Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

25.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních
daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 418/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Dobré odpoledne. Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, rád bych vám představil návrh novely zákona o spotřebních daních a dalších zákonů v oblasti biopaliv, sněmovní tisk 418.

Kolem novely zákona o spotřebních daních se v posledních týdnech strhl značný mediální poprask, živený odpůrci pokračování daňového zvýhodnění biopaliv. Jejich argumenty ovšem často postrádaly logiku i pravdivost. Rád bych proto projednání novely zbavil politicko-mediálního balastu a vrátil ho do střízlivé a věcné roviny.

Tento materiál byl původně součástí návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony v oblasti pohonných hmot a biopaliv a má de facto implementovat víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015 až 2020. Víceletý program podpory byl vypracován Ministerstvem zemědělství a schválen vládou České republiky dne 6. 8. 2014 na základě usnesení číslo 655, které zároveň ukládá Ministerstvu financí upravit zákon o spotřební dani z biopaliv.

Nyní tedy k věcné argumentaci.

Za prvé, novela rozhodně neprodlužuje podporu biopaliv. To může jen víceletý program podpory biopaliv v dopravě, který Evropská komise notifikuje. Připomínám, že česká vláda tento program schválila v srpnu loňského roku, takže už platí, a to do roku 2020. Česká republika jím naplňuje povinnost, k níž se zavázaly všechny státy Evropské unie, že totiž do roku 2020 budou v dopravě využívat 10 % obnovitelných zdrojů, čehož prakticky jinak než využíváním biopaliv nelze dosáhnout. Dalším závazným cílem je postupně snížit škodlivé skleníkové plyny o 6 %. Je asi zbytečné, abych zde popisoval, že je snížení emisí ve vzduchu potřebné pro zdraví i životní prostředí. Tento závazek je povinný pro každý členský stát Evropské unie a za jeho porušení by nám hrozila citelná sankce.

Česká republika se přihlásila k zodpovědnému přístupu k životnímu prostředí už odsouhlasením směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě, která obsahovala závazný cíl uvádět na trh biopaliva do konce roku 2010 ve výši aspoň 5,75 %. Tuto směrnici mělo v gesci Ministerstvo zemědělství. Na ni navázala směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, která obsahuje závazný cíl zajistit, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy činil v roce 2020 alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě. Tato směrnice spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 98/70 ES o jakosti benzinu a motorové nafty stanoví závazný cíl dosáhnout do roku 2020 6 % snížení emisí skleníkových plynů z pohonných hmot v porovnání s rokem 2010. Tato směrnice gesčně přísluší pod Ministerstvo životního prostředí.

Za druhé, novela nezvyšuje podporu pro biopaliva. Ona ji naopak snižuje a zpřísňuje dozor nad trhem s biopalivy. Novelou zákona totiž navrhujeme zvýšit spotřební daň u vysokoprocentních biopaliv a nově zavést daňové sazby u čistých biopaliv. Biopalivo, které se povinně přimíchává do pohonných hmot, nikdy daňově zvýhodněné nebylo.

Je důležité si uvědomit, že současná podoba zákona o spotřební dani čisté palivo od daně zcela osvobozuje, což vede k nepřehledné situaci, protože Generální ředitelství cel nemá jednoznačnou kontrolu nad obchodem s čistou bionaftou. Tento pro stát nevýhodný a rizikový stav chceme napravit právě touto novelou zákona. Po jejím přijetí bude uvalena spotřební daň na všechny druhy biopaliv. Stát tak bude mít přehled o trhu s nimi a navíc vybere více peněz na daních. Podle předběžných propočtů se takto vybere přibližně 310 až 350 mil. Kč ročně oproti současnému stavu.

Zrušit daňové zvýhodnění biopaliv by se rovnalo faktické likvidaci ekologičtější dopravy. Produkční cena biopaliva je vyšší než cena nafty nebo benzinu a nebyla by konkurenceschopná. Upozorňuji, že ve velké míře biopaliva využívají například dopravní společnosti nebo také České dráhy. Všechny domácí firmy, které vyrábějí i spotřebovávají biopaliva, by měly ztráty. Investovaly totiž do nových a náročných technologií s tím, že podpora bude platit minimálně do roku 2020. V běhu bychom tak změnili podmínky a investice výrobců a spotřebitelů by byly zmařeny. A co je hlavně důležité, znamenalo by to také ohrožení tisíců pracovních míst, a tím by přišel stát i o své výdaje a snížil by si výběr na daních. Dnes podle propočtů je odhadováno, že v sektoru výroby, zpracování a distribuce biopaliv je tvořeno 8,5 tis. pracovních míst.

Drtivá většina zemí Evropské unie naplňuje v současné době závazek o emisích využíváním biopaliv první generace. Ta se vyrábějí například z řepky nebo z cukrové řepy, což jsou plodiny, které při správném osevním postupu a vhodné agrotechnice nepoškozují pole, jak si někteří laici myslí, ale naopak, jsou to zlepšující plodiny.

Evropské státy výrobu biopaliv podporují. Evropská komise v rozporu s tím, co se teď občas píše v médiích, nerozhodla, že podpora těchto biopaliv musí skončit v roce 2020. Naopak, ještě vůbec nic není rozhodnuto a o biopalivech druhé generace vyrobených z odpadu, začala Evropská komise teprve jednat. V České republice v současné době neexistuje firma, která by tato paliva dokázala ve větší míře vyrábět, a podobná situace je ve většině zemí Evropské unie. Produkce je navíc vysoce nákladná. Budoucnost je nepředvídatelná a těžko můžeme při snaze o lepší životní prostředí i naplnění našeho závazku k Evropské unii sázet na tak nejistou kartu, jako jsou biopaliva druhé a třetí generace. Spoléhat na elektrický nebo vodíkový pohon příliš nemůžeme, protože takových aut je zatím na trhu jen zanedbatelný podíl. Je potřeba se také ptát, pokud mluvíme dnes o biopalivech druhé a třetí generace už někdy před rokem 2010, co předchozí vlády udělaly pro to, aby věda a výzkum v této oblasti byly výrazně dále než dnes.

Kvůli našim závazkům jako člena Evropské unie musíme naplnit 6 % snížení emisí v dopravě, takže biopaliva se stejně budou muset povinně využívat. Bez daňového zvýhodnění by výrobci finančně náročnou výrobu biopaliv promítli do cen veškerých pohonných hmot, a tak by za ně ve finále zaplatil víc každý majitel auta.

Okolní země také podporují spotřebu biopaliv různými zvýhodněními. Na Slovensku platí snížení spotřební daně u některých typů biopaliv, v Polsku jsou od spotřební daně osvobozeny biosložky ve směsích s obsahem nad 2 % biosložky ve fosilním palivu, polští výrobci mají také možnost získat investiční podporu na výrobu biosložek. I v Rakousku jsou sníženy spotřební daně, navíc mohou Rakušané čerpat podporu na nákup vozidel s nízkými emisemi a motorů na alternativní paliva. V Maďarsku je od spotřební daně osvobozeno palivo E85 neboli bioetanol.

Na pravou míru chci také uvést částku 9 mld. korun, což je prý celkové daňové zvýhodnění biopaliv na příštích pět let, tedy peníze, které stát údajně nevybere na daních. Toto číslo je zavádějící, protože je to předpokládaný strop, maximální možná hranice daňového zvýhodnění. Navíc na zvýhodnění, a to chci zdůraznit, nemají nárok výrobci biopaliv, ale koneční distributoři, kteří také i z bionafty odvádějí státu daň z přidané hodnoty.

Pro srovnání, za pět let od roku 2009 do roku 2013 představovalo toto zvýhodnění biopaliv přibližně 4 mld. Kč, byť i tehdy Miroslav Kalousek v Poslanecké sněmovně před rokem 2010 tento návrh uváděl s tím, že případná notifikovaná podpora může být v částce až 11,7 mld. Kč. Vzhledem k tomu, kdy byly směrnice, které nám závazně ukládají to, o čem jsem hovořil, přijaty, tedy za vlád, v kterých seděl právě Miroslav Kalousek, tak dnes naplňujeme závazky, které dal právě Miroslav Kalousek.

Dámy a pánové, dovolte, a věnujte mi prosím pozornost úplně v závěru. Je to velice důležitý text:

Je nepochybné, že tato úprava bude mít svůj nemalý dopad na veřejné rozpočty. Ministerstvo financí ho odhaduje někde mezi 4 až 5 mld. korun ročně za předpokladu, že nebude docházet k daňovým únikům. Správce daně, a my jsme se tomu mimořádně věnovali, učiní vše pro to, aby k těmto únikům nedocházelo. Nicméně tam, kde je prostor, jsou i rizika a samozřejmě nikdy nelze vyloučit, že k oněm únikům docházet bude. Ty teoretické daňové úniky je nutno přičíst k oněm 4 až 5 mld. aritmetického propadu.

Nicméně přesto vláda ČR v souladu se svým programovým prohlášením, v souladu se závěry Evropské rady je odhodlána bojovat s klimatickými změnami do posledního muže, do poslední kapky krve (smích a potlesk několika poslanců), do posledního krejcaru, a proto si vás jménem vlády ČR dovoluji požádat o projednání a schválení tohoto návrhu zákona.

To neřekl Marian Jurečka, to řekl Miroslav Kalousek 25. 3. 2009 v prvním čtení, když projednával principiálně stejnou novelu.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho vystoupení a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, milá řepková lobby (hluk v sále), dřív než vás seznámím se stanoviskem zpravodaje k tomuto návrhu zákona, dovolte mi pro osvěžení, zvlášť těch, kteří jsme tu tenkrát nebyli, několik historických milníků v podpoře biopaliv skutečně za naplněním cílů, ke kterému jsme se zavázali ještě za Topolánkovy vlády.

Nebudu vás obtěžovat dřevními časy let devadesátých a dotačními tituly, ta historie je stará 20 let, ale začnu prvním milníkem, kde mě tak hezky citoval, a já mu děkuji, pan ministr Jurečka. Začnu prvním programem, který byl jako první notifikován za ČR v rámci Evropské komise na léta 2010 až 2015 a který spočíval v daňové úlevě čistých biopaliv, tedy vysokoobjemových biopaliv, ať už biolihu, nebo řepkového oleje. Znovu opakuji, u vysokoobjemových biopaliv, která byla zproštěna spotřební daně. Tak vznikl na trhu pohonných hmot produkt, který díky tomu, že nebyl zatížen spotřební daní, byl konkurenceschopný cenově a někteří přepravci na něj postupně začali přecházet a skutečně jeho spotřeba se zvyšovala. To byl onen program, který byl notifikován na léta 2010 až 2015, aniž kdokoli komukoli sliboval, že po roce 2015 bude prodloužen. To znamená výrobci, kteří dnes říkají, že v dobré víře čekali nejméně do roku 2020, to říkají zcela bezdůvodně. Ten program byl notifikován na léta 2010 až 2015 a tato povolená veřejná podpora vyprší 30. 6. letošního roku.

Druhý velmi zásadní milník byl rok 2012, kdy na základě evropské směrnice o povinném přimíchávání biosložek do pohonných hmot byla schválena za poměrně dramatických okolností v této Sněmovně novela zákona o ovzduší, která zavádí všem distributorům povinnost přimíchávat biosložky do pohonných hmot, a to tak, že 4,1 % biolihu do benzinu a 6 % bionafty do nafty povinně. Došlo ale, vzhledem k tomu, že jsme předtím měli už notifikován onen program na daňové zvýhodnění vysokoobjemových biopaliv, došlo tady k duplicitní veřejné podpoře. Ta první veřejná podpora spočívala v daňové úlevě čistých biopaliv a ta druhá veřejná podpora v povinném regulativu, že musíte jako distributor namíchat příslušná procenta do litru benzinu a nafty. Jednalo se o duplicitní veřejnou podporu, což je něco, co prostě není dobře. A aby se efekt těchto dvou podpor nesčítal, tak v té novele zákona o ochraně ovzduší bylo a stále je velmi rozumné ustanovení, že tuto povinnost prodat určité množství biopaliv na prodaná paliva můžete splnit obojím způsobem, jak prodejem čistých biopaliv, tak povinným přimícháváním. Jinými slovy, čím více prodáte čistých biopaliv, tím méně musíte přimíchávat. Až v onom extrémním případě, a takových distributorů je skutečně celá řada, kteří si tu povinnost splní tím, že odprodají příslušné množství čistých biopaliv, a pak už vůbec nemusejí míchat a prodávají jenom čistá fosilní paliva. Povinný objem biopaliv oni už prodali. Znovu říkám, jsou tu dvě veřejné podpory, ale možnost navzájem od sebe odečítat, tzn. efekt těchto podpor se nesčítá, rozměr je konstantní. A tak je to dodnes. To je současný právní stav.

V srpnu 2014 skutečně vláda schválila pokračování daňové podpory biopaliv do roku 2020, což upřímně řečeno zvlášť v onom roce 2012, kdy se schvalovala novela zákona o ochraně ovzduší, s tím nikdo nepočítal. Naopak, tam se řešila situace, jak nedopustit, aby se sečetl efekt obou dvou veřejných podpor, proto to můžete řešit buď prodejem čistých biopaliv, nebo přimícháváním, nebo kombinací, s tím že v roce 2015...

Kolegové, prosím. Je to docela obtížné, protože je to sofistikovaná problematika a já bych rád, abyste ji pochopili.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Velmi se omlouvám. Prosím kolegy, kteří se baví o něčem jiném, aby přenesli svůj hovor do předsálí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: S tím že v roce 2015 skončí daňová podpora čistých biopaliv a dál bude pokračovat jenom ono povinné přimíchávání a už se bude jednat jenom o tu jednu veřejnou podporu, stanovenou povinností přimíchávat.

Vláda v srpnu 2014 k tomu zaujala jiné stanovisko, skutečně schválila prodloužení daňové podpory čistých biopaliv do roku 2020, což je ovšem něco, co musí být znovu notifikováno a dodnes to notifikováno není, a na základě usnesení o schválení tohoto programu ministr financí zpracoval a předložil, tak jak mu ukládalo usnesení z tohoto programu, novelu zákona o spotřební dani. A to je tisk 418, který teď máme před sebou a který projednáváme. Ovšem aniž mu to ukládal program. Ten mu uložil zpracovat novelu zákona o spotřební dani, ministr financí z pilnosti předložil novely dvě, které máte v tisku 418/0. Novelu zákona o spotřební dani a novelu zákona o ovzduší, o které tady předkladatel pan ministr Jurečka nemluvil.

Promiňte, prosím, já se napiju.

Jsou to tedy dvě novely, a protože tady máme několik novel zákona o spotřební dani, měli jsme tu tisk 417/0, budeme tady mít cigarety, dovolte, abych této novele řekl návrh zákona o dvojité veřejné podpoře skupiny Agrofert. Projdeme si jednu tu podporu po druhé.

Ta první veřejná podpora skupině Agrofert, nejenom jí, ale skupině Agrofert dominantně, spočívá v prodloužení té daňové úlevy. Pan ministr Jurečka měl nepochybně pravdu, do této chvíle jsou biopaliva osvobozena od spotřební daně. Návrh počítá s tím, že budou zatížena poměrně marginální spotřební daní ve výši 1,80 koruny na litr. Nicméně samozřejmě takhle malé zatížení spotřební daní z toho produktu dál dělá velmi atraktivní, cenově konkurenceschopný produkt na trhu. A tím, že je zatížen touto minimální spotřební daní, navíc padne pod monitoring celní správy, takže ono je to v podstatě pro povinnou spotřebu a její produkci těchto biopaliv, ono je to v podstatě výhodné.

Celkový objem této daňové úlevy odhadlo Ministerstvo financí na léta 2015 až 2020 na celkem 9 miliard korun na úkor příjmů veřejných rozpočtů. Z toho zhruba 8,2 miliardy na úkor příjmů státního rozpočtu a zhruba 800 milionů na úkor příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury. Je to tedy veřejná podpora z veřejných rozpočtů v objemu 9 miliard. Vznikla celkem žertovná diskuse, vůči komu je tato veřejná podpora adresována. Jestli z toho mají výhodu ti zákazníci, nebo ti výrobci, nebo ti distributoři. Budiž řečeno ryze technicky, že z hlediska nároku vratky na spotřební daň ten nárok vzniká tomu, kdo z daňového skladu uvolňuje palivo do volného daňového oběhu. Podle technologických možností někdo má ten daňový sklad u výrobce, například Unipetrol ho má u rafinérií, Agrofert má své daňové sklady u Preolu Lovosice, u Agrofertu Domažlice a jinde. Každý má ten daňový sklad v podstatě tam, kde mu to vyhovuje, a to právo i ta povinnost vzniká v tom daňovém skladu. Nicméně je zcela lhostejné pro to, komu je adresována ta výhoda, je zcela lhostejné, kde na té lince výrobce-distributor-zákazník je ten daňový sklad a kde vzniká nárok na vratku.

