak budeme pokračovat interpelací paní poslankyně Aulické Jírovcové na paní ministryni práce a sociálních věcí. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci financování sociálních služeb, které od 1. ledna 2015 přešlo na kraje. Bohužel musíme konstatovat, že i přes značné ujišťování ze strany MPSV došlo ve skutečnosti k ponížení poskytnutých dotací na jednotlivé kraje. Budu hovořit konkrétně na příkladu Ústeckého kraje.
Obdržená dotace z MPSV byla značně snížena, než bylo původně počítáno. Při výpočtu požadavků vycházel kraj z alokace předchozího roku 2014 ze schválené metodiky. Toto ponížení se značně projevilo například u financí na navýšení mzdových nákladů na rok 2015. Obdrženo bylo pouze necelých 73 mil. korun, ale aby dotace korespondovala s alokací z listopadu a prosince roku 2014, dle kterých byla alokace navýšením spočítána, měl by kraj obdržet 167 mil. korun. Kraji také přibyli v roce 2015 další poskytovatelé sociálních služeb, které se vrátily z individuálních programů a byly financovány do roku 2014 z jiných zdrojů, což u Ústeckého kraje činí necelých 181 mil. korun. Důsledek je tedy takový, že kraje slíbené navýšení financí ve státním rozpočtu vůbec nepocítily, ba naopak, doplácejí většími financemi ze svých zdrojů na úkor jiných oblastí, které kraj také spravuje.
Ptám se vás, paní ministryně, zda tuto situaci řešíte a budete o současném stavu jednat s kraji a chybějící finance, které byly původně slíbeny dle platné metodiky a jsou i podloženy, krajům přiznáte. Děkuji vám za odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, a nyní paní ministryně Michaela Marksová ve své odpovědi na tuto interpelaci. Prosím, paní ministryně.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, Ministerstvo práce a sociálních věcí upozorňovalo na tuto situaci již od března minulého roku při požadavcích na úpravu rozpočtového výhledu a následně při přípravě státního rozpočtu na rok 2015. Především se nám jednalo o očekávaný výpadek finančních prostředků z individuálních projektů krajů na služby sociální prevence. Tento výpadek celorepublikově činí téměř jednu miliardu korun. A tam jsme narazili na jednání s Ministerstvem financí v rámci státního rozpočtu, kde tady na to jsme nakonec nevybojovali.
Jinak co se týče celkové alokace, tak ta je pro rok 2015 vyšší, než byla pro rok 2014, ale samozřejmě, že po vyčlenění částky 750 mil. korun na navýšení mezd a platů vlastně kraje reálně disponují nižší částkou na podporu sociálních služeb než v předchozím roce.
Musím taky říci, že již právě v průběhu přípravy státního rozpočtu došlo k jednání Asociace krajů s Ministerstvem financí. Nejdřív nám bylo řečeno, že to bude v pořádku, že údajně Ministerstvo financí slíbilo asociaci, že tam finanční prostředky dodá, ale pak tomu také tak nebylo. A teď vím, jak už jsem informována, o iniciativě Asociace krajů, která chce opět předložit Ministerstvu financí požadavek na navýšení na dotace sociální služby na letošní rok. Budu samozřejmě tuto iniciativu podporovat.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni. Ptám se, jestli je zájem o doplňující otázku. Není tomu tak, interpelace končí a pokračujeme interpelací pana poslance Daniela Korteho na ministra Daniela Hermana ve věci rekonstrukce Státní opery. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, v roce 2013 přidělilo Ministerstvo kultury Národnímu divadlu 360 mil. na rekonstrukci historické a provozní budovy Státní opery. Je to o 150 mil. více, než bylo původně plánováno. V roce 2014 Ministerstvo kultury, tedy pod vaším vedením, navýšilo finanční prostředky na tuto akci o dalších 355 mil., tedy na celkových 715 mil. korun. Aby bylo jasno, já nezpochybňuji nutnost provést rekonstrukci budov Státní opery. Poslední rekonstrukce proběhla na přelomu 60. a 70. let, a to způsobem poplatným době. Mohu se pozastavit leda tak nad onou výší, to jest navýšením prostředků na celkovou rekonstrukci o půl miliardy, ale to si nechme na někdy jindy.
Mě znepokojuje něco jiného. Před několika týdny jste si ve vládě nechal schválit 6 mil. 25 tis. korun na zakázku - cituji - "Rekonstrukce historické a provozní budovy Státní opery - zpracování projektové dokumentace - dodatečné práce", a to v jednacím řízení bez uveřejnění. Tedy zakázka bude přidělena dosavadnímu zpracovateli. Ponechávám stranou pojem dodatečný, který působí trošku komicky vzhledem k tomu, že rekonstrukce začne za rok a půl. Alarmující skutečností je, že zatímco za vlád TOP 09 a ODS v roce 2012 byly přiděleny zakázky za nula korun, za vašeho řízení v roce 2014 je to 100 mil. Nula versus sto. Proto se tážu, proč nebylo provedeno standardní výběrové řízení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr Daniel Herman je jistě připraven odpovědět krátce a výstižně. Pane ministře, máte slovo.
Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, na základě osobní prohlídky prostor budov Státní opery mohu konstatovat, že se jedná o velmi nevyhovující stav a že převážná většina zařízení je již za dobou použitelnosti, což význam této kulturní památky zcela degraduje. Jak pan poslanec výstižně řekl, poslední rekonstrukce byla poplatná době svého provedení.
Poslední věcná aktualizace Programu péče o národní kulturní poklad proběhla v roce 2012, kdy bylo usnesením vlády ze dne 19. července roku 2012 č. 549 schváleno rozšíření programu právě o rekonstrukci Státní opery. Realizace programu je schválena do roku 2018. V roce 2012, jak pan poslanec uvedl, bývalé vedení Ministerstva kultury tehdy pod vedením TOP 09 rozhodlo o přidělení dotace ze státního rozpočtu ve výši 360 mil. korun na tuto akci. Výše přidělené dotace však neodpovídala reálnému stavu, a tím ani požadavkům na celkovou rekonstrukci. Předchozí vedení Ministerstva kultury se nedokázalo vypořádat se zajištěním finančních prostředků na provedení generální rekonstrukce dotčených budov. Nové vedení ministerstva po seznámení se s dokumentací a stavem budov učinilo kroky pro zajištění finančních prostředků a iniciovalo řadu jednání, na kterých prosazovalo rozšíření rekonstrukce, s tím související navýšení dotace z původních 360 mil. o dalších 355, jak zde již zaznělo, tak, aby mohla být provedena generální rekonstrukce objektů historické a provozní budovy Státní opery a nemusela se opakovaně řešit další etapa rekonstrukce. ***