Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

125.
Ústní interpelace

S první interpelací vystoupí dle vylosovaného pořadí paní poslankyně Pavlína Nytrová, která bude pana premiéra interpelovat ve věci zálohového výživného. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji. Vážený pane premiére, jsem přesvědčena o tom, že se shodneme na tvrzení, že rodina je základem státu. Bohužel jsme svědky toho, že se nám rodiny ve významném měřítku rozpadají. Počet neúplných rodin neustále narůstá. Běžně se stává, že jeden z rodičů není natolik zodpovědný, aby plnil své základní povinnosti vůči svému vlastnímu dítěti či dětem. Uvědomme si, že tyto děti nezavinily, že se jejich rodiče rozešli, a chtěly by normálně žít a mají na to plné právo. Dětství a jeho prožitky jsou pro celý život v dospělosti velmi důležité a každý stát by se měl o generaci nejmladší spolu s generací seniorů starat se vší vážností, protože se jedná o nejzranitelnější skupiny obyvatel.

Proto se, vážený pane premiére, ptám, jak se bude řešit problém neúplných rodin, kde jeden z rodičů neplatí výživné. Co je obsahem návrhu věcného záměru zákona o zálohovaném výživném? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně, za tuto interpelaci. Poprosím pana premiéra o první odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážení poslanci, musím říci, že pokud jde o rodiny samoživitelů, tak patří k nejvíce ohroženým sociálním skupinám v České republice. Problém je v tom, že v minulých letech byly provedeny určité úpravy systému výplaty sociálních dávek, mám na mysli zejména zrušení sociálního příplatku, které vlastně relativně nejvíce postihly právě rodiny, které jsou neúplné, kde se o děti stará pouze jeden z rodičů. Takových rodin je v České republice více než sto tisíc a jejich sociální situace vůbec není dobrá.

Myslím, že je třeba rozlišit rodiny, kde sociální nouze je prostě dána tím, že jeden z rodičů neplatí, odmítá platit výživné na dítě, pak jsou to rodiny, které jsou v sociální nouzi navzdory tomu, že na výživě dítěte se podílí oba rodiče. V situaci, kdy se o jedno nebo více dětí stará pouze jeden rodič a nemá nějaké superhonorované zaměstnání, tak tato rodina automaticky spadá do skupiny, která je ohrožena chudobou.

Domnívám se, že naše společnost tuto situaci řadu let ignorovala, a myslím si, že v péči o skupiny občanů, kteří jsou ohroženi chudobou, bychom se měli v příštích měsících výrazněji zaměřit právě na rodiny, které jsou neúplné. Jednou z podmnožin těch neúplných rodin jsou i rodiny, které jsou postiženy tím, že prostě jeden z rodičů odmítá přijmout ekonomickou odpovědnost za péči o výchovu dětí. My jsme na ten problém mysleli, když jsme připravovali koaliční smlouvu a když jsme připravovali současnou koaliční vládu. V koaliční smlouvě jsme vyjádřili zájem, abychom podpořili rodiče s dětmi v těch případech, kdy druhý rodič neplatí řádně stanovené výživné. Věcný záměr zákona o zálohovaném výživném byl zpracován právě na základě uzavřené koaliční smlouvy. Ten zákon, jak už jsem zmínil, je reakcí na skutečnost, že rodiny, kde jeden z rodičů neplatí výživné, patří mezi rodiny, které jsou výrazně ohroženy sociálním vyloučením.

Gestorem tohoto návrhu zákona je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Zákon přirozeně, tak jak je v tuto chvíli připraven, není žádným experimentem, protože předkladatel navrhuje řešení, které je obvyklé v řadě evropských zemí. Jsou to opatření v oblasti sociálního zabezpečení. Musím říci, že v rámci přípravy tohoto návrhu zákona, kde proběhlo už meziresortní připomínkové řízení, vyšlo najevo, že pro vyšší efektivitu úpravy zálohovaného výživného v našem právní řádu je zapotřebí upravit problematiku výživného komplexněji, a to zejména ve vztahu k předpisům civilního práva - to je občanský zákoník, občanský soudní řád, exekuční řád, trestní zákon -, a také přijmout některá systémová opatření v oblasti stanovení a vymáhání výživného, která jdou nad rámec navrhované úpravy, ale která jdou také nad rámec věcné působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí.

Jsem velmi rád, že na Ministerstvu práce a sociálních věcí nyní vzniká pracovní skupina k problematice nejen zálohovaného výživného, ale i výživného jako takového včetně problematiky jeho stanovování a jeho vymáhání. Předpokládám, že na základě výstupů a poznatků z této pracovní skupiny bude dále dopracován záměr zákona o zálohovaném výživném a bude předložen na jednání vlády do 30. června letošního roku.

Jak je v tuto chvíli zákon o zálohovaném výživném koncipován. Zálohované výživné by mělo být poskytováno těm nízkopříjmovým rodičům s dětmi, kterým bylo stanoveno výživné v určité výši, a to na základě rozhodnutí soudu nebo na základě soudem schválené dohody rodičů, a kterým se zároveň toto výživné po určitou dobu nedaří vymoci ani cestou zahájené exekuce či soudního výkonu rozhodnutí. Samostatná výše vypláceného zálohového výživného by pak byla limitována násobkem životního minima dítěte tak, aby částka přibližně odpovídala průměrné výši výživného stanovovaného soudy v České republice, pokud by bylo soudem stanovené výživné vyšší než tento stanovený limit. Pokud povinný rodič plní vyživovací povinnost pouze částečně, bude uhrazen rozdíl mezi částečnou platbou výživného od povinného rodiče a částkou, která má být dle rozhodnutí soudu povinným rodičem hrazena. Takto poskytnuté zálohované výživné pak bude stát vymáhat přímo od rodiče, který je povinen dlužné výživné hradit.

Myslím si, že na základě tohoto zákona, pokud se ho podaří prosadit, by stát garantoval zdravý vývoj dítěte v případech, kdy jeden z rodičů svou roli v rodině neplní a kdy selhaly jiné mechanismy, které by ho k tomu měly efektivně donutit. Čili nejde o nějaký dávkový automat, jde o nastavení adresného systému, který by začal fungovat jako pomoc pro financování rodiny v situacích, kdy nebylo možné žádným jiným způsobem se domoci toho, aby jeden z partnerů výživné platil.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane premiére. Ptám se paní poslankyně, jestli má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Já jsem přesvědčena o tom, že problematika samoživitelů a samoživitelek je opravdu velmi závažná, a na závažnost této problematiky poukázal dokument Olgy Sommerové, který se vysílal tak před čtrnácti dny. Doporučuji těm z vás, kteří jste ho neviděli, ho zhlédnout.

Má doplňující otázka zní: Existuje už nějaká dohoda mezi koaličními partnery na tomto koaličním záměru?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére, o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Předpokládám, že budeme postupovat tak jako v ostatních případech, to znamená, je tady koaliční smlouva. Vycházíme z textu koaliční smlouvy. Předložíme příslušný návrh zákona, projde legislativním procesem. Předpokládám, že by ho vláda měla schválit a poté předložit do Poslanecké sněmovny.

Myslím si, že ta problematika je natolik naléhavá, že je důležité, abychom zbytečně neztráceli čas, protože jde o konkrétní osudy konkrétních lidí, konkrétních dětí, které se dneska nacházejí v rodinách, které jsou v objektivní sociální nouzi, i když třeba ten jeden z rodičů, který zbyl sám na jejich výživu a na to, aby se o ně postaral, pracuje, ale když se podíváme na výši průměrné mzdy v České republice, když se podíváme na reálné výdělky, které jsou v řadě částí České republiky dnes dosahovány, tak to samozřejmě nestačí na to, aby se osamělý rodič postaral třeba o dvě nebo o tři děti.

Situace řady rodin je skutečně tristní a navíc skutečně nefunguje v tuto chvíli v řadě případů náš právní systém takovým způsobem, aby se rodič byl schopen domoci cestou práva toho, aby získal příspěvek na péči o dítě.

Takže předpokládám, že by nic nemělo bránit tomu, abychom na úrovni vlády dospěli k dohodě, abychom ten návrh zákona předložili tak, jak to předpokládá legislativní plán vlády.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za úplnou odpověď. Druhou interpelaci přednese pan poslanec Antonín Seďa, který bude pana premiéra interpelovat ve věci "řídit stát jako firmu". Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, Ministerstvo financí navrhuje zákon, kterým by se zakázalo zákonodárcům sedět v dozorčích radách státních a polostátních firem, se zákazem nominací i na další čtyři roky po svém odchodu z Parlamentu. Zdůvodňuje se to tím, že tato funkce může být zneužita jako úplatek svého druhu a také tažením proti takzvaným trafikám, přestože tato funkce je nehonorovaná. Dalším důvodem je údajná absence pravidel pro výběr řídících a kontrolních pracovníků. Pominu-li, že stát se opravdu nedá řídit jako firma, tak volení zástupci občanů mají provádět podle platné ústavy České republiky kontrolní funkci vůči exekutivě, což se prostřednictvím jejich účasti v dozorčích radách děje. Z tohoto návrhu mám spíše obavu z další centralizace moci ministra financí a také z jeho pohledu, že se stát opravdu dá řídit jako firma.

Vážený pane premiére, jaký je váš pohled na tento nejnovější počin pana ministra financí? Myslíte si, že toto navrhované opatření zlepší fungování státních a polostátních firem, což by mělo být tím nejdůležitějším jak pro stát, tak pro naše občany? Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Seďovi a poprosím pana premiéra o jasnou odpověď, jestli se stát dá řídit jako firma.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Pokud jde o ty dozorčí rady, já tedy marně přemýšlím, v jakých dozorčích radách státních a polostátních firem jsou poslanci nebo senátoři. Když se podívám třeba na dozorčí radu společnosti ČEZ, tak tam žádný poslanec nebo senátor není. Tuším, že ani ve společnosti MERO, Čepro, nevím, jestli v dozorčí radě Českých drah. Ale musím říci, že ten problém není rozsáhlý, protože v naprosté většině dozorčích rad státních a polostátních firem žádní poslanci a senátoři nesedí. Je to prostě reálný stav, který dneska existuje. Řekl bych spíše, že účast nějakého poslance nebo senátora v dozorčí radě státní nebo polostátní firmy je velkou výjimkou.

My jsme se rozhodli změnit systém personální politiky z hlediska zastupování státu v dozorčích radách státních a polostátních firem. Bylo to vlastně jedno z prvních rozhodnutí, které vláda přijala. Já jsem navrhl koaličním partnerům, abychom zřídili personální výbor, který by vlastně projednával všechny ministerské nominace ještě předtím, než budou provedeny. Koaliční partneři byli nejprve proti, ale nakonec se mi podařilo je přesvědčit a personální výbor byl zřízen. Podle mého názoru už samotné zřízení toho personálního výboru vedlo k tomu, že se výrazně omezila politizace dozorčích rad státních a polostátních společností, protože když si porovnáte zastoupení aktivních politiků v dozorčích radách státních a polostátních firem třeba před čtyřmi nebo pěti lety s tím, jak vypadá to zastoupení dnes, tak musím říci, že po roční praxi a po roční zkušenosti s fungováním výboru vlády pro personální nominace se výrazně posílil expertní charakter těch, kdo dnes zastupují stát v dozorčí radě těchto firem. Čili nastavili jsme exekutivní mechanismus, který podle mého názoru výrazně vedl ke zkvalitnění personální politiky a personální práce, a každý ministr, který provádí personální nominaci, musí zvažovat, jestli ta nominace je do té míry kvalitní, aby prošla tímto vládním personálním výborem.

Ten vládní personální výbor je tříčlenný a byl zřízen na základě usnesení vlády.

Myslím si, že to vedlo k pozitivnímu posunu a skutečně zastoupení, abych řekl, kde je teď nějaký současný poslanec a senátor z hlediska státní a polostátní firmy, myslím si, že to je spíše okrajová záležitost.

Jde o to, jak to bude do budoucna. My jsme si do legislativního plánu vlády dali úkol pro Ministerstvo financí, aby připravilo zákon, který by poskytl určitý rámec tomu, jakým způsobem budou prováděny personální nominace do státních a polostátních firem. Ministr financí nejprve odmítal takovýto návrh zákona připravit. My jsme o tom opakovaně jednali na koaliční radě a já jsem rád, že ministr financí změnil názor, to znamená, že už nerozporuje tento úkol, který dostal na základě programového prohlášení vlády a který dostal na základě legislativního plánu vlády. Jsem rád, že Ministerstvo financí připravuje záměr, který by měl v zásadě v zákoně kodifikovat stávající praxi. To znamená, my máme personální výbor, ten personální výbor by měl propříště být zřízen přímo ze zákona. Samozřejmě bude teď debata o detailech, kdo by měl personální výbor schvalovat, kdo by materiál měl přinést do vlády a podobně. To musí být nepochybně rozhodnutí celé vlády, protože to, že dnes výkon většiny akcionářských práv u státních a polostátních firem vykonává Ministerstvo financí, je důsledkem procesu, kdy byl zrušen Fond národního majetku a kompetence byly po zrušení Fondu národního majetku převedeny právě na Ministerstvo financí.

Tady si myslím, že je důležité, abychom o tom návrhu vedli diskusi. Cílem by mělo být, aby stát měl definován transparentní proces, na základě kterého do dozorčích rad státních a polostátních firem budou nominováni lidé, kteří budou mít odborné předpoklady, kteří budou mít čistý štít a kteří budou schopni v těchto dozorčích radách hájit zájem státu. A to bych chtěl podtrhnout, protože to asi nevyřeší žádný zákon. Vždycky musí být konkrétní personální odpovědnost toho, kdo nominaci provádí, aby tam navrhoval takové zástupce, kteří budou schopni hájit veřejný zájem, hájit zájem státu, nikoliv tam lobbovat za jakékoliv privátní nebo byznysové zájmy. Obávám se, že to nemůže vyřešit zákon nějakou přesnou definicí, ale vždy to bude odpovědnost konkrétního ministra, který s návrhy přijde.

To, co tady může fungovat, je určité síto ve formě personálního výboru. Tu praxi v tuto chvíli realizujeme, a pokud se ukáže jako efektivní, tak ji vtělíme do zákona, který předpokládá legislativní plán vlády.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku, nicméně při velmi podobném tématu zůstaneme i u třetí interpelace. Pan poslanec Václav Klučka bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci nominace do dozorčích rad. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Stalo se přesně to, co jsem nečekal, že okamžitě po svém předřečníkovi nastoupím se stejným tématem, ale já se pokusím z toho vyjít se ctí tak, že možná ta otázka bude, pane premiére, v podstatě otázkou, kterou by jinak položil Antonín Seďa jako otázku doprovodnou, ale vy na to máte větší prostor časový, abyste to mohl zodpovědět.

Víte, já rozumím tomu, že koalice se domluví na personálním výboru, dosadí tam své členy v poměru, v jakém byl domluven, výbor funguje, ale on přece jen ten návrh zákona podle veřejných zdrojů mluví o něčem jiném - že to bude věcí Ministerstva financí a bude to na návrh ministra financí, který předloží do vlády návrh složení personálního výboru. Já to teď nechci personifikovat, protože příští ministr financí může být jiný, ale v daném okamžiku si myslím, že se může stát, že koncentrace moci a návrhy budou v podstatě sice návrhy odborníků, ale budou to návrhy lidí, které budou směřovat spíše do zájmů toho ministra financí nebo Ministerstva financí než těch ostatních.

Myslíte si, že tato situace v přípravě zákona, resp. v diskusi, bude v konečné podobě a v konečné fázi vypadat jinak?

Jinak naprosto souhlasím s tím, co jste říkal, že pokud posoudíme složení dozorčích rad, těžko budete hledat poslance a senátory, hlavně i z toho titulu, že někdo si myslí, že z toho mají nějaké peníze. Opravdu nemají, jsou to zákonodárci, kteří jsou vyjmuti z odměny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Klučkovi. Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené dámy a pánové, já si myslím, že samozřejmě je otázka, jak nakonec ten zákon bude formulován, nicméně složení personálního výboru by mělo být věcí rozhodnutí celé vlády.

Já se vrátím k tomu, jak vlastně fungoval systém výkonu vlastnických práv před zrušením Fondu národního majetku. Chci připomenout, že v čele Fondu národního majetku bylo prezidium Fondu národního majetku, kde měly své zástupce jednotlivé resorty. To znamená, že prezidium Fondu národního majetku nebylo formálně složeno na základě návrhů ministra financí, ale byl to v zásadě vládní orgán a jakožto vládní orgán potom vykonával kontrolu nad výkonem vlastnických práv v jednotlivých firmách, které byly vlastněny Fondem národního majetku. Poté, kdy byl Fond národního majetku zrušen, tak ta vlastnická práva přešla z Fondu národního majetku na jeden resort, na Ministerstvo financí, a tím vlastně došlo k oné koncentraci výkonu vlastnických práv na Ministerstvu financí. Je otázka, jestli je to skutečně efektivní a jestli tohle by měla být hlavní role Ministerstva financí - řídit výkon akcionářských práv v těch jednotlivých firmách. Já se domnívám, že to úplně nezbytné není, a proto si myslím, že i vytvoření personálního výboru na bázi zákona by mělo být spojeno s tím, že jeho složení by mělo být věcí rozhodnutí vlády, a podle mého názoru by se tam mělo promítnout i širší zastoupení jednotlivých resortů. Bez ohledu na to, jestli vláda bude jednobarevná nebo to bude vláda koaliční, tak si myslím, že není v pořádku, pokud by to byla věc pouze jednoho ministerstva z hlediska výkonu akcionářských práv. To je první poznámka.

Druhá poznámka. Já jsem si dneska taky všiml titulku, že Ministerstvo financí navrhuje vymést z dozorčích rad poslance a senátory. Praxe je taková, že po roce fungování personálního výboru není koho vymést. Tam prostě už skoro žádní poslanci a senátoři nejsou. Myslím, že by bylo dobré udělat statistiku, a já ji teď po ruce nemám, ale myslím, že by bylo dobře, kdyby si novináři vzali složení dozorčích rad státních a polostátních firem a podívali se na to, kolik skutečně je tam poslanců a senátorů a z jakých politických stran ti poslanci nebo senátoři jsou. Takže po roce fungování personálního výboru není proč vymetat poslance a senátory z dozorčích rad. Prostě proto, že už tam žádní poslanci a senátoři téměř, až na některé omezené výjimky, nesedí. Čili to není ten problém. Problém je, abychom zajistili kvalitní nominace odborníků, kteří budou hájit zájem státu, jak už jsem řekl ve své odpovědi na předcházející interpelaci.

Takže si myslím, že ta praxe se osvědčila, že není žádný problém, abychom ji podložili zákonem, aby tady byla zákonná pravidla pro jmenování personálního výboru, a stejně tak se domnívám, že by složení personálního výboru nemělo být jenom věcí Ministerstva financí, ale mělo by to být věcí rozhodnutí celé vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku a my se tím dostáváme ke čtvrté interpelaci, kdy pan poslanec Ladislav Šincl bude pana premiéra interpelovat ve věci šance zavedení nového státního svátku Velkého pátku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Vážený pane premiére, zítra je tzv. Velký pátek, který je součástí jednoho z nejvýznamnějších křesťanských svátků - Velikonoc. Pro nemalou část obyvatel České republiky jsou Velikonoce významným symbolem souvisejícím s křesťanskou tradicí, která je jedním z hlavních základů dějin evropské civilizace. S křesťanstvím a jeho příchodem do našich zemí je spjat už vznik českého státu, který byl založen koncem 9. století knížetem Bořivojem. Váhu Velikonoc Česká republika uznává díky zařazení světského Velikonočního pondělí do zákona o státních svátcích. Velký pátek uznávají za oficiální svátek např. Velká Británie, Irsko, Finsko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a v neposlední řadě i Slovensko a mnohé další. V Dánsku a Norsku je svátkem dokonce tzv. Zelený čtvrtek.

Já osobně jsem již v roce 2013 navrhoval, aby i Velký pátek byl zákonem prohlášen za svátek tak, aby tento den byl dnem pracovního klidu a lidé nemuseli do práce. Bohužel, v té době jsem nebyl úspěšný. Zatím. Svým návrhem jsem se snažil brát i ohled na sociální aspekt klidnějšího prožití velikonočních svátků, jejichž je Velký pátek součástí. Ve prospěch zavedení Velkého pátku jako svátku hovoří také skutečnost, že na Velký pátek jsou oficiálně školní prázdniny, přičemž tento den je však zatím dnem pracovním. Pro rodiče tak vzniká významný, často ekonomický problém zaopatření nezletilých dětí v pracovní době. Schválení Velkého pátku jako svátku by tak umožnilo rodinám trávit více svátečního času pohromadě. Jak sám víte, zítra, na Velký pátek, nezasedá ani Poslanecká sněmovna ani poslanci nepracují a jedou domů. Nechápu, proč by poslanci měli být doma a obyčejní lidé v tento den chodit do práce. Přál bych si, aby i oni měli stejnou možnost jako poslanci.

