Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

38.
Návrh poslanců Stanislava Grospiče, Zuzky Bebarové-Rujbrové a Zdeňka Ondráčka
na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 188/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 188/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů - paní poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Děkuji. Kolegyně a kolegové, včera jsme napříč politickým spektrem vzpomínali dopadů na politický i osobní život našich stávajících i minulých kolegů, kteří byli trestně stíháni, aniž by byli následně postaveni před soud a došlo k jejich pravomocnému odsouzení. Myslím, že jsme se napříč politickým spektrem shodli, že podobné jednání představuje skutečně velmi výrazný zásah do života dotčených politiků a bez ohledu na to, kterou stranu zde zastupují, jestli jde o pana poslance Svobodu nebo z minulého volebního období pana poslance Tluchoře, Fuchsu, Šnajdra a další. Ale stejně tak bychom se asi měli zamýšlet nad tím, jakým způsobem se dotkne politiky jednotlivých stran a klubů situace, kdy dojde k pravomocnému odsouzení některého z poslanců. Dobře víte, že se tak v minulosti dělo. Mohu vzpomínat jména jako Pekárek, Wolf, abych se nepohybovala jenom na jedné straně politického spektra, ale týká se to i dalších.

Dnes byl zveřejněn výzkum veřejného mínění oblíbenosti politiků z hlediska toho, jak občané hodnotí jejich politickou kulturu. Asi vás nepřekvapí, že nejlépe dopadli zastupitelé na komunální úrovni, kde jsou kladně hodnoceni více než 60 % občanů, zhruba o 20 % méně mají zastupitelé krajských zastupitelstev a stejně tak vás asi nepřekvapí, že nejhůře jsme hodnoceni my, kdy naše hodnocení je převážně negativní. Pozitivně nás hodnotí pouze něco málo přes 20 % občanů. Jsem přesvědčena, že k tomu přispívá i to, že sami nejsme schopni, a nemáme k tomu ani nástroje, se vypořádat se situací, kterou jsem zmínila.

V zákoně o volbách do obecních zastupitelstev i o volbách do krajů existuje ustanovení, které předpokládá zánik mandátu poslance, který byl odsouzen pro úmyslný trestný čin. Přestože náš klub o něco podobného usiluje už několikáté volební období, a vzpomínám, že v minulém volebním období podobný návrh předkládala i paní poslankyně Němcová, nedošlo dosud k přijetí novely zákona, v našem případě by muselo jít o novelu Ústavy, která zánik mandátu v těchto případech umožňuje. Toto téma je také návrhem, který vám pod číslem 188 předkládám.

Druhým, a podotýkám, že velmi lehce oddělitelným návrhem, protože předpokládám, že daleko spornějším návrhem, je otázka možnosti ztráty mandátu poslance, který opustí politickou stranu, poslanecký klub a program, za který kandidoval, a přejde ať už do jiného klubu, do jiné politické strany, a víte, že i podobné případy se v minulosti stávaly. Byla bych velmi ráda, kdybychom i toto téma podrobili diskusi, i když už jsem uvedla, pokládám je za poněkud kontroverznější.

Návrh, který vám předkládáme, má pořadové číslo 188, tak jak vzpomínala kolegyně Marková na minulé schůzi nad jedním návrhem, a mohl by v tuto chvíli slavit roční narozeniny, protože byl předložen v dubnu loňského roku. Jestliže máme dosáhnout toho, aby alespoň naši nástupci mohli být hodnoceni v očích občanů lépe, než se to daří nám, ten návrh našeho zákona předpokládá možnou účinnost až s nástupem dalšího volebního období, uvítám, pokud jej podrobíme diskusi ve výborech. Děkuji vám. (Potlesk z řad KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Marek Benda. (Nepřítomen.) Táži se, zda Marek Benda bude v dohledné době přítomen, abychom mohli pokračovat v projednávání? (Hlas: Teď tady byl. Poslanec Marek Benda po chvíli přichází do sálu.)

Vynikající, dočkali jsme se. Poprosím pana zpravodaje, aby se ujal slova. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Moc se omlouvám paní navrhovatelce, panu místopředsedovi i celé ctěné Sněmovně, že jsem zapomněl, že jsem zpravodajem tohoto návrhu zákona, tím pádem jsem v klidu odcházel si v klidu zakouřit. (Smích v sále.) A teprve na základě volání pana předsedajícího jsem se vrátil.

