(9.30 hodin)
(pokračuje Fiedler)
Návrh řešení je podání ústavní stížnosti aktivně legitimovaným subjektem. Energetický regulační úřad nemá aktivní legitimaci k podání ústavní stížnosti. Předmětem ústavní stížnosti by byl návrh na zrušení současných účinných ustanovení cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Já jsem zvědav, jestli na toto dostanu odpověď, když oba pánové, kterých se to týká, asi neposlouchají, co právě předčítám. Rád potom přednesu ještě jednou.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Jsou zde dvě faktické, pan poslanec Zemek, potom pan poslanec Holík.
Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ani jsem nechtěl moc reagovat, ale včera jsem viděl různé příspěvky k tomuto tématu v televizi, které pokládám za naprosto neslýchané. A potom, co jsem tady vyslechl poměrně dlouhý elaborát napsaný o škodlivosti fotovoltaiky a další věci, by mě zajímalo, kde tato vládní předloha hovoří o další podpoře fotovoltaiky. Já jsem to tam nenašel. Asi jsem zákon četl špatně. Ale asi se patrně bavíme o úplně jiné novele.
Jinak pro vaši informaci, pane kolego prostřednictvím předsedajícího, o tom, že se nic nedělalo s regulací fotovoltaiky, to je nesmysl. Pokud si vzpomínám, tak se v minulém volebním období přijala například srážková daň, která toto kompenzuje.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Holík, faktická poznámka.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem velice pečlivě poslouchal vystoupení předkladatelů a musím říct, že jsem nikde nezaregistroval, jaké budou mít dopady na nás všechny, jak se to projeví v ceně energií. Z toho důvodu se ptám, jak můžeme přijmout takovéto státní nařízení, které bude mít zásadní vliv na chod celé ekonomiky České republiky, zásadní vliv na nás na všechny, pokud nedokážeme říct, jestli tento návrh bude přínosem nebo újmou. Takže z tohoto důvodu žádám vypracovat dvě analýzy - jednu aby vypracovali navrhovatelé, druhou analýzu aby vypracovala opozice. A do té doby, než tyto analýzy budou vypracovány, navrhuji vrátit tento zákon do prvního čtení.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, faktická poznámka slouží k tomu, aby poslanec mohl reagovat na průběh rozpravy. Není možné během faktické poznámky cokoliv navrhovat. Děkuji.
Pan poslanec Fiedler ještě faktická poznámka.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Krátce bych zareagoval na předřečníka pana kolegu poslance Zemka, který tady uvedl, že nebude další podpora fotovoltaických elektráren. V této navržené novele se přece mluví o tom, že bude možnost velké fotovoltaické elektrárny rozdělit na menší, a tím pádem budou mít provozovatelé další finanční bonus. Nevím, jak, prostřednictvím pana předsedajícího, vy, pane kolego, ale já to pokládám za další podporu, další bonus navíc těm, co to provozují, kteří na úkor ostatních občanů ve společnosti, kteří platí vysoké ceny za elektrickou energii, budou dostávat ještě další finanční bonus. Já to tedy takto vidím. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Zemek s faktickou poznámkou.
Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Musím opět reagovat. Nevím, pane kolego, na základě jakých výpočtů docházíte k tomu, že dojde v tomto případě ke vzrůstu ceny elektřiny. Pokud bych vás měl v rychlosti něco naučit, tak cena elektřiny pro domácnosti se skládá z několika složek. Je tam složka regulovaná a složka neregulovaná. Složku neregulovanou prostě ovládá trh, to je ta silová elektřina. Pak tam máte složku regulovanou. Máte tam i ten podíl na podporované zdroje. A to nejsou pouze fotovoltaické elektrárny, bavíme se o podporovaných zdrojích. Takže tam máme třeba i kombinovanou výboru tepla. Pokud mám poslední informace, tak tam dneska ten podíl v tom koláči dělá nějakých 10 %. Co se týče regulované složky, kterou může ovládat regulační úřad, tak ta tvoří asi 55 % z koláče, což je skoro nejvíce v Evropě. Tady je určitě prostor pro nějaké zmenšování. Ono to nefunguje tak jednoduše, že když jednu složku koláče zmenšíte, tak vám automaticky klesne cena ostatní. Takhle to nefunguje, není to tak jednoduché.