Otázka pro vás. Vážený pane premiére, 3. dubna 2013 jste i vy sám hlasoval pro můj návrh zavedení tohoto nového svátku. Zajímalo by mě, jak se dnes stavíte k návrhu, aby byl Velký pátek uznán v České republice jako oficiální svátek, a tedy dnem volna, tak jak je tomu i jinde v Evropě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šinclovi a poprosím pana premiéra o odpověď, zda zítra bude slavit státní svátek.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane místopředsedo, i kdybych chtěl, tak nemohu, protože zatím Poslanecká sněmovna ani Senát o zřízení nového státního svátku nerozhodly, ale v každém případě chci konstatovat, že toto bude suverénní rozhodnutí parlamentu, jestli se rozšíří počet státních svátků v České republice. My jsme země, kde se nyní slaví 13 státních svátků během kalendářního roku, resp. máme 13 svátků nebo volných dnů. Jsme tedy na spíše nižším evropském průměru z hlediska počtu takto definovaných dnů volna. Čili zdá se, že nemáme příliš velké množství státních svátků nebo dnů volna, a můžeme si podle mého názoru dovolit vést diskusi o tom, zdali jejich množství nerozšířit i v kontextu toho, že Velký pátek je svátkem v řadě evropských zemí. Tak jak jsem si nechal zjistit, Velký pátek je svátkem ve Spolkové republice Německo, na Slovensku, ve Francii, ale také ve Španělsku, Belgii, Švýcarsku, Finsku, Dánsku, pobaltských zemích, Irsku, Lucembursku, Maďarsku, Nizozemí a celkově uznává Velký pátek jako den pracovního klidu asi 40 států na světě. Takže je to svátek, který je relativně rozšířen v té křesťanské části světa, nicméně také platí, že ne všechny země, které mají v Evropě silnou křesťanskou, potažmo katolickou tradici, mají tento den jako státní svátek, protože je tady Rakousko, Polsko, Itálie, které Velký pátek jako státní svátek dosud neslaví.

Myslím si, že je to skutečně teď věc diskuse, která nepochybně bude vedena na půdě parlamentu. Já osobně jsem jako poslanec v minulých letech hlasoval pro takovéto návrhy, pokud byly na stole při projednávání v Poslanecké sněmovně, a nevidím důvod, proč bych svůj názor měnil. Myslím si, že zejména v kontextu toho, že skutečně velmi často školy vyhlašují prázdniny právě v tomto termínu, tak určité sladění toho rytmu školních prázdnin s rytmem a počtem pracovních dnů by určitě řadě rodin usnadnilo situaci. Takže možná i tohle je argument do diskuse, kterou nepochybně povedeme a kterou nakonec ukončí suverénní rozhodnutí parlamentu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane premiére. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Vážený pane premiére, musím říci, že mě těší váš postoj k této věci a že nenasloucháte hlasům, jak by zavedení nového svátku mohlo výrazně negativně ovlivnit ekonomické výsledky České republiky. Těší mě to, protože jsem přesvědčen, že lidský život se netočí jenom kolem ekonomických výsledků, HDP, zisku apod. Jsou i jiné hodnoty.

Když jste odpověděl, že zákon o státních svátcích v současné době stanoví 13 svátků, které jsou dny pracovního klidu, dva z nich, a sice Den obnovy samostatného českého státu a Nový rok, připadají společně na datum 1. ledna, takže slavíme svátků ve skutečnosti jenom 12. Málokdo ví, že se nacházíme ve spodním evropském průměru. Například Slovensko, Rakousko, Švédsko, Dánsko, Lucembursko, Itálie, Portugalsko mají svátků 13, Belgie 14, Španělsko 18 a Norsko dokonce 19. Navíc zavedení tohoto svátku by bylo plně v souladu i s článkem 2 Evropské sociální charty (upozornění na čas), ke které se zavázala Česká republika v roce 1989.

Doplňující otázka: Jak vidíte šanci, aby tento návrh mohl v této Poslanecké sněmovně uspět? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šinclovi. Pane premiére, kolik vládních poslanců přemluvíte, aby tento návrh v této Poslanecké sněmovně uspěl?

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane poslanče. To je skutečně velmi těžká otázka, protože já nemám k dispozici žádná data, ze kterých bych mohl usuzovat, kolik poslanců a poslankyň je připraveno takovýto návrh podpořit, takže nepochybně nás bude čekat průzkum bojem při prvním hlasování o takovémto návrhu zákona. Uvidíme, kolik kolegů a kolegyň bude hlasovat pro jeho eventuální zamítnutí v prvém čtení. Ale platí, že já svůj hlas připojím k tomu, aby se Velký pátek státním svátkem stal. Myslím si, že patříme mezi země, které se v oblasti státních svátků chovají střízlivě, uměřeně, nemáme jich příliš velké množství, a myslím, že se také nedá úplně jednoduše argumentovat, že zřízení jednoho dne státního svátku bude mít závažné ekonomické důsledky, protože samozřejmě existují i určité části a segmenty ekonomiky, které počítají právě s tím, že se využívá aktivně volný čas. Existuje oblast kultury, turistiky, čili jsou jiné oblasti, které samozřejmě mohou vydělat na tom, že tady přibude státní svátek a že rodiny budou mít jeden den volna navíc v rámci prodlouženého víkendu, který dnes většinou s Velikonocemi spojujeme.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za jeho odpověď. Pátou interpelaci přednese paní poslankyně Miroslava Němcová, která se pana premiéra bude ptát na ruskou propagandu v České republice. Prosím pány poslance o klid!

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Vážený pane premiére, je to těžké téma, máme málo času, ale přesto to zkusím. Chtěla bych se vás zeptat, zda jste zaregistroval působení propagandistických serverů a různých iniciativ, které jsou podporovány z Ruské federace. Ptám se vás na to proto, že jako předseda vlády máte ústavní a další zákonnou povinnost chránit suverenitu České republiky a bezpečnost jejích občanů. Pokud jste tedy takovéto propagandistické působení podporované z Ruska zaregistroval, můj dotaz zní takto: Jak hodláte zajistit, aby občané České republiky měli přehled o těchto serverech, o těchto iniciativách? Například některá média už se toho úkolu chopila a na svých stránkách pro své čtenáře nebo posluchače nebo diváky zveřejňují některé tyto adresy, ať už je to například týdeník Echo, Svobodné fórum, v Reflexu mám dojem, že jsem nějaké takové informace četla, v České televizi. Chtěla bych se vás zeptat, jestli například vláda nechystá vypracovat takový seznam a vyvěsit jej na svých stránkách a průběžně jej aktualizovat jako jednu z možností obrany, kterou byste poskytl našim občanům.

Druhá věc, na kterou se chci zeptat, zda připravujete nějakou kontrolu výdajů jednotlivých kapitol státního rozpočtu spravovaných jednotlivými ministerstvy tak, aby se nemohlo stát, že z peněz českých daňových poplatníků jsou placeny právě aktivity, které jsou řízeny z Kremlu proti suverenitě naší země a proti bezpečnosti jejích občanů. Jako příklad uvádím ten časopis Artěk, který zde vycházel, a budiž k chvále a cti pana ministra kultury, že tato podpora byla zastavena. To jsou mé otázky a děkuji vám předem za jejich zodpovězení. Chápu to, že jsme v rámci složitých věcí, které třeba naplno tady nemohou být řečeny, ale myslím, že tak, jak jsem je formulovala, tak bych tu odpověď dostat mohla. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážené dámy, vážení pánové, samozřejmě že v souvislosti s tím, co se odehrává na Ukrajině, s tou krizí, ke které tam došlo, s těmi válečnými střety, ke kterým tam došlo, se i v Evropě odehrává určitá informační válka. V tuhle chvíli je důležité, aby i občané České republiky měli přístup k nezkresleným, maximálně objektivizovaným informacím, což přirozeně vláda nemůže zařídit přímo, protože v naší zemi nejsou žádná vládní média, která by byla určena k tomu, aby poskytovala občanům informace. Mediální trh je privátní, z velké části privátní, z určité části má veřejnoprávní charakter.

Pokud jde o veřejnoprávní média, ani tam vláda nemůže uplatňovat přímý vliv na veřejnoprávní média. Nepřímý vliv může uplatňovat Poslanecká sněmovna tím, že volí rady, které vykonávají určitý dohled nad činností veřejnoprávní televize, veřejnoprávního rozhlasu nebo České tiskové kanceláře. Takže vláda nemůže reagovat přímo, nicméně účastníme se diskuse, která je na toto téma vedena, je vedena na úrovni Evropské unie, je koneckonců vedena i na úrovni české vlády, a naším cílem je, abychom z hlediska fungování a činnosti vlády nedávali žádné záminky a důvody k tomu, aby naše kroky byly dezinterpretovány, abychom otevřeně, včas, objektivně informovali občany o všem, co vláda podniká i v kontextu krize, která se odehrává na Ukrajině. A musím říci, že tuto odpovědnost si uvědomují evropské instituce a je zde snaha v koordinaci paní Mogherini, vysoké představitelky pro zahraniční politiku, aby evropské instituce postupovaly velmi aktivně z hlediska poskytování objektivních informací pro občany Evropské unie v souvislosti například s krizí, ke které dochází na Ukrajině. Čili je snaha koordinovat postupy jednotlivých vlád v rámci Evropské unie.

Myslím si, že především je to odpovědnost těch, kdo v médiích pracují. Je to odpovědnost veřejnoprávních médií, ale je to také odpovědnost privátních médií, která působí na mediálním trhu v České republice, aby nepodléhala nějakým dezinformacím, nepodléhala dezinformačnímu tlaku a aby tu svoji práci odváděla odpovědným způsobem, to znamená pracovala s ověřenými zdroji a snažila se informace, které zprostředkovávají občanům, skutečně ověřovat ještě předtím, než jsou občanům poskytnuty.

To, že je zde snaha nějakým způsobem ovlivňovat tuto veřejnou diskusi v České republice, to vyplývá, řekněme, ze struktury informací, které poskytují některé zejména internetové servery, které mají české stránky nebo které jsou zřízeny a provozovány tady v České republice. Tam si myslím, že ten vliv je ve struktuře informací, tak jak jsou poskytovány, nejviditelnější. Ale pokud se podíváme na zpravodajství veřejnoprávních médií nebo privátních, naprosté většiny privátních médií v České republice, pak se domnívám, že je zde poměrně velká snaha o objektivní přístup k tomu, co se odehrává na Ukrajině. Nemyslím si, že by ten diskurz, ta veřejná debata, která je tady vedena v České republice, byla nějakým způsobem manipulována prostřednictvím nějakého významnějšího proudu informací, které by tady šířila významná média, která mají významný podíl na českém mediálním trhu. Ale ta situace určitě jednoduchá není. Klade to velké nároky i na občany, aby vnímali serióznost zdroje, aby vnímali kredibilitu zdroje, ze kterého získávají informace. Myslím, že tohle je pravděpodobně nejsložitější ve virtuálním prostoru na sociálních sítích, že řada informací se tváří jako ověřená, seriózní a teprve po podrobnějším studiu po jejím původu může občan dospět k nějakému objektivnějšímu pohledu na to, jestli je to pravda, anebo je to skutečně jenom dezinformace, která byla záměrně vypuštěna do virtuálního prostoru, a velmi často se to jednoduchým studiem ani zjistit nedá.

Chci vás ujistit o tom, že vláda České republiky v rámci své kompetence, které má v bezpečnostní oblasti, se snaží o to, aby bezpečnostní složky tuto situaci monitorovaly a aby tuto situaci analyzovaly, popřípadě upozorňovaly vládní orgány na to, pokud by se ukázalo, že některé z informačních zdrojů v České republice podléhají tlaku nebo manipulaci ze zahraničí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi a poprosím paní poslankyni o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji také. Jenom zopakuji, že jsem se ptala na to, jestli vláda na svých stránkách je ochotna vyvěsit seznam těch serverů nebo adres, ze kterých plyne tato ruská propaganda. A za druhé, zda udělá pan premiér kontrolu výdajů jednotlivých ministerstev tak, aby nemohly proti občanům České republiky být používány jejich vlastní peníze podporou právě těchto propagandistických aktivit.

Ale ještě k tomu, jak jste zakončil, pane premiére. Tak my máme Bezpečnostní informační službu. Ta ve výroční veřejné zprávě dostupné všem v kapitole 2.3 Kontrarozvědná činnost uvádí, že v případě ruské diplomatické mise byl i v roce 2013 počet zpravodajských důstojníků pod diplomatickým krytím extrémně vysoký. Je navíc doplňován zpravodajci, kteří do České republiky cestují samostatně jako turisté, experti, akademici, podnikatelé. Jednoznačnou prioritou Ruské federace je upevňování, rozšiřování vlivových kapacit v České republice. Mají za cíl získat informace mezi novináři, členů parlamentních politických stran, státních úředníků, lobbistů, různých organizací zaměstnavatelů, zaměstnanců. Čili BIS nám jasně popisuje, že tady rizika jsou, informace sbírá i je analyzuje a vyhodnocuje. A teď je na vládě, aby s nimi také něco udělala.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážené dámy, vážení pánové, jenom vás chci ujistit o tom, že vláda přijala rozhodnutí, nebo chystá se přijmout rozhodnutí, která by měla posílit schopnost bezpečnostních služeb v České republice monitorovat možná rizika. Týká se to i Bezpečnostní informační služby a předpokládám, že v krátkém čase by se už vláda měla zabývat konkrétním návrhem na to, jak posílit kapacity Bezpečnostní informační služby. Nevylučuji, že samozřejmě povedeme debatu i o dalších bezpečnostních službách, které jsou v České republice zřízeny, s cílem, abychom ochránili občany od možných bezpečnostních rizik. A samozřejmě abychom také byli schopni monitorovat aktivity, které by realizovaly jiné státy na území České republiky s nějakým záměrem - buď tedy poškodit Českou republiku, nebo poškodit její politické nebo ekonomické zájmy. Takže tady rozhodně nechceme situaci podceňovat. Ale současně bych chtěl také zdůraznit, že stávající monitoring ukazuje, že ta média, která mohou být podezřívána z nějakého možného vlivu ruské propagandy - a musím říci skutečně, mohou být podezřívána, protože ono se to velmi těžko legislativně definuje - tvoří okrajovou část naší mediální scény. Je to okrajová část mediální scény a je velmi těžké to odlišit od, řekněme, prezentace i určitých okrajových, možná i někdy extrémních politických názorů. Protože i když se podíváme třeba na politickou scénu v České republice, tak ona do značné míry kopíruje tu různorodost hlasů a názorů, které se objevují v našich médiích, a je velmi těžké rozlišit situace, kdy tato média pouze zprostředkovávají politické názory, které se objevují i tady v České republice, od toho, že zprostředkovávají politické názory, které se například výhradně objevují pouze v Rusku a snaží se nějakým způsobem šířit do českého prostředí.

Takže jenom pouze ujištění o tom, že vláda podniká konkrétní kroky pro to, aby naše bezpečnostní služby měly dostatečnou kapacitu a mohly se věnovat práci, kterou by odvádět měly ve prospěch zvýšení bezpečnosti občanů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. S další interpelací, tentokráte šestou, přijde pan poslanec Leo Luzar, který pana premiéra bude interpelovat ve věci dohody České republiky a USA o protiraketové obraně. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane premiére, vážená paní ministryně, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, v těchto dnech uplyne pět let od uzavření dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o protiraketové obraně. Dovolím si přečíst článek 2, účel této smlouvy. Účelem této dohody je prozkoumání možnosti a způsobu navázání spolupráce, zapojení do společného výzkumu, vývoje, provedení zkoušek, přímé průmyslové spolupráce včetně vzájemného sdílení technologií, výroby, rozmístění a podpory dohodnutých prvků integrované obrany před balistickými raketami odpálenými proti území nebo ozbrojeným silám smluvních stran či jejich spojenců. V článku 2.2. Tato dohoda poskytne rámec pro nejužší možné zapojení České republiky do programu systému a poskytne České republice, jak vládě, tak průmyslu, hlubší náhled do programu systému, z něhož budou mít prospěch obě smluvní strany. Tato dohoda bude také prosazovat a umožňovat spravedlivé příležitosti pro zapojení průmyslu České republiky a Spojených států amerických do programu systému. Tolik účel této dohody.

Ptám se, pane premiére, jak dalece je tento účel naplňován, případně jakými podniky, v jakém finančním objemu je tento účel této mezinárodní dohody naplňován. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené dámy a pánové, v roce 2008 byly podepsány tři mezinárodní smlouvy, které souvisely s plánem americké administrativy umístit na území České republiky prvky protiraketové obrany, tedy konkrétně prvek ve formě radarové stanice. Jednalo se tedy o Dohodu mezi Českou republikou a Spojenými státy o zřízení radarové stanice protiraketové obrany Spojených států v České republice. Dále se jednalo o Dohodu mezi Českou republikou a Spojenými státy o právním postavení ozbrojených sil Spojených států přítomných na území České republiky. Tyto dohody, a teď zmíním tyto dvě dohody, měly v České republice charakter prezidentských smluv. Pro to, aby vstoupily v platnost, byl potřebný souhlas obou komor Parlamentu České republiky a ratifikace prezidentem republiky. Smlouvy byly podepsány 8. července 2008, resp. 19. září 2008. Pak byly schváleny v Senátu a v březnu 2009 byly staženy z projednávání v Poslanecké sněmovně a vzhledem k rozhodnutí Spojených států z poloviny září 2009 nestavět radar protiraketové obrany nebylo ve schvalovací proceduře pokračováno a obě smlouvy tedy nevstoupily v platnost. To jsou dvě smlouvy z těch tří, které byly uzavřeny.

Tou třetí mezinárodní smlouvou bylo, ta smlouva přímo souvisela s otázkou výstavby americké protiraketové obrany. Byla to Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států o spolupráci v oblasti protiraketové obrany. Cílem té smlouvy bylo upravit rámec spolupráce různých českých vládních i nevládních subjektů na projektu americké protiraketové obrany. Dohoda byla podepsána v říjnu 2008. Vstoupila v platnost na základě výměny nót v listopadu 2009. Musím říci, že tady nemám teď k dispozici podrobné informace o tom, v jakém rozsahu ta smlouva byla v uplynulých cca pěti nebo šesti letech naplněna. Disponuji obecnou informací o tom, že tato dohoda měla určitý pozitivní vliv na přímou spolupráci mezi americkými agenturami, které se zabývají výzkumem a vývojem nejen v oblasti protiraketové obrany, a českými, zejména vysokoškolskými subjekty.

Pokud jde o podrobnější informaci, jsem připraven ji poskytnout na základě této ústní informace tak, abych získal od příslušných resortů, zejména od resortu obrany, pravděpodobně resortu školství, podrobnější informace o tom, k jaké spolupráci na základě této smlouvy došlo a jaké tato spolupráce měla efekty pro oblast vědy a výzkumu na území České republiky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Luzar má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za ten slib, pane premiére. Budu očekávat vaši odpověď v této věci právě proto, že tato smlouva je návazná, nebo je přímo generačně spojena s těmi dalšími dvěma, které realizované nebyly. Považuji také za nutné říci, že její platnost, která je v této smlouvě na 25 let, pokud nedošlo k naplnění účelů té smlouvy, by stálo za hodno revidovat. Popřípadě bych požádal vládu, aby se tím zabývala a případně tuto smlouvu vypověděla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Pan premiér nemá zájem o doplňující odpověď. Děkuji. Pokročíme dále. Pan poslanec Martin Novotný nyní bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci elektronické evidence tržeb a jejích technických aspektů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený pane premiére, při minulých interpelacích jsme s panem ministrem financí Babišem řada z nás diskutovala otázku nákladů zavedení elektronické evidence tržeb na zejména malé a drobné živnostníky. Pan ministr Babiš tyto náklady opakovaně relativizoval. Výslovně prohlásil, že nebudou buď žádné, anebo naprosto minimální. A já ho dokonce ocituji. V jednu chvíli řekl: "Znova opakuji - nejde o registrační pokladnu. Jde o stávající pokladnu například tady v našem baru nebo co to je, bufet, která se jenom spojí s finančním úřadem a dostane číslo, to je všechno. (Smích z pravé strany sálu.) Nevím, co je na tom směšného." Pak mi pan ministr financí nabídl, že uspořádá seminář, na kterém nám všem zájemcům vysvětlí, jak takovou pokladnu připojit na Ministerstvo financí.

Já jsem tady ten bufet navštívil. Dnes ta miniaturizace jde mílovými kroky, to zařízení se mi vejde do kapsy. Ty dámy tam mají obyčejnou solární kalkulačku. Takže jsem se chtěl zeptat pana premiéra, jestli se stejně jako ministr financí domnívá, že takové zařízení lze propojit s Ministerstvem financí, že z něj jde tisknout nějaké doklady. Já jsem si vědom, že nemám ony zdůrazněné nadpřirozené schopnosti, které má pan ministr financí. Já jsem tím obyčejným jedincem. Ale celé dopoledne jsem se o to snažil a s tou kalkulačkou jsem se ani na internet nepřipojil, a dokonce jsem z ní vůbec nic nevytiskl, žádný doklad.