Daňová úleva je za účelem podpory odbytu. O tom snad nikdo nepochybuje. Podpora odbytu je současně podporou produkce. O tom samozřejmě také nikdo nepochybuje. To je jednoduchá rovnice, o které nepochybují ani děti z mateřské školy. Možná si řada z vás vzpomene na strašidlo, které obcházelo Evropu před sedmi lety jménem šrotovné. Spočívalo v tom, že každý, kdo si koupí nové auto, dostane od státu příspěvek na nákup toho nového auta. Já si kladu za čest, že jsem tenkrát zabránil vstupu této příšernosti na území České republiky. Ale i největší podporovatelé tohoto nástroje si netroufali tvrdit, že ho prosazují proto, aby ti nešťastní chudí zákazníci měli ta levnější autíčka. To si fakt nikdo netroufl říkat. Všichni férově přiznávali, že to je ve prospěch výrobce, ve prospěch producenta, ve prospěch automobilového průmyslu.

Tedy i v tomto případě, je-li věnováno - běžte telefonovat někam jinam, pane Schwarzi, já vás nepřekřičím - tedy i v tomto případě, je-li věnováno 9 miliard na podporu odbytu biopaliv, je věnováno 9 miliard na podporu produkce biopaliv, na podporu jeho výroby, a vezmeme-li v úvahu, že Agrofert má téměř 60 % na domácím trhu biopaliv a je současně dominantním pěstitelem řepky, pak úvaha, že z těchto 9 miliard je 5 miliard věnováno na podporu výroby Agrofertu, je úvaha spíše zdrženlivá než nadnesená.

Rád bych vás tedy proto, pane nepřítomný premiére, upozornil, že jakkoli ministr financí férově přiznává, jak vy říkáte, férově přiznává konflikt zájmů v této věci, zásadním způsobem klame o objemu konfliktu zájmů v této věci. Ten opravdu není těch 70 milionů. Ono by 70 milionů možná stačilo za normální situace, ale ono to opravdu není těch 70 milionů. Já nevím, jaké jsou jeho zisky. Já nevidím do vnitřních čísel skupiny Agrofert a vidět ani nechci, ale že z 9 miliard veřejné podpory je 5 miliard věnováno na podporu produkce skupiny Agrofert, o tom prostě nemůže být pochyb.

Takže to je ta první veřejná podpora. Ta by se snad ještě dala pochopit, kdyby nebyla doprovázena ďábelskou kombinací novely zákona na ochranu ovzduší, která je součástí tohoto návrhu.

My tady máme novelu zákona o spotřebních daních, ale správně by tam měla být novela zákona o spotřebních daních a novela zákona na ochranu ovzduší. Pikantní na tom je, že za legislativu spotřebních daní je odpovědný ministr financí, číslo legitimace 001, a za novelu zákona - za legislativu ochrany ovzduší je odpovědný ministr životního prostředí, číslo legitimace 002, a předkládá to ministr zemědělství, jeho číslo legitimace v KDU-ČSL nevím. (Pobavení v sále.)

Tato novela zákona na ochranu ovzduší v § 19 jednak významným způsobem upravuje a reguluje monitoring, sledování biopaliv, ale především naprosto zásadním způsobem omezuje tu možnost, o které jsme tady mluvili, a sice možnost odečítat si tu povinnost povinného míchání díky prodeji čistých biopaliv.

Před chvílí jsem upozorňoval na to, že v roce 2012 jsme si dávali velký pozor na to, aby se efekt těch dvou podpor nesečetl, aby ten objem byl konstantní. Novela zákona na ochranu ovzduší v § 19 tuto možnost omezuje o 70 %. Protože říká - ať prodáš, distributore, těch čistých, daňově zvýhodněných biopaliv kolik chceš, stejně jsi povinen dát 2 % biolihu do benzinu a 4 % bionafty do nafty, což je 70procentní omezení té možnosti si odečíst, to znamená v mezním případě logicky skokové až 70procentní navýšení spotřeby biopaliv sčítáním, tedy duplicitou oněch dvou podpor. Kdo z toho bude nejvíc profitovat, jsme si řekli před chvílí, když jsme si řekli, kdo je dominantním producentem na trhu biopaliv.

Tento poměrně nevinný technický paragraf, který ovšem ve svém důsledku dramaticky navyšuje povinnou spotřebu biopaliv v zemi, neunikl bystrému oku pana ministra Jurečky, který v připomínkovém řízení k tomuto návrhu - tady prosím znovu, předkládal ministr financí, který tvrdí "já nic, to Ministerstvo zemědělství", předkládal ministr financí, a připomínkovalo Ministerstvo zemědělství. A Ministerstvo zemědělství uplatnilo v připomínkovém řízení zásadní připomínku do té míry relevantní a kompetentní, že já ji radši přečtu, protože tak dobře, jako to udělal pan ministr Jurečka, já bych to formulovat neuměl. Prosím pěkně, ta připomínka zní - mluvíme o tom § 19.

"Se zaváděním tohoto institutu nelze souhlasit. Zejména za situace, kdy se argumentuje údajným zlepšením kvality ovzduší, neboť stále více vědeckých prací konstatuje, že biopaliva mají na ovzduší negativnější dopad než konvenční paliva. Zejména biopaliva první generace, o která jde, navíc nejsou aktuálně vnímána pozitivně ani ochránci přírody ani samotnou Evropskou unií. Lze připomenout materiál Evropské komise, podle kterého biopalivo z řepky olejné vede, jsou-li zohledněny i vedlejší vlivy výroby, k produkci většího množství emisí skleníkových plynů než fosilní paliva. Hodnocení vedlo k závěru, že biopalivo z řepky olejné, která je zdrojem 80 % biopaliva spotřebovaného v Evropě, nesplní současné požadavky Evropské unie na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020." V následujících odstavcích je přehledně popsáno, jaký má pěstování řepky olejné negativní vliv na krajinu, na ornou půdu, na mokřadla, na riziko zvyšování povodní.

A pan ministr Jurečka končí svoji připomínku textem: "Za těchto okolností jsou veškeré návrhy na monitoring biopaliv či návrhy na jejich vyšší užití nebo přísnější sledování mimo stávající a budoucí trendy, a nemá tak smysl revidovat zákony vycházející z původního plánu podpory biopaliv v Evropské unii." Tato připomínka je zásadní. No to by se dalo tesat do kamene! To je prostě pravda.

Ministr financí předložil návrh, který v kombinaci duplicitních podpor, daňové úlevy čistých biopaliv a povinného přimíchávání prudce zvyšuje povinnou spotřebu, tedy produkci biopaliv. Ministrovi zemědělství se to nelíbí a uplatňuje proti tomu zásadní připomínku. Pak se ta připomínka někam vytratila. Nemá cenu zkoumat jak a kdy a proč. Fakt je, že se to prostě stalo. Fakt také je, že připomínkovým místem je Ministerstvo zemědělství, tzn. představa, že někdo bez vědomí ministra může uplatnit zásadní připomínku nebo bez vědomí ministra zásadní připomínku stáhnout, je představa mimo reálný svět. Samozřejmě, že každý ministr ví, že zásadní připomínku uplatňuje, a každý ministr ví, že ji stahuje a proč. Je to samozřejmě jeho právo.

Namísto tedy zásadní připomínky, ve které pan ministr Jurečka protestuje proti prudkému navýšení spotřeby, a tedy produkce biopaliv, pan ministr Jurečka začne podporovat tento materiál a jásavým způsobem ho naopak chválí, neboť, jak se v tomto materiálu můžete dočíst, toto zvýšení produkce biopaliv první generace dává obrovskou šanci pro navýšení pracovních míst na venkově, a to až o 14 tis., tím pádem vlastně na to ten státní rozpočet vydělá, růže rozkvetou, nemocní se uzdraví a ptáci začnou zpívat.

Podle mého názoru je to samozřejmě nesmysl. Ta pole nejsou nafukovací. Pokud se tam nebude pěstovat řepka, tak se tam bude dělat něco jiného. Ale i kdybych se mýlil, kdyby skutečně to navýšení produkce znamenalo navýšení zaměstnanosti o těch 14 tis. - znovu říkám, připadá mi to jako nesmysl, ale dobře, ministerský materiál to tvrdí, můžu se mýlit - no tak je to jenom na těch pět let, protože v roce 2020 to daňové zvýhodnění musí skončit, ten materiál tak, jak ho máte před sebou, to také ukončuje k 31. 12. 2020, a těch fiktivních 14 tis. lidí bude zase bez práce. Ale do té doby bude vydrancována česká krajina, bude poničena zemědělská půda, budou vydrancovány veřejné rozpočty, a to nikoliv ve prospěch veřejného blaha, ale ve prospěch několika agrobaronů, z nichž ten největší je první místopředseda vlády České republiky. (Potlesk zprava.)

Není vůbec totiž pravda, že k naplnění našich cílů je nezbytné extenzivně zvýšit produkci biopaliv první generace. Ona skutečně existují biopaliva druhé generace, i když i o nich dnes vědecká obec a ekologické organizace pochybují. Ale ty kapacity v Evropě existují, dokonce ne nevýznamná kapacita existuje na území České republiky, tuším v objemu asi 5 tis. tun měsíčně, což vůbec není málo. A vzhledem k tomu, že biopaliva druhé generace mají na emisi skleníkových plynů dvojnásobný efekt než biopaliva první generace, tak pochopitelně jejich zapojením do systému se zvýší účinnost, nikoliv extenzivně, ale intenzivně. Problém je, že materiál, který máte na stole, a program, který vláda schválila, s nimi vůbec nepočítá. Počítá pouze s biopalivy první generace a neumožňuje vůbec biopalivům druhé generace vstup na trh biopaliv v České republice, protože i když ty kapacity existují, mají jednu strašnou nevýhodu - žádná z nich nepatří do skupiny Agrofert, a je tedy pouze konkurencí.

Shrnuto, podtrženo. Pan továrník Babiš si napsal návrh na prudké zvýšení produkce svých výrobků, na výrazné zvýšení svého obratu, svých zisků, aby ho jako pan ministr financí Babiš provedl připomínkovým řízením i vládou, a nějakým způsobem přemluvil pana ministra Jurečku, ať to tady za něj uvede a předloží. K doplnění této atmosféry možná stojí za to i uvést informaci, že několik distributorů podalo proti této novele k Evropské komisi stížnost pro neférovou duplicitní podporu, protože ta dosavadní duplicita se může odečítat, tzn. ten efekt je jenom jeden. Tak jak teď to předkládá pan ministr Jurečka, tak ty efekty se sčítají, tzn. ta produkce narůstá. Někteří distributoři proti tomu zásadním způsobem protestují a k dokreslení atmosféry se sluší dodat, že nikdo z nich nenašel odvahu se podepsat pod stížnost proti panu továrníkovi, protože se bojí pana ministra. Vítejte u nás v Arménii - a to se omlouvám Arménům, protože si myslím, že tento příběh, tento příběh tohoto skandálního konfliktu zájmů a skandálního předložení legislativy pro svůj soukromý zájem na úkor české krajiny a na úkor veřejných rozpočtů, by dnes nemohl projít ani v Arménii.

Každé vystoupení si zaslouží citát nějaké autority, který obecně platí pro řadu jiných případů než pro ten, který byl uveden. Dovolte mi, abych to udělal i v tomto případě a obrátil se k autoritě českého ministra zahraničí Zaorálka a citoval jeho větu, kterou tady řekl ve středu: "Nikdo od nás nemůže čekat, že budeme cpát peníze do kapes oligarchům." To je dobrá věta. Ano, já pevně doufám, že to od nás nikdo čekat nemůže, za předpokladu, že ten oligarcha si většinu z nás mezitím nekoupil. A já pevně věřím, že nekoupil a nekoupí.

Návrh, který projednáváme, v sobě obsahuje obrovská rizika rozpočtová, obrovská rizika pro českou krajinu a mimořádná rizika společenská z hlediska skandálního a bezprecedentního konfliktu zájmů. Proto v obecné rozpravě, do které se hlásím, nemohu udělat nic jiného, než zamítnutí tohoto návrhu, což nebude znamenat skončení povinného přimíchávání. To prosím pěkně bude platit dál. Jenom zamezíme tomu nemravnému pokusu prudkého povinného navýšení odběru Babišových výrobků.

Děkuji za pozornost. (Výrazný potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji, panu poslanci Kalouskovi, a otevírám obecnou rozpravu, do které mám nejprve tři přednostní práva. Jako první se s přednostním právem přihlásil pan předseda ODS Petr Fiala, kterému teď dávám slovo, po něm pan předseda Stanjura, po něm pan předseda Faltýnek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, musím na začátek svého vystoupení konstatovat, že mě velmi mrzí, že tady za mnou nesedí pan předseda vlády. Předseda vlády, ať má jakoukoli povinnost, by u projednávání tohoto zákona, novely zákona o spotřebních daních, prostě měl být, a to proto, že tady neprojednáváme standardní zákon, standardní novelu, ale projednáváme tu záležitost, která má podstatný vliv na politickou kulturu v této zemi, stav naší demokracie a která je nesmírně závažná. (V sále je rušno.)

Dámy a pánové, to, co se tady odehrává, není hlavní odpovědností pana ministra Babiše, pana ministra Jurečky, ale hlavní odpovědnost za to nese předseda vlády, který tento kolosální, do nebe volající střet zájmů dovoluje, nechává být. A když tady v Poslanecké sněmovně probíhá jednání o tomto střetu zájmů, tak tu pan premiér není.

Dámy a pánové...

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane předsedo, nevím, jestli vaše slova nebo něco jiného tady vyvolalo hluk. Prosím pány poslance, zejména na levici, aby přenesli své hovory do předsálí. (V uličce před lavicemi ČSSD stojí několik debatujících poslanců. Jeden z nich cosi namítá.) Pane poslanče, prosím, odejděte do předsálí, pokud chcete hlučet. (Po chvíli se sál mírně uklidní.)

Děkuji. Prosím, pane předsedo, pokračujte.

 

Poslanec Petr Fiala: Když jsme tady minule projednávali tu oddělenou část novely zákona o spotřebních daních, sněmovní tisk 417, tak pan premiér tady vysvětlil, že Ministerstvo financí tento zákon připravilo, předložilo na jednání vlády, a pak že se pan ministr financí zdržel hlasování kvůli střetu zájmu. Pan ministr financí nejprve říkal na veřejnosti, že žádný střet zájmu tady nemá. Ale jak nakonec svědčí to, co se stalo ve vládě a co se odehrává tady, tak si je svého střetu zájmu vědom, i když předtím tvrdil opak. Jenom to potvrzuje naše slova, naše obavy ze začátku působení této vlády, kdy jsme říkali, že tady dojde k permanentnímu střetu zájmů, ke střetu zájmů, který je neodstranitelný a který bude způsobovat problémy.

V souvislosti s touto novelou bych ale chtěl říct ještě něco dalšího, něco jiného. Tohle není střet zájmů. Tohle už není jenom klasický střet zájmů. Tohle je zneužití vlastního politického postavení pro vlastní ekonomické zájmy. A to je, dámy a pánové, ještě vážnější než střet zájmů. A mně je úplně jedno, jestli ten zisk je pět miliard, sto milionů nebo sedmdesát milionů. I kdyby to bylo jenom těch sedmdesát milionů, tak je to špatné. A každý z vás, kdo pro to bude hlasovat, za to ponese do budoucna odpovědnost. To si, dámy a pánové, uvědomte.

Problém, který tu máme, spočívá skutečně - a nechci chodit do detailů ani si nebudu hrát na to, že rozumím pěstování řepky a všem detailům spotřebních daní. Ale ten problém se skutečně skrývá v § 19, protože se tady nově zavádí povinnost přimíchávat biosložku do téměř každého litru pohonných hmot. To samozřejmě musí v důsledku zvýšit objem produkovaných biopaliv, tím se zvýší produkce a tím se samozřejmě také zvýší zisky Agrofertu.