To, že tady máte nějakou teorii, že tady dojde k nějakému nárůstu, já si myslím že ne. Navíc tady máte nástroj vlády, kterému se říká národní akční plán, který určuje, kolik a jakých podporovaných zdrojů můžete připojit k síti. To je další nástroj, který se naprosto opomíjí. To jen pro vaši informaci. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Igora Nykla.
Poslanec Igor Nykl: Pěkné dopoledne. Děkuji za slovo. Chtěl bych panu poslanci Zemkovi prostřednictvím předsedajícího říct, že jsem se taky včera díval na televizi na Události. Údaje, které tam padaly, byly pro mě šokující. Bylo tam vlastně vysloveno, jak souvisí tento energetický zákon s tím nepodařeným solárním byznysem. Někteří, co tam vystupovali, říkali, že lidé, kteří připravili ten hrůzostrašný solární byznys, se nyní podílejí na přípravě tohoto energetického zákona a že pracují v Legislativní radě vlády. Dokonce tam padlo jejich jméno. Dokonce tam někdo říkal, že za to bude určitě trestně stíhán, že je jmenoval. Čili tam je souvislost. Bylo to tam jasně řečeno. Já ty lidi neznám, ale bylo tam o nich mluveno dost divně. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka není. Prosím pana poslance Lanka. Po něm se připraví paní poslankyně Olga Havlová.
Poslanec Martin Lank: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, ono se tady poslední dobou hodně mluví o tom, jak se vlastně stalo, že začal solární boom v České republice, kdo za to může, kdo to způsobil a tak podobně. Já jsem to tehdy poměrně intenzivně sledoval, i když se přiznám, že vlastně z druhé strany barikády coby novinář. Dal jsem si to trošku do kupy, abychom si to zrekapitulovali, protože je evidentní, že vás to zajímá, takže vám to zkusím trošku přiblížit i z toho důvodu, že už skoro každý zapomněl, jak strašně jednoduché to vlastně tenkrát bylo, jak velice jednoduše se stalo, že dneska platíme za každou megawatthodinu poplatek na obnovitelné zdroje ve výši 495 korun a navíc ještě státní rozpočet doplácí přes 15 mld. korun, a to prosím každý rok po dobu dvaceti let. To znamená, že výsledný účet je 1 bil. korun, tedy tisíc miliard. Pojďme si říct, jak se to stalo, abychom už stejné chyby neopakovali.
Na začátku stál zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, na který dneska všichni, nebo téměř většina svaluje vinu. On tento zákon byl sice poměrně nekvalitní, ale svoji vinu na solárním boomu nese i minulé vedení Energetického regulačního úřadu, kvůli kterému ovšem nikdo žádnou dozorčí radu tenkrát zřizovat nechtěl. Nezávislý audit od společnosti BDO, který si můžete přečíst na stránkách regulátora a který zadala po svém nástupu předsedkyně Vitásková, došel k několika poměrně neblahým závěrům.
Ten nekvalitní zákon umožnil bývalému vedení Energetického regulačního úřadu nastavovat ceny velice volně. Přestože byla právě zněním zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, meziroční možnost korekce výkupních cen ze strany Energetického regulačního úřadu omezena, nastavil regulátor způsob výpočtu podpory výkupních cen dokonce nad rámec toho, co chtěl zákon. Energetický regulační úřad tím zřejmě vysoce negativně omezil konečnou výši výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren, ale nikdo ho nekontroloval a nikdo tehdy nekřičel na poplach.
Mezi další pochybení Energetického regulačního úřadu patří způsob, jakým uplatňoval svoji pravomoc vydávat vyhlášky. Podle § 4 vyhlášky 475/2005 Sb., kterou se vlastně stanovovala cena na základě zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, měly být výkupní ceny nastaveny tak, aby investoři dosáhli nezáporné velikosti čisté současné hodnoty toku hotovosti po zdanění za celou dobu životnosti výroben elektřiny při využití diskontní míry ve výši průměrného váženého nákladu kapitálu. Z důvodu aplikace této metody výpočtu bylo místo zákonem požadovaných 15 let doby návratnosti dosahováno doby návratnosti na úrovni 11 až 12 let. Já to trošku zjednoduším: Jinými slovy, majitelům solárních elektráren se jejich investice vrátila díky našim platbám o tři roky dříve, než požadoval zákon.***