(9.30 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan ministr Herman. Máte slovo, pane ministře.
Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, jak tu zaznělo ve zprávě, tak já jsem byl účastníkem této pracovní cesty pana vicepremiéra Bělobrádka. Chtěl bych se ohradit proti výrazu tlachání, který tu použil pan poslanec, protože to byla jednání o spolupráci s Velkou Británií právě v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Já jsem se zúčastnil této cesty jako ministr kultury, navštívili jsme britský parlament, kde jsme hovořili o péči o kulturní dědictví právě na základě staletých zkušeností britského parlamentu, a rovněž tato jednání probíhala na půdě Oxfordské univerzity, v jejímž areálu díky velkorysému pochopení právě vedení Oxfordské univerzity byla odhalena ona zmíněná lavička Václava Havla. Jak řekl pan premiér, bylo to v rámci 25. výročí 17. listopadu 1989 a jistě je to věc velmi čestná, když na půdě na jedné z nejstarších evropských univerzit se může tato slavnost konat. Účast členů vlády podtrhovala slavnostnost této chvíle.
Co se týká složení osazenstva v letadle, tak já opravdu nevím, kdo všechno v letadle byl, ale mohu říci jednu věc: Když jsem 27. ledna letošního roku doprovázel pana premiéra do Osvětimi, tak tam byli někteří novináři, kteří s námi dělali rozhovory, a viděl jsem, že je to velmi nekomfortní situace, ve které se nacházejí na pomezí večera a noci, a že se potřebují dostat do Prahy, a věděl jsem, že v letadle je volná kapacita, tak jsem se dotázal pana premiéra a bezpečnostního aparátu, jestli je možné, aby tito novináři se s námi do Prahy letadlem svezli. Poté, co prošli všemi bezpečnostními předpisy, tak to možné bylo. Nevidím v tom vůbec nic divného, když se letadlo, které stejně letí a není o nic dražší ani o nic levnější, když jsou tam volná místa, a lidé, kteří potřebují dopravu, když projdou všemi bezpečnostními předpisy a je to odsouhlaseno vedoucími delegace, když se jim tato služba poskytne. Pokud se to někomu nelíbí, jistě má právo se na to dotázat, my na to máme povinnost odpovědět, což se děje.
Takže znovu říkám: Velmi bych se tady ohradil proti tomu, aby se oficiální jednání nazývalo tlacháním. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Nevidím žádné přihlášky do rozpravy. Ano, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Myslím, že tu došlo trochu asi k nedorozumění. Teď chci poděkovat panu ministrovi kultury Hermanovi za to, co řekl, protože to je přesně to, nebo alespoň část toho, co v odpovědi na interpelaci pana poslance Ondráčka chybělo.
Třetí otázka, kterou vám, vážený pane premiére prostřednictvím pana předsedajícího, pan poslanec Ondráček položil, je, jaká pracovní jednání měli ostatní členové delegace mimo místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka a jaké jsou z těchto jednání výstupy. Jako odpověď, a to cituji, jste uvedl: Ostatní členové byli součástí doprovodu jednotlivých ústavních činitelů a tvořili tím nezbytný doprovod pro zajištění úspěšnosti jednání místopředsedy vlády, zdůraznění důležitosti připomínaného 25. výročí sametové revoluce v Československu a prohloubení tradičních přátelských a partnerských vztahů mezi Českou republikou a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska. Podle mě toto nebyla ta přesná odpověď na tuto otázku a možná právě vystoupení pana ministra Hermana uvedlo alespoň nějaký důvod, který vy jste v odpovědi neuvedl. Děkuji. (Potlesk některých poslanců.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Pro pořádek se ještě táži, zda se někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Nyní se táži tedy pana poslance Ondráčka, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Ještě jednou, pane předsedající. Tak navrhoval bych usnesení, že nesouhlasím s odpovědí, protože není úplná.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Takže váš návrh usnesení je nesouhlasné stanovisko s odpovědí. Dobře. Dám o tom hlasovat, pouze zopakuji, budeme hlasovat, kdo je pro nesouhlasné stanovisko s odpovědí na interpelaci.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh usnesení, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Máme hlasování s pořadovým číslem 37, přítomných poslankyň a poslanců je 126, pro návrh 26, proti 60, návrh byl zamítnut. Já vám děkuji.
Než budeme postupovat dál, přečtu další omluvenky, které dorazily. Dnešní den se omlouvá z jednání Poslanecké sněmovny od 10.30 z osobních důvodů pan poslanec Ivan Pilný, dále do 10.30 z osobních důvodů pan poslanec Vít Kaňkovský a dále od 14.30 z osobních důvodů pan poslanec Karel Fiedler.
Otevírám další písemnou interpelaci. Místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci počtu pracovníků Finanční správy. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 423. Otevírám rozpravu, hlásí se do ní pan předseda Stanjura. Máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne, děkuji za slovo. Nejdříve chci poděkovat zpracovateli interpelace, protože máme dostatek času k tomu, abychom mohli vést debatu o tom, jak funguje Finanční správa a zda není namístě navrhnout nějaké změny jak v daních a v kompetencích, které zejména Finanční správa vykonává. Mám pár poznámek. Chtěl bych upřít pozornost na ten materiál a pak říci, co z čísel vyplývá, alespoň z našeho pohledu, a co bychom případně navrhovali a o čem bychom rádi vedli debatu s ostatními kolegy a s ostatními kluby.
Nejprve, když si budete podrobně zkoumat tu odpověď, kterou si jednou přečtete a pamatujete si ji, je tam hodně čísel, takže věřím, že s tím budeme pracovat dlouhodobě, a proto říkám, že za to děkuji, protože nikdo jiný než samotná Finanční a Celní správa nám přesné podklady nemohl podat. Ale když se podíváte, budu to zaokrouhlovat, není to vždy na jednotky, ve Finanční správě pracuje zhruba 15 tisíc zaměstnanců a zhruba něco těsně přes 9 tisíc se věnuje samotnému výběru a kontrole daní. To znamená skoro 40 % zaměstnanců Finanční správy se věnuje něčemu jinému. A na první straně ještě před těmi tabulkami je v zásadě napsán výčet všech kompetencí a všech činností, které pracovníci Finanční správy vykonávají. Jak mnozí víme, od 1 ledna 2013 se změnila struktura Finanční správy, myslím si, že ten krok se osvědčil, že je přehlednější, vznikl specializovaný finanční útvar, odvolací, Generální finanční ředitelství a pak 14 finančních úřadů, které kopírují územně samosprávné celky.
Když se podíváte do nákladů, které nás stojí Finanční správa, tak zjistíte, že v roce 2013 osobní náklady tvořily 80 % a v roce 2014 osobní náklady činily 85 %, to znamená naprosto klíčovým a rozhodujícím nákladovým faktorem jsou osobní náklady. ***