Moje zpravodajská zpráva tedy bude velmi stručná. Návrh vám představila paní navrhovatelka. Vláda k němu zaujala postoj pozitivní - negativní, pardon, negativní postoj. (Smích.) Čili můžeme projít prvním čtením a na základě toho se rozhodnout, jestli s návrhem budeme pokračovat, nebo nebudeme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku - pana poslance Chvojky, ale předtím s faktickou poznámkou pan poslanec Karamazov. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, poslanci za KSČM navrhují doplnit text části Ústavy o zániku mandátu poslance nebo senátora o další důvod. Navrhované znění čl. 25 písm. g) je toto: Mandát poslance nebo senátora zaniká ztrátou mandátu. Bez bližšího vysvětlení. Nevím, jak by poslanec mohl ztratit svůj mandát. Ztratí ho někde na ulici? Nebo mu snad vypadne z kapsy? No to asi ne. Teprve až z důvodové zprávy můžeme vidět, že navrhovatelé chtěli postihnout případy, kdy poslanec či senátor změní klub nebo politickou stranu. Jenže to do návrhu ústavního zákona jaksi zapomněli napsat.

Vzhledem k tomu, že uvedený návrh je zřejmě nesmyslný, si dovolím navrhnout jeho zamítnutí již v prvním čtení. Navíc i pokud by byl návrh řádně legislativně vyjádřen, byl by zjevně protiústavní, neboť v čl. 26 Ústavy poslanci a senátoři svůj mandát vykonávají osobně, pouze v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy, tedy ani příkazy politické strany. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji i za dodržení času. Nyní má slovo pan poslanec Chvojka.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já myslím, že ten návrh dostatečně odůvodnila paní spolupředkladatelka. Potom si k němu krátce něco řekl pan zpravodaj, je pravda, že ta jeho zpravodajská zpráva byla o dost kratší, než je vykouření jedné cigarety. Nicméně já mám k tomu pár poznámek.

Určitě, a je to vždycky mediálně sledováno, není dobré, když poslanec, který byl zvolen za nějakou politickou stranu nebo na kandidátce nějaké politické strany třeba jako nezávislý, změní uprostřed funkčního období dres. To jsou věci, které by se dít neměly. Sociální demokracie má samozřejmě s těmito záležitostmi trpké zkušenosti. Vzpomínám na rok 2006, kdy pan Melčák a pan Pohanka přeběhli z levicového spektra na podporu pravicového spektra. Je to něco, co určitě nepřispělo k jejich dobrému jménu a co by se dít nemělo. A chápu věcně, proč předkladatelé navrhují to, co navrhují. Nicméně pro mne je tady určitá větší hodnota, než je ten mandát poslance, v tom (nesrozumitelné) že by měl být v tomto případě vázaný, tak jak byl za první republiky, kdy ti tehdejší poslanci už vyplňovali předtím, než přišli do sněmovny, když byli zvoleni, určitý bianco šek, na rezignační listinu vyplnili podpis a ta strana, za kterou byli kandidováni, je mohla, pokud nebyli poslušní, odvolat. To si myslím, že by také nebylo správné.

Já si myslím, a už to říkal pan předřečník, že návrh na to, aby poslanec ztratil mandát v tom případě, když změní dres nebo se stane uvolněným, je v rozporu s několika články Ústavy. Ocituji tady čl. 23 odst. 3 Ústavy České republiky, kde se píše, že mandát je vykonáván v zájmu všeho lidu a podle nejlepšího vědomí a svědomí poslance nebo senátora. Myslím si, že navržená právní úprava by ve svých důsledcích tento princip výrazně narušila. Tudíž ta novela Ústavy není ani formálně správně. Protože pokud se chceme tímto zabývat, tak musíme nějakým způsobem změnit i tento čl. 23 odst. 3 Ústavy.

Zároveň máme čl. 26 Ústavy České republiky, kde je psáno, že poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. Ze znění tohoto ustanovení je zřejmé, že poslanec nebo senátor je v prvé řadě vázán svým slibem, a nikoliv vazbou na svou politickou příslušnost. To si myslím, že pokud bychom vůbec uvažovali o tom, že poslanec by měl ztratit mandát za změnu toho dresu - a já říkám, že to není správné a je to něco, co v minulosti poškodilo i sociální demokracii - tak že by se musely změnit nějakým způsobem stěžejní a základní body, které upravují mandát toho poslance. To je první věc.