A protože nechci znevažovat touhle interpelací váš úřad a je mi jasné, že nic takového není možné a že mi v tomhle asi dáte za pravdu, tak se vás chci vážně zeptat, co jako premiér uděláte pro to, aby Ministerstvo financí a zejména jeho hlava pan ministr Babiš uváděli v otázce elektronické evidence tržeb relevantní argumenty a ne takové nesmysly a ptákoviny, jako tady padly posledně. (Potlesk poslanců zprava i některých poslanců zleva.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Novotnému za jeho interpelaci a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové, na úvod možná jedna doplňující informace, kterou jsem získal v uplynulých dnech. Tím chorvatským modelem elektronické evidence tržeb se nechystá v Evropě inspirovat jenom Česká republika, ale nedávno vláda ve Slovinsku přijala rozhodnutí obdobné tomu, které učinila naše vláda, a rozhodla se implementovat ve Slovinsku systém elektronické evidence tržeb, který se také inspiruje chorvatským systémem. To znamená, nejsme jediná země, která uvažuje a přemýšlí tímto směrem.

Pokud jde o to, co je v elektronické evidenci tržeb potřeba, je to primárně elektronické zařízení, které je schopno komunikovat po internetu. Čili evidentně pokud jste se přes vaši kalkulačku nedokázal připojit k internetu, tak je to tím, že to není elektronické zařízení, které by z povahy věci bylo schopno komunikovat na internetu, ale takovéto zařízení bude k elektronické evidenci tržeb v každém případě potřeba. Platí také, že podobu tohoto zařízení se nechystáme nijak omezovat.

Já se domnívám, že takovéto řešení, které volíme, je modernější, technologicky vyspělejší a podle mého také účinnější než systém registračních pokladen, o jejichž zavádění jsme se snažili zhruba před deseti lety a jejichž zavádění dospělo do poměrně pokročilé fáze, než byl zákon o zavedení registračních pokladen v České republice zrušen. Registrační pokladny tehdy stály někde kolem 20 tis. v pořizovací ceně, dnešní řešení by mělo být pořiditelné za jednotky tisíc korun. Samozřejmě bude také možné stávající pokladní zařízení upgradovat pro evidenci tržeb a ty náklady na upgrade by mohly být součástí již uzavřených servisních smluv.

Jedná se tedy o to, že poplatníci, kteří v řadě případů dneska vydávají pouze ručně psané doklady, nedisponují žádným pokladním zařízením, by si měli takovéto elektronické zařízení, které bude připojeno k internetu, pořídit. To elektronické zařízení by mělo být schopno evidovat tržby a mělo by ve spojení s tiskárnou mít schopnost vytisknout předepsanou podobu dokladu o uskutečnění této transakce a současně by mělo docházet k on line hlášení těchto transakcí na server Ministerstva financí.

Tak jak jsme byli informováni, základní pokladnu pro nejmenší prodejce kompletně připravenou pro evidenci tržeb bylo v Chorvatsku možno pořídit od částky cca 6 tis. korun, případně bylo možné využít komplexní řešení včetně datového připojení a pronájem se pohyboval zhruba od 500 korun měsíčně. To jsou informace, které můžeme sdělit na základě zkušenosti, která byla realizována v Chorvatsku.

Pokud jde o popis projektu, který připravujeme, počítá s několika základními principy. Naším cílem je otevřené řešení bez omezení z pohledu použitého hardwaru a softwaru. Nepočítáme tedy na rozdíl od klasických registračních pokladen s povinnou certifikací. Cílem je, aby to bylo jednoduché a rychlé řešení, které by mělo fungovat v on line režimu 24 hodin denně 7 dnů v týdnu. Cílem je minimalizovat administrativní zátěž a náklady podnikatelů, minimalizovat zpomalení či omezení podnikání v konkrétním oboru, minimalizovat ale také náklady státu, nikoliv však na úkor administrativní zátěže podnikatelů. Samozřejmě naším cílem je také zapojení veřejnosti formou účtenkové loterie. Cílem je samozřejmě prostřednictvím všech těchto opatření narovnat podnikatelské prostředí v České republice, tzn. zlepšit situaci těch podnikatelů, kteří daně poctivě platí, a cílem je také samozřejmě zlepšit daňové příjmy státu, tzn. posílit daňovou disciplínu daňových poplatníků.

Počítáme tedy s tím, že hotovostní tržby za prodej zboží a služeb budou podléhat evidenci. Příjemce tržby bude povinen tržbu v reálném čase elektronicky předem definovaným způsobem nahlásit finanční správě. To bude součást automatického systému na základě příslušného softwaru. Finanční správa na základě tohoto hlášení vygeneruje unikátní kód a odešle ho zpět příjemci tržby a příjemce tržby má povinnost tento kód uvést na dokladu, který bude vystaven zákazníkovi. To je tedy ten základní systém, na základě kterého bude elektronická evidence tržeb fungovat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený pane premiére, ono je to spíš doplňující konstatování. Vaše odpověď, myslím, z hlediska uvedených čísel, z hlediska uvedených argumentů byla relevantní. Já mám zhruba takovou představu o technických požadavcích a ekonomických požadavcích realizace takového systému. Je samozřejmě otázka našeho politického názoru, jak si vyhodnotíme, jestli ta zátěž, která tím vzniká, je obtěžující a jestli přínos pro státní rozpočet pro změnu bude nějakým způsobem zajímavý a dáme si to na misku vah.

Já jsem vás chtěl pouze jako předsedu vlády upozornit na to, na jaké úrovni argumentace probíhala diskuse v Poslanecké sněmovně zhruba před několika týdny na stejném místě, a požádat vás o to, abyste nějakým způsobem zajistil, aby tato úroveň diskuse už tady nebyla, aby veřejnost dostávala relevantní informace a ne takové úplné nesmysly.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. Pan premiér patrně nebude chtít reagovat a my pokročíme k další interpelaci, kdy pan poslanec Radim Holeček bude pana premiéra interpelovat ve věci litvínovského sídliště Janov. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane premiére, jako poslanec zvolený do Poslanecké sněmovny za Ústecký kraj se na vás obracím s interpelací ve věci petice cca 1 600 obyvatel litvínovského sídliště Janov adresované Úřadu vlády České republiky. Petenti, tedy slušní a spořádaní obyvatelé Janova, kteří se zjevně a dle mého názoru i zcela oprávněně cítí ohroženi, popisují vyostřenou a nadále obtížně únosnou situaci a navrhují konkrétní okamžitá i dlouhodobá opatření. Tato opatření by měla vést v krátkodobém časovém horizontu ke zlepšení situace a v horizontu dlouhodobém k jejímu systémovému vyřešení. V médiích jsem se dočetl, že jste na tuto petici reagoval tím, že neutěšenou situací v Janově se budou zabývat ministryně práce a sociálních věcí spolu s ministrem pro lidská práva.

Je jistě pozitivní, že vláda schválila strategii romské integrace na roky 2015 až 2020 a navrhuje zpracování nové strategie boje proti sociálnímu vyloučení pro roky 2016 až 2020. Mám ale vážné obavy, že tato strategie akutní neutěšenou situaci v Janově nevyřeší. Navíc je zřejmé, že podobné problémy jako v Janově mají i obyvatelé dalších měst a občanskou aktivitu na obranu důstojného bydlení jsem zaznamenal i v Jirkově, Klášterci nad Ohří a v Chomutově.

Já se vás tedy v této souvislosti ptám, jakou konkrétní a především rychlou a účinnou pomoc oněm slušným a spořádaným občanům vláda poskytne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holečkovi. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, nechci příliš dlouze hovořit o tom, jak je možné, že na sídlišti Janov došlo k té situaci, k jaké tam došlo, a proč ten dnešní stav je takový, jaký je. Myslím, že to bylo způsobeno zejména nevhodnou a nevýhodnou privatizací zdejšího bytového fondu a následnými spekulacemi se zdejšími nemovitostmi v uplynulých dvaceti letech. Tím se na tomto sídlišti vytvořila sociální struktura obyvatel, která v tuto chvíli je problémem, a je tady vytvořena klasická sociálně vyloučená lokalita.

Chci velmi stručně promluvit o tom, co se tedy konkrétně odehrálo v uplynulém roce a co bychom rádi v Janově, ale také dalších lokalitách tohoto typu podnikli. Chci říci, že v loňském roce v reakci na tyto problémy Policie České republiky prováděla v první polovině roku 2014 bezpečnostní opatření "Byty Janov", jehož předmětem byly zvýšené kontroly za účelem eliminace vloupání do vybydlených bytů, opakovaného zahoření odpadů v těchto bytech a kontroly dodržování zákonných podmínek z hlediska protipožární ochrany ze strany majitelů a správců vytipovaných domů. Ve stejné době pak probíhalo další opatření Policie České republiky, "Kabely Janov", jehož cílem byla eliminace zvýšeného nápadu případů krádeží kabelů z výtahových šachet v lokalitě Litvínov - Janov.

Samozřejmě že řešení současné situace není možné hledat jen v represivních opatřeních ze strany Policie České republiky, ale především v dobře koordinovaných a dlouhodobě realizovaných místních politikách. My jsme v tuto chvíli přistoupili k tomu, že se snažíme v rámci odboru pro sociální začleňování, který je součástí Úřadu vlády České republiky, poskytovat místním samosprávám pomoc při analýze situace na plánování řešení a jeho praktickém provedení. Snažíme se o to, aby tady bylo řešení, které bude zahrnovat všechny důležité oblasti: bezpečnost, vzdělávání, bydlení, zaměstnanost, sociální a rodinnou politiku. Připravil se takzvaný koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám. V rámci koordinovaného přístupu budou do jednotlivých měst, které se do spolupráce zapojí, nasměrovány významné finanční prostředky z Evropské unie z programu na období 2014 až 2020. Tato metoda práce by měla přinést obcím a jejich partnerům poměrně velké množství peněz z fondů Evropské unie. V současné době už probíhají přípravy vyhlášení výzev pro jedenáct prvních měst. To znamená, co konkrétně můžeme udělat, je použít evropské peníze na to, aby se v těchto sociálně vyloučených lokalitách zlepšila situace.

Mezi zapojená města patří také Litvínov, kde byla před měsícem zahájena intenzivní spolupráce s odborem pro sociální začleňování. Probíhají práce na zpracování strategického plánu, který řeší mimo jiné i situaci v janovském sídlišti. Na jeho realizaci pak budou k dispozici finanční prostředky právě v rámci koordinovaného přístupu. Pracovníci sekce pro lidská práva Úřadu vlády zároveň už měsíc intenzivně jednají s vedením města o nastavení spolupráce. Došlo ke shodě v cílech a harmonogramu prací a domluvil se také společný postup řešení aktuálních problémů v bydlení na janovském sídlišti. Jedná se také ve spolupráci s městem, s vlastníky bytů, což jsou zejména bytové družstvo Krušnohor a firma CPI. Připravuje se společně plán rozvoje sídliště, který počítá také s rozvojem sociálního a krizového bydlení, rozšiřováním sociálních služeb a dluhového poradenství, zaváděním domovníků v bytových domech, rozšiřováním sítě asistentů prevence kriminality, řešením drogové problematiky a podobně. Stavební bytové družstvo Krušnohor oznámilo záměr ukončit správcovství v pěti bytových domech, což ohrožuje bydlení asi 1 500 obyvatel sídliště, z toho cca 400 dětí a 150 seniorů. Tuto situaci nyní podle mých informací řeší v úzké spolupráci s městem právě pracovníci sekce pro lidská práva Úřadu vlády.

Chci vás ujistit, vážený pane poslanče, že se touto situací skutečně zabýváme, že jsme přesvědčeni o tom, že je potřeba mít komplexní řešení. Současně je také potřeba mít dostatek prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. Pokládám za velmi důležité, aby kromě příslušného odboru Úřadu vlády, o kterém jsem hovořil, tady byl také aktivní Úřad práce a aby ve spolupráci s městem byly vytvářeny programy aktivní politiky zaměstnanosti tak, aby se snížila nezaměstnanost v této sociálně vyloučené lokalitě. Myslím si, že to by mohlo přispět také ke snížení sociálního napětí. Jak jsem byl ujištěn, Ministerstvo práce a sociálních věcí má dostatek prostředků na tyto konkrétní programy aktivní politiky zaměstnanosti.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane premiére. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Holeček: Já jsem po pravdě řečeno čekal, že to bude svalované na zpackanou privatizaci, ale neptám se, na kom leží politická odpovědnost. Ptám se, jak vyřešit konkrétní problém, protože se na mě obracejí konkrétní občané z Janova. Cituji jeden takový problém od pana Petra: "V Janově je prostě praxe taková: Naprosto bezproblémový dům se 48 byty, jeden byt byl prodán realitce, ta ho pronajala cikánům na sociálních dávkách. To znamená, náklady na bydlení platil městský úřad přímo realitce a ta už ale neposílala peníze na účet domu. A co víc, naše milá rodinka zaplevelila barák štěnicemi a šváby. Během roku se z toho stala skládka. Cena bytů klesla z původních 250 až 300 tisíc na 40 tisíc. Slušní majitelé se museli odstěhovat a všichni přišli o peníze investované do svého majetku. Na domě rostl dluh. Realitky Ukrajinců, Turků a Kazachů se o své majetky nestarají a jenom rejžují prachy."

Pane premiére, co mám takovým lidem v Janově poradit? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holečkovi. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já jsem skutečně nemluvil příliš dlouho o příčinách, ale především jsem se věnoval tomu, co konkrétně děláme a co konkrétně můžeme udělat. Já si myslím, že to, co je velmi důležité, je, abychom zlepšili taky legislativní rámec. Jak jsem byl informován, Ministerstvo pro místní rozvoj dneska připravuje zákon o realitním zprostředkování, který by měl regulovat právě chování realitních kanceláří v České republice. Také jistě víte, že připravujeme zákon o sociálním bydlení, to znamená v rámci koncepce sociálního bydlení bychom rádi připravili systém, jak zajistit sociálně ohroženým skupinám obyvatel sociální bydlení. A to, co jsem konkrétně zmínil, jak můžeme pomoci, jsou skutečně společné projekty města a vlády v některých oblastech, jako je otázka například preventistů, kteří působí v této oblasti, jako je otázka domovníků, kteří působí v rámci těchto preventivních programů v jednotlivých bytových domech a starají se o to, aby v těchto domech byl zajištěn alespoň elementární pořádek z hlediska fungování jednotlivých rodin, které v těchto domech žijí.

To jsou konkrétní projekty a programy, které mohou fungovat. Zmínil jsem tady také otázku aktivní politiky zaměstnanosti, abychom se snažili tyto lidi, kteří jsou většinou dlouhodobě nezaměstnaní a žijí v těchto vyloučených lokalitách, vtáhnout do projektu zaměstnanosti. Totéž se týká i oblasti školství, protože je hodně důležité, aby byla věnována pozornost také integraci dětí z těchto sociálně vyloučených lokalit, zejména pokud jde o jejich přípravu na školní vzdělávání v rámci předškolního vzdělávání. A i tady vláda přijala některá konkrétní opatření.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Dostáváme se k deváté interpelaci, kterou přednese pan poslanec Zbyněk Stanjura. Bude to interpelace ve věci daně z přidané hodnoty. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já budu mít poměrně krátkou interpelaci a položím tři konkrétní otázky a prosil bych o tři konkrétní odpovědi.

Jak mnozí víte, tak DPH nám přináší největší příjem do státního rozpočtu. Letos se prognózuje, pokud mě paměť neklame, že daňoví poplatníci zaplatí nějakých 380 mld. daně z přidané hodnoty, které se dělí mezi veřejné rozpočty v tom známém poměru stát, kraje a obce. Když se podíváme na plnění za tři měsíce, tak nejenom že se neplní a to číslo je nižší než v roce 2014, ale je i nižší než v roce 2013. Ministerstvo financí říká, že je to tím, že loni zadrželo DPH, a tudíž ji teď musí vracet, to znamená, že ji zadrželo neoprávněně. Nicméně loni nám to neříkalo v okamžiku, kdy mělo krásné plnění rozpočtu. Říkali, že to je tím, že řekli, že daně se mají platit a všichni platí a podívejte se, už se peníze sypou. Současně je v připomínkovém řízení zákon o registračních pokladnách, kde se prognózuje zvýšený výběr DPH, a současně se mluví o snížení sazby DPH na ubytovací a restaurační služby s výjimkou alkoholu.

Teď ty tři konkrétní dotazy.

Pane premiére, budete pro snížení sazby DPH ubytovacích a restauračních služeb s výjimkou alkoholu? Za druhé: Kolika plátců DPH se dotkne vámi plánované zavedení registračních pokladen? Za třetí: Kolik zavedení registračních pokladen přinese zvýšení výběru DPH státu v letech 2016, 2017 a 2018? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, možná pro lepší orientaci v jednotlivých číslech je dobré se podívat na časovou řadu, jak vypadal výběr daně z přidané hodnoty v prvních třech měsících v uplynulých letech.

Pokud začnu rokem 2012, tak se za první tři měsíce na DPH vybralo 42 miliard korun, v roce 2013 to bylo 52,3 miliardy korun, v roce 2014 to bylo 60,3 miliardy korun a letos je to 51,7 miliardy korun. Čili v roce 2015, v letošním roce, byla vybrána cirka stejná částka, jako byla vybrána na dani z přidané hodnoty za první tři měsíce roku 2013, a byla vybrána částka, která je vyšší než výběr v jednotlivých prvních třech měsících let 2007 až 2012. To znamená, výběr DPH v roce 2014 tvoří v zásadě historický vrchol z hlediska statistiky výběru daně z přidané hodnoty v časové řadě, kterou zde mám uvedenu v podkladech a která začíná rokem 2007. Čili v roce 2014 to byl vlastně rekordní výběr daně z přidané hodnoty za období cirka sedmi nebo osmi let a v roce 2015, v letošním roce, je výběr na úrovni roku 2013.

Samozřejmě jsem se také zajímal na Ministerstvu financí o to, proč je tady oproti roku 2014 propad ve výběru daně z přidané hodnoty v prvních třech měsících letošního roku, to je cirka o 9 miliard korun oproti roku 2014. Je potřeba si uvědomit, že jsme za prvé, musím říci, nezvyšovali daň z přidané hodnoty, ale naopak jsme ji snížili. Chci připomenout fakt, že nepochybně víte, že jsme v loňském roce snížili daň z přidané hodnoty na léky, snížili jsme DPH na knihy a na dětskou nenahraditelnou výživu z patnácti na deset procent, což samozřejmě povede k tomu, že daňoví poplatníci ušetří a vybere se méně na dani z přidané hodnoty. To je efekt, který jsme předpokládali a který byl také uveden v důvodové zprávě příslušného návrhu zákona. Čili snížili jsme daň z přidané hodnoty, byť na omezené množství položek, byť tedy o pět procent, z patnácti na deset procent, ale došlo ke snížení daně z přidané hodnoty, nikoli k jejímu zvýšení, tak jak jsme byli zvyklí v minulých letech, kdy daň z přidané hodnoty velmi výrazně narostla, včetně té sociálně citlivé položky léků. Došlo tedy ke snížení daně z přidané hodnoty.

Druhý efekt se týkal toho, že Ministerstvo financí na přelomu roku 2013 a 2014 realizovalo opatření proti nadměrným odpočtům. Informace, kterou jsem obdržel z Ministerstva financí na základě svého dotazu, který se týkal plnění za první dva měsíce letošního roku, a v důsledku zadržení daně z přidané hodnoty a v důsledku toho, že byla zkoumána otázka požadavků na odpočet daně z přidané hodnoty, tak došlo opticky k navýšení inkasa daně z přidané hodnoty v prvních měsících loňského roku, čili ten základ byl výrazně vyšší.

Pokud jde o váš dotaz, který se týká elektronické evidence tržeb a jakého počtu plátců DPH se tento systém dotkne, tak musím říci, že se dotkne všech plátců daně z přidané hodnoty, kteří přijímají hotovost, a zejména se dotkne těch plátců daně z přidané hodnoty, kteří přijímají hotovost v provozovnách. Jak jistě víte, ten zákon se připravuje tak, aby se v první fázi dotkl hotelů, aby se v první fázi dotkl restauračních zařízení, ve druhé fázi i maloobchodu, velkoobchodu, a to bude to gros plátců daně z přidané hodnoty, kteří do tohoto systému budou zahrnuti. Samozřejmě se povede diskuze o těch řemeslnících, kteří nemají stálou provozovnu, a samozřejmě je otázka, kolik z nich do toho systému registru elektronické evidence tržeb spadne a kolik z nich tam bude zařazeno, ale gros plátců DPH, drtivá většina plátců DPH v oblasti maloobchodu, velkoobchodu a ubytovacích služeb, restauračních zařízení bude spadat pod systém elektronické evidence tržeb. Předpokládáme, že zavedení systému by mělo zlepšit daňové příjmy státu zhruba o 10 miliard korun ročně v roce, kdy ten systém bude zcela uplatněn podle záměru, který má vláda.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi, nicméně panu premiérovi vypršel čas, takže prosím pana poslance o doplňující otázku.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan premiér měl ještě šestnáct vteřin a mohl říci: Jsem pro, nebo jsem proti snížení sazby DPH. To by určitě stihl. Takže poprosím, aby se odpovědi na otázku nevyhýbal. Já jsem se ptal úplně na něco jiného. To je to komické na těch interpelacích. Úředníci připravují odpovědi, a vlastně nevědí, na co se budeme ptát, nebo mnohdy to nevědí. Já jsem se neptal, proč je snížený výběr DPH za první tři měsíce, přesto mi tři a půl minuty četl zdůvodnění Ministerstva financí, které jsem si přečetl na jejich webu už včera, kdy publikovali zprávu o výsledcích hospodaření. Tak buď se na těch interpelacích budeme poslouchat a budeme reagovat na otázku, která zazněla, a pokud někdo řekne, premiér nebo ministr, že nemá informaci k dispozici, odpoví dodatečně, tak to chápu. Nemohou mít všichni všechno v hlavě. Je to komické. Vy sami jste odhadovali 3 miliardy výpadek u zavedené třetí sazby DPH ročně, což je za první kvartál 750 milionů, a tím vysvětlovat výpadek 8,5 miliardy je prostě legrační.

Poprosím pana premiéra o odpověď na poslední otázku, zda je, nebo není pro snížení sazby z 21 na 15 u služeb, které jsem jmenoval. Co je důležité a zaznělo to tu veřejně: Bude se to týkat všech? My si to myslíme také, že tak je připraven zákon, přestože ministr financí říká: ti budou mít výjimkou, těch se to nebude týkat. (Upozornění na čas). Bude se to týkat všech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, samozřejmě pokud jde o vaši otázku, která se týká snížení daně z přidané hodnoty na restaurační služby, tzn. mám na mysli prodej jídla a nealkoholických nápojů v restauracích, tak situace v posledních letech byla v České republice ovlivněna hodně tím, jak sazby byly regulovány na úrovni Evropské unie. Chci jen připomenout, že když jsme vstupovali do EU, tak legislativa Evropské unie v roce 2004 neumožňovala, aby služby v restauracích byly zařazeny do snížené sazby daně z přidané hodnoty, museli jsme tehdy tu sazbu upravit a DPH zvýšit. My jsme to tehdy zvýšili na 19 procent. V roce 2009 se evropská směrnice změnila, tzn. počínaje rokem 2009 už máme znovu možnost, abychom tyto služby zařadili do snížené sazby daně z přidané hodnoty. Vlády, které tu byly předtím, toto rozhodnutí neučinily, tzn. ponechaly to o své vůli v základní sazbě daně z přidané hodnoty.

Já jsem si ověřoval rozpočtový dopad toho opatření. Ten rozpočtový dopad je identifikován ze strany Ministerstva financí v rozsahu zatím cirka půl miliardy až miliardy korun ročně. O to by se snížily příjmy veřejných rozpočtů. Já se domnívám, že to není dramatický dopad takového opatření, a jsem připraven o tom opatření diskutovat, ale pouze v kontextu toho, jakým způsobem a jak bude zaveden systém elektronické evidence tržeb, aby toto snížení daně z přidané hodnoty nezpůsobilo rozpočtové problémy při tvorbě státního rozpočtu v příštích letech. Čili toto opatření nemá zásadní dopad na příjmy veřejných rozpočtů, ale v každém případě musí být kompenzováno tím efektem zvýšeného výběru daní, ke kterému v této oblasti fungování služeb dojde.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Další interpelaci, desátou, přednese pan poslanec Miroslav Kalousek, který pana premiéra bude interpelovat ve věci stavu veřejných rozpočtů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, 1. dubna byla zveřejněna notifikace Českého statistického úřadu o výsledku deficitu veřejných rozpočtů za rok 2014 a notifikováno bylo téměř dvojnásobné zhoršení oproti roku 2013. Jakkoliv si uvědomuji vliv metodických změn, je nezpochybnitelné, že došlo ke zhoršení strukturálního salda o více než 20 miliard korun, a co hůře, další zhoršení strukturálního salda bude pokračovat i v roce 2015.

Současně výběr daní nejenom v letošních prvních třech měsících, ale i v druhé polovině loňského roku silně svou dynamikou zaostává za ekonomickým růstem a za růstem spotřeby. Vy jste tady odpovídal panu poslanci Stanjurovi, uváděl jste nominální čísla v jednotlivých letech. Ale to, co je důležitější, je efektivita výběru daní, zda tedy tempo výběru daní odpovídá tempu růstu ekonomiky a domácí spotřeby. A tady je vidět zjevné zpomalování a snižování efektivity výběru daní.

Neschopnost vlády šetřit na straně jedné a neschopnost ministra financí daně vybírat na straně druhé zhoršuje strukturální saldo a v pokračujícím trendu může ohrozit i kvalitu veřejných služeb v České republice. Dovoluji si proto se zeptat, vážený pane premiére, zda předpokládáte zvrat tohoto trendu a kdy se můžeme dočkat postupného zlepšování stavu veřejných rozpočtů, či zda po celou dobu svého mandátu očekáváte trvalé zhoršování, tak jak jsme toho zatím svědky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové, domnívám se, že vést debatu o daňových příjmech státu bude velmi zajímavé zejména v situaci, kdy budeme mít za sebou celé první pololetí letošního roku a budeme mít schopnost porovnat daňové příjmy v prvním pololetí letošního roku s prvním pololetím roku loňského.

Skutečně výběr daní zejména v prvních dvou měsících letošního roku poznamenaly jednorázové vlivy, ke kterým došlo v oblasti jak daně z přidané hodnoty, už jsem tady mluvil o otázce zadržených odpočtů daně z přidané hodnoty, tak také otázka předzásobení tabákovými výrobky u spotřební daně z tabákových výrobků. K tomu předzásobení došlo právě v roce 2014.

Tady si myslím, že je dobré se také podívat na ostatní daňové příjmy. A pokud se podíváme například na výběr daně z přidané hodnoty už v měsíci březnu, tak ten výběr dosáhl částky, která je o 2 miliardy korun vyšší než ve stejném období minulého roku. Pokud se podíváme na výběr daně z příjmu právnických osob, tak ten je meziročně vyšší o více než sedm procent. Pokud jde o inkaso spotřebních daní, tam lze očekávat, že ten vliv předzásobení bude v průběhu roku klesat. Chci připomenout, že v samotném březnu už bylo inkaso této daně meziročně o 3,5 miliardy korun vyšší.

Čili chci poznamenat, že vliv jednorázových opatření v oblasti DPH a spotřební daně z tabákových výrobků bude postupně ve struktuře daňových příjmů státu odeznívat časem. Objektivní pohled na to, do jaké míry je zde souběh mezi hospodářským růstem, růstem zaměstnanosti a výběrem daní, budeme mít zejména v polovině nebo na konci prvního pololetí letošního roku. Bude to shodou okolností období, kdy budeme připravovat návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok, a přirozeně všechny tyto faktory bude muset vzít vláda v úvahu v okamžiku, kdy bude návrh rozpočtu připravovat.

Nelze konstatovat, že by se výběr všech daní vyvíjel způsobem, který nekopíruje vývoj ekonomiky, ale lze v každém případě potvrdit, že předzásobení v oblasti spotřební daně z tabákových výrobků a operace daňové správy v oblasti daně z přidané hodnoty rozkolísaly ten výběr daně v meziročním srovnání, zejména pokud jde o první dva měsíce letošního roku. Tolik tedy k této oblasti.

Také platí, že statistický úřad vydal informaci o deficitu veřejných rozpočtů v loňském roce. Deficit dosáhl dvou procent hrubého domácího produktu. Podle stejné informace statistického úřadu výše deficitu byla mimo jiné také poznamenána jednorázovou operací, která spočívala ve výplatě cca 14 miliard korun z Fondu pojištění vkladů. Čili pokud by k této jednorázové operaci nedošlo, pak by se deficit veřejných rozpočtů pohyboval pod úrovní dvou procent hrubého domácího produktu. Rok předtím se deficit pohyboval ve výši cca jednoho procenta. V roce 2012 se deficit veřejných rozpočtů pohyboval zhruba ve výši necelých čtyř procent hrubého domácího produktu. To znamená, v časové řadě čtyři procenta - jedno procento - dvě procenta, to je zhruba vývoj deficitu veřejných rozpočtů v České republice.

Cílem vlády je, abychom udržovali deficit veřejných rozpočtů spolehlivě pod třemi procenty hrubého domácího produktu. To jsme také definovali v rámci programového prohlášení vlády. V loňském roce se tento cíl podařilo naplnit, protože schodek nepřevýšil dvě procenta hrubého domácího produktu, a stejně chceme pokračovat i v letošním a následujícím roce.

Cílem vlády není jenom otázka deficitu veřejných rozpočtů, ale cílem vlády je také pozitivní obrat v oblasti hospodářského růstu a zaměstnanosti. Jsem velmi rád, že zejména v oblasti zvyšování počtu pracovních míst je naše politika úspěšná. Podle statistik, které byly rovněž zveřejněny v uplynulých dnech, má Česká republika třetí nejnižší nezaměstnanost v rámci zemí Evropské unie. Nižší nezaměstnanost než Česká republika má pouze Německo, Rakousko, pak následujeme my s relativně malým odstupem za Rakouskem. To je myslím velmi dobrá situace. Já pevně věřím, že i ta opatření, která vláda realizuje, by měla přispět k tomu, aby ekonomika dále výrazně rostla.

Poslední věc, kterou chci připomenout, je, že se v loňském roce podařilo snížit celkový veřejný dluh ve vztahu k hrubému domácímu produktu na zhruba 42 % HDP. I to je myslím v rámci Evropské unie velmi pozitivní trend.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Kalousek má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Snížení dluhu bylo důsledkem snížení dluhových rezerv, nikoliv šetření. Pane premiére, vy sám to dobře víte. Občas to dokonce ve svých veřejných vystoupeních připouštíte.

Ale moje otázka směřovala jinam. Ta směřovala ke strukturálnímu saldu jako k jedinému objektivnímu ukazateli finanční disciplíny vlády. To se prostě zhoršilo v roce 2014 oproti roku 2013 a zhoršuje se v roce 2015 oproti roku 2014. Je to trvalý zhoršující se trend. Cituji vládní čísla. Nevymýšlím si to. Dovolil jsem se zeptat, a na to jsem nedostal odpověď, zda očekáváte změnu tohoto trendu a zda očekáváte postupné zlepšování strukturálního salda, nebo ho chcete dále zhoršovat po celou dobu svého mandátu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím o doplňující odpověď pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Myslím si, že je důležité připomenout jeden fakt. Hospodářská politika vlády, tak jak je definována, má dva hlavní cíle. Prvním cílem je stabilizace veřejných rozpočtů. Druhým cílem je zaměstnanost. Rozhodli jsme se, že budeme realizovat takovou hospodářskou politiku, která nebude zaměřena pouze na parametry deficitu veřejných rozpočtů, ale bude také současně zaměřená na podporu hospodářského růstu a na podporu zaměstnanosti. A vláda musí sledovat oba dva tyto cíle. Naším cílem je samozřejmě, abychom snižovali postupně deficit veřejných rozpočtů. Cílem vlády, a ten jsme jasně definovali, je, aby v žádném případě tento deficit veřejných rozpočtů v žádném roce vlády nepřekročil tři procenta hrubého domácího produktu. Takto se budeme chovat i z hlediska přípravy rozpočtu na příští rozpočtový rok.

S Českou republikou byla loni ukončena procedura nadměrného schodku. To znamená, zařadili jsme se mezi země, které plní maastrichtská kritéria, pokud jde o deficit veřejných rozpočtů. Cílem naší vlády je, aby s Českou republikou tato procedura v příštích letech obnovena v žádném případě nebyla.

Pokud jde o snižování strukturálního deficitu, myslím si, že výraznější snižování strukturálního deficitu by muselo být spojeno s výraznějším zvýšením pravidelných daňových příjmů státu. Pokud by došlo k politické dohodě na tom, že budeme schopni výrazně zvýšit pravidelné daňové příjmy státu, pak si dokážu představit, že jsme schopni se dostat pod jedno procento strukturálního deficitu, to znamená naplnit ten cíl, který by měl mít, to znamená postupně snižovat i strukturální deficit. Pokud se nepodaří uzavřít politickou dohodu na zvýšení pravidelných daňových příjmů státu, musíme počítat s tím, že se strukturální deficit bude pohybovat i v příštích letech zhruba na úrovni letošního roku.

Pokud se nepodaří uzavřít politickou dohodu na zvýšení pravidelných daňových příjmů státu, musíme počítat s tím, že se strukturální deficit bude pohybovat i v příštích letech zhruba na úrovni letošního roku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. A to byla také poslední odpověď v ústních interpelacích na premiéra vlády ČR a my hned za malou chvíli - já předám řízení schůze - budeme pokračovat interpelacemi na jednotlivé členy vlády.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já vám přeji pěkné odpoledne. Než se dáme do projednávání interpelací, tak dovolte, abych přednesl omluvy, které ke mně dorazily. Dnes od 17 hodin z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Štětina, dnes od 16 do konce jednacího dne se omlouvá paní poslankyně Helena Válková, dnes mezi 17. a 19. z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Leoš Heger, dnes od 14.30 do konce jednání se omlouvá paní poslankyně Pavla Golasowská, dnes od 14.30 z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Havíř, dále z pracovních důvodů se omlouvá od 17 hodin pan ministr zemědělství Marian Jurečka, dále z odpoledního jednání se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec David Kasal. Tady se omlouvám, to jsem načetl špatně - nikoliv pan poslanec David Kasal, ale paní poslankyně Ivana Dobešová. Dnes od 14.30 do konce jednání pan poslanec Jaroslav Holík, od 14.30 se omlouvá pan poslanec Miloš Babiš, od 16.30 se omlouvá paní poslankyně Jitka Chalánková z pracovních důvodů, dnes z odpoledního jednání Sněmovny z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr obrany Stropnický, dnes mezi 16. a 19. se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Vlastimil Vozka, dále od 14 do 16.30 z pracovních důvodů pan poslanec Bohuslav Chalupa, od 14.30 po zbytek jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Martin Plíšek, od 14.30 do 19 hodin z pracovních důvodů paní poslankyně Jana Pastuchová, od 14.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů pan poslanec Josef Vozdecký. A dále od 14.30 z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Koskuba.

A nyní přistoupíme k interpelacím tak, jak byly vylosovány. První byla vylosována paní poslankyně Olga Havlová, která interpeluje pana ministra Richarda Brabce. Máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že tu pan ministr životního prostředí dneska není a ohledně kanalizace v Jindřichově vyplývá spousta otázek a nemohu doplňující otázky panu ministrovi pokládat, na které občané čekají, proto dnešní interpelaci stahuji a dám ji příště, až tu pan ministr přítomen bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Jako další v pořadí je pan poslanec Josef Nekl, který interpeluje pana ministra Svatopluka Němečka. Máte slovo.

 

Poslanec Josef Nekl: Ano, děkuji, pane místopředsedo. I když tady není pan ministr, já přeci jenom interpelaci vznesu, protože zajímá nejenom úzkou část občanů, ale možná řadu v celé republice.

Vážený pane ministře, interpeluji vás v problému, se kterým se na mě obrátili spoluobčané a který byl nedávno i publikován v tisku. Přibližně 400 tisíc lidí v naší republice bez ohledu na věk trpí psoriázou neboli lupénkou. Kvůli této nemoci se lidé často cítí společensky méněcenní. Je známo, že toto onemocnění je obtížně léčitelné. Bylo řada pokusů s hormonální léčbou, kortikosteroidy či UV zářením. Přitom již řadu let existují přípravky, které ji dokážou léčit. Jsou to ale přírodní produkty, nikoliv léčiva podle zákona, proto je nelze proplácet ze zdravotního pojištění. Řada špičkových dermatologů testovala přípravky Dr. Michaelse se skvělými výsledky. Ze vzorku 203 lidí u 82 procent léčba zabrala, bez jakýchkoliv příznaků po léčebné kúře bylo 60 % z nich. Je to gel, mast a olej, které vystačí na dvouměsíční kúru a stojí 2 200 korun. Pokud má někdo lupénku po celém těle, vystačí mu tato dávka stěží na měsíc. Lékaři i pacienti žádali a žádají zdravotní pojišťovny alespoň o částečnou úhradu. Zatím bez kladného výsledku. Proto se ptám, vážený pane ministře, zda-li se počítá v brzké době se zařazením těchto přípravků do přípravků alespoň částečně hrazených ze zdravotních pojišťoven.

Na závěr, protože tady pan ministr není, jsem měl doplňující otázku, protože asi by odpověděl, že zatím se nepočítá. Já mám osobní zkušenost ze své blízké rodiny, že dermatolog nemohl předepisovat konopnou mast na léčbu podobné nemoci, protože nebyla povolena, dnes je povolena a tato mast výborně zabrala. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Bude vám odpovězeno písemně.

Přistoupíme k třetí v pořadí, a to je paní poslankyně Gabriela Pecková, která interpeluje pana ministra Roberta Pelikána. Máte slovo.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já jsem za tuto Poslaneckou sněmovnu odpovědná v Radě Evropy za boj proti sexuálnímu násilí na dětech. Před rokem jsem v Nikósii musela skutečně napnout všechny síly, abych vrátila České republice pověst, protože v té době ČR byla jediná, kdo nepřipojil svůj podpis k Lanzarotské konvenci. Nakonec se podařilo, že v září pan velvyslanec Boček ve Štrasburku konvenci podepsal, ale je samozřejmě potřeba, aby byla ratifikována Sněmovnou.

V lednu se na pouhých pár hodin konvence skutečně do Sněmovny dostala, a to s výhradami. Krátce na to ovšem byla vládou vzata zpět s tím, že výhrady již není třeba uplatňovat. Od té doby se nám již do Sněmovny nedostala, na rozdíl například od regulace lovu velryb, které jsou jistě důležité, ale přesto si myslím, že naše děti jsou skutečně důležitější. Za 14 dní opět odjíždíme do Štrasburku do Rady Evropy a já zase budu dotazována, kdy se ČR připojí k civilizovaným zemím a bude bojovat za své děti proti tomu, aby nebyly sexuálně zneužívány. Takže kdy, pane ministře?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně i za dodržení času. A nyní požádám pana ministra o odpověď.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, vážený pane předsedající. Vážená paní poslankyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, velice brzy. Zároveň se omlouvám za všechna zdržení. Je prvně třeba zdůraznit, že obsahově jsme již naplnili tuto úmluvu, to znamená, stíháme všechno, co stíhat máme. Vláda již vyslovila souhlas s tou ratifikací tentokrát již bez té výhrady, poté co jsme splnili úspěšně ten poslední domácí úkol a tu výhradu už nemusíme vznášet.

V těchto dnech odesílám panu premiérovi dopis se žádostí, aby předložil úmluvu k ratifikaci do Parlamentu. Takže skutečně v nejbližších dnech se toto stane. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Táži se, zda paní poslankyně chce doplňující dotaz. Není tomu tak. V tom případě půjdeme dál.

Nyní požádám paní poslankyni Alenu Nohavovou s její interpelací na pana ministra Svatopluka Němečka. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Můj dotaz se, pane ministře, týká ambulantní lázeňské péče. Likvidační indikační systém, seznam, byl sice nahrazen novým indikačním seznamem, který zmírnil nejhorší restrikce. Současně ale novelizací paragrafu 33 odstavec 2 zavedl nový dle mého názoru protiústavní postup, který se týká příspěvkové lázeňské péče absolvované jako tzv. ambulantní lázeňská péče. Stanovisko ministerstva je takové, že se dosavadní právní úprava pouze zpřesňuje a že také v rámci příspěvkové lázeňské léčebně rehabilitační péče musí stejně jako u jakékoliv jiné lůžkové péče poskytovatel zdravotních služeb zajišťovat hospitalizaci pacienta.

Já sice chápu, že lázně potřebují ke svému přežití peníze, musím však konstatovat, že tento postup považuji za diskriminační, neboť znemožňuje například občanům lázeňských měst absolvovat příspěvkové lázně ve svém městě, a je diskriminační i v tom, že přestože si ubytování a stravování v takovém případě hradí klient plně sám, nemá právo výběru zařízení ani úrovně těchto služeb. Uvedené pravidlo má smysl u komplexní léčebné péče, ale u příspěvkové péče jde zjevně o exces. U příspěvkové péče jsou zdravotnické důvody dány výhradně u léčebných procedur, které jsou hrazeny i ze zdravotního pojištění. Žádné léčebné důvody ani k ubytování ani ke stravování v lázních ale dány nikdy nebyly a jsem přesvědčena, že ani nadále nejsou. Změna tohoto ustanovení v rámci novely není rozhodně zpřesňující změnou, ale fakticky zásadním způsobem mění minulá pravidla poskytování lázeňské příspěvkové péče.

A proto se ptám (upozornění na časový limit), kdo a proč tuto zásadní změnu navrhl. Za druhé, jaké jsou medicínské důvody za takovouto zásadní změnou. A za třetí, jakým způsobem budete řešit otázku konfliktu s ústavními právy, kdy běžnou komerční službu, ubytování a stravování, kterou si klient sám hradí, není součástí léčebné indikace, bez zákonného důvodu svěřujete výhradně jednomu subjektu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a žádám kolegyně a kolegy, kteří přijdou po vás, abyste respektovali čas, který je vyměřený na interpelace.

Nyní požádám pana poslance Jana Zahradníka, který také interpeluje pana ministra Svatopluka Němečka. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, na pana ministra Svatopluka Němečka se obracím s interpelací, kterou jsou podával už minulou schůzi, ale tehdy pan ministr byl omluven. Vzhledem k naléhavosti toho tématu ji ale načtu a budu pak prosit o písemnou odpověď.

Moje interpelace se týká následujícího problému. Podle informací, které mám z dětských domovů v Jihočeském kraji, dochází k nárůstu počtu klientů těchto zařízení, kteří potřebují péči dětského psychiatra. Například v Dětském domově v Boršově nad Vltavou je to šest dětí, v Písku čtyři děti, ve Zvíkovském Podhradí jedno dítě, v Humpolci čtyři děti, v Senožatech deset dětí, v Korytě dvě, v Nové Vsi u Chotěboře šest dětí, v Radyni je to dvacet dětí, v Žíchovci sedm a ve Volyni například dvanáct dětí.

Pro řešení problémů těchto dětí nestačí podle slov jednoho z ředitelů dětského domova pouze předepsat medikaci. Vychovatelé v dětských domovech potřebují poradit, jak s daným jedincem pracovat. Někdy je nutné dopravit dítě k psychiatrovi v době jeho afektu, který personál dětského domova nedokáže zastavit. Na tyto služby však stávající pedopsychiatři nemají čas. Vyšetření u nich se pak koná jednou za tři až čtyři měsíce, což je pro práci dětských domovů nedostačující. V celé republice pak chybí dvě stě lékařů s oborem dětská psychiatrie, aby byl naplněn počet míst ve stávající síti. Ale ani tento počet situaci v plné míře neřeší.

Objevují se obavy, že Ministerstvo zdravotnictví má snahu omezit možnost pro získání atestace v oboru dětské psychiatrie, případně ji úplně zrušit. Obracím se proto na pana ministra s následujícími otázkami: Je pravda, že Ministerstvo zdravotnictví skutečně hodlá pedopsychiatrické atestace omezit či zrušit? Jak hodlá Ministerstvo zdravotnictví řešit celkový problém nedostatku dětských psychiatrů? Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Požádám pana poslance Zdeňka Ondráčka s jeho interpelací na pana ministra Dana Ťoka ve věci monitoringu křečka polního. Máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, pane ministře, už minule, když jste nebyl, tak název vnesl pobavení a nemohl jsem kolegy ochudit o to, abychom se o tomto tématu zde bavili.

Vím, že jste převzal ministerstvo, pod které patří ŘSD, což je jedna velká černá díra, a samozřejmě na veřejných zakázkách se kdekdo rád napakuje. Mám konkrétní jednu věc. Výstavba rychlostní komunikace R 49. V lokalitě Třebětice a Alexovice, prováděla firma Ekoteam z Hradce Králové monitoring křečka polního v roce 2014. Za tuto chvályhodnou činnost si vyúčtovali 2 382 248 korun.

Mám na vás jednoduchou otázku: Přijde vám ekonomicky adekvátní vynakládat takové finanční prostředky na monitoring křečka polního v jedné lokalitě? Potom druhá otázka: Máte přehled, kolik obdobných zakázek daná firma pro ŘSD jako celek zpracovávala a jaký je celkový finanční obnos? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, a požádám pana ministra Dana Ťoka o odpověď. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za ten dotaz. Je to samozřejmě věc, která je i pro mne docela nepříjemná. Nicméně pokud chceme pokračovat ve stavbě oné rychlostní komunikace R 49, tak to byla podmínka udělení stavebního povolení. Já bych vás rád seznámil s celým vývojem této kauzy.

Zakázku na monitoring výskytu křečka polního na jednom konkrétním úseku plánované výstavby R 49 nechalo Ředitelství silnic a dálnic České republiky prověřit, a to od momentu samotného poptání dodávky až po dnešní stav, kdy je část prací od dodavatele převzata, část realizace však hotová není. Na část dodávky, tedy konkrétně studii monitoring výskytu křečka polního, je zpracován nezávislý posudek Agenturou ochrany přírody. Tento posudek nebude Ředitelství silnic a dálnic České republiky účtován. Součástí tohoto posudku bude nejen hodnocení písemných materiálů odevzdaných firmou Ekoteam, ale navíc bude obsahovat návrh dalšího postupu ve věci výskytu křečka polního na plánované trase R 49.

Ředitelství silnic a dálnic České republiky nalezlo v zakázce vážná pochybení a nedostatky. Na základě toho proběhla jednání se zástupci dodavatele a byla nalezena shoda v tom, že dodavatel, společnost Ekoteam, jednak doplní chybějící část studie, tedy dopracuje ji, a dodá studii kompletně v českém jazyce. Zároveň Ředitelství silnic a dálnic České republiky požaduje detailní rozpis práce skutečně odvedené na této zakázce a její ocenění. Ředitelství silnic a dálnic České republiky bude po dohodě s dodavatelem zakázky krátit cenu, a to s ohledem na nedostatky v dodané práci a na skutečně odevzdané výkony a také s ohledem na dosud nerealizovanou část zakázky. Součástí původně poptávané dodávky byl totiž nejen samotný monitoring prezentovaný ve formě studie, která kromě popisu aktuálního stavu navíc má v zadání návrh na opatření včetně jejího provedení, ale i následný monitoring úspěšnosti.

A teď některá fakta. Zakázka s názvem 4901 Hulín-Fryšták, monitoring výskytu křečka polního v lokalitě Třebětice-Alexovice v roce 2014, byla zadána v poptávkovém řízení. Datum schválení zakázky bylo 11. 9. 2014, datum schválení smlouvy 30. 9.2014, ukončení plnění smlouvy 30. 11.2014, zakázku zpracoval vybraný zhotovitel doktor přírodních věc Vladimír Ludvík, Ekoteam, zakázku za ŘSD ČR uzavřela magistra Soňa Křítková, pověřená řízením, a součástí smlouvy o poskytování služeb je oceněný soupis prací. Cena díla byla 1 968 800 Kč bez DPH, což je 2 282 248 Kč s DPH.

Informace o problematice monitoringu křečka polního jsou veřejně přístupné na webu ŘSD ČR včetně příslušných dokumentů.

Stav správního řízení o udělení výjimky ze zvláště chráněného druhu živočicha křeček polní. Rozhodnutím Ministerstva životního prostředí ze dne 2. 3. 2015 bylo zrušeno rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje a současně zastaveno řízení týkající se této problematiky, to znamená původní žádosti ŘSD o výjimku pouze v lokalitě Třebětice-Alexovice, takzvaná malá výjimka. K dnešnímu dni lze konstatovat, že výše uvedené rozhodnutí o zrušení malé výjimky nabylo právní moci. Ředitelství silnic a dálnic proto nyní podá novou žádost o výjimku na celou stavbu R49 Hulín-Fryšták, takzvaná velká výjimka.

Co se týče toho dalšího dotazu ohledně toho, kolik takových zakázek od této firmy je, tak na to teď nejsem schopen odpovědět, ale chtěl bych informovat Poslaneckou sněmovnu, že jsem nařídil Ředitelství silnic a dálnic zveřejňovat všechny smlouvy, takže v reálně krátké době by měly být všechny smlouvy k dispozici na webu Ředitelství silnic a dálnic České republiky, takže budete moci do těch smluv nahlédnout. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Na váš dotaz mohu odpovědět písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Bude doplňující otázka? Pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Ještě jednou děkuji za slovo. Pane ministře, děkuji za odpověď. To je typická ukázka toho, proč stavíme nejdražší dálnice v Evropě.

Já se domnívám, že by zde třeba šlo vyřídit licenci pro nějakou vysokou školu přírodovědeckou a monitoring by třeba mohli provádět studenti. Peníze byste dali vysoké škole, studentům, pokud už něco takového existuje, a aspoň by peníze byly dobře investované.

Monitoring jako takový se dá určitě očekávat i v budoucnu při výstavbě dalších silnic a dálnic. Já bych vám chtěl říci, že jsem z regionu východních Čech a budeme dostavovat rychlostní D11 a jeden kolega mi řekl, že u nás je lokalita, kde je zvláštní plaché a ohrožené zvíře, pivoň obecný podkrkonošský, a že ho asi také budeme muset monitorovat. Já jsem zjistil, že takové zvíře neexistuje, ale on říkal, že to nevadí, že za dva mega vám tu studii určitě udělá.

Mám doplňující otázku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane poslanče. Položte otázku a pan ministr odpoví.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Jestli jsem vás pochopil, Agentura ochrany přírody už monitoring provedla?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Požádám pana ministra o doplňující odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vezmu to odzadu. Ano, část zakázky byla provedena a my z té druhé části budeme chtít výraznou slevu. Ta zakázka nemá tuto hodnotu.

Já s vámi souhlasím, že jsme dneska trošku v područí všech možných iniciativ, které házejí vidle do zakázek. Například na stavbě jezu, o kterém budu mluvit dále, při splavnění Labe u Děčína, máme zvláště chráněné druhy lososa a bobra. Málokdo ho tam viděl, ale mohl by se tam objevit a budeme se s tím muset nějakým způsobem vypořádat.

Děkuji vám rovněž za námět, možná dát studentům tyto práce bude levnější a efektivnější. Faktem je, že to trošku někdy vypadá jako výpalné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Požádám nyní paní poslankyni Janu Hnykovou s její interpelaci na paní ministryni Michaelu Marksovou ve věci auditu na Úřadu práce spojeného s odvoláním ředitelky Úřadu práce. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Přeji všem hezké odpoledne.

Vážená paní ministryně, musím se vrátit trochu do minulosti. 24. října 2014 jste odvolala ředitelku Úřadu práce paní Marii Bílkovou. Bylo to pro nás pro všechny, jak koaliční, tak opoziční poslance, veliké překvapení. Musím znovu připomenout, že spolupráce s paní ředitelkou byla výborná a já jsem osobně moc ráda, že jsem ji poznala osobně a považuji ji za opravdového profesionála.

Jedním z důvodů, které jste uvedla pro odvolání paní Bílkové, měl být audit, který byl prováděn na vašem ministerstvu. Tento audit jste zmínila nejen ve své tiskové zprávě, ale i při tiskové konferenci a dále na jednání výboru pro sociální politiku. Také jste slíbila, že poslance výboru s výsledkem tohoto auditu neprodleně seznámíte. Dosud se tak však nestalo. Víte, tento audit je pro mne, a určitě nejen pro mne, zahalen tajemstvím.

Chci vám proto položit tyto otázky: V jakém stadiu se vlastně audit nacházel v době odvolání paní ředitelky Bílkové, jaké jsou výsledky tohoto auditu a kdy bude tento audit doručen členům výboru pro sociální politiku. Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně, a požádám paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Dobrý den, vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci. Co se týče toho auditu, to nebyl audit, ale bylo to šetření zaměřené na personálně organizační oblast, které bylo vykonáno naším odborem vnitřního auditu, a je docela možné, že já jsem použila nesprávný název, když jsem o tom mluvila. Pokud vím, tak tento dokument byl všem členům a členkám výboru zaslán. Když tak se ještě můžeme domluvit. Myslím, že byl zaslán hned, jak jsem o tom mluvila. Jestli ne, tak je to chyba a učiníme to.

Toto šetření probíhalo od 28. srpna a bylo dokončeno, myslím, někdy v říjnu. Co se týče výsledků, tak když to shrnu, v podstatě náš odbor vnitřního auditu na základě dokumentů, které tehdy dostal, v podstatě nebyl s to zjistit, jak přesně generální ředitelství Úřadu práce funguje, protože buď jsme neobdrželi požadovanou dokumentaci vůbec, anebo obdržená dokumentace neodpovídala standardům ve veřejné správě. Konkrétních zjištění je celá řada, například že nám dali snímky dne, které ukazovaly, že jsou vytíženi na 300 i 350 %, z 340 míst na generálním ředitelství Úřadu práce bylo 47 míst vedoucích, kde u mnozí vedoucí zaměstnanci měli třeba jednoho dva podřízené, což je také poměrně absurdní. A pak například naprosto neodpovídala zařazení zaměstnance, když se udělala křížová kontrola v katalogu prací, náplni pracovní činnosti či vyplněným snímkem dne. Někdy to prostě vůbec nebylo v souladu. A takových zjištění je tam celá řada.

Pokud vím, tak jsme to všem odeslali. Jestli ne, tak odešleme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vypadá to, že paní poslankyně dá doplňující dotaz. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Vážená paní ministryně, já jsem to nedostala. Mohli byste nám to poslat ještě jednou? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Budete reagovat, paní ministryně? Ne. Materiály budou zaslány. Díky.

Nyní požádám paní poslankyni Martu Semelovou s její interpelací na pana ministra Marcela Chládka ve věci budoucnosti dětských domovů. Máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane ministře, byla jsem oslovena některými představiteli kojeneckých ústavů a dětských domovů, kteří vyjadřují obavy o budoucnost těchto zařízení. Je pravda, že tato oblast je značně roztříštěná. Některá zařízení spadají pod Ministerstvo zdravotnictví, zmíněné kojenecké ústavy, dětské domovy pak do resortu školství, další zařízení pod MPSV.

Nyní se chystají změny. Z některých připravovaných materiálů, např. se jedná o teze zákona o podpoře rodin, memorandum o spolupráci mezi MPSV, Ministerstvem školství a Ministerstvem zdravotnictví, vyplývá, že by dětské domovy pro děti do tří let neměly být nadále zdravotnickým zařízením, ale měly by být jako jakési pobytové zařízení a spadaly by do gesce MPSV. Podobné obavy panují i mezi pracovníky dětských domovů určených starším dětem, a to nejen těch dětských domovů se školou, které existují, ale nesouhlasí s tím i ostatní, to znamená nesouhlasí s převedením pod MPSV a trvají na tom, aby zůstaly pod Ministerstvem školství.

Chci zdůraznit, že dětský domov má tři základní funkce: výchovnou, vzdělávací a sociální, pracují zde speciální pedagogové. Pokud by přešly pod MPSV, vzdělávací funkce bude ohrožena. Je to např. u klokánků, kde pracují pouze sociální pracovnice a další, ale ne pedagogové, a tím by došlo ke snížení standardu.

Chci se proto zeptat, jestli jsou tyto obavy oprávněné, jestli skutečně probíhají přípravy těchto změn a jestli jste jako ministr školství podepsal zmíněné memorandum a teze, že by skutečně dětské domovy byly převedeny pod MPSV. A konečně poslední otázka, jak a zda probíhá diskuse s pracovníky dětských domovů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana ministra o odpověď. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená paní poslankyně Semelová, panika je zatím předčasná z jednoho prostého důvodu, protože zatím jsem vůbec nic nepodepsal, ani spolupráci, ani memorandum, s tím, že memorandum jsem nepodepsal z toho důvodu, že se mnou nebylo konzultováno a nebylo ani s našimi pracovníky. Teď je to ve fázi, kdy jsme se domluvili s paní ministryní. Ta mi mimochodem právě říkala, že ani v tom nejdivočejším snu ji nenapadlo, že by něco rušila anebo zavírala. Tak to jenom pro další uklidnění, ani ve snu to není. A teď je to ve fázi, kdy je pravdou, že je to roztříštěno mezi tři resorty. My se chceme domluvit, aby nám tam právě ti pracovníci neběhali mezi jednotlivými resorty a mezi jednotlivými kancelářemi a nestrávili tak celý den, abychom synchronizovali tu naši činnost. Ta péče by měla být poskytována tak, aby měla smysl, a zatím nevím o tom, že by padl nějaký návrh nějakého přesunu pod nějaké jiné ministerstvo. Každopádně chceme, aby byly vytvořeny teze, které projdou odbornou debatou a diskusí, kam budou přizváni právě ředitelé zmíněných zařízení s tím, aby se mohli vyjádřit k tomu zásadnímu, co teprve bude připraveno. Těžko se nyní k něčemu vyjadřovat, když je to ve fázi, kdy jsme si řekli, že nebudeme vůbec řešit to memorandum, protože je zapotřebí, aby proběhla odborná debata a diskuse.

Takže teď, co mám informace od paní ministryně, jsou tam nějaké teze, které nám budou přeposlány, a nad nimi bude právě probíhat odborná debata.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Chci se zeptat, zda paní poslankyně bude mít doplňující otázku. Je tomu tak.

 

Poslankyně Marta Semelová: Ne otázku, jenom prosbu. Pokud by byly nějaké kulaté stoly nebo něco takového, tak bych se ráda zúčastnila, pokud by bylo možno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan ministr na to ještě bude reagovat.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji. Jak je mým dobrým zvykem, rád zvu poslance do kulatých stolů, takže vaše přání už je předem splněno.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Požádám nyní paní poslankyni Margitu Balaštíkovou o její interpelaci. Má interpelaci na pana ministra Jana Mládka a je to interpelace ve věci prodeje majetku státu mimo veřejné dražby. Máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Vážený pane ministře, poněkud mě překvapila informace z veřejných médií o tom, že stát v tichosti prodává svůj majetek mimo veřejné dražby. Děje se to údajně tak, že ze státních podniků v likvidaci, bez souhlasu Ministerstva financí, které se tímto obchází, se převedl a prodal majetek již za stovky milionů korun. To je v rozporu se zákonem č. 92/1991 Sb. Na základě opatření ministra průmyslu a obchodu pana Kuby č. 13 z května 2013 se majetek údajně vyvádí z podniků v likvidaci na jiné státní podniky, u kterých podobná omezení v nakládání s majetkem nejsou, a jako nepotřebný se mimo dražbu prodává. Zákon však říká, že se má likvidovat každý podnik samostatně, nikoli prostřednictvím podniku jiného. Přitom dochází i k situacím, kdy k podpisu smlouvy o převodu majetku se podepisuje za obě smluvní strany tatáž osoba. Vypadá to, že vláda, v níž byl pan Kuba ministrem, si ze zákona v tomto případě udělala tahací harmoniku a upravila si jeho výklad tak, aby byly uspokojeny jiné zájmy než zájmy našeho státu. Podrobnosti jsou uvedené také v Právu z 28. 3. tohoto roku.

Sdělte prosím, pane ministře, zda o těchto skutečnostech víte a jaká opatření jste učinil. Vzhledem k tomu, že postup MPO je veřejně zpochybňován, žádám vás také, abyste prověřil, zda přijetím opatření č. 13 nedošlo k obcházení zákona, a zjistíte-li jakékoli pochybnosti, abyste dané opatření zrušil. Dále žádám, abyste bez odkladů zajistil zpětnou důkladnou kontrolu výše uvedených procesů na MPO od data vydání opatření č. 13, a to Nejvyšším kontrolním úřadem, a následně zveřejnil výsledky včetně osob, které se tímto postupem obohatily, a osob, které se za porušení zákona mohou volat k odpovědnosti.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní požádám pana poslance Radima Holečka s jeho interpelací na pana ministra Roberta Pelikána. Máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, dovoluji si vás tímto interpelovat ve věci realizace nového justičního areálu v krajském městě Ústí nad Labem. Dne 23. 10. 2014 jsem už v této věci interpeloval vaši předchůdkyni kolegyni Válkovou, která mi písemně tehdy sdělila, že na rok 2014 je k realizaci tohoto projektu vyčleněno 50 mil., na letošní rok 350 mil. a na rok 2016 pak 400 mil. korun. Jistě tedy pochopíte, že na základě těchto údajů jsem nabyl oprávněného dojmu, že nový justiční areál v Ústí nad Labem se lehce pomalu, leč jistě, stává realitou. Nyní se po čtyřech měsících dovídám, že - cituji: "Vzhledem ke skutečnosti, že akce není prozatím registrována a finanční prostředky v uvedeném rozsahu nebudou v letošním roce využity, navrhuje se jejich využití ve mzdové oblasti včetně souvisejících výdajů." Tolik citace z příslušné zprávy pro vládu, která byla 30. 3. uveřejněna v článku na jednom z webových serverů.

Chápu-li obsah uvedeného sdělení správně, vážený pane ministře, máte v úmyslu uvedených 350 mil. korun původně, určených na tento rok na realizaci projektu nového justičního areálu v Ústí nad Labem, použít pro finanční krytí dlužných platů vyplývající z dohody resortu spravedlnosti se soudci a státními zástupci? Je-li tomu tak, pak si dovoluji sdělit vám, že jako poslanec zvolený za Ústecký kraj s tímto zásadně nesouhlasím a dovoluji si vám položit tyto otázky:

1. Znáte osobně podmínky, ve kterých jsou v současnosti soudci Krajského soudu v Ústí nad Labem nuceni vykonávat svoji náročnou práci?

2. Co znamená informace "akce není prozatím registrována" a z jakého důvodu tedy tomu tak je?

3. Kdy tato akce registrována bude a především kdy lze reálně očekávat zahájení realizace projektu výstavby nového justičního areálu v Ústí nad Labem?

A poslední otázka: jak bude zajištěno financování tohoto projektu, pokud skutečně dojde ke spotřebování oněch 350 mil. vyčleněných pro tento rok v rámci platového vyrovnání státu se soudci a státními zástupci?

Předem děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za položené otázky a požádám pana ministra, aby vám na ně odpověděl.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, pane předsedající. Vezmu to poměrně stručně. Ano, jsou mi známy skutečně katastrofální podmínky, ve kterých dnes funguje ústecký krajský soud. Ještě jako advokát jsem se tam musel mnohokrát soudit. Ani pro ty advokáty to není nic příjemného. Ten soud dobře znám a vím, v jak strašném stavu je. Také vím, že při každé větší povodni se přenášejí spisy ze sklepa. Když se to nestihne, tak máme po problémech se skartačními lhůtami u toho soudu a tak dále a tak podobně.