Samozřejmě ministr financí, který to předkládal, musel řešit jakési dilema, protože na jedné straně jako ministr financí potřebuje získávat více daní, což se mu nedaří, a na druhé straně jako majitel Agrofertu potřebuje co nejnižší spotřební daň, která by snižovala cenu biopaliv, a tím zvyšovala poptávku po nich. A jak vyřešil toto dilema? No vyřešil ho za pomocí vlády právě touto novou povinností, která jednoznačně přinese zisk společnosti Agrofert a Andreji Babišovi. (Poslanci hnutí ANO se bouří. Poslanec Faltýnek vykřikuje: Nesmysl!)

Na závěr mi dovolte říct, že máme-li tu střet zájmů Andreje Babiše, který si - aspoň to tak vypadá - Andrej Babiš sám uvědomuje, tak jsou tu ve střetu zájmů i další aktéři a měli by se podle toho chovat. Nepochybně je ve střetu zájmů i pan předseda poslaneckého klubu Faltýnek, který je současně členem představenstva Agrofertu. (Poslanec Faltýnek s úsměvem vykřikuje: Stoprocentně! Určitě ano.) Ale podle mého názoru jsou ve střetu zájmů i všichni poslanci za hnutí ANO. (Smích poslanců z hnutí ANO. Výkřiky: No jistě!) Protože když se podívám na to, kdo sponzoruje a financuje hnutí ANO, tak jsou to především společnosti nebo firmy ze skupiny společnosti Agrofert, které hnutí ANO dodaly v minulém období desítky milionů korun. Takže bude-li mít zisk společnost Agrofert, bude to mít vliv na financování hnutí ANO.

Vážení kolegové z hnutí ANO, já vás prostřednictvím pana předsedajícího vyzývám, abyste si stejně jako váš předseda byli tohoto střetu zájmů vědomi a při projednávání tohoto bodu se zdrželi hlasování. (Potlesk poslanců ODS a TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Petru Fialovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Volný. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Volný: Moc děkuji, pane předsedající. Kolegové, kolegyně, nechci tady polemizovat, jestli jsem, nebo nejsem ve střetu zájmů jako člen ANO. Ale chci tady říct, že nemám rád lež. A nemám rád, když mi někdo lže. A pokud se lže z tohoto místa, je to o to tristnější. Pan předseda Fiala řekl: "Nově se zavádí povinnost přimíchávání biosložky do pohonných hmot." Prosím vás, toto povinné míchání biosložky zavedly vaše vlády. To už dávno platí a platí to pět let. Prosím vás, nelžete tady před námi a před národem. Děkuju. (Potlesk tří poslanců z hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému za jeho faktickou poznámku. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura, po něm pan předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Jsem rád, že pan poslanec Volný uznal, že je ve střetu zájmů, že to je pravda. Ale to je normální. Vy sami jste zveřejňovali, že myslím 65 milionů vašemu hnutí, to znamená každému z vás, půjčil Andrej Babiš. Ta informace (nesrozumitelné) v Babišpressu, které jste zveřejnili vy sami.

Měl bych dotaz tady na pana stínového předkladatele zákona, pana ministra Jurečku. Za prvé není pravda, jak tady říká, jak se dneska snažil na tiskové konferenci, že jsme se zavázali podporovat biopaliva. Pravda je úplně jiná. Zavázali jsme se, že o deset procent snížíme nebo zvýšíme podíl obnovitelných zdrojů v dopravě. A jedním z nástrojů jsou biopaliva. Určitě pan ministr Jurečka ví stejně jako já a mnozí z nás, že Evropská unie a členské země si uvědomily, že ten cíl je naprosto nereálný, směšný, chybný, a vede se debata o snížení.

V této chvíli existují tři návrhy. Pět procent, která navrhuje Evropská komise. Sedm procent, která navrhuje Rada ministrů. A kompromisní návrh z Evropského parlamentu - šest procent. Mě by zajímalo, jaká bude pozice ministra zemědělství, protože to je ten hlavní. Dneska jsem z jeho tiskovky a z toho, co jsem slyšel v rádiu, tak on vlastně říkal, že Ministerstvo zemědělství zaúkolovalo ministra financí a ten to vlastně zpracoval, a pak on to předloží, protože finance splnily úkol. Mně se to úplně nezdá, že ministr zemědělství úkoluje vicepremiéra, ale on se to zřejmě domnívá, když to dneska veřejně prohlásil na tiskové konferenci. Jakou pozici bude zastávat Česká republika? A jak odpovídá tento návrh, který on předkládá, obhajuje a stojí za ním - a je to tedy Marian Jurečka, jak vždycky říká: Miroslav Kalousek podepsal a zavázal se, tak pak budeme říkat: to je zákon Mariana Jurečky, když se k němu tak hrdě hlásí - jak to tedy je v souladu s těmi buď pěti, sedmi nebo šesti procenty? Nebo jestli vy, pane ministře, cílíte pořád na těch deset procent?

Pak mám další konkrétní dotaz na ministra Jurečku jako člověka, který ten zákon předkládá Poslanecké sněmovně. Na vysokoprocentní biopaliva doposud spotřební daň nebyla, a vy navrhujete zavést, ovšem nižší, než je obvyklá. Kdo tu vyšší stanovil? Vy, anebo Agrofert a Andrej Babiš?

Když jste ji stanovil vy, na základě jakých výpočtů jste došel k navržené částce? Protože to je opravdu neuvěřitelné. Výrobce si současně určí spotřební daň, a tím pádem určí i konečnou cenu. A pan ministr Jurečka se tváří, že věří tomu, že to vlastně je všechno férové, protože když se ví, že je to pro Agrofert, tak je to transparentní. No to je tedy zvláštní logika.

A pane ministře, když vy se k tomu zákonu tak hrdě hlásíte, tak proč jste ho připomínkoval? Proč jste ho nepřipravoval vy? Skutečně je to tak, že Ministerstvo financí je servisní organizace Ministerstva zemědělství? Že takhle řeknete a oni vám připraví zákon?

Já chci říct panu předsedovi Votavovi - on tady momentálně není, ale určitě mu to vyřídíte. Já opravdu jako místopředseda rozpočtového výboru trvám na tom, aby ten zákon přišli vysvětlovat a obhajovat ministr zemědělství a ministr životního prostředí. Mně je úplně jedno, kdo psal. Vy jste se k tomu přihlásil a věřím, že vy a vaši lidé, ne lidé z Ministerstva financí, nám přijdou na konkrétní otázky na rozpočtový výbor odpovídat. Například na to, jak jste přišel na tu sazbu spotřební daně. (Poznámka mimo mikrofon od stolku zpravodajů.) Jo, to psali v Agrofertu? To je možné. Tak je to aspoň férová odpověď.

Děkuju zatím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Radek Vondráček. Pane poslanče, prosím vaše dvě minuty. Po něm pan předseda Faltýnek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuju. Já dvě minuty nepotřebuji. Já jenom v reakci na pana Fialu a svůj střet zájmů. Víte, já jsem dlouhá léta jako advokát zastupoval jeden potravinářský podnik u nás v Kroměříži. A byl to dobrý klient a dobře platící klient. A když to koupil Agrofert, tak jsem dostal padáka. Takže já za tento zákon hlasovat budu, protože já se vůči Agrofertu ve střetu zájmů necítím. Děkuju. (Oživení v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: To je ale pane poslanče, prostřednictvím řídícího, úplně jiný příběh. Mně je fakt jedno, že vám dal Agrofert padáka. Dneska ten příběh je jednoduchý. Vaše politické hnutí financuje Andrej Babiš jako majitel Agrofertu. Z tohoto zákona bude mít prospěch Agrofert a jeho majitel Andrej Babiš. Takže zase bude mít zdroje, aby vaši činnost, vás konkrétně a všech ostatních, financoval i nadále. To je přece jednoduché. To je flagrantní střet zájmů a vy jako advokát to prostě víte. A nesouvisí to s tím, že vám někdy dal Agrofert padáka. To je mi skutečně líto, na tom fakt pravicová opozice žádnou zásluhu nemá, to snad uznáte. (Potlesk části poslanců zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Chalupa. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré odpoledne, já vás také nezdržím. Naše politické hnutí dělá to, proč bylo zvoleno občany této země do této Poslanecké sněmovny. (Potlesk a smích z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chalupovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, pan poslanec Kalousek, pan poslanec Benda. Nejprve pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, a děkuji moc za vystoupení pana kolegy Chalupy. Tak teď je to jasné. Za prvé tady zaznělo, že jste politické hnutí, protože doteď jste pokřikovali po české krajině, že nejste politici. A za druhé - já tedy nevím, já jsem vás sledoval, Babišovy plátky mě okopávaly intenzivně po celou dobu kampaně, že mám střet zájmů, tak jsem koukal a neslyšel jsem tedy, že byste říkali, že budete tunelovat veřejné rozpočty, přihrávat peníze Agrofertu, ruinovat českou krajinu. Já tedy nevím - vy jste řekli, že prostě dáte do pořádku zemi! Jestli si takto představujete ty pořádky, to tedy jako nevím. Běžte to říct. A já bych skutečně rád taky, aby tady vylezl z ulity pan ministr životního prostředí a vyjádřil se. Mně čím dál víc připadá, že se chová velice podivně a určitě ne chlapsky. Někdo mu tady novelizuje zákon o ochraně životního prostředí (rozhlíží se po lavicích ministrů) a teď už tady ani nesedí, pro jistotu. Možná utekl nebo ho nevidím. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek. (Hlásí, že stahuje přihlášku.) Pan poslanec Kalousek to stahuje, takže pan poslanec Benda. Po něm pan poslanec Fiedler a pan poslanec Korte, všechno faktické poznámky. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Benda: Já nerad nabíhám na tyhle osobní hrátky, protože je nepokládám za to, ale vystoupení pana kolegy Chalupy mi přišlo tak neuvěřitelné. Vy jste kandidovali, jestli se nepletu, s heslem: Ano, bude líp! Pak váš předseda řekl, že jste si tedy nebyli jisti kdy. A teď mi sdělujete, že jste zapomněli lidem říct komu. Agrofertu! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler. Připraví se pan poslanec Korte. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Tak vidím, že se nám tady z toho stává spíše ideologická debata než věcná debata nad tímto zákonem. Nicméně já po tom, co jsem vyslechl, a velmi pozorně, slova předkladatele i zpravodaje, tak jsem se podíval do počítače, který tady většina z nás máme, a přestože pan vicepremiér Babiš se k tomu nevyjadřuje, protože je ve střetu zájmů, tak na Novinkách jsem si přečetl článek. To, že se tam z toho v tom článku také stává ideologická debata, píše se tam o Goebbelsovi a demagogických lhářích, to tady pominu. Fakticky je uváděno panem vicepremiérem Babišem - cituji z článku: Preol, firma Agrofertu, jako výrobce nedostává žádné dotace. Sleva na spotřební dani je určena pro dopravce a distributory a pro konečné zákazníky, to znamená občany, kteří tankují na čerpacích stanicích biopaliva.

No to je pravda, částečně nebo věcně se s tím víceméně dá souhlasit. Ale není tady řečeno to B. Že to zaručuje odbyt firmě v holdingu Agrofert. Že tady je garantován odbyt, který pravděpodobně se tedy děje s nějakým ziskem. A není tady řečeno ani to C, které je velmi podstatné pro mě jako člena rozpočtového výboru, že ta nevybraná spotřební daň bude v tom rozpočtu chybět.

Děkuji. (Potlesk některých poslanců zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Korte. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Já se tady musím zastat pana prvního místopředsedy vlády pana Babiše. On ve volební kampani nelhal. On říkal, že chce stát řídit jako firmu. Akorát zapomněl voličům říci, že tím mínil, že jej chce řídit jako svoji (důrazně) firmu! (Potlesk několika poslanců zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kortemu. S faktickou poznámkou pan poslanec Josef Hájek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Hájek: Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, pane předsedající. Já jsem pozorně poslouchal pana Kalouska, který tady tedy asi 20 minut hovořil, o čem to je. Jestli jsem to pochopil dobře, tak bych se s vámi podělil o to, jak jsem to pochopil já.

To znamená, určitě pan Kalousek bude rozumět příkladu, který já zvolím, a to je výroba slivovice. To znamená, já jsem pěstitel a ze své zahrady si svůj výpěstek přinesu do pěstitelské palírny a v této pěstitelské palírně zaplatím 50procentní, to znamená mám tam slevu 50 % spotřební daně, to znamená místo těch 286 korun zaplatím 143 korun. To znamená, já teď šidím stát, protože ten stát vybere o těch 143 korun méně na spotřební dani. To znamená, v této chvíli jsem já ten, který se spolupodílí na tom, že ten státní rozpočet získává méně. Samozřejmě je otázka, jak dalece ty moje švestky, ty moje stromy, škodí životnímu prostředí. A o tom bychom mohli diskutovat.

Takže z mého pohledu, jestli jsem to takhle pochopil, tak pan Babiš má takovou velkou pěstitelskou pálenici, ve které nedělá tu slivovici, ale dělá ten řepkový olej. Takže já bych poprosil, zkusme se posunout, dejme to do výborů, požádejme, ať do těch výborů přijde ministr životního prostředí, přijde ministr zemědělství. Určitě je tady 200 lidí, kteří jsou schopni a mentálně připraveni o těchto věcech diskutovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hájkovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura a pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se moc omlouvám panu kolegovi Hájkovi vaším prostřednictvím. Vy jste sice poslouchal, ale neporozuměl jste textu. (Smích v sále.) Je mi to moc líto. Na takové úrovni se to ve výborech fakt projednávat nedá. To s vaší slivovicí, ať jste ji vypil, nebo ne, nemá nic společného. Je to úplně jinak, je mi to moc líto.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Rád bych zareagoval na tu výzvu pojďme to posunout do výborů a pojďme tam o tom diskutovat. Ve výborech samozřejmě můžeme diskutovat o spotřební dani, ve výborech můžeme diskutovat také o zákoně na ochranu ovzduší. Když to posuneme do výborů, tak tím v prvním čtení řekneme: My jsme seriózně připraveni se zabývat tím, že si někdo sám pro sebe napsal zákon, který mu zvýší obraty o miliardy ročně a který mu přiděluje několik miliard z veřejných rozpočtů. Tím jsme ochotni se zabývat, nad tím nejsme ochotni si uplivnout a smést to ze stolu. A společenské riziko tohoto postoje by nám mělo zabránit udělat s tím něco jiného než to shodit ze stolu. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To byla zatím poslední faktická poznámka. Dále s přednostním právem předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, dámy a pánové, vážení kolegové.

To, že z tohoto místa se běžně lže, já si myslím, že na to jsme si všichni zvykli, že to je standard této Poslanecké sněmovny. U pana profesora Fialy, světoznámého politologa, mě to nepřekvapuje, není tu zrovna, je to škoda. Ale trochu mě mrzí, že používáme čísla a argumenty, které jsme si u tohoto pultu vycucali z prstu.

Kolega Kalousek, známý to přítel českých, moravských a dalších zemědělců, tady řekl, že Agrofert - cituji - "je dominantním pěstitelem řepky v České republice". Kdyby se namáhal se alespoň podívat na základní čísla. Tak já mu je prostřednictvím pana předsedajícího řeknu. V České republice se v roce 2014 sklidilo na ploše 389 298 ha řepky ozimé, z toho Agrofert 20 000 ha, což je 5,1 %. Ale jestli je 5,1 % dominantním postavením, nemám s tím problém.

Teď mi dovolte, dámy a pánové, abych krátce zareagoval na probíhající diskusi. Úvodem mi dovolte sdělit, že mám v této debatě konflikt zájmů. Řekl bych, že obrovský, kolosální konflikt zájmů. A to proto, že si vůbec dovoluji k tomuto tématu vystoupit. Vystoupit jako člověk, který celý svůj profesní život pracoval v zemědělství a potravinářství a poslední roky aktivně hájil zájmy českých zemědělců nejenom v rámci České republiky, ale v posledním období, když se diskutovalo o novém programovacím období v rámci Evropské unie, tak i v rámci Evropské unie. Přesto si netroufám říci, že zemědělství rozumím. A už vůbec ne dávat stanoviska, že je něco jasné, stoprocentní apod.