Druhá věc. To se týče toho druhého návrhu, to znamená ztráta mandátu v tom případě, kdy by došlo k nepodmíněnému odsouzení poslance za úmyslný trestný čin. To je myslím něco, o čem se diskutuje delší dobu a o čem by se diskutovat ještě mělo. Samozřejmě to má také spoustu rizik, například zneužití určité politické vládnoucí strany, když by nějakým způsobem ovládala policii, a tímto by se šlo lehce zbavit opozičního poslance.

Jsem toho názoru, že Ústava není trhací kalendář. Již nějakého půl roku máme podvýbor pro změnu Ústavy a pro parlamentní procedury. Na jednáních tohoto podvýboru se ty věci a změny probírají velmi podrobně, velmi komplexně. Přiznám se, že v těch mnoha inspirativních návrzích na podvýboru není ani jeden z těchto dvou, které zde projednáváme. Takže já jsem proti tomu, abychom schvalovali novelu Ústavy jen tak, jako věc, která se týká jednoho či dvou bodů. Novela Ústavy by měla být komplexní, měla by se věnovat samozřejmě více věcem, měla by být schvalována po velmi podrobné, důkladné analýze, nejenom po diskusi zde na parlamentní půdě, ale především na půdě akademické a odborné.

Já tímto, co chci říci, v podstatě navazuji na svého předřečníka pana Karamazova. Z těch důvodů, které jsem zde vyslovil, také navrhuji, aby byl tento návrh zamítnut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní eviduji jednu faktickou poznámku a dvě přednostní práva. Nejdříve s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek a poté pan předseda Kováčik a pan zpravodaj Benda. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Když už jste, pane poslanče Chvojko prostřednictvím pana předsedajícího, zmínil bývalé kolegy Melčáka a Pohanku jako trpkou zkušenost sociální demokracie, bylo by fér, kdybyste tu informaci doplnil také o zkušenost pana poslance Humla a doplnil nám informaci, zda se v tomto případě jednalo o zkušenost sladkou, či trpkou. Myslím si, že by si to pan poslanec Huml zasloužil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní tedy s přednostním právem pan předseda Kováčik.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, jen několik málo poznámek. Nejsem právník, tím méně ústavní, nicméně jsme tady v Poslanecké sněmovně všech možných profesí a sociálních skupin či profesních skupin právě proto, abychom se na věci dívali nejen z úzkého pohledu právnického, ale také trošku nějakým tím selským zdravým rozumem.

Já si jenom teď trošku rýpnu do těch, kteří odmítli, když se ustavovalo toto volební období této Sněmovny, náš požadavek na to, aby byla ustavena stálá komise - nikoliv pouze podvýbor - tak jak tomu bylo dřív, Poslanecké sněmovny pro změny Ústavy, úpravy Ústavy, ústavní komise a tak podobně, což by byla právě ta úroveň, kde by se efektivně daly všechny návrhy změn - jsem také proti salámové metodě úpravy Ústavy - jasně, zřetelně a dostatečně efektivně komunikovat. Pouhý podvýbor je pomocným orgánem, pomocným institutem, pomocným nástrojem výboru. Podvýbor nemá v tomto směru silnou rozhodovací pravomoc. Může pouze doporučit. Jednání podvýboru je zpravidla neveřejné, nerozhodne-li se jinak, a podobně. Je to prostě slabší úroveň než to, co jsme navrhovali.

Nedávno se tady diskutovala jiná změna Ústavy ve vztahu k pravomocím prezidenta a tam nikomu nevadilo, že by se z Ústavy dělal trhací kalendář, takže ten pohled trošku vidím jako účelový.