Ke zpoždění toho projektu tam docházelo dlouhodobě. Když jsme přišli do úřadu s paní bývalou ministryní, tak ta situace byla taková, že ten projekt byl nerealistický, byl předražený, byl mnohem dražší, než kolik bylo rozpočtováno, a zároveň přesahoval i reálné potřeby. V nedávné době, myslím, že v říjnu, nastoupil do funkce nový předseda krajského soudu, pan předseda Dörfel, který se ve spolupráci s námi velice aktivně ujal toho úkolu, a my se snažíme, nechci říct dohnat to zpoždění, protože to se nám asi opravdu nepodaří, ale alespoň je dále nezvětšovat. Takže v tuto chvíli už jsem viděl první verzi nového investičního záměru. Nějak se upravuje podle připomínek. Budeme si to muset ještě nechat také posoudit nějakým externím subjektem, protože to je tak jedinečná stavba, že je potřeba udělat opravdu jasno v tom, kolik má co stát. Není to vůbec jednoduché. Ale jsem si v podstatě jist, že letos ta akce registrovaná konečně bude. Zároveň jsem viděl nějaký harmonogram stavby, tak jak byl připraven v tom projektu, a ten počítal s pěti lety. Jedna z mých připomínek byla, že bych byl rád, kdyby se ten harmonogram výrazně zkrátil. Říkal jsem, že pět let trvalo postavit Hoover Dam, ale že tohle je, pokud vím, o něco jednodušší.

Čili zbývá jenom ta otázka toho, jestli jsme neprojedli ty peníze. Nebojte se. Ta věc je koordinována s Ministerstvem financí. Čili Ministerstvo financí počítá s tím, že nám bude muset přirozpočtovat těch 300 milionů, které nevyužijeme letos, zase v těch dalších letech. Všechno postupuje. Postupuje to pomaleji, než bych si přál, ale děláme všechno pro to, aby to postupovalo co nejrychleji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Doplňující otázka nebude. V tom případě můžeme jít dál. Požádám pana poslance Michala Kučeru s jeho interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že pan ministr Brabec se dnes rozhodl pracovat jinde, svou interpelaci stahuji a nechám si ji na příště. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy požádám paní poslankyni Markétu Adamovou s její interpelací na paní ministryni Michaelu Marksovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, na jednom z posledních jednání výboru pro sociální politiku jsme byli seznámeni s parametry návrhu koncepce dostupného bydlení pro osoby v bytové nouzi, tedy zatím pouze s jakousi předzvěstí zákona o sociálním bydlení. V celé koncepci mě zaráží sice celá řada navrhovaných opatření a těch návrhů by se dalo rozebrat více, ale zaměřím se na jeden, který považuji za velmi zásadní, a to je konkrétní zavedení povinnosti pro obce mít k dispozici sociální byty v konkrétním počtu pěti procent z celkového bytového fondu dané obce. Už dnes je jasné, že většina obcí není schopna tuto povinnost splnit za současných podmínek. Návrh počítá i se sankcionováním obcí, které tuto povinnost nesplní.

Můj dotaz tedy směřuje právě na tuto povinnost a na to procento, které bylo určeno. Zajímalo by mě, na jakém základě bylo vybráno zrovna pět procent a jestli byla provedena nějaká analýza a jestli je jisté, že tento počet opravdu potřebujeme. V České republice dnes máme přes 4 miliony zhruba 800 tisíc bytů a z toho pět procent je tedy 38 tisíc, které by měly být určeny pouze pro sociální účely. To rozhodně tedy není zanedbatelný počet a mě by velmi zajímalo, jak se daří s obcemi o tomto jednat a zda s nimi naleznete shodu na tomto opatření. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a požádám paní ministryni, aby vám odpověděla.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně a poslanci, já bych obecně řekla, že se domnívám, že Česká republika je civilizovaná a relativně bohatá země a že bychom tady měli mít systém tzv. sociálního bydlení na úrovni států tzv. západní Evropy, jako je Německo, Rakousko, Velká Británie. A já nevidím důvod, aby tomu tak nebylo, a mrzí mě, že se tady o tom vlastně nejméně 15 let mluví a zatím se v tomto vůbec nic nestalo.

A teď velice konkrétně, protože jak jste řekla, tam je celá řada témat. Co se týče těch navrhovaných pěti procent. Za prvé. V tuto chvíli jsme jenom u koncepce, to znamená jakési vize a záměru toho zákona o sociálním bydlení, a v tyto dny končí tzv. meziresortní připomínkové řízení, takže uvidíme, co všechno nám přijde, a určitě toho bude hodně.

Konkrétně, proč je tam ten návrh v tuto chvíli na pět procent. My jsme vycházeli z mezinárodních definic a řekli jsme si, že do té skupiny osob, na které by se mělo vztahovat netržní nájemné, chceme-li, tak se jedná o osoby, které vynakládají více než 40 % svých disponibilních příjmů na nájemné, a pak jsme vycházeli z toho, že je to v České republice asi každý dvacátý člověk, to znamená, že je to dvacetina, takže to je těch pět procent. Zároveň je potřeba si říci, že v průměru v Evropské unii se ten netržní segment bydlení pohybuje na úrovni 11 procent. Takže i když to číslo, jak jste vyčíslila ten počet bytů, vypadá velké, těch pět procent, tak i kdybychom to dodrželi v budoucnu, tak pořád budeme hluboko pod průměrem Evropské unie.

A jinak samozřejmě, protože jsme si vědomi, že obce v tuto chvíli nedisponují svým vlastním bytovým fondem, tak se počítá s tím, že se obce rozhodnou, zda budou k tomu sociálnímu bydlení využívat i byty soukromých majitelů nebo třeba družstev nebo neziskových organizací či církví. Debata s obcemi probíhala, Svaz měst a obcí už byl zastoupen v těch pracovních skupinách, a ještě samozřejmě probíhat bude a určitě bude bouřlivá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já vám děkuji a táži se, zda se paní poslankyně chce doptat. Takže prostor pro doplňující otázku.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za odpověď. Já si dovedu představit tu bouřlivost debaty se Svazem měst a obcí. Ani se moc nedivím, protože mám tu zkušenost i z obecního zastupitelstva a vím, že to opravdu není jednoduché, v některé lokalitě třeba nové byty ani nemůžete vystavět, takže není jednoduché tu povinnost na sebe vzít. Každopádně se domnívám, že by to opravdu mělo být koncipováno tak, že bude zaměřeno sociální bydlení opravdu pro ty úplně nejpotřebnější a opravdu jenom pro malý zlomek obyvatelstva, protože tak jak je zatím ten návrh koncipován, tak se obávám, že bude postihovat poměrně značnou část společnosti, a to si myslím, že není cesta správným směrem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní ministryně na to bude reagovat. Máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Ještě doplním za prvé, že se také teprve diskutuje o tom, od jakých obcí výš, od jaké velikosti by měla být dána povinnost pěti procent. A za druhé bych řekla, ono to možná vypadá, že zahrnujeme příliš širokou skupinu obyvatel, ale my dneska vynakládáme okolo 13 miliard na dávky na bydlení a z těch asi 13 miliard jenom 2,7 miliardy jdou do těch tzv. ubytoven, do toho, kde jsou vlastně ti úplně nejchudší, a je to mediálně nejviditelnější část, ale přitom z té celkové dávky je to opravdu relativně malá část. A ten zbytek tvoří tzv. příspěvek na bydlení, který my už dneska platíme vlastně úplně normálním lidem, kteří prostě nemají na tržní nájmy nebo nemají na to, aby hradili tak vysoké platby za energii. Takže svým způsobem my už dnes jako stát masivně dotujeme obrovské množství lidí v bydlení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní požádám pana poslance Jiřího Valentu také s interpelací na paní ministryni Michaelu Marksovou. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Vážená paní ministryně, v únoru tohoto roku obdrželo vaše ministerstvo od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pokutu ve výši 300 tis. korun, a to za nákup ekonomického informačního systému GINIS od firmy GORDIC v hodnotě přes 77 mil. korun. Firma GORDIC byla v roce 2013 oslovena přímo v jednacím řízení bez uveřejnění. Antimonopolní úřad ale nyní konstatoval, že pro ministerstvem zvolený, jinak zcela mimořádný způsob zadávání, který v tomto případě zcela omezil hospodářskou soutěž, nebyly splněny zákonné podmínky. I když toto rozhodnutí nejspíše není ještě pravomocné, bylo již veřejně sděleno, že se ministerstvu podařilo dohodnout, tedy snížit, výši udělené pokuty, neboť vašemu úřadu původně hrozila sankce dokonce až 20 mil. korun. Z dalšího obsahu veřejně dostupné informace také logicky vyplývá, že ministerstvo své pochybení uznalo, když samo požádalo o kontrolu a také aktivně vstoupilo do procesu licitace o výši udělené pokuty a také, podle vlastního vyjádření, již pouze "zvažuje" další postup.

Paní ministryně, mohla byste mi v tomto ohledu sdělit, kdo byl či stále je za toto pochybení konkrétně zodpovědný? Z jakého důvodu k tomuto selhání došlo a jakým způsobem bude konkrétní viník potrestán? V tomto případě prostě někdo vinen být musí.

Tiskové vyjádření mluvčího MPSV Petra Habáně, že za vzniklý stav může bývalé vedení ministerstva, považuji formulačně za zcela obecné a informačně velice nedostatečné. Lze si tak z něj prostou úvahou dovodit například i to, že viníkem by mohla být v jistých souvislostech i bývalá resortní ministryně paní Věra Jourová, aktuálně česká eurokomisařka, která smlouvu uzavřenou v době úřadování ministra Františka Koníčka právně nijak nerozporovala. Co mi tedy můžete říci k tomuto faktu? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za přesné dodržení času a požádám paní ministryni o reakci.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, já bych možná začala takovou jednoduchou jasnou větou, že jsme dostali pokutu "jenom" zatím ve výši 300 tis. korun, protože jsme sami sebe udali.

A co se týče geneze, tak jak jste řekl vy sám, tady došlo k tomu, že na konci roku 2013, to znamená za té tzv. úřednické vlády, Ministerstvo práce nevyužilo to, co už téměř dva roky fungovalo, to byl informační systém EKIS, ale přímo v tzv. jednacím řízení bez uveřejnění vybralo společnost GORDIC a její systém GINIS. My když jsme nastoupili a tato skutečnost na nás vypadla při šetření situace v oblasti IT na našem ministerstvu, tak jsme sami dali podnět na Úřad na ochranu hospodářské soutěže, aby toto prošetřil. Musím také říci, že v současné době tento celý proces šetří orgány činné v trestním řízení, takže tady z toho důvodu vám tady nechci říkat žádná jména, protože samozřejmě víme a viděli jsme, kdo je podepsán pod těmi dokumenty. Nicméně pokud vím, je tam šetření na neznámého pachatele.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec bude mít ještě doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za odpověď, paní ministryně. V tomto čase mi vaše odpověď stačí, ale jestli byste byla tak hodná a ochotná, až dojde k pravomocnému rozhodnutí, abyste mi dala vědět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní ministryně přikyvuje, že souhlasí. V tom případě půjdeme dál. Čtrnáctou interpelací v pořadí byla vylosována interpelace pana poslance Jana Chvojky, ale nevidím ho zde. Vzhledem k tomu, že není přítomen, půjdeme dál. Další v pořadí je vylosována paní poslankyně Pavlína Nytrová, která interpeluje pana ministra Dana Ťoka. Máte slovo.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji. Vážený pane ministře dopravy, obrátili se na mě třinečtí občané se stížností a se žádostí o vysvětlení. Týká se zrušení pravidelně vytíženého vlaku č. 440 Excelsior, který odjíždí z Třince ve 22.26 hodin. Zrušením tohoto spoje vznikla velká mezera ve spojích z východního konce republiky do Prahy. Poslední vlak EuroCity Odra vyjíždí z Třince už v 17.14 hodin a další vlak vyjíždí až ve 2.21 hodin. Tímto rozhodnutím se nadlouho přeruší spojení naší východní části republiky s hlavním městem. Spojem cestovalo velké množství cestujících, kteří si nyní budou muset v Praze zaplatit nocleh, protože nemají šanci se tam dostat v brzkých ranních hodinách.

Vážený pane ministře, je třeba vzít v úvahu, že vlakem cestují většinou lidé méně movití, lidé, kteří si nemohou dovolit cestovat autem, nemohou si dovolit zaplatit drahý nocleh v Praze. Znovu zdůrazňuji, že vlak č. 440 Excelsior byl dle sdělení občanů vytížený a že spojení východní významně zalidněné části republiky s Prahou se nesmí opomíjet. Můj dotaz zní: Proč byl tento spoj zrušen? A bude nahrazen spojem jiným? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Požádám pana ministra, aby vám odpověděl na vaši interpelaci. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení poslanci, je skutečností, že Ministerstvo dopravy objednávku nočního vlaku R 440/441 Excelsior ukončilo. Tento vlak byl veden do prosince roku 2014 v relaci Cheb - Chomutov - Praha - Přerov - Bohumín - Žilina - Košice a zpět a jezdil v nočním období. V části trasy byl ovšem nahrazen denním vlakem, konkrétně nadále jezdí v úseku Praha v 5.15 hodin, Cheb 9.38 hodin, Praha 22.40 hodin. Pokud se týče přeprav Praha - střední a východní Slovensko, jde v podstatě o to, že ze tří nočních vlaků Slovakia, Šírava a Excelsior, z toho dva objednávané Ministerstvem dopravy, se od prosince roku 2015 (2014?) staly dva noční vlaky Bohemia a Slovakia, z toho jeden objednávaný Ministerstvem dopravy.

Z hlediska objednávky státu to byl racionální krok z následujících důvodů. Ministerstvo dopravy má za úkol nikoliv zajišťovat veřejnou dopravu jako celek, ale zajistit veřejné služby v přepravě cestujících vlaky dálkové dopravy na základě zákona o veřejných službách v přepravě cestujících. Kromě objednávaných vlaků dálkové dopravy jsou na české železniční síti zejména na trati Praha - Olomouc - Ostrava provozovány dálkové vlaky na komerční riziko dopravce, mezi které patří například expresy Praha - Ostrava nebo vlaky SuperCity Pendolino, dopravce České dráhy, stejně jako veškeré vlaky dopravců RegioJet a Leo Express.

Objednávka Ministerstva dopravy je z pohledu veřejného zájmu zaměřena na vlaky provozované v době denní cca s odjezdem z výchozí stanice ve 4 až 5 hodin do příjezdu do cílové stanice zhruba ve 22 až 23 hodin, a to v pravidelném intervalu po celý tento tzv. občanský den. Doplňkově jsou k vlakům denní dopravy objednávány Ministerstvem dopravy výjimečně v odůvodněných případech vlaky vedené v nočním období. Noční vlaky také sice principiálně mohou zabezpečovat dopravní obslužnost státu, ale nejsou z hlediska definice tak důležité jako vlaky denní dopravy, které slouží především k zajištění dopravy do škol, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení, k orgánům veřejné moci a podobně. Hlavním účelem nočních vlaků je přeprava na velké vzdálenosti, a to zejména v ubytovacích vozech, lůžkový a lehátkový vůz, určená především k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb s nástupem v pozdních večerních hodinách a výstupem v ranních hodinách následujícího dne.

U frekvence tedy výrazně dominuje mezinárodní charakter využívající tzv. nočního skoku s odjezdem z výchozí stanice ve večerních hodinách a s příjezdem do cílové stanice v ranních hodinách. Proto jejich objednávka není zcela klasickou dopravní obslužností a není to zcela jádrová kompetence Ministerstva dopravy. Přesně vzato, vlak nebyl Ministerstvem dopravy zrušen, Ministerstvo dopravy pouze ukončilo objednávku tohoto vlaku a jeho dotování z veřejných prostředků a samozřejmě se nikterak nebrání tomu, aby byl podobný vlak nadále zajišťován jako komerční aktivita některého z dopravců, viz např. EN Slovakia.

Spojení ubytovacími vozy do západočeských lázní bylo zachováno přímými vozy na vlaku EuroNight 444 a 445 a v odpovídajících vlacích denní dopravy na relaci Praha - Ústí nad Labem - Cheb a Praha - Plzeň - Cheb. Ušetřené prostředky nebyly vyplýtvány, ale využity v denní dopravě. Bylo posíleno spojení Plzeň - České Budějovice, Brno - Jihlava, Olomouc - Šumperk ve spolupráci s bavorskými kolegy Cheb - Norimberk a byl doplněn i špičkový vlak na dynamicky se vyvíjející relaci Praha - Brno.

Vzhledem k omezeným možnostem veřejných rozpočtů bylo Ministerstvo dopravy jako objednatel dálkové železniční dopravy nuceno zrušit vlak R 440 a R 441 v úseku Praha - Olomouc - Mosty u Jablunkova státní hranice od začátku platnosti jízdního řádu 2014 až 2015, přičemž, jak již bylo v úvodu informace uvedeno, k mezinárodnímu spojení v relaci Česko - Slovensko a spojení mezi Prahou a městy na Moravě a ve Slezsku zůstávají nadále k dispozici vlaky R 442, 443 Bohemia, EN 444 a 445 Slovakia. V případě druhého jmenovaného vlaku je vnitrostátní přeprava omezena.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, i váš čas, omlouvám se. Zkuste dokončit.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Ukončení provozu vlaku R 440 a 441 v části trasy je důležité z hlediska omezeného počtu veřejných prostředků. A tím bych asi skončil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Chci se zeptat paní poslankyně... Nebudete klást doplňující otázku, dobře.

Šestnáctou v pořadí byla vylosovaná paní poslankyně Věra Kovářová, která interpeluje pana ministra Daniela Hermana. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, ve funkci jste už přibližně patnáct měsíců. To je doba, za kterou se dá leccos stihnout, což určitě platí i ohledně prosazování návrhů zákonů. Tím spíš, že mezi vašimi úkoly je i předloha, kterou s radostí podpoří také opoziční poslanci. Návrh, o kterém mluvím, vychází ze závazku, který jsem si přečetla v koaliční smlouvě v kapitole Rozvoj kultury a podpora sportu a zní: Po vzoru vyspělých zemí zpřesníme pravidla týkající se koncentrace mediálního vlastnictví.

Vážený pane ministře, ráda bych vám položila následující otázky: Za prvé, která pravidla a odkud hodláte převzít? Za druhé, v čem by ono zpřesnění mělo spočívat? Za třetí, v jaké fázi je příprava návrhu a kdy bude předložen Poslanecké sněmovně k projednání? Za čtvrté, kdy očekáváte, že zákon regulující koncentraci mediálního vlastnictví nabude účinnosti? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za otázky a požádám pana ministra, aby vám odpověděl na vaši interpelaci. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážený pane předsedající, vážená paní kolegyně, kolegyně, kolegové, v části programového prohlášení vlády, která se týká Ministerstva kultury, je skutečně jako jedna z priorit uvedeno, že vláda přijme novelu mediálních zákonů, protože to je jedna z velice důležitých součástí činnosti a působení Ministerstva kultury. V rámci změn mediálních zákonů je v plánu legislativních prací pro letošní rok, tedy rok 2015, jednak novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a dále pak novelizace zákonů o Českém rozhlasu a České televizi, které předložíme do konce letošního roku.

V poslední době se často hovoří o nutnosti zavedení opatření, zákonných omezení týkajících se koncentrace vlastnictví v médiích. Je třeba si uvědomit, že celá řada omezení je již dnes v platném právním řádu zavedena. Otázkou je jejich aplikace, což souvisí s možnostmi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání dopátrat se skutečných vlastníků. Touto otázkou se zabývaly rovněž instituce Evropské unie. Není to tedy pouze případ českého prostředí. A z těch evropských směrnic bude vycházet i návrh novel legislativních úprav, které z našeho resortu vzejdou.

V probíhajících diskusích vedených na půdě Evropské komise zaznívají názory, že otázka koncentrace pouhého vlastnictví médií ustupuje do pozadí, neboť se ukazuje, že na obsah médií mají stále větší vliv jiní hráči na trhu, např. zadavatelé reklamy. Instrumenty typu zákazu křížení vlastnictví se v současném mediálním světě proto ukazují jako ne vždy adekvátní. Informace k veřejnosti proudí jinými kanály, než je jenom televize, rozhlas nebo tisk. Nicméně není vyloučeno se o takových opatřeních bavit, ale jak jsem již naznačil, bez možnosti ověření vlastnické struktury se mohou ukázat jako poněkud bezzubá.

Z toho důvodu budeme navrhovat v připravované změně zákona o provozování vysílání takovou úpravu, která by měla zajistit regulačnímu orgánu, tedy Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, možnost zjistit nebo ověřit skutečné koncové vlastníky provozovatelů vysílání. A jak říkám, budeme se rozhodně inspirovat zkušenostmi některých evropských zemí, které jsou srovnatelné s našimi podmínkami, protože v té mediální oblasti jsou velké rozdíly, ale řada zemí, např. Holandsko, Dánsko, Slovensko mají mnoho paralel.