Zastavil bych se, vážení kolegové a kolegyně, krátce u pořadu Václava Moravce z 29. března. Tam předseda TOP 09 pan Karel Schwarzenberg zasvěceně sděloval národu - dovolím si citaci - že řepka škodí půdě, že biopaliva škodí půdě, všichni v Evropě od toho odstupují, Agrofert škodí půdě, je to zločinná politika". Já se omlouvám nepřítomnému panu předsedovi prostřednictvím pana předsedajícího, ale říkal tam jednu blbost za druhou! Jednu blbost za druhou. Jednu lež za druhou.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, někteří z vás určitě absolvovali střední, nebo dokonce vysokou zemědělskou školu. Pro ty, co tu možnost neměli a jsou třeba chemiky nebo jinými odborníky, mi dovolte pár slov k tomu, co je to osevní postup a střídání plodin. Pokusím se to vysvětlit zjednodušeně. V Evropě, ale nejenom v Evropě, se zemědělci řídí při svém hospodaření tzv. norfolským osevním postupem. Ten spočívá v tom, že zemědělci při setí střídají tzv. zlepšující a zhoršující plodiny. Plodina zlepšující stav půdy působí příznivě na reprodukci půdní úrodnosti. Stav po sklizení této plodiny je lepší, stav půdy je lepší, než v jakém stavu půdu zanechala její předplodina. Plodina zhoršující zhoršuje stav půdy, čili stav půdy po sklizení této plodiny je horší, než v jakém stavu ji zanechala její předplodina. To pochopí student prvního ročníku střední zemědělské školy. Paní ředitelka Dobešová to vyučuje na Střední zemědělské škole v Benešově. Zlepšující plodiny jsou např. luskoviny, tj. hrách, olejniny, je to i řepka, ale i třeba mák nebo len. Dále jsou to brambory, cukrovka a okopaniny a pícniny a jeteloviny. Zhoršující plodiny jsou většinou obiloviny - pšenice, ječmen, žito atd. Z této definice tedy jasně vyplývá, že ozimá řepka je zlepšující plodinou, která zanechává půdu v dobrém stavu. Tak to říkají učebnice středních a vysokých škol. Já se za to moc omlouvám, já jsem si to nevymyslel, přátelé. Opravdu ne.

Dalším mýtem a obecně šířenou lží je tvrzení, že biopaliva první generace, tzn. biopaliva vyráběná na zemědělské půdě z obilovin, cukrovky, řepky, vlastně poškozují životní prostředí a Evropa od nich odchází. Tady je potřeba jasně říci, že to není pravda, že to je další čistá lež a spekulace. Další čistá lež a spekulace. Kdyby to byla pravda, tak okolní země neplánují postupné navyšování ploch řepky. Konkrétně Německo z 1,4 milionu ha na 1,8 ha, Polsko z 620 tisíc na 1,2 milionu ha, Francie z 1,4 ha na 2 miliony, Maďarsko z 290 tisíc ha na 400 tisíc ha. To jsou čísla ověřitelná v Bruselu, přátelé. Zkuste si je zkontrolovat. Moc vás o to prosím.

Dalším mýtem je, že v České republice plocha řepky roste. Je to další nesmysl. Plocha pěstované řepky u nás je již deset let zhruba na stejné úrovni. Osciluje mezi 350 až 400 tisíci ha podle údajů statistiky. To číslo loňského roku jsem tady řekl na začátku, když kolega Kalousek říkal, jak máme dominantní, nebo jak Agrofert má dominantní postavení na trhu pěstování řepky.

S tím souvisí samozřejmě prokázané výsledky dlouhotrvajících testů na snížení obsahu CO2 v biopalivech oproti fosilním palivům. Můžu vám zde ukázat certifikáty českých výrobků bioetanolu a metylesteru, kde je prokázána úspora emisí CO2 60 a více procent oproti fosilním palivům. Hledám ten certifikát, omlouvám se. (Po chvíli jej ukazuje.) Je to certifikát vydaný společností Tereos TTD, která tedy patrně není ze skupiny Agrofert, je to cukrovar v Dobrovicích, který vyrábí bioetanol z cukrové řepy, a tady mezinárodně uznávaná auditorská společnost Bureau Veritas říká, že jsou to o 61,13 % nižší emise CO2 než u klasických fosilních paliv. Evropská komise velmi dobře zná výsledky těchto testů v celé Evropě, a proto právě nyní zvažuje, že z povinných 10 % biopaliv do roku 2020 bude minimálně 7 % tvořeno biopalivy první generace, čili biopalivy z plodin pěstovaných na zemědělské půdě.

A tady já jenom bych se zastavil krátkou větou k vystoupení pana Stanjury. Měl pravdu. Nastudoval si ta čísla. Jsou tam v podstatě tři návrhy, které jsou v diskusi: 5, 6, 7. Já jsem účelově ve svém projevu zmínil číslo 7 %, protože ta diskuse se vede. A v rámci trialogu nebylo zatím dosaženo dohody. Za to děkuji kolegovi Stanjurovi.

Ale řekněme si, přátelé, zde objektivně, jsme v roce 2015, a máme tedy pět let na to, abychom vyzkoumali a uvedli do praxe a do výroby biopaliva druhé generace, jako jsou mořské řasy, dřevní štěpka či organický komunální odpad. Dnes u nás, ale i v Evropě nikdo nic takového nevyrábí. Já osobně jsem skeptikem v této oblasti a myslím, že možná ještě dojde v rámci EU k přehodnocení těchto plánů, koneckonců by to nebylo poprvé. Víme, že EU mění své názory velmi často.

A pokud někdo říká, že jsou u nás výrobci biopaliv druhé generace, tak já už nechci používat, už jsem to tady řekl mockrát, to slovo, že lže, ale nemluví úplnou pravdu. Pokud nemá na mysli samozřejmě třeba společnost Oleo Chemical, kterou v poslední době vyšetřovala policie pro podivné dodávky PHM do pražského Dopravního podniku. Tato firma nic takového, když se podíváte na její webové stránky, pokud se týká biopaliv druhé generace, nikdy nevyráběla, nevyrábí a je otázka, jestli to vyrábět bude. Ale já jsem připraven na toto téma tady odborně diskutovat a pobavit se o tom, z jakých konkrétních komodit a surovin tato firma je připravena nebo zkoušela dělat tzv. biopaliva druhé generace - z odpadů, z odpadních olejů, z nichž se tady posbírá v republice nějakých tři tisíce tun, a my tady hovoříme o celkové potřebě, která by měla naplnit ta procenta, někde na úrovni 300 tisíc tun, pokud se týká nafty, a 120 tisíc tun, pokud se týká bioetanolu.

Takže když se vrátíme na zem, stojíme před problémem, jak splnit náš závazek dosáhnout do roku 2020 desetiprocentního podílu biopaliv. Ještě máme samozřejmě ale tu možnost, co navrhuje kolega Kalousek, to znamená říct partnerům v Unii: sorry, je nám líto, nectíme závazky, končíme, odcházíme. To je také varianta. Jenže v roce 2009 nám pan ministr financí tehdy říkal něco jiného. Já jsem chtěl citovat, a tady je vidět, že jsme nezkoordinovali svůj postup s panem ministrem Jurečkou, protože já jsem si také ofotil stenozáznam vystoupení pana ministra Kalouska a chtěl jsem ho zde citovat s tím, že ta citace samozřejmě nebude dlouhá. A nebude dlouhá mj. proto, a to svědčí o tom pokrytectví, o tom obrovském kolosálním pokrytectví kolegy Kalouska, matadora naší politické scény. Tehdy mu pro stejnou věc stačilo pár minut, toho 25. března 2009. A dneska? Vidíme, že nám na to pár minut asi stačit nebude. Možná to stihneme do 19 hodin a já o tom tedy silně pochybuji.

Čili omlouvám se, nebudu podruhé citovat to, co jste slyšeli, snad jenom tu poslední větu, do které jsem se zamiloval, přátelé. (Pobavení.) Včera večer jsem si ji stále opakoval a snažil jsem se ji naučit nazpaměť. (Smích.) Nicméně přesto vláda ČR v souladu se svým programovým prohlášením a v souladu se závěry Evropské rady je odhodlána bojovat s klimatickými změnami do posledního muže, do poslední kapky krve, do posledního krejcaru, a proto si vás jménem vlády ČR dovoluji požádat o projednání a schválení tohoto návrhu zákona. - Bouřlivý potlesk z řad poslanců KDU-ČSL. To už pan ministr Jurečka nečetl. (Smích.)

Mám ještě pokračovat, přátelé? Nestačí nám to v této diskusi? Ne? Nestačí? Děkuji. Já slibuji ale, že již budu velmi stručný. Takže pokud se shodneme i s kolegou bývalým ministrem financí panem Kalouskem na tom, že zůstáváme členy EU a budeme plnit smlouvy, ke kterým jsme se zavázali, pak máme v podstatě podle mého soudu dvě možnosti, a to podpořit a snížit daňové zvýhodnění vysokoobjemových paliv, což navrhuje vláda, anebo navýšit povinný podíl přimíchávání biopaliv ke klasickým fosilním palivům. Dnes je naše země, a ta čísla tady zazněla rovněž z úst pana předsedy Stanjury, který se opravdu soustředil na ta čísla a ta čísla sedí, dnes je naše země na 4,1 % u etanolu a 6 % u nafty, sousední Německo má 6,25, Francie 7, Polsko 7,55, Rakousko 5,75 %. Takže my, Česká republika, v roce 2015 jsme zhruba, když se to zprůměruje, na 5 %. Bez jedné či druhé cesty si myslím, že nemáme šanci náš závazek splnit.

A na závěr mně dovolte poslední poznámku týkající se našich zemědělců. V současné době je zhruba našich zemědělců, ale musím říct v tom svém konfliktu zájmů samozřejmě i zemědělců ze skupiny Agrofert, abych za to opět nebyl popotahován, v současné době je zhruba třetina řepky, která se vypěstuje v ČR, používána na výrobu metylesteru řepkového oleje, který se používá k přimíchávání do nafty. Ale pro vaši informaci, také zhruba jedna třetina potřeby metylesteru řepkového oleje, který se přimíchává v tuzemsku do biopaliv, se dováží ze zahraničí. Takže před námi stojí rozhodnutí, zda chceme podpořit tuzemské zemědělce, nebo jejich kolegy v zahraničí. Ta otázka je poměrně jednoduchá, protože my můžeme dovézt v podstatě celou potřebu České republiky ze zahraničí. Ta činí, jak jsem řekl, u řepky, resp. u metylesteru řepkového oleje, 300 tisíc tun a 120 tisíc tun u bioetanolu. Není problém tento objem dovézt. Já jsem ale pro to - doufám, že v tom názoru nezůstanu osamocen - ale já jsem pro to dál podporovat naše zemědělce a komodity, ze kterých se vyrábějí biopaliva, a kupovat tyto komodity od našich zemědělců. Ale pokud má někdo jiné konkrétní řešení, tak ať ho prosím navrhne.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. Mám zde tři faktické poznámky. První je pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Fiedler a po něm pan poslanec Kučera. Vaše faktická poznámka, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Že za několik let tady někdo bude citovat slova pana předsedy Faltýnka a v závorce bude "vlažný potlesk poslanců ANO". Nebude bouřlivý potlesk, jak to bylo u poslanců KDU. Ale já jsem přišel k pultu kvůli něčemu jinému.

Za prvé si vyprošuji, aby předseda poslaneckého klubu ANO urážel mého předsedu. To si skutečně vyprošuji. A to, že před tou urážkou řeknete "já se omlouvám", a pak někoho urazíte, to vám možná někdo spolkne buď ve vaší bývalé, nebo současné politické straně. My ne. Nikdo vás neurážel, já jsem vystoupil poměrně fakticky a vy jste to i uznal. Citoval jsem čísla.

Jednou z cest je taky na Evropské radě vyjednávat nižší procento, nebýt ani pro sedm, ani pro šest, být pro pět, anebo nic. Ale obecně platí, že to je jasná ukázka toho, a většinou to dělají buď levicové, nebo zelené kruhy - rozhodnou konat dobro, pokřiví trh, spustí se nějaká biopaliva, podpora a po letech se pak chodí k jedné věci za druhou a říkají pozor, není to tak jednoduché. Těch studií je hodně a nejsou to studie, které dělali opoziční poslanci.

Já jsem přišel do Sněmovny v roce 2010, takže se můžu smát stenogramu z roku 2009. Já jsem tady nebyl, takže mě to nijak neuráží, když citujete část nebo celé, mě to fakt nevadí. Ale abych parafrázoval včera kolegu ze sociální demokracie - všimněte si, že na klub sociální demokracie nepozvali ministra Jurečku, ale ministra Babiše, aby vysvětloval biopaliva. To je zvláštní. A co říkal sociální demokrat? Jako majitel Agrofertu byl velice přesvědčivý, jako ministr financí ne. Takže k této parafrázi - jako předseda nebo jako člen předsednictva Agrofertu velmi přesvědčivý, pane předsedo poslaneckého klubu, jako můj kolega poslanec a předseda poslaneckého klubu už jste tak přesvědčivý nebyl.

A děkuji za malé edukační okénko. Já jsem nestudoval zemědělství, nicméně preferuji, že si sám vybírám školitele, ne abych měl takové dobrovolné, kteří mě sami školí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. Nyní požádám pana poslance Fiedlera a připraví se pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Rád bych pokračoval, abychom se drželi faktů. Prostřednictvím pana předsedajícího se obracím tedy, pane předsedo Faltýnku, k vám.

Vy jste tady uvedl čísla, já si je nepamatuji. Utkvělo mi - ty výměry - utkvělo mi v hlavě těch pět procent té řepky. Ale prostřednictvím pana předsedajícího pane předsedo, buďme věcně správní. Přece nejde tak ani o tu osetou plochu, kde se ta řepka pěstuje, ale jde o ten obchod a o to zpracování. Použiji údaje, které mám ze serveru E15, který pokládám za seriózní zdroj informací, a budu z něj citovat:

Nadpis Babiš kontroluje výrobu i výkup. Mezi největší dodavatele biopaliv v Česku patří společnosti ze skupiny Agrofert ministra financí Andreje Babiše. Jeho firmy Preol a Primagra se na dodávkách bionafty pro státní podnik Čepro - pro státní podnik Čepro - který má na starosti přimíchávání biopaliv do pohonných hmot, podílely z 55 %. Babiš přitom činnost Čepro ze své pozice ministra financí kontroluje. Tolik moje citace.

Budu rád, když mi zase argumenty, čísly, ta slova vyvrátíte, že to tak není, protože ono nejde jenom o pěstování řepky, ale o to dodávání. A ještě by bylo spravedlivé říct, že když jste hovořil o dovozu té řepky, tak já mám tady údaj, že skoro poloviční množství toho dovozu se zase vyvezlo. To by bylo asi taky spravedlivé říct. Takže pokud neplatí to, že firmy Agrofertu dodávají státnímu podniku Čepro 55 %, tak si dovolím říct, že vaše údaje o osetých plochách řepky byla demogogie. (Potlesk napravo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, i za vzorné dodržení času. Nyní požádám pana poslance Kučeru a po něm pan předseda Kalousek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji. Nebudu tady reagovat na ty lži a urážky, které tady z tohoto místa přednesl pan předseda Faltýnek. Nicméně jedné věci bych se dotkl. On tady hovořil o kolosálním konfliktu zájmů. Myslím si, že to není jenom o kolosálním konfliktu zájmů. Tady se jedná o kolosální propojení velkého byznysu s vládou. A víte, jak se říká, pane předsedo Faltýnku prostřednictvím pana předsedajícího, velkému propojení velkého byznysu s vládou? Tomu se říká korporativismus. Pokud nevíte, co to je korporativismus, tak se prosím podívejte do nějakého naučného slovníku. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek, připraví se pan poslanec Volný. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Tady bylo několikrát připomenuto, a já za to děkuji, jak jsem prosazoval program v roce 2010 na léta 2010 až 2015. A já se k tomu hrdě hlásil už ve své zpravodajské zprávě. Zrovna tak se hrdě hlásím k tomu, že na základě evropské směrnice jsem patřil k těm, kteří hlasovali pro povinné míchání. Nic z toho nezpochybňuji.