Co se týká naší motivace, proč jsme předložili opakovaně tento návrh, podobný návrh, jde o to, že ostatně soudíme, že přeběhlictví jako takové je velmi škodlivé, neboť upravuje výsledky voleb, tedy je proti vůli voličů. A ostatně soudíme, že vůle voličů by měla být respektována, a na rozdíl od některých ostatních nevidíme, že by to bylo v nějakém rozporu s Ústavou, s některými články Ústavy, a tak podobně, ale vidíme nutnost, abychom se s tímto negativním jevem, jak se říká, jednou provždy vypořádali tak, abychom v rámci ať už projednávání tohoto návrhu zákona, nebo v rámci oné širší diskuse o úpravě Ústavy nebo možných úpravách Ústavy jako celku dokázali vypořádat, jak se říká, jednou provždy, protože je to věc, která je v příkrém rozporu s rozhodnutím voličů, tedy ale také s rozhodnutím všeho lidu, jehož část jsou voliči, a proto nevidím ten rozpor s Ústavou.

Pojďme se tedy dohodnout, že buď pošleme tento návrh dál a v nějaké fázi diskuse jej přikážeme, aby tedy v tom výboru, jehož je podvýbor pro změny Ústavy, byl diskutován i na té akademické úrovni, anebo se tedy pojďme bavit o tom, jakým způsobem se s tímto jevem vypořádáme.

Já vím, že mohu být vnímán některými jako hlas volajícího na poušti, protože tu se té straně hodili přeběhlíci, tu se oné straně hodili přeběhlíci. Zajímavé je, že v dobách, kdy to bylo sto na sto, tak zpravidla přeběhlíci rozhodovali velmi zásadní a závažné věci, a to pokřivení výsledků voleb tím, že někdo přeběhne, je prostě fatální, nebo bylo fatální. Rád bych, aby v této neblahé praxi ne že nebylo pokračováno, nebyla ani možnost pokračovat, protože to prostě je něco, co je s parlamentní demokracií jen velmi těžko slučitelné.

Chtěl bych vás požádat, abyste tentokrát zvažovali nejen úzkým právnickým jazykem a úzkým právnickým myšlením, ale abyste uvažovali také tím zdravým selským rozumem a brali vůli občanů voličů, kterou vyjádřili ve volbách a která by se měla celé čtyři roky dodržet, za opravdu vážnou věc. Pojďme se tedy tímto zákonem i nadále zabývat. Prosím nezamítat, nevracet, pokračovat a v nějaké fázi na základě dohody, jak s tímto problémem dál naložíme, můžeme po určitých úpravách - protože to, co slyším, je upravitelné - tak můžeme potom na tu akademickou a na tu podvýborovou půdu přijít. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Než budeme pokračovat a udělím slovo, přečtu jednu omluvu. Od 16.15 hodin z pracovních důvodů se omlouvá ministr zemědělství Marian Jurečka.

Dále s přednostním právem vystoupí zpravodaj pan poslanec Benda. Připraví se pan poslanec Blažek.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já se ještě jednou omlouvám za malinké odbytí zpravodajské zprávy, čili v tuhle chvíli bych se chtěl k návrhu ústavního zákona vyjádřit spíše jako Marek Benda než jako zpravodaj.

Já myslím, že obsahuje dvě části, které jsou strukturálně úplně odlišné. První je ona ztráta mandátu, kde - jak již správně upozornil pan kolega Karamazov - je fakticky v té ústavní změně formulována tak neuvěřitelně vágně, že -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, nerad vám do toho vstupuji, ale požádám kolegyně a kolegy, abyste přece jenom, v případě, že máte něco k řešení, šli do předsálí a nerušili svým hovorem průběh jednání. Já vám děkuji za to, že to budete respektovat.

Prosím, pokračujte, pane zpravodaji.

 

Poslanec Marek Benda: Vracím se zpátky. Jedná se o ono ustanovení ztráty mandátu, které předpokládalo posléze výklad v jednacím řádu, že v podobě, v jaké je formulováno v návrhu, znamená fakticky, že se rozhodování o tom, za jakých okolností poslanec může nebo nemůže ztratit mandát, posouvá z ústavní úrovně na úroveň jednacího řádu. To je první velké nebezpečí, kde náhle měním kvorum, na základě kterého schvaluji situace a okamžiky zániku mandátu.

Druhá věc - a to už je věcná námitka. Já vím, že přeběhlíci vždycky všechny rozčilují. Ale abych necitoval toto volební období, tak když si vzpomenete na minulé volební období, na prapodivné uskupení válčící proti dinosaurům Věci veřejné, tak tam tedy poznat, kdo byl přeběhlíkem a kdo nebyl, kdo to pamatuje, v okamžiku, kdy odcházely nadpoloviční většiny klubů a další věci, bylo fakt nesmírně obtížné. A myslím si, že to jsou přesně otázky - a jak říkám, teď nechci zasahovat do tohoto volebního období, protože bychom se také dostali do téměř neřešitelných situací, ale že to jsou přesně otázky, které buď vycházíme z toho, že voliči dávají nám naše mandáty přímo, volí sice strany, ale volí každého z nás, každý z nás na té kandidátce jsme, každý například můžeme být zvoleni počtem preferenčních hlasů, který není vysoký, a víte dobře, že v mnoha případech dochází k tomu, že lidé skáčou i z nevolitelných míst, já s tím mám docela dobré zkušenosti. Takže z tohoto hlediska upozorňuji a varuji před tím, abychom šli touto příliš striktní cestou - volič volil jenom stranu, ještě neřkuli jenom nějakého vůdce té strany a ten je ten, kdo rozhoduje o tom, jestli mandát zanikne, nebo nezanikne. Proto tuto část pokládám za nerealizovatelnou.

Druhý problém, na který předkladatele upozorňuji, je ona otázka ztráty mandátu v případě odsouzení za úmyslný trestný čin. Tam já bych se velmi přimlouval k tomu, aby Ústava nějakým způsobem ten problém vyřešila. Zase znáte náš příběh poslance z minulého volebního období, který se dokonce poslancem stal až po dvou letech na základě něčího odstoupení. Kandidoval do voleb úplně bez jakýchkoli problémů, jakéhokoli obvinění. Pak sem přišel a řekl: a já se toho mandátu nevzdám. My jsme s tím nemohli vůbec nic dělat, ani jeho politická strana ani Sněmovna jako celek. A posléze skončil ve vězení. Jediné řešení, které bylo možné přijmout, bylo řešení, které řeklo: nevyplácí se mu plat. Ale myslím, že to bylo hluboce na hraně trapnosti jak pro celou Sněmovnu, tak pro politickou stranu, kterou zastupoval, tak v naprosté nesrozumitelnosti pro občany.

Já si myslím, že tady se řešení nějaké najít dá. Už když jsme o tom diskutovali v minulém volebním období, tak jsem se klonil k tomu, aby v takovém případě nějakou kvalifikovanou většinou vyslovila ztrátu mandátu Poslanecká sněmovna v případě odsouzení za úmyslný trestný čin, abychom se nedostávali do situací, kdy někdo dostane měsíc vězení nebo dostane i dejme tomu vyšší vězení, ale za politický delikt, řekněme, za nějaký typ projevu nebo za nějaký typ vyzrazení tajemství, o kterém nakonec stát usoudí, že vyzrazeno být nemělo, že by tam měl být ten dohled Poslanecké sněmovny. Ale jinak se velmi kloním k tomu, abychom tento problém vyřešili.

Z tohoto hlediska jsem připouštěl, že ten návrh propustíme a že se ho pokusíme případně upravit na ústavněprávním výboru, protože, jak už jsem opakovaně tady v této Sněmovně říkal, já nevěřím na žádnou komplexní novelu Ústavy. To prostě při složení Sněmovny a Senátu a prestižních bojích mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem, které dlouhodobě trvají, není možné a musíme řešit jednotlivé problémy.

Čili budou-li předkladatelé připraveni na to, že z výboru jim vyjde jenom velmi malý kus, dokážu si představit, že to projde do výboru. Stejně tak si dokážu představit, že někdo navrhne vrácení k přepracování a řekneme předkladatelům: druhou částí jsme připraveni se zabývat. Snížení ztráty mandátu z ústavní úrovně na úroveň jednacího řádu pro nás je nepřijatelné.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Stupčuka a pak dvě řádné přihlášky - pana poslance Blažka a pana poslance Chvojky. Máte slovo.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, chtěl jsem pouze upozornit ve stručnosti v rámci faktické poznámky, že onen návrh ústavního zákona, který odkazuje na tzv. úmyslné trestné činy, není vůbec v souladu pojmoslovně s novou definicí, kterou obsahuje trestní zákoník, který rozlišuje trestné činy na ony přečiny a na ony zločiny. To znamená v tomto smyslu, pokud bychom ten návrh zákona propustili do dalšího čtení, tak nepochybně bychom museli vést velmi strukturovanou a složitou diskusi na téma, který okruh přesně těch trestných činů by měl být vymezen a měl by být tedy případně postihován s následkem ztráty mandátu. Já nevím, jestli jsme na to připraveni, ale očekával bych, že toto již by mělo být obsaženo v tom původním návrhu tak, aby ten návrh novely Ústavy byl zcela konformní s novým rozvržením a rozdělením, s tou distinkcí jednotlivých trestných činů, které s účinností od roku 2010 nový trestní zákoník vymezuje.

Díky za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Blažek.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. V reakci na pana poslance Kováčika bych snad řekl - a možná i proti sobě tak trošku. Já také věřím tomu, že je lepší používat selský rozum při Ústavě než jenom právničinu. Koneckonců k tomu existuje jednoduchý důkaz. Anglické a americké dějiny jsou plné pravidel, která vznikly naštěstí bez právníků a platí stovky let, zatímco za Francouzské revoluce to byl samý bohužel právník a advokát a byly z toho akorát hromady mrtvol, což je prostě pravda. Čili já s tímhle přístupem souhlasím.

A v tomto duchu bych k navrhovanému zákonu chtěl říct tolik, že myslím, že není úplně domyšlena, kromě toho, že to není úplně systémové, také otázka, kterou může přinést život, a to je například to, když ten poslanec nepřestoupí do jiné strany. A ta strana třeba zanikne, to se může stát. Nebo se rozdělí v pět subjektů například, abych to přehnal, a ty subjekty se budou vzájemně mezi sebou soudit, kdo je nástupcem toho původního subjektu. To prostě je při takto navrhované změně Ústavy téměř neřešitelná záležitost, kdy by se nám tady všichni soudili, kdo má o to křeslo přijít a kdo ne. Čili já si myslím, že ten návrh je potřeba domýšlet. Myslím si, že výbory pro domýšlení budou asi málo, že by to chtělo vzít selským rozumem zgruntu znovu. A to je asi všechno, co jsem chtěl říci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Urban.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Mě teď napadlo, když mluvil kolega Blažek, že se říká, že někdo použil právnickou kličku. Proč právnické kličky? Protože právníci i v demokracii podle mého názoru nikdy nevidí rovnou cestu a jdou nějak klikatě, i když třeba k dobrému cíli. Ale já myslím, že politika má být přímočařejší. Já jsem taky zažil spoustu chvil ve své politické straně, kdy jsem měl pocit, že možná mě má ráda méně, než si myslím. Možná že jsem měl já pocit obrácený, ale zůstal jsem v té politické straně a zůstanu v ní, dokud budu chtít dělat politiku a dokud budu naživu. Myslím si, že prostě není možné být zvolen za nějakou politickou stranu a v průběhu politického mandátu přestoupit někam jinam. Jestli ten návrh právně je v této chvíli nějak složitý, že se tady právníci hádají, to chápu. Ale ten princip myslím je jasný. A ten princip musí být přímočarý. Kdo byl zvolen za nějakou politickou stranu, tak tady nemůže skákat z klubu do klubu. To je podle mého přesvědčení naprosto nepřijatelné, a proto nemůžu podporovat návrh, který by zamítal snahu docílit této věci. Děkuji. (Ozývá se potlesk některých poslanců z různých stran.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní řádně přihlášený pan poslanec Chvojka.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo ještě jednou. Nejprve bych prostřednictvím vás, pane předsedající, reagoval na svého kolegu Milana Urbana. Ono bohužel se těmi právními aspekty právě musíme zabývat, když jsme tady ve Sněmovně a schvalujeme zákony. O tom to právo je, schvalování zákonů.

Pak bych chtěl odpovědět prostřednictvím pana předsedajícího panu kolegovi Kalouskovi, který se mě ptal na moji zkušenost s kolegou Humlem. Já naprosto upřímně řeknu, že ta zkušenost je neutrální (s úsměvem), víc k tomu neřeknu. Nicméně je třeba připomenout jednu věc. Kolega Huml v minulém funkčním období nepřeběhl. On byl vyloučen ze svého klubu, on byl vyloučen z klubu koaličního, kde jste vy s ním byli v koalici. A nemyslím si, že tenkrát šel úplně za lepším, protože my jsme byli opoziční strana, která tady bohužel toho moc zas tak úplně nepředvedla - nemohla předvést samozřejmě.

