(Jednání pokračovalo v 10.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je právě 10.30 hodin a budeme pokračovat v našem jednání. Prosím, abyste zaujali svá místa, a poprosím k mikrofonu pana poslance Kádnera. - Omlouvám se, pane poslanče. Mám zde ještě faktickou. Když vydržíte dvě minuty, poprosím pana poslance Böhnische. (Zleva poznámky ke jménu, to bylo vysloveno správně.) Říkala jsem Böhnische! Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Robin Böhnisch: To je úplně jedno, paní místopředsedkyně. Já jsem se přihlásil ještě před přestávkou. Chtěl jsem reagovat na slova paní kolegyně Černochové.

Podívejte, já mám zcela pochopení pro vystoupení kolegů z Úsvitu. Rozumím tomu, že když si ty projevy připravili, tak je prostě přečíst chtějí, když si je doma napsali - pokud je nepsal někdo jiný někde úplně jinde. Ale zaujala mě ta slova o toleranci, o toleranci ODS v době, kdy vedla Poslaneckou sněmovnu. Kdybychom kopírovali tu skvělou toleranci ODS, tak už jsme dávno hlasovali o zkrácení lhůty pro řečníka na 10 minut. To byla tolerance ODS při tehdejších debatách, kdy například kolegyně Bohdalová necitovala nejmenovaného básníka, ale kdy citovala Chalíla Džibrána. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní již prosím k mikrofonu pana poslance Kádnera.

 

Poslanec David Kádner: Paní místopředsedkyně, vládo, dámy a pánové, na začátku chci poděkovat paní kolegyni Černochové za její vystoupení, ale teď navážu na předřečníka pana kolegu. Já si pamatuji z minulého období, kdy vy jste obstruovali, my jsme vám nějakým způsobem tady v tom pomáhali, že vy jste si tyhle vaše projevy na chodbě kopírovali, abyste jich měli co nejvíce, a nebyli jste schopni nějakým způsobem tam dávat vlastní slova. A já si myslím, že tím, že jsme v tom pouze jenom jediný náš klub, tak jsme si to docela poctivě připravili. Myslím si - a upřímně říkáme, že jsme to možná schválně prodloužili tak, abychom udělali a řekli veškeré ty detaily, a já si pořád myslím, že jenom zmínka jedné věty - to, že mi to nebylo umožněno přečíst celé, tak by vám zaklaplo, že to bylo o energetickém zákonu, že všechno to, co tady vlastně jsem chtěl přečíst, že to má a že to je jeden balíček, že za dva za tři měsíce se tady všichni potkáme přesně u těchto zákonů, které budeme schvalovat nebo o nich mluvit až po tom, co budeme mít tady nějakým způsobem energetický zákon, a nevíme, jak budou navazovat další, které sem přijdou. Takže si myslím, že to je akorát ten - já nevím, jak to mám říct slušně - nepořádek v Poslanecké sněmovně, to, co se tady nějakým způsobem chystá.

Já vám přečtu jiný projev z jiného soudku. Měl jsem připraveny dva. Díky tomu, že tamten měl být o tom kraji, to, co by mohlo Ústecký kraj nějakým způsobem postihnout, a myslím si, že to v energetice je zastiženo. Tady v tom to bude trošku bezpečnostní.

Jedním z nejvíce skloňovaných spojení v souvislosti s konfliktem na Ukrajině je energetická bezpečnost. Toto pondělí byl definitivně zastaven projekt plynovodu South Stream, zpožďuje se výstavba severojižního plynovodu STORK II-Moravia, protože náš monopolní přepravce NET4GAS má problémy pokrýt jeho financování ať už z prostředků českých a polských spotřebitelů, nebo EU, zejména však kvůli výši vlastního dluhu. V oblasti elektroenergetiky se musíme vypořádat s hrozbou blackoutu v Německu a řadou dalších potíží spojených hlavně s masivním nástupem obnovitelných zdrojů, které se dnes můžou skoro kdekoliv velmi levně pořídit. Z hlediska ekologie jsou zcela určitě potřebné, ale naše infrastruktura na ně není dobře připravena.

Celý energetický sektor volá hlavně po stabilitě, ale Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje už pátou novelu za posledních pět let. Legislativní balíček, o kterém dnes rozhodujeme, měl být velkou všeobjímající novelou, na které se shodnou politici i všichni účastníci trhu. Zákon však má velké chyby. Ani vláda sama ho nepovažuje za kvalitní, protože hned zaúkolovala pana ministra Mládka, aby udělal novelu novely. V situaci, kdy se má zavést nařízení a kontrola jednotného energetického trhu REMIT a kdy se mají kontrolovat na celoevropské úrovni obchody za 700 mld. eur ročně, považuji projednávání zákona, který je vysoce nekvalitní, za obrovské bezpečnostní riziko.

Pokud zákon nepustíme dál, nic strašného se nestane. Evropské nařízení dál bude platit a vláda nařídila Ministerstvu průmyslu a obchodu připravit zákon nový. Doufám, že teď už pořádný. Takže bychom se za nějakých šest měsíců mohli dopracovat ke znění zákona, které by bylo přijatelné a dostatečně odborné a kvalitní. Tento zákon totiž způsobuje legislativně nestabilní prostředí v oblasti energetiky, což je jasné bezpečnostní riziko. Hrozí další novela novely, tento zákon je zmatečný, nikdo se v něm nevyzná, Energetický regulační úřad už byl nucen v zájmu ochrany práv účastníků trhu prodloužit regulační období v plynárenství o jeden rok, aby zajistil stabilní předvídatelné prostředí. Mám pocit, že bez ohledu na argumenty určité skupiny vyvíjející velký tlak na urychlené přijetí zákona bez řádného projednání, o čemž svědčí například totální nedostatek diskuse ve výborech v rámci druhého čtení. Nejvážnějším problémem ale je, že není odhadnut finanční dopad do cen pro konečného zákazníka ani do nákladů regulovaných subjektů. Nikdo mě nepřesvědčil, že po legislativní smršti ministra Mládka a poslance Urbana, tedy předložení zákona s tisíci připomínek a předložení dalších 289 návrhů vzešlých z hospodářského výboru, nebude hrozit zvýšení cen elektřiny, plynu a výhledově i tepla o 20 a více procent.

Kde vidím další náklady? Dosud nevyřešený zůstává závazek pro regulované subjekty, aby kompenzovaly majitele pozemků, na nichž jsou energetická zařízení. Je tedy třeba zapsat věcná břemena nebo řešit finanční kompenzaci, případně vést elektrické vedení a plynovody jinudy. Návrh vypustil přechodné ustanovení a povinnost zaknihování řešit později problém neřeší. Odhadovaný dopad v plynárenství je až 20 mld. korun, v elektrárenství nebylo spočítáno, ale částka může být vyšší. Jen ČEPS odhaduje své náklady na 3 až 4 mld. korun. Kromě přímých nákladů a dopadů do cen to zabrání investicím do české infrastruktury a mezinárodních projektů.

Další příklad je změna platby na obnovitelné zdroje. V případě změny poplatku na POZE ze spotřeby na platbu za jistič hrozí, že řada spotřebitelů sníží velikost svého jističe a výpadek z příjmů bude muset být hrazen ze státního rozpočtu. Opět se jedná o miliardy korun ročně. Náklady přinesou i změny v názvosloví a nutná změna milionů smluv. Kromě zmatků pro všechny spotřebitele to přinese velké náklady pro regulované subjekty, které se promítnou do cen. Hrozí riziko velikého množství soudních a dalších sporů. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP