Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

20.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení
výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům
(zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 416/ - prvé čtení

Děkuji panu ministrovi, že zůstal u stolku zpravodajů, a panu kolegovi Volnému, že zaujal své místo, protože je zpravodajem pro prvé čtení.

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Jakmile se sněmovna uklidní, pane místopředsedo, tak vám udělím slovo. Ale opravdu žádám sněmovnu o klid! (Místopředseda vlády Babiš: To je jedno. Mně to nevadí.) Páni kolegové a paní kolegyně, prosím, pokud máte jinou debatu, než je rozpočtové určení daní, tak ji přeneste do předsálí. Riskujete totiž tím, že ve vašich volebních obvodech nebudete mít absolutně posluchačů, pokud nebudete rozumět rozpočtovému určení, to všichni dobře víte. Děkuji.

Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Jsou to další peníze pro kraje, jen tak stručně řečeno.

Takže vážený pane předsedající, dámy a pánové, navrženo je zvýšení procentuálního podílu, kterým se kraje podílejí na výnosu daně z přidané hodnoty, a to na 8,92 %, a to s účinností od 1. ledna 2016. Z hlediska legislativního půjde o změnu ustanovení § 3 odst. 1 písm. b), přičemž nezměněna zůstává příloha č. 1 k zákonu o rozpočtovém určení daní, podle níž se na vymezené části výnosů podílejí jednotlivé kraje České republiky. Podíly krajů na výnosu daní byly konstruovány na základě objemu prostředků za kompetence převedené z rušených okresních úřadů, popř. ministerstev, v rámci reformy veřejné správy. Došlo tak k nárůstu podílu krajů postupně až na 8,92 % do konce roku 2011. Takto vymezené podíly byly od roku 2012 korigovány ve vazbě na předpokládané efekty přijímaných daňových opatření.

Kraje dlouhodobě požadují zrušení těchto korekcí, resp. návrat DPH na 8,92 %. V reakci na tyto požadavky se navrhuje novela zákona o rozpočtovém určení daní, která zvýší podíl krajů na výnosu DPH na 8,92 % s účinností od 1. ledna 2016. Kraje návrhem získají v rámci rozpočtového určení daní prostředky, o jejichž použití budou moci rozhodovat samostatně. Dojde k plošnému navýšení daňových příjmů krajů z DPH o necelých 8 % od roku 2016. V absolutním vyjádření se jedná o navýšení daňových příjmů krajů o 3,5 mld. korun. Finanční efekty v dalších letech budou záviset na výši inkasa daně z přidané hodnoty.

Závěrem svého úvodního slova si vás dovoluji požádat o projednání návrhu zákona ve výborech a jeho schválení a avizuji, že v rámci rozpravy bude navrženo zkrátit lhůtu pro projednání této řádné novely ve výborech na 30 dní.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi a žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jana Volného, aby přednesl zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající, vážení kolegové, kolegyně, já to nebudu protahovat. Jde o velice jednoduchou novelu. Je to změna sazby podílu DPH, které bude odváděno na kraje. Myslím si, že to je dobrá zpráva pro naše kraje, a prosím o schválení této novely do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci, zpravodaji a otvírám obecnou rozpravu, do které mám jako první přihlášenu paní poslankyni Věru Kovářovou. Připraví se pan poslanec Vladislav Vilímec. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Pane ministře, máte pravdu, mohly by to být i peníze na památky.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr zde řekl, že jsou to peníze pro kraje, a já si myslím, že by bylo správné, kdyby mohl říci, že jsou to peníze pro kraje, obce a města. Leží totiž před námi návrh zákona, kterým se mají navýšit příjmy právě jen krajům. Tedy přesněji řečeno, má se navýšit podíl krajů na výnosu daně z přidané hodnoty ze 7,86 % na 8,92 %. Není to jen formulační rozdíl. O tom, zda půjde i o reálné navýšení, rozhodne úspěšnost výběru daní. Ten zatím podle informací, které se ke mně dostávají z obcí, měst a krajů, bohužel pokulhává. To je třeba otevřeně říct. Myslím, že by se pan ministr měl k tomuto problému v rámci projednávání předloženého návrhu vyjádřit. Pokud chci něco rozdělovat, musím to něco nejdřív mít.

Chci ale jasně říci, že nepatřím k těm, kteří by tento návrh zcela zavrhovali. Třeba proto, že přichází krátce před krajskými volbami, ač může leckomu připomínat klasický předvolební dáreček nebo alespoň téma, o kterém je možné hovořit v rámci předvolební kampaně. I kdyby tomu tak bylo, musím říct, že politický motiv je v mých očích slabším argumentem než objektivní potřeba regionů na posílení financování. To, že kraje peníze potřebují jako sůl, ví každý. Kdo se například projede po silnicích v jejich vlastnictví, které by častěji, než by se nám líbilo, mohly nést krycí název 50 odstínů šedi. Podotýkám jen, že silnice ani tento film nejsou moc koukatelné.

Chci podtrhnout, že samotný záměr posílit financování krajů považuji za rozumný. Není mi ale jasné, proč spolu s kraji nedochází k navýšení také v případě obcí. Krajům stejně jako obcím byl snížen podíl na výnosu daně z přidané hodnoty v souvislosti se zaváděním druhého pilíře důchodové reformy. Osud tohoto pilíře všichni známe. Současná vláda jej prostě a jednoduše odpískala. V tomto případě by se mi ale jevilo jako systematické, aby se na svá původně plánovaná čísla dostaly i obce a města. Proto chci už teď předem avizovat, že předložím pozměňovací návrh, který popsaný problém bude řešit.

Pozměňovacím návrhem hodlám nově upravit také způsob rozdělení prostředků mezi kraje. Stávající systém se přežil, je zcela nemotivační, nespravedlivý, a proto je třeba ho reformovat. Vaše zřejmě narychlo připravená novela se řešení bohužel vyhýbá.

Pane ministře, zvědavost mi nedá. Můžete mi prosím odpovědět, proč se v novele, kterou připravil váš úřad, nezabýváte způsobem rozdělení daňových výnosů mezi jednotlivé regiony, což je asi nejpalčivější problém v této oblasti? A proč z navýšení vyjímáte obce a města, přestože jejich zahrnutí by bylo systematické? Děkuji.

Závěrem bych chtěla vyjádřit naději, že jediný důvod v případě druhé z mých otázek nespočívá v tom, že volby do obecních a městských zastupitelstev jsou na rozdíl od těch krajských, které nás čekají za rok a půl, už za námi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Slova se ujme pan poslanec Vladislav Vilímec, který je řádně přihlášen do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, navážu na paní poslankyni Kovářovou. Vládní návrh, který je zde předložen, jak víte, navyšuje podíl krajů na inkasu daně z přidané hodnoty ze současných 7,86 % na tzv. původních 8,92 %. Tento návrh pan ministr financí a vláda předkládají na základě dohody s hejtmany krajů, kteří si dlouhodobě stěžovali na snížené inkaso daňových výnosů z DPH.

Když ale mluvíme o původním podílu, jedná se o podíl, který byl platný pro kraje v letech 2005 až 2011. Pan ministr zde vzpomínal víceméně ve stručnosti změny rozpočtového určení daní krajů. V letech 2002 až 2011 byly schváleny dvě změny. První v roce 2002 a tehdy krajům příslušelo 3,1 %, pak v roce 2005 to bylo oněch 8,92 %. Všichni víme, co se událo poté, že v souvislosti s přípravou důchodové reformy došlo ke zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 % a při požadavku neutrálního dopadu na rozpočty obcí i krajů i ke snížení původního podílu 8,92 na nejprve 8,29 a poté na současných 7,86 %.

Je ale třeba také vnímat a nezapomínat na to, že v dobách, kdy od 1. ledna 2005 došlo ke zvýšení podílu krajů na DPH na oněch 8,92 %, bylo DPH ve snížené sazbě 5 % a ve zvýšené sazbě 19 %. Nechci to rozebírat. Pak došlo k dalším změnám. Pouze chci dodat, že v dobách, kdy se stanovil podíl krajů na sdílených daních, a to i na dani z přidané hodnoty na ten podíl 8,92 %, byly procentní sazby DPH trochu jiné.

Na druhé straně souhlasím s tím a vždy jsem prosazoval, aby tady nebyl procentní podíl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Jestli máte jinou debatu, než je rozpočtové určení daní, přeneste ji do předsálí. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Souhlasím s tím a vždy jsem prosazoval, aby tu nebyl procentní podíl krajů a obcí na daňových výnosech neustále měněn v souvislosti s vývojem sazeb té či oné sdílené daně. Z tohoto pohledu je požadavek krajů legitimní, jakkoli z teoretického pohledu. Kdybychom si propočítali veškeré daňové výnosy v letech 2011 až 2015, můžeme diskutovat o důvodech jednotlivých opatření. Nicméně souhlasím s tím, aby se krajům obnovil původní podíl u DPH na hranici 8,92 %.

Co však postrádám, nevím, jestli v tomto tisku, ale vůbec v přístupu Ministerstva financí, a tady narážím na paní poslankyni Kovářovou, je alespoň započetí debaty o sjednocování podílu na daňových výnosech obcí, podobně jako je tomu u krajů. U obcí se zatím nepočítá se sjednocením podílu tak jako u krajů. Víme dobře, že v minulosti došlo u obcí v posledních letech ke dvěma významným změnám. Jedna změna byla v roce 2007. Ta byla velmi výhodná pro nejmenší obce. Pak po dlouhé diskusi v minulém volebním období prošla další novela, která vyrovnala úbytek daňových výnosů u obcí a měst v počtu obyvatel kolem 1 500 až 10 000, 15 000 obyvatel a skutečně jim přinesla navýšení daňových výnosů. Tehdy si pomohly ty obce, které byly v takovém grafickém znázornění rozpočtového určení v oné sedlině. Ale obce nad 20-25 tisíc si polepšily jen velmi málo a v některých případech změna vedla i k poklesu daňových výnosů. Teď nemám primárně na mysli ona čtyři největší města, o kterých se mediálně tolik diskutovalo - Prahu, Plzeň, Brno a Ostravu - ale i další krajská města. Tato větší města, když se podíváme na daňové výnosy třeba Českých Budějovic, Zlína, Pardubic, nemám k těmto krajským městům žádný úzký vztah, proto je zde cituji, tak tam zjistíte, že naopak změna byla negativní pro tato větší města.

Pokud tedy hodnotíme změny u obcí u rozpočtového určení daní, nelze toho docílit jednostranně a zjednodušeně, jak je koneckonců popisováno i v důvodové zprávě. Uvádím to z toho důvodu - a chci se zeptat pana ministra financí na jednu otázku. Na jednání pracovní skupiny k rozpočtovému určení daní, která vznikla na Ministerstvu financí, zaznělo, že v současné době Ministerstvo financí nepočítá a ani nepodpoří nějaká navýšení objemu sdílených daní. Chtěl bych se zeptat, co se míní onou současnou dobou. Nevím, zda je to příští rok, nebo celé volební období. Všichni víme, že obce jsou vlastně po komunálních volbách na začátku čtyřletého mandátu a je pro ně důležité vědět, pro každého starostu je důležité vědět, zda existuje, či neexistuje politická vůle k podobnému kroku, jako je tomu teď v případě krajů.

Z předchozích zkušeností, poněvadž v této oblasti se pohybuji dlouho jako komunální politik, vyplývá, že většinou zde musel být nějaký výrazný impuls ze strany obcí nebo krajů v tomto případě, aby se něco pohnulo. Teď přišel impuls ze strany krajů. Svaz měst a obcí stejně jako jiná profesní sdružení obcí očekávají něco podobného v nějaké historicky dostupné době. Myslím, že debata o tomto tisku by měla odstartovat i nějaké přípravy podobných změn i v případě obcí. Ani tam není důvod s těmito změnami otálet a případně je můžeme včas i rozložit, aby se na ně mohl lépe připravit státní rozpočet.

Pan ministr slibuje, a mnohokrát to zde uvedl, daleko účinnější vymáhání daňových povinností. Nic proti tomu, ale víme, že první tři měsíce letošního roku ukazují, že převést tato slova do skutečnosti nebude vůbec jednoduché. Právě proto problém s obnovením jednotného podílu obcí na sdílených daňových výnosech nemůžeme jen tak vysedět, nelze to odkládat donekonečna. Proto se chci na závěr svého vystoupení ještě znovu otázat, a prosím o odpověď, zda Ministerstvo financí připravuje nějakou změnu ve vztahu k rozpočtovému určení daní, a pokud padlo ústy náměstka ministra pana Gregora na jednání komise, že v současné době to nepřipravuje, co se míní tou současnou dobou.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vladislavu Vilímcovi. Budeme pokračovat v rozpravě, kde nejdříve s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Zahradník, pak řádně přihlášený pan poslanec Kostřica. Pan poslanec Zahradník má slovo k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, chtěl bych reagovat na to, co zde zmínila paní kolegyně Kovářová, když navrhovala panu ministrovi, aby zvažoval přerozdělení sdílených daní mezi kraje. Musím při vší úctě říct, že tento návrh nepovažuji za úplně nejlepší. Když se podíváte na přílohu jedna k důvodové zprávě, tak vidíte, že jednotlivé procentní podíly, kterými se kraje podílejí na sdílených daních, jsou na šest desetinných míst. To není jen tak. Tehdy před 15 lety to takhle vznikalo, že se sloučily, sečetly všechny finanční toky do krajů, ať už prostřednictvím okresních úřadů, nebo jinými způsoby, a to se přepočítalo na procenta. Zatím to vždycky všem snahám odolalo, aspoň myslím v jádru toho dělení, a proto myslím, že kdyby se chtěl pan ministr zabývat touto myšlenkou, tak bych se přimlouval za to, aby nejprve tento záměr byl podroben podrobné diskusi v Asociaci krajů ČR a aby byl v tomto smyslu názor krajů brán za bernou minci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji kolegovi Zahradníkovi za jeho faktickou poznámku. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Kovářová, poté s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Já bych ráda reagovala na svého předřečníka. Změnit rozpočtové určení daní, tak jak tomu bylo v případě obcí, trvalo řadu let. Probíhala řada jednání, prováděly se analýzy a teprve poté se stanovila nová kritéria, která odpovídala té době novely po 15 letech od účinnosti zákona. A to si myslím, že platí i v případě tohoto zákona. Jestliže chceme dělat systémové úpravy týkající se krajů, tak to musí být diskuse dlouhá, podpořená analýzami, diskusemi samozřejmě s Asociací krajů a dalšími, a teprve poté je možné dospět k systémovému řešení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Rom Kostřica. Pardon, pan zpravodaj. Omlouvám se. S přednostním právem pan zpravodaj, po něm pan poslanec Kostřica. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jan Volný: Kolegové, kolegyně, pane předsedající, já bych tímto chtěl využít a požádat ctěnou Sněmovnu o odhlasování zkrácení termínu na projednání ve druhém čtení o 30 dní, tedy na 30 dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za jeho návrh, zaznamenávám jej.

Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Kostřica. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Já budu velmi stručný, a to z toho důvodu, že se chci v podstatě zeptat jenom na to, co už tady můj předřečník, jeden z předřečníků, pan poslanec Vilímec, řekl, a to jestli opravdu uvažuje pan ministr o určité kompenzaci ve výpadku, který vznikl při minulém rozpočtovém určení daní, pro ta čtyři velká města: Praha, Ostrava, Brno a Plzeň. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kostřicovi. Posledním řádně přihlášeným je zatím pan poslanec Petr Bendl. Prosím pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi říct pár vět k tomuto prostému a jednoduchému navýšení příjmů krajů z daně z přidané hodnoty, nebo chcete-li z daní, které ČR vybere, aniž by stát cokoliv chtěl. Já jako pamětník, který kdysi právě u reformy veřejné správy byl, když jsme konstruovali jednotlivé příjmy jednotlivých regionů, tak se vždycky říkalo: tuto kompetenci má stát a má na ni takové a takové finanční prostředky, a tak by bylo dobře, aby tento objem finančních prostředků spolu s touto kompetencí na jednotlivé kraje odešly. To považuji za systémové řešení, které prostě říká: ano, milé kraje, postarejte se o střední školy, stát na to měl tolik a tolik, tady na to máte finanční prostředky. Nebo dopravní obslužnost: milé kraje, tady máte na dopravní obslužnost. Že to nakonec nedáte na dopravní obslužnost, což je třeba případ Středočeského kraje, kde se dopravní obslužnost rušila a rozdaly se ty peníze jinak, je věcí toho kterého krajského zastupitelstva.

Tohle ovšem není ten případ. Tady ten systém funguje: V koalici jsme se domluvili, dáme sociálním demokratům na jednotlivé kraje dárek, protože je shodou okolností před volbami. Paní kolegyně předřečnice si v podstatě odpověděla sama: Kdyby bylo před komunálními volbami, tak tam na města a obce pravděpodobně bylo. Ale protože je před krajskými, tak prostě ministr financí sice rétoricky tvrdí, že je pravicově orientovaný, ale v podstatě absolutně rezignoval na jakékoliv, řeknu, nějaké využití těchto finančních prostředků. Já si velmi dobře pamatuji, kdy ještě bývalé vlády pomohly jednotlivým krajům právě na dopravní obslužnost, na posílení financí, které šly na železniční dopravu. Byly to tehdy zhruba myslím tři miliardy korun. Ty miliardy se vytratily. K žádnému ráznému posílení tratí v podstatě nedošlo. Myslím si, že opakuje pan ministr financí a tato vláda chyby, které je škoda, že je dělá. Měl by vždycky říct: tuto kompetenci od vás chceme, milé kraje, jako stát se jí zříkáme a za vámi jdou finanční prostředky.

Já nejsem proti tomu, aby o to jedno procento, nebo kolik to dělá, jednotlivé kraje dostaly finanční prostředky, ale mrzí mě, že se nedostáváme k debatě na téma koncepční fungování směrem k příjmům krajů z daní. V minulosti tady bylo něco, co fungovalo takovým tím systémem: jestliže se jednotlivé kraje snaží podpořit aktivity podnikání, mají na to třeba i lepší podmínky, výběr daní v jednotlivých krajích je případně i vyšší, mohla by zde být nějaká motivace pro jednotlivé kraje, aby takovéto aktivity podpořily, aby si uměly spočítat dílem, že se jim třeba něco vrátí. V minulosti to tak bylo. A pokud existovaly okresní úřady, tak tam naopak zase okresní shromáždění mělo kompetenci, aby jednotlivé případně hendikepované části svého okresu nějak finančně zasanovalo nebo pomohlo v jiných oblastech. Tahle debata se nám tady vytrácí čistě v tom koaličním sdělení, že jste se dohodli se sociálními demokraty - hnutí ANO, že jim toto dáte. Nevím za co, ale pochybuji o tom, že to je zadarmo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Běhounek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, já předpokládám, že kolega přede mnou, kolega Bendl, tři miliardy myslel memorandum. Pokud ne, tak bych rád, kdyby mi mohl potom vysvětlit, co myslel. Memorandum pro kraje nebudu rozebírat, ani to, že se za to měly stavět silnice.

Co se týče otázky částky 8,92 %, tak tu kraje již dávno měly. V některém z let 2012 či 2013 byla udělána úprava a teď se to vrací do reality. Takže prosím, ať si říkáme pravdu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Běhounkovi za jeho faktickou poznámku. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečné slovo pana ministra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, skutečně to byla zajímavá rozprava. Já bych chtěl všechny ubezpečit, že já nedělám politické rozhodnutí, jak tady o tom mluvil pan Bendl, a nedělám žádné kšefty se sociální demokracií. Paradoxně podle médií sociální demokracie bude největší soupeř hnutí ANO do krajských voleb, tak bych musel být úplný blázen, abych nahrával sociální demokracii navyšováním peněz do krajů.

Dělám to proto, protože politická rozhodnutí dělali mí předchůdci. Tady někdo vzal krajům peníze a my ty peníze vracíme, to je všechno. A poprvé jsme taky dali krajům čtyři miliardy na opravu silnic. To tu nikdo nedal ještě. A po těch silnicích určitě jezdí všichni občané, i těch obcí a měst.

Obce a města se upravovaly k 1. lednu 2013. To bylo taky politické rozhodnutí pana Kalouska, tak jako jeho politické rozhodnutí bylo, že vzal peníze krajům, protože tam byla ČSSD, a obcím dal taky víte proč. A obce dostaly k 1. lednu 2013 plus deset a půl miliardy. Navyšovali jsme DPH z 19,93 na 20,83, příjmy fyzických, právnických osob, srážková atd. Takže není to pravda.

Z hlediska přerozdělení mezi kraje - ano, já musím říci, že paní poslankyně Kovářová je jediná opoziční poslankyně, která se mnou od počátku, co jsem přišel do této Sněmovny, řeší se mnou věci a úspěšně jsme spolu udělali to, co i pan Kalousek nechtěl dát, peníze na školy, na kapacity, tak jsme společně udělali. Středočeský kraj. Teď řešíme památky. A to, co říkáte, je správná věc. Já jsem se to tady náhodou dozvěděl. Já jsem tady nový, takže postupně se to dozvídám. A chci se na to podívat, na to přerozdělení mezi kraji. Víte, co jsem slyšel? No víte, proč Plzeňský kraj není zadlužený? Proč tam postavili nejdražší depo na tramvaje na světě a nejdražší divadlo? No protože údajně tam byla největší báze ODS a ČSSD a měly široké lokty a udělaly si ten nejlepší koeficient. Tak možná by bylo zajímavé se podívat na ty kraje, jak vlastně my to rozdělujeme, ty kraje. Proč to není podle počtu kilometrů silnic, podle škol, podle nemocnic nebo nějaká objektivní kritéria. Takže já to beru a můžeme na tom, paní kolegyně Kovářová, spolu spolupracovat, já se na to rád podívám, abychom to srovnali, protože procenta jsou na nic podle mne. Protože tam byla nějaká báze a pravděpodobně tam někdo vyboxoval podle toho, jak tam byly ty lokty.

Takže tolik za to rozdělení. A co se týká výběru daní, prosím vás, já jsem to zdůvodňoval víckrát. Máme výpadek z titulu předzásobení tabáku skoro 17 miliard. Máme posun časový vzhledem k vratkám DPH a rozpočet se vyvíjí podle plánu, tak jak jste ho schválili, tak nejsou vůbec žádné obavy, aby se nesplnil. A v minulosti taky došlo k výkyvům. Samozřejmě vzhledem k tomu, že jsem první ministr, který se snaží daně vybírat a musí dát do pořádku i Finanční správu a Celní správu a všechno možné, takže to trvá trošku. Ale hlavně že jdeme správným směrem a víme konkrétně, co máme udělat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho závěrečné slovo. Nyní pan zpravodaj se svým závěrečným slovem, po něm s přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jan Volný: Kolegové, kolegyně, původně jsem nechtěl své závěrečné slovo uplatnit, nicméně po průběhu této diskuse ho uplatním.

Mně se dneska potvrdila jedna věc - že není radno chválit opozici, především opozici na pravé straně. Pokud jsem je v minulém bodu, v kterém jsem zpravodaje pochválil u fiskální ústavy, že se mi líbila rozprava, že byla kritická, ale věcná, jsem nemile překvapen tím, jak probíhala tato rozprava. Když jsem předpokládal, že přicházíme s něčím bohulibým, s něčím pro lidi, pro kraje, pro zlepšení infrastruktury, a já jsem slyšel: A proč jste nedali víc? A proč jste to takhle nerozdělili? Proč jste to takhle - co je zase za lumpárnu? A vy zase chcete něco na volby. Prostě absolutně nepochopitelné.

A znova se mi potvrzuje jedna věc. S čím lepším zákonem nebo novelou přijdeme do této Sněmovny, tím větší řev slyším z pravé strany spektra. Já jsem přesvědčený, když slyším to největší napadání našich novel, říkám: Á, to jsme udělali asi něco dobrého, něco prospěšného.

Takže jenom taková poznámka k vývoji této diskuse. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Nyní s přednostním právem předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Nebojte se, dámy a pánové, já už nebudu diskutovat k této předloze.

Jenom takovou hořkou poznámku k vystoupení pana ministra financí, když mluvil o plzeňském depu a koeficientech, prosím, abyste vy všichni, co jste se vyděsili, pochopili, že pan ministr financí si plete rozpočtové určení daní pro obce a rozpočtové určení daní pro kraje. To bylo naprosto z cesty a neberte to vážně. Depo stavělo město a koeficient se týká města Plzeň a nikoliv krajů.

Druhá hořká poznámka k tomu, jak je ten svět nespravedlivý. Pan ministr nám řekl, že je první ministr financí, který se snaží vybírat daně. Ti předtím se zřejmě vůbec nesnažili. Já nemám důvod mu nevěřit, ale pak je to hrozně nefér, protože my všichni, když se podíváme na efektivitu výběru daní v jednotlivých letech, tak my všichni, co jsme se nesnažili, tak nám to docela šlo. On se sice strašně snaží, ale vůbec mu to nejde. (Výbuch smíchu v sále a potlesk v pravé části sálu.) Tak snad, pane ministře, jestli se nechcete snažit trochu míň, aby to bylo trochu lepší pro ty veřejné rozpočty. Já fakt nevím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. března navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázat jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Nemá nikdo jiný návrh. Přistoupíme tedy k hlasování. Přivolám naše kolegy z předsálí.

 

Zahajuji hlasování o přikázání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru tohoto návrhu zákona.

Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 152. Přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro 147, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo, prosím, návrh na přikázání dalšímu výboru? Prosím, pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Myslím, že z logiky věci náleží tato materie i do výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za tento návrh. Ptám se, jestli ještě někdo jiný má návrh na přikázání výborům. Není tomu tak.

 

Budeme tedy hlasovat o návrhu pana poslance Bendla, aby tento tisk byl dále přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 153. Přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro 147, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl dále přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako dalšímu výboru k projednání.

Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já bych měl jenom prosbu. Pan ministr financí tady říká, proč rozpočtové určení daní pro kraje není podle těch kilometrů silnic a těch nemocnic a sociálních ústavů. No právě že je. Zkuste mu to někdo vysvětlit. Ta poměrně nesmyslná čísla, která říkají podíl jednotlivých krajů, vycházejí právě z těch výpočtů v okamžiku, kdy kraje vznikaly, kdy se počítaly kilometry dvojek a trojek, kdy se počítaly počty sociálních ústavů, středních škol, nemocnic atd. atd. Právě proto například Moravskoslezský kraj nebo Ústecký, které jsou bezesporu strukturálně postižené, mají na hlavu, na občana méně peněz než některé jiné kraje. Ale nevycházelo to z žádné politické dohody, ale právě těch (nesrozumitelné).

Tak je úsměvné, když po patnácti letech se pan ministr financí probere a říká: Mohli bychom to udělat podle těch kilometrů a sociálních ústavů. To podle těch kilometrů a sociálních ústavů už vypočteno je. (Potlesk v pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: My se vrátíme ale po přikázání výborům k projednání - budeme řešit, protože tady zazněl v obecné rozpravě návrh na zkrácení lhůty podle § 91, pan zpravodaj navrhl zkrácení lhůty na 30 dnů. Je to tak prosím, pane zpravodaji? (Ano.)

O tomto návrhu dám hlasovat. Takže zahajuji hlasování o návrhu na zkrácení lhůty na 30 dnů. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 154, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 34. Návrh nebyl přijat.

 

Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy, které padly. Končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

 

Dalším bodem našeho jednání je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.