Rád bych při této příležitosti ještě zmínil, že při evropských diskusích, které se týkají zajištění plurality informací v médiích, je často zmiňována role médií veřejné služby. Jejich role pro společnost je vyjádřena v celé řadě dokumentů Evropské unie a Rady Evropy a mohu vás ujistit, že Ministerstvo kultury bude tyto evropské standardy vždy prosazovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. A táži se paní poslankyně, zda bude mít doplňující otázku. Doplňující otázka padne. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Děkuji, pane ministře, za odpověď. Chtěla bych se ještě jednou optat, v jaké fázi jsou návrhy a kdy by mohly přijít do Poslanecké sněmovny. A zda zákon, který by reguloval koncentraci mediálního vlastnictví, by mohl nabýt účinnosti. A vy jste tady hovořil především o televizním vysílání, tak zda se také zabýváte otázkou papírových médií. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám pana ministra, aby na to reagoval.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Elektronická a tištěná média mají samozřejmě svá specifika. A ano, to, o čem jsem hovořil, se týká především televizního, ale také rozhlasového vysílání, protože tam už některé regulace v současné době zavedené jsou, jak jsem to avizoval. Například v současné době jedna právnická nebo fyzická osoba může vlastnit pouze jednu licenci na analogové rozhlasové vysílání a nebo jedna právnická nebo fyzická osoba může vlastnit maximálně dvě licence tzv. plnoformátové, co se týká televizního vysílání. Plnoformátové, tzn. celý rozsah, celé spektrum rozsahu programového, není to tedy zaměřeno pouze např. na programy vzdělávací nebo programy pro děti, ale i třeba zpravodajství, sport, zkrátka celé spektrum. Takže se především v přípravě mediálních zákonů nebo novel soustřeďujeme na rozhlasové a televizní vysílání tak, jak je to v návrhu legislativních prací pro letošní rok dáno.

Co se týká nabytí účinnosti, tak tam samozřejmě je to otázka, která by se jistě měla týkat doby dohledné. Podle mého odhadu - ale teď bych nerad, abychom to brali jako úplně jasné a definitivní datum - by se to třeba už mohlo týkat roku 2017. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Než budeme pokračovat dál, přečtu jednu omluvenku. Od 17 hodin do konce dnešního jednání z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Josef Kott.

Sedmnáctý v pořadí byl vylosován pan poslance Josef Šenfeld, který interpeluje pana ministra Martina Stropnického. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Šenfeld: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Moje interpelace na ministra obrany Martina Stropnického.

Vážený pane ministře, v loňském roce vaše ministerstvo poskytlo dotaci na projekt Péče o československé politické vězně, členy Českého svazu bojovníků za svobodu, který se setkal u dotčených s mimořádně velkou odezvou. Bývalí vězni nacistických koncentračních táborů a věznic velice uvítali péči, která jim díky finančním prostředkům vašeho ministerstva byla poskytována prostřednictvím terénních pracovníků, rovněž členů Českého svazu bojovníků za svobodu. V převážné většině se jedná o osoby ve věku nad 80 let se zdravotními problémy, často trpící sociální izolací, pro něž je právě lidský bezprostřední kontakt velice důležitý. Terénní pracovníci jim v řadě případů poradili a pomohli například při zajištění příspěvku na péči a styku s úřady, ale především svým osobním zájmem o jejich život jim přinášeli významný pocit, že nejsou zapomenuti a že k jejich osudu není dnešní společnost lhostejná.

Podle mých informací v letošním roce podobný projekt vaše ministerstvo zatím nerealizuje a bývalí političtí vězni se dotazují, kdy je jejich terénní pracovník navštíví. Je skutečností, že sice někteří z nich sami financují tyto návštěvy v omezeném počtu alespoň u některých politických vězňů, ale to nemůže nahradit rozsah péče, která by mohla být poskytována, pokud by loňský projekt pokračoval.

Moje otázka tedy zní: Poskytne Ministerstvo obrany i v letošním roce Českému svazu bojovníků za svobodu finanční prostředky na projekt Péče o československé politické vězně? Děkuji za případnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vzhledem k tomu, že není přítomný pan ministr, bude vám odpověď zaslána písemně. Půjdeme dál. Osmnáctý v pořadí byl vylosován pan poslanec Jiří Junek, který interpeluje pana ministra Dana Ťoka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Junek: Vážený pane předsedající, děkuji. Dobré odpoledne.

Vážený pane ministře, zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, byl několikrát novelizován. Novelizace z února 2013 měla téměř fatální důsledky v oblasti výkupu pozemků pro výstavbu dálniční sítě. Konkrétně v mém regionu, Pardubickém kraji, v tomto období klesla výkupní cena cca z průměrných 120 korun za metr čtvereční na nějakých 15, maximálně 30 korun za metr čtvereční. Pochopitelně za tuto cenu nebyl prakticky žádný z majitelů ochoten své pozemky odprodat. Nově zvolená Sněmovna se rozhodla tento stav napravit a zákon č. 416 opět novelizovat. Stalo se tak v polovině loňského roku a novela vstoupila v platnost 13. 9. 2014. Na jejím základě se výkupní ceny zvýšily o osminásobek, v případě udělení výjimky ministra na šestnáctinásobek.

Můj dotaz tedy zní, jak se tato novela uplatňuje v praxi a jaké jsou s ní zkušenosti. Zda se daří na jejím základě pozemky bez problémů vykupovat. Konkrétně mě v této souvislosti také zajímá stav výkupu pozemků pro výstavbu rychlostní komunikace R35 v úseku Opatovice nad Labem - Časy - Ostrov u Vysokého Mýta. Chápu, že druhá část otázky je poměrně konkrétní, tak případně jestli mi na ní pak můžete odpovědět písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám pana ministra, aby odpověděl na vaši interpelaci. Máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, v březnu roku 2015 byla provedena analýza novely zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, s cílem identifikovat největší problémy investorů v současné právní úpravě majetkové přípravy staveb. Současný stav vychází z novely zákona a Ministerstvem dopravy vydané směrnice č. 5-2/2014 k provádění zákona. Po účinnosti novely zákona se podařilo Ředitelství silnic a dálnic vypořádat k 5. 3. 2015 celkem 852 vlastníků pozemků u 47 staveb, počet běžících výkupů je 1 313 a žádostí o výjimku je 77. Správa železniční dopravní cesty vypořádala celkem 25 listů vlastnictví, běžících vypořádání je u 79 listů vlastnictví a žádná žádost o výjimku. Ministerstvu dopravy bylo doposud předloženo od ŘSD celkem 33 žádostí o poskytnutí výjimky. K dnešnímu dni nebyla zatím poskytnuta žádná výjimka.

Konkrétní situace na stavbách R35 Opatovice nad Labem - Časy a R35 Časy - Ostrov k 5. 3. 2015. Na dalších stavbách výkupy neprobíhají. Celkový počet listů vlastnictví je 549, celkem vlastníků 1 102, počet vypořádaných vlastníků k datu účinnosti novely zákona byl 144, počet vypořádaných vlastníků od účinnosti novely zákona je 441, počet běžících výkupů je 517 a počet žádostí o výjimku je 28.

I přes určitý pokrok v procesu výkupu pozemků poukazují velcí investoři, jak Ředitelství silnic a dálnic a Správa železniční dopravní cesty, na značné problémy, a to zejména tyto. Znalec při zpracování znaleckého posudku velmi těžko stanoví obvyklou cenu pozemku určeného pro výstavbu dopravní stavby, jelikož takový pozemek se v praxi neobchoduje. V rámci vyvlastňovacího řízení oceňují znalci vyvlastňované nestavební pozemky často jako pozemky stavební, tedy s přihlédnutím k vydanému územnímu rozhodnutí. Zákonem stanovený šestnáctinásobek hodlají vymáhat v rámci vyvlastňovacího řízení, popřípadě v rámci soudních sporů. Vlastníci pozemků často raději podstoupí vyvlastňovací řízení, kde je jejich pozice naprosto odlišná. Předkládají posudek, který vyvlastňovací úřad jako věcně nepříslušný nepřezkoumává na vyšší cenu, a investorovi nezbývá než se odvolávat k nadřízeným orgánům, případně podávat žaloby s nejistým výsledkem. Velmi nejistý postoj vyvlastňovacích úřadů v případě, že nebude vydána výjimka Ministerstva dopravy k požadavku na šestnáctinásobek ceny, zatím nejsou praktické zkušenosti. Na základě praktických zkušeností a výsledků analýzy Ministerstvo dopravy zváží úpravu a řešení současné situace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vypadá, že to pan poslanec má doplňující otázku. Tak ji pojďte položit, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Junek: Děkuji za odpověď. Pečlivě budu sledovat, jak se ministerstvo případně vypořádá s problémem šestnáctinásobku. Nicméně mám ještě jeden doplňující dotaz, který se týká také výstavby R35. Na něj opravdu nechci odpověď tady, stačí mi písemně. Jedná se o následující.

Podle platného projektu R35 je plánována křižovatka nebo sjezd z R35 ve městě Litomyšl. Vzhledem k tomu, že další obdobná křižovatka nebo obdobný sjezd je naplánován pouhých dva a půl kilometru dále, vnímají všichni starostové z regionu tuto křižovatku jako zcela zbytečnou a zbytečně prodražující náklady na celou stavbu rychlostní komunikace. Nicméně ŘSD i přes všeobecnou shodu dotčených obcí a jejich obyvatel na této křižovatce trvá. A já se tedy ptám, proč tomu tak je. Proč chce stát zbytečně vynakládat velké finanční prostředky na tuto nechtěnou stavbu? Netrvám na odpovědi teď, stačí pak písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vypadá to, že pan ministr bude reagovat bezprostředně. Máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Chci jenom reagovat rychle. Já se na to podívám. Pokud je to nechtěná křižovatka, tak proberu s ŘSD, proč na tom trváme. Asi by se to dalo vyloučit.

Jenom se vrátím k tomu šestnáctinásobku. My prostě nechceme dělat hned nějakou další novelu. Chceme vyzkoušet, jak to bude fungovat, a prováděcí vyhláškou se k tomu osmi- až šestnáctinásobku nějakým způsobem chceme postavit a určitě to představíme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní postoupíme dále. Poprosím pana poslance Petra Bendla s jeho interpelací na pana ministra Mariana Jurečku. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný ministře zemědělství, vzhledem k tomu, že jsem se dozvěděl, že do vysokých úřednických postů jsou přijímáni bývalí předlistopadoví vysocí představitelé Federálního ministerstva vnitra, jako například bývalý náčelník hraničního přechodu a dlouholetý náčelník hraničního přechodu v Rozvadově, chtěl bych od vás ujištění, že všichni ti, kteří přicházejí za vás do resortu Ministerstva zemědělství, mají čisté lustrační osvědčení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Odpověď na tuto otázku vám bude zaslána písemně.

Další v pořadí je paní poslankyně Radka Maxová, která interpeluje pana ministra Dana Ťoka. Nikde ji zde nevidím, v tom případě půjdeme dál. Další v pořadí je paní poslankyně Anna Putnová se svou interpelací na pana ministra Marcela Chládka. (Poslankyně Maxová vstupuje do sálu).

Omlouvám se, paní poslankyně, musíte být přítomna v sále v okamžiku, kdy se vyvolává pořadí. Není to poprvé, co se to stalo. Skutečně v okamžiku, když čtu jméno, musíte být přítomna v sále, v tom případě se pokračuje dál.

Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Anna Putnová: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře Chládku. Rok 2015 byl vyhlášen Rokem technického školství. Tuto iniciativu vzal Svaz průmyslu a dopravy a Ministerstvo školství se k této iniciativě pouze připojilo. Nicméně jsem ráda, že se tak stalo. Vy jste na svých výjezdních cestách po republice v řadě případů sliboval podporu technickému školství. Koncem února tohoto roku jste řekl, že chcete, aby projekt, ve kterém budou nabídnuty prostory k prohlídce ve školách i v podnicích, byly otevřeny všem, především rodičům, jejichž děti by měly zájem věnovat se technické profesi. Při té příležitosti jste řekl, že jste připraven také na to, že to bude něco stát. Já bych se vás tedy chtěla zeptat, jaký je rozpočet na podporu technického školství v tomto roce a o jaké projekty se konkrétně jedná.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Chci se zeptat pana ministra, zda je připraven k odpovědi. Tak vás požádám, abyste odpověděl paní poslankyni na otázku.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane místopředsedo, vždy připraven.

Vážená paní poslankyně, ono je to trochu složitější proto, protože finanční prostředky posíláme z více zdrojů. Já se vám pokusím shrnout pokud možno v tom svém časovém limitu, co nejvíce těch prostředků budu moci.

Za prvé začněme operačními programy. Co se týče technického vzdělávání, tak OP VK od roku 2012 do roku 2015 to bylo tři tisíce sedm miliard, za rok 2015, to znamená tento rok, 1,2 miliardy a nyní jednáme ještě o dalších 800 milionech navíc. To, co jsem říkal ráno, tak se týká také jednoho projektu podpory technického vzdělávání, a to je vzdělávání učitelů odborných předmětů v cizím jazyce, takže budeme proplácet tu možnost, aby ti, kteří učí odborné předměty a chtějí tyto předměty učit i v cizím jazyce, tak budou mít možnost stáže v tomto jazyce v zahraničí. Pak je tam druhá věc pro učitele odborných předmětů, že budou mít možnost proplácení právě z tohoto fondu odborné stáže v zahraničí.

Pro rok 2015 je v OP VaVpI další podpora technického vzdělávání. Tam teď momentálně kromě 2,5 miliardy, které už do toho šly a končí právě v tomto roce, tak ještě připravujeme zbytkovou výzvu na 200 milionů korun a v operačním programu VVV, který by měl být, pokud všechno půjde, schválen již v květnu, resp. červnu tohoto roku, tak na technické vzdělávání je tam připraveno 8,7 miliardy. Momentálně pro rok 2015, na druhou polovinu, dalších 340 milionů korun.

Pak jsou to ještě prostředky z národních fondů, zmíním alespoň některé z nich. Jeden z nich je za 200 milionů korun a to je podpora oborů, kde se hlásí málo studentů a nebylo by možno to otevřít za současného způsobu financování. Kde to je na počet žáků, tak tam dáváme 200 milionů korun, a pak jsou to takové ty víceoborové třídy, které si o to také mohou žádat. První kolo už máme za sebou a nyní se připravuje kolo druhé.

Pak je tam ještě další fond, který je v rámci podpory technického vzdělávání. Tam je teď v tuto chvíli připraveno 43 milionů, a to je fond, který já pracovně nazývám 3+3+3, kdy chceme kraji dát tři miliony korun, pokud se ale kraj zaváže, že k tomu přidá také tři miliony korun a podnikatelé z toho regionu také tři miliony korun, takže by to bylo devět milionu korun na jeden kraj, jeden region, s tím, že tato výzva je připravena na podporu právě přípravy děti už od mateřské a základní školy, aby získaly vztah k technice a k odbornému vzdělávání, to znamená, mohou si za to školy například kupovat vybavení do dílen, mohou si nakupovat stavebnice typu Lega, Merkur, mohou si kupovat lístky science center atd., to všechno z toho půjde.

V novém způsobu financování také připravujeme daleko větší podporu ještě učitelům odborných technických předmětů. Připravujeme také variantu, tu propojenost, kterou jste možná pravděpodobně měla na mysli, a to je propojenost mezi vysokými, středními a základními školami. Na některých školách už to probíhá. Příklad ČVUT - gymnázium v Novém Strašecí, to je konkrétní příklad. My tam máme připraveno, že střední odborné školy budou nabízet a základní školy budou využívat prostory těchto středních odborných škol, které by nahrazovalo např. to technické vzdělávání a dílny.

To je k tomuto. Nevím, kolik mám ještě času.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Máte zhruba minutu, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Tak já nevím, jestli jsem uspokojivě odpověděl paní poslankyni. Pokud ne, tak bych ještě doplnil.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Chystá se vám položit doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Pane ministře, všechna ta čísla, která jste sdělil, tak pravděpodobně prověříme ještě dodatečně ze stena, nicméně mně se jedná o ten projekt, který jste zmínil v přímém přenosu a informovala o tom Mladá fronta 27. února. S lehkostí sobě vlastní jste řekl, že jste připraven vytvořit projekt na den otevřených dveří, aby se děti a především jejich rodiče mohli seznámit s pracovním prostředím. Čili já se ptám konkrétně na tento projekt. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, požádám pana ministra o doplňující odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, budu rád, když to paní poslankyně prověříte. Ještě budu raději, když na to připravíte prověrkovou komisi, jestli jsem tam neudělal nějakou chybu, ale musím se přiznat, že s lehkostí sobě vlastní si to teď nedokážu vybavit. Ono toho bylo tolik napsáno, že když mi řeknete článek 27. v Mladé frontě napsaný v 10 hodin ráno, tak to teď nedokážu přesně zařadit. Když mi to pak pošlete, tak v pořádku. Ale jestli se ptáte na ty dny otevřených dveří atd., tak to spadá do této oblasti, do toho fondu, o kterém jsem mluvil posledně, 3+3+3. My jsme ochotni a schopni to finančně podpořit, finanční prostředky na to máme, ale musí tam chtít i druhá strana. Nemáme s tím vůbec problém.

Další věc, o čem jsem se možná zmínil a vy to máte pravděpodobně na mysli, to je ta věc, kterou jsem viděl v některých podnicích, kdy se propojují daleko více s jednotlivými školami, že otevírají dny otevřených dveří právě pro rodiče dětí, aby se děti se svými rodiči mohli podívat do toho prostředí a zjistili, a to pravděpodobně možná máte na mysli, aby zjistili, že ten obor není o tzv. špinavých montérkách, ale že je o něčem jiném. Měla jste toto na mysli?

 

Poslankyně Anna Putnová: Ptám se na ten projekt.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Co se týká těchto záležitostí, tak to už dávno podporujeme, dokonce jsem měl teď jednání s velvyslanci a bylo to s lehkostí mně vlastní, že jsme dojednali s velvyslanci rakouské a německé strany, že dokonce německé a rakouské podniky, pobočky se do tohoto zapojí, do tohoto projektu.

Pokud jsem vás neuspokojil, paní poslankyně, vynasnažím se příště, abych vás plně uspokojil, a kdybyste ještě v mezičase, než bude další interpelace, tak jste chtěla ještě nějaké doplnění, rád vám to osobně doplním a nebo písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní požádám pana poslance Petra Kudelu s jeho interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, mám interpelaci na pana ministra životního prostředí.

Vážený pane ministře, dnes jsme schvalovali Zprávu o stavu životního prostředí na rok 2013. Ve zprávě se píše: I přes dlouhodobý pokles emisí, znečišťujících látek, se kvalita ovzduší na území České republiky nezlepšuje. Mezi nejvíce znečištěné kraje patří kraj Moravskoslezský, zejména oblast Ostravsko-karvinské pánve. Příčin nevyhovující kvality je více. Vzhledem k regionálním zvyklostem a cenám energií je u rodinných domů stále velmi obvyklé spalování pevných paliv. Povědomí o tvorbě a ochraně životního prostředí, tedy prostředí, ve kterém žiji já, rodina a sousedé, se mezi občany postupně zvyšuje. Vlastníci rodinných domů postupně začínají měnit svá lokální topeniště na topeniště s vyššími emisními třídami. Napomáhají tomu i takzvané kotlíkové dotace. O jejich zachování a financování jste hovořil v pořadu 60 minut na Radiožurnálu dne 20. března. Díky za tyto dotace. Zde doporučuji maximální zjednodušení pravidel čerpání pro co největší zájem žadatelů. Ostraváci jsou hrdí a jejich hrdost může být překážkou v podávání žádostí.

V souvislosti s uvažováním o útlumu těžby černého uhlí v OKD i s uvažováním o omezení těžby hnědého uhlí se ptám: Bude dlouhodobě dostatek potřebného paliva, aby investované prostředky časem nepřišly nazmar?

V pořadu na Radiožurnálu také padlo otřepané, že Ostraváci topí pet lahvemi naplněnými pilinami a zalitými olejem. Jsem z Ostravy, ale takto skutečně netopím. Takové tvrzení se mě skutečně dotýká.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já se omlouvám, požádám vás, abyste položil otázky, na které chcete mít odpovědi, protože váš čas vypršel.

 

Poslanec Petr Kudela: Emise prachu a jiných znečišťujících látek z lokálních topení je však asi pouze jednou třetinou produkce. Proto mám druhý dotaz, zda a jak se Ministerstvo životního prostředí zaměřuje na další významné zdroje znečištění, kterými jsou velké zdroje - elektrárny, teplárny, hutě a doprava. A to vše při schopnosti zachování či rozvoji pracovních míst. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Další v pořadí, jako 23., byla vylosovaná paní poslankyně Markéta Adamová, která interpeluje paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou. Nevidím ji v sále. Budeme pokračovat dál.

Požádám tedy o interpelaci pana poslance Petra Bendla, který interpeluje pana ministra Mariana Jurečku. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Vážený pane nepřítomný ministře zemědělství, vážení přítomní poslanci a poslankyně, chtěl bych položit panu ministrovi otázku, která se týká společnosti Foresta SG, která bez výběrového řízení získala od Lesů České republiky prokazatelně zakázku na zprostředkovávání prodeje dříví s tím, že inkasuje provizi 55 korun za kubík, a Lesy České republiky jí garantují roční odbyt minimálně 200 tisíc kubíků. To celé bez výběrového řízení.