Třetí věc. Já jsem se nad tím návrhem, který zde máme, zamýšlel. Kdybych to vzal na příkladu velmi aktuálního tématu, a to je to, co se děje v hnutí pana Tomia, tak si myslím, že v zásadě ti pánové a dáma, kteří za něj kandidovali, nečekali, nemohli čekat, nevěděli, co se bude v tom hnutí dít. A myslím si, že by bylo zcela legitimní, pokud oni by z toho klubu, který, já nevím, jestli je to Úsvit soumraku, Soumrak úsvitu - prostě z toho klubu, ve kterém oni jsou, kdyby vystoupili. A byla by to nějaká známka toho, že prostě nesouhlasí s tím, co se v tom klubu nebo v té straně děje, vystoupili by, byli by nezařazení. Já si nemyslím, že by bylo úplně správně, aby kvůli tomu přišli o mandát, protože oni ten program, za který byli zvoleni, možná chtějí prosazovat dál, nicméně ne v tom uskupení a za té formace, za jakou byli zvoleni. Možná bych jim vzal mandát za tu hloupost, že kandidovali vůbec za někoho, jako je Tomio Okamura, ale určitě ne za to, že odcházejí z toho důvodu, že se jim nelíbí, jak se to tam vede, jak se to tam rozkrádá. Já si nemyslím, že tohle je úplně dobrý příklad toho, co říkali moji předřečníci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Svobody. Máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi, abych vaším prostřednictvím oslovil kolegu Urbana. Má to jeden zásadní háček. My jsme zvoleni a za to, co děláme, neseme plnou osobní zodpovědnost a jednáme podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Co když strana, za kterou jsem byl zvolen, uhne někam jinam? To říkal můj otec, když hovořil o komunistické straně, ve které nikdy nebyl, ale říkal mi to jako příklad, proč nemám do politiky chodit: Podívej se, kam ta strana zahne, a co pak budeš dělat?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. V tento moment neeviduji nikoho, že by byl přihlášen. Jedná se o řádnou přihlášku do rozpravy? Faktickou poznámku? Pojďte, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Černoch: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych se jenom zastavil u té zmínky. Myslím si, že je to zbytečné, pane kolego, soumrak - úsvit, úsvit - soumrak. My pracujeme dál. Ctíme náš volební program, za který jsme byli zvoleni, naše témata, za která jsme byli zvoleni. Myslím si, že to tady dokazujeme každým dnem. Díky. (Potlesk z řad poslanců Úsvitu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Neeviduji nikoho s přihláškou do rozpravy. Je tomu tak, v tom případě končím obecnou rozpravu. V průběhu obecné rozpravy jsem zaznamenal dvakrát návrh na zamítnutí, jednak od pana poslance Karamazova a od pana poslance Chvojky. Nejprve dám hlasovat... Ale předtím závěrečná slova. Máte slovo.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Děkuji, pane místopředsedo. Chtěla bych vám, kolegyně a kolegové, poděkovat za rozpravu, protože cílem návrhu, zejména v té kontroverzní části týkající se ztráty mandátu pro přeběhlictví, skutečně bylo vyvolat diskusi na tohle téma. Byla bych moc nerada, kdyby se tato diskuse uzavřela, byť třeba nedojde k jejímu promítnutí do Ústavy či jiných zákonů. Ale pokud jde o druhé téma, uvědomme si, že nejsme lepší, nejsme krásnější a chytřejší než zastupitelé na úrovni obcí a krajů a nebo občané, kteří nás sem vyslali. Proč bychom měli mít tu výhodu, že budeme vykonávat náš mandát například z pankrácké věznice? Já bych se toho ráda dobrovolně vzdala, věřím, že většina z vás také. Apeluji na vás, abyste přinejmenším k diskusi nad touto polovinou navrženého tématu návrh propustili do dalšího čtení. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní navrhovatelko. Táži se zpravodaje, zda si chce vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Dobře. V tom případě přistoupíme k hlasování. Jak jsem již řekl, padl zde návrh na zamítnutí. Mám ještě jednu žádost, a to je, abych vás odhlásil, činím tak. Požádám vás, abyste se opětovně přihlásili svými elektronickými kartami. Ještě přivolám kolegyně a kolegy z předsálí, aby se mohli dostavit k hlasování.

 

Jako první dám hlasovat návrh na zamítnutí předloženého návrhu.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro návrh na zamítnutí, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 80. Přítomných poslankyň a poslanců je 152, pro návrh 67, proti 38. Tento návrh byl zamítnut.

 

V tom případě budeme pokračovat dál a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání... (Nesouhlasné hlasy ze sálu.) Kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí - to znamená, museli jsme souhlasit s návrhem na zamítnutí. Neprošel, v tom případě pokračujeme dál.

Nyní se budeme, jak jsem řekl, zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. 3. 2015 navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

 

V tom případě přistoupíme k hlasování. Přečtu, že hlasujeme o tom přikázat předložený návrh ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 81. Přítomných poslankyň a poslanců je 155, pro návrh bylo 149, proti 2. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, a tak se táži, zda má někdo další návrh k přikázání do dalšího výboru. Není tomu tak. V tom případě konstatuji, že tento návrh byl přikázán ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru a také jako jedinému výboru. Končím projednávání tohoto bodu.

Než přistoupíme k dalšímu bodu, tak se s přednostním právem hlásí pan předseda Kalousek. (V sále je neklid.)

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, na pořad této schůze je zařazeno osm stěžejních bodů, které vyžadují přítomnost ministra financí, ať už je to zákon o rozpočtové odpovědnosti, několik novel spotřebních daní, zákon o pojišťovnictví. Všechny tyto body byly na žádost předsedy klubu ANO přeloženy až na příští týden, byť nevíme, proč se to muselo tak nahňahňat s odůvodněním, že pan ministr financí a předseda ANO je zaneprázdněn. Já jsem se marně pídil po důvodu, čím může být zaneprázdněn první místopředseda vlády, když zasedá Poslanecká sněmovna. Přemítal jsem o nějakých závažných mezinárodněpolitických jednáních, například o karuselech. (Veselost v pravé části sálu.) Ne! On si jel zalyžovat! Pro nás je to samozřejmě šok vzhledem k tomu, že on i celé jeho hnutí říkali, že jde do Sněmovny makat a ne lyžovat. Takže pokud pan místopředseda vlády lyžuje, zatímco my tady máme pracovat, je to pro nás do té míry šokující informace, že se o tom potřebujeme poradit. (Veselost v sále.) Například jestli si příští týden nepůjdeme zabruslit. (Potlesk v pravé části sálu.) Takže prosím o hodinu a půl přestávku na poradu poslaneckého klubu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě než vyhlásím přestávku, hlásí se s přednostním právem pan předseda Stanjura. Máte slovo. (V sále je neklid.)

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já na rozdíl od svého kolegy pana předsedy Kalouska tak překvapen nejsem. Pamatuji si, že když byly interpelace a současně ve Vídni ples v opeře, co kdo zvolil, kde vlastně byl. Po pauze, kterou si vyžádal pan předseda Kalousek na klub TOP 09, žádám o pauzu na jednání klubu ODS v délce jedné hodiny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Ještě stále nevyhlašuji přestávku, protože s přednostním právem se hlásí pan místopředseda Filip.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Já rozumím tomu, že zažívá pan předseda klubu TOP 09 obrovský šok, ale přesto chápu, že se potřebuje poradit. Já bych ho chtěl poprosit, jestli by nemohl tu přestávku odložit až po projednání exekučního řádu, protože to je přece jen ještě bod, který se týká opozičního okénka, a jestli by přece jen se nemohl poradit později.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak vzhledem k tomu, že nevidím žádnou reakci na vámi přednesený dotaz, tak mám zde dvě žádosti na porady klubů: TOP 09 žádá o jeden a půl hodiny a ODS žádá o jednu hodinu, což je v součtu dvě a půl hodiny. Vzhledem k tomu, že je 16.50, tak se dostáváme s časem až po 19. hodině. Neodhlasovali jsme si, že dnes budeme jednat po 19. hodině, z toho důvodu přerušuji jednání Poslanecké sněmovny do zítřejších 9 hodin ráno. Přeji vám pěkný zbytek dnešního dne.

 

(Jednání skončilo v 16.51 hodin).

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.