To, co pokládám za nemravné a proti čemu tady zásadním způsobem protestuji, je duplicita a sčítání těchto dvou podpor, protože jsme si vždycky dávali mimořádný pozor, aby sčítány nebyly. A to prosím, pánové, to si vymysleli poprvé v Agrofertu. Předložil Babiš do vlády a Jurečka to předkládá nám. Myslím, že jsem to zdůvodnil dostatečně jasně.

A rovněž si taky nemyslím, dokonce ani pan předseda, i když to je zkušený lesník a zemědělec, že rozumíme všemu v zemědělství. Já tedy určitě ne. Ale když jsem tady říkal, že řepka olejná škodí krajině, tak jsem citoval připomínku Ministerstva zemědělství. A já předpokládám, že na Ministerstvu zemědělství zemědělství rozumí. A ta připomínka rozumí jasně - škodí to krajině. A já nemám důvod Ministerstvu zemědělství nevěřit. Pan ministr Jurečka tu připomínku nikdy nedementoval, nikdy ji nestáhl. On jenom prostě v určité fázi řekl: Už to pro mne není tak zásadní. Škodí to krajině, ale ta pracovní místa jsou důležitější.

Nicméně že to škodí krajině, je stanovisko Ministerstva zemědělství k materiálu, který projednáváme. Já se musím odvolat k nějaké autoritě a tou je Ministerstvo zemědělství. (Potlesk napravo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Volný a po něm pan předseda Faltýnek. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Kolegyně, kolegové, jen ve stručnosti. On tady pan kolega předseda poslaneckého klubu ODS není, takže já jsem chtěl jen upřesnit, protože pan předseda Babiš má střet zájmů a nebude vystupovat, že nebyl pozván na klub kolegů z ČSSD, aby vysvětloval zelenou naftu. On tam byl pozván a dohodl si tuto schůzku kvůli úplně jinému tématu. Ale že se k tomuto tématu dostali, to je možná pravda. Ale určitě tam nebyl pozván proto, aby vysvětlil problematiku zelené nafty. To abych zase vysvětlil jednu takovou fabulaci, která tady padla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji další faktickou poznámku - pan poslanec Faltýnek, po něm pan poslanec Kalousek a poté s přednostním právem pan ministr Jurečka. Máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo. Chtěl bych vaším prostřednictvím, pane předsedající, odpovědět kolegovi Fiedlerovi. Je škoda, že se neposloucháme. Já jsem se snažil hovořit nahlas, aby to bylo slyšet, byl jsem za to okřiknut. Já jsem pouze reagoval na konkrétní citaci, kterou měl ve své zpravodajské zprávě kolega Miroslav Kalousek, který řekl, že Agrofert je dominantním pěstitelem řepky. A já jsem řekl, že v České republice se pěstuje, nebo sklízelo v roce 2014 389 298 hektarů a Agrofert z toho 20 000, což je 5,1 %, a že to podle mého soudu není dominantní postavení. Kdyby ta otázka zněla, kolik Agrofert a jeho podniky vykoupily řepky k dalšímu obchodování, pak by ta čísla byla samozřejmě jiná. Takže to jenom upřesňuji, co bylo řečeno a co tím bylo myšleno. Omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Fiedler. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za to upřesnění. nemám důvod pochybovat o číslech, která řekl pan předseda Faltýnek. Je to skutečně o tom, že pokud na pěti procentech pěstuje a ten zbytek je na mně závislý na vstupech a výstupech, tak jsem tam prostě dominantní. Ale konečně jsme pochopili, jak to tedy myslíme. Byl jsem rád, že pan předseda Faltýnek nezpochybnil to, že na produkčním trhu má Agrofert téměř 60 %, takže pořád jsme u těch pěti miliard bohatě, možná asi více z těch devíti.

K panu poslanci Volnému prostřednictvím pana předsedajícího, zelená nafta, to je zase něco jiného. To jste si prolobbovali minulý rok. Ale to jste aspoň prolobbovali pro víc zemědělců.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler a po něm pan poslanec Urban. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícího bych chtěl opravdu upřímně poděkovat panu předsedovi Faltýnkovi za odpověď. Nebývá zvykem, abych se dočkal odpovědi, a naprosto upřímně od vás jsem se jí dočkal, což je ze strany zástupce vládní koalice, kde zejména premiér razí heslo "ptejte se mě na co chcete, já stejně neodpovím nebo řeknu něco jiného", takže toho si, pane předsedo prostřednictvím pana předsedajícího, opravdu velmi vážím.

Nicméně já jsem se ve své faktické poznámce nechtěl domáhat nebo tvrdit, že pan poslanec Kalousek to uváděl správně ohledně té řepky, ohledně toho osevu plochy. To já jsem vůbec nerozporoval. Já jsem jenom tvrdil, že ta věc je trošku jinde, že nejde ani tak o oseté plochy, ale o objem zpracování a o objem dodávek. A to jste mi tedy nerozporoval, čili já předpokládám, že údaje, které jsem citoval z té E15, jsou správné, a jen to potvrzuje ten fakt, že jsme tady v gigantickém konfliktu zájmů. To prostě bohužel, kolegové, nevyvrátíte. Proto i my budeme navrhovat zamítnutí tohoto zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní požádám pana poslance Urbana o jeho faktickou poznámku. Máte slovo.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji. Já myslím, že by bylo dobré ještě edukovat tady tuto Poslaneckou sněmovnu, protože zaznívají dotazy i v našem poslaneckém klubu, o co jde z hlediska té podpory. Ony jsou dvě. Jedno je přimíchávání a o tom tento zákon a ta debata v podstatě není. Tato debata je o produktu takzvaná plná náhrada, bionafta. Čili přimíchávání zůstává, ať ten zákon bude přijat, nebude přijat. V podstatě se ho to netýká. Čili toto je o plné náhradě nafty, o takzvané bionaftě, s tím, že prostě je potřeba takhle tuto situaci vnímat.

A když už mám slovo, tak položím jeden dotaz. Myslím si, že Německo je poměrně chytrým státem z hlediska využívání evropských dotací a možností různých daňových výhod, slev atd. Čili zkuste mi vysvětlit, proč Německo, případně Španělsko, které jistě z hlediska - alespoň já předpokládám, nejsem zemědělec, ale předpokládám, že ve Španělsku zemědělství bude dominantním nebo jedním z dominantnějších odvětví - proč nejdou touto cestou? Německo zrušilo podporu bionafty v roce 2013, pokud mám správné informace, Španělsko snížilo o polovinu celkovou náhradu bionafty. Takže z mého pohledu není poctivé říkat, že to je nějaký evropský trend. Poctivé je říct, že v Evropě je tato cesta na ústupu. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Ještě další faktická poznámka - pan předseda Faltýnek, po něm pan poslanec Kučera. Také s faktickou poznámkou, pane poslanče? Ano. Máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji. Bohužel to, co říkal kolega Urban, opět není pravda. Prostě není to pravda. Je pravda, že Německo ustoupilo od podpory, ale závazky má stejné jako my. Ale přimíchává povinně. Španělsko také. O efektivitě německého zemědělství nelze pochybovat, zejména ta západní část má vysokou intenzitu, dnes i ta východní část, čili to je pro nás jednoznačně soupeř. O plochách řepky a plánovaném rozvoji jsem hovořil. U Španělska bych trošku pochyboval o intenzitě zemědělské výroby. Možná v pěstování pomerančů a oliv, ale ne v klasické zemědělské výrobě.

Spor, který tady dnes vedeme, přece nespočívá v tom, že se tady dohadujeme, jestli se má, nebo nemá dosáhnout těch 10 % v roce 2020. Na tom se snad všichni shodujeme, že pokud Evropská unie všemi hlasy nebo většinou svých hlasů nedojde k závěru, že to bylo špatné, což se také nedá vyloučit, ale my hledáme cestu, jak tento cíl naplnit, a ta vysokoobsahová biopaliva, o kterých tady dnes vedeme tu spornou debatu, tak pro vaši informaci činí zhruba 30 % z celkového objemu biopaliv, která se používají na přimíchávání. To jen pro dokreslení situace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Kučera. Po něm se připraví pan poslanec Fiedler. Máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Mně se líbila připomínka poslance Volného, který říkal, že pan ministr Babiš mluvit nebude, jelikož je ve střetu zájmů. Tak za něj hovoří pan předseda Faltýnek, člen představenstva Agrofertu. (Smích a potlesk zprava.)

Nicméně já bych se pokusil odpovědět panu kolegovi Urbanovi, protože on se odpovědi od pana předsedy Faltýnka nedočkal, nebo dočkal se takového toho mlžení, jak už bývá u pana předsedy Faltýnka zvykem. Česko je rekordmanem Evropské unie v pěstování řepky. Cituji pro pana předsedu Faltýnka, aby nezpochybňoval ten zdroj, Eurostat rok 2013. Pěstujeme ji na 17 % orné půdy. My jsme tedy rekordmanem, 17 % orné půdy, druhé je s odstupem Estonsko 13 %, Německo 12 %, tam dominuje bývalá NDR, Polsko 8,5 %, Maďarsko 4,5 % orné půdy, Rakousko 4 %. Toto je moje odpověď panu kolegovi Urbanovi. Trošku se snažím uvést na pravou míru čísla, kterými tady mlžil pan předseda Faltýnek.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní požádám pana poslance Fiedlera o jeho faktickou poznámku. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. My se tak postupně asi dostáváme k jádru věci. Prostřednictvím pana předsedajícího děkuji panu předsedovi Faltýnkovi, že možná tak trefil to jádro pudla, o kterém se tady celou dobu dlouze bavíme.

Jestliže tady zaznělo, že Německo upustilo od dotování, a přesto plní tyto kvóty, tak se tam asi muselo něco na tom trhu odehrát. A aby ta paliva s přimíchávanými složkami byla konkurenceschopnější, nebo aby aspoň tolik nezdražovala cenu, já předpokládám, že v rámci objemu a prostě tvorby ceny - domnívám se, nemusím mít pravdu - došlo pravděpodobně ke snížení cen těch dodavatelů. A to je to jádro pudla, na které já ukazuji. Takže by se asi musela snížit ta cena a pravděpodobně by se snížily zisky pro toho dodavatele těch biopaliv. Kdo stojí za dodavateli těch biopaliv, kdo to je, to přece velmi dobře víme. A to je možná to jádro pudla, o které tady dneska jde.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní neeviduji žádnou faktickou poznámku. S přednostním právem se hlásí pan ministr Marian Jurečka. Máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Tak ta debata je taková vzrušená, začíná se vymykat racionálním a skutečným faktům a já bych se pokusil vrátit ji trošku na zem.

Já bych chtěl říci, o co tady kráčí, a bohužel protože někteří tady mluvíte a nemáte znalost té problematiky, tak je o tom, že my dnes ta vysokoprocentní biopaliva poprvé zatížíme spotřební daní. Doteď byla osvobozena.

Ta, která jsou přimíchávána do benzinu a do nafty, jsou zatížena stejnou spotřební daní jako ta fosilní složka, která tam je. A Evropská komise nám říká - já to mám dnes v mailu a velice rád to přinesu na jakékoliv jednání výboru, který tento materiál dostane, budeme to muset potom (nesrozumitelné) upravit - nám říká ne 70 nebo 30 %, ale vy povinně to minimální množství 4,1 % v benzinu, který musíme plnit jako minimální objem biopaliv, a 6 % v naftě. Tak prostě to bude v každém litru. To není výmysl některého z ministerstev České republiky, to mám potvrzeno dnes v mailu od zástupců Evropské komise. To je prostě fakt.

Tato debata je o těchto racionálních věcech, a ne o tom, jestli si to tady někdo vymyslel, či nevymyslel. Ano, v Německu, ve Španělsku a v jiných státech jdou tou cestou, že postupně zvyšují minimální podíl bez podpory přimíchávaných biopaliv v naftě a benzinu. Nás to možná bude čekat v budoucnu taky, ale to není záležitost této debaty a tohoto zákona.

K záležitostem, které zde byly dále diskutovány, bych chtěl říct, jestliže tady zazněla řepková lobby, tak bych chtěl upozornit, že skoro necelých 50 % biopaliv se vyrábí z cukrové řepy. Jestli v České republice chceme po roce 2018, kdy padnou cukerné kvóty v EU i v ČR, udržet pěstování cukrové řepy a bavit se o nějaké budoucnosti tohoto sektoru, tak bez biopaliv z cukrové řepy to nepůjde.

Pokud se tady zmiňovala záležitost, kdo stanovil výši spotřební daně, které ministerstvo. Počítal to Výzkumný ústav zemědělské techniky pod Ministerstvem zemědělství na počátku roku 2013. Následně ten materiál musel být předložen Evropské komisi a ty výpočty musely být obhájeny. Jestli to napsal nějaký úředník, taková představa je naprosto lichá a děsí mě, když to říká dokonce bývalý ministr.

Je potřeba si uvědomit, že oproti předchozímu stavu, jak tady říkal pan poslanec Fiedler, také nějakou daň konečně vybereme, protože ta koruna osmdesát bude dělat daňový výnos odhadem 310 až 350 mil. Kč ročně.

Teď k tomu, co tady bylo skloňováno několikrát. Otázka té připomínky. Možná teď udělám něco, co není v českých politických kruzích úplně běžné, a sice přiznám chybu. Přiznám chybu částečně vlastní a chybu svého resortu. Ta připomínka, která tam byla vložena v rámci meziresortního připomínkového řízení k novele zákona o spotřební dani, tu připomínku tam dal externí poradce ministerstva. Na legislativně právním odboru nezkoumali věcnost připomínky a to, že je v rozporu s materiálem, který byl předložen v srpnu loňského roku, a tu připomínku tam uplatnili.

Ano, Miroslav Kalousek určitě může oprávněně namítnout, a kdokoli, kdo tady sedíte, ministr to má vědět. Ano, ministr má vědět naprosto všechno, a vlastně touto optikou by měl přečíst každý dokument, který podepíše. Denně podepisuji možná desítky kilogramů materiálů a není v lidských kapacitách ministra všechny přečíst. Jestli je tady ministr, někdo z bývalých ministrů, který řekne přečetl jsem vždycky všechno, tak si myslím, že nemluví pravdu. Na rovinu říkám otevřeně, přiznal jsem to i novinářům, ano ta chyba se stala, udělal jsem opatření, aby se příště systémově taková chyba neopakovala. Já ji přiznávám, za tuto chybu se omlouvám.

Nicméně věcně diskuse o tom, jestli biopaliva ano, či ne, tato debata se odehrála v srpnu loňského roku, kdy na vládě byl schválen materiál podpory využití biopaliv v dopravě do roku 2020. Dneska řešíme technickou novelu, která říká zdaníme vysokoprocentní biopaliva, ta byla teď úplně osvobozena od daně, a vůbec neřešíme množství. To se tady neřeší. A pak nám Evropská komise do toho říká: chceme, aby minimální množství bylo v každém litru povinně.

Děkuji za pozornost. (Potlesk několika poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Eviduji tři faktické poznámky, první je pan poslanec Laudát, po něm pan předseda Kalousek a poté pan poslanec Korte. Jenom ještě než vám dám slovo, zeptám se pana ministra, zda s přednostním právem, nebo s faktickou poznámkou. S přednostním právem, ano. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, to jsem velice rád, protože jsem zrovna chtěl znovu vyzvat ministra životního prostředí, ať se z hlediska ekologie postaví k této záležitosti, zda v tomto rozsahu pěstování řepky a dalších technických plodin pro biotunely, jestli je to to pravé pro českou krajinu. Možná byste, pánové, co jste tady tak pro to holdovali, zatím jsem zaevidoval tři, mluvili jinak, kdybyste se šli v zimních měsících napást na řepkové pole. Pak byste mluvili možná jinak.

Chci říci, že to, co je primárně, nevím, čemu tleskáte, prostě tady je velký problém a to je gigantický střet zájmů. Dlouho jsem nechápal, jak vypadá rekonstrukce státu. Děkuji za dnešní diskusi. Teď už jsem pochopil, jak že ta rekonstrukce státu, ta transparentní mezinárodní má vypadat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane ministře Jurečko prostřednictvím předsedajícího, nechci se přít, kolik zásadních připomínek do roka dává ministr, těch zásadních. Já jsem byl zvyklý ty zásadní tedy číst. Ale dobře. Připustíme-li, že jste nevěděl, co připomínkujete, pořád ještě platí, že ta připomínka nebyla stažena. Ministerstvo zemědělství neřeklo, že to není pravda. Pro vás jenom přestala být zásadní. Přestože dál jste přesvědčen v připomínkovém řízení, že řepka škodí krajině, už to pro vás není tak zásadní a jste ochoten smířit se s tím, že ministr financí napsal: nevyhovuje se. To se stalo. Vy jste neřekl to je nepravdivá připomínka. Ta připomínka je tady dál, platí, Ministerstvo zemědělství říká: škodí to krajině, pouze pan ministr už to nevidí až tak zásadní. To je skutečný stav. Pokud to pro vás už není zásadní, prosím, ale pro nás to zásadní je, když váš úřad tvrdí, že to škodí krajině, a tvrdit to nepřestal. To za prvé.