Pane ministře, tato vláda často kritizuje vlády minulé v tom, co kde dělaly špatně, a říkáte společně jako vládní koalice, že bude líp. Toto je ten standard, který jste chtěli?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k nepřítomnosti pana ministra vám bude odpovězeno písemně. Nyní požádám pana poslance Michala Kučeru, který má interpelaci na pana ministra Dana Ťoka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že jsem tady čekal dvě hodiny na svou interpelaci na pana ministra Ťoka, kterého tady nevidím... Vidím. Děkuju. (Místopředseda Bartošek: Právě přichází.) Přibíhá.

Pan ministr mě k tomu motivoval tou interpelací ohledně křečka polního, abych změnil téma na bobra evropského. Podle mých informací jste na Žofínském fóru zpochybňoval ochranu přírody a krajiny v souvislosti s výstavbou jezu na děčínském Labi. Chtěl bych vás upozornit, že jakékoli zlehčování problematiky ochrany životního prostředí na odborných fórech, byť jen ve snaze o vtip, je z úst ministra vlády České republiky naprosto neakceptovatelné. Tady se dotýkám zlehčování ochrany chráněných druhů - ve vašem případě bobra evropského. To, že jste vy nebo někdo z vašich kolegů neviděl chráněné druhy zvířat v Labi, ještě neznamená, že tam ty chráněné druhy skutečně nežijí. O výstavbě jezu na Labi nebudou naštěstí rozhodovat smyslové vjemy, ale zákony naší země.

Chtěl bych vás požádat, pane ministře, o stanovisko, zda respektujete evropskou legislativu, zda respektujete legislativu v oblasti ochrany přírody a krajiny a zda si uvědomujete, že na Labi žijí ohrožené druhy zvířat a bobr evropský na Labi mezi ohrožené druhy patří a že je skutečně touto legislativou chráněn. Můžete zaručit, že povolování výstavby děčínských jezů například vliv stavby na životní prostředí bude skutečně probíhat nezávisle a nestranně?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a požádám pana ministra, aby vám odpověděl na vaši interpelaci.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, v žádném případě jsem neměl v úmyslu zpochybňovat zákony v ochraně přírody a další záležitosti. Rád bych panu poslanci prostřednictvím pana předsedajícího sdělil, že já sám nechci žádným způsobem zasahovat nebo žádným negativním způsobem ovlivňovat to, abychom, řekl bych, oprávněné požadavky na ochranu přírody aplikovali i na děčínském jezu. Byl jsem to já, který inicioval debatu, a iniciuji ji dále, s ekologickými organizacemi, kdy si chceme vyříkat, co jim vadí na jednom nebo dvou stupních na Děčíně. Myslím si, že naším zájmem je, aby Labe bylo aspoň v rozumné míře splavněno. Já bych tomu rád pomohl. Ale určitě nechci dělat takové kroky, abych při tom ignoroval nebo potlačoval práva ochrany přírody. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec se chystá položit doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuju za vysvětlení panu ministrovi. Nicméně bych ještě chtěl říct panu ministru Ťokovi, že není první ministr za hnutí ANO, který zlehčuje a zpochybňuje řádné správní řízení ve věci výstavby jezu na Labi. Není tomu tak dávno, kdy ministr Brabec, kdy ministr životního prostředí na sociálních sítích zpochybňoval proces EIA, tedy zákon o vlivu na životní prostředí při výstavbě jezu na Labi, i když to později odvolával a kostrbatě vysvětloval. Nedivte se tedy, že část veřejnosti je na taková prohlášení, jako bylo to vaše, citlivá. A i to, že to bylo možná míněno jako vtip.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda bude pan ministr reagovat. Vypadá, že ano.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Já bych chtěl jenom dodat, že děkuju za podnět a budu si dávat na svá vyjádření přesto, že jsou míněna možná jako v nadsázce, větší pozor.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní požádám paní poslankyni Janu Hnykovou o její interpelaci na ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuju, pane předsedající. Vážená paní ministryně, výbor pro sociální politiku velmi bedlivě sleduje a zajímá se o informační systémy v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. V minulé době došlo právě zásahem ministerstva vedeného tehdy panem Drábkem k neblahým okolnostem. Jen díky nadstandardnímu nasazení pracovníků úřadu práce se zabránilo velkým sociálním dopadům.

Jak jsme byli informováni, na zadávací dokumentaci nových IT systémů pracovalo 24 skupin, které připravovaly zadávací dokumentaci. Jako členové výboru jsme měli zájem o účast v expertní skupině, která měla zpracovat samotnou zadávací dokumentaci pro výběrové řízení. Nebylo nám to umožněno s odůvodněním, že jde o záležitosti utajované. Nyní je výběrové řízení vypsáno, nikdo nemůže být již ovlivňován.

Na zasedání výboru jsem nedostala jasnou odpověď, a proto se vás nyní ptám: Jaké bylo konkrétní složení expertní skupiny, která zpracovala výstupy z 24 pracovních skupin a připravovala zadávací dokumentaci pro výběrové řízení? Další otázka: Byli to do této expertní skupiny přizváni i pracovníci úřadu práce? A poslední otázka: Jaký stupeň prověření ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, měli členové expertní skupiny?

Chápu, že jsou to otázky možná složitější, budu uspokojená i písemnou odpovědí. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za vaši interpelaci a požádám paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, především bych chtěla říci, že Ministerstvo práce stejně jako řada jiných resortů v této zemi se ocitlo v situaci, kdy určitou část IT služeb, někde větší, někde menší, u nás docela velkou, dělá firma, která tam přišla před řadou let, a to bez výběrového řízení. V konkrétní situaci Ministerstva práce se jedná o firmu OK-systém, která, pokud si to dobře pamatuji, je tam od roku 1996 a nikdy ona jako taková výběrovým řízením neprošla.

Když jsem na ministerstvo nastoupila, tak jsme našli kromě jiného například audit, myslím, že z roku 2011, který už tehdy říkal, že je potřeba vypsat otevřená výběrová řízení. To, co se stalo za pana ministra Drábka, to ovšem nebylo nic o výběrovém řízení. To byl výběr jiné firmy za velmi podivných a problematických okolností a ještě to bylo tak rychlé a nepromyšlené, že to dopadlo samozřejmě velice špatně.

My jsme úplně od začátku mého nástupu deklarovali, že vyhlásíme otevřená výběrová řízení. Hned na začátku, někdy v únoru loňského roku, možná v březnu, jsme zveřejnili harmonogram těch prací, jak to bude, a ten jsme také celý dodrželi.

Co se týče konkrétních otázek, které jste teď položila, byly položeny na výboru pro sociální politiku a my je budeme písemně odpovídat nejen jak teď vám, tak vlastně i celému výboru. Nicméně ano, v těch expertních skupinách byli samozřejmě lidé z úřadu práce. Musím říct, že v tu chvíli jsme moc neviděli důvod, proč by do takového procesu, za který odpovídáme výhradně my na ministerstvu, měli zasahovat poslanci. Takže proto jsme vás nepozvali do expertní skupiny, to je pravda.

A co se týče toho, kdo, proč a v jakém druhu té skupiny musí mít tu prověrku, tak to bude také odpovězeno písemně. Nicméně pořád ještě se zdráhám, proč bychom vám měli dávat jmenné seznamy lidí, kteří pracovali ve 24 komisích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Vypadá to, že paní poslankyně položí ještě doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, paní ministryně, za písemnou potom odpověď. Ale mě nezajímá těch 24 skupin, ale těch deset jmen, co pracovalo v té expertní skupině, která zpracovala z těch 24. Jenom tady tohle kdybyste to mohla doplnit. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se paní ministryně, zda bude reagovat. Nebude reagovat dále. Děkuji.

Nyní tedy požádám paní poslankyni Pavlínu Nytrovou s její interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že tady pan ministr životního prostředí není a já bych chtěla ústní odpověď na svou interpelaci, tak si ji nechám napříště. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní požádám paní poslankyni Martu Semelovou s její interpelací na pana ministra Marcela Chládka. Máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane ministře, nedávno jsme schválili novelu školského zákona, bohužel bez prováděcích právních předpisů. Nyní se tak v návaznosti na tuto novelu spustily změny značných rozměrů, konkrétně ve speciálním školství. Jak vyplývá z některých dokumentů Úřadu vlády, je připravováno zrušení přílohy RVP ZV, která připravuje vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením, tedy LMP. Proti tomu protestují zástupci odborné veřejnosti s tím, že k tak závažné změně neprobíhá řádná diskuse, že bez řádné analýzy a ověřování se má zrušit něco, co funguje a co pomáhá mnoha dětem, aniž by bylo promyšleno a připraveno, co bude dál. A nyní se mají odborníci vyjádřit, a to během několika dnů, navíc vlastně k hotové věci. Není to poprvé, kdy se v tichosti mění dříve dohodnuté. Stačí připomenout, co předcházelo schválení novely školského zákona, kdy pasáže řádně prodiskutované a připomínkované byly na zásah lidskoprávních subjektů během tří dnů zcela změněny a zapracovány do novely. Základní školy praktické aktuálně vzdělávají podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a RVP ZV s přílohou pro lehce mentálně postižené, která je určena právě pro tyto žáky.

Rámcový program pro základní vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací neřeší, není pro tento způsob vzdělávání koncipován a nepočítá s tímto vzděláváním. Proto byla vypracována upravená příloha LMP. Chci se proto zeptat, zda souhlasíte s tím, že má být zrušena upravená příloha vzdělávání žáků s LMP, zda je pravda, že požadavek na zrušení je už od září 2015. A pokud ano, podle čeho a za jakých podmínek se budou tito žáci učit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a požádám pana ministra, aby vám odpověděl s lehkostí sobě vlastní. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane místopředsedo. Vynasnažím se dodržet této své pověsti a dostát jí.

Já se ale na začátku zmíním s lehkostí svou vlastní - to, že školský zákon probíhal tak, jak probíhal, bohužel ne zcela bylo vinou ministerstva a nás, ale procesem, který probíhal na výboru, řekněme i zčásti chaotickým řízením tohoto výboru. Nemusím to asi, paní poslankyně, ani zmiňovat.

Nicméně co se týká rušení LMP a rámcového vzdělávacího programu pro LMP, já jsem rozhodl, že za prvé nebude jiný ministr úkolovat mé úředníky, mého ministerstva, pokud já budu ministrem. Za druhé, že pokud takto zásadní krok se má udělat, musí projít odbornou debatou. A když říkáme "a", tak musíme říct i "b", to znamená, když chceme někde něco ne rušit, ale modifikovat, tak musíme vědět dopady, musí být provedena studie těchto dopadů. A takto budeme postupovat. Do toho samozřejmě se musí vyjádřit odborná veřejnost.

A tak jak jsem říkal při školském zákonu, při projednávání, já jsem pro inkluzi a zároveň jsem proti masivnímu bezhlavému rušení praktických a speciálních škol. Jsem o tom bytostně přesvědčen, že by to bylo špatně, protože by to přestalo fungovat, protože ten systém takto fungovat nemůže. Ale dovedu si představit, když masivně budeme inkluzi podporovat i do budoucna, tak že větší počet dětí bude v tom hlavním vzdělávacím proudy, ty, které na to mají mentálně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Paní poslankyně se chystá k doplňující otázce, tak vás žádám, abyste ji položila.

 

Poslankyně Marta Semelová: Jenom pro upřesnění. To znamená, nepočítá se s tím, že by od září 2015 byla zrušena příloha LMP. A je pravda to, že se mají odborníci vyjádřit na žádost Ministerstva školství teď do 14. 4. právě k této připravované změně?

Chtěla bych jenom při té příležitosti říci, že upravená příloha je odborným materiálem, podle kterého se vzdělávají žáci s lehkou mentální retardací, a tato příloha nemá se vzděláváním národnostních menšin, s čímž operují některé ty lidskoprávní subjekty, nebo etnických skupin nic společného. Je prostě určena žákům s lehkou mentální retardací bez jakékoliv příslušnosti. A skutečně rámcový vzdělávací plán pro základní vzdělávání bez této přílohy prostě není těmto dětem určen. Ony by se opravdu neměly podle čeho učit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám pana ministra o odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Já děkuji. Nyní se budu snažit být maximálně otevřený. U některých úředníků je to tak, že se snaží být natolik kvalitními úředníky, že jsou někdy příliš horliví a v podstatě začnou připravovat a zpracovávat něco, co jim ani nikdo, resp. ministr jim to za úkol nedal. Takže pravda je ta, že jsem zarazil materiál, který už někdo připravoval, a řekl jsem, že není možné, aby to probíhalo bez vědomí ministra školství, bez odborné debaty, bez odborné diskuse. Vaše informace pravděpodobně pramení z té první fáze, to znamená, že někdo ve své horlivosti již chtěl vyjít tak vstříc a mít všechno připraveno. Je pravda, že už mi někdo takový materiál připravil a já jsem ho shodil ze stolu s tím, že nejprve musí být odborná debata, odborná diskuse, a pak teprve se můžeme bavit o tom, jaké kroky uděláme. Já tam potřebuji opravdu analýzu dopadu těchto kroků, a pak teprve musíme rozhodnout.

Pravda je také ta, že jsme pod určitým tlakem, ale to vy jistě víte, různých organizací, kdy je snaha nebo se myslí, že - já to přirovnávám k tomu vlaku. Vy to jistě už znáte, už jste to ode mne někdy slyšeli, kdy prostě studie na dráze byla taková, že nejvíce smrtelných zranění je v posledním vagonu, a tak problém vyřešili tak, že poslední vagon odpojili. A takto by to fungovalo, pokud bychom zrušili bez jakýchkoliv dalších kroků tuto přílohu, bez jakýchkoliv dalších kroků, tak by to dopadlo jako s tím vlakem. V podstatě by problém zůstal, jen by se přesouval někam jinam a možná do daleko větší a horší podoby.

Pokud mohu hovořit za sebe, tak vám garantuji, že bez odborné debaty tento další krok dál nepustím. Musí být k tomu odborná debata a musí být oboustranná, nesmí tam mluvit jenom jedna strana, která má jeden názor, nebo druhá. My víme, že stojíme mezi dvěma kameny a že mají diametrálně odlišný názor na tuto oblast. Pravda -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, váš čas!

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, dvě sekundy. Pravda jako vždy je někde uprostřed.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Dvacátá devátá v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová, která interpeluje pana ministra Milana Chovance. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, málokdo pochybuje o tom, že problematika eGovernmentu si zaslouží, aby jí politická reprezentace věnovala soustředěnou pozornost. Její význam je nezpochybnitelný a mám za to, že na tom panuje shoda převážné většiny naší politické scény. O to víc mě mrzí, že v této oblasti zaostáváme, alespoň podle informací, které nedávno zveřejnila Evropská komise. Na konci února totiž vydala index DESI o transformaci jednotlivých zemí Evropské unie v této oblasti. Jak index ukazuje, více než tři čtvrtiny Čechů používají internet pravidelně. V oblasti digitálních veřejných služeb neboli takzvaného eGovernmentu ale z unijní osmadvacítky Česká republika skončila až na 25. místě. To je podle mého názoru nejen velmi vážný důvod k zamyšlení, ale především k uskutečnění nápravných kroků.

Vážený pane ministře, ráda bych se zeptala, jak se k tomuto výsledku stavíte a co hodláte udělat pro jeho zlepšení do budoucna. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za otázku. Ano, bude vám odpovězeno písemně.

V pořadí třicátou interpelaci pana poslance Radima Holečka na jeho žádost stahuji a požádám pana poslance Petra Bendla o jeho interpelaci na pana ministra Danka Ťoka. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře dopravy, obrátili se na mě představitelé měst a obcí Rakovnicka se svým memorandem, které společně sepsali. Týká se zachování, zprovoznění a optimalizace tratě Rakovník - Kralovice - Mladotice. Obce Rakovnicka jsou velmi zkoušenými obcemi, mladí lidé se tam těžko usazují, neboť dopravní obslužnost, kterou v minulosti Středočeský kraj optimalizoval do téměř úplného vyoptimalizování, to znamená, že lidé se tam opravdu velmi složitě přepravují veřejnou hromadnou dopravou, a proto se obce odvážily k tomu kroku a oslovily nás poslance, nebo mne. Předpokládám, že i vás.

Chci se vás zeptat, zdali jste toto zaregistroval a zdali jste připraven s obcemi jednat a vyjít jim vstříc. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, za vaši interpelaci. Požádám pana ministra, aby vám odpověděl.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, rád bych odpověděl na tuto interpelaci pana poslance Bendla prostřednictvím pana předsedajícího.

Ano, zaregistrovali jsme toto memorandum. Starostové obcí podél tratě Rakovník - Kralovice - Mladotice podepsali memorandum ve věci zachování, zprovoznění a optimalizace této tratě. Ministerstvo dopravy na toto memorandum reagovalo dne 27. 3. 2015 dopisem ministra, ve kterém byly podrobně shrnuty veškeré souvislosti. Trať Mladotice - Kralovice je již více než 18 let bez provozu a je zarostlá stejně starými stromy. V současném stavu je provozován pouze traťový úsek Rakovník - Kralovice. V úseku Rakovník - Čistá je objednávána pravidelná doprava v rozsahu osm párů spojů denně. Úsek Čistá - Kralovice je jen víkendový nepravidelný provoz. Na trati je objednávána pouze regionální doprava. Objednavatelem je Středočeský kraj v úseku Rakovník - Čistá a ve zbytku tratě Plzeňský kraj.

Náklady na obnovu tratě byly v roce 2006 vyčísleny na 489 mil. 622 tis. Kč bez DPH. Celková přepravní poptávka ve zmíněném úseku byla 30 843 cestujících ročně, což je průměrně 84,5 cestujícího denně, což při teoretickém protažení osmi párů vlaků do Čisté z Mladotic dává předpoklad průměrné obsazenosti jednoho vlaku mírně přes pět cestujících. O objednávku dopravy ve zmíněném úseku není dlouhodobě zájem ze strany objednatelů. Dopravní obsluha je zajištěna autobusovou dopravou, která akceptuje tarif ČD pro zachování výhod síťového charakteru železniční dopravy.

Traťový úsek Kralovice - Mladotice je vzhledem k tomuto stavu navržen k prodeji v rámci prodeje zbytného majetku SŽDC. V prvním kole veřejné soutěže byla stanovena minimální cena dotčené dráhy, resp. úseku Kralovice mimo - Mladotice mimo na úrovni ceny zjištěné dle cenových předpisů, celkem asi 27 mil. Kč. Veřejná soutěž byla zveřejněna na internetových stránkách SŽDC na portálu sreality.cz, na úředních deskách všech dotčených obcí. Upozorňovací inzeráty byly zveřejněny v Hospodářských novinách, v Mladé frontě DNES. Přijímání cenových nabídek bylo v souladu s vyhlášenými podmínkami veřejných soutěží ukončeno dne 5. ledna 2015. V termínu nebyla doručena žádná nabídka. V druhém kole, které mělo být vyhlášeno během jara 2015, má být minimálně cena stanovena na úrovni ceny obvyklé, vycházející z porovnání prodejů obdobných nemovitostí v dané lokalitě, to je cca 5,7 mil. Kč. Pokud by ani za tuto cenu neměl nikdo zájem trať nabýt, ve třetím kole by byla cena stanovena na polovině ceny obvyklé, a to již jen jako indikativní, nikoliv jako nepřekročitelná dolní mez. Jestliže SŽDC neobdrží cenové nabídky ani v posledním kole veřejných soutěží, bude dle výše uvedených pravidel následovat nabídka bezúplatného převodu drah Ministerstvu obrany a dále pak krajům a obcím.

Ministerstvo dopravy vám, pane poslanče, může zaslat písemně kopii odpovědi Ministerstva dopravy na memorandum, kde najdete mnohem více detailů.

Já bych rád jenom dodal, že je to samozřejmě velké politikum, ovšem provozovat tuto trať se zdá ekonomicky jako velmi nevýhodné. Rád bych nabídl, že se můžeme bavit o tom, že propojení autobusovou dopravou, kterou bychom mohli podpořit, nebo se snažit podpořit, by bylo pravděpodobně lepší variantou než investovat téměř půl miliardy do obnovy tratě, kde bude jezdit v jednom vlaku pět lidí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vypadá to, že pan poslanec položí ještě doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za ta čísla, ta jsem neznal. Přesto si myslím, pane ministře, a chtěl bych vás požádat, zdali byste vyzval ty obce k jednání, k setkání. Možná když je seznámíte s realitou, nakonec dojdete i k nějakému řešení, které bude ve prospěch toho regionu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan ministr na to ještě odpoví.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se určitě se starosty, kteří to memorandum podepsali, rád setkám a proberu to s nimi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vzhledem k tomu, že jednací řád říká, že poslední interpelace na členy vlády může být položena v 17.55, tak než přeruším dnešní schůzi, dovolte, abych vám popřál klidné radostné a požehnané prožití velikonočních svátků, v kruhu rodinném nejlépe. Těším se, že se příští úterý společně zase setkáme při společné práci. Takže přerušuji jednání do příštího úterý 14 hodin.

 

(Jednání skončilo v 18.01 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.