(9.10 hodin)
(pokračuje Ondráček)
Už jsem také slyšel, že to je odplata za kritizovanou cestu místopředsedy Poslanecké sněmovny Filipa do Moskvy. Je to sice nesmysl, ale pokud někdo chce tyto dvě zahraniční cesty srovnávat, tak budiž. Cesta místopředsedy Filipa do Moskvy stála 40 tis. korun a výstupem z ní je potvrzení několika bilaterálních smluv mezi Českou republikou a Ruskou federací v řádech 2 mld. korun, a to pro české podnikatele, pro české dělníky. Tyto skutečnosti si můžete ověřit u ministra průmyslu a obchodu. K druhé zahraniční cestě, jejím výsledkům a nákladům, se nyní vyjádřím a vy můžete klidně srovnávat.
Mně osobně jde primárně o to, že vláda některé věci nazývá jinak, než to ve skutečnosti je, a že z obyčejných lidí včetně nás zde ve Sněmovně dělá s prominutím blbce. V písemné interpelaci ze dne 11. prosince 2014 jsem požádal pana premiéra o informace o zahraniční pracovní cestě do Velké Británie a Severního Irska, kdy jeho odpověď je zcela nedostatečná a některé odpovědi na mé otázky dokonce zcela chybí.
Vážený pane premiére, ve své odpovědi mimo jiné píšete, že cesta se uskutečnila při příležitosti 25. výročí sametové revoluce v Československu, proto vláda svým usnesením č. 910 ze dne 3. listopadu 2014 souhlasila s uskutečněním pracovní návštěvy místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska ve dnech 5. až 6. listopadu 2014 a s úhradou výdajů na tuto vrcholnou návštěvu v rozsahu dvanácti členů delegace a doprovodu z prostředků vyčleněných na realizaci vrcholných návštěv. Následuje výčet zúčastněných osob, který však není úplný. A já se ptám, proč není úplný, když z dostupných zdrojů na internetu je při jednání místopředsedy vlády vidět i pan prof. Tomáš Halík a jemu blízká Scarlett Vasiluková-Rešlová. Ty ve vašem výčtu vy neuvádíte. Nevím, zda letěli sami, ale podle mých informací ve vládním speciálu seděli.
Dále mi sdělujete, že při této příležitosti uskutečnil místopředseda vlády bilaterální jednání, pardon, bilaterální konzultaci s britským ministrem pro vysoké školství, vědu, výzkum a inovace panem Clarkem, kdy tématem jednání s britskými partnery bylo především prohloubení spolupráce na poli vědy, výzkumu a inovací, a to jak v rovině bilaterální, tak celoevropské.
Vážený pane premiére, jiné zdroje uvádějí, že schůzky s Pavlem Bělobrádkem se za Spojené království zúčastnil náměstek ministra Nick Boles. Táži se tak, kdo tedy se s ním setkal. Pravda, je to celkem jedno, který z náměstků se s místopředsedou vlády Pavlem Bělobrádkem setkal, rozhodně to však nebyl jeho protějšek, neboť ministr pro obchod, inovace a kvalifikaci a předseda obchodní rady je Vince Cable. Není mi zřejmé, proč jste ve své odpovědi náměstka Clarka povýšil na ministra. Podle těchto nesouladů mezi tvrzením a pravdou se také naskýtá otázka, proč se pracovního jednání nezúčastnil za českou stranu také zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Šlo přece o vysoké školství.
Vážený pane premiére, z vaší odpovědi je zřejmé, že za vládu se této delegace účastnili pouze pan místopředseda Pavel Bělobrádek a ministr kultury Daniel Herman. Chtěl bych připomenout, že vláda svým usnesením schválila uskutečnění pracovní návštěvy místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace ve Spojeném království. Vy ve své odpovědi uvádíte, že ostatní členové tvořili nezbytný doprovod pro zajištění úspěšnosti jednání pana místopředsedy vlády. A zde se naskýtá další otázka: Jak nezbytná byla účast pro zajištění úspěšnosti této akce např. Anny Polívkové? Rovněž mi není jasné, jak je možné, že člen doprovodu delegace si přizve další tři hosty. Konkrétně pan Luděk Sekyra si pozval pana Staňka, pana Anzerbachera a paní Doležalovou. Jak a čím oni přispěli k úspěšnosti jednání místopředsedy vlády?
Vážený pane premiére, ve vaší odpovědi a z dalších veřejně známých skutečností je zřejmé, že více než o pracovní návštěvu místopředsedy vlády se spíše jednalo o výlet do Londýna a Oxfordu při příležitosti 25. výročí sametové revoluce. Nic proti tomu, ale tak jste to také měli nazvat a ne mlžit, že se jedná o pracovní návštěvu místopředsedy vlády atd. Zde by pro odlehčení bylo možné vaše jednání modifikovat výrazem z jedné pohádky: kdo lže, ten i krade, a kdo krade, do pekla se hrabe. Ale vážně, pokud tady šlo o pietní akt uctění Václava Havla, tak proč zde nebyli zástupci britské státní správy a proč se na české straně nejednalo o delegaci parlamentní, tedy složenou ze zástupců všech parlamentních stran? Proč? Protože si tady určitá skupina lidí za peníze daňových poplatníků udělala výlet, a aby tam nebyli jen v pěti nebo v šesti, tak si s sebou vzali i komparz.
Samostatnou kapitolou jsou náklady na tento výlet. Vy jste je, vážený pane premiére, ve své písemné odpovědi vyčíslil na částku 790 863 korun, z toho Ministerstvo zahraničních věcí 392 000, Ministerstvo obrany 350 000, Ministerstvo kultury 12 000 a Úřad vlády 35 927 korun. Zajímavé je vyúčtování Ministerstva obrany, neboť takto přesně zaokrouhlená částka dává určité pochybnosti o pravdivosti uskutečněných nákladů a jen těžko lze odhadnout, co se v ní skrývá. Do této sumy zřejmě nejsou započítány náklady na dopravu vládním speciálem. Předpokládám, že delegace letěla challengerem. Obecně by se náklady na dopravu u tohoto typu letadla daly vyčíslit na částku 4 600 amerických dolarů za letovou hodinu, ale vzhledem k tomu, že vládní speciál nelétá pouze podle předpisů Úřadu pro civilní letectví, je potřeba vzhledem k nárokům na bezpečnost jeho provozu a údržbu počítat s částkou vyšší, pohybující se v částkách nejméně 5 000 dolarů za letovou hodinu. A to jsem při zemi. Můžete se zeptat některých odborníků, kteří s tím mají zkušenosti. Mohl bych jmenovat např. kolegu poslance Marka Černocha. Při nutnosti nejméně čtyř letových hodin mezi Prahou a Londýnem a zpět vycházejí jen náklady na přepravu při tehdejším kurzu koruny vůči dolaru na částku nejméně 450 000 korun. Osobně si však myslím, že tyto náklady se pohybovaly v řádech nejméně 600 000 korun. Sečteno, podtrženo, tento výlet stál daňového poplatníka nejméně 1 250 000 korun.