Za druhé, prosím, má-li být stoprocentní přimíchávání 4 až 6 %, nemáme s tím žádný problém, ale potom zdaňme naplno čistá biopaliva. Protože zůstane-li daňová úleva u čistých biopaliv a bude-li povinné přimíchávání, co se stane? Byznys s čistými biopalivy pojede dál, protože to bude atraktivní palivo cenově, ale vedle se bude povinně přimíchávat a sečtou se efekty dvou podpor a to je přesně to, proti čemu já tady protestuji. Zaveďme povinné přimíchávání a zrušme daňové zvýhodnění, pak to bude přesně tak, jak to po nás chce Evropská komise. Ale vy to chcete dvakrát! To je na tom to nemravné. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Korte a připraví se pan poslanec Volný. Máte slovo.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pan ministr pasáček vepřů nám vysvětlil velmi podrobně, proč je třeba přimíchávat biolíh do pohonných hmot. Bohužel nám nevysvětlil, proč je třeba ho dvojnásobně dotovat. Já bych prosím toto vysvětlení nyní od něj chtěl.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já bych vás zase požádal, abychom se navzájem oslovovali bez vzájemných urážek. Nyní požádám pana poslance volného o jeho faktickou poznámku.

 

Poslanec Jan Volný: Ještě jednou, páni kolegové, chtěl bych reagovat na slova pana kolegy Laudáta, jak plundrujeme řepkou českou krajinu a půdu. Já jsem se chtěl zeptat prostřednictvím pana předsedajícího pana Laudáta a pana kolegy Kalouska, jestli mysleli na ochranu krajiny, na ochranu půdního fondu, na fiskální politiku státu a na blaho prostých občanů, když schvalovali podporu a dotace solárním elektrárnám. Je to věc, která nemá v Evropě vůbec srovnání, a myslím, že to má daleko větší neblahé dopady do půdního fondu, do ekonomiky státu a do blahobytu našich občanů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Schwarz. Máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Pokusím se v těch dvou minutách odpovědět s velkou radostí. Solární energetiku, tak jak se začala rozvíjet, jsem nazýval solárním sajrajtem. Nebyl jsem ve Sněmovně, když tady sociální demokracie a další strany prosadily, nalevo, jediná ODS má čisté svědomí z tehdejší doby. Myslím, že to byl rok 2004, zákon o podpoře obnovitelných zdrojů. Nebyl jsem tady, když jedna sociální demokratka, která se té problematice vůbec nevěnovala, sem předhodila pozměňovací návrh při dalším projednávání a nasměrovala to na trajektorii tunelování veřejných i privátních zdrojů, spotřebitelů energie, ale hlasoval jsem pro to, aby byl solární byznys zdaněn. Nepodpořil jsem jako jediný tehdy ještě z ODS poslanec důvěru Fischerově vládě, a pak v éře pana Fischera, a pak se stalo to, co se stalo, že se nějakým způsobem prošvihlo zablokování nemravných příjmů.

Hlasoval jsem pro to, a nerozvolňoval jsem na rozdíl od vás ceny za vyjmutí z půdního fondu. Takže mám svědomí zcela čisté. Nebyl jsem ani v hospodářském výboru v éře, kdy se tam také něco zamlčovalo a zřejmě nechávalo projet, věnoval jsem se sociální politice. Takže mám zcela čisté svědomí. A vy tady slyšíte, co se děje, přesto pro to asi ruku zvedat budete. Už této zemi, tomuto lidu, který vám dal důvěru, a velikou, větší, než si zasluhujete, nic neříkejte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Schwarz. Máte slovo.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Už je asi večer. Dobrý podvečer. Pane místopředsedo, tady zrovna koukám na pana Kalouska, já nevím, jestli si to vezme k srdci nebo mě bude poslouchat. Já tomu nerozumím. Daním nerozumím. Já bych vás chtěl jenom poprosit, ne na odlehčenou, víte, já jsem z bývalého zaměstnání zvyklý na hodně věcí, na ošklivé věci, na nepříjemné věci. Ale vadí mi strašně jedna věc. Nemám daleko k tomu, abych kolikrát tady někoho vzal a řekl mu, co si o něm myslím, ale nemůžu to udělat. Chodil jsem do tanečních, třikrát, já tomu říkám třikrát, ale nezlobte se, já ministra nemusím milovat, je to ministr, vy jste byl také ministr. Prostě pro mě to jednou byl ministr, jako pro člověka, který byl - jestli vpravo, nebo vlevo, ale abych tady v Poslanecké sněmovně slyšel, že ministr pasáček vepřů, nebo občas slyšel, že ministr bez práce, nezlobte se, jak si nás mají ti lidé vážit. Vždyť si z nás musí dělat legraci. Jediné štěstí, které je, že na nás lidi nekoukají. Já bych vás chtěl poprosit, že je zajímá něco jiného. Nebudeme se radši bavit o našich platech, abychom se sjednotili a byli na sebe slušnější? Aby to trošku někam odsejpalo? Mně by to připadalo možná veselejší pro ty lidi. Ale abychom se tady uráželi, nezlobte se na mě, to se nehodí. Jednou to je ministr. Nemilujme ho, ale važme si ho, že je to ministr. To je všechno. Děkuji. (Potlesk v různých částech sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji další dvě faktické poznámky. První pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Urban. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Máte pravdu, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího. Já si vaše slova vzal k srdci ještě dřív, než tento bod začal být projednáván. Proto, jak jste si dobře všiml, dnes prostorem nezazněl ani ministr bez práce ani pasáček vepřů, nic takového. Já se toho úzkostlivě zdržuji a snažím se vaši pozornost upoutat pouze k tomu gigantickému konfliktu zájmů, který má ministr financí, majitel Agrofertu, který si přihrává několik miliard ročně návrhem tohoto zákona. To mezi námi je čin neskonale vulgárnější než jakékoli sprosté slovo. Takže žádný vulgarismus už tady zaznít nemusí. (Potlesk z řad TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Urban.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Já bych rád dostal odpověď od pana ministra zemědělství, který předkládá ten materiál. Německo v roce 2013 zrušilo úplně daňové zvýhodnění bionafty. Tečka. To platí. Pan ministr zemědělství říká - jasně, chápu, protože oni šli cestou zvyšování toho podílu přimíchávání. Předtím tady ale bylo řečeno, že pravděpodobná dohoda na přimíchávání bude 7 %. To je stejná cesta jako v Německu, možná ještě vyšší přimíchávání než v Německu. Tak já tomu nerozumím. Zkusme tedy ještě jednou - máme tady čistou náhradu bionafty. O tom je tento zákon. Německo v roce 2013 zrušilo daňové zvýhodnění. Jestli nemám pravdu, tak mě opravte. Říkáte, že šlo cestou povinného přimíchávání, což my máme v zákoně také, povinné přimíchávání, a mluvíte tady o tom, že se bude zvyšovat ten podíl povinného přimíchávání. Čili budeme produkovat zhruba dvakrát tolik té biosložky, která jednou bude prodávána jako bionafta, tedy čistá náhrada, a jednou bude prodávána jako produkt, který je přimícháván do nafty. Já myslím, že to tak je. Pokud ne, tak ať nám to ministr zemědělství znovu vysvětlí.

Poslední poznámka, abych využil ten čas. Opakuji znovu pro ty, kteří se velmi mýlí, když tady kritizují bývalou poslankyni Šedivou jako předkladatelku pozměňovacího návrhu, který tady snad měl vytvořit ten solární boom. Není to pravda, přátelé! Poslankyně Šedivá žádný takový návrh nepředkládala ani se o žádném takovém návrhu nehlasovalo. Najděte si to v dokumentaci Poslanecké sněmovny a nepoškozujte jméno člověka, který tady již v Poslanecké sněmovně nezasedá. A nebyla to ani sociální demokracie. Byl to tehdy poslanec klubu KSČM.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Korte. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Tak já se tímto omlouvám zde nepřítomnému panu... (Rozhlíží se.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ministr je za vámi - po levé ruce.

 

Poslanec Daniel Korte: ... ministrovi, že si vztáhl má slova na sebe. Já jsem ho nejmenoval. Nicméně bych stejně prosil, jestli by mohl vysvětlit - tímto se vám omlouvám, jestli jsem se vás dotkl svými slovy, nicméně bych prosil vysvětlit, proč je třeba dvojnásobně dotovat přimíchávání lihu do biopaliv. To jste nevysvětlil. Vy jste vysvětlil to, že je třeba přimíchávat, ale nikoli, proč to dvojnásobně dotovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Mám zde s přednostním právem pana ministra a dávám vám přednost, takže pane ministře Mariane Jurečko, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Tak líh je biopalivo. To je potřeba si uvědomit v té terminologii. Líh tedy vyrábíme z cukrové řepy nebo z kukuřice nebo z obilí. Obecně mu říkáme bioetanol a to přimícháváme. My jsme dneska v situaci, kdy tu část vysokoprocentních biopaliv zatěžujeme spotřební daní 1,80 Kč. Je potřeba si uvědomit, že dneska ta vysokoprocentní biopaliva mají zhruba o 2,50 až 3,50 Kč za litr lepší cenu než standardní paliva, která můžete na pumpě nakupovat. V okamžiku, kdy tam přidáme těch 1,80 Kč, tak se samozřejmě dostáváme do situace, kdy daleko více motoristů si rozmyslí, zdali bude tankovat toto palivo. A je předpoklad, logický předpoklad, že ta poptávka po biopalivech vysokoprocentních klesne, ale nikdo není schopen odhadnout o kolik. Protože ten cenový vývoj prostě nejsme schopni jasně nadefinovat a kvantifikovat.

K tomu, co tady říkal pan poslanec Urban. Je potřeba si uvědomit, že v Německu mají o něco vyšší ten povinný podíl, který přimícháváme do benzinu a do nafty, a předpoklady, že oni jdou tou cestou, že budou asi každoročně ten podíl zvyšovat až do roku 2020, aby naplnili těch 10 % obnovitelných zdrojů v dopravě z biopaliv. Z toho je předpoklad, na pracovní úrovni Evropské komise se říká, že 70 % z těch 10 je, nebo má být naplněno biopalivy první generace. To dostaneme v nějaké dohledné době několika měsíců asi jako řekněme návrh, který by takhle měl být respektován. Je to zatím na pracovní úrovni. A u nás v České republice nás čeká diskuse, proto jsem říkal, že to je záležitost Ministerstva průmyslu a obchodu, které stanovuje specifikaci norem na benzin a na naftu, a čeká nás někdy v roce 2017, jak jsem se díval do jejich legislativního plánu, do jejich výhledu, úprava tady těchto norem, kde se bude, předpokládám, abychom naplnili ten závazek Evropské unie v roce 2020, zvyšovat ten normativ přimíchávání biopaliva do benzinu a do nafty. Ale to není předmětem tady této diskuse.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. A nyní tedy požádám pana ministra životního prostředí s přednostním právem. Máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, pan předseda TOP 09 onehdy říkal jeden bonmot, který se dostal, myslím, i na bilboardy v jedněch volbách, a to bylo "když se říkají blbosti, tak spím". Já, když se říkají blbosti, tak jdu do bufetu a dám si jogurt. Ale dneska už jsem jich syt. Musím říct, že už by se do mě nevešel ani jeden. Takže už jsem nevydržel a musel jsem na některé věci, nebo musím na některé věci reagovat, ale budu zcela bez emocí.

Z pohledu Ministerstva životního prostředí, které - a tady je zajímavé... Mimochodem, děkuji, to můžu udělat i bez vašeho prostřednictví... Není to na vás, pane kolego (ke zpravodaji poslanci Kalouskovi), to bych říkal prostřednictvím pana předsedajícího... (Poslanec Kalousek mimo mikrofon souhlasí, že může i bez prostřednictví.)... A můžu přímo, děkuji, tak si to pak vyřešíme. (S úsměvem.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Obávám se, že nemůžete. Jednací řád platí pro všechny, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Dobrá, takže i když souhlasí oslovený, i tak nemůžu, tak to je opravdu konzervativní. Ale chtěl bych poděkovat tedy vaším prostřednictvím panu kolegovi Jurečkovi - to jsem si myslel, že svému kolegovi z vlády můžu poděkovat přímo, ale musím to udělat i takto - že mě dneska zastoupil. Naprosto. Já to občas dělám za své kolegy, ale on dneska zastoupil ministra životního prostředí v té argumentaci. Protože argumentace Ministerstva životního prostředí může vycházet především a pouze z hájení toho, za co jsme odpovědní. Za co jsme odpovědní jako státní úředníci. A my jsme odpovědní za to, abychom plnili příslušné směrnice. A v tomto případě za Ministerstvem životního prostředí jako za gestorem jde směrnice, která říká, v jakém časovém horizontu do roku 2020 máme plnit určité poměry, resp. snížení emisí CO2 v tom životním cyklu pohonných hmot. A tady jednoznačně říkám - a zaznělo tady, nebudu jmenovat, od celé řady kolegů, co všechno se v té Evropě diskutuje. Ale vážení, ono se v té Evropě diskutuje mnoho let mnoho věcí. Já si pamatuji, v roce 2007-2008... A já jsem trošku váhal, jestli vůbec mám vystupovat, protože za prvé mám tu legitimaci 002, kterou opravdu tedy mám, a za druhé - a to možná víte, já se k tomu také hlásím - jsem bývalý generální ředitel Lovochemie. A troufám si říct, že o těch biopalivech taky něco vím. A v roce 2007-2008 se už intenzivně v Evropě hovořilo o tom, jakým způsobem se nahradí ta biopaliva první generace dalšími generacemi. Je rok 2015 a Evropa z toho má dál zamotanou hlavu, protože ty poměry prostě nefungují a dál ta první generace musí plnit svoji funkci.

To znamená, já bych jenom chtěl říct, že ať už se bavíme o tom, jak kdo diskutuje, a věřte, že moji úředníci ty diskuse nejenom jezdí poslouchat, ale taky se jich účastní, tak k tomu diskutovanému § 19 z novely zákona o ochraně ovzduší už v roce 2013 bylo Ministerstvo životního prostředí požádáno Generálním ředitelstvím cel, aby s cílem minimalizovat daňové úniky vzniklé neplněním, tedy obcházením povinnosti přimíchávat minimální množství biopaliv do pohonných hmot byly řešeny některé věci. Proto i touto novelou právě v rámci § 19, protože zákon o ochraně ovzduší je velmi svázán s těmi ostatními zákony už od platnosti těch evropských směrnic a následně české legislativy na to navazující, tak tam byly právě vloženy nové paragrafy, které např. zavádějí povinnost přimíchávat určité minimální množství za kalendářní čtvrtletí, protože se bohužel ukázalo - a pamatujete si na naši včerejší debatu o odpadech a výkupu kovů - že je tady celá řada šikulů, kteří prostě tu svoji povinnost jsou schopni plnit tak, že něco vyexpedují v listopadu nebo prosinci, pak zkrachují a samozřejmě stát, nechci říct co, ale řekněme slušně, že stát sklapne, resp. rozpočet sklapne a státní pokladna samozřejmě na tom tratí. To znamená, že proto tam byla zavedena celá řada věcí.

A k tomu diskutovanému odstranění - a o tom tady pan kolega Kalousek mnohokrát hovořil a i samozřejmě někteří další kolegové. Tak opravdu Ministerstvo životního prostředí tam prosazovalo, a to je i v té současné podobě, aby byla možnost plnit alespoň 30 % prostřednictvím čistých nebo vysokoprocentních paliv a zůstala tam zákonně zachována, ovšem, a to už tady taky padlo, nakonec velmi pravděpodobně díky právě notifikaci - Evropská komise prosazuje nula, to znamená nulová možnost přimíchávat, resp. používat čistá či vysokoprocentní biopaliva. To znamená, že v této chvíli bych se rád vrátil k tomu, že ty případné sankce za neplnění toho desetiprocentního podílu obnovitelných zdrojů, tedy biopaliv, v tomto případě v pohonných hmotách, nebo obnovitelných zdrojů v dopravě jako takových, v roce 2020 prostě zatím není zpochybněna, dámy a pánové. Není zpochybněna. Přes jakékoli debaty, které se v té Evropě vedou. A povinnost státního úředníka, protože ministr je vysoký státní úředník, je prostě chovat se podle legislativy, která v Evropě platí. A kolegové, pan ministr Kalousek... Exministr Kalousek... Kolega Kalousek samozřejmě velmi dobře ví - a já jsem přesvědčen, že by se choval velmi podobně, protože bez ohledu na to, co by se v té Evropě debatovalo, tak on by řekl: Já tady mám jasnou evropskou směrnici a já ji musím plnit. Protože kdyby ji neplnil, tak ono se to nezjistí až v roce 2020. Ono se už třeba zjistí v roce 2015 nebo 2016, že neplníme ty postupné cíle, což by nám potom značně zatopilo v sankcích, pokud v roce 2020 ten desetiprocentní cíl nesplníme.

Takže vážené kolegyně, vážení kolegové, můžeme debatovat o jakékoli spekulaci. Můžeme debatovat o tom, co se v té Evropě stane za rok, za dva či za pět let. Můžeme debatovat, že desetiprocentní cíl někdo někdy zpochybní. Ale on existuje a my jsme povinni ho plnit. A dnes ani s tím povinným přimícháváním ten cíl prostě neplníme. Ne že ho přeplňujeme. My ho neplníme. A pokud skutečně tou notifikací nebude možno ta vysokoprocentní nebo čistá biopaliva použít, tak už ho nesplníme tuplem. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Eviduji dvě faktické poznámky. První pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Kučera. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Oba dva páni ministři řeknou vždycky spoustu faktů a nějaký důležitý pravděpodobně zapomenou říct. Já souhlasím se vším, co řekl pan ministr životního prostředí, akorát nám zapomněl také říct, že nás vůbec nikdo nenutí, abychom dali daňovou úlevu čistým biopalivům. Naopak. Evropská unie říká: možná vám to dovolíme do konce roku 2020. Prostě tento instrument - ty cíle nikdo nezpochybňuje - tento instrument rozhodně není povinný, spíše naopak.

Pan ministr Jurečka nám ve svém vystoupení v podstatě řekl, že s dublováním těch dvou podpor nedojde k žádnému významnému nárůstu spotřeby. Já jsem přesvědčen, že až k 70procentnímu, a odpovídá tomu i ta kalkulace v materiálu, který projednáváme. Protože, kolegyně, kolegové, v tomto materiálu je jásavě popsáno, jak ta zvýšená spotřeba zvýší o 14 tis. počet pracovních míst na venkově, kolik to přinese pracovních příležitostí a jaké to bude mít pozitivní dopady do státního rozpočtu. Přece mi nechcete říkat, že sice se nezvýší povinná spotřeba, nezvýší se produkce, ale přinese to nových 14 tis. pracovních míst. Kde tedy nemluvíte pravdu? Když nás přesvědčujete, jak je to pro státní rozpočet pozitivní, protože tam najde zaměstnání 14 tis. lidí, nebo když nás přesvědčujete, že se vlastně vůbec nic nestane, protože žádná produkce se nezvýší? Dohromady to nejde. Oba dva argumenty platit nemohou. Nicméně oba dva tu zaznívají, což samozřejmě výrazně zvyšuje naši nedůvěru.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Pan ministr Brabec mě vždy spolehlivě zvedne z lavice. Každý standardní evropský ministr životního prostředí by měl stát na tomto místě a vší silou bojovat proti škodlivým Babišovým biopalivům. Ale ministr Brabec tak nečiní. Zřejmě v něm svádí souboj ten Dr. Jekyll a Mr. Hyde. Dr. Jekyll, tedy ministr životního prostředí, a Mr. Hyde, ten bývalý ředitel chemičky vyrábějící škodlivá Babišova biopaliva. Kdo nakonec zvítězí? Já věřím, že na rozdíl od té románové předlohy to bude Dr. Jekyll, který je ministr životního prostředí, který se postaví proti tomuto zákonu a postaví se na stranu ochrany přírody a krajiny. A věřím taky, že zvítězí zdravý rozum nás poslanců a že tento zákon skutečně zamítneme v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji další faktickou poznámku pana poslance Korteho. Máte slovo.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Já se omlouvám, že jsem monotónní. Já se pokusím to zformulovat poměrně jednoduše. Já kladu stále otázku, proč je třeba dotovat, a dostává se mi odpovědi, proč je třeba míchat. Takže já bych prosil na tu otázku, kterou kladu, proč je třeba dotovat to přimíchání, kdyby mi třeba pan ministr odpověděl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní neeviduji žádnou faktickou poznámku ani přednostní právo. Dám tedy slovo řádně přihlášenému do rozpravy a tím je pan poslanec Herbert Pavera. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já bych chtěl jenom reagovat nejdříve na slova pana předsedy Faltýnka, že u nás neexistuje žádná firma, která by vyráběla biopaliva druhé generace, ani v Evropě. Není to pravdou. U nás je firma, která vyrábí. Je to firma, kterou jste jmenoval. A v Evropě existuje mimo jiné v Holandsku, v Anglii, v Irsku, v Německu a v jiných zemích. Můžu vám potom předat tabulku.

Nyní bych rád přistoupil k tomu, co jsem chtěl tady přednést, a to je říci něco o řepce olejce v souvislosti s bionaftou.

Asi víte, že brukev řepka je jednoletá nebo dvouletá plodina, která je pěstovaná pro olejnatá semena. Řepka je nejrozšířenější a nejstarší hospodářská plodina v České republice, nebo jedna z nejvíce rozšířených. Má široké využití v potravinářství, při výrobě olejů nebo v kosmetice. V Čechách se její pěstování ujalo hlavně v letech 1820 až 1839. Ale s rozvojem uplatnění svítiplynu a používáním petroleje ke svícení a minerálních olejů k mazání strojů význam řepky postupně klesal. Také růst pěstování cukrové řepy a dovoz surovin z kolonií zatlačoval řepku do pozadí.

Po vzniku Československé republiky úpadek pěstování olejnin včetně řepky pokračoval. Prakticky pěstování řepky zaniklo. Výstižně to ilustruje ročník 1930, kdy se řepka na území Československa pěstovala na pouhých 1 073 hektarech. Za existence Československé republiky se začal rozvíjet výzkum pěstitelské technologie a částečně i šlechtění řepky. Například za okupace Československa na území protektorátu se řepka pěstovala již v roce 1944 na ploše téměř 38 tisíc hektarů.

Můj kolega už tady říkal, že Česká republika patří z hlediska podílu zemědělské půdy k největším pěstitelům řepky v Evropě. Sedmnáct procent zemědělské půdy. Pan poslanec Faltýnek tady říkal o tom, na kolika hektarech se u nás pěstovala řepka v loňském roce. Je to něco málo přes 389 tisíc hektarů.

Také tady padlo, že řepka je plodinou biomasou, ale je velmi náročnou plodinou na živiny i postřik. Tvoří hodně biomasy, a proto extrémně vyčerpává půdy a je třeba ji intenzivně hnojit. V oblastech pěstování řepky je velké riziko vysoké kontaminace podzemních a povrchových vod dusičnany. Řepku je také třeba intenzivně ošetřovat proti škůdcům.

Původně používané pesticidy založené na chemikáliích neonikotinoidech jsou podezřelé z devastujícího vlivu na včely a čmeláky a další důležité opylovače. Jak jistě víte, nyní jsou na dva roky zakázány, aby se potvrdila nebo vyvrátila jejich toxicita. Místo nich se ale používají starší, méně selektivní pesticidy, které otráví bohužel větší spektrum druhů živočichů. Přitom nedostatek opylovačů je jedním z největších rizik potravinové bezpečnosti světa.

Řepka se také desikuje, postříká defoliantem, aby v létě před sklizní uschla. Na to se používají další nebezpečné pesticidy. Na ochranu řepky proti plevelům se používá pesticid Roundup - účinná látka glyfosát, zabíjející všechny jednoděložné rostliny. Glyfosát je také podezřelý z mnoha negativních účinků na teplokrevné živočichy, samozřejmě včetně člověka. V České republice se třetina spotřeby této látky používá na řepku, přestože se pěstuje pouze na sedmnácti procentech rozlohy. Řepková pole jsou tedy zatížena více než dvojnásobně v porovnání s ostatními plodinami.

Látky obsažené v postřicích na řepku stojí za hromadnými úhyny včelstev a drobných živočichů, ale také jsou schopny narušit vývoj plodu u zvířat, jako například hříbat v těle klisen, upozorňuje například v pořadu A dost! internetové televize Stream.cz MUDr. Miroslav Šuta z Centra životního prostředí a zdraví. Vědecké studie navíc potvrdily, že tyto látky mají podobné účinky i na lidi. Například podle kalifornské studie pesticid chlorpyrifos způsobuje změny v některých částech mozku. Děti, které jsou látce vystaveny, mají problémy s pamětí a inteligencí, častěji také trpí autismem. Pokud tedy přijdou do styku s touto látkou těhotné ženy, byť jen v malém množství, může to vést k nevratným změnám ve struktuře mozku ještě nenarozeného dítěte. Přitom právě tento pesticid patří ve světě k nejčastěji používaným. Jen v České republice je ho ročně použito kolem 140 tisíc kilogramů. Značná část skončí právě na žlutých lánech s řepkou.

Řepka také obsahuje glukosinoláty, které spolu s vysokým obsahem dusíku v listech řepky způsobují úhyn tisíců kusů srnčí zvěře.

A možná pro pobavení, řepka spolu s kukuřicí je jednou z možných příčin expanze divokých prasat. Řepková pole poskytují divočákům vydatnou potravu - olejnaté lusky - a klidné a nerušené útočiště. Po sklizni řepky v červenci se divočáci přestěhují do kukuřice, kde se živí až do podzimu. A jak jistě víte, divočáci likvidují další druhy zvířat, zejména ptáky hnízdící na zemi.

Kvetoucí řepka je i nebezpečím pro řadu alergiků.

A proč přes všechny tyto důvody došlo v posledních letech k obrovskému zvýšení pěstování řepky? Jednoduše řečeno, pro velké zisky pěstitelů i výrobců bionafty. Jestliže výnos z jednoho hektaru byl před dvanácti lety okolo dvanácti tun řepky (špatně přečteno, v tištěném materiálu je uvedeno "okolo dvou tun"), pak rok 2014 přinesl rekordní sklizeň řepky v podobě téměř čtyř tun na hektar, což je skoro 47 procent vyšší výnos, než je desetiletý průměr. Výnos na jeden hektar vzrostl o 14,2 procenta oproti roku 2013. Těžko se pak divit zemědělcům, že dávají přednost této plodině před tradičními plodinami. Menší část vypěstované řepky skončí v potravinářském nebo jiném průmyslu, větší část se používá na výrobu bionafty.

Myslím si, že prostřednictvím pana místopředsedy... Pane Faltýnku, vy jste dneska řekl v televizi špatnou chybu, když jste říkal jenom 500 tisíc tun. Je to milion tun, které se spotřebuje na řepku. Vy jste tam asi udělal chybu.

Je zvláštní, že Česká republika stále zvyšuje celkové množství vyprodukované řepky a v EU se již několik let mluví o snížení produkce řepky. Je zvláštní, že Česká republika zvyšuje podíl bionafty z řepky v naftě, a v EU se uvažuje o opaku. Evropská unie bude navíc při stanovování povinných podílů biosložek pečlivěji hlídat i to, jak dané palivo snižuje emise oxidu uhličitého. Stanovila, že biopaliva první generace, třeba nafta z řepky, emise skleníkových plynů snižují zhruba o 35, maximálně 45 procent. Je však dobře známo, že od roku 2017 budou v Evropské unii přípustná pouze paliva, která sníží emise minimálně o 50 procent. Od roku 2018 dokonce o 60 procent.

Otevírá se tak prostor pro druhou generaci biopaliv. Jde například o seno, slámu, ale také o různé odpady. V České republice se už totiž bionafta druhé generace díky šikovnosti českých vědců vyrábí. Plně se však exportuje do ciziny. Jde jen o to, dát této bionaftě prostor i u nás. Bionafta z odpadních tuků snižuje emise oxidu uhličitého o více než 80 procent. (Hluk v sále.)

Evropská komise dnes přehodnocuje rozhodnutí z období zelené revoluce. Zjistila, že dobře míněná myšlenka je obrovským byznysem. Podle časopisu Science se ukazuje, že pokud bychom plochy, na kterých se nyní pěstuje řepka, zatravnili a zalesnili, docílili bychom mnohem větších úspor skleníkových plynů než při pěstování řepky pro biopaliva, vysvětluje současný postoj EU k pěstování řepky profesor Sklenička.

A tak se ptám pana předkladatele novely zákona pana ministra Mariana Jurečky, proč již Česká republika nereaguje pružněji na informace z EU a nezačíná více využívat třeba biopaliva druhé generace, která jsou vyráběna například z kafilerních odpadů, tuků. Odpovím si sám. Protože to vyhovuje lobby, z níž jeden z nich sedí přímo ve vládě.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Eviduji tři faktické poznámky. První pan ministr Jurečka, po něm pan předseda Faltýnek a po něm pan poslanec Korte. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Milé kolegyně a vážení kolegové, já bych chtěl poprosit, když sem chodíte vystupovat k poměrně hodně odborné problematice a někdo vám napíše ten projev nebo si to někde stáhneme z Wikipedie, dejte to někomu, kdo se v tom opravdu vyzná, aby vám to zoponoval, abyste se tady neshazovali. Já jsem rostlinolékař, vystudoval jsem střední i vysokou školu. A kdybyste používali třeba na ošetření řepky ozimé Roundup s účinnou látkou glyfosát, tak nejenom že zničíte veškeré jednoděložné a dvouděložné rostliny, ale zničíte i tu řepku samotnou. (Potlesk některých poslanců.)

Pokud se bavíte o všech dalších pesticidních ošetřeních, ať už insekticidů, fungicidů a herbicidů, tak řepka nemá vyšší nároky na rozdíl, když to dám třeba do srovnání s pěstováním jarního ječmene. Počet fungicidních zásahů třeba u jarního ječmene sladovnického bude třeba ještě vyšší než u té řepky. Když se bavíme o těch insekticidních, to znamená účinné látky, které jste tady jmenoval, jako chlorpyrifos a podobně, je potřeba si uvědomit, že to jsou látky, které mají nějaký vývoj a víceméně do budoucna už jsou tady daleko, nebo i dnes v praxi účinné látky a postřiky, které jsou pro včely naprosto neškodné. Zemědělská veřejnost je začíná daleko více používat, a pokud by bylo pravdou to, co jste tady četl, tak by Ministerstvo zdravotnictví nikdy nemohlo povolit používání přípravku Nurelle D s účinnou látkou chlorpyrifos, pokud by byly tak závažné obavy z toho poškození zdraví občanů České republiky. Používají se přípravky, jako je Mavrik, (nesrozumitelné) a podobně, na bázi kyseliny citronové, které zdraví včel vůbec neohrozí.

Pokud jde o zmíněný problém kontaminace při pěstování řepky například tím, že se spotřebovává vysoké množství hnojiv, já vás můžu uklidnit: dávky dusíku při pěstování řepky jsou dneska v praxi stejné jako dávky pro pšenici ozimou anebo kukuřici.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane ministře, ale vaše dvě minuty vypršely. Když tak se přihlaste do rozpravy znovu. Děkuji vám, pane ministře.

Nyní tedy s faktickou poznámkou pan předseda Faltýnek a připraví se pan poslanec Korte.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, pane předsedající. Já bych jenom s dovolením vaším prostřednictvím reagoval na kolegu Paveru, který mně položil nějaké otázky.

Za prvé, znovu bych opakoval ta čísla, aby nedocházelo k nějaké mýlce. V roce 2014 se sklidilo v České republice 1 537 320 tun semena řepky olejné na ploše 389 298 ha. Z toho bylo spotřebováno na výrobu řepky pro metylester řepkového oleje, pardon, na tento metylester řepkového oleje, 554 153 tun. Takže je to třetina z toho celkového objemu, který byl sklizen v České republice.

A ještě pokud se týká výrobců biopaliv druhé generace v Holandsku a Finsku, tak to jsou výrobci tzv. HVO, je to hydrogenovaný olej, který ale zatím Evropská unie neuznává jako biopalivo druhé generace. Ten se vyrábí z upotřebených olejů nebo tuků stejně jako v té firmě v Čechách. A když si vezmete, že se tady bavíme o celkovém objemu potřeby 300 tis. tun MEŘO a 120 tis. tun biolihu do benzinu, tak spotřeba, která se v České republice posbírá, těch upotřebených tuků nebo olejů se pohybuje v řádu desítek či tisíců tun. Já jsem tady v tom svém vystoupení hovořil o třech tisících tunách, které by bylo lze použít na výrobu tzv. biopaliva druhé generace v té firmě Oleochemical. Ale to znamená, že bychom museli ten upotřebený olej dovážet ze zahraničí a stali bychom se v podstatě odpadištěm Evropy. Takže já si osobně myslím, že tohle není cesta. Určitě je cesta prostě v jiných potenciálně vyzkoumatelných biopalivech druhé generace, o tom hovořil i místopředseda vlády Bělobrádek, že jsme asi podcenili ten výzkum.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane předsedo, ale i u vás vypršel čas pro faktickou poznámku. Já vám děkuji.

Nyní tedy pan poslanec Korte a po něm pan předseda Kalousek. Máte slovo.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane místopředsedo. Já se velice omlouvám, že jsem monotematický, ale já jsem stále neslyšel odpověď na tu svoji otázku. Já nepochybuji o tom, že je třeba přimíchávat biolíh do nafty atd., ale neslyšel jsem odpovědět, proč musí být mrtvá cesta, to jest biolíh, první, nebo ta tzv. první generace, proč musíme prodlužovat její subvencování. Já bych prosil, aby mi to někdo kompetentní vysvětlil. Mně nejde o to, že musíme. Já se ptám, proč to musíme subvencovat. Je ta otázka zřetelná a jasná?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní tedy pan předseda Kalousek s faktickou poznámkou a po něm pan předseda Stanjura. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já vám chci teď spíš jako předseda klubu TOP 09 než jako zpravodaj, pane ministře Jurečko prostřednictvím pana předsedajícího, poděkovat za dojemnou péči o odborné vzdělávání členů našeho klubu. Zní to mimořádně pikantně od člověka, který si není jist, jestli zásadní připomínku myslel vážně, nebo ne. Takže já se odměním otázkou: Ta připomínka stále platí. Ale připouštím, vy už ji nepokládáte za zásadní. Ale vyjmenovává velmi kompetentně negativní dopady pěstování řepky na krajinu a životní prostředí. Ta připomínka, kterou jste podepsal a nikdy nestáhl, jenom jste ji přestal pokládat za zásadní, začal jste říkat, že už vám nevadí, ta připomínka ve své odborné formulaci platí, nebo neplatí? Protože to je vážná věc. Pro vás třeba už zásadní není, ale pro nás ano. Pro mě, pro pana kolegu Paveru, pro pana kolegu Kučeru a pro celou řadu jiných z nás je odborné stanovisko Ministerstva zemědělství, do jaké míry je pěstování této plodiny škodlivé na krajinu a na životní prostředí, docela zásadní informace. A to je informace vašeho ministerstva, vámi podepsaná, pouze jste to přestal pokládat za zásadní. To je to jediné, co se stalo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan předseda Stanjura a po něm pan předseda Kučera. Jsou to všechno faktické poznámky. V pořadí tak, jak jste se přihlásili. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Docela se daří takový ten politický fígl, že se odvádí pozornost a uvádějí se detaily sice zajímavé, ale ne podstatné. Sice tu podstatnou větu řekl pan předseda Faltýnek a my všichni od dneška máme nové dilema, které jsem do dneška nevnímal. Teď ho budu možná parafrázovat, ne přesně citovat. Buď budeme podporovat byznys Agrofertu, nebo musíme vystoupit z Evropské unie. Musím říct, že do dneška mě takové dilema nenapadlo a je to poměrně vážné. A mě by zajímalo, jestli to myslí opravdu vážně , nebo si z nás dělá legraci s tím jeho: Omlouvám se. Celý život dělám v zemědělství a nedovolím si říct, že bych tomu rozuměl. Omlouvám se. A teď nás časuje, já bych řekl, osobními výpady. Ale opravdu máme dilema jako Poslanecká sněmovna - buď podpoříme tento byznys Agrofertu, nebo vystoupit z EU? Nic mezi není? Já si myslím, že mezi tím je mnoho jiných variant, které můžeme.

Přece všichni musí uznat, že kdyby si Evropa nevymyslela podporu biopaliv, tak by, říkám Evropa, uznávám, že to nebyl Agrofert, to uznávám, to bych nikdy neřekl. Evropa si to vymyslela, já jsem o tom už mluvil jednou, že obecně tím pokřivila trh. Ale to, že si to vymyslela, přece znamenalo, že to je lákavější k pěstování. A bez této umělé podpory, vymyšlené zejména zelenými a levicovými politiky, by se prostě pěstovalo té řepky méně. To si myslím, že je pravda. Je to logické. Když má někdo zajištěn odbyt, proč by to nedělal? Protože není... Každý, kdo podniká, a zná to pan předseda Faltýnek - není tak složité něco vyrobit. Složité je to prodat. A mít odbyt. A tady my rozhodujeme o byznysu pro firmu pana předsedy Faltýnka, kde je členem představenstva. A když to neschválíme, tak on říká: Musíme vystoupit z EU.

Já si myslím že ne. Když to neschválíme, nic se nestane. Mnozí poslanci, i vládní, říkali: bude se přimíchávat dál, ať tu novelu schválíme, nebo neschválíme. Mě by zajímalo, co bude potřebovat České republika. Sedm, šest nebo pět procent? A to procento spotřební daně bych poprosil od pana ministra Jurečky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jak poslouchám pana předsedu Faltýnka, tak jen čekám, kdy přijde s tím, že řepka olejka je významná česká léčivka, která má blahodárné účinky na naše zdraví a na naši pleť. Ale chtěl bych říci pár čísel. Těmi čísly tu házíme na jednu či druhou stranu, tak já zkusím trochu suplovat Dr. Jekylla a Mr. Hyda, pana ministra životního prostředí, a pár čísel z té ekologické stránky výroby biopaliv.

Evropská unie se rozhodla omezit podíl biopaliv, jejichž výroba vyžaduje zábor zemědělské půdy, a to je fakt. Evropská komise chce snížit podíl na pět až šest procent. V současné době máme sedm procent, takže zákon jde přímo proti této snaze Evropské unie. Spotřeba energie při výrobě Babišových biopaliv je o 11 až 27 % vyšší, než je energie z biopaliv získaná. Při produkci biopaliv vzniká asi o 50 až 70 % více skleníkových plynů, než vytváří čistý benzin nebo nafta. Ale to už samozřejmě všichni víme, to myslím, že tu nemusím zmiňovat. Navíc si musíme uvědomit, že oxidy dusíku mají 300krát větší skleníkový efekt než CO2.

Takže tolik pár čísel k doplnění k číslům pana předsedy Faltýnka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní přistoupíme k řádné rozpravě. Dalším přihlášeným je pan poslanec Karel Fiedler a připraví se pan poslanec Kučera. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Vzhledem k opravdu košaté debatě, kterou jsme tu dosud absolvovali, zkrátím svůj příspěvek, ty poznámky, které tu mám. Ať se zase dostaneme trochu v tom posuzování někam jinam, uvedu z toho jen pouze dva odstavce. (V sále je silný hluk.)

Podle informací automobilek snižují biopaliva životnost motorů asi o 70 %, motory rezaví, protože biopaliva jsou hygroskopická. Tak dochází k tomu, že výměny oleje a filtrů u motorů používající biopaliva musí být asi třikrát častější. Biopaliva také zvyšují spotřebu až asi o osm procent, jinými slovy, tankovat se musí častěji a na plnou nádrž se ujede méně kilometrů. Do kapes přimíchávačů jde přitom ročně několik miliard korun. Já jsem si samozřejmě vědom toho, že přimíchávaná procenta nám stanovuje Evropská unie, ale jak před chvílí řekl předřečník kolega Kučera, my jsme dnes nad rámec toho, o čem uvažuje Evropská unie. Evropská unie, dnes to tu několikrát zaznělo, zvažuje to, že neskončíme na 10 %, ale že to procento by se mělo snižovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale míra hluku v sále je skutečně vysoká. Požádám vás, kolegyně a kolegové, jestli potřebujete něco akutně řešit, jděte do předsálí, ať slyšíme diskutující. Děkuji za to, že to budete respektovat.

Prosím, pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Zaznělo tu také několik otázek, na které, tak jak bývá tradicí, bohužel tradicí, marně čekáme odpovědi. Je to údajné zvýšení zaměstnanosti. Důvodová zpráva v novele zákona zmiňuje zvýšení zaměstnanosti a s tím spojené vyšší odvody do státní poklady. Bez jakéhokoli přesného a konkrétního zdůvodnění je v důvodové zprávě napsáno, že vzniknout by mělo asi 14 tisíc nových pracovních míst a to by mělo do státní kasy přinést asi 15 miliard. Kde se tato čísla vzala? ptám se stínového předkladatele. Odpověď, budu věřit, že se jí dočkáme.

Podpořil bych mnohokrát už několikrát opakovaný dotaz poslance kolegy Korteho. Ještě jednou to zopakuji, třeba to pomůže. Několikrát jsme tu slyšeli vysvětlení, že se musí přimíchávat. Myslím, že jsme to všichni pochopili, ale ještě nikdo neodpověděl na to, proč to musíme dotovat. Dívám se významně na pana ministra. Proč to musíme dotovat, když to nemusí dotovat Německo? Na mikrofon bychom prosili vysvětlení. Když to nemusí dotovat Německo, když to nemusí dotovat jiné země, proč se to musí dotovat u nás.

Znovu tu připomenu to, že asi chceme jít cestou nikoli Chorvatska, ale já osobně spíše toho Německa, kde věřím, že v Německu se nad tím zamysleli a jsou nám v mnoha oblastech techniky, ekonomiky a společenských záležitostí příkladem. Nejsem žádný germanofil, ale opravdu se přimlouvám za to, abychom pokukovali určitě v této věci tím západním směrem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní požádám o příspěvek pana poslance Kučery do rozpravy. Jen upozorňuji, že dnes jednáme do 19. hodiny, takže máme před sebou nějaké čtyři minuty jednání. Tak vás požádám, aby váš příspěvek respektoval čas, který máme vyměřen. Máte slovo. (Hluk v sále trvá.)

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Abych řekl pravdu, ani jsem nečekal, že na mne dnes vyjde řada. Já jsem se snažil ve svých předchozích vystoupeních trochu suplovat, ač nerad, opravdu nerad, roli ministra životního prostředí a trochu přispět svými příspěvky k pohledu, které by měly více chránit naši krajinu a přírodu, i když to měl dle mého dělat právě ministr životního prostředí. Ale třeba se té role zhostí v pokračování -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně a kolegové, já vás opakovaně žádám o klid! Byť rozumím tomu, že se blíží konec jednacího dne, ale chtěl bych vás požádat, abyste respektovali přednášejícího. Děkuji vám.

Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Michal Kučera: Mnoho už tady bylo řečeno. Já bych víceméně zkusil přiblížit, v čem je zásadní problém z pohledu právě ochrany krajiny a přírody. Je to v tzv. biopalivech první generace, tedy těch, která se dnes vyrábějí právě v továrnách Andreje Babiše. Jedná se o metylester řepkového oleje, tzv. MEŘO. Jeho dominantním výrobcem a dodavatelem státnímu podniku ČEPRO, který dnes řídí Andrej Babiš, je firma Preol, také z Babišova Agrofertu, aby se to nepletlo.

Biopaliva vyrobená z řepky olejné ve světě končí a to je prostě fakt. Masivní a extenzivní produkce řepky olejky nemá vliv jen na nás alergiky, ale zejména na zemědělský půdní fond a na životní prostředí. Evropská komise od podpory paliv první generace, tj. od těch, o kterých se tu dnes bavíme, upouští právě z těchto důvodů, na rozdíl od České republiky.

Chtěl bych říci, už to bylo zmiňováno, ono je podivné i chování právě ministra zemědělství. Z legislativního procesu víme, že Ministerstvo zemědělství dalo proti tomuto návrhu zásadní připomínku, už to tu několikrát zaznělo. Jen bych si dovolil ten závěr citovat ještě jednou, abychom si to všichni uvědomili: "Za těchto okolností jsou veškeré návrhy na monitoring biopaliv či návrhy na jejich vyšší užití nebo přísnější sledování mimo stávající a budoucí trendy. Nemá tak smysl revidovat zákony vycházející z původního plánu podpory biopaliv v Evropské unii." Velmi by mě zajímalo, co vše se muselo udát a proběhnout, aby ministr zemědělství Jurečka změnil svůj názor a změnil připomínku ze zásadní na doporučující. Asi tam proběhl nějaký ten deal, jak říká s oblibou ministr Babiš.

Tato novela zákona velmi výrazně zasahuje do regulace biopaliv. Proč tedy není sladěná s evropskou legislativou? To je další otázka, která tady dneska zazněla a na kterou jsme nedostali odpověď.

Proč nereaguje na negativní zkušenosti s biopalivy ve světě a v Evropě? Opět bez odpovědi.

Proč přes všechna negativa, která přináší Babišem vyráběné metyly a staré řepkové oleje, je MEŘO jedinou možnou zelenou naftou? Další otázka a další bez odpovědi.

Jakou roli zde hraje novela zákona o ovzduší? Já bych tady citoval víceletý program podpory biopaliv na rok 2015 a 2020, který schválila vláda a kde se píše - cituji: Podle zákona č. 201 Sb., o ochraně ovzduší, musí motorové benziny a motorová nafta uváděné do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely za kalendářní rok obsahovat i minimální množství certifikovaných biopaliv ve výši 4,1 % z celkového množství motorových benzinů a 6 % z celkového množství motorové nafty. Tuto povinnost lze nadále splnit uvedením čistých biopaliv nebo směsných paliv splňujících vyhlášku číslo 133/2010, o jakosti a evidenci pohonných hmot do volného daňového oběhu. Píše se v návrhu, který schválila tato vláda 6. srpna 2014. Řekl bych, že to je v poměrně zásadním rozporu s touto předloženou novelou. Zvýšená poptávka po zemědělské půdě pro pěstování biopaliv dokonce působí nárůst emisí skleníkových plynů, o tom jsme už tady taky mluvili, a to zejména kvůli tzv. nepřímým emisím.

Kvůli již deformované dotační politice značně vzrostla poptávka po biopalivech v Evropě, a tím i celosvětová produkce surovin pro jejich výrobu. V zahraničí jde například o produkci kontroverzního palmového či sojového oleje. My máme problém jiný, u nás se ten problém jmenuje řepka olejná. K čemu vede pěstování plodin pro výrobu biopaliv? Vede k ničení cenného ekosystému, k zvyšování produkce skleníkových plynů a v neposlední řadě i druhotně k nárůstu cen potravin. (V sále je stále značný hluk.) Je třeba říci, že Andrej Babiš za přispění -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, chci se vás zeptat - je 19.01 hodin, máte to ještě dlouhé? Dvě minuty? Takže v 19.03, poté tedy přeruším schůzi.

 

Poslanec Michal Kučera: Je třeba říct, že Andrej Babiš zde za přispění ministra Jurečky nepodniká pouze nájezd na peněženky daňových poplatníků, ze kterých chce vytáhnout více peněz pro sebe a pro své podniky. Andrej Babiš se rozhodl dále ničit naše životní prostředí. Andrej Babiš bude dále znečišťovat naši krajinu i naše ovzduší, tak jak jsem o tom hovořil již dříve. Já věřím, že se mé role příště ujme pan ministr životní prostředí Brabec a bude tady bojovat za ochranu životního prostředí, a ne za českou produkci řepky olejky, potažmo řepky olejky z firmy Agrofert. Děkuji. (Potlesk napravo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a přerušuji projednávání tohoto bodu. Přerušuji jednání schůze do zítřejšího rána do 9 hodin. Přeji vám hezký zbytek dnešního dne.

 

(Jednání skončilo v 19.